g ffZ přítomné dobylfg
Jak j a mámo čtenářům l Z
minulý rok uprchla saská korunní
princezna i Girooem francouz
ským učitelem její dětí col ovšem
uCinilo ohromnou sensaci v celém
svčtě Tato událost zavdala jeď
nomu Českému humoristovi látku
ke znamenité vtipné historce ji!
zde pro zábavu čtenářům P Z
podáváme:
#
Mé dobrodružství se saskou koroonl
princeznou Loulsou
Romantická historie od L T
Nevím ve které to asi bylo sta
nici Ale rychlík jenž se právě
po zastávce rozjížděl a přejel vý
hybky zakodrcal prudčeji a — já
se probudil Protírám oči roz
hrnuji záclonu na okně venku
svítalo
♦'Za tři hodiny jsi v Praze"
usoudil jsem podle času na hodin
kách "to si ještě zdřímnu" A
znovu schoulil jsem se na plyšové
křeslo v kupé jež mi konduktor
vykázal a se zvláštní laskavostí po
celou dobu jízdy uhájil Očí se
mí opět zvolna zavíraly když sly
ším právě přede dveřmi svého od
dělení ženský hlas: "Mon Dieul''
A hned na to německy: "A to
mám celou cestu stát zde na chod
bě? Což vskutku není nikde tro
chu místa?''
"Nemohu za tJ nadáme" od
povídal konduktor "tady v předu
není docela nic prázdného Ale
na oejbližší stanici vás převedu do
zadu tam bude jistě místo"
"Das íst doch zu dumm" slyšel
jsem ještě z úst neznámé pasažér
ky pak ozvalo se prokřupnutl
lístku a bouchnutí dvířek jak
konduktor odcházel
Déle jsem to nevydrželi Roz
hrnul jsem záclonu u dveří otočil
kliku odsunul dvířka a několika
lovy nabídl neznámé dámě místo
Ve svém kupé
Bylo přijato bez nejmenšího
zdráhání ba naopak noncha-
lancí která až překvapila Patrně
dáma z lepších kruhů Byla 1
Nádherné drahocenné boa splý
valo jí přes pěkně vyklenuté po
prsf toiletta upravena byla s pa
řížským chicem a elegancí na ru
kou samé zlato pnteny a náram
ky Schoulila se způsobně do kout
ka u okna skřížila dost koketně
drobounké nožky v těsných lakýr
kách a pokud jsem se mohl do
mnívat! prohlížela si mne hustým
tmavomodrým závojem
Rozumí 6e že spaní docela
přešlo
"Madame jede asi daleko?"
začal jsem duchaplně rozhovor
jen abych vůbec nějak začal
Ku podivu! Pokrčila rameny a
prohodila: "Nevím Až dle
různých okolností
Taková divná odpovčďl Dle
různých okolností!
"Račte tedy býtí turistkou
která zastaví kde asi se jí zlíbí?"
"Ani to ne ale— snad na tom
tolik nezáleží kam jedu'' řekla s
tak jemným ale jasným pokynem
že jsem jenom vykoktal ze sebe:
"Nu arci arci že nezáleží
Promiňte mé otázce! Bývá však
už tak zvykem na dráhách že
jeden pasažér se táže druhého
kam jede ani ne tak ze zvědavo
sti jako spíše proto nejedou li
náhodou až na místo spolu"
"Rozumím a jsem vděčna že
se dále netážete kam jedu Prav
du vám říci nemohu a lháti nemám
ve zvyku Mluvme o věcech mimo
nás! Nečetla jsem již po kolik dní
noviny děje se něco ve světě?
Co dělá válka?"
Ajl Válka rusko-japonská— toť
můj koníček Chopil jsem re ví
tané příležitosti a uspořádal mé
společnici celou přednášku o Nu
ropatkinovi Oyamovi o osmiden
ní bitvě u Jantaje a na řece Sikc
Jevila veliký ioteres o všechno
"A co je kromě vilky nového?''
Boře co je ještě nového?
"Že v Sasku umřel král Jiří to
račte snad vědět?''
Trhla sebou nápadně sebou
trhla a rychle jakoby chtěla za
krýt! uéjaké rozpaky odpověděla!
"Ano ano to vím velmi dobře
to vím A co se slyší o Louise?"
"Totiž o hraběnce Montignoso!
To je až klasické madame jaký
mají před ní strach aby nepřijela
na pohřebí Celá rozsáhlá policej
ní opatření jsou učiněna na drá
hách aby se do Drážďan nedo
stala "
Neušlo mi Že neznámá se za
chvěla nervosně
"Jakže — už zde v Čechách ji
chtějí zadržeti? A jakým právem?
To je hrozné!"
"Znáte ho nud milimtl"
vyhrklo tuc runě t iht al jsevt
se lamricl
velmi dobit nám pronáším
ncui piikr slova trhla rul no
sními s přesvědčivým akcentem
liyl jsem vUy pevně pfesvěJ
čen le Giron je darebák ale od
léto chvíle nematně
Nastala mail pausa Má ne
známá vytáhla i příruční tašky
Šáteček odhrnula závoj a přejela
jím oči Tak se mi zdálo Že v
nich byly slzy U Čerta jak tomu
rozumět I Je to snad nějaká dvor
ci saská dáina? Podle všeho asi
ano když zná Gironal Jak ujímala
očí šáteček a ukládala jej do
taštičky zahlédl jsem na něm vy
šívanou korjnku
Podivná historie! Dáma vyš
ších kruhů sama v noci na ce
stách jede a nechce prozradit kam
—pak to vzrušení pfi zmínce o
saském dvoru— toť bylo příliš ná
padné Rychlík právě vjížděl do stani
ce a zastavoval
"Kde jsme pane?' ozvala se
vyskočivši z křesla
II ( '' ?zl ví
V f i 'v ""4 ' % Vfl
f ' r 1 r t'j -
Ml
4
r Ji
r j' "
9
~i t tri J
ifjf " ' " i
Ir - 'ž
{ r
1f ' ' T
it
SASKA KORUNNÍ PRINCEZNA LOUISA
uyníJSÍ bralínka z MontlKooso pro ní2 ženy v 8akti podpisují petici aby JI
král Bedřich August odpuntll Její poklesek a pojal jl znovu za manZclku
"A emČSnd zároveR tnadamel
Považte si vždyť celý svět se
směje těm obavám před příjezdem
Co pak chudák může dělat? Sym
patie lidu má ovšem na'své straně
ale to nestačí Dnes už neuí
možná aby ji lid provolal za krá
lovnu! Slyšel jsem však řc pří
stup do Drážďan má jí býtí za
bráněn proto že jsou u dvora
obavy aby její manžel který
nřese všechny komedie jež prove
dla má ji velmi rád jí neodpustil
a nedovolil návrat ''
"Ach ty dvorní intrikyl" vzdy
chla dáma "A jak vy o ní sou
díte? obrátila pojednou "Odsu
zujete ji jako Spatnou ženu?'
Tak nějak divně připadal mi ten
hlas jakoby předem mě nutil k'
odpovědi že nikoliv
"Odpusťte madame ale mám
v té věci svůj zvláštní úsudek Za
špatnou ji nepovažuji nejvýš za
lehkomyslnou nebo řekočme ne
rozvážnou ale i to je těžko říci
protože nikdo neví co vlastně
předcházelo a jaké byly motivy
jejího útěku Myslím že pan
Giron má také velmi mnoho na
svědomí"
"Má" vyhrkla neznámá prudce
ale hned se opět opanovala a
opravila: "Jak jsem slyšela má
ní jejím neštěstí nejvčtŠÍ podíl!
je to ničema '
"V Nymburce madame" od
větil jsem
"Můj bože zde snad musím
přestupovat!?" pravila tázavě
Aha tu to máme!
"Netuším madame kam račte
jet! a nemohu vám tedy říci "
'Jedu k Drážďanům" vyhrklo
z ní
Ajl
"Tedy máte milostivá dosti
času! Přestupuje se až V Lysé"
Upokojená usedla opět na své
místo
Zlomyslnost mně již nedala
"Dobře jsem tedy hádal ma
dame soudě že jedete do Dráž
ďan Tím ovšem nevkrádám se
nikterak do vašeho tajemství ač
tuším s kým bylo mi velikou ctí
stráviti hodinu jízdy v jednom
kupé "
"Můj bože vy tedy víte vy jste
mne poznal a snad mě prozra
díte" zajíkala se celá se te
telíc "Zapřísahám vás pro vše
drahé "
Uchopil jsem ji za obě ruce a
vloživ do svého hlasu co nejvíce
vřelosti a přesvědčivosti jako hr
dina na jevišti deklamoval jsem:
"Madame jsem mlčelivým jako
hrob! Bylo by čestného muže ne
důstojným prozradit vaše inkog
oito Mějte ve mně plnou důvě
ru nftrť vřítí le hluĎOce sympa
Zakryla mni dsta nčinon ruč
kou a zaleptala sotva slyšitelně
"Ano jirm Louisa ne
šťastná Louisa
Al io mi srdce zatřáslo lítostí
e hned tase poskočilo radosti
nad prolitým dobrodružstvím
To se hned tak nestane všednímu
smrtelníku aby mohl nabídoouti
svou společnost a kupé druhé tří
dy bývalé saské korunní princez
ně! A za jakých okolností) Jede
na pohřeb třeba žo ví že všechny
trati jsou střeženy policií jenom
aby so jí v tom zabránilo Zadí
val jsem se na ni shroucenou na
křesle a jak pravím srdce se mi
sevřelo lítostí Ale hned pojala
mě úzkost
"Pro boha madame a jak pak
v Lysé? Což si myslíte Že nebu
de tam zástup detektivů střežili
každý vlak? Jak chcete unik
nouti? '
Chuděrka byla celá vyděšena a
rozčilena
"Ale můj bože jakým právem
mě chtějí zadržeti?"
Usmál jsem se trpce Ovšem
saská korunní princezna nezná
pražský bezpečnostní department!
"Ach madame mávl jsem
rukou "právo neprávo! Po tom
se nikdo neptá Z Drážďan do
šla telegrafická Žádost a to stačí
Tady lze jenom uniknouti lstí
Ale jak?"
Vzchopila se pojednou jakoby
jí elektrická jiskra byla projela
hlavou
"Pane — můj pane mám k vám
hlubokou důvěru "
"A oprávněnou'' dodal jsem
cítě v sobě sílu Herkulovu "Cím
vám mohu sloužit? Poroučejte!"
"Jak jste dobrotiví Nikdy vám
toho nezapomenu" A prin
cezna Louisa věnovala mně vdě
čný dlouhý pohled který jsem
neméně vděčně kvitoval
Ach to byly oči! Teď se Giro
novi nedivím! Já nemít doma
šestičlennou rodinu kdo ví co
bych neprovedl!
"Nuže poroučejte madame
jsem vám k službám" opakoval
jsem dvorně
Na několik minut než přestou
pím do rychlíku drážďanského
laskavě mě doprovodíte! Ano?
Budete mým manželem pro tu
chvíli a prosím — k odvrácení nej
menšího podezření mluvte na mě
hodně nahlas a česky"
"Ach to bude rozkošné A vy
budete říkat 'ano' madame! Uk
jiného než slůvko 'ano' Zapa
matuje si vaše milost ono slůvko?"
"Ano' zcela pěkně vyřkla po
někud již veseleji ubohá Louisa
"Bravo tak to bylo hezky po
česku!" liboval jsem si
- "A ještě oěco panel Na koho
mám vděčně vzpomínat?"
"Ach pravda docela j9em za
pomněl madame! Moje jméno—
eh" — vždyť máš visitku napadlo
mě
Podal jsem ji— princezna čtla
pozorně:
"Felix Fr— tatko?"
"Vr— ťá— tko"slabikoval jsem
a překládal dále do němčiny:
"Velkoobchodník Praha Poříčí"
Poděkovala a uschovala visitku
pozorně do kabelky
V duchu jsem byl rád Že jsem
dal korunní saské princezně svou
visitku
Kdož může vědět nebude-li
nyní po smrti krále přijata na mi
lost? A pak dojista vděčně by si
na mě vzpomněla a titul "dodava
tel saského královského dvora"
zaskvěl by se na mé firmě
To byl geniální nápad že jsem
jí tu visitku dali
Saská princezna zatím úpravo
vala svou toiletu Stáhla závoj
hlouběji do obličeje ovinula boa
těsněji kolem krku pak ale jako
by se byla pojednou rozmyslila
rozevřela kožený kufr a boa tam
ukryla
"Mohl by rač prozradili!"
"Arcilo jtnom nic nápadného
madame jsme ul v Lysé"
V uiiulika minutách vlak za
stavil Jakl náhoda! Témtf celý
vlak vystupoval
"Zmulilc madame" pohádal
jsem ji ke statečnosti ač strachu
jsem měl sám dosti
A na hlas aby každý kolem to
slyše) volám ještě: "Máme že
nuško všecko?
"Ano"
"Tak pojďme rychle! Je tu ale
lidí co!"
"Ano"
"Princezna hrála moji Žpnu vý
borní Zavěsila se do mě jako
bychom deset let už byli svoji
"Veliká stanice tahle Lysá že
ano?"
"Ano"
Tak šel rozhovor náš neustále
Zpozoroval jsem sice několik pá-
travých pohledů kolem sebe ale
beze všeho úrazu prošli jsme ná
dražím na druhou stranu kam při
jeti měl rychlík k Drážďanům
Nevím už ani co yšechno jsem
mluvil ale svoji roli hrál jsem výborně
Konečně rychlík přijel Dopro
vodil jsem princeznu Louisů až
dovozu ještě minutku zde s ní
pobyl a pak teprve nenápadně
druhou stranou vagonu opět jsem
vyšel Děkovala mi hluboce po
hnuta a ještě když vlak se hnul
mávala Šátečkem
Vědomí že pomohl jsem saské
korunní princezně na její cestě
inkognito do Drážďan mě nevý
slovně blažilo Vyvážilo i okol
nost že rychlík ku Praze mi za
tím ujel a že nezbylo než čekati
na druhý vlak Ostatně v Lysé
je dobrá nádražoí restaurace Ve
šel jsem usadil se ke stolu poru
čil si černou kávu a zapálil si vir
žinko Pouštím spokojeně obláček
za obláčkem a vzpomínám na
princeznu která ujížděla zatím až
k Mělníku když někdo vesele mě
zdraví:
"I to se podívejmepaa Vrťátko
tady!"
Zdvihnu hlavu a on to vážený
přítel z tarokové party takto vyšší
policejní úřadník
"Kde pak se tady béřete? To je
náhoda"
"I to víte za "kšeftem" zalhal
jsem si
"A vy?"
"Taky Jen že se nepodařil'
usmál se tajuplně komisař
"Aha! "Však to víme na koho
jste asi čekal! To víte ona bude
tak hloupá a jakorát vám tudy
pojede do Drážďan' posmívám
se
"Co myslíte pane Vrťátko já
vám nerozumím" stavěl se nechá
pavým komisař
"I bodeiť to povídejte někomu
jinémul čekali jste saskou ko
runní princeznu Louísj však to
vímel''
Komisař dal se do nehorázného
smíchu
"A tohleto je dobré! Nedejte se
vysmát! Ta se chudák nemůže ani
hnout Na první štaci by ji zadr
želi Ale ženská v tom byla to
je pravda a taky náhodou Louisa"
dodával
Poznámka komisaře mě trochu
zamrzela
"Eh to nedělejte tajnosti a
řekněte mi přece něco nového'
pobízel jsem ho
Přišoupi ke mně židli blížeji a
ztišiv hlas důvěrně mi sděloval:
"Dostali jsme včera aviso že po
jede přes Lysou jedna prohnaná
mezinárodní Eejdířka Louisa Der
moutová a Že nejspíše tady bude
přestupovat) k Děčínu Ale nepři
jela jak mi detektivové hlásili
Měla přijetí docela sama veliké
boa kolem krku — ale Žádná tako
vá dáma nepřijela "
"Tady je horko pane komisaři
nezdá se vám" přerušil jsem jeho
řeč Bylo mi opravdu najednou
velmi horko
PokraZovioí na straně 3