Image provided by: University of Nebraska-Lincoln Libraries, Lincoln, NE
About Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920 | View Entire Issue (Feb. 10, 1904)
Hospodařsk! Besídku !MlltMllllohllllliOllllIMllIWMlMlllKtlHlllllto4lMlKtoll frotrtst l nrJik tlrvlxt lltif tTtfwtn' ftailMmť 11 to hylo Irťsna iaMankh platí n ffiti i hfuknkh jeliknt lk jsou lifuíu (kmitá ny v mIiiIi lia slrmny I )ako tlkttky iiťiO i k Iďim } f i pio U brulnl ji nUki koruna pti lili li lom I 11(0 u (sblone Hi tvstovinl kuuny lirnlut niňJc s vltk pnn-iluti víc vMvl iibUi it blotiÉ Kdeho u jabloni pUtt t nalepil )iitoihii hlavní větve tři niíua se jich u hrulno pone ilulí tl pít T (o mil ) rovné! pčkno liol ni dokola rozkládali i ml býti vyírny v rnýctt VjS Uch Počet vítvl ni ksždém jednotlivém stromé mtKÍ a Hditi dis stavu kolenO Hylo li mnoho kolena Kráceno mi la ponechali Jen nenlt počet včtvlkromn čehož mil le zbylé také více scNznauti nežli když jsou koleny nilpžití vyvinuly nepominny Vieo bťcuí vísk Iza Hi:i la včtve zkrití ip ať jsou již tfi í(fi nebo pér n to— i % palců Každá vétev se pak ku konci prvního roku vzrostu snlrzuje opít tak jako by lo byl samostatný stronnk Na každé ponechají se z nových vítvf jen dví nebo tfi jež opít na ta palco o zkrátí Tato operace opakuje se rok od roku až pří jd 9 strom do pinií pMtnsti kdy pak jií každé včtSI protěžováni odpadl Pfidr žhne li se tohoto zpfliobti seřezo váni vypěstujeme strom symetri cký se Širokou korunou Zálusky brusní icfezujf se z pravidla do pyramid Následkem toho mušíma se stromky ze Skolky zacházet! zceU jinak n ?-li když jedni se o stromy normální Větve necháme vyrostali blízko nad ze mí takřka od samé zemi kolem dokola až k vríku Spodní větve vSak ponecháváme nnjileUI horní pak skracujeme tak aby koruna tvořila jehlanec Seřezovánf ta kové musí se dltí pečlivé a každo roční neboť na něm to záleží jak soumčrný zákrsek vypěstujeme Aby nám některé vétva nevyrostá ly přílíSní do SířKy a neru&ily pak scmmernofit zákrsku musíme kaž dým rokem fzati za oíkem do vnitř koruny (nahoru) směřujícím Následkem toho porostou z oček tkovýcli vitve oahortt dodají korunce složitosti V ti stromech košatých sefezují so vítv naopak za očkem z koruny smiřujícím Vrořnovánt írotkvoňA Varftst u broskve ji i pravidla delší a rychlejší nežli u jabloně aneb lirurii)í 1'roto se také bro skve vytatujf do sádli íainřji IJroskve jednoleté považovány jiiou tailah za ncjlepM k vyiazo viní Takovéto rostliny se lby tajně při přctazováuí do sadu ee řeží na jedený stonek lí prut í koruna tvuruje se z vetví jež vy vinou au na takovémto kmínku bÉhern prvého roku po vysazení V takovém případu e to velni snadným vypřstovatt si stromy korunou Žádoucí neboť je poure třeba jiti vž ly občas vymenýni sadem a odrhnouti vsnehny pupe ny nežádoucí a ponechali pouze tyi z nichž chceme míli vřtvc Jří tvarováni hlavních vřtví u brosk vodo počínáme ví sknrotn tímtéž zpňsobem jako při jabloních aneb hrušních J'onech4vajltf se j neb 4 vřtví hlavní Tylo se prvým rokem krátí aii na jednu stopu nechají se rokem pflltím rozvtl- viti na j aneb a výhony To samé zkracování a rozvětvování násle duje rokem příStím V prvém roku ovsem stonek jenž nese kořeny vSak žádné postranní vřtve bývá zříďía vySSÍ aul dl topynáslr-l nem cpikjz niřivva Koruna vv3e než 18— ao palců nad žerní Na stromech g tskovou nízkou koni nou umožňuje se adří shlrati ovoce po nf kolik prvých roků jích plodootití stoje bez žebříku Když ale stromy stárnou dosahují vitve jich inft]i délky a proto musí s pak používali stojanu aneb Žebří ků Nejleplií péstitelé vllak stále systematicky všechny vitve zkra cují V jižních atátech kde nepanuje nebezpečí že by stromy zmrzly može se toto sestřihováni dítí iasně na podzim aneb bíhem zimysvSak v scvernldáHti páma broskvového ve Spojených Státech musí se s pfiMřihovánfm poicfkatí sž ne bezpeíí mrazů již minulo Čakto se stává že mráz zničí právl tolik vřtví kolik bylo by třeba jich se ttlihnouti proto musí se na seve ru posteksti až co udili mráz abychom nepřišli pak o celou snad úrodu Broskev přioáSI ovoce hlavni ot dřeví lořlském a ne tak fasto oa matečních klomíncích jako jablofi aneb hruleři Z pří činy té má zkracování výhonů mnoho co diniti a úrodou příttího roku Při tvarování koruny broskvové hlrifme slythem vypfiiovsll ts siioin ekrouhlý lirokoknitin- lirlli jvhlsnrnvltf tut)l() vitý V rtfktlýth kraináh mel ii koruna vánoviU ťtt tou rr IrpMavlsk nvnre nnrnn m l ly na ffvnl stratů streTm řilí rs il dé (H - ná-lf lín m ří boi tsni se mu plnlio %řtla sltmrř- kurnna jn min tádoncl lakový tvar " lib-dsnym u stromů i) nesou ev( utmiř knruny llsrtrnl a miIpmí eiSU lUrvenlm dodává se niáolu od ttnu jaký je u spoilfbovatrlů ol lllfii Množství barviva ji Ž nut no do smetany plimichati aby se docílilo iá lontlho přibarvení má sis kolísá od půl unce do tří uncí na sto liber mátt lného tuku V podzimu kolem mislce l(jtiapo štafl kdyl dá se na sto liber má selného tuku jedna unce barviva liflmin zimy když se dojnice nc krmí jiný n nežli picl suchou mus se množ tví barviva zdvoinátobiti kdežto v červnu bývá mnohdy po užívání btrviva zcela zbytečným Barva niU lidí e abychom tak řrkli též jakousi módou různých krajinách mají v oblíbí různé přibarvení Na ihu ku pí jest v oblibi silni zbarvené máslo do tmavožluta na vychodí a na Severu v&k dávají přednost svit lému nádechu barvy slámové ťroto musí vyralíitel ináxla mlti tyto dví vfci na zřeteli aby vyrá běl máslo takové barvy ]ak& je npotřebovateli hledaná a aby zvit loval množství barviva dle mnsž ství zelené píce jež dobytek dojný doatává Nej důleŽitcjSím iinitclem př barvení másla jest obliba spotřc bovatelů 1'akli odstín našeho másla nelahodí oku spotřcbovatele přidejme více neb méné barviva až krasochuť spotřebovatelu uko limo a dáme mu to co on chce VScobecný trh snese o nico tmav M aneb siltjřjí přibarvené máslo avtak jisté hranice nesmí se nikdy přestoupili Barvivo máelné používá se ni kdy v lak malých dávkách že je dobře rníti na ní malou sklcninou válcovitou nádobku rozdílenou na kostkové centimetry k odmft (ování Tím umožní se že od mírka barviva bude daleko přes oějfif nežli když používáme jen mífítka uncového ledna unce tekuti rovná se skorern 30 kost kavým centimetrům Když mi býti na sto liber má'elného tuku přidána jedna unce cíli 30 kostko vých centimetrů barviva najdeme množ tví jehož bude zapotřebí na 1000 liber mléka tím způsobem když vypočteme jak mnono má selného tuku mléko obsahuje Vy kazujc-li mlčko 4 procenta tuku budd ho v 1000 librách 40 líbí r Jelikož pak základní dávka barviva na jednu libru mléka ohná&í o kostkového centimetru bude za potřebí na 40 liber ta koníkových centimetrů barviva Obnátí li základní dávka barviva o 6 kost kových centimetrů (v zimí) spo třebuje se do smetany z 1000 liber mléka 4 procenta mánelného tuku obsahujícího 24 kostkových cetiti metrů barviva Centimetrové roz dílení odmírky n barvivo je tudíž velmi důležitým kde jedná se o přesnou! při menRím množství Množství soli potřebné na jednu libru másla udává te všeobecni na dnu uncí Je to dobré pravidlo pro maten avlax masiiř nní vžily jist Že bude n íií máslo stej- nomirni slané i když totéž množ ství solí pokaždé použil Množství solí jtŽ máulo zadrží řídí se dle propracování jakého se máslu z toho kterého stloukání dostane jakož i dle suchostí zrnitého másla ke kterému le sůl přidává Když nechá ae máslo v másel oici oteri Jloulio před tlrn ml bylo osoleno budou zrna jeho tak ztvrdlá že jistým množtvírn pro pracování neodotranl se z nich telil selí jákú vymačkalo by se t másla jež nenechalo se otéci tak důkladní milí bylo osoleno Velikost kryslálků solných mosl se také brati v úvahu jelikož jemnozrná sůl vypracuje se z má la rychleji nežli hrubozroá Vyrabitcl minia musí při solení másla používali rozvahy a bríti ohledu na velikost máselnýcb zrnek Když jsme stloukání za stavili povSimníme si jak vlhká či suchá jsou zrna máselni a jak jemná jest sůl Když porozumíme tímto dvíma činitelům již mají co činiti ae zadržováním soli v másle aneb 1 vyplavováním této bude nám umožníno vyrábiti máslo ( každého stloukání stejné (lané což je velmi důležitým když mime již tvoje ustálené zákazníky oa tvoje zboží kteří ti přejí ttile výrobek tentýž MJkk'R rltfclri ItlftídcIsMtlOOd tom o nittávijiii OroJÍ Oitnt 4r iVe trmtttn im — ViriW iř4ř titt ftl lauf Předplácejte na Ji 00 roční Pokrek pouze ln l Annta y 11 nnříl(k( odťtn mttdtt tprávu st lulm t hll podUáme rpiavy tý klil vťill sépslnkh Hltů 0fdU nfilt Ctdiy M UKAKA - 1'nnlrh m dnů v l Imi iln pl)'(h a ii(li)h a Im S UiI ivj li vfuů Suvniimnl -t imi- o iMiifml 1'íiI duli h indiň lylft (ta I-ii) 1 li iiiivil In tišili m lviu piitsoji no a sníh budí nut vitice propfliiý KANSAS- Ii nieu pst vtia bicníl v dobtém stavu a bude rychbi tiUii jskiiiilu nalsne při snivé počaní Pouívsdž omoI ta ponlrdnlch mraeů nebylo dosti chrinciiO tu bylo poníkud potko srno Nřco půdy bylo tutáno a itfco jičiimiiu ovsa taseto na jihozápadi JIUAKOTA— Vyjímajn velké zimy v poslední ttetiné mísíce pomíry byly v celku doiti přízni vé Hospodářské zvířectvo na reučlch přcdržtlo studené počasí dosti dolilo a vSeobtcní nalézá se v dobrém zimním stavu Suílm ipadlo málo ale ozimnl zásev byl dosti chránili a tento nebyl po Škozen lU v nejkrajnřjíl jilio východní části SICV UAKOTA — Následkem množutví sn i lni v Mísiourském údolí musí býti dobytek zaopa třován krmivem jehož zásoby po čínají se tenčiti Hospodářské zvířectvo jest dosud v dobrém stavu Na otevřených renčích dobytek se jc£ti pase a ačkoliv utrpěl poníkud posledními mrazy slav jeho jest dosti příznivý 10VVA— Misie leden byl dosti teplý a velmi příznivý pro hospo dářské zvířectvo a farmerské prá ce a to az clo 20 ťoslednlch 10 dnů byla veliká zima a dostavily se sníhové bouře které způsobily Škody na ovocných stromech a ztl žily krmení dobytka Ozimní zi sev a jei-lw byly dobře chriníny za této zimy a nejnou tudíž poško zeny MINNESOTA -Průmirnítm peratura za leden byla hodní pod normálem Sníh pokrýval půdu po celém štítu celý misie a sice nejméní z výSe 3 palců na jihu až 15 a 20 palců na severu WISCONbIN— Misie byl velí- ce studený zvláštř na západe severozápadi tníhu nespadlo mnoho ale přece dosti k ochrání ozímního zísevu a travin Hospo dářské zvířectvo dle vSech zpráv přezimiijo dobře MICHIGAN— Leden byl velmi studený i Senice byla znamenití chránína snibem po celý mísíc nalézá se dle všech příznaků ve velmi příznivém stavu a zimní vzrůst její jest přkný INDIÁNA — Tání dostavivší se di-Sti ode dne 19 až do 22 led na způsobilo zaplavení nížin 1 způsobilo poníkud Škody na pše nicí Ačkoli na některých místech stav pšinice sn zhorSil v celku jest ozimní oiiení v tom samém stavu v jakém se nalézalo když zsAsla zims Jí-Stí doati korný nalézá se na polích ILLINOIS-Píenice jest pÉkná v severních a středních distriktech alu na jihu jest malá následkem suchého podzimku Úroda jest včeobeciii dobře chránína sni hern Zitu se daří dobře Mnoho mékké korný nehodí se pio trh jun pro výkrm Veliké zimy po škodily ovocné stromy hospodář ské zvířectvo jest v příznivém stavu OKLAIIOMA a IND TEKU Htnice byla poškozena suchem trvajícím až do 20 ledna kdy do stavila se všeobecná vláha a ni Mkm toho nalézá ío nyní záev příznivíjšfm stavu b orbou pro zásev ovsa a korný ae rychle po kračnje Půda jest v příznivém stavu hospodářské zvířectvo též MISSOUKI- Vyjímaje v ni kterých severních okresích pšeni ce míla málo ochrany snřliové až da 25- lédua u následkem toho na některých místech byla znační poškozena suchými mrazy a siří dajícím se táním Avšak za sil ného msazu v posledním týdnu byla dosti chránína vyjímaje na nejkrajnijSím západi V uikterých ýchodnkh a jižních okresích se zlepšila následkem dostavivších se hojných dfcífů IJroskvoni byly bezpochyby poníkud poškozeny MONTANA— Temperatura byla mírná Kenče jou špatné násled em nedostatečné vláhy Na ni kterých místech není dosti vody pro dobjtek ale tento následkem mírné zimy nalézá te v dobrém stavu Nanejvýš příznivé pomíry převládají v severovýchodní čisti WYOMING-Misíc byl velmi pfízoivý pro hospodářské zvíře ctvo a toto te nalézá ve velmi do brém ttavu Jedini poníkud sta rosti působí ta okoloostie nebude tnad v leté dosti potřebné vody k zavodQování (t WaCtrl MM OtCI aMMs tu! 1 fetiš ir "Hej lmilrt melete ttař" houkla lili nití plrs nlhnn ku mlýnu Pstmil koni t hned ns la houklo ta ť eílmn v odpoví f "Ale kde!' K Ipovř li té (' lo se klovl ft nhonni tumeí h'bl a n piiíli „ tJ-tm ni inii se pnlss S ihii lsvi'i rh!iiikem Vtsk ion 'bílil tshsisiilti jiltské vrbo í ns lir jMu I fíhu nsd ní se vi-H nliAlikC1 prut a inulrm Itnt 1 fi roi e frpirpmi nsvríji m a bílý hurd spřádal iliíkiin dál: "1'lrir je njira nejíte k tomu svatodušní!" "No přivé' potskoval vesrk popilavýs "Tositrdy tabulku ni toř" "l!odiť by ne přijde li k nim jen Hrabec?'' "Hodrjť liy nepliM jak mu vzkážu: bulka lije plibíhne kdy by i sekery padaly!" "Což je o to jrn aby náhodou cejtra nikam nezahrousil" "Nestarejte se dám mu jcSli dnes echo Na tdarl" Mnoho štístíl" A tase zsSumi- lo onde olší zde vrboví tam zmi zel popelavý zde bílý a opit vlád lo ticho nad vodami jako před tlm i O svatodušní ncdMi po obodi přicházel stárek Loula ne více zamaučený nybr! w sváteční vě stí netrpělivé přel zamčenou zmlklou mlejnicí Víme koho očekával Pan otec Paroubck sedč na lavičce před mlýnem kouřil z píkné meršánky četl noviny ale co chvíli koukl přes noviny po přecházejícím stárku a usmál se pokaždé do vou sů "Jářku Louloco pak si nejde te v tom parnu lehnout?'' počal si jej konečné dobírat "Eh tentooc koktal stárek v rozpacích "čekám kamarády'' "Aha pomáhal mu pan otec se smíchem "Drábce a Tlučkul To se zase bulka vydaří co?'' "No aspofi'' mrkal vesele osmčlený náš karban stárek a obli čej mu zářil radostí jako žaludské eso "Že vás to nemrzí dřepit u tich karet v takovém parnu já bych pří tom usnul než by šla jednou bulka koleni" "1 však ne pane otče viřte mi že ne kdybyste byl hráčem'' přel se Loula živi "to vám máte zá bavu ji bych se pro ty čertovy karty utloukl'' 'A Tlučka jak by smetl" "No a což pak teprv IJrabec" vykládal Loula nadšeni "Tn vám a lořlském posvícení dovedl vydržet při dardí v jednom kuse celou nor a celý den až zase do ooci a ani oa jídlo nevzpomníll a já ge mu pranic nedivím Karty jsou kartyl Jak začne mršina karta jednou padat hrál byčlovtk do soudného dne ani by troubu anděla páni neslyšel'' "Nad to teprv troubu pouoc- ného viďte lajdáci?' hrozil mer šánkou pan otec alo nešla z n£hO valná hrůza Vždyť za svého mlá dí prohnal také tak leckterý dva cetník a třeba tvrdý dollar — jednadvacítkou a starý ponocný Valenta také by ruoh leccos poví dat Tomu jent ovšem již dávno a teď mi už človčk čím jiným ubít nedclnl odpoledne Než jon ty noviny přelouská! A pak liz je vždy nikdo nijaká ta slavnost schůze beseda cvičení Sokolů nebo hasičův zkrátka o krato chvíli žádná nouze Také dnes bude v háji na Krocandi vcielo omladina tam podnikla výlet ale kam pak v takovém parnu 1 tako vým bříškem jaké ty zlé časy ri- Stídříly našemu panu otci ! Zůsta ne dnes doma a bude svítit nedři ní klid se svou meršánkou a Ne svým korbellkern v bazru bozi fak se na usedlé ttáří tlufil a — Inu ano ono se to řekne v báz ni bozi! Ale rpatrt tďkovó dva špícovíté ostříže jako jsou tito co tu přiví přichizejí — zrzavý hajný Tlučka a pálený s'kerník z Hořeního Brabec — - hned je po nedělním klidu Vždyť jím šei- movntví hri t každého koutku Na čtyřicet kroků vidíte že v nich není krom tA Hn jediná dobré žíly Slova poctivého z tich dvou hrdel nevyjde Jak čahoun Tlučka hubu otevře už práší tvou mysli veckou latinu kdežto Hrbáček Hrabec nabírá ti tvým špičatým jazejčkem každého na potkáníjako pstruha na vidlici Nu a lo bylo nico pro pana otce Také on byl pražený od kosti a od srdce rád vyvedl každé dému kdo si dal nijaké čtve ráctví Jak pak by to mohl vy držet vůči takovým dvoum vybar veným ramlíkům? Jen zašli do Ěalandy a jen ti po slali práška pro pít litrů 1 korbe lem a už to také hrálo panu otci koutkách kolem rtů Zved se za nimi "Aj na mou viru" liboval ti vstupuje do (alandy "Ono je tu při tich zabedníných oknech příjemnfji nei venku" To ti myslím" přitvidčovtl Tlučka "slunce tem nemůže pro samou Spíou na tich tabulích Já tíkám vy mlynářští jste odjakživa pitktiř iL Nsmylou okna to !? sloji a msjl laciné: Heleny "Aby vát nikdo titviJM jak In tuhiii řifř olttklnm pan elve "Ale pinto myslím phn dnu v om snu dlouho tit vydrllts MM' 'llstishs la ♦uro!" Irbta li t t ti hni "Vlak st budem vlM "I sřnil n n ?' vysmíval t jim psu ( ' Skoda m isk Slsll ksnáli lidel pil Isko hnu by a iM hodiny nrioctnáie filsa ml kitle To jme si míli dál uvařit fiíiimi kávu M-itii) (j pak! Irnřv Ht " ] 'Coí o 10" i)lskne si Lnu la "jmi kdjby bylo R Čt ho vařil!" ' No na lo ut ni tádná Uková lílkost svřlsprohodil kabtlíáiky pan uiec vtsl { pni a vřel "Pudlvejins se Maty" ni bude častovat" libovali si nsši ksltriirí řkoils la prý iolali til pro pivo No t ož ucpou kor bel mokrým pyllem a bude dobře Uvelebili re tedy a MČsli o su ché hubí karty míchat 1 1 rajon kleioit bulka šla již po třetí ko lem v hrdlech už jim práhlo le míli jazyky jako uzené slanečky — ale ta čerchmantská káva "Kluku jdi se podívat co tam di- lajll" A Pepík plihihl za chvíli se šta fetou: "Už ji meloul" "Teprv melou" zakleli unisono všichni a hráli dál Uplynulo zase deset minut ono ještě pořád nic "A z piva bude louh!" bídoval Tlučka "Nu tak se do nij dejme!" hor lil Hrabec ' "I ne r-píku jdi se podívat co tam u všec 1 čertů s tou kávou " A Pepi zas po chvilce se Štafe tou: "Už slévají" "No konečníl To se jí přece snad dočkáme" oddechli si všich ni opit jednohlasné A dočkali jenže byla vařící jako horoucí peklo "Ale je kapitální!'' pomlasko val si stárek "pařimaminka má nás velmi ráda samá vanilka ' Skuteční káva byla pořádní silná tak it než dopili' už bylí všichni jako zouní Což divu že se potom vrhli na pivo jako kach ny na rybník a táhli jako holandři Z kabátů byli beztoho od poíát ku již všichni vysvlečeni však teď uí si jeden po druhém rozjí nal vestu Pan otce ti k nirn při sedl na židli jako oa koná opíraje te o lenoch mluvil jím do ruky Z počátku odpovídali plní hu moru jen což ale za hodinu už zůstávali odpověď dlužni už se topili v zápalu hry už neměli slu chu než pro tvé hráčské výkřiky a úseiné poznámky slovem: už i přicházeli do té karbanické ráže kde hráč nevidí 1 neslyší kde jen oči poulí do karet kde mu žíly na skráních nabíhají tváře boří ruce se netrpělivě třesou kdo mu mí cháni dlouho trvá a každý pomalu vyaíSÍ alovem kde by mu mohl strop hořet nad hlavou a hrom vedíe ního uhodit 011 neví osvítí Jakmile zmerčil pan otec kolik uhodilo vytratil sc jakoby nic ze šalandy a pošeptal venku cosi práškoví do ucha Kluk se nan vyjeveně podíval dal se io smí chu a vesele mrknuv o Jt elil na pilu Z% krátko byl tu t náručí plnou třísek a dříví které skládal ve vší ticlioiiti vzadu v přediiíni odkud šlo topení do kamen v Sa landě A nyní začal s panem otcem pozorní rozdělávat ohefi "Přines slámy a hodně smolié hol" poroučel pan otec znovu a kluk snášel o sto šest "Pepíku Pepíku" zaznřlo lo ze islandy "pro pivo!" I splk vstoupil 1 div ta smkhy nrkuikst V Isltndl holka 1 sKvlnf Mt'í ul sssly dul alt JM nireho mi-i(iU IVpfk byl iti s pivsrn sko ni uhnliku o hnrd nku t p(e kd# přikládal tílmi ko v Dřjvřill iim "ZsirsprM hoiko!" vrdvclul bsfulaiý Mubpc tidvaue si ni k'''k "lo 1 četná kávtt" "Já m etn trljf moktý" svedfovsl Tlučka "J mní Idlmall' niiiřl sli ffk al hnu dáln Za půl ho liny bylo v lalsn! vedio k r slknutt Kamna n si lam "To j dn s plece en tskulenl ské vedru" huboval tnovii Tlučka mlihaje ksrtv Hm o si Hrubce lOfjlnal Ituřilt u krku a lnula si utíral MUv-iit tu vou plrš ns nit stály kfňjř potu jako hráSky Nicméně hráli o vlrrku pryč Ale laky IVplk plikládal do ksrnm o 4iiiko pryč V islande bylo jako v chlebové peci Vejce sc tam mohla ns tvrdo vařit Na šim hráčům crčely sičky potu po skříních a lijlch ne vše marno karban je karban Za Živa mohl je pan otře njiéci oni by byli hri li bulku do smrti "Ale kýho výra co to?' pro trhne se pojednou Tlučka z oma nu vášně "Co to tu smrdí? Kdo to kouří hadry?'' "Ab na mou duši tu nico doutná!" zvolali ostatní Plná šalanda kouře Inu bodejť by také ncbylokdyŽ na kamnech už doutnala — Brab cova čepice Dm FENNERA tííisl Issfia t Vtrkff i4 f I S lnl V-#S Hat %+m tUrl f Wl :-MH " ''' — -tlilil Jhi lk ini ts t-11 mim ) ni iim Vřrn liHtli tf tltii ttkj IWMiim r' e- H Ji vsppknf fnf 'HU - unf el'l4 w lvia iHunoiihit a tikir ir iM li w iwmin4 l-lril Mt lni hfl ritpH tilnna rhk4 l rl trt ř W ttlIKRIKH lU-l ih ! Hfwl)i VKUní r'U ! Ho Itntubs A ll-nm 1 ninum u ii„h J- ta'k tm JIPnI II lil imh nl ivml #t J1I11I H ul tinih II llllBh I Ml jilnl IS nll I' InínrU km l'á)lo liurikS- l nUrtna TíillCC VI Vlt3 lir VTitit' Mneiiří"'? Ferma na prodej Funus o U'0 ttkrcrli MM nftl míle )l'nfi o ISrnns prodli se zs duhrýcti lioilinineK is itir-uj I ne nn nl dhm msň IhI ýik kornkritiy vesměs nové uv hy iloltré ntmlnfi vod prsmimítií v jmutru p celý rok PK akrll Unt vzdř liino ostatní Jest nintvlns s luks rmeU Junu líinolliou O hllžíí vysvtlunl (diniť tesens: FKANK ÍHLKNÝ SítíxíJ Kruno Neb Fíinníi lia prodej Nf 'ni na iirfidcl firmil o J2H0 nkreh sni 714 ru íle východtií od Cleburrie Kanwi KSI akre test vzdéláno 1(M akrů lutiky mfiže ne vSak víc vzdélat icitt to liolifite iMitokové dno 2K) akrft ji:a a fiOO skrfi iumtvlfití Btavby v ri-ti Í7M) v tom ncjli'pím pořádku ťozeinek Jest dulire oplolfii a vfte v dobrem stavu JíojnOHt dobré vody Frodt se 711 tVi okr O dal&l wxlrob- noitti doplíte si jid ttdrr-sou J M MUMIIy C-isliicr 20x4 Ck-tnirue Kansas IT] o tn'm [lim !21 nrnatnfífl Klím tiMb-l iln Oinklv z Cm:i uď Iťikvcsn JM rikd lnrt minfllk August (iliifiý H nim speleiné H 7 ÍJeeh eestnvsf fi Josef WrHiln Když v Ni w Yorku sliíitll indif-iil s lodi nn llill nu A iikubI Zi-1'iiý fH podrf jmim MAdovl niní kiifífk než se vínk pnn iivi 11 ml iil byl mludlk pryAssnbn I kufřík Kdož hý adresu Aiik Zeleného ví 'díl nebo iifmi ly4l nci-liť to laskaví udělí mi BdriííU KHANIC PAKK4 Wlnii IIiiWhIIs Web Tilu elssaÉUsfflf $315 hřívft tn-9 btMiiitffl lniíilfilíy um vf tn 'rriAnffn m Mřenou h tuy (jíiítKiiť' vAmi p'i en fríHij t kv řřHrk tni (íhTkii U C'4 ' 'vejité itonwlřoliri-tři ry shisiii mirufm itpnwittj [ htiiftit tirnUfkumr tt tu 'iyrvhH 'lu'ui'" l'!tU"'' ""'"'!' %tlSj] km ifi v"i inr ♦V' ít! '!"' "" vjfrvsil V % jý± ktm r„'n jtn nn lil ii-t 'tňrfir vyiim'i itiM-mril'nil J"l niull '' "n vviiili a huiiii vniu Nn'u xitr-u 14 o m :'iMi'i jiii a I uMniil ho lltiloiinl pirlui líni Ui clii--i-ll miiííkii n-li 'Uink4 Attwaii '1'IIK IiMMkNO HíWKUiV (II (Il-pl IS SVI) ll illiru St (ílilí-uuo lil KMf Pozomok na prodoj 160 akrů dobrého pozemku bez budov čáitečne vzdclanho kte rýž %i před pni rokem koupen byl za 13500 prodá se nyní za hoto vých Si 500 aneb vyménl se za obchodní budovu v stejné cení Pozemek ten vzdálen jest od West Point asi 100 míl v Molt okresu 5 mil od místečka Kwing a od jiného městečka pouze 21 míle JíliBí podrobnosti sdílí ochotní Charles Krepela u — vVest Point Neb Farma najrodejl Prodám farmo o 1G0 akrech lio akru je vzdčláno ao akro oseta timothou ostatní jest zahra da a stromy nesou dobré ovoce Obydelnf stavení jakož i hospo dářské jsou v nejlepším pořádku Tři nejlepší studné v okolí Gaso linovi hnací síla k pumpování vody Noví váha ns dobytek Farma nalézá se 4 míle na západ a 1 míli na poledoe od Touhy a ±li míle na západ od Valparaiso Neb Cena 6o akr O bližší pište i a F J Vaniček Touhy Neb íMASMHMM na JIŽ atranA minia vlastni krsjsni Orntří Iřuiiolovťí fltlo 1344 J'lnt "3- l HoJvftSÍ 7notiy masa víebo druhu uzenek lalímli Siinuk a vfibec vleho co obor tento spadá Ceny levnější než kdekoliv Jinde ABSTRAKTY -VrilOTOVUJH - S M Sadlor 1 7th and Ifurnnm 1'atterson Itlk Zeptejte se naň o toboto listu Tel 1828 Drána s ploítofiii fbzí 1)0 TEXA8 li ft H l V ! S 4 jf"' r I A ví T PDltooíyBfllíiítoTÉspaclTozyarolBe yonoíKOTÉ fozy Da TSecb TlaHácň Ncjlcdl dráha do vinet) mlat Kansns Imllniiském ézenií Texasaf Mexiku a na Puclllcki-m pobřeží Jde přímo do CrUss Ft Worth ElLabor ViixahaohioWaco Torap!fe )It:tt Taybr Galncsvlltó ':!±arti Iloaflotta EaaMarccs aQrango Dcatcs Al7ara3o limm ABSTI5 ZM WWW Hoffiven pro ty 1 Tli o Í3H11AT WMOTUIřltf aejirssi 1 M-"%J vnMAji 11 1JI I SJIIii1 Jiouictíic mrvy '%- IV l Cl ' ?i rfl -Í7 S V y-wSi-A Jst Ji-mpt fsmnlaS tunnvmt Xm 1 " J~ř-i v -tJmi kí f trJRiS r-r vhm hisi im-onviui nu ti s íU-t-Tí — ' ' vvr- 1 1 # i' 11 nu 'i se nu n — V Vit I Vti 'J4vlfAVji „ms hylo lir IM — -M-tíw ci „ ~aí:--ít íii'1 rfiií um h u liiiH')ili llitl 1 1 In imiltll iivmif- w tri ni' Hiiiťliii iji Míru 11 1'li-diil I fiilnl o Jftmiijii ilélky í-iií ioln'nA n Sirokfml rify Iiimřii r(rr- IWXl Ai lehký chod ftozmetá všechny druny mrvyK™ wl::íí: nrnnvim mt-nrirn n rtnij t r n'-niriu iMirfini vápno Mauru p'ni (irr-vítHV wnftt'i 11 moicMi in'i rjc upoiruuiu tk„iii at% Mnkj híihI rorrin Ani při pnhyljit itM frčuttSwwi™ vypouštící branku buben a příkrovk užívání vXliu-ťXlílIi spolehlivou zárukou Zwaif jfl m- I'-Miiií ]mlmin ruku nimi I mihi-Hill mn riliirinii 'iii l 11 ťiiliti n illumruviiiií (kihniiÍ kutní" ni-Jli iii ih-Ji1iiIii'iJI kutní rniiiiimffi Jiikf li viln SiMlTII V( lii: hťKEADEK U lAI ti CMMTOi ni I IIICAÍÍO 111 i n Výlet do Floridy )0 dnlzo "Dixio Ilyor" osobni řízený Vc čtvrtt-k dne 14 ledna vypraven bude z Nebrasky do Floridy výletní vlak aestá" vaící vesmřs ze Standard a turistických vozo z Omany a Lincoln po dráze Burlington do St Louis a odtud po dráze "Dixie Flyer" do Jacksonville Tento výlet bude osobné řízen a bude pod správou naSeho fiditele výletu kterýž jest dokonale obeznámen se zajímavými místy na cesté a ve státu Florida Jeden den bude ztriven v Št Louis nivStívou výstaviSté a jiných zajímavých míst Cesta za denního ivčtla z Nashville do Atlanta bude zajímavou a příjemnou ježto trať sleduje cestu pověstného pochodu generála Shermana k moři Jest radno požádat! v brzku o místo ve spacích vozech Dopiéte si o úplné podrobnosti a o výtisk {Ilustrované knížečky obsahující náčrtek cesty 32x3 W II BRILL DIst Pas Agt OMAHA NEB
