Image provided by: University of Nebraska-Lincoln Libraries, Lincoln, NE
About Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920 | View Entire Issue (April 6, 1904)
Drn FENNERA U:::l Is2i(a i tcií stí i zimt Via -a a af fcnOrii ěVt f ► tttt aatwk %4f I aa-t vaal lM ►♦ wMuťtl J"t t pni f -! aa 4 !' i aMMt Siriti ra ! M aa-r tti fa " Vaaa pav aan "IH rhfr KMery " Ptiikina r Jw1 ll'lnrt It )! itnrr Uru 1 wa M antrni ltli lU t vih Wvbtf '! 11" '' Nínl villm l llrt W H Mrtíl ti!N Oltr Fufii O" pta prodaji V lkn rrsVQ l a Omaká A Haranta I WHIUmajl Uma Jw TVka Mil I) umaha KmilaťWoiika lt JDnt II al u H HHn ( UM )inl I ull l! lkars'ktW St PiJWnJW kuehHni- J adarma TancesT VltaT ťAs'::" í H CÍSAŘOVNA ALŽBĚTA E má fi Vlltm Mřete V ADRESÁŘ SPOlKO tetke-HUr Dělaleká redper Jeéatt pro Mvaroaipadnl iUtjřl Minnesota low Wlirnniln Nsbraiku obé Dakoty Michigan Htarai Jednota t St Paul Sin VHdalel 'tnlm 'borem aa aajdoa Hhtni ňafat podftaen? nt apolkom vfalfdtf) ♦ lánjr budou VikopNtdai1a Krant kn Ht Pul Mlnn I mlatoprrdarda J Aubrw Mlnnrauoila Mlnnil uitatoprmlawda Jihu KTVXiiaíi IloifMÍu aíifin Vvmntftjftiniiift Frnni A Krrh Ht Paul Mina ValkunoklM nit Joaaon ryr Mlnnoitpolla Mlnn Cradovn:v ()oolhue al dl Pkui Mina Liksf Hl Jm aUia ] Dobra IME U Ht St Paul Mino Ct vrl letni iprlv aa a!lHjl vlaní polkám v dubnu ťervanci říjnu a lednu Č I t MontiromerT Klnn odbívl lvi achou kaMoq fHvrtoo nadali r méaíct P(m") ju Novotu niiatoprad ad Jakob Wondr Tulerpr tr Mim ťíetnik Václav ťiH'k Hokindna ViOt Himnc lixtupi: Voli Vaia t II Sludoířch t Le Nnenr Cntei MInnMota odbf Tá irl arhtza katdou t nedali T mflaio lni UM V Přpdaeda Jakub Kranlk taitk Ki Hana LeňueurOanUjr Mino líal J ch yuKiftunia v ac nrava C III r Ht Paul Mina oáhfrivt mhbt kaUout atfaJu míalcl PFixlaeda Vidar Kotmiurat tajamnik Ir J PvlíkaW Canton Ht o('nlk Krant Ho ráVK 44 ťlnaaant Ar: poal tt Hamal Karel Haflfóek IiorvTuký é IT Mlnneapoll Mino odbývá ií aohtM kadoo 1 nedtllTmaald lni í 1 coroar nt Wabln[ton OedaraT bw rrwwin rir RiraM miaiířpfeua M Hetarka tajemník Aug Mendl llll-a Htr Sonta ííetask J Sii str touíh wuHiuiiin piuaM x nornum IM Č T f Korá Prue Mfaa cdbfráaTl achOi kaídou 4 nadali v mlalel rrwiiwja vac anw ni)atfiuru jma r Ko b ut tnik Ant 9 Vrtl' tJ Maé] ř Harfř pokladník Vojt J Chanpk pri- Tuari irant n noroni rnurnl atrií Jan Kratochvil rankorni tr44 Vao ťL dl věroik Fr Poiolj Komeaitký i TI t Haward MlnaeiMfla o&tiflltU atihftM I sadili maafel Pfedt J runfar mlatopřada v0)t Faoovakf Ul Joaxf Hlmka 01nlll Mlnn úíatnlk Fr ťraotoer poklad V4clr JleuiOaklBd Karel Tellký é Tlí t Ht Irebonl JUnnenota odbfvl irl arhdia kadod 4 nadal mAalrl- rrwiMrain nnin MonKrom irjf lnn ml tour!daVJttan flilfř lrla Minn tajm nik Váv Kdi Ilfivla Mlnn ofotnik ln ki„ lil Ioyl Miuii noklud Jan Moaka t Tlil KoTBoiit Owatoaaa Mina odbfTáarlKhtMkaJdou f nadlli máifei jndna bodinu odpal v alnl 6 R P I Wadaada rr aiiaintiri niaioprrut L#opiill iua: tlklAfinlk inn l lťlnlM Al£ Ir f pokUdník Adolf Hiirlki provwlli linm Mu- rfiT Tnivrni lira naJtpai Hlailk vank tras jow íj yvrin Hplek í IX r Pln City Mlaneaota odbJráarlK-híiw každou I nadlll r maicl r 1 hod orlp Přadaada Jun fttochl mlatonfad Jun Blrlii UJnrn ďr Knaa fnlnlk Anlm niiM vaciar itaraa prsvodfl Tom Biíll vnitrní atri Jua 1'rwbiaka vankovm atrá MatOJ ťriKbáaka l'ln (Jity Mina Č X Čw:koiil"TB v Ollvift Jflan Píadaad Ant BoAik Di)atrpřd-J Had Rork tajamnlk Káral Svlhovac íatnlk M řatfťka pokladník Víclnv Ployhard Čechle 2 XI t Ho Omaha 5el (ttihfri trhtut kiAt drah Ctvrtak v oi'tW Ol o oam hKlIn vaAer v líni ťir Laltnara PKal fodaJan íarvan o aQ nifatp tr Lalt liar tajamnlk a 4'atník Adoll Zncullk m North n ul pnki J Vwamall lt í lalo XII Chradím v Baclae Wl odtva t arrhuia katdna ť#ti anhota r b4 (ffl r T hodin vaíef Hřdada Kar ílalavukf ivH M Oanava ati mlUjplala Jna Patrlka lunu N (ínv ati tJ a J-m Havllna rlBf N (icnava tt pokladník Van Jano ta tm Aliwrt at tMo XIII lt v HeafwHh Re4 wimm) to Mlnn odlivl anhÍM katdoii druhou nadlll v niil prMlaMla Káral Hosaak miatinrada Vár-lar ťlatuika Jamj{ HntJ Jfiáiíá íía Ant Kotval pokladník Jao íotval íialo XIT Uátmlr KlaWt r TtiafM triu "dývl íli4ze kaíitiu étuimu dali maaini Pfďwla Albart Kuta Jua Moukup nnato Ífmla tajamnlk Var: Kamn a Jim IJaral ístnik Ja Krabulea pokladník Jaa Ha é XT Hopklni Xlpn Odbfvl anhÍMkal'l druhpltl vlk r Andaraoa Hail Pída Jo Hbonka lkj Ikl rníauipfaiia Joa ar'pn" ta) tm Ílayda Bmr W Bopklna Mlnn íditnlkJan Wrvniif pokladn k frank KM Hubraakaé XTI- r Vrnaha Keb odbf vavlar(laka14 první tUtrtl maali w M vaínl DJ W Hrocba Prnda J talamnik a l'inl Jakah Marni IS10 §o IX ror'h eur Kb Ht pokladník Káral Marl I B aaa wiiiikiui n„ ťíale XTIIL Bratři Heren T DrfWMrd Wia volili ti a1alnHfilitlrtn!k! pfadaada iaa Plllar tnialoplwlawla Krank Klnkor tal Ícmef Pu-ha iat Hohumll Jolrk pokl oo KfMIkn přivodil Jan Mvonia vnltfnl trií Jua Jnaffak vankovnl atrál Atpln Najbrt piítol víbor Vin Nuvak Joaař Vlaanlk Jan Korman Riibna m odbvajl kaUoa 4 rubou sadili T Bilatcí Louis Berka český právník i veřejný notář t3 N T Life Bídy Omaha V 6'adovsi pout odpokarln od f do bod Kdr vjr potfaboval rado b aiatupr privnicb riJarlKKtaih noiirKnu prii ab trnki anab a rhié' pt+mvtMlfll mi-ll dobrf vipia aa malatok aC a na nJ a (16 vírou obrirl Odpiruutam vlán krajanim kuri privul pooKjěl putfabull W— Josef KaYan Ij pozemkový Ci § poJISťojící Jednatel 2700 Již 19 ulIecG Prodávi lotr Omaja I o Omaaa no Bky airmv a farní v pobli1 Omry f v tu i rlini ouatři vim a t' k Jlroalek gram pM cwoik na)nlMií-h Tát aalf vi M TvauluvoviaÍBí auaUakti Obraťte e dftržrott n nřho bude vám tpravediivě posl u2eno Vlak iJilo It rinomlk tilniln pomllt I) ktrtl it in) pOV)'llll heíl plimrt k Belménl nlv a e ni u mimu kdt ntia Ittrmint Jceta tnnila l'ri a M UI )l první ttnrc KJťybvl týrilbleik ubohou dívku omtliil aJ y nt-byl t kovy llřinek tpflaobil jako lldoat pnovnikiva Krev calala jt pro blliali v Mith nul tu ako mra morová meha iitadci by bývala kleila ptnovnikovi k nohám brty vlak pochopila oí l jedná vipa milovala re a il voáela po boku clitlově v iiimnám kole prováteaa tialcerymi távirtivými traky ivýth drulek Na to ji clsal dovedl opit k dli vějSImu aedidlu a pravil ivuíoým hliícm tak!e to v celém okolí ilyleti bylo: "SteCno tmilte toamenittt ZvliSti tak příjemní oko jako jest vSe najdeme zMdka kdy na xemi!'' Cfsiř vzdálil — vlsk ostatní pohlíželi v udiveni na červenající i ae dívku "Zajiítél" — volaly paní takle Hermina to alyiela "ta má okouzlujíc! zraky!' Hermina dosud myalila ie vSe to jest ten vsak nezoyio ji k oai- Sfnu přemýšleni Caau MaríáieK Miramon prosil o tanec aa to je den hodnostář po druhém ucházeli se o přednost Jii úcta a slušnost toho vyžadovaly Hyloť každému cil mohl li tančili tou a niž císař sám byl tančili V hodině odpočinku blížil ie k nf Pedro Jak byla blažená jak Iťastoa! Nemčla vlak inu ho pozdravit neb již ae blížil k ol zakladatel doeSnl její blaženosti — vznelený panovník "Jak alySím míli slečno" pra vil dobrosrdetoým hlasem "jste nevěstou kapitána — oeoíliž pravda?" Co měla ubohá Hermina odpo vědět!? Vlečka krev vehnala se jí do tváře když studem hoříc pra vila tichým hlasem: "K službám vale veliíeostvo" Císař přál blažené dvojici ítžstí vzdálil se Druhého dne po plesu pravil otec úsměvem k Hermině: "Bavila jsi se včera dobře roz milá Hermíoko?'1 "Úotíet" zvolala dívka a majíc očí plny slzí vrhla se mu kolem krku- "To byl nejkrásněji! den mého života!" A dodala tichým blaženým hlasem: "Vždyť jem nevře tou!1' "Vím vie" odpověděl starý hr dina samolibí "zi tří měsíce bude svatba!" Také této noci klečela Hermína před křížem od její postelí visí cím alr neprosila již Všemohoucí ho aby ji k obě vzal nýbrž mo dlila ie za tvého budoucího choti a aby Bůh odplatil stejnou měrou zakladitelam jejího liěstl cliilov ně šarlottě dobrotivému císaři Maxmiliánovi A Bůh — ? Až v nebesích připravil jim od platu za jejich dobré skutky) KAPITOLA 40 Háhoáa V riMoickém kastní mexických kasáren rozmlouvali spolu plukov oík Ca:ellar a generál Mehia Mehia byl starý generál ale nerúčastoil se mexických politi ckých bojů Domníval se 2e voják má býti vojákem politické pletky ať ti činí diplomaté kteří ae tom vy znají Vojsko Mehiu milovalo V dastojnickém kasini jednalo se o tom že Castellar vyjev ai na koni do okolí města Mexika spo zoroval na této cestě velice pode zřelé věcí Mexiko leží uprostřed obrovské ho údolí V polokruhu obklopují ho vulkanické hory Popokatepetl Staceihuail oviem že ve vzdá lenosti mnohých míl od města Za jasných dna bylo možno ulic mexických víděti tyto iopečné bory Vrchol jejich září v stříbrné záplavě při východu slunce se zdá Ie boří mořem plamenftv V jednom z těchto vrcholů byt v galjn prácí generál Eskobedo chotí "Až do úpatí hor" pravil Ca stellar "táhne ae vojsko razně oděné je ho tu celé ležení f dě ly půlkami í vozy" "Není možoá!'' zvolal Mehia "Mohl jsem je dobře viděti a přísahám na to že jsou to vojíni } nářezoví" "O tom měla by se podati zprá va Altamirovi aby ae o tom císař dověděl" "ji bych řekl že bychom měli my dříve onen tábor prozvěděti Zlákali bychom at u ciiafe ve likých zásluh" "Jenomže v podobnou chvíli jest drabi každí hodina" "a dva dny mnlrme relé po tltrtul jatu! poiaait l'ol)ii pan (mrttU: bude cloMr píKle ri li tllivt my na vyirldv'' itulil" ♦'Na"?Ji!ř nSj tt aikiu tedy dva dní Isje mitrlm" "Slanil se ik ti pletl'' Oba vyaoil dfiMojnltí dohoJli e o lom It nlil te toíhUdiiou mrri ciilmi vojáky na Mírka o pe{ných hot Vydali t na cesiu přestrojeni ta horníky Aa hodinu cesty ta městem se tkali ae a jiným horníkem nicháie! jim vstříc byl uptl len a unaven Chvílí pohlíželi na tebe Mehia vykřikl "Hlehlel Toť Allsmira vrchol velitel vojska!' A ty jsi Mehia cof ozvi) tt Alltmira za havíře přestrojený "A já jsem Castellar'' prohodil plukovník "Kam pak?" tázal te Alttmirt "Tam odkud! te ty vrtcls jtk te zdá' odpověděl Mehit "Vy již ttké o tom víte?" "Víme Ctstellar to apozoro val" "Na úpatí hor stojí deset tisíc mužů a po moři přichází druhých deset tisíc juarez se přičinil" j "Musíme císaře upozornili na to Ať se vrátí zatím do Quere taral'' "Ano to se musí učinit!'' "Dříve vlak bych se t nimi rád srazil Aby císař viděl že neustu pujeme při spatření první čety ne přátel" "Proč se ukryl Juarez v ho rách?" "Chce dříve vysvoboditi Esko beda z dola" "Arciže úspěch vítězství byl by jittějlf kdyby te vrátil k Mexiku t Eskobedem' "Pojďme vraťme te doma te- berme vojsko a napadněme Jua reza "Bez cíiařova vědomí?" "Ano" "Nikoli Aliímiro Csař musí mítí vědomost o naiem úmyslu Miramonu rovněž te to musí říci Dejme lomu že bychom bitvu ztratili a Juarez vnikl by až k mě stu Mexiku? Co te stane pak? Cí sař a císařovna přijdou do nebez pečí mohli by je zajati a totd ztbiti Ttkové možnosti mnal býti vznelený panovník ušetřen" "Já vsk nechci pičeho říci to MirsmociOvii tni císařil pravil Altamira vážně "A nařizuji vám abyste mlčeli'' 'Tento rokaz příčí te mému svědomí" odtulil Mehia ' Opakujíže nechci!'' řekl Alta míra rozhodně "Proč ne?" "Z vojenské ctižádostí Chci rozpráliti nepřátelské vojsko jež posud ani netulí Že o jeho blízké existenci víme a to dříve než bych tím císaře polekal" "Jednej dle tvého náhledu" "Mohu te na vát spolehnout!?" "Ano" prtvil Castellar "Ty neodpovídá? tázal ie Altamira generála "Pojďme přátelé) Po cestě ti o věci jeStě jednou pohovoříme Vlichoi tří vrátili te do města kde je nikdo na ulici nepoznal Jakž by napadlo hledat! někoho v zakukleni havířském? Aliamíra vydal rozkaz 2 zí třejlíbo dne počnou velká vojen ská cvičeni aa blízku sopečných bor "Já tam také budu" pravil cí sař Maxmilián "Zítra jetti nechoďte veličen stvo" odpověděl Altamira "Kaí tež přijití pozejtří kdy bude již mužstvo pohromadě ' "Dobře tedy přibudu teprve druhého dne na cvičení" Altamira klidně te odebral do kasáren vydali dali! rozkazy Proč nechtěl císaři oznámili že nepřítel jest na blízku záhy te dovíme Mehia nebyl přilil často u dvo ra Ale přet to byl velikým ctíte lem t stoupencem císařovým PřemýSlel a uvtžoval proč ni se Altamira tolik vzpírat proč ani nedovolil aby císař súčastnil ae prvého útoku mtskovtnébo tle pým manévrem Tvář blat i podivná zmatenott Altamirova ae valně Mebiovi ne líbily K večeru te rozhodl že půjde oa procházku do tadu před červe ným domem Cltařte zde každého dne prochází možoá Že te ním zde setká Tak se také atato Císař Maxmilián procházel te te tvou chotí po pírku Mebia uctivě te postavil atra nou tt cesty jak se pří potkáoí oejvyliího pána slutí a po vojen tku talutoval ' Císař zavolal ho k sobě "Jak se vára dsM milý generále Mebio?" taxa! se ho Mebia se poklonil "Pvattil vtlrm vtliřtnstvis tt ItsjttlM pdtiMriH! Vla M'lt mat tlil rolnl tvífrril brtlebo Vlsl ptvnrho lditl" 'Jieci oltilitf píkfli'nilvo dnvelii wncho tnťiM" "l bohé tltlJuk ntmrtle bjli t námi A dámo il ti plál nulou vojenskou pttádd'' "Jert Itka nemoctuř'' "Odrbtst tt se svou tlioil i t co se tulil &atktdvovotl do Veta Cí nu Ve ville oMoprnl lunjml Iropt ri-f-vl fM!lriT! j Itaa tuJU ho jest pro něho lépe tirlli tde V tomto hlučném mřsil Jintk el mu den po dni lip Seslrt julie ošetřuje ho velmi oběltvl a nt mot oý ji poslouchá" Drjl Unii tbv se genetál oejJHv uidrsvil ' "Kolik mulo ti tiifsMnl cvičení?" "Al lett al otm lialc" "Indiáni ttm Itké budou?" "Ano veličenilvo'' "Mulstvo nechť jel pohoštěno v dny cvičení na mftj účet" "Prosím veličenstvo" Generál pohlédl těkavým polilo hledem clatti do tváře "Nuže?" pravil císař spozoro vav tento pohled "Chcete mně něco říci?'' Hi-h tillrailvn al " "Má choť uemá lo tiyleti?" "Oh ano před jejím veličen stvem nesmí být nic zatajeno" "Mluvte prosím'' "Octl isem te v situaci velmi choulostivé Měla to býti povin nost Altamirova ale jeho ctižádost vojenská jest ještě větší než vědo mí Dovmnosti á te obávám o vile veličenství " Císař Dohlédl překvapené nt Mehiu "Obáváte te? Teď když všecko jest ticho? Když odevšad nás ob klopují jenom důvěra a láska? pravil císař Maxmilián t úžisem "Odhalil tte iDiknutí Vile něco? Mluvte prosím mluvte u přímně a přímo!" "Altamira chystá te k hrdinské mu činuale já i ním nesouhlasím' "K čemu se chystá Altamira?' "Juarez jest tady" "Kde?" "Na úpatí sopečných hor t de lítí tisíci mužů" "A Altamira chce tam liti oa vojenské cvičeni 1 "Altamira chce napadnouií zahnati Juartzovy čely Oiměluj te tedy radili aby vale veličen ttvo te vznesenou chotí odebralo te do Queretara než Jutreza za pudíme" "Klid a mír trval tedy j'0om rok!" pravil císař smulně a sklopil hlavu oa prsa "Vážím ti toho že mni to Altamira zamlčel nechtěl mne zarmoutili ale na druhé ttra ol vám děkuji že jste mne upo zornil oa hrozící nebezpečí Vojsko povedu sám utkáme te znova začne krveproléváoí bojě bitvy I' "Altamira te na mne bude zlo bití veličenstvo "Altamira se nedoví kdo mí tom zpravil Umné kliden gene rále vy jste jednal z věrnosti k cí saří" Mehit te uklonil Císař stiskl mu ruku a doprovo dil císařovnu do červeného doma Z iitrt když vojsko v Mexiku posádkou ležící bylo jíž přípravě no k odchodu přijel k nemilému překvtpení Altamiry t Míramona císař Maxmilián aa bílém oři "Kam ráčí vaše veličenstvo?" ptal te Mirtmon "Do boje příteli Zbytečně mil to taííte vím co te chystá nt úpatí sopečných hor" "Ani jediného slůvka o tom ne vím vfUíenstvo" řekl Miramon údivem "Ale Altamira ví" "Co te stalo" "Juarez je tady přivedl ti deset litíc mužo proti mol Vy zatím co odejdu bděte nad mírem do mácím a nad mou chotí Zvítězí me cítím i věřím ie Juareza ha nebně porazíme Miramon pohněvaní obrátil te k Alttmirovi proč že mu zatajil věc takové důležitosti? Oba vůdcové div že te nepohá dali 'Njrn vám povinován zod povědností'' odsekl mu Altamira a to postačilo k tomu oy ona velel muži nadobro te tobi odci zili Kozktz náčelníka jezuitského řádu počat te kvapně uskuteí fiovsti Miramon oepohtížel důvěřiví oa Altamíru tím tpíle že tento te ani tuze nebránil podezření Vojtko vyšlo císařem Maxmi liánem v čele Mexikánům bylo jen tolik zná mo ie ubírají ae oa polní cvičení Nikdo neočekával nikdo ani netušil ie nebezpečí bylo tak blízké! Na úpatí topečoých bor tkutečni tábořil Juarez Sebral kolem tebe detet tisíc mužů lby t nimi oipidi císařské oa tuchu kdežto druhých detet tisíc ioldné řů mělo podníkoouti útok z lodí! Vrchním velitelem jejich byl — kníže Petr Medicejtký či jak mu mužstvo přezdívalo: černý titan "K večera učiníme útok' pra vit Juarez "Obsadíme vchody ) delft poblleme letky kde It eér foillvl M odpoi tte luku ba l ho thnf musíme t nm boty vytfiti nt svítit) holil'' Ottaátlrt víku ©4 Alumiry dtlrt oltt Jtuk pu-luikouutl'' "Kde le mlaril Altsmiteuř" "Náhodou )m trlktl t )hg tsirrm " "Kde?" "Zde okolí "VIJvť nn'á láitfiiHin Hiiri" "Vydávtl se trdy M tíího'' ' Ta byl oo stmi "Měl nt sol i hornický oblek Myl ubohý t Khátralý " 'Knlle mluvit jste a ním tu byl Alltmiu sám! S mtjáku mrví ttého jest viděli ti sem molu 1 eás v Meaiku bl sposorovtli i Mltmíri sem přítel na vťivédy ' "To jet mořná" "A o črm sie mluvili?'' "Vtkátal jsem Altamirovi Ir jsme tde v Cele velikého vojsk aby nám přišel vstříc ale tik le oapadne nás t pravé ttrtny i my litím t levé slrtny tiujmeme Me xiko Učiní li to zavazuje te mu lutrez Čestným slovem le dá Alttmiru zvoliti za presidenta re publiky Na důksz le horník mluvil se mnou i knížetem Medi cejským vrchním velitelem vašich vojsk stáhl jsem t prstu déman ¬ tový prsten a poslal jsem ho Alta mirovi ' "Protože pak Altamira žádného bratra nemá jsem jist že jste ním mluvil osobně Byla to nabídka velmi obratná milý kní že protože Altamira jest velice ctižádostivý a kolítsvého cht rikteru" "Tolik mohu říci Že horník ie aidmíru zamyslil a démantový prsten mftj tchovtl třesoucí ie ru kou do kipsy Myslím li'' "Jest to ztjisté! Altamira jest naší věci získán" 'Pouhým prstenem?" 'Nikoli! Vyhlídkou na přeni- denstvf republiky" 'Uvidíme co učiní Zítra by již měl přijdi" "Pravím předem tdy bude' "Nuže nepodnikejme tedy žád nébo útoku oa do'y Po příchodu Altamirovi budeme tnad moci bez krveproléváoí otevřití dvéře žaláře Eskobedova a jeho choti "Dobře počkejme tedy ještě" odpověděl Juarez a oba pak dívali se dalekohledy a pátrali co te u měata Mexika asi děje Odtud jakož bylo uvedeno voj tko vytáhlo Vedl je císař Maxmilián přípra vený k boji odhodlán podstoupili i trrirt V červeném domě zůstal Mira mon aby bděl nad císařovnou nad národem Znepokojeni otvíral úřední lí- tiinv kdvž náhle upoutalo jeho pozornost malé fialové písničko Hned te ho chopil Podlvtl te na Obálku a rychleji otevřel V dopitu bylo napsáno hezkým latinským písmem: "Miramonel Dej ti pozor oa Altiinirul Má v kipse démantový prsten kterým ho zitnoubíl kníže Medicejský t poslání Jmrezova republikou! Tímotej" "Cože? Co mí tu píše onen je zuíla?" zarazí! se Miramon "Alta mira mi být podplacen? Ah šíle niilovtf Altamiru nelze podplatí til Ale přece — proč zalijí mni přítomnost Jutrezovu? Proč nechtěl aby císiř lei t nlrn ni cvičení? Vůči mni byl pyšný nadutý Tirnotcj má ďábla službách! Půjdu za vojskem ať se Altamira posadí tem na mé riiíalů a j4 půjdu i vojskem asi Císař lest tím mdchoouti ie také dovedu! Ano Alttmiru cesty odvolám!" Mirtmon tložíl dopity dal osedlali koni a jel za vojskem Císař byl tkutečni překvapen když tpitříl přijíždějícího Min mona "Co ie slilo?'' tázat te cítař "Altamiru očerřlují" "To iest přepínání) Nevěřím nepřátelům Altamírovým'' odpo věděl císiř "Tvrdí te ie mi u tebe Aťmnry lový prsten'1 "Od koho?" "Od knížete Mtdicejikébo'' "Kdo jest to?" "ftfmský šlechtíc býval kdysi hostem oa císařském dvoře rakou ském" "A co dále?" "Tento llechtíc jest oynl vůd cem Juirezovýcb vojsk ' "Ať je tedy vodil My pana knížete porazíme a punktum" "Přítel isem proto veličenstvo byste " "Abych?" tátit te cítař zvi dav "Ráčili Altamiru poslali zpět do červeného domu jeho místo mnou obsadili" "Vámi?" "Ano mnou" "Myslím ie přepínáte lvi to jenské tchopnosti "Možná ale pevná vůle nad ienl dělají í z malých mužů hrdiny' "Altamiru vlak bychom urazili tím kdvbvcbom zbavili ho ve dění" Pokraovaol páteřní neduh Mnohé hraluby Jak t menl her4llrmt riravnat tlln knu((l )rMrlrU iitké fttMtry l-i Mlnny Jm nlitml Jitrsrul Dra petra Hoboho Lil Jttnl nertuh ryrhlr řrt rrlH( rohuje lt' k ilitrvn ainnwH tj!uUÍ6 Jd iUIuH (' ' řiiInr-fallK-poiufl b)llny Mlatril )Mnllf Je d1Avajl AiltMiiJle: DR PETR FAHRNEY 113-114 So Hoyno Ave ChkRO III Kdyknllr tMiiřrtiuJete kar k pn lltil snnh k rrJOrre rtlijrilrirjie sl JrJ r ncjrrlll iftJforn koal s wroo Piilaco Slablcs ť lt( Ki:nIITO maj roh 17 n Diivcnport nl Kiríáry Jmu ryhMrány a proto miiinn v nlcb podnlknoutl I delll v InU 1'orory tnotno sl olijedmtl ll tolefonlrky TKL 2-17 S3 l%%%%%%%%m%anJaAai%mkkaa%a%%%rjt JOS DUFFY velko-l maloobchodník rLIHOVLNAMI má na tkladi výborná Importovaná I kalifornská vína jakož I Impor tované a kentucké kořalky a likéry IluM že zboží jest Uké Jak o něm trrdí Jinak se peníze rrítf TELEFON 38 — 2508 N Street SOUTH OMAHA L I Frick l Soň Oa CVelicobcbodnícI a ImportéřlO Tel 6441 SástuiK-lfirmyi L Klrscht Hr Frlek erbetz 1001 Farna ul Omatu Fred Krug Browing Co OMAHA NEDRASKA Ntíítní vzorný iIvoviirM Vati ziejlepél dratx ležalcu CavVrluet av Sxtzav Toledé v atouLjceVeja a v lmÍLirlc1 "Vy-tovTa fetxfelému m tavdzié Tclo npřa)dfií !Ufi£ ZÍNAIlfl dal %kkt HUIIAI Nřjlepíí materiál a nejleptí tecbnlrká dorednent — i Tellki pellrest etx hodní epatraost l'iDokltl ebecenutre XaAE 0I)Mt:3IA ht 'f aesrf UuJÍW bhtd Dopluj ko ochotné yjřlzují dle yt&ní Met irog Bssvťg Čo Steiři o spololilivi siadoi --Vaří a labvují výborné plvo~ Teleřon 119 r OMAHA NEBB Pro stůl v- Ki íi7ni7ii~fíismufniuum Ti kdož dovedou ocenili výborný stolní nápoj oblíbí ti zajíité nale "GOLV TOI" lahvové pivo Jest lehké perlící te řízné jtko jett zdravé jest i chutné Vyrobeno jett s nejleplího chmele Vybrané ho ječmene i čisté vody— neníť v něm ani jediné přísa dy jež by byla Ikodlivi neb nezdraví Není to laciné pivo v nižádném imyslu ale jest to jedno i ftejlepšívii a ti kteříž je jednou okusili tlili te řádnými nilimi zákizníky Dodivi te v bednich tice v lahvích kvarto vých oeb paintových Objednejte ti u tvého obchod nika aneb telefonem— Tel Omaha 1541 So Omaha 8 ÍJETTER BBEfINQ CO Tafl 8 lalfoji f fM 5ÍT8 SOUTH OMAHA NEB- Muž kterýž hledá ttile příleiitott k ztepleni tvých poměrů jest mužem kterýl jednou docílí tvého účelu Jettliie te muž ten obrátí oa Chicago Milvaukes & St Paul R'y obdrží takovou zprávu ohledni pozemků ležících ut této dráze aneb k ní táhají cích ie mu přispěje v hoobi jeho za Itě atím a blahobytem Adresa F A X ASII Jcii'l Wchtcrn Agt 1524 Faraara St OMAHA NEB
