CÍSAŘOVNA ALŽBĚTA
4
fttaái ol VIUm lerole
"tolftoi LeuM (kl Cestllár
Umným hlsasm
"To ai myslím vIJyť dívka
tato it aliioá jako řeckl bo
hyn"
"ZfccífUjt a ca ptala
vám neubliluji Jiotk bylo by mou
povinnosti vit asstřeliti nebo
tpasobiti btuk dáli vál jedaodu-
tatkoouli"
"To vle by Maamiliáoovi nepo
mohlo"
"ValaBte vzdalte tt proilm
dříve oei ardcí evámu porutlm
Netbožfluji Leu tolik ik chci
bti věren ivé přísaze Miliooy
mne nelákají Oh jděte prosím
vás jdětenei le tde itaa vražda!"
"Dobrá jdu Neilt vlak ode
jdu přečtěte ti tento tpit Jest to
vlastnoruční psaní pttsideau Spo
jených Států V listioě této na
bízí nám preiideot spojenstvl jež
jsem já přijal Rozvaíte ti: může
při takovém apojeoství císař Max
milián nad námi zvítězili?''
Castellár přečetl ti podaný mu
Spi
Při čtení mu tvář bledla stále
víc a více v oíích zaleskl se mu
slzy
"Jsme ztraceni! Jsme ztra
ceni! " icptal bolestně "Ge
oerál Hajduk děl pravdu musíme
umříti!"
"A umřete?"
"Ano!" pravil Castellár roz
hodně "Pro Maxmiliána?"
"Pro cest Juarezi! Pro čest!"
Juarez dal se do smíchu
"Ubohý příteli:'' pravil pln tou
strasti "Po půlnoci zaťukám vám
na okno a prosím vát o chladnou
klidnou odpověď Moudrý Člověk
nežene se hlavou do zdil"
Juarez povstal urovnal ti dlou
hé černé vousy laleloéa t posměš
ným úsměvem opustil Castellára
"Hal Hade!" zasyčel Castel
lár když juarez vyiel z poko)e
a dvéře za tebou zavřel "Otřásl
mou vírou a důvěrou v duchu o
kázal mni trpící bolestnou tvář
Lei na! Oh juarazi ž jsem ti
hned první tlovo v krku neutlu
mill Leo drahá Leo! - Ty
nejsladií nejkrásněji! můj tne a
má touho! Nemohu tě vyrvati
ti ze trdce ne ne ne! "
Castellár kleti na křeslo a pode
přev ti hlavu o stůl hluboce te
zamyslil
"Buď tilen Castellíre!
Vojenská cest je nade vlečko!"
šeptal ti tile a na čele vyrazil mu
studený pot
Juarez přestrojený za jezuitu
díval te ze líně klíčovou dírkou
jak oběť jeho váhá a zápatí
"Ať nejsem Juarez pakli jsem
toho člověka neoblomili" myslil ti
vítězoslavně a nenápadně odeiel z
císařského paláce
K půlnoci někdo zaklepal na
okno Cattellárovo
Generál vyskočil zvedl hlavu a
pohněvaně te ptal:
"Kdo to?"
"Já!" odpověděl Juarez
'Co chcete?"
"Ano?"
"Ne to jest důvěřujme
v budoucnost nerozhodl jsem
te posud Dobrou noc!"
"Děkuji! 4 Ji můj Dob
rou noc!'' znělo temným hlasem
pod oknem
Pak nastalo ticho jen ťukot bo
din a hlasitý tlukot trdce Ctttel
Járovs Mýval te pokojem
KAPITOLA 48
KaatráJ!
Stejně jako v měttl Mexiku byl
v QoereUro kostel a kláíter jezu
itů v sousedství císařského paláce
Té noci kdy Juarez přiísl Ca
ttellára pokoušet byl kostel jezui
tův osvětlen dvéře byly dokořán
otevřeny t uvnitř hučely varhany a
zavzníval posvátný zpěv
Císař který viděl z okna tvého
oaláce osvětlený vnitřek kostela
tázal si sv£U &U1Í to Ulili
jezuité co znamená tato nezvyklá
lavnott u nicb?
Mehia jejž se císař tázal od
větil fe jezuité konají alužby boží
z radostí nad vítězstvím jeho veli
čenstva a k dulevoí tpáte padlých
vojínů A činí to v ooci protože
za dne jsou lidé zaměstnání mno
ho nemocných a mnobo zabitých
lelí jeitl na polích
"Že by te jezuité tolik změní
li?" ptal a císař "Jezuité v Me
xiku jsou mými úhlavními nepři
tsli tito pak zde v Queretaru bylí
at dotud neutrální Líd držel při
mol a proto netroufali ti ukázali
barvu- Divil bych te kdyby slav
Dost měla platili mně'
"Abych řekl pravdu ani já
tomu nevěřím ale oni to tvrdí a
opak nelze jinak dokázat! "
"Pro vlechen případ te opatrně
rozhlédněte Někdy i s tváří lze
ai učinili úsudek''
"Nejlépe by bylo po iat války
ttřeřiti klátter ozbrojeoým voj
skem Nikdo ať nevychází z
brány a také ať nikdo do ní není
vpuiíěo Oh ti lidi ou nesmírní
1:7:1"
"AI posud byli lili Mtiický
oirc Timotej e slet pobulovatale
pobuřováni toto td mnoho nepn
tobilo pro vlnilo připij vlik
vlnujme jim ivou poiornotl a
bud lt ilba ubsejiro klášter
poiáJkou"
Mrhia odebral se do kosteli
činil jakoby i přílet pomodíit
Posadil se do livice a opřev
hlavu o sepjaté ruce — poioroval
Ale i oni dávali il poior na
něhot
Knězi u oltáře tedlcl a te modlí
cí dívali se na něho bystrým tra
kem a ostře a leptali ai t" jM tu
Mchia generál císařský
Za několik okamžiků věJěli ii
i uvnitř v klálteře le císařův věr
ný sluha a přítel sedl v kostele
Představený queretarského klá
štera Jiří přikyvoval při lom
hlavou
"Jen ať tam sedl ať lid který
přijde vidí Že císař chová k nám
liž důvěru a že posílá k nám tvé
generály"
Otec jiti seděl ve tvé tvětnilce
t jezuitou ktrrý měl dlouhé černé
vousy
Tento černovousý muž byl— jak
víme —Juarez
"Všecko jde jako na kolejích!"
pravil Jiří a mnul si ruce
"To posud není nic!" odpově
děl Jujrez "Úloha queretarských
jezuitů teprv teď počíná Proto
jsem přišel abych zde úlohy roz
dělil" "Poslechnu pakyny vale t po
zorností a slibují Se budu dle nich
jednali"
"Umluvili jsme se t otcem Ti
motejem a on souhlasil te vším co
chet učinili"
"Otec Timotej stojí vysoko nad
námi přáol jeho jest nám vždy
rozkazem"
"Především připravte zde místo
pro císaře který bude zde umí
stěn než válečný toud otd ním
rozsudek vynese"
"Rozumím ale připomínám jen
tolik že císař jest jeítě mocný"
"Vlak republika zvítězí!"
"To jest něco jiného "
"A pak"
Juarez se trochu zamyslil
"Ano" řekl náhle "kdo z vás
zde v řádu umí dobře francouz
sky?"
"Větlína pane presidente"
"Pověřte tedy podle oáhleda
některého člena řádu aby ae u
ttrojil do latů belgického vyllího
důstojníka a přibyl do Queretara
jako potlaoec belgického krále"
"Rozumím"
"Potel nechť ohlásí ie v Bruf
tetu v hlavoím městě Belgie vy
pukla vzpoura ž trůn královský
te kolísá a že král nemůže na ten
čat poslati Maxmiliánovi Žádnou
oomoc Potlanee bude ottatoě
mluvili pravdu neboť právě
těchto dnech četl jsem v novinách
zprávu z Paříže že belgický král
jest u Napoleona prosí ho o po
moc ve válce a za to jest nakloněn
oottouoiti Francouzům část tvé
říle"
"Slylel jsem již také o tom
Napoleon tím podporoval nepo
koje a zmatky v Belgii aby z toho
pro tebe tížil
"Zkrátka — oechť posel cíaři
dá na vědomí ie od tvého tchána
nemůže ničeho očekávali"
"Dobrá"
"A oaie vojsko bude v několika
dnech opít u zdí queretarských
Otče Jiří nadejdou nám zlé dny
teď ukažte f jsi tonp#Hífm
republikánským"
"Pane presidente se mnou a 1
naším řádem budete tpokojenl
ukláo! te otec Jiřf t velikou po
korou
"Odměnou řádu — podaří-li te
nám vle — bude nový a pohodlný
klálterl"
V temou nočním ubírala ta
- at má
UYii jiii&á poUv uaa po
queretankých polích mezí mrtvý
mi a raněnými
Oděna jett v černé laty 01
hlavě rovněž má uvázaný černý
hedvábný látek
Kráčela po tichu lehce jako by
byla nadpozemskou bytostí
Za ní ve vzdálenosti několika
kroků spěchal dvorský lokaj
Tato Itíhlá útlá černi postava
ženská byla — kněžna Lukrecie
Obcházela jelti bojilti a hleda
la raněné aby je dala dopravit! do
lazaretů připravených ve Ikolách
a v kostelích a zda oletřovati ty
kdoi byli při zaboánf Juarezově
raněni
Okolí q-jeretaraké jest hrbolaté
plné jam a roklí
Na tvahu jednoho kopce ležel
sílaý tvalnatý mexický voják je
bož tvář zarostlá byla černými
vousy a nepokojně ta zde tvfjel
Lukrecie cřittoupila k raně
nému
"Kde vát bolí?" tázala se bo
pečlivě
"Na hlavě " odvětil tázaný
"Na hlavě kéí by oběaiii toho
císařského který mne poraoil
mKqiNi vám bude škodili''
navila Lukrecie tířluí "řiuilii
lfi t kli Um — lott otuJ vo
jtu
"Já vlak nrm vojákem!" od
pověděl taní rif lnubl
Kdo ttdyř''
"Vft !i#plrítů! NÉmořol lupič!"
"Vlm jl" lekla Lukrecie klid
ně "JJ jsem vál pomalá Ala
proto přete ea budu vát povalo
vali ta oáka a dám tli dopra
vili do ormoenke Ituďta klidný a
nekalní liuria IikIíU — ia tnu
dopravu nemocných ubírá i la
mnou a odvete vál hned"
"Zuále nineř''
"Jim Kotmrt vitřti?''
"A vy vyslovujete toto jméno
tak Ihosti jně?"
"Uyl čas kdy jsem se vál bála
ale tvatá matka přisnila mně ku
pomoci Jiem kntlaa Lukrecie
Tivolská choť bsrona generála
llaiduka"
Kaněný namáhavě te ivedl po
aadil te a t vyboulenýma očima
zadíval se na kněžnu
"Skutečně Je to pravda
Jste to vy vy Lukrecie!1' bru
čel Kobura "A vy kněžno ole
třujete raněné) Samotioká? Beze
vleho průvodu vojenského?"
"Jak vidíte mám při sobě k ru
ce jen jediného sluhu který nosí
sa mnou obvszky Mrtvých te
nebojím ranění pak mně neublfži''
Kněžna Lukrecie zavolala sluhu
pokynem
Sluha nesl v ruce velikou čtyř
hrannou skříň
Kněžna skříň" otevřela vydala z
ní potřebné obvazy a obvázala
zkrvácenou hlavu Roburovu
Pak podala raněnému pirátovi
malou plechovou lahvičku 1 liho
vinou
To toho mně bylo tře
ba!" pravil Kobura přihnuv ti z
láhve "Kána kterou mní dali do
hlavy mne omráčila Hej
pane sl užebníče!" zvolal na dvor
ního lokaje ''podejte mně ruku
tnad te budu moci postavili na
nohy!''
'Povoz zde bude boed nena
máhejte se vždyť jste nemoceo"
pravila Lukrecie
Já do císařské nemocnice ne
půjdu Radčj! umru
'Tam t láskou ošetřuie te kaž
dý ať nepřítel čí přítel"
Arcíže vyléčí bo tam aby bo
ve zdraví dostali pak na popraví-
itě! Nepůjdu tam! Sluho drž mne
dobře!"
Dvorní lokaj položil skříň ob
vazy na zemí a toažíl te zvednout!
Koburu te země
Muž mocné postavy t obtíži te
posléze zvedl
"Bůh vám iehoej kněžno jdu
mně není více třeba ošetřování''
pravil Robura a chtěl odejiti
"Můžete-lijdéteoezdriuji vás
odpověděla Lukrecie
Kobura udělal několik kroků ku
předu ale koleoa mu klesla 1
upadl zase
"Tiší: ďáblů?" klel vůdce wrá
to" ten císařský voják důkladně
mne ťal Ueite moe tedy od
vézti kněžno dejte mne zastřelit!
— vím beztoho že takový bude
můj konec! '
Vůz pro doprava oemocoých
přijížděl po silnící
Lukrecie lis mu vstříc a nařídí
la vojínům v něm sedícím aby do
pravili Koburu do některé nemoc
nice ve městě
Na vůz dopravili Roburu na no
sítkách Ve voze ztratil vědomí a
vzpamatoval se teprve tehdy kdy
ležel již na čistém lůžku v nemoc
oici
Lukrecie navštěvovala re moc
nici i dvakráte za den
Vyptávala 1 1 obzvláštní po
zoroottí jak te mu daří poslala
mu víno a doutníky a Kobura
hrubý pirát počal te zabývali i
ilchtílými myšlénkami
"Kněžna odplácf mně mé hru
Lokti mé násilné chování na lodi
tímto způsobem Zahanbuje
mne Dozoroostí něžností dobrot!
vostí Ohojenom že mne nelze
obelstili Lichotí te ke mni
jako kočka toaží tt pomoci mně
na nohy aby mna pak dala pro
hlásili za cajalR aMitil
!ca kdvbvcb dostal tily rozbil
bycb celou oemocnicí a utekl bych
pryčl juarez aii již na moe
čekál Doprovodil jsem ho ke
Queretaru ale zde jsem se mu
ztratili '
Za několik dní Kobura po
zdravil tolik že mohl povstat!
lůžka a t obvázanou hlavou pro
cházeti te po nemocnici
Právě te procházel a rozmiou
val a jednotlivými nemocnými
když přišla Lukrecie do nemocní
ce te podívat
Robura te hluboce uklonil před
kněžnou
"Nu fe vám již lépe?"
"Děkují kněžno jest mně již
zcela dobře" odpověděl Robura
"Chcete odejiti?"
"Kdybych mohl odejiti věru
rád bych tuto nemocnici opustil"
"Zde máte průvodní list Císař
sám o tobě ho podepsal císařaké
vojako vám neublíží nechať te
obrátíte f Queretara kamkoli"
"S orůvodoím Katem?" žasl
Robura "Což vy i takové věci pe
tkytnjete uzdravivším te nepřá
tel ů ml"
"Uobutovi ivlálť'' ptavilt Lu
kiti l ťitinivtm "Nám iivtM a
přátel tikoiiptnfih 01-0 idilovi
aýchl Císař dal vát vyléčili
můlrta jiti — orptáme vál tni
kam te tlutt odebtitl"
"JmI mni tak jakoby v Itio
Vtlkomyilnoali bylo tioiliu puku
ř#nl Ala Kobura nemá ve tvyku
růstali dlululkem Vy knělno
sebtalt mi mne plna útrpnosti 1
bojiltě dsla jsle mne tttďtaviii a
teď vracíte mol i svobodu Ne
vím jsa a cim aie cium ae sv
mně naskytne příležitost abych
vám tuto potornott odplatil Do
té doby díkuji vám ta Uskavosl
mni prokátanou ta všecko vaše
milosrdenství Kobura nikdy
nikdy os to netapomenel"
"Buďte a Bohem mnoho zda
ru císař a jeho 'okolí nepočítá na
vaši vděčoosťl"
Lukrecie ublrsla se dále Diva
la ae na nemocné Plála ae všech
hojí lí se jejich rány trpí-li veliké
bolestil Při tom pak dsla jim roz
dali dvorními slulty doutníky
menši obnosy peněz víno i likéry
Kobura opustil nemocnici
Chtěl te odebrali do města Me
xika tam odkud Juarez vyšel
Vyšel ti do předměstí aby si
najal vůz nebo kočár po němž by
se mohl do města Mexika dostali
Vstoupil do úzkého bídného
domečku
Na dvoře právě něco robil sta
rý asi sedmdesátí- či osmdesátile
tý povozolk
Kobura ho oslovil:
"Mál vůz doma?" tázal se ho
Stařec se obrátil a když spatřil
Koburu lhostejně mu odpověděl:
"Pro Koburu není můj vůz
doma"
"Ty mne zoál?''
"Kdož by tě neznal!? Klí J se
mně z domu neboť 1 vzduch otra
vuje! tvým dechem!'
Zapřáhni jedna— dvě pojede-
mel" pravil Robura pánovilým
hlasem "Mám v kapse cítařský
lisl průvodní! když mne nepřítel
můj chrání nedovolím aby ka-
ani moji mé uráželi '
"Já věru tě nepovězuf řekl
ttarý muž klidně-
"Ublížil jsem ti?"
"Mně nikdy"
"Co te ti tedy ttalo?"
"V oemocnicí odkud plkházll
ošetřují mé čtyři syny-'
"A?"
"Slylel jsem od syna pěknou
hittorií o tobě Kněžna Lukre
cíe octla te jednou na tvé lodi 1
tyt činil úklady její cti Ale záY
zrakem byla zachráněna"
'Co ti je po tom? '
"ZbožAuji kněžnu Lukrecíí jež
ošetřuje mé tyny pečuje o ně
vrací jim život
"Vidím že si blázeni Mohl
bych ti vzltí koni í vůz ale neuči
ním toho Naopak ukáží ti ještě
ie Robura dovede být! také vtlko
rnyslným a šlechetným
Starý povcznlk opřel ti ruce v
boky a 1 opovržením pohlížel Ko
burovi do tváře
jakoby stále říkal: bídákut W
dáku!
"Potlvl něco mni napadlo I
mne kněžna Lukrecie vyléčila"
"Vím o tom viděl jsem
to "
"Za to já kněžnu bohatě od mě
ním"
"Kněžna Lukrecie nepotřebuje
tvé odměny a také by ničeho od
tebe nepřijala!"
"Co jí chci dán pošlu aice jí
ale bude to oáležeti straně císař
akéf"
"flm ty fe byt císařské straně
něco prokázal? Ty tpolčenec
1 jezuity?!'
"Co bys tomu řekl dobrý ttar
če kdybych já Kobura posla!
Lukrecu na znamení tvé vděčnosti
— Míramona?"
"Miramona?" řekl ttařec a za
chvěl ti "Ubohý Miramon jett
zajatcem luarezovým a Tirnote
veliký jezuita mexický ho peMivé
Uřeží!"
"Budu-li chtíti otevru mu brá
oy kláštera"
"Myslíš Že jsem blázen?"
"Táži se tí jea: byla by te slaí
tií ojíněli přiměřeni liechetoo
ttí koěžoy Lukrecie?"
"Na takovou lei nemám odpo
vidí"
"Ale to bude pravda dobr
starte! Koburu ani koezoa nepo
kořil Aool V této chvíli jtem
ti pevni umínil že Mirtmooa vy
svobodím — poilu ho ve tvém
voze Lukrecu"
"Nevěřím ti Roburot"
"Přítahám"
"Nač"
"Při matce boží"
"Nez3ál ani jejího jména'
"Znáni ale nevyslovím je Ro
bura již přilil mnobo břeiil na
tomto svítě"
"Jdu a zspřábpu' přerušil tta
rocb Roburu "Ale upozorBuji
tě že tvou zavázanou hlavu touto
karabinou na ata kotů rozbiju
pakli ti 1 moe tropil blázny
je-li tvůj tlib jen pouhá lupičtki
letťl"
"Dobři ttarče dobrá jea po
jeďme!" odpověděl Robura a lebce
te usmál-
Starý mul zapřábl naložil na
vůz píce vyjeli
lo vosu byli tapřaleni tři koni
Všichni Iři byli velmi pvčlivi ol
Iřováni oa vlocli byla viděli pHl
vou luku slsrého hospodáře
Kobura ptollhl sa vore a po
celou rvslu spiše spal ol myslil
V Matiku tafl přimo k jeiuil-
ikému kláilrru
U blány řekl Kobura tlstému
povoiniku:
"V jednu hodinu 1 půlnoci po
stav te lem před branku klášterní
ie tvým voiem Koňům dej hodně
ovsa tu e iiiki ta mna mnou
ho ni lij ďoiiil Miramona tavei
přímo do tliattkého paláce vt
yurrrtaru ke knělnl Lukrecii a
lekni jí le jl ho posílá Kobura ta
to la ho usdravila Ala také hned
dolož aby ti Miramon dal již po
zor oa tebe neboť nenajde ae
tase takový Kobura který by ho
z pouhé velkomyslnosti propustil
na tvobodul Korumčl jsi moří"
"Koiuwěl ale '
"Ale?"
"Nevěřím ti"
"Pravil jsi moě doma že máš
aarabinu?"
"Mám!"
"Nuže vyhledej mne tedy a ta
aiřel mne nebude-li dnes po půl
noci Miramon na tvém voze!"
"To také učiním Koburol Ne
mysli si že ze mne je možno tro
pili si šašky "
"Ovsa koním!" pravil Robura a
zazvonil na klášterní zvonec
V klášteře uvital otec Timotej
Roburu a velikou radostí
"Co nového?" tázal ae kněz
"Tu jsem" odpověděl Robura
"Ale byl jsem již napolo na onom
světě"
"Odkud přicházíte?"
"Z yueretara"
"Juarez byl tam též?"
"Boj není posud rozhodnut?"
"Nikoli"
"A co Castellár?"
"Neviděl jsem ho"
"To jest oeinovějžl našinec
Roburozáležitosti republiky kráčí
Skvěle ku předu í '
"Co j t Miramonem?"
"Střežím ho Zde"
"Byl nad nim již vynesen roz
sudek?"
"Posud nikoli'
"Přijdu tem oa večeři povím
vám velmi zajímavé věci o tettře
Julii ktercHi jste byl požádal za
ruku
"Ah vy o tona víte?"
"Vím všecko"
"Miluji tu dívku iíleoi pro 01
bycb byl t to i tpésy tvé duie te
zříci!"
"Večeř ae tedy uvidíme?"
"Budu vit očekávat! Koburol"
"Nemohl bych teď viděti Miia-
aoona?"
"Proč?"
"Rád bycb te pokochal v jeho-
trápení!"
"Pokochal ř"
"Ano"
"Před vězením Míramooovýin
stojí dva vojáci oa stráži Ptoralu
vím nimi a budete moci asi na
pěl minut vstoupili k němu Ale
jen na pěl minut Mluvte a bí-
dikem hrubé nelidsky'
"Jenom moe nechte já umím
urazili slovem 1 pohledeml
KAPITOLA 4
rit slast
Na chodbě v prvním patře v je
luíukém klálteře blízko k hlavní
mu chodilti byla cela Míraruo
nova
Před celou stáli oa tiráži dva
republikánští vojáci v plné sbro
ji kdežto dole na chodbě v ted
oici vrátného bylo patnáct vojáků
pohotově
Otec Timotej dovolil Koburovi
návitěvu na pět minut
Král pirátů nenáviděl Mira
mooa
Miramon UŽal oa loavíklauém
lůžku
Ulehl ustrojen by tí odpočinul
Když Kobura vstoupil zvedl ae
na lůžku posadil te a tázavě te
zadíval oa vůdce pirátů
"Mám pouze pět minut fátu
jen tolik moě bylo povoleno
rozmluvi 1 vámi rozumějte moě
rychle a dobře řekl Robura ata
ouv před tpoulaoým Miramonem
fCho ai přejete r'
"Kněžna Lukrecie prokázala
mol dobrodiní a já jí je chci odplatili-
Robura oezúatane nikomu
dlužníkem"
"Nerozumím vám"
"Budeme ti ihned rozuměli pa
ne Miramooe Já poilu vás darem
koěžně Lukrecíí"
Miramon stal te pozorným
"Mna chcete darovali?'' tázal
te zvědavě
'Ano
"Jenomže já jsem vězněm po
hleďte tem jak mne k větší tliví
mexické přikovali!"
"Vy jíte dal generála Eskobeda
přikovali jelti bůře Pamatujete
te oa to?"
"Pamatuji"
"Pak nemůžete zda čekali po
zornosti ''
"Také ji neočekávám V Mexi
ku nikdy politických vizBŮ neše
třili" "Pět minut rychle uplyne tedy
mluvme o daru"
"Poalouchim'
Pokratoviaf
atcmí neduh
Mnuti! tímtuhjr jskrt fbmtertke rtraállvnmt nivfMl ajtnt
klilujM rpraiHtvt IťHkí sisMavy tflwn isvlníny
Jsou lonlvý rul Játtsml
Dra petra Roboho
liHM jaUrnř neduh ryrhla a Ira MeimM ldn#a láwa
l iUovn i-inniou a vyluhuje jedovatou Huč a krve íadn
uiluKialiif — iut byliny MMnl JixJnaWl Je dodávají
Adresujte:
DR PETR FAHRNEY
112-11 1 So Iloync Ave CkWas III
Kdykoliv potMiitJeie kir k po
tiřhu aneb k vyjthrce objednejte ll
Jej V UuJviUf 6jřoné knnf a povosů-
Piilaco Stablcs
C HdtEMillTON maj
roli 17 a Diivcnport til
KiVáry J1011 vybřfviny a proto
mnJno v nlcb podnlkooutl I dělil vý
let Povořy niořno (I oljjtdnatl U
telefonicky TEL 217 29
: JOS DUFFY
velko-l maloobchodník
rv®vLIIIOVLAMI
má na skladě
výborná importovaná I kalifornská vina jakož I Impor
tované a kentucké kořalky a likéry
IluiM le sboíl Jeirt taká jak o ním tvrdl Jinak se peníze vrítf
TELEFON 38- — 2508 ř Strett SOUTH OMAHA
A E Mak & Brn Co
€VelK:obchodnícl a ImportéřK"!
Itáatapelfirairt L Kirseut Kr Prlna erbetz
Tel 644&- 1001 Faraa ul I u 1 1
Fred Krug Brewing Co-
OMAHA NEBRASKA
Htťátní vzorný pi vovr
Vatl nejlepěí drou ležáku
Cťblja av Ssrtxsv "bldL v movidúzAclo a -v ladavleK
V 10 v ixm mm lcs±44nau av feavdta xupz&£l
Háftl jiftiDIi fleJktJU aiatrlál a aeJkaU feekalaki oaveaWt
1 Yallfcá peěHvest a tbckétií esMtraiHii
SíAE H1AIIAI Cspokvjitl ebeeenstre
!U£ ODMfclA Ht se svfHaJW ebeba
Dopluj e ochotné vjfízřijí dle nřání
Pro stůl
Ti kdoi dovedou ocenit! výborný Motol nápoj
oblíbí ai zajisté oaie "GOLD TOP" lahvové pivo
jest lehké perlicí te a řízné a jako jett zdvavé jett i
chutné Vyrobeno jett z nejlepfiího chtwtle vybrané
ho joěmene aCitté vody — nenlť v něm aoi jediné přísa
dy jei by byla ikodlivi neb nezdravá Neaí to laciné
pivo v nižádném imyslu ale jest to jedno z Dc-jlepšícb
a ti kteříž je jednou okusili ttali tt řádnými našimi
zákazníky
Dodává te v bednách a líce v lahvích kvarto
vých neb paintových Objednejte tí tt tvého obchod
nlkatDeb telefonem— Tel Omaha 134 So Omtha 8
'JETTES EEEI IN CO fatt a blnjl Tt koni Jiro
SOUTH OMAHA NEB
Předplácejte na Pokrok pouze
fioo ro£nf
Muž kterýž
hledá
atáU pKifÍ!ot k zlepkcí svr-' pumérů
jest mužem kurýl JcJdou dotíií svého
účelu jestliže ae muž ten obrátí oa
Chicago Milvaukee & St Paul R'y
obdrží takovou zprávu ohledni pozemků
ležících na této dráze aneb k ní táhají
cích že mu přitpěje v hoobi jeho za Itě
ttlm a blahobytem Adreia
F A JÍA81I Ucn'1 Wchtcrn Agt 1521 Farnam St
OMAIIA NEB
Uniový IIoHtliiíio
vlMtal
Frank Semerád
na rohu 16a William ul
ftitn MeUiv leták atiia na Upu
Prsv plxeftské' a pravovarařiiťho pt
vovaru a 1'UdA wýuJni Korbelová vfn
kořaJkvaty aejlepai doutolkr Taplf
aikuaek po cel dea Vaoraa obaluka
TEL 1T2331 FKA5K PEMERAD
Hojně zásobený
ickj a
vlMtat
Bratři Semínové
ví 1311 William ul
Maji sa výběr vidy hojnost ěratvbl
asaa vlebo druhu Jejich uieaáfikí
výrobky lití se ti Betlepil pověsti 9
PHJďt a cřeavédta m! Objed aávk r
aaoloo b£ídii téi Ule(ooem cíalo 121 7 1
