10
CÍSAŘOVNA ALŽBĚTA
Román ol Viléma Boroi
A
KAPITOLA ai
Mže v Potosl
Odpoledne mezi Čtvrtou pitou
hodinou dostal president Juarez
telegram Depeše tato plišla z
Queretara a zněla takto:
"Pane občanský presidente!
Dnes odpoledne o třetí hodině byl
vykonán rozsudek na rakouském
arciknížeti Maxmiliánu a na býva
lých generálech Mehiovi a Mira
raonovi Obyvatelstvo queretarské
přijalo zprávu o smrti jejich s na
prostým klidem Ulicemi prochá
zejí vojenské hudební bbory na
místech veřejných jsou veselé zá
bavy Z toho jest zřejmo že roz
sudek válečné rady byl spravedli
vý V Mexiku v£e ticho!
Eskobedo''
Juarez četl pomalu a pozorně
tuto depeši
Když ji dočetl zamrazilo ho
náhle po celém těle1
"Zdá se mně Že není správné
Že ulicemi v Queretaru hudební
sbory vojenské procházejí" šeptal
si tiše "Mám kmotřence který
6třežf maják mexický ten tvrdí Že
mrtví se vracejí že duše se zjevu
jí Miramon Mehia za
sloužili sice smrt ale ne aby pa
mátka jejich byla pokálena
Ta hudba a zábavy v hospodách
mě mrzí Mám to odvolati
Kskobeda na to upozornili?
Nikolil Dosti bylo již rozčilení
Dnešního dne jest všecko skonco
váno!
Na dveřích ozvalo se zaťukání
Vstoupil děkan potosský
"Přicházím vám oznámit zvláŠt
ní případ pane presidente pra
vil kněz
"Co ae stalo?" tázal se Juarez
bezděky a duše jeho posud byla
zaujata zprávou z Queretara
"Císař Maxmilián byl lont
našem městě Navštívil náš chrám
a na památku toho dne poslal do
kostela našeho krásný a drahocen
ný obraz Panny Marie"
"A co dále?"
"Tento obraz dnes odpoledne
při požehnání asi o třetí hodině
spadl sám od sebe na oltář Ne
dostal jste z Queretara žádných
zpráv?"
"Dnes odpoledne bylí arcikníže
Maxmilián a oba jeho generálové
zastřeleni"
"To jsem si myslil Dylo to zna
mení"
"Vy tomu věříte?"
"Ano věřím"
' "Jáne"
V tom okamžiku zamrazilo Jua
reza na zádech
Ohlédl se
Stál tu před ním pouze kněz
"To byl zvláštní pocitl" pravil
Juarez a strnule se díval před
sebe
"Co je vám pane presidente?"
"En — nic důstojný pane"
v tom okamžiku příhodu se
ještě jiný případ
Depeše queretarski kterou za
slal Eskobedo o smrti císaře Max
miliána a jeho generála ležela na
stole před Juarezem otevřená ro
zestřeni
Tento telegram tato čtvrtka pa
píru pomalu se na stole pohnula
zvedla se a papír postavu se na o
kraj — jakoby ho větřík nesl — a
vletěl Juarezoví do tváře a zde se
rozprostřel
Juarez zaraženě sáhl po papíru
strnule ponližel před sebe a
zamyslil se
"To jest divný případ" zako
ktal za chvíli "Viděl jste to?"
"Pane presidente měl byste
něco učiniti"
"A co?'' tázal se Juarez bez
děky "V našem zájmu i v zájmu ze
snulých Stíny jejich krvavé
nedaj! vám pokoje
"Nevělímtomu!"
"Já však pravím ic tomu vě
řlm odvětil děkan "Vždyť v
člověku není pára ale duše: kam
by se tvftrdí duch z nás poděl!''
"Jakmile přestane srdce púio
biti přestane i práce mozková i
pakje po duchu geni&lnosti po
všem! Důstojný můj příteli
jděte hezky domů na (aru dejte
tam zavěsiti obraz Panny Marie
na staré místo a budete přesvěd
w k a
cen ze ooraz tento spadl asi z Ji
ných důvodů než jak 6Í myilíte
Povolil nejspíše hřebík anebo zeď
se sesedla a jest to Čirá náhoda
že se to přihodilo v den smrti
Maxmiliánovy"
"Dobře dobře jdu již vždyť
jsem ani nechtěl více než oznámili
to panu presidentovi Zítra budu
slouŽiti na památku zastřelených
zádušní služby boží Radil bych
vám pane presidente abyste se
ráčil projiti do kostela na tyto
služby boží snad vám prospějí
snad usmíříte tím své svědomí —
neboť přece jen jste neměl přivo
lovati aby tento rozsudek byl vy
konán "
Juarez se usmíval
Podal ruku děkanovi a žertem
pravil:
"Juarez nebojí se Živých kdež
by se bál mrtvých! Ale přes to je
možjo dovoli li mně čas že se do
chrámu podívám''
"Budu vás čekati"
"Kdy to bude"
"Zítra dopoledne v deset hodin"
"Dobrá"
Kněz pozdravil a odešel
Juarez dlouho se díval zamyŠle
ně na dvéře za nimiž děkan zrní
zel
"dtastny ciovek! šeptal si
"Věří v budoucí život posmrtný!'
A Juarez nadarmo se sna
žil aby slovům knězovým ubral
vážnosti při zvláštním záhadném
případu s památným obrazem ne
mohl se zbavití myšlénky že duše
se vracejí na zemí že stíny těch
jež nevinně a zbytečně dal utratili
dlí na blízku jeho
Pracoval
Zahrabal se do listin psal
přece viděl v duchu stále Maxmi
liána Viděl ho bledého jak vy
Čítavě na něho se dívá
Zavolal si několik vyšších dů
stojníků a radů rozmlouval s ni
mí mluvili o obchodních smlou
vách o námořnictví o tavbě že
leznic — ale duše jeho stále viděla
postavu nešťastného císaře
Večer proti všemu zvyku ode
bral se do hotelu
v potosske velké restauraci
hráli a zpívali vlašští tamburaši
Objevení se Juareza vzbudilo v
botelu nesmírný rozruch Oslavo
vali ho provolávali mu slávu de
monstrovali A Juarez v tom
to slavnostním hluku při hudbě i
zpěvu myslil stále na odsouzené
Vracel se domů skoro mrzutě
Lehl si obklopil novinami a
knihami četl byl dlouho do noci
vzhůru — ale sotva zamhouřil oči
ku spaní viděl před sebou zkrvá-
cené své oběti
Posadil se na lůžku
Skrčil se vlastně a v koutku na
lůžku skrčen zděšeně pohlížel do
středu ložnice
Co následuje jest historická u-
dálost proslavený maďarský malíř
Muokáči namaloval také tento Ju-
arezův sen
Uprostřed komnaty stál čtyř
hranný Etolek
Juarezoví se zdálo že kolem to
hoto stolku běhají německé myši
akoby hledaly drobečky
r t a
Mysi siezn po stoucicn se atolu 'j
na zemi a podnikly útok na lůžko
Jumiovo
Pobíhat)' mu po lůžku po pli
kiývcť" po poittiKch po pelesti!
Juarez rlný hrůzy iktíil se v
koutku Nemohl se ani pohnout!
uihwi! vaklikoouti
Lampa na sktlni ti postele po
(od nou zhasla v pokoji nastal
tma — juarez viděl jen zelenav
ta lesknouc! oči krvs
V tom vyrazil zo země modravý
plamen V pokoji bylo tajemn
šero V tomto šeru objevil se
dveří duch císaře Maxmiliána Po
stava jeho byla černá jen obliče
jeho zářil a zářila také krev která
z hlavy na tvář kanula
231 12 i I se pomalu k Ju rezoví
Juarezoví stydla krev Třásl se
chvěl 6e zuby mu cvakaly hrůzou
ho mrazilo
Duch Maxmiliánův stanul u lůž
ka Juarezova Uázal k nebe
sam Juarez chtěl sepnouti ru
ce Nemohl
V tom okamžiku oblevily se
ituhé dvě postavy
Tváře obou bvlv hrozny Obě
vypadaly strašlivě ošklivě
Jedna vylézala zpod stolu a blížil
ie k Juarezoví druhá objevila se
za křeslem plížila se tiše jakoby
po Špičkách Šla na lup
Celý obraz splynul mu před o
číma
Slyšel Žalostný nářek bědová
ní bolestné úoční a ztratil vě
r — _ _ m
domí
Ráno kdvž se probudil bolelo
ho celé tělo
Seděl skrčený v koutku na lůž
ku Lampa na skřínce posud sví
tila knihy a noviny válely se p
stolicích u lůžka a na přikrývce
V pokoji bylo všecko y pořád
ku vše bylo tak jako když Juarez
si lehl
"To bylo hrozné strašlivé vidě
niť' chvěl se president po celém
těle "Děkan pobouřil mou duši
ieho dětinská řeč mně zkazila ce
lou noc či přece sestupuj
duše na zemi A byly by posta
varní tak hroznými jako ty dvě
pod stolem a za křeslem?
Juarez zazvonil
Komorník vstoupil
"Ustrojte se a pospěšte si k dě
kanovi a vyřiďte mu že dnešn
mše svatá má býtí slavnostní i
nádherná -Ze přijdu také i
celým svým průvodem Dnes
dnes dnes lest den narozenin
Eskobedových statečný generál
zasluhuje abychom se za něho po
modlili"
"Račte prominout! pane presi
dente pan generál Eskobedo při
jel dnes ráno zvláštním vlakem í
Queretara jest v audienční síni i
prosí snažně pana presidenta aby
ho pří j dl hned třebas neustrojen
"Proč jste ho hned nepřivedl?
Generál Eskobedo může ke mně
přijít! v kteroukoli hodinu denní
Či noční"
Juarez rychle se ustrojil
Komorník spěchal k Eskobedo
ví a ohlásil mu že president ho
očekává
Eskobedo byl nápadně bledý
Tváře jeho byly opuchlé pohled
zmatený tělo poněkud ku předu
nakloněno
"Co se ti stalo Eskobedo?'' tá
zal se Juarez popošed vstupující
mu generálu vstříc
"Byl jsem znepokojen domní
val jsenr se že se ti něco zlého
přihodilo odpověděl Eskobedo
"Měl jsem velmi Špatný sen Tak
zdálo se mně že mně zkrváceoé
postavy Škrtily Nepopírám že
jsem poněkud pověrčivý Sen můj
byťtak živý že jsem se z něho až
roznemohl Ke druhé hodině jsem
si objednal zvláštní vlak abych se
na vlastní oči přesvědčilo zdejších
poměrech"
"To je podivné pravil Juarez
"i já jsem měl dnes -hrozný
a t
senr
A Juarez vypravoval Eskobedo-
vi co strasneno se mu zoaio
"A nebyl to snad ani senl Viděl
sem to v bdění otevřenýma o-
íimal" ukončil president své vy -pravováof
"Co tomu tíká!?''
"Pllttli — já věllm v nesmrtel
nost duti alt toho co se na pro
spěch uaíl vlatti stiti mílo plece
nelituji ttebas měl každé noci tak
hrozné sny"
"Mně také jest úlěchoule jsme
jednali tak v zájmu republiky"
"Nyol nastane mír a ncnl žádné
moci která by ho opět mohla zka
liti"
"Ovtem Abych nezapomněl
nařídil jsem dnes dopoledne slou
Žiti mši"
"MŠi?" divil se generál
"Chci usmířit! duši zesnulých"
"Ty tedy také? Ty tedy též
věříš v nadpozemské divy? '
"Věfím — nevěřím! Včera večer
jsem ještě mnohé považoval za Ší
lenství nad Čím bych dnes hůlku
nezlomil"
A dozví li se říše Že jsi da
sloužiti zádušní služby bozi za
Maxmiliána a jeho soudruhy? Zod
povíš si důsledky?
"Budeme o tom věděli jenom
my a kněz Dudou to requiem
červených rouších Roznese se
že iest to mše na tvou poctu že
koná se při příležitosti tvých na
rozenin
"A v Queretaru musil jsem hlá
sati včera své narozeniny Oh
Juarezi já tě nepoznávám!''
"Nemysli Že se bojím oh niko
lil Cítím jen Že takové vidiny
jako jsem měl dnes v noci připra
vily by mne o rozum Chci tedy
upokojit! svou d uši I'
"Tvá duše Juarezi neupokojí
se nikdy Vidím že lituješ toho
co jsi učinil a obávám se že přijde
doba kdy budeš mne obviOovati z
toho Že jsi dal Maxmiliána a jeho
soůdruby mým vlivem utratiti!
Ale tomu není takl Ivou povin
ností bylo jednati tak jak jsi jed
nall Na mši půjdeme budeme ve
chrámě ale upozorňuji tě příteli
vícs se neobměkčuj na vidiny
nedbej sice tvé křeslo president
ské se zvyklá Na presidentském
křesle mexickém nesmí dnes nikdo
poslouchati co mu srdce jeho Se-
ptál"
Na věži ozvaly se zvony
Obyvatelstvo potosské udiveně
se ptalo jaký jest dnes svátek že
o něm nikdo neví?
"Církev oslavuje narozeniny
vrchního generála Eskobedal" vy
pravovali kdož náleželi k družině
juarezově a lid z pouhé zvědavo
stí hrnul se do chrámu
Juarez přišel v skvělém prů
vodu
Stál mlčky ztrnule vedle Esko
beda a upřené pohlížel na onen
obraz Panny Mane který císař
Maxmilián chrámu věnoval a který
spadl v hodinu smrti císařovy se
zdi
KAPITOLA 22
Smutek
Mezi tím co tělesné pozůstatky
císaře Maxmiliána očekávaly na
půdě mexické věčný klid truchlili
v Rakousku po nešťastném panov
niku jejž všecky země považovaly
za oběť Napoleonovu
Zármutek panovnické rodiny a
zemí dědičných nalézal ohlasu u
všech evropských národů Sou-
strasť na všech stranách byla ve
iká Časopisy v nadšených člán
cích vzpomínaly na šlechetné srd
ce a vzneseného ducha císaře
Maxmiliána
Císař František Joseí byl ne
smírně zarmoucen ztratilť v císaři
tak nešťastně skončivším bratra
nadmíru milovaného
Všecky dvorní slavností byly
odřeknuty Dvorní hony byly od-
oženy V císařském hradě kde
tále panuje Život Čilý nastalo ti
cho dvorní personál oděl se v
smutek a císař netrpělivě čekal te-
egraíické zprávy z Mexika
Admirál Tegetthoíí nedoplul
posud do Vera Cruzu od něho
nedošlo posud Žádných zpráv
Kdo těšil císaře v těchto sraut-
ých dnech?"
Kdo jiný in r li nejiaintjšl clia
lovná uU milovaná královna!
Ta byla cdali ochráncem )
Ona zmírnila bot trdce cfsattW
ho něžnými slovy útěchy důvěrou
V Holi kUdennn Vociltm Yfrj B
lásky
Clialovua pozorná a starostlivá
choť milujíc! pllbuzoá a andělská
pani ihned nalldila aby v tni
ramarském zámku c taře Maxmili
ána zasulo vše úplně netknuto a
na starém mltě
Ant jediný kus nábytku neposta
vili jinam i na stolech musilo zů
stali vše tak jak císař když od
jížděl do Mexika byl zde zanechal
A po té nastalo putováni do
Miramorel
Kdo jen mohl Šel se podívat na
tento pozemský ráj z něhož osud
vypudit srdce nejlepší a nejšťasť
nčjší' V průčelí zámku zvedajícího se
z modrých vln Jaderského moře
umístněna jest socha Marie před
tou světlo hořelo
Hořelo ve dne v nocil
S cimbuří zámku vál ve větru
černý smuteční prapor
A lid který z dalekých zemí a
plný vroucnosti přicházel obdivo
vat se bývalému Šťastnému domo
vu mučedníka císaře procházel
komnaty po Špičkách tiše a se
slzami v očích
V Terstu dámy závodily ve sbír
kách "Pomník terstskému arcivévo
dovi!" znělo ze všech rtův
A peníze se sešly a za nedlouho
vévodila nejkrásnějšímu náměstí
terstskému bohatýrská postava
Maxmiliánova!
Šedivý admirál Tegetthoíí zatím
přistál u břehu vera-cruzského
"Novarra" jenž druhdy přivez
la sem císaře plného velikých na
dějí a jeho mladistvou choť hou
pala se opět ve přístavč
V přístavě očekával ji— pruský
předseda ministerstva Magnus
Bylo na něm patrno Že přestál
těžkou nemoc
"Nechtěl jsem se vrátit! do své
vlasti dříve" pravil Magnus "po
kud nepřijedete sem Juarez E
skobedo a všichni ti kdož řídl
dnes osud Mexika nemají žádné
ho srdce Jenom úplatami a hád
kou jsem mohl vymočí tolik že
balsamované tělo císařovo uloženo
bylo v hrobce u kapucínů Zde
nikdo nemá citu ani duše a kdo
nepodplácí má zde jenom nepřá
tele Učinil jsem vše co bylo mi
možno Císař leží v kovové rakvi
Rodina jeho veličenstva dostane
ho tak že bude ho moci poznali
Jest to sporá útěcha ale kdo zni
zdejší poměry ví že jest to ne
smírný úspěch Pojďte prosím
převezměte zesnulého a odejděme
kvapně a tohoto hnusného místa
nazývaného zemí svobody a pros
me Boba abychom dovedli odpu
stit! co se zde stalo Rád bych
řekl — zapomenout! ale ukrut
nost která se zde stala nemůže
býti zapomenuta nikdy ť'
Tegetthoíí stiskl se slzami v
očích ruku předsedy ministerstva
Magnusa
S pohnutím vyslovil mu jménem
habsburského domu díky za obě
tavé ktoky jež učinil v zájmu
císaře Maxmiliána a vydání ieho
tělesných pozůstatků
Pak odjel s Magnuaem a se
svým průvodem do Queretara
V Queretaru vyhledal především
rakev císařovu spočívající v hrob
ce u kapucínů
Pokleknuv na studené dlažbě
kamenné modlil se Tegetthoíí za
císaře
Kapucínští mniši kteří byli v
hrobce přítomni zahanbeni do
znali že chladný vojín je před
stihl neboť oni věru ani si ne
všimli že v této rakvi odpočívá
muž velmi veliký mučedník!
Z kláštera jel Tegetthoíí k E-
skobedovi
Generál znaje pověst Teeett-
hoííovu uvítal ho s náležitou ob-ladností