ti rÍKAŘíWNA AI7RETA
1
I
tl YlUsja loreto
V Wls chvíli kdy civtl Mtmi iiiíMíMi!
Šit konal tvVj tlamy ril
KJol b nnrwl ni
rot I molím Ví sfrtt Jí ktroi? Min
mlouval hUltrt tnitfc#m novf
př1is#ny" láji otee Ttmottj i
náíslilktm mořských lupiíů —
Svstý olr t král pirltft ru po
ladil
Jaký to odporný obratl
"Zachránění 4 t ikoro ti
trtřné tvaiý otře'' pravil Korní'
tt "Alt jíl em všecky ty tvfiele
pltiil! l!yl m jil moobém
nebespeil přestál m jit tolik
1 ni draka nebojím"
"Ala námořního lupitstvl zane
cháte?"' "Ovšem pokuj budu moci Jua
rezovi poslouliti Stal jsem se
jeho stoupencem vtoupil jsem
do jeho iluleb a obírám te teď t
abíráoím vojskt Juarez jet bo
hatý má miliony a tije v úkrytě
na blízkém ostrově a očekává jen
tl přátelé jeho seberou tolik o
zbrojeného vojska aby i mohli
objevili u zdí mexických Doufá
me ze raQŽeme le tpoiehnouti na
řid jezuitův?''
"Jezuité byli jen velmi krátkou
dobu při císaři Republika zas
íťuje iádu našemu více svobody
Ale řeknete mně Roburo co jste
prve mluvil o jakémsi spiknutí?''
"Najal jsem piráty a na břehu
na "národní ulici'' kudy bude se
průvod císařský ubírati dal jsem
naplnili sklepy sudy se střelným
prachem Záleží nyní na tom jak
jsou moji lidé obratní Myslím že
se atentát podaří- Maxmilián i se
Bvým průvodem vyletí do povětří
a nežli bude nový císař zvolen
bude tady opět Juarez"
"To jsi nejednal dobře Ro
buro" "Proě ne?"
"O útoku tomto měl jste dříve
trochu promluvili: z obyvatelstva
mexického jest aspoO deset tisíc
mužů na naší straně Ti vfiichoi
by byli po ěinu pohotově"
"Vojsko dnes ještě jest nadšeno
pro Maxmiliána Na napadnutí
jeho nelze ještě pomýšleli Ale
jenom mně věřte však já vím co
dělám!"
"Kdo ještě podporuje Juareza?"
"Jistý Vlach jmenuje se kníže
Petr Medicejský Jest rovněž
mnohonásobným milionářem Ten
to knížo jet sice velikým přívr
žencem císařství ale pohněval se
hrozně pro jakousi ženu na gene
rála Štěpána Hajduka a v hněvu
svém přidal se k Juarezovi
Ale slyšte! Z vtndí ozývá se
nezvyklý hluk!''
Otec Timotej naslouchal
"OpravJu zdá seŽe lidé křičí"
pravil a popošel k oknu
Na ulici pobíhali a spěchali lidé
sem a tam
"Je zle podívejte se Roburo
jak ti lidé pospíchají!''
£'o těchto slovech i Kobura při
stoupil k oknu
"Arci pobíhají!" pravil ♦'Po
hleďte důstojný otře všichni běží
k "národní ulici'' A tam vycbSzí
kouf'
Robura sotva dořekl když celá
budova otřásla se hromovou ra
nou Sklo v oknech s řinkotem se
rozbilo několik obrazů svatých
padlo se zdi na ulici pak povstal
nesmírný hluk a křik
"Císaře vyhodili do povětří! Cí
ař jest mrtev! Miramoo vyletěl
do povětří!" křičeli po ulicích i
ido mohi prchal odtud
Zvooy děla i hudby umlkly
"Pojďme na věž a podívejme
íe co e stalo!'' prav'1 Timotej
"Pojďme!" odvětil Kobura a
ubíral se za knězem spěšně na věž
klášterní
Odtud bylo dobře vidětí do ná
rodní clice
část této ulice v dél! asi dvaceti
krcků by!s sbořess Zpod zem
vycházel hustý dým a diažba byla
fnfMran rnxmntftna daleko v
okolí po chodnících i ve výkladech
krámových
Na shořeném místě leželo asi
pět mužů na zemi
Byli mrtvi
Všichni patřili do občanské tří
dy mexické
Za přervanou a kouřící ulicí vy
jížděly císařské kotáry doprová
tené císařem a jeho suitou Vojsko
za nimi se ubírající spěchalo jinou
ulicí k {erveoému domu za cí
sařem "Maxmiliánovi jak vidím nic
te nestalo" pravil Robura
"Miramon jede na koni a kočá
ru cltařovnina" řekl Timotej "Je
také zachráněn Jenom lid jest
postrašeo lid opět stal se obětí"
"Ale slavnost jest zkažena Cí
sař i jeho skvělý průvod nezased
nou asi i velikou chutí k hostině"
"Pravdu díte Z tohoto zákeř
ného přepadení císař asi pozná že
mexičtí občané republikánského
mýílení nejsou nadobro přemo
ženi" "Robura ví co fini!'' pravil
vůdce pirátů nemalou samolibo
stí "V díle tvém budeme pokra
čovat! Robura umí i nožem
ni u ioiii nnm umiTi ai
doví It Jliařfl Sliti VOko tt
jpJntm (rho vůdcem e Kobura —
"Nmít na rtěkehn iipe-me
aouti"
'Koho myslíte důstojný otře?''
'Generála Kskobeda odvlrkli
do dolů v sopečných horách- Mu
síte ho především vysvobodili Vy
a Dikobedo budete Juaretovi ve
lice prospěšní Jesuité buJou pak
podpooati Jusrtsa radou í peně
zi pokuj biďe vítězili''
"Osvobozol Eskobeda vzal si
na starost černý kníže Prtr Medi
cejský'' "Jest tento koíže udatný!'
"Spíše lstivý nel udatný"
" Přál bych ai aby se mu vysvo
bození Eskohedovo podařilo"
"Bude li toho třeba i sto nás
půjde Eskobeda zachránit Hlavní
věcí jest aby se v srdcích lidu
pěstovalo nadření k republice a
suipnovaia zášť k novému státní
mu útvaru '
Císaře Maxmiliána pozdra
vil Miramon opět ve velké dvoraně
červeného domu
"Onen hanebný atentát" řekl
Miramon mezi jiným "nezvrať
důvěru a víru vašeho veličenstva k
lidu Učinily to zlé ruce ale ty
jsou již v takové menšině že vy
hýbají se dennímu světlu a podni
kají jen útok zákeřný Proti zákeř
ným útokům pak obklopíme vzne
šenou osobu vašeho veličenstva
tělesní stráží po zločincích bude
me pátrali a po zásluze je potre
stáme" Císař Maxmilián s pohnutím vy
stoupil oa trůn s nebesy který
stál v těch místech odkudž přeď
krátkým ještě Casrm řídil Juarez a
Miramon republiku
"Atentát hluboce zarmoutil mé
císařské srdce" odpověděl císař
na slova Miramonova "á přišel
jsem sem s olivovou ratolestí míru
a přece našli se zatvrzele! kteří
určili hlasateli míru smrt Nediv
se tedy oikdo od této chvíle že
proti rušitelům míru vydám nej
přísnější zákony"
Ani deputace k císaři pFicháze
jící nebyly s to zapudili stísněnou
náladu
Fosledoí stanice slavnostní ce
sty byla hrozná a překvapující
Císař Maxmilián myslil na bu
doucoost a zlaté obláčky slávy a
radosti zmizely mu s očí
"Mexický lid techce mír ne
chce císaře — sebeobětavý Mira
mon nadarmo pracoval!" pravil si
císař v duchu
Přes to však zářily okna' červe
oého domu jasem ař do rána
aovv císař seznamoval se na
dvorním plesu s obyvatelstvem
města Mexika
isa tomto plesu scházel pouze
baron Štěpán Hajduk
Oděl se ve vojenskou uniformu
a odebral se do města
ÍSí otázku Lukreennu kam se
ubírá odpověděl:
Tri pochodu SDatřil isem v
okně jezuitského kláštera Roburu
Musím i ním promluvili"
Kněžna Hajduka nezdržovala
Hejduk vždy věděl co dělá!
KAPITOLA 34
Pokrytci
Baron Štěpán liajduk zazvonil u
kláštera jezuitského Mnich vrátný
přiáoural se se avětlem v ruce ku
dveřím a skrze mříže se tázal
Čeho si pozdní návštěvník přeje
"Chci promluvit! i otcem Tí
motejem" pravil Hajduk
Mnich vida skvělou uniformu
vojenskou netroufal ai odporová-
ti otovřel dvéře a vpustil generála
do vnitř
Tak pozdě večer nepřijímá
otec Timotej cávítiv ' pravil
mnich zavřev opět za Hajdukem
Jv4?# "Pfj p£S!2 jy nr 1 1 ij v & U
bude snad výjimka půjdu a ohlá
sím vás"
"Pospěš ti!" odpověděl Hajduk
a postaviv se do sloupové smutné
síně Sekal
Vrátný mnich záhy se vrátil
"Račte jiti za mnou!'' pravil i
nápadnou ponížeností
Příčina této pokory bylo toto:
Když vrátný mnich vstoupil k
otci Timotejovi byl tento Ro
burou opět ve svém pokoji
"Co to? Generál Hajduk při
chází?" pravil otec Timotej "Musí
býti vpuštěn a zdvořile Šelmě
uvítán! Hajduk jest náš nepřítel
budeme k němu vlídní abychom
mu mohli rychleji zlomili vaz!"
"Výborně důstojný otče!" smál
se mu vůdce lupičů námořních
"Ať i císařští nemyslí že pouze
oni vyznají se ve lsti- Otče Timo
teji počněte nejprve vy pokry
tecky ji budu potom pokraěo
váti"
Nejdříve zatnu ji" ozval se
vrátný mnieb "Budu ním mlu
viti tak pokorně jako bych mluvil
římským papežem!"
Otec Timotej po způsobu knížat
vyšel Hajdukovi vstříc
' Ititful a wptlmttíhe srdi# po
I llivtit v lomlil l íifti i'it ilkti'
lukt jVstitU Ml
tc ti m i ukloň I
l i (-oníkiiJ m straní při
Ulo tlik4 úiil
"li mni t-ol ak s tds"
my lil si podat pfiuUVy jesuito
vi tuku
"Vidím tál ttJi t liisou"
pravil páirt Ulitě
Vstoupil do pokoie otce Timo-trje
citového uprostřed pokoje seděl
Robuta
"Právě vis hledám" fravil
Itajdjk pnhllleie irskem blesky
tlícím na Koburu
"Jimi vám k službám" odpo
věděl Robura anil by se pohnul
"Co tde hledáte?"
"Přtlel jsem nabldncuti svoje
služby"
"Komu?"
"Otci Timotejovi"
"A col dnešní výbuch atentát?"
"Slyšel jsem t hlubokou lítostí
fe skvěli a povznášející slavnost
byla porušena"
"Tak? Slyšel jste o tom s veli
kou lítostí?" řekl Hajduk a důra
zem "To jest velmi pěkné Že
lak smýšlíte A vy otče Timo
teji proč jste se a ostatními Cleny
řádil VéšellO neú!iuil kiavaéilO
vjezdu císařova?"
"Členové řádu nikdy se ne
súčastOují veřejných slavností My
chceme ve zvláštním slyšení vzdáti
Jeho veličenstvu císaři svůj hold"
"lim vy si přejete zvláštní sly
šení? Dobrá! Mé mínění však
jest že kujete pikle proti straně
císařské Nuže vězte pánové že
provázím bedlivě ksždé vaše hnutí-
Císař přinesl mír chce obno
vili dílo míru rozkvět národa a já
budu ještě ukrutněji pronásledo
vali ty kdož proti míru se pojta
ví Dti sám Miraiuou Koburu
zvláště upozorňuji aby se vrátil
raději oa moře jděte do svého ro
diště a pracujte sice vás dám bez
výslechu a bez rozsudku zastře
liti"
"Pan generál se na mne hně
vá" ozval se Robura "Já mohl
jsem vám způsobiti veliký velmi
veliký zármutek Kněžna Lukre
cie byla v mé moci a já jsem této
své moci nezneužil1'
"Na to odpovídám jen tolik"
odpověděl Hajduk "že já nechci
užiti své moci dnes — sice byste
jitra nedožil Více vám nechci
říci! Viděti otce Timoteje a Ko
buru pohromadě neznamená nic
dobrého a poctivého Od zítřka
dám sepisovali všecko obyvatel
stvo města a vypověděli odtud
každéhokdo vzbuzuje podezření"
"Přijměte mne do služeb císař
ských" pravil Robura ' Života
na moři j-trn již syt rád bych
skutky dokáal ze jsem stoupen'
ct:m císařbtví ''
"Znám vás mnohem lépe ml
bych ví (n vělil co jste teď řek!
Pokud budete se zdržovali v Me
xiku činím otce Timoteje zodpo
vědným za všecka nebezpečí nebo
osobní útoky Semnou — generá
lem císaře Maxmiliána — nejsou
věru žádné hračky Pokrytectví
netrpím! Lstivé přetvářky zaslu
hují nejpřísnější energie"
"Pane generále tento přísný
hlas a tato těžká obžaloba nás se
netýká — toho jsme si nezaslou
žili" řekl Timotej pokoroě "Rád
jezuitů touží po tom aby mohl
býti věrným sluhou císaři A tento
nešťastný Kobura který tak seíel
ve svérr životě přišel sem jen
proto abychom se u císařských
úředníků za něho přimluvili
Nesmí se nikdo posuzovali pokud
ho otpozoáH-c Já sluha boží
rád odpouštím vám vaše rozčilení
mladý muíi nadšení a boroucoost
vás snadno unesou!
"Neodpouštějte mně ničeho
otče Timoteiil Pamatujte ai má
slova: Hajduk nezni žertů!
Dobrou noci Koburu ať více v
městě Mexiku nevidím!''
Hajduk odchizel
Otec Timotej a Robura pohlí
želi oa sebe
Pan generál opravdu si důvě
řuje!'' ozval se Robura "Vyhro
žuje mně! Mněl? Ubohá jeho hla
va nepomyslí si ani na to Že Ro
bura ji může každé chvíle srazili!"
"Tento nadutý voják musí býti
co nejdříve pochován!' zahučel si
otec Timotej a hněvivě obrátil se
v tu Hranu kudy Hajduk odešel
Uplynul skoro celý rok
V Mexika byt oa pohled rnír
Císař Maxmilián panoval tiše
rozšiřuje všade blaženost po
žehnání Nepřítel však — strana Juarezova
—pracoval v říši potají a ze všech
sil
Deset měsíců bylo třeba k tomu
aby tato podkopni práce vybuchla
a nad Mexikem vzplanula obloha
znova v plamenech
Ale ubírejme se dále za tvými
příběhy 1
V uheloýcb dolech mexických
sopečných hor ubírali se otroci k
odpočinku
Otroci práce práce nucené věz
ňové odsouzeni ku galejní prácí v
dolech I
Světélka v dolech uhasla pod
zemní chodby byly úplni prázdny
li sir nul t) Til V r Unii)M
tjilaUh ti tt i t h j o on i nt ttt
— él ad t)il fit
l'uf ni voilk v něm! po col
Jay aváltli lr ulirlní h S)la
ttotailům l)l plikovla ťtfry k
lukoum jrnh Na nohou totně!
in holily jim Irtíty 1'puhnouti
I tři lita dolů MutiúkO pod i mni
Halrdaého onoho viJuihu ť lo
ermotaot II
Jsdoo (rrné doupl otafotalo
jrlié slabé světélko kshanit
Tet? trt!o krmiví t!3 vj
hodou vttikou milostí doslalo
se ho pouze lim kdož po ptáci
musili býli ošetřováni jichl tány
musily býti odvarovány
Olej v kshaoci byl do poslední
kapky odměřen
Nemocný větřil mohl ai solva
čtvrt hodiny svitni
Na zemi na otkolika tbylých
sluchlých stéblech slámy ležel při
kován ku tvému vozíčku Eskobc
do bývalý generál mexické repu
bliky a milionář
Na sobě měl krátký Černý kabát
a špinavé plátěné kalhoty
Přikované oohy jeho byly bosé
kotníky měl odřené a hadry ovi
nuté Vlasy měl rozcuchané a dlouhé
Líce jeho bylo hubené a děsně
žluté Oči hluboce mu zapadly
tilu jeho eacliiu poitava jelio
byla k nepozoáoí změněna
Vedle něho krčil se jiný jemu
podobný a rovněž k vozíku přiko
vaný trestanec vysoké postavy
Tento trestanec byl — Kobura!
Eskubedo unaveně ležtl na slá
mě Kobura pln útrpnosti držel
v ruce suchou uhelným prachem
ušpiněnou ruku bývalého gene
rála "Buďte silný generále" pobí
zel Robura Eskobeda "Veliká
duše a mocná vůle jejl nechť ještě
trochu opanují klesající již ělo
Hodiua vysvobození se blíží"
"Nedočkám se ji " koktal Esko
bedo "Sil mně den ode dni
ubývá Telo mé jest samá rána a
má duše ? Oh lépe o tom
nemluvit i! Děkuji vám za vaše
účastenství Nikdy bych byl ne
řekl že vůdce námořních lupičů
měl by tolik milosrdenství tolik
ušlechtilých citů jako vy! Dal jste
se sem jen proto zavříti abyste
mně přiočsti mohl zprávy od mých
přátel! Děkuji vám Roburo
děkuji vám l"jž Bůh abych se
vám mohl za uio obětavost od
sloužiti! '
"Vaše věc jest věcí národa! Ti
sícové truchlí nad vašim nevinným
osudem"
"Nezakročil oikdo v můj pro
spěch u císaře?"
"Nikoli Vaši stoupenci jsou k
tomu příliš hrdi na dvoře císař
ském pak jak se zdá nadobro oa
vás zapomněli"
"Chtějí abych zahynul A do
sáhnou asi svílio cíle neboť jsem
již nemocen velice nemocen'1
"Na to nikdo nemyslí!''
"Proč tii to myslíte?"
"Císař posud nedovedl se uči
nit! li lidu oblíbeným Kdyby vás
pustil na tvobodu kdyby vám dal
miloBt a nabídl vám ve svém voj
sté vysoké postaveni rizern by i
naklonil srdce všeho mexického
lidu"
"Opravdu pravdu díte Roburo
Miramon asi již řekl císaři že
jsem mrtev Miramon se mne
bojí má příčinu k tomu abych se
nikdy více na svitlo denní ne
dostal!"
' 1 rval cesta juarezova ťtnlc
sem generále k vám V Anglii
připravují již pro vás válečné lodě
děla a pušky "
"To vše jest ten! Krásný ten
Roburo!' povzdychl ti Eskobedo
tmutoě "Nemluvte mně ani o
lom neboť já v podnikání Juare
iovo již neskládám Žádné důvěry
Vypravujte mně raději 0 mé zbož
ňované Gittě Ubohá hyne v ža
lářích mexických tam vadne tam
oplakává ztracenou tvou blaže
nost" "Soudy vynesly již nad ní roz
sudek Dostala dvacet let káznice
za vraždu na otci Michalovi Od
vedli ji do donské vřrnir UiU
zabývá sc zhotovováním krajek"
pravil Robura
"Na dvacet let odsoudili tu jtž
zabila zrádce! Ubohá Citto
Má nešťastni ženo kam jsem tě
přivedl! Ah jen proto bych
chtěl býti jednou ještě na tvobo
bodě" zvolal Eskobedo prudce
"abych mohl tvou choť vysvobo
dili z vězení!"'
"Choť vaše pane generále bude
za nedlouho tady oa tomto místě
kde sedím teď ji"
Eskobedo ae zvedl a pohlédl
tázavě na Koburu
"Co jste řekl?" tázal te třesou
cím te hlasem
"Nežli jsem byl chycen mluvil
jsem t vaší chotí"
"Ah!"
''Radil jsem jí aby ve vězení
pobuřovala proti císaři Politické
vězni odsuzuje ttát mexický tem
do těchto dolů a zde jett dovole
no aby odsouzení manželé tpolu
Žili"
"Ne k tomu jste jí oeměl radi
ti Roburo" řekl Eskobedo po
delším uvažování
"Snad pro příliš těžkou netoe-
títelnon práci 7"
"Pie Irjlf siislnf ipAib li
! (íiiit nonetu tuto ttriidtkrit
piáii J t tin tiařvdný viduth
V doliti pnMsčf st yihji sirslil!"
"Paul tulia tás ntsmfiul mi
IhiV'
"Vlm Ale ii Ue by nul puklo
kJ)hth h A viděl pracovali
vsdnouii "
"Naopak I llinnoil jřl iidl
vám tily k snlsvnl diiUha utrpe
ní V - line potoittmtí iWÍU
ispomenri na hrůty lalářr pro-
bbJiU V Udit SlílM Ulili Uti
ani nrpnrntte tl se Jntttt vítřl
tt k vám dostaví!'
"Mesitký lid dosud jrtti o mne
mluví?
"Podobisna valr psne generi
le ' til skoro ve všech příbytcích
"To jest pěkné Ale budou
poslušní mých tlovř '
"Col baron Hajduk?"
"Trn jest velikým pánem Stal
se pobočníkem císařovým Chystá
se právě ku svatbě béle ti tt
choť neleř římského papeže koíl
nu Lukrecii "
"Ať si ji jen béře! Se tvé
ttrtny bych ovšem mohl tento
sBstek přerušili''
"Ktertk?'
"Váže mne čestné slovo oemo
hu o tom mlíviti Hajduk jest
čímsi Juarezovi povinován"
"Nesmím to véděti?"
"Ne Ale proč byste to také
věděl? Jste vězen stejně jako já
naděje na naše vysvobozeof jest
pouze snem"
ja vsak musím te odtud co
oejdříve vysvobodili Budu vrtž
diti zabíjeli až budu svoboden!"
"Přeji vám abyste co nejdříve
získal svobodu kterou jste pro
mne ztratil Odměnou za to po
vím vám tajemství ze Života Haj
dukova I tím byste mohl poka
ziti svatbu dostanete li se Šťastně
do města Mexika"
"Jaké tajemství?"
' Gitta měla velmi dobrou pří
telkyni li jsem ji přivezl do Me
xika jmenuje se Julie Sarkadyova
Tuto dívku Hajduk zbožňoval
Nevím proč ale o děvčeti namlu
vili že umřelo Sarkadyova však
žije — v mexickém karrnelitán
ském klášteře znají ji pod jménem
sestry Julie'
"To jM dobře věděti Sestra
Julie milivgU Hajduka?"
"Z uešťastné lásky k němu
stala bf karmelitánkou''
"Musíme ji získali naší věci
Budu o tom ještě přemýšleli"
"Ticho! Přicházejí! " pravil
Eskobedo a třesoucí se rukou sáhl
po kahaoci
"Stráže! Hyeny!" šeptal Robu
ra "Shasněte rychle světlo pane
generále ty obludy byly by t to
odejmout! nám za trest zítra po
trávu ze sme o několik minut
déle svítili!''
Eskobedo zhasnul svitlo
Zvenčí před vchodem do don
pí te ozval se hrubý hlss:
"Spěte beBtie! Stát nekrade
olej!"
KAPITOLA 35
Psaní z daleka
V jednom z nejhezčích domů na
hlavním náměstí mexickém zřizo
vali dvorní lidé skvělý panský pří
bytek
Mistři umělci kameníci o o
chaři í malíři všichni te namáhali
aby tvému umění čest učinili
Chystali domov pro oblíbeného
pobočníka císaře Maxmiliána pro
barona Štěpána Hajduka a neteř
římského papeže roztomilou i
rozkošnou kněžnu Lukrecii
Stěny komnat potahovali dra
hým hedvábím podlahy pokrývali
oa prst vysokými vzácnými kober
Cl perskými Jiní zsne pořádsli
nábytek vyšlý t mistrovských ru
kou pařížských továrníků Náby
lek tento byl t růžového dřeva
mahagonského t černého ebenu
hnědého dubu a jfště jiných růž
ných dřív
Benátská zr:sdla pozlacené lu
stry vzácné obrazy doplňovaly
drahé zařízení bytu
Stříbrné náčiní talíře poháry
mísy nosili v koších do skříní k
lomu určených
Zprava o chystající te svatbě
iž kolik neděl roznášela te ps
městě
V Mexiku posud nebylo viděti
svatby tak skvělé jakou bude
svatba pobočníkova- Z červeného
domu až ke kostelu bude ulice
pokryta červeným luknem a kvě
tinami a listím V svatebním nrů
vodě bude i sám císař teavou tpt-
oilou chfitl!
Ttké mexické Časopisy o tom
psaly mnohé arci dodaly že bylo
by lépe rozdat! chudým množství
těch peněz jet tvatba páni po
bočníkova ttát! mi
Zpráva o sňatku dostala te í do
kláštera karmelitánských panen
jež žily v ústraní
"Neteř římského papeže te v
Mexiku provdá" říkali ti klášter
ní světice "Jaká to pocta pro
naše město!"
"Kdo ti ji téře?" tizala te jed
na jeptiška
"Praví te že jakýsi geoeril ba
ron Hajduk císařův pobočník"
odpověděla abatyše
Jiná teatra zbledla a omdlela
"Nu co to? Není ti dobře milá
testroř1' tizala te abatyše
foknlovtai
Rbcumatíom
e sjJWiil rttile a IwtrViil ~ ři'n imUtf h klctibft
! MpUM a itWln k plivni ! tsili li U-Uiú h AdA
u usnít
Dra petra fioboho
Tetilo ěitem tkiiknf bjllnnf fnwiMrk iylníu m nvil
kywllnu I krve tilfflnu to nrnwl Vra í silu a Hrot ťM
fnl to ik IfkArnlrkf r ho dtall ul mlMnlrh )™1n
trlů lir 'o ntsJttslt limo
DR PETER FAHRNEY
112114 So Iloytt Ave
Cklcaao III
Kdykoliv HiiMiti)ftin kiMr k ti
Mhu ani-ti k vyJtlJi nhjrttnr)! !
Ji'J v nrJtMI pAjiivně koni a povolil
Pulfico Stables
V Ilt Kř IlillTO máj
roli 17 a Davcnport ul
Kofirj Jsou vyhřívány t proto
molno v nich podnik nnull I itnlM vjf-lot-
1'ovory mofno tl t)Jdnatl tl
telefnnlrky TEL 91? Í8
! THC! rclko-l mnloobohodnílc
Jviw ssVUsCtC i eevLiiioviNAMie-
t mi na skladě
i výborná Importovaná I kalifornská vína jakož I Impor-
tované i kentucké kořalky a likéry
J Ruří že zboI Jct Uk5 Jak o nřrn tvrdl jinak se peníze vrátí
t TELEFON 38 nfl 2508 N Street SOUTH OMAHA
A 1 Frick l Sem Do
?VeIX:obchoíInícl a Importéři'?"
'áHliipcfirmjt !„ illrselit Hr Vrh TM
Tel 541==— 1001 Farna ul Omaha
Fred Krug Browing Co
OMAHA NRRRASKA
Nlíitiií vzorný ]1 vov nr
Váti nejlopěl drn li le±ĎKvt
C"©l30t av Eacttav fcladLé -v oudUeAcJa a v liix-rízí
NAIŠE (SADY) ticlhpU materiál a ncJlfjiM U-chnlcká din-lnit
Yullká jv-íllrost a olx liwliií npatrausi
JIAÍK NXAHAl l'spikoltl olieeonHtre
MAňE ODHtJlA Mt Vse srěUuJÍW ohebné
Dopisy hpi orliotní vyřizují dle TiMní
Múz Bros Brewg Co
StELřl a spolelilivi eiadoi
-Vří a lahvují výborní plvo#'--
Telofon 119 aaa— -— OMAHA NEBR
Pro stůl
Ti kdož dovedou ocenit! výborný stolní nápoj
oblíbí tí rajisté naše "GOLD TO" lahvové pivo
Jest lehké perlící so a řízné jako jest zdravé jest i
chutné Vyrobeno jest t nejiepšího chmele vybrané
ho ječmene a čistá vody-— neníť v něm ani jediné přísa
dy jei by byla škodlivá neb nezdravá Není to laciné
pivo v nižádném smyslu ale jest to jedno z nejlepších
a ti kteří je jednou okusili stalí e řádnými nalimi
zákazníky
Dodávi te v bednich a sice v lahvích kvarto
vých neb paintových Objednejte si u svého obchod
nika aneb telefonem —-Tel Omaha 1 541: So Omaha 8
UETTER BREHM CO raH UuItM! Ittani p!f3 lag-jt
SOUTH OMAMA NKH
tísm
Muž kterýž
hledá
stále příležitost k zlepšení tvých poměrů
jest mužem kterýž jednou docílí tvého
úěclu Jestliže te muž ten obrátí na
Chicago Milvaukes & St Paul R'y
obdrll ttkovou zprávu ohledně pozemků
ležících na této drize aneb k ní táhají
cícb že mu přispěje v honbě jeho za ště
stím a blahobytem Adresa 1
F A XA81I Ocn'1 Western A?t 1521 Farnara SU
OMAHA NEB