C15AKUVNA ALZBtTA
Ptali tl Vil Itrc-U
M(to Koburovo lilu hyl
"lo # vám tntJntii ttknt nl
uřiol Věst tedy Mirtmon l#
jl i l 4 vát nenávidím vámi opa
Vřhujil Nejednou postavil jste
mnt do r#iv Vni# m
odciiovsl (VIJ rok I potuluj
te po rtml Žijí nl4 ¥ těio dře
viol chatrčí jako vypotlienee —
(ta t dioý cit mat kol — llW k
liuiovi! A tuděje' Nděje Mi-
rimoot It i lilo chaty poved
mot cesia V clsřkťmu choti
Nebyl bych Ir ní nebyl bych
Citu kdybych Miramona nechala
uprchnout!! Za mé vy pová
leni odplatím li gslejcmi! Věrný
luho moj Srpi veidi uvrhni v
potit kata Mtxikat"
"Citto vy nemnžete býti tak
určitelnou' pravil Miramoa zma
teně "Očekává mot císař Maxmi
lián Nestavit it mni do ceity
nechtějte mou záhubu budu abl
jeti budu vraždili tle musím utéci
dálí"
Dvéře chaty rozletěly t doko
fáa i s velikým hlukem
Dveřmi vstoupil Sepi Cittia
aluha oděný v laty námořnické
Za nim strážmistr čertiého knížete
— otec Timotej
"Mám ti pse!" oLořil se tiráž
mistr na Miramona A icste st
troufal obléci se do lata mého pá
na! Ali roztlučme viecky kosti
tomu vrahovi!''
"Ticho pane strážmistře! pra
vil otec Timotej "Pan Miramoa
tni následky svých činů dam ob
klopen jest vojskem na ' t ě k neol
tni pomyšlení — OJevzdejte tedy
zbraS moč sluhovi církve náhle
dujte strážmistra"
Miramoa na smrt bledý stál
uprostřed ledničky
Opíral se o stoj a zamračeni
pohlížel hnid ni Cíttu hned na
otea Timoteje
"Osud tomu chtěl" řekl Mira
moa tise "Bůh mni vidi do du
ie ie mil jsem na srdcí vidy ve
likosť Mexika a budoucí jeho bia
lenost Padl jsem Pád svůj
ponesu oddané Tu jest má
šavle pane ttrážmiitfel Ode
vzdám ji vám a ne tomu knězi
protože jí není hoden Vy jste
vojín jsem ve vaíl moci máte
právo abyste se mnou jedoal ne
ietrni Ale upozorfluji vás ie
Juarez váí vůdce odsoudil mou
ďrahou matku a mílou sestru k
smrti a dal je upálíti kdybych byl
me'
pustošil lid mexicky orioěm i
Čem i to mni I5ňh odpustí!
Odveďte mne odtud!''
Miramoa odpásal sl lavli a
dal ji strážmistrovi
Strážmistr přijal ji od něho
"Šavle tato posuď je potřísněni
krvi knížete Medicejského Kníže
byl stoupencem republiky krev
tato voli po pomsti Pane Mi
rtmone vy jste zbabělý uprchlík
a já budu vámi zacházeli tak jak
si toho uprchlíci zasluhují"
"Musíte bo trápili a mučili
jako on činit mní I ' zvolala Cílta
bnivivi "Tento muž pronásle
doval rnoe až sem do této chaty
kdežto — kdyby mot byl nepod
vádí kdyby mne bídák neobelhtl i ale ne zvířata!"
Mskoheduvi ta Jnilis taiijsta (iil
la tfunrtálovt chnf
Měl na sobi imné láplatova
" fJ U!:r!ačha pUtU é4
Ittv a hnilého plátna
Nohy mela toé a ruce mil
Hejn jko likohedo phkovsnl k
vosfčku
žena vysíleně klesla na slámu
na těmi
b bledých ledivl (barvených
tváři jejích tíral bol a bída
ti i
v pani on jnii svtjcuy o ne
smírném utrpení duševním
Eskobedo skrčil se u ní
"Moje drshá ieoo proč jsi sem
jen chodila? vzdychl si Eskobe
do smutně "Zde jest utrpení
veliké a ukrutné! A takové jest a
bude to vždy pro ty kdož se tem
dostaaou byť stál v čele vlády
kdokoli!"
"Přišla jsem sem i raJostl E
skobedo" leptala (jitta "Jsem
tobě oa blízku a lo mně nahrazuje
v trnko utrpeui Vadneme spolu
spolu spějeme k smrti vstříc
nioono oam iz zni nezbíva an
oba jsme v hrozném sttvu Vlasy
ledivl prsa ti vpsdla záda se ti
zkřivila tělo tvé je plno ran A
já? Oh mne bolí jen na pr
sou a v dusil Dobrý Dob přece
jen ustrne se nad námi a odejdeme
do lepšího a krásnějšího krs-
kde neol straunických bojo zlých
a ctižádostivých lidí kde v srdcích
dli jen láika a mír''
"Umřeme aniž bychom kdy
více spatřili oblohu oalí milené
vlasti ''
"N5e vlasť drahý muži neol
již na tomto světě Nad oblaky
tam lam budeme žili zooval
"Bojím se o telíc drahá Gitto
Na tvářích vyrazily tirudétkvr
ny "
"Mám horečku není to nic
Obejmi mne! Oh kdybys věděl
jakou radosti snáilm s tebou
trampoty otroctví! Milovali
věrni tam nahoře ve svělé v bl
hobytu a v bohatství — jak oept
troým se zdá odtud býtil Bída
utrpení jsou nejleplím zkuleb
ním kamenem lásky!"
"Jsi hrdinkou milá Gitto! Pa
oarn prea velikosti lve laiky a na
kolenou li zbožňuji jako svě
tici!"
Jenom mne miluji Víc od tebe
nežádám'
unta uoiettne zakašlala v pr
sou jl sípělo oa tvářích rozkvetly
jí krvavě rudé růže růž horečky
Zhasni světlo budeme spálí"
leptala Gitta "Ve spaní uebu
deme cítili své utrpení"
Netroufám ti zhssnouti je
drahoušku
"Proč?"
"Tvé oči lesknou se zvláitním
leskem!"
"Mám zimnicí nebo horečku
nic jiného to neol Eskobedo!"
"Zítra nepojdeme do práce"
''ftittrtii nití mtlílf rnlfli '
"Nedopustím aby nás odvlekli
Sám také stěží údy hýbám i já
potřebuji odpočinutí Jsme vezni
(íttia nnumíls I ttio lf í
"lípl nesmlml tipl" neslita
sl v duihii
"Spi dtshoulkti' leptal jl I"
skobedo!
— mohla jsem teď bydlili v palá
c) v červeném domě!''
"Pryí s oíml' zvolal otec Tí
motej
"Ař lije republika! Ařiíje Jua
rez!'' odpověděl strážmistr a po
hlédouv na Miramona ukázal na
dvéře
Míramon lei
Na prahu chopili se ho Žoldnéři
a svázali ho
Miramoa bez hlásku strpěl hru
bosť vojáka
Venku asd Vera-Cruzem bylo
nebe rudé
Přístavní město bofelo
Půlky rachotily děla duněla
vzduch byl plný výkřiku nářko a
hrozného zmatku
Miramoa díval se t bledou tváři
se srdcem stlsaěoým k bořicímu
městu
"Vie jest ztraceno!" zachvěl se
v ducbu a po bledých tvářích ska
nuly mu dvi slzy
Strážmistr udeřil bo zad
"K přístavišti!'' obořil se ns
něho zhruba "Tli válečné lodi
Jutrezovy jii přistály "
KAPITOLA 44
Ofclť dolí
Denof práce byla ukončena
Hlomoz v dolech utichl odsou
zenci jedlí a odpočívali
Dozorci a strážt procházeli jich
brlohy prohlídli vluds každého
oepovolily-Ii řetězy jimiž k vozí
kům byli přikováni jsou-li os ru
kou i oa nohou okovy dost těsny
Ti kdož ca dne provinili se
proti kázní nebo pilnosti byli po
trestáni Tomu odepřeli večeři
onoho zase spoutali krátkými že
leznými pouty
Pik oastal v dolech klid
Ale byl to klid jen na oko
neboť uvnitř v uhelných výklen
cích v brlozích razilo si nesmírné
množství vzdechu tile cestu k ne
besům jel odsouzenec zde nikdy
nespatřil mnoho vřelých slzf ro
nilo se po tvářích
- nno larrui lun sirasne ve
zení?''
"bpanělové je učinili ripubli
ny ) převzaly cisan eutfou po
kračovati
"Ob kdyby aspoň Člověka zde
nebili a netloukli!"
"Kdyby si oěkdo troufal jítě
na tebe ruku vztáhnout) toho u
Ikrilm!"
"Považ i jen n důsledky ta
kového činu! Zastřelili by tě
"A co vlctt Myslím že v pekle
se vede lépe než Isdyl '
"Ale Gitta tvoje zůstala by ta
motna A rcn neviděl si jak
nestoudoi si počfosjf strážci oali
voči ženám bez mužn a dívkám?
"Hanba co nimi tropí!"
"Nu vidíl drahý muži Ty
utMi ne ne jtítí aesmíí! '
"Ohmoje Gitto!" odvětil Esko
bedo pohnutím
"Pamatuji"
"Když jsi mne takto poprvé
sobi přivinul?'
'Pamatuji''
"Kolik let již oj té doby uply
nulo! A hleď — já jsem
Šťastna
"Gitto moie Gitto jak maže!
tak mluvili? Šťastna? Zde v
tomto siraloém vězeni?"
"Zde ano zde! Vědomí Ie
spolu trpíme pro svobodu Mexika
číol moc IťastQOttl Šťastnou mne
Čín! vědomi Ie t hrdou oddanosti
snálíi své útrapy Shasní lam
pu drahý muži aby na nás dozor
ct nekřičeli"
"Mim thisnouti?"
"Ano"
"Acol — bude-lítihftře?"
"Spím 1I A jíl JottU
tnlml rrm háslmt t v ř
kláiné ishtalt Nt ture iisrlvl
st mni malý plsovlý holili a
tohoto holikt obiímál a llbáll K
pudivu It lď mám ttnto ot tes
viHii Vlnko kolem nit l
isn Ns ir{ ysTÍvavl
bloha ti nnlmu nsln-h ople
kolél I uekouvčné moře VI t
vutím t vle lo tsk krásné t ttk
untrkl'
'Napij se Jřlié trochu vody
mál horrčku "
"Neví roluj mne drahý tvsko
bedo! 1'řeJ duševním r akem mým
obr se mění Syn tvfij jrsi
vojákem Llojuie aa svobodu
Mexika Vitěiil Vítězi
Trubky vřeliíl Jásot provásl ho po
cesiích! ťlice města Mexika
jsou vyzdobeny prapory
uta vlech provolávali: Sláva synu
Lskobedovul '
Vsoku ve Itole ozval se hrozný
hlomoz
Zdálo se lei z děl se zde střílí
Eskobedo chtěl se posadili ale
hltvt Gittina tpočívala na jeho
hrudi nemohl t aveduwutí
"Slyšela jsi? Zdálo st mně
že zde stříleli!?"
Gitu neposlouchajíc slova man
želova pokračovala:
"Z červeného domu vycházíme
my dva synu svému vstříc: já a ty
staří ledivl shrbeni Ty mu
odevzdávál svou zbraR já plá
ču objímám ho líbám
Mňj syn vysvobodil Mexiko!
Ohi"
Venku opětovaly se ony vý
tuchy
A hned po lé ozvaly se hlasy
dozorca
Křičeli zmateně probouzeli věz
ně tropili hluk vyhrožovali bili
a tloukli
"Uitto netlyselasr bnad se
přihodil výbuch plynu v dolech
tneoo se itola sruiia! Musilo se
něco stáli!"
Gilla neodpověděla
"Gitto tpíi? Vzbuď sebur
cuji nás již také! Marni snil c
vítězném synovi vždyť nemám
žádných dělit Gitto má drahá
Gitto!"
Gitu ležela tile a bez pohnutí
oa Hadrech Eskobedových
U otvor náhle objevil se jst
pot hod a f
Černo nitro jeskyni ozářilo se
rudým světlem
"Vzbflru! Vzhoru! Ne
přítel vtrhl do dolů! Vyhodí
celé doly do vzduchu! Za
chraň se kdo mnžcll"
A dozorce s pochodni prchsl
zase dál
"Utéci? Mám utécil
Zachránili s? Drshá Gitto
slyslář Mohli bychom býtí
svobo lni mohli bychom se zabrá
nili cesta je volná — jenom ne
přítelem se máme prodrati Kdo
jest teo nepřítel? Císař? Presi-
Hnt? Pojď ulí-čme sice vy
hodí doly do povětří a zahyneme
olklivou rrtf — a přece můžeme
býtí svobodní!"
Gitta neodpověděls sní teď
Kskobedo zoufale zvedl hlavu
Gittinu zatřásl jl volal nt ni ale
Gitta ť nepobo jls
"Gitto moje Gitto probuď se!
Probnh co t tebou stalo?
Světlo! Sirku! Lampu
Má (iit je mrtva! '
Kskobřdi Kleně položil Gittu
opět na slámu
Komni tiy e pro světlo pro
sirku a!s nemob! ' choť íeho
bylt přikována k němu!
venku rachotil střelba z pu
lek děla duněla
Nitro llol odráželo válečný hluk
tteron ozvěnou
"Kde est lískobedo? Ať
žije mexický hrdina za svobodu!
Sláva generálu Eskobedovil
Sláv! Ať žije! " znělo ze
sterých s sterých hrdel
Nitro Itol ozářilo ) pochodni
Dozorci prchali utíkali roz
oiobií jwbjř jich vůbec v do
leeh ani nebylo
Provolávají mé jméno?
Mol provolávají slávu?'' leptal
Etkobedo vrhnuv se ns svou Ie
nu bez pohnuti ležící ''Což ne
přítelem tedy jest znova vzkřfieoá
republika? Jusrez že by se byl
vrátil? Moji stoupenci moji
přátelé mně provolávsjf slávu?
Gitto má! Gitto má procitni ho
din svobody udeřil Mexiko jest
osle jsme svobodni svobodní!"
IJ vchodu do výklenku jeho zs
stavilo se několik ozbrojených vo
jloo opatřených pochodněmi
Včele jich stát — Juarez
Eskobedo na mou hruď jsi
svoboden!' zvolal Jusrez do vi
ze o I
"Umřití jest možno i po tmi
Jenom zhasni
Eskobedo sfoukl malé světélko
olejové
Přivinul k sobi láskyplní svou
ubohou choť a mlčel
Dmutí jeho Bader vlak prudký
buebot jeho srdce mluvily hlasitě
"Příteli můj! Juarezil
koktal Eskobedo alze a třesa ae
po celém těle povstal se zemi
"Co se tltlo?" ptal se Juarez
"Má fena má zbožňovaná
lena — jett mrtva!" vzlykal Esko-bedo
"Tvá lena je mrtva a!e vlasť
tvoje je svobodna! Polib jelti oči
své choti jel na věky se zavřely
polib ji na rtech a pojď vlssť po
třebuje tvých pažit Vlasť ti volá!'
líakofevdit ptdl t haf k tm ll
fm nt tvou thoť Objímal i
llbtl M Jit tlt (inu vit Id jíl
nedul
' Deite nt nl potoi plltelé!
Vyneste l i mnou nt tililn ili-n
nl p(ihovi ji s nIJherou (iilt
byl tvsil svati! Tu prtvtm jl
pfitslél Ano roiloučil jsem
se t nejdrsttl lenou na svitl
Nmtm nikoho kioml vás a tvi
vlsniíl Koitlělejtt ml pout
Uiuti i uuy tne trny n
památku! Ku plédu vl
slunci!"'
lélkl felria bvla mu v malé
chvíli sejmut
"Chci ukársti lidu tsk jak
jsem: bos roitrhln lpinavý s ru
ksms a nohsma plnýma ita Ať
viJI ktldý jk se s porslenýmí
ViVlti vojsk td ischlzelol
Můžeme ((til"
(ienc-rll jrltě naposledy rozlou
čil se t pohledem te tiroulou
tváří Gittinou i volným! kroky vy
lei t doupěte
U venoju uvítal ho Juarez i
otevřenou náruči
rrivioui ho na tvou hruď i
slavnostně zvolal:
'Co jsem leď viděl jett více
než hrůzt! Mrazí mne t toho obra
zu až te třesul Ne věčnou upo
míoku na to tet ty zde trpěl a já
Ze taJy byl — odevzdávám tylo
doly původnímu účelu Vzduch
zdej&f ať více nezachvívá te vzde
chy vězňů Černé tyto stěny jež
tvoří poklad Mexika — nechť vy
dávají ozvěnu písni avobodoých
volných a
Vlichni vězni v dolech v aopeč
oých horách jsou volni a avobod
ní jen jedna poviaoost je očekává
věrnost k zájmům vlasti! Ku
předu kamarádil Ať Žije E
skobedo hrdina který e nás vlech
nejvíce trpěl pro svobodu!
Hudebníci! Nechť zaí mexická
píseň svobody I
Juarez podal ruku Eskobedovi
který ve Ipinavých latech vězeň
s'(ých a bos vysel v čele čety voj
ska ze ltoly na svobodu aby
opět se ujal vrchního velení voj
sks republiky mexické!
Gitta zůslala s několika vojáky
ve Itole
Střežili ji s úctou jakoby tvořili
česloou stráž té jež jako bídná
trestanka ukončila Životní svou
dráhu
J ioi vojáci oaseluii nábore v
dubovém lese větve Z těch uči
nili Gitti poslední lůžko)
KAPITOLA 45
ClsařSv samoclt
Císařské vojsko z měst Mexika
z jeho okolí doprovázelo úprkem
císaře Maxmiliána do Oueretara
Císsřovna odjela napřed a zdr
žovala již v uueretarském císař
ikém zámku kdy Maxmilián biu
boce sklíčený s unaven tam do
razil
"Zchrňie se veličenUvo
přivil Mehis se slzami v očích-
"Kamf tázal se císař zasmulile
"Pryč ze země domů do Mira
mar nebo do Pařlza — jenom
prye odtud!"
"lo nemohu učinili Meíbo"
juureza poorune nepodán se
nám přemoci"
"Pokořen přemožen zničen
nedovedl bych odtud odjíti"
"Jde o vál život veličenstvo
"Vlrn"
"Co ztmýllíte veličenstvy?"
"Stáhnu sem do Queretaratvé
tři až člyřtisícové vojsko a odtud
budu útoky Juarezovy odráželi
pokud oedottanu nové pomoci"
"Od koho byste mohl řekati
pomocí veličenstvo?"
"Od mého tchána b Ij?íckého
krále a od bratra císaře rakou
tkého"
"Jeho veličenstvo Praotilek Jo
tf 1 již posll pomoc v jeho řílí
jesl také mnoho potíží"
"Tké francouzský císař při
spěje mi ku pomoci"
"Teo nikdyl"
"Jest to jeho povinností"
"Napoleon III nechal vale ve
ličenstvo hanební v nesnázích''
"Promluvím si t ním sám sám
k uiwu zaieduí
"To by bylo dobře Jděte ve
ličenstvo a 'tkáte li se se skla
rnáolm zůstaňte v Paříži — ikods
by bylo zemříti tak mládl"
- voz povazujete Zde ti stav zs
tak beznadějný?"
Jsme na tom tak Ie musíme
se starali jeo o zachránění livota
Ríie císařský trůn láska lidu —
vlečko vle je ztraceno"
"Což Juarez má tolik vojska?"
"Vojska a penězi"
"Kdo mu poskyll peníze?"
Mehia pokrčil rameny
"Praví te Ze je dostal od ame
rických Spojených Států aby v
Mexiku obnovil mír a republika"
"To jest mocný spojenec ale
já neustoupím Jak ae nyní věci
maji zdálo by se ie mne zahnali
já ie jsem zbaběle utekl V boji
pdnu rád ale prchttí Mehio
toho neučiním!''
Vie veličenstvo osvědčilo
svou statečnost v boji jil vícekrále
i teď v Opati sopečných bor
'Jaké zprávy přiíly % Vera-
Cruzu?"
Tam jest vlečko v smutku
veličenstvo-"
♦'Co pravíte?" I
nei
po-
své
"Vcjiko ntle jíl tam tplihsU
ktt pomotl stálilo dit iáo
use sm "
TMileoo?"
"Nkoli jen vysíleno "
"Co te tlsloř"
"JiisfřKivo vojko podniklo v
nati Alek tu měna IlUdsii Mi
tstnons kldý ntil kuilrle IVtU
NUdicrfského"
"A?"
"Generál llijduk pnsttvil st v
éio našeho vojsk a tthnal po
lemnl vojsko "
"H luk se uidrsvil?"
"Ano veličenstvo je to po
divná hHtorist '
"Dřivé mol předneste vllečoé
lálelilosli''
"M4to zapálili vojáci Juare
soví atlm se objevily pod Vcr
Cruzem tři nepláteUké lodi
"llombardovali město?'
"Nikoli Ale"
Mrhie se ramlčcl
Z ňader vydral te mu těžký to
leslný vzdech
"Ale?' naléhal císař nepokojně
"Odvezli Miramona veličen
stvo "
Císař se tsrazil a zbledl
iii -é i
"miramooa zajaiK ' pravil a vl
očích zalesky se mu slzv
"Bohužel!" odvětil smutni Me
hia
"Kdo ho zajal?"
"Prostý strážmistr vedený —
oleem Tirnotejem'
"Ah kouzelník mnich! Zapři
sáhlý nepřítel císařského domu!—
Km odvedli Miramona?''
pilných dělníků! "Prý do Mexika k Juarezovi"
"Válečjé lodi odtáhly tedy od
Vera-Cruzu?"
"Ano"
"Pánem postaveni tedy 1Ů
st) "
"Generál Hjduk"
"Hajdnk tedy přece oičí nynější
vítěze? '
"Kdyby měl dosti vojáků učí
nil by to Ale takto "
"Budeme je míli! Budeme mfti
vojska doit Mehio jen neklesej
tei uDony Mirtmoo můj vírny a
dobrý příteli Nesmírně mne boll
jeho neštěstí Ale důvěřuji
rana nebes ze ho budu moci vy
svobodit!
Mehia potřásl hlsvou
"Ze ne?" tázal se císař Maxmi
lián
"Nikdy více veličenstvo"
"Myslíte že ho zastřeli
mu budeme moci přispěli ku
moci?''
"Tak jesl veličenstvo"
Císař soaiil se opsnovatí
vírulení
Po malé chvíli se tázal tichým
hlasem:
"Altarnira skutečné zmizel ?'
"Nikdo neví kde jest veličen
stvo
"Vy také nemáte o tom žádné
tulení?"
"Oh podezření mám!"
"Podezření?''
"Ano a nás opustil Stal se
stoupencem Juarezovým"
"Co by ho přimělo k porušení
přísshyř '
"Touha po moci Altarnira ni
ležel vždy k té trně jež právi
vládla oechtl byl hlavou její cí
lař či president"
"Podle toho mám jen dva voje
vůdce Vát a Ha duka?"
"Tak jett veličenstvo"
"A vy mat dáváte radu abych
se zachránil odtudí '
"Radim lak t upřímného sr Jce
veličenstvo
"Nmáie chuti k dalllmu bojif"
"Mou povinností jest jednali
podle vysokého rozkazu váleli o
veličenstva Učiním to co mni
vale veličenstvo poručí Ale na
opak zase považuji za svou po
vínnost své obavy s pokorou va
lemu veličenstvu přednťsti"
"Já chci bojovali! Mohu te na
vát spolehnout!?"
"Až do mé smrti veličenstvo!"
"Později napili Hsjdukovi pta
ní Musím zvěděli i jeho mfněnf
Pttoí lo poilete prosím kurýrem
do Vere Cruzu
"Proiřm veličenstvo"
"A leď ohlédněte te po kssír-
náth Mužstvo nechť jest připr
veno aby možné útoky ihned od
razilo" "Proiím veličenstvo"
Císař Mehiu propustí)
Co toto dělo te v pracovním ta
loni císařovi rozmlouvala cíta
řovna Šarlotta v audienční tíní
a Julií šarkadyovou
Julie přiběhla t Vera-Cruzu do
Queretara do císařského paláce
Bla oděoa v černé chatrné Itty
chudobně prostě bez nároků nt
hlavě měla černý hedvábný lilek
Císařovna Šarlotta poslouchala
každé slovo juliino velmi pozorně
"Generála Hajduk uzdravil
kouzlem ote: Tímotej" pravila
Julie "a mne čeká nyní povinnost
ttáli te chotí Timotejovou"
"To bylo smluveno zt fíajdu
kovo uzdravení?"
"Musila jsem mu to slíbit i"
"A?"
"Nenávidím toho člověkt!"
"Co chcete učioiti?"
"Cítím ie jsem jil úplni zby
tečnou v domě Hejdukovi Pro
lila jsem a nimi oejstraloějlí doy
horších tam jíl býtí nemůže"
PokvaforSnf
iNcdub ledvin
) SiílnM fAé smrti HM Ia'J ?ten(
neirxvl řlM-r'tlé j irWné Iivr}t pnr nt rnnmt
pllrnaky - plrhAul v iMeťli iisvit vtekli (My a pt
linml slslsml
Dra petra Iloboko
mi i stoupni vliv sta tmtviny prtmtent ctnisr tti Iillr-
Auje UtMitrrlM-tinU Irtlku kletá jo Ui'1' a tll'lljn J k tl
Kxrné Inmwtl Není i l'k lkArnli ký Ie Im dmuti
ponte imI in(thlrh Jednatelů nebo tHiiiu il vyrlili'e
DR PETER FAHRNEY
112-114 fio Hoytic Avo Chlcet j III
Kilyknllv polřrliiijDle koár k o
hfliu nnrh k vylltifcn odjeitnejle sl
Jej v nrjpil pftjfuvn knnl ovosft
Palííco Stablcs
c li c i:itiiTo
roh 17 u Davpnport itl
Koííry Jsou vyliHvIny proto
moino v nlrb iiiiitniknoutl I ilelil vý
let Povozy moíno sl ubjt (tnstl tíi
lelefonlrky TKt 87 iS
I
: JOS DUFFY
Tclko-i nialoobcliodník
v©vLl!l()VINA3nA®
má na skladě
výborná Importováni I kalifornská vína jakož I Impor
tované a kentucké kořalky a likéry
Hučí Itzboíl Jest také Jsk o ním tvrdí jinak se poníže vrAtt
TELEFON 38
2508- N Street SOUTH OMAHA
r
sí
A E Mok l $m Co
OVei:í:obcboínícl a IrařortéřK
Tel 644!
Sastnpclfirmyi L Klrsebi Mr( Frina frbete
i==— 1001 Furna ul„ Onmha
Fred Krug Brewing Co
OMAHA NEBRASKA
N tritii í vzorný ptvovnrH
"Vatl aaejlopěl draii leiáltu
C"telt v 3=3ctt telKlé v- aoudJseAeli a v Ih'srle3a
-Vyro-ma- m leaMénau a tsevdjaé he neplenil
iaAe áÍHlU1$
Sejlepíí Materiál nojleptt teehnleká dort4not
1 Veliká peěllvesl a olxMni opatraesl
juAe MUIIAi
Kt 'tsxfíiilí aiHh4
DoplHjr hq oťhotné TjřlznJÍ dle nřání
l'spekoIU eheeeDstre
NiAK O0HEXA
Hets Ejqs BrswV Co
a spololilivl siadoi
-♦Vaří a lahvojí vVbomí plvoK-í-
Teleřon 119 —m OMAHA nptít?
T asiMAkM
Pro stůl
Tí kdož dovedou oceniti výborní stolní náoof
oblíbí si řtjistě nale "GOP TOl" lahvové rjivn
Jest lehké perlící te a řízné a jtko jett tdravé jett
chutné Vyrobeno jest i nejleplího chmele vybrané
ho ječmene a čisté vody— oeníť v něm ani Jediné přísa
dy jež by byla íkodlivá neb nezdravá Není to laciné
pivo v nižádném amyslu ale jest to jedno t nejleplích
a ti kteMŽ je jednou okusili atali te fádními ntlimi
záktzníky
Dodává te v bednách a sice v Ithvlch kvarto
vých neb paífltových Objednejte ti u svého obchod
nika sneb telefonem — Tel Omaha ijiaí So OmthaB
JLTER BEEflKCr CO Tafl a labrojl rtat pItd
SOUTH OMAKÁ NKH-
lil
swr " -'LA
I
Muž kterýž
hledá
alált příležitost k zleplení tvých poměrů
jest mulem kterýž jednou docílí svého
účelu jestliže se muž ten obrátí
na
Chicago Milvaukes & St Paul R'y
obdrží takovou zprávu ohledni pozemko
ležcích oa této dráze aneb k ní táhají
cích že mu přispěje v hoobi jeho za Itě
ttírn a blahobytem Adrest
F A NASJI Jcn'l Western Agt 1524 Farnara St
OMAHA 3ÍEII