Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920, February 03, 1904, Page 6, Image 6

Below is the OCR text representation for this newspapers page. It is also available as plain text as well as XML.

    CÍSAŘOVNA ALŽBĚTA $
1
HoaUa ol Viléma lorsis
T 1
"botAnit vás tbolftuii vás
Cittol Ale nethtit abych vám
chfloval svou vlť'' ivollt Iv
skoťrdo válnivé pro In
louleuou Uku" počala Citu
'Troí jsem hýla ti posuj k vám
tliUlnou 10 Ind si mfltvls vy
světlili ]t knetrm vyioieiliV
Nepřeji i vlami Cltti) uij mh — 1 4 il i manit i
jmou vás opln celé vale srdce
vaší duli vaii CfloH mysl A
vojenské tlležitostí ať UJÍ jínýl'
Tolihla mne''
"Ano íi neř Dříve to musím vé
diti"
"Aool Zítra oJevzJim své oJ-
rekoutf"
"Podejte resignaci iešiě dnes
ihned aapiSte ji teď hned "
"Teď hned?" tázal ie Eskobedo
váhavě
"Dříve vypijte íišliu říje
To vás také pobídne Jest v ol
siloý likér "
Hlava Eskobedova byla žhavá
Celé telo jebo hofelo láskou
Uchopil stříbrnou čífiku a rychle
vypil taj Tváře e mu rozpáli
ly oči zářily mu zvláštním žárem
Citu sedla si ke generálovi
objala ho prudce mí k kým krás
ným ramenem kolem krku a vesele
se usmívala
"Můj udatný příteli pravila
mu nadšeně "život jest krátký
hrob jest véčný blupec kdo
nevyprázdni opojnou ČÍS rozkoše
až na dno! Peníze máme uží
vejme jich sami na záležitosti
veřejné říšské nechť obětuji ti
kdož posud ničeho pro ně neuči
nili Nemůže nás stihnouti
výčitka nežili jsme nadarmo
Od této chvíle budiž svět náš
Buďme svoji bez jiných
"Pravdj díš Citřo! Člověk ať
žije jednou také sobě Budu
tvůj 1 Lid mexický nechť se
rve dále Mám dosti již té zá
bavyf '
'Tak tak mftj staroušku!1' po
bízela Citta generála opojeného
milostným zanícením ''Papír a
péro jest zde na stole abys po
zději ještě toho neželel napiš re
aignaci a — já jsem tvá úplně
tvá!"
Eskobedo vypil ještě číšku čaje
Hlava klesala mu na prsa Před-
měty před jebo očima nabývaly
neasnýcb pestrých tvarů byl
spit
Spít nejen láskou ale i silným
likérem jejž v čaji požil
Citta ho hladila líbala A
znovu mu podala papír a péro mu
vtiskla do ruky
Eskobedo psal
Gítta chtěla vykřiknout) aby Jí
lenstvo toto překazila
Ale netroufala si pohnout! se
obávala se íe oba rozčilení by ji
snad i zaškrtili a pak by byt E
skobedo na dobro ztraceni
Generál psal tyto řádky:
"Pane presidente Míramonel
Ctěný příteli I
Tímto se zříkám svého vojen
ského důstojenství Lid mexický
republikou není šťasten! — U
itupuji úplni z hluku světského
chcets-lí slyšet! mou radu uíifite
francouzského generála Bazaina
zde císařem
Eskobedo"
"Postačí to?" tázal se generál
ukazuje Cittě tento resignaíní list
Citta plna dychttvostí přečetla
rychle psaní
"Jsou to slova krátká ale vý
znamná!" pravila Citta se smíchem-
"Eskobedo pojď do mého
objetí miluji tě zbožňuji
tě
Citta ukryla psaní za Badry a —
převrátila stol
Gitta byla plna zoufalosti
"Co teď?'' leptala si v duchu
"utéci nemohu a také nechci po
kud onoho šíleného psaní se ne
zmocním Ah Eskobedo jest
jen její obětí a přede mnou
mne podvádí!
Citta zatím zazvonila
Stuha s rozsvícenou svíčkou pří
kvapil
"Niky'' pravila Citta "tento
zamilovaný blázen již usnul čaj
jsi mu namíchal až přilit dobře
Postav stůl všecko hezky urovnej
pak odnes paia generála do dru
hého pokoje Rozumíš?1'
"Prosím milostivi slečno!''
"A si pana generála uložíš jdi
hned do salonu tam čeká opat
Michal Uveď bo sem chci
mu říct důležité věcí "
Niky zvedl tvrdi spícího gene
rála na rukou ho odnesl do
vedlejší komnaty za malou chvíli
pak stanul před Cittou Michal za
milovaný generál jezuita
Citta s uzarděním a vesele po
bídla kněze k posazení
Gitta opřela se o obě ruce a
všecka udivena pozorovala co
chce tato nebezpečná žena jetti s
tímto mocným knězem
"Znám celý seznam tvých bři
cha Citto" koktala si tiše "ale
že bys klesla tak hluboko to jsem
si přece nemyslila Nu poslyš
tne co chce knězi!1'
Jezuita chtivě mžhoural očima
Neočekávat že bude přijat Cit
tou takovém svůdném úboru!
"Vysoce dastojný pane již
divno pozoruji vaši tajnou roz-
Aln budit! I toho tlckou abych
mohla bytí trnou poctivou a po
čcntaou Hodu vás potají milo
vali als řr)i si od vis vtájeroué
o sluhy"
"Všecky mé úipory budou va
še!'' pospíšil si otře Michal — je
hož vlasti bylo hrabivé Prusko —
upokojili Cittu
"Není mně třeba peněz Chci
však moc A chci vynikající
postaveul Chci aby Uazaine
byl císařem Vy koěži můžete
to prrivéstil''
Otec Michal s překvapením po
rnem na uttu Díval se na ni
stejně jako prve Eskobedo který
rovněž očekávat milostné vyznání
místo slov o politice
"Nuže?'' tázala se Citta
"Kněžstvu bude lépe zůstane l
republika" odpověděl Jezuita
"Byii jsme velikými a nadšenými
stoupenci císaře Maxmiliáoa ale
síly jeho nestačí k tomu aby
stvořil v zemi mír '
"Záleží vám více na osudu kně-
ží než na mně?"
"Ani za celý svět nikoli!"
"Proč tedy váháte?"
"Miramon zachází s hroznou u-
krutoostí s těmi kdož se drží cl
saře Víme že to činí k vůli ge
neraiu tkoDedovi ale pres to si
již netroufáme něco podniknout)'
proti republice'
"Eskobedo vystoupí ze služeb
republikánských Touží po Ba
zaiaovi!" zvolala Otta a oči za
leskly se jí vítězným leskem
'Není možná! '
'Tu jest jeho psaní přečtěte
si je"
Otec Michal podiveofm zapo
mněl ústa zavřití
"Poslechněte mne''
"Prosím"
"Tuto listinu vysoce důležitou
nadmíru drahou odevzdáte zítra
t _ _ m t
raoo Miramonovi vy sam vysoce
důstojoý pane V kostele pak
kazatelny prohlásíte že Eskobedo
přešel k císařským Kněži sdílí
smýšlení Eskobedovo a přejí si
zvoliti místo Miramona centrála
Bazaina!
"Žádáte na mně velikou věc
slečno" úpěl otec- Michal v ne
smírném zmatku "Vypukla by
rázem revoluce!
Tím lépe Bazaioe bude již
věděti si rady pakli propuknou
bouře'
"A mne napíchnou na rožefl"
"Po dopise Eskobedově? Nu
tomu nevěřím"
"Pokusím se tedy o to Kde
jest to psaní slečno?"
"Zde jest Ošetřujte je jako
svůj život I"
"Dám na ní ještě větší pozor
Tento kus papíru vzbudí v celé
říši nesmírnou sensaci"
Na výsledku pak činím ostatní
závislým Podívejte se na mne!
rířfí tak iatr íi vílít hnrl v£l
J ale generál Bazaine musí se státi
císařem!"
"S pomocí Božf — snad jím
bude moci býti Já se přičiním
abych všecky překážky odstranil
mu s cesty"
"Na shledanou zítra večeř vy
soce důstojný panel Opakuji
dejte si ýjiůt na psaní Proza
tím vám dovolím abyste 'mně po
líbil — rámě!"
Otec Michal všecek pobouřen
přitiskl sněhobílé rámě Cittino ku
svým vřelým rtům
"Blázne!" myslila si Citta
"Starý hřftolčer' myslila si Git
ta za květinovou skupinou Se krčí
cí "Psaní s resignact mého muže
neukážeš nikomu neboť to musí
býti do rána mými Kdybych při
tom ztratila česť i život Zákonná
a pravá žena Eskobedova zachrání
vojenskou česť svého nevěrného
manžela! To bude pomsta věrné
milující ženy!"
KAPITOLA 28
Pokání
Lokaj Niky zatřásl Eskobedem
"Pane generále" pravil sluha
nakloněn k Eskobedovi "vstávej
te bude hned ráno a pak byste
nemohl dům tento opustili Šetřili
dobré pověsti slečny Citty jest
povinností všech kavalírských lo
kajů Pomohu vám ustrojili
se''
Generál unaveně otevřel oči
Zmálatněle se ohlížel jakoby se
tázal kde jest
"Ah taní Tos ty Niky!" pra
vili rozpomenuv se "Co že jsi
pravil? Abych se ustrojil? Tisíc
milionů graoátal Proč bych se
strojil ? Vždyť jsem doma je
noc''
Eskobedo náhle umlkl
Chytil se oběma rukama za hla
vu a počal si faladití a tisknouti
čelo
"Co jste se mnou udělali?'
tázal se hrubě "Hlava mne tak
strašoě bolí Oh di v že ne-
sešflím "
"Pan gtntttl pil trocha vlit
ol b)lo lM — odtud to boleni
hlavy AI se táílte umyli mátl
o 1'iottm unrojte % kufár
trká Jol"
nrt llnil-ll lirtlnl lilivv
pomine Podruhé mni drjle do
taj Upil likéry"
KskobeJo a ulrail
Venku posud nesvítalo MéMc
bylo tahalvno noční temnotou
Tél prlelo a vid ich tyl plný
tm rolhv
Uyl to tas velmi plíhodný k taj
nému odchodu
"Neili odejdu musím promlu
vili s tvou paní ' pravil generál
"Není mofná prosím "
"Musí to bj'iil Mámunlspis
který jl musím odebrali- '
"Milostivá slečna odešla před
půl hodinou s domova
"LŽeŠ!"
"Račto se o lom přesvědčili
"Kam se odebrala tak časně?"
"Pravila že jde dát rozhlásili
resigoační list vaši excellence
Káno než slunce vyjde musí
všem obyvatelům města býti obsah
jeho znám '
Eskobedo zbledl
"Ke komu asi Šla?" tázal se ne
pokojně-
Sluha pokrčil rameny
"Milostivá slečna jest dobře
známa se všemi předními rodinami
zdejšími bylo by těžko uhodnouti
ke komu šla nejdříve!"
"Ah já šílený! Já blázen!" sí
pěl Eskobedo hněvivě "Za něko
lik Cittiných úsmívů a obejmutí
zradil jsem svou vlasť! Kam se
mám teď obrátili? Citta po
bouří do rána celé město zprávou
o mé resignaci a já — já budu
padlý nečestný! Oh co jsem to
učinil?! Co jsem to jen u
nil?!''
Eskobedo spíše vrávoral než Šul
Niky zavedl ho ne kočáru dole
Čekajícímu
"Do červeného domu! ' poručil
lokaj hakristovi když klopýlající
mu generálu do vozu byl pomohl
Vůz odhrčel Niky pak s uleh
čením sí oddychl
"No — jenom když už odešel!"
hučel si "Nemyslil jsem si že
to půjde tak lehce! Oh Citta jest
velikým mistrem! Rozumí své věci
nádherně! Půjdu k ní hned vždyť
jest doma leží a čeká n mé zprá
vy Resignaci odnesl si otec Mi
chat a tento páter se již postará
aby Eskobeda důkladně skoupili
Ano laková jest láskal Muž
dovede odhoHiti i svou vlasť a
svou čest když se pobláznil!''
Eskobedo kráčel širokou chod
bou červeoého domu jako zloděj
Bojácné se rozhlížel zdali ho
nikdo nevidí
V bytu jeho již í služebnictva
spalo
Po špičkách vplížil se do své
pracovny Zle klesl do křesla u
stolku opřel se lokty o stůl a
uvažoval
Duše jeho byla nesmírně po
bouřena Byl pln zoufalství tak rád by se
dal do pláče do nářku
''Oh — mne poSetilcel Oh mne
slabocha! Citta jest má mál
Ale čeho jsem tím dosáhl?
Nepotřebuji jen lásky byl jsem
vojákem miloval jssm svou
vlasť Eh! Všemu je ko
nec!" zvolal náhle s rozhořčením
"Zde nesmí se váhatil K ústupu
jsem si všecky cesty zničili Cesty
k ústupu mně nezbylo Eskobednv
rozum popletla zamilovaná žena a
Eskobedo umře zneuctěni Ve
řejnému zneuctění se však vyhnu
Jediný výstřel z bambitky učiní
kooec všemul
Eskobedo vytáhl zásuvku u sto
lu a položil před sebe na stůl veli
kou bambitku
Tuto bambitku pak zvolna na
bil jako stroj
Učil jsem se kdysi že trest
spočívá v břichu ' mluvil si gene
rál sám k sobě "Moje láska
k Cittě byla hříchem A pykám
rychle za ni Ah Eskobedo!
Eskobedot Jak hrozné bylo by ti
dožití se toho aby lid mexický
provolával tě za zrádce! Ať si
kloon a kletbami provázejí tvou
smrt Citta jest hadem !
Citta vrhla se mně v objetí aby —
— - — ano aby pomohla svému mi
lenci generálu Bazaiou k moci
Teď to jasně vidím Večer v ooci
mně to ani nenapadlo Přiznali
se takto ku své slabosti není
možné Lid by se mně vysmál
považoval by mne za dítě za
hloupou hračku jíž nelze nadál
svěííti hájení říše Konec jest
všemu! Odsoudil jsem se za svij
čin k smrtil Kate převezmi
tohoto člověkal"
Eskobedo uchopil se nabité
bambitky
Stanul před zrcadlem namířil
sí zbraB na spánek
"Ubohá Gitta!" vzdychl sí trp
ce "Ani jsem si nepomyslil jak
velice jsem se proti ní prohřešili
Ze zkaženého srdce mého vypudi
la ji Citta ale oa prahu smrti opět
vidím její sladkot tváři Kate!"
pravil sám sobě poroučeje "ještě
pěť minut počkejl Půjdu k své
choti Gitts teď spí Políbím
jí utrápenou její tvář poprosím ji
potají za odpuštění — a pak ať si
přijde smrť!
Eskobedo položil zbraB na stůl
Po Ipitklih odbial se do lol
nice své i hon
Uma Ittfla na látku tdilo
se it spi
lU neměla Má ale Hule S
lemtioiitenfma očima vypadala
jakoby unřrla s jikoby Míla
ro na takev do nit by i poloiilí
Vsaku ivlulo a Mílo Ale dtšť
stále prudce plísksl na okna a
omýval e
'ttna tato jt vttlr-né ulrpenl!
šrpial i EskobvJo stínu v u lůl-
ka "Má drahá dobil Gillo! H)l
)vin k tubě hrubým odstrčil jsmi
tě miloval jiem jinou a teď — po
lak krátkém čas — stojím sde
tniči-n zdrcen bídný) OJ
pn-ť mně drahá! Mexický vo
jak dovede i sebe samého Itt mi
losrdcnstvl odsoudili Svou
krví smyji "(rádný" insk a mé
poslední slovo bude tvé jméno má
drahá a věrná choti má Giitol'
Eskobedo naklonil se k tváři
své choli a opatrně aby ji nevtbu
díl políbil ji oa čelo
v tom okamžiku se uitta po
hnula Přivinula hlavu Eskobe
dovu k sobě a liše šeptala:
Tos ty můj drahý? Miluješ
mne viďř Nehněváš se jitř Uh
tvá Gitta všecko ti odpustí jen
neoJstrkuj od sebel"
Miluji t Gitto" odpověděl
Eskobedo tupě a temným hlasem
Miluji tě budu tě milovali do
posledního dechu svého Způsobil
jsem ti veliký žal vím o lom nle
budiž ti útěchou Že trvaio to jen
krátce Teď musíme se rozloučit!
já odejdu Gitto odejdu na cestu
dlouhou a velikou z níž nenížád
ného nívratu více Nezdržuj mne
sice budeš pak klnouti chvíli
níž jsi mne zdržovala Tvůj oud
tvá budoucnost jest zajištěoa
nouze nikdy již nepocítíš jenom
mého jména nesmíš užívali neboť
to přinese ti jen kletbu a po
tupul"
"Eskobedo ty mluvíš v horeč
ce" pravila Gitta a ačkoli tvářila
se poděšenou přece duše její jása
la "Co jsi učioil? Co chceš u-
Činiti?'1
--radii jsem svou vlasť a za to
potrestám se smrtil Neviň mne k
sobé nezadržuj mne Eskobedo
beze cti nemůže Žiti ani okamžik
déle!''
"Tys zrádem?''
"Ano! Bldoyni iájceml S opo
jenou hlavou psal j ern Miramono-
vi list zřekl jsem se svého vojen
ského důstojeostvi — a navrhoval
jsem mu za císaře mexického Ba
zaina loho velikého ničemu Teď
již — chápeš že nemohu déle
zíti! Den orávě nastává a
než slunce zajde bude vědčti cel i
líše co Eskobedo učinilf Buď
Bohem má drahá ženol Nemohl
bych urriříii lížce bych ducha vy
pustil budeme-ii déle o citech
svých mluviti"
Gitu se posadila na lůžku U-
chopila Eskobds za chvějící se
ruku a mírní mu pravila:
Rci máš rnne rád z opravdo
vého srdce?"
"Mám Gitto mám ale teď již
o tom nemluvme"
"Kdybys byl nepsal onen vele
zrádný list dovedl bys zříci se —
Citty?''
Citta jest had! Ah hrozoý
had!" pravil Eskobedo prudce
Vypověz ji z říše a já ti odpu
stím Eskobedo''
Já že ji mám vypověděli? Co
mluvíš ubohá ženo — vždyť ne mám
již ani hodnosti ani cti!''
Gitta sáhla pod polštář a vytáh
la odtud složený list papíru
"Zde jest tvé odřikací psaní
Gitta tvá věrná Gitta ještě té noci
si je opatřila O tom že tento list
vůbec byl oa světě ví jen Citta s
Niky a ti zde neplatí Věděl o
něm i třetí otec Michal jemuž
byl svěřen za tím účelem aby ho
odevzdal a rozhlásil Ale Michal
jest již mrtev Jeho hříšně srdce
planoucí láskou k Cittě — pro
bodla ruka Gittina Ráno pro
budí se v klášteře jezuitském k
velikému překvapení ale já se ne
bojím že jsem hříšného rwbod
ného sluhu božího poslala do pe
kel a zachránila vojenskou čest
generála Eskobeda Doufám
že tento poctivý vojín dovede mne
uhájili"
Eskobedo vyjeveně s úžasem
pohlížel oa svou choť
Všecek se třess sáhl po psaní
nahlédl do něho klesl před Git
tou na kolena
"Má feno má zbožňovaná ie
oo?" koktal se slzami v očích a
skloniv se k ni líbal jí ruce i
tváře
Venku oa ulici vypravovali
si lidé s nemalým hlukem křikem
a hlomozem že otec Michal nale
zen byl u svého stolku v klášterní
cele zavražděn Psal právě list
který počínal slovy: "Pryč s repu
blikouť' "Pryč kněžími! Pryč s jezui
ty!" znělo po ulicích
KAPITOLA 29
Klo tyl vraben?
Před klášterem jezuito nestala
obrovská tlačenice V městě pak
nesla se od úst k ústům zpráva ie
otec Míchal generál fádu jezuit
ského byl oalezeo ráno mrtev
u psscíbo stolku
"Kdo bo zavraždil?
"KJo tyl visl smř" tnllo d
vluj Ale odpovlď nemohl nikdo
dálí
"Na stole nfitloš nalil to
sepané ptsnl" vypiavnvatl lidé
"jrl psal nire Michal sle nJipsal
je K')l lit Ifnlo pslpřikořil
k nlmu irah a iťil ho V dopisu
praví st o lom řs dosti il bylo
republikánské vlády ať tase li
Ie doba cUalsIvl pod vládou
ttiařů nebude tlila Mrsitkým
křvv prolévati
l'o té o Irfi lui u M oivalo se vo
láni "Aťlijc vrah! — Aťlije ne
tnlmýl"
Taková nálada byla v Mexiku
tehdy kdyl Eskobedo napsal
onen resígnačnl lmt
Ale kněli pátrali po vrahu po
tlebovali vioníka aby odpykal si
svůj zločin — ne proto Ie tabil
otce Michala ale proto Ie jesuité
kttři již od několika neděl odcizili
se Maxmiliánovi octli se nyní
v pověsti přívrženců císařských —
v hlavním sídle republiky!
Zástupce otce Michala pilně
pátral a stopy vedly -- do cely
julie Šarkadyové Čili sestry Julie
Kterak to?
Klášter jezuita byl spojen pod-
zemni chodbou s klášterem panen
Karmelitánek
Z chodby Karmehtánek vedly
malé železné dvéře k této tajné
chodbě
A klič k těmto Železným dveřím
byl z pravidla u ncjmladŠÍ sestry
Proč?
"Snad proto aby zkoušeli její
mlčeolivost snad také proto aby
oejmladšl donášela zprávy svatým
otcům!
Že u Julie Šarkadyové byl klíč
na dobrém místě jest jisto
A přece odevzdala tento klíč ji
nému a tím uvrhla se do pode
zření
Zástupce generála řádového zji
stil Že v noci kdy yražda se sta
la nemohl nikdo klášterní bran
kou vstoupili ani zpět vyjiti A
ve dveřích podzemní chodby byl
nalezen klič — dvéře samy pak
nalezeny byly napolo otevřené
Klíč byl svěřen péči sestry Ju
lie jett tedy jisto že byla zasvě
cena v plán vraždy
Zástup'-" R-oerálňv odešel s ná
ležitým (rňvolem kněžským do
kláštera Jwueiitánek dal svolali
všecky sestry a před sbatyší obža
loval přímo sestru Julii
Dnes v noci byl otec Michal
znvraždčn" pravil kněz hlasem
přísným "Vrah uprchl jest ne
známý — - jenom sestra Julie dove
ho jmenovali) Sestro Julie
vystupte a vyznejte se ze svého
hrozného provinění'
Bledá tvář Juliina zbledla při
těchto slovech ještě více
Otec Michal byl zabit?' ko
kula s úžssem
"Tváří se jakoby o tom nevě
děli" zahořeli představená klá
štera "Sestro Julie komu jsi
dala klíč od dvell do tajné chodby
podzemní? '
"Pani velmi počestné" odpově
děla Julie zoepokojens
''Směla jsi to učinili? '
"Ne"
"A přece jsi to učinila?"
"Zželelo se mne toho nešťast
ného stvoření Řekla mně že
čest jejího chotě všecko rodinné
blaho že závisí na tom aby ještě
té noci promluvila s otcem Mich
lem Nepomyslila jiem si nic
zlého odevzdtl jsem í klíč Ti
pani byls vtělenou cností a po
čestností "
"Jak se jmenuje?" obořil se ns
poděšenou sestru zástupce zsvrsž
děného jezuity
"Jmenovat! ji nemohu Nemohu
to učinit! již í proto že nevěřím že
byla dáma jíž jsem klíč dala otce
Michala zabila"
"Neřeknete jak se jmenuje?"
"Ne"
"Pak jste vrahem vy sama! Ob
vinuji vás před Bohem a před lid
mi že jste zavraždila milovaného
generála jezuitského že jste celý
řád přivedla do špatného světls"
"Nevinné chrání Bůh Již jed
nou byla jsem v podezření z vraž
dy ale nevinnost moje vyšla na
jeto I teď důvěřuji v svatost
pravdy"
"Sestro musím tě dáti do věze
ní zsvříti nepřiznáš li se k prav
dě!" pravila abatyše
"Nevinně mne zavřete?"
"Pověz komu si dala klíč"
"Musila jsem se zspřísáhnoutí
ie nepovím o tom nikomu A
příssze této dostojím"
"Odveďte ji do zvláštní cely
zavolejte muže zákona strhejte s
ní všecko co ji činí jeptiškou va
šeho řádul" zahřměl jesuita
Ostatní sestry svázaly Julii ruce
a odvedly ji do zvláštní cely jež
sloužils v klášteře zs žalář
V tom žaláři nebyla karmelitán
ská panna od oepaměti
V městě jako požár rozlétla se
druhá zpráva ie otce Michala za
vraždila dáma panna karmelitán
ská Jmenuje se sestra Julie Jest
z Uher ai posud byla vidy bod
nou tichou
"To jest milostné dramat" pra
vili mnozí a potutelně se při tom
usmívali
"Dobře mu udělala!" volal lid
"Otec Micbal byl zrádcem!"
foknovSiiL 1
Rbcuinatiom
lf syWltl tyrhle rfrVi'ě ~ IrfiHA Msiř-h klmihft a
stala i0if a (Mli)Mnk plivni i vlolt Mstfeh n H
ttíítan
Dim pctra Roboho
Tent" ?em rktiten btlltinř pnr-tMrk syluíiije mVnma
?'! kftr if!ílnit tu tu lat I V I I 'in jitit
Ntil to h'k IrMrnlťk re ho detail vl místních Jiilim
tria hr o majitele pllnm
DR PETER FAHRNEY
112-114 So Iloyrig Avc„ Chicago lil
r:
OHHHMHH'í
KaMf ni(Un nyní vlastnit piano neb ormui
imlt rcimjrln kuními a mnn lnrárnli enu
tMSrS Iskml - král? lna a
sajstraa vsrava st tariKuji
Nm#na vftm Imnpitl Hnile tuk ri ht tm Ust
kvintu wnalllhti4 uJMrMn vím nt mUinilio
"inSlIVIP ilCiriMI INřIIIITSl Rf mi riii
1 N' „„! nHtlA N V t Km fiJlf-iim tn-
nimiiHrtm rinn tirwnr m p" rvi nm
rtov J'IH hniKl o nuv ecmnls Hrimi
Louis Viťák804lK-řA"s
N M -Prlv Jifii ilnl kvmmr nii# Mim
lriii retin i k vlwfc huilxbiilrh nwťnjí tu)l-tiiajli-l
tHtkf rfMr hon II Tbu-li fiulnw-li-h ni
IniJI Pli'li harmonik mmwiln ninnhii
Jlni-h oHlumi! m conf lml uniluoS I u
nik lentu míIii ilnrni
Lec-Gtass-Andreesen Hardra Cemo
— profltVAji ts Tellom- —
ukované ploehrvé nMnt — Clsrvaný plorh
drát Lřolifkr nožliské
91 h
Thřtní vyřízené
f'Meny pleea a niťové sbo' - 'umní
zboží oieykly nh'U zr ranfl náboje asportovaae sonn
A Harnry iillee
OeiaBa Nebr
JONfl UDER velkoobchodník lihovinami
má na skladě
i Ma úi Mří a iiMí?
zvlášté ale proslutou zr 1881 OFCA JS Taylor
Za jakost všeho zboží se ručí 5a
Telefon 1815 1209 Douolas ul OMAHA NEB
Kdykoliv potfebujete kofír k pc
břlm aneb k vyjďďco objednejte sl
Jej v neJvětM p&Jforn£ kun) a vozq
Falaco Stablcs
(' II( KE!(JII10 máj
roh 17 a DavcNiMirt ul
Kufirj Jsou vyhřívány a proto
možno v nlrh podnlknoutl I ilolM Tý
lu t Povozy moíno si objednali Kil
telefonicky TKL 857 28
JOS DUFFY
velko-I maloobchodník
řvLIIIOVlNAMI
má na skladě
výborná Importovaná I kalifornská vína jakož I Impor
tované a kentucké kořalky a likéry
Ituíí íe rhtU Jest také jak o ním tvrdl jinak se peníze vrátí
TELEFON 38
1
2508 N Street SOUTH OMAHA
L E Mok l Zrn Oo
fSVel t:obchodnícl a ImportéřK
LÍHOVIN CL LIKZÉPlťr
SátuKlfrmi L Klrscht Hrf řrlea erbetx
1001 Farna ul Omaha
Fred Krug Browing Co
OMAHA NRBRASKA
s
Nlíitfií
Vatl nojlapfil drah l94"riu
Cai"tolivrt sv Eartrav teldé v MdUcaVel a v Uhvleh
JtáÍE 2ÍHAIri
Hijlejítí nisterlál neJlejAÍ twhnleká éi4inl
' Veliká pellIVMt a etiehudnl anatriMl
SiSC KJUJUl rjspkiiili Wsutii -
l 'fsesrřUnJidetKtlutd
DoplHjr o ochotné vyřizují dlo "iřání
Mets Bros BíswV Co
SteioM el spololalivi slétcioi
H-Yíří a lahvnjí výborné plvo—-
Teleíon 119 r n OMAHA NEBR
Pro stůl
Ti kdož dovedou oceniti výborný stolní nípoj
oblíbí si zajisté naše "COLD TOP" lahvové pivo
Jest lehké perlící se a řízné jsko jest zdravé jest i
chutné Vyrobeno jest z nejlepSího chmele vybrané
ho ječmene a Čisté vody — oenif v nim ani jediné přísa
dy jei by byla Škodlivá neb nezdraví Není to laciné
pivo v nižádném smyslu ale jest to jedno z nejlepšícb
a ti kteříž je jednou okusili stsh se řádnými našimi
zákazníky
Dodává se v bednách a sice v lahvích kvarto
vých neb paintových Objednejte sí u svého obchod
nika sneb telefonem— Tel Omaba 154a So Omaba 8
UETTEE EEET1HS CO ?afí i lahTíji TtSsnÉ jítí
SOUTH OMAHADNEB-