í 1 1 t i - í
CÍSAŘOVNA AUBtlA
'i:
I
1
i
o
' " Jí
i
:
Néa ft Vlit ml Hernie
lofy 1)1 — poctiv-
tem
"Nikoli!
AM T m o nim nikly na
"Kotnita — kalia Madirei
akjM Ti dva chtěli mou čest poli
leh Alt dobrý Uflh nint plJ nimi
ochránil Tvoji voáu vytrhli
tin t rukou knilnt"
"KniJt Mtdkr-tský nně ť-ily
Hul'' taleptai ii lUi iuk "Věru
byla 10 pomsta polil Ob má
drahá! Mé Mtliol"' tvolal pak
přivinul Luktccii lák)pluě k to
ti "Vlerriohoucl liůb opětně po
jil nale ccaty nikdy nikdy více t
m-rozlotičlmet Ustanovíme dun
ahatku naUho — a upomeneme
pak oa vlečko nae utrpení na
všechny oase bolesli "
"Nemohu býti tvou chotí &iě-
pioe Vapomlnlrn ai co mně
Medici lekl a co je pravdou — já
jsem žebračkoul Ožebračená koět
na nehodí se za choť generálovi'
"Aoi slova vtee o tom Lukre
ciel" pravil Hajduk hlasem po
vzneseným "Milujme le a bude
me bohatil
KAPITOLA 26
Nový salon
V místí Mexiku otevřel sám
Miramoo dvéře vězení v něcuž
byla Citta jako Bazainuv vyslanec
zavřena
Citta protože zájmy její toho
vyžadovaly zůstala nadál v Mexi
ku a zařídila ai zde nádherný byt
Jednou za týden pak ehromáž-
ďovala kolem sebe v saloně i
knížecí nádherou zařízeném vyoi
kající osobnosti Mexika OvSem
jen i vypočiiavosti z pouhého
osobního zájmut
Čeho chtěla lstf svou doaící u
vidíme
V salonu jejím sedí právě gene
rál Bazaine Sedl na dívané po
taženém bílým hedvábím dřevěná
kostra nábytku jest zlacená
"Proč jate se nevrátila z vyšli
ní svého opět ke mně do Quereta
ra?' tázal se Bazaine "Sotva
mohu vyjádřití slovy jak jaem vás
postrádalr'
V těchto slovech vlak bylo
málo upřímnosti! Bazaine aoi z
daleka si nepomyslil aby Cittu
upřímně míioval
"Do Queretara nevrátila jaem
se jenom ve vašem zájmu" odpo
věděla Citta "Tady v Mexiku
vládnou nálady velmi zvláštní od
té doby kdy Miramoo se ujal vlá
dy Obávám že Miramon zne
užije své moci a že bude dříve či
později zapuzen těmi kdož ho s
takovým nadšením vítali''
"Proto měla by se věc uspíSiti "
"Uapěiuji jí ae své strany jak
jen mohu1' přeruiila ro Citta
"Miramona lebko opanuji vím
jistě že mi tajný úmysl učinili
státní převrat vyvolatí cítařství
Ale Eskobedo nechce nikterak
mne slyieti Generál jett nesmír
ným republikánem Miramon snad
jen proto dává tak ukrutně vraž
diti aby Eskobeda popletl''
"Tedy víe závisí oa Etkobe-dovi!"
''Je vrchním velitelem vojska
republikánského a pokud není z(
skáno vojsko myšlénce císařství
nemože Miramoo státní převrat
uěiniti"
"jednomu vlak při tom nerozu
mím "
"Že Miramon jest tak ukrutný
dává střííeti a věseti nepřátele ra
publiky — a že by při tom přece
byl tajným přítelem císařství Je
to možno?''
"Vždyť jaem řekla že chce po
dezření od sebe odvrátili''
"Já Mirainonovi nedůvěřuji I
mně vzkázal abych se neodvážil
přijít! do Mexika sice že mně dá
odpraviti"
"Hněvá se oa vás"
"Vím to ale i oa ví že při
státním převratu mohl bych mu
býti prospěSoým"
"Jenomže Miramon chce císař
skou korunu odevzdali Maxmiliá
novi a ne vám'
"Budu k vám upřímným Citto"
"Prosím"
"Přisel jsem sem potají v ooci
v mexické uniformě abych mohl s
vámi promluvit!"
"Toť pěkný dokaž valí lásky
generále"
"Cbci vám říci ie se již tuze o
celé Mexiko nestarám!'
"Abl" zvolala Citta s překva
pením "Císař Maxmilián Žádal na fran
couzském císaři abych hyl odvo
lán a cíaař dle svých dopisů a dle
úvodníků ve francouzských žurná
lech — odvolal nejen mne ale
všecko francouzské vojsko t Mexi
ka Já tomu chtěl neboť vězte
ie Bazaine může dosednout! i na
francoizský císařaký trůn bude-li
chtlti"
Cittiao líce se zachmuřilo
"Chcete odejiti z Mexika?" pra
vili hryzajíc ae rozčileně do rtů
"I t cení roožoir
C::o
'Vautirti" tly a ptiíínftt se
l y HikoWi) byl lUkán nall t
ti Podaří li at Utkali cíialttvl
nmUieha tc: slili uííím
se"
"AlevMjť jste mni slíbil man
IrltUf''
"Siibu svému dostojím J aV nil
stanu se duřem ožením sa
vámi '
"Ale k mě uluretde Im Je tř ba
ppuři velmi mnoho peněz'1
"l)i )t j lUU míli Utone
poklátím!"
"Jenonťe penlre nejdou jrltě
Vecko Chci vás vidflí chci
vámi mluvili vŽJyť vás mi
luji generále miluji vás hloubi
svího srdce!'
"Pokud bulu v Mexiku ne
může dal Maxmilián padoouti 1
proto i minim ojcjlti jakmile
vsak jí a francouzské pluky opusli
Mexiko (řítí se zJe rázem císař
ský trflo '
"Ale — já vaa neopustím Po
tolikerém zápase a utrpení jež
jsem zde zažila nemohu plipusti
ti abyste bez výsledku odešel
Ne li déle aspoB dvě neděle mu
síte je?tě v Mexiku zůstali Tyto
dvě neděle rozhodnou o našich
osudech"
"Dvě neděle není skutečně tak
mnoho takovou oběť mohu vám
přioéati"
"Zůstanete tady?" pravila Citta
s radosti
"Dvě neděle rád ale ani o den
déle"
A budete-li ve Čtrnácti dnech
císařem?"
"Pak zde zůstanu trvale''
"Nemyslete tedy vůbec oa od
jezd ale nebuďte takéžárliv epo
zorujete-li něco co by ae vám oe
líbilo Cíl poavěcuje proatředky
Eskobeda lze jedině láskou natí
věci získali Ale bude to jen láska
oa oko láska slovy Důvěřujete
mně? Věříte své Citté?"
Důvěřuji vám Citto a nebudu
žárlití'' odpověděl Bazaine v du
cbu vsak si myslil: "Pro mne mi
liskuj se celým světem jenom
když mé věci prospěješ!"
"Pobyt vát v Mexiku myslím si
tak že zůstanete tady ve městě
Mexiku"
Jakž bych zde mohl zůstali?
Byl bych pozoáa a Miramon spi
ml by svou výhrůžku"
"Zůstanete zde u mne v okry
tu Příbytek můj lest dosti veliký
tomu abyste zde mohl bez po
dezření zůstali'
"A přihodí li ie oťco?''
"Nepřihodí se abych musila !
z Mexika prchjii Ale mám
dobrý nápad I Až se můj salon
oapiní hodnostáři mexickými mů
Žete v livreji lokaje rozhlédnouti
se po sále lest to společnoM
velmi zajímavá ale hovory vedou
se tu jiltfi zajímavější Poslyšte
jen jak ae věci mají"
"Poslechnu vás pozorně"
'Miramon rád by mne pojal za
eboť aby mne od vás odvrátil
abych přestala pro vás pracovali
Eskobedo od prvého setkání pro
následuje moc svou láskou a já
oavzdor tomu že os tomto ariuží
záleží budoucí císařství a tak í nál
btud odpovídala jsem oa jeho
milostná alova ieo chladným od
mlt 'OÍrn''
"Eskobedo jest žeoat"
"Oli žeualí muži jsou firjvátu!
véjtí postavy v salonech I Bylo by
třeba tediného setkání a Eskobe
do by klečel přede mou "
"Citto vy jste veliká dobyva
Hks! Pfljde-lf to tak díle
sotva bude znamenitějšího člověka
oa světě kterého byste si oepod
maoílal" pravil Bazaine žertovně
"Mohu za to že jsem hezká a
že se mužům líbím? Ale posud
jsem vám všecko neřekla
"Máte jeité třetího ctitele?"
"Mám"
"To je pěkné!'' '
"Generál jezuitů páter Mícbsl
jest láskou vleček unesen Pohle
dy svými div mne nepohltí Roz
plývá se sof Hleďte co zde po
sledně napsal na mramorový ato-
lek To jest jeho rukopis '
Citu zavedla Bazaina k malému
bílému stolku mramorovému oa
němž byla oapsáoa tužkou tato
báseB:
se
6 lásko avati! Krflpíjí tys rosy
bez nll I rfizt v oputtiaf hyne
i jarní krltko v íMt nehostinné
kdyť k novm anfim do trávy ustlalo al
I car i Žebrák za tvou mllot proaí
před tebou míjí smutku mlhy aloé
a chmur t£zkch latných dule vl m
vyne— j
a tvoje křidla ku bvfzdám ji nosí
Ty do hrobu ml budci teatrou vílou
dál nade mnou leť holubicí bílou
a do dute ml potichy ÍJ kvity
Oj tííko Zit jet Bes tebe vtak tííe
a viecka sentl tuhý mrás jen víle
kdy! nedychii jí íirot avml rety!
Bataine se usmál
"Uboht páteří" zvolal se smí
chem "Francouzský cíaař nežije
ve větlim pobodlf a blahobytě než
liti Nu irho f ae lovsntho laři ♦
nepMittějla a tnkaut"
'Tmtaitm to KttMl v
poslední w fsi piUsl t k Mi
ramenflti Miramon mt mnoho
lotolit nl t pak umí i ri
dlíti a spovídali "
"Knřltlvo vftbre thtt i oj
trlinmiti ol (Italikách Měl ae
na pmotii Citto pltna Michala
miiím avé vfii tiskali "
"Svnl mflřel si mI nfiniti pn-
nětí o lom ski nálada a jak)'
hovor vede t v mém pdkoji kdyl
e t le lito ili aamilovanl muli
potkají Druh íiviJI druhu alr
ples to ani jrjmfm slovem ttfbo
pohylirm ta mprorradí fílkajl
i rlvrlilé Iři mni pak potl
tiknru a l(bal ruku a pm o po
volení k tvUUní návltě "
"A vy ovlrm pnby j ith od
mltáte?"
"AI poaul jieni je odmítala
Ale protole trď bmlrte zde ukryt
potají v mém pokoji mohu suditi
do práce hlíbím lánku vlem llrm
fen aby e naklonili Bazainovi Má
látka vlak náleží vám jedině vám
milý Kenrrále!"
"Přijměte můj hold moudré
chytré sličné stvoření!
Bazaine objal Cittu
Citta přivinula se generálovi na
pria a blažené ho obala
V červeném domě kde také
bydlil generál Eskobedo dály
metitím následujíc! věci
bskobedo sedel v leoošce a za
chmuřené pohlížel před aebe
Gitta stála před ním
Oči mladé paní byly plny slzi
tvář měla bledou celá bytost' její
prozrazovala žal a utrpení
Ty mne již oemilujel Eskobe
do' pravila Gitta smutně
Generál mlčel
Gitta pokutovala:
"Ale vzpomefi si jen na oedáv
nou mioulosťl Zachránila jsem lí
s nebezpečím života od jisté smrti "
"Učinilss to ve svém zájmu
řekl Eskobedo vážně
"lá — a ze zájmuř vždyť si
nedovedu aoi předstsviti aby
žena milovala lépe hlouběji a či
stěji než já miluji tebe!"
"Jen si vzpomeň co jsi mně
minulý týden řekla!"
"Ze by pod císařstvím zavládl
v zemi veisi mlr
"Tím jsi chtěla říci abych i já
se stal atoupencem císařovým
"Nepopírám tohol Byla bych
ráda kdybys se jím stal Na dvoře
císařském jest jiné ovzdulí Co
vidíme co uslytíme a co užijeme
tady v kruzích republikánských?
Hrubatví surové násilí šibenici
kule smrt! Bojím se Že dule
osle zde zakrní že budeme jako
divoli z mexických prérií!
"Mluv přímo co si myslil! Ká
da bys se stala dvorní damou bys
mohla ae vypfoati oa nádherných
dvorních zábavách ve společnosti
mnohých dobrodruhů abys mohla
ukazovali avé laty a klenotyl
Nikdy jem na nic takového
nepomyslila Byla bych ráda a
tělilo ty mne kdyby tě obklopo
vala jen něha a dobrota'
1 1 z pim ti řekl: Jnem tilem i
duli stoupencem republiky Do
vedl bych býti psem Miramonovi
protože dává nemilosrdně stříleli
a věfteti vlečky kdo jaou nepfátely
republiuy Mějte e na pozoru
aby se president nedověděl o va
lem smýlleoí"
Gitta oa okamžik zamhouřila
oči
Viděla v duchu onen výjev kdy
ubírala se t Miramonem vysvobo
diti Eskobeda
"Popírám že by Miramon byl
opravdu republikánem byť byl
presidoteml' myslila si Gitta ale
nepromluvila sni slova
"A ty bys mne nehájil před
ukruinoatí Miramonovouf'
'Nikoli! Když ae jedni o blaho
mé vlasu a republiky přestávám
býli chotěm synem bratrem nebo
přítelem Stávám se nepřítelem
jakmile někdo sáhne po těchto
dvou svátostech"
"Slíbila jate ti a slibu svému
dostojím že nikdy nebudu mluvili
o řííských záležitostech" pravila
Gitta mírně
jenom že já chci abys o nich
mluvilal Proč mám choť? Man
želský život nezálež! pouze z milo
váoi! V manželství má choť stejné
povinností jsko manžel 14 ai
přeji toužím po tom abych nalel
v Badrecb sví choti novou sílu
k vlasteneckému zápasu k mému
vojeoakému povolání k životu I"
"Nemám nikoho kromě Boha a
tebe Miluji tě a tím miluji také
tvou vlasť! Nužepodej mně ruku
budu milovali republiku se v lem i
jejími hrubostmi se vlemi jejími
hrůzami! Nikdy mně nepřijde
oa mysl císsřství jenom mne mi
luj a buď ke mně dobrým '
Gitta uchopila generála za ruku
a se vzlykotem tiskla li na ava
prsa
JJ
týt
a a
jtnom rutino Mnoha mul a
len lijt tak pol jednou stinnou
a plna jsou ai tak viUlmi ja
Ult talé Mici dř-Ulo'"
"A lobo ai ty uki ptej!? '
sáta tiitla tilMně
"Cit ti nlli puk oj a lichot
do svtho pokoje ťnlio chtl
sám"
(nu padla na kolena
Objala itnhy Ltkobtdovy
Hii(m Ukfi#t psi-
"Iskobtdo umru oiMtíll I
mne od tlt!"
Ctkoťrdo Ihoitrjně pokřtil ta
menem
Bjl srdcem I myslí — u Citly
(iiita se uvedla se třmě a utftle
si ulrmé oči
"Dobrá 'pravila a povrdnhrm
"ale dříve e dovím ntali ji mne
proto nrnáviděl li jsem se li nil
nila o císařských!"
Gitla oiella
Když Kskoliedo oamotnílpro
táhl se a zívnul ai
"licí jak nudnými dovedou
býli ly ženy když — ae nám zun
díly! Hrome jak jeo jem ae mobi
a lim to tůaikeni tak ukvapili!
Cilla! Citia! To jel dívka lo jest
Žena Moje choť vedle ní jest
pouze bledým stínem! Tu jcsi
p-ianíčko dnes mafi je Citta po
slala Háda mne uvítá dnes
večer na č'li čaje ve svém pří
bytku Oh Gítlo! Mohu se
pak o tebe jeltě zajímali?'
Eskobedo oděl ae v parádní laty
vojenské a ae srdcem znepokoje
nými očekával chvíli kdy bude
moci zaťukat! oa dvéře Cittioy
KAPITOLA 27
Manželka j
Gitu s pláčem klesla na divan
ve svém pokoji Klára služebná
její jež ji velice milovala litovala
trpící mladou paní
' Neplačte exellencpanl' pra
vila Klára směle "Já již vím
odkud vítr fouká Můj Ženich
slouží u milostné slečny Citly
dnes přinesl panu generálu psaní
nfčko a my při svleče držíce ie
proti světlu jsme si toto psaoíčkn
přečetli
PIaI nHí I nAmfntivAh '
tázala ae Gitta plísně
Klára se podivila
"Ráčíte-li tak mluvili pak jsem
oevíděls a nečetla ničeho!" pravila
dívka a obráiíU sc Ke dveřím
"Myslila jserr sbyl mluvila jen
tenkráte jsi-li jiata tvým tvrzením
"V dopise stálo
"Coí"
"Ze pana geoeríla ráda uvidí
ve svém budoáru přijde 11 oa
"Kdo?"
"Slečna Citta"
"Ta psala 000 psaníčko?"
"Ano"
"Generál jest jeltě doma?'
"Ano"
"Má tě tvůj ženich velice rád?
Nesmírně-"
"Pak uciol k tvým prosbám a
za dobrou odměnu že moe ukryje
v Cíitiné budoáru V ponoji tom
u okna jest skupina květin za ty
bych se ráda schovala Ale běda
tobě pakli jsi ale dopisu neroz
uměla!"
"Tomu nelze nerozuměli excel-
Icficpaoíl Uvidíte že jsem děla
pravdu pan generál zadíval se do
alečoy Cíltykterá dobře tomu roz
umí jak se muži mají splésti
Oh Niky můj žeoich vypravoval
mně už mnoho hezkých věci o
tom co ae děje v nocí v salone
alečoy Cittyl''
Pojď pospělme si Kdyby to
byla pravda Ah netroufám
si uvěřit! ze Dy Uitu pravé oa
mého muže hodila svou síť!"
Gitta jež u Ciity se vyzosla
dala ai na ulici Klárou vyvolat!
Níkyho lokaje a 1 Klárou ho
přemluvily aby ji ukryl za skupi
nou kvčtin neboř jedna sc v
tomto přípsdě ojejírodioné blaho
Niky nerad povolil přemlouvání
Klářinu a alzám Gittiným a po"
loudoě zavedl Gittu do budoáru v
oěml Cilta Eakobeds chtěla při
jati
Gitta se srdcem stísněoým a se
ralajnýn) ?chfTl ídě!s ti íktl
pioou listnatých květin za nimiž
mohla celý pokoj přehlédoouti
aniž by sama mohla býti spa
třena
Citta přilla tem večer asi o de
sáté bodioě
Byla zahalena v lehký krajkový
župan
Byla uatrojena jen lehce jakoby
se chyatsla vystoupili na ieviltě v
úloze krásné Heleny
Seděla u piana a snivě hrála
V tom přilel Eskobedo
Byl oděn v plné parádě
Šaty jeho byty ploy zlata zla
tých IRůr a řádů
Uklonil se s hlubokou uctivostí
před Cittou jež kvspoS povstala a
podala mu ruku k políbeoí
Gittě když toto aetkánf viděla
bylo u ardce tak boloo jakoby
lrl
cha
Eskobedo! Již jednou jsi mé dýku do něho jí někdo vrazil
ardce rozdrtil teď když bychom
měli cžívali radosti manželského
života neodvracuj ae ode mne
sice umru sice se zabijí! Ne
dovedla bych snésti nová muka
oové trápení Ob Gitta by již
nedovedla stáli se zase služkou! '
Jdi — to jsou nudné hovory
Gitto! Nehněvám se na tě ale
Utrpení manželky vlak teprve
teď následovalo
r __! "
pravila Citu ukazujíc m j křealo
Eskobedo se posadil Citta při
táhla itoou leooíku k němu a
sedla si těsně o něho
"Co jste to učinila krásný an
děle?" tázal se Eskobedo kochaje
sec půvabech Cittiných "Myslím
le stm pltUI dít iát a I
alot viJim ae jkilsaějllba
tubat"
"lll hla sk Jr-M ae )ilt
v In bořeni!" plavila Citla t Ihv
rafivým flsnřvrm '!!! te u
kála rm li snlHim! I runl jstt
nm o liiku jm nakloněna vis
nulovali ale ml llka má ctnu
pant Rríittil vtlikou reaul"
"Smí na svřll ebfii ktitou
Vn! ll:c ii!uiJ-i!''cJui
děl lkcbťdo a v boirřnéin toríi
lení táhl po rute Ciltině
tlitta v ťikrylu ta ktřtinami
musila e vrlict přrmáhati al)
n klela
"Tedy tak junit na tom!" mysli
la i "Proto mne jtl nechce!
Proto mne nenávidí! Cuio tys i
m letmou tlovolnitlí Ale po
čkej! (itia in bude již thtlié
lnul Doble jt lekla lato láska
vyMdá tí velikou cenu! ivoltvů)
i mni!"
"1'ředevllm se vás táži'' pokra
čovala Citta "idalí jste ai lotmy
ulil to děláte?"
"Úplně"
"JsteŽcnat"
"Dnea jellě ano ale záleží jen
na mne abych byl liž zítra svo
boden"
Což v Mexiku jsou rozvody
tak rychlé?"
"Nikoli rozvod jest zde tpojco
větlími obtížemi než v jiuýcb
zemích''
Co tedy myslíle?"
Má Žena jest smýšlení císař
ského mohu ji kdykoli dáti za
tknouti Miramona snadno pře
mluvím aby katem umlčel císařské
city mé Ženy!'
Ah obludo!" zasyčela Gitta
za květinami
Ale zaayčení toto neslyšeli Citta
a Eakobedo Byli přilil spolu
zaujati
Citta pohlížela posměšně Esko
bcdovi do očí
"Paní vale jest tedy při císař
ských? To je pěkné! A vy byste
byl a to dáti Gittu usmrtiti?'
rreapokiauate ze stanete se
mou žeoou"
"Tou se nestanu pane generá
le Mohl by mne očekávali pak
týž osud jako Gittu Jsemť srdcem
i duli přír!uikyní císařství Jen
s tím rozdílem že bych si ulála
iděti fraucouzakého generála Ba
raina na mexickém trůně cíaař
ském '
bsuobeao Dyi tímto projevem
Cuiioýin zřejmě nemile dotknut
"biečno — což musíme tuto
příjemnou a vzácnou příležitost
ujiti k hovoru o řííských záležito
aiccb?' ptal se Eskobedo a pstr
oou narážkou aoy Dovolili o
jioém
"Pravila jsem že mi láska žádá
velikou ceou Dříve nežli otevru
vám svět svého srdce musím víří
ti dáte-li mně za ni cenu kterou
si přeji?'
Jaké jiou vile podmínky
alečao?
"Zřekněte ie vrchního velitel
ství vojenského a odstoupení toto
odůvodněte lim že '
Ze?" tázal ie Etkobedo a na
pjatou pozorností
Ze zprotivily se vám věčné
volby republikánské žo Mexiko
není posud pro republiku zralé
Moc nechť odevzdá se do rukou
Bazainových má li prolévání krve
mexické býti zamezeno''
Eakobedo na chvíli se vážně
zamyslil a díval se před sebe
Nikdy!" pravil pak "Nemohu
nikdy takovým ipůtobem ustou
pit! !"
"Já pak nemohu vám vřnovtti
svou přízefl"
Citta umlkla
V pokojí bylo ticho hluboké
ticho
Z očf Gittinýcb ronily se poma
lu tlzy rty pevně svírala aby ne
musila nahlat vzlykali
Ticho pferulil loksj
Přinášel na velikém stříbrném
podnosu čaj z něhož ae kouřilo i
Když sluha opět odešel tázala
ae Citta generála:
"Jate chod?'
"Mám miliony!"
"A přece ae atartte o véci zem
aké? Nejste hlupec? Činíte si sta-
roai vyaavaie život i jmeni v
lanc za veřejné záležitosti věda
dobře jak lid jest nevděčný?"
Jaem voják váže moe pří-
ssha "
"K Čemu?"
"K rep jblice"
"Mýlíte sel Přísahal jate že
budete hájit! práva lidu práva ná
roda Hájil jate je až posud do
ati ustupte a žijte — - pouze
pro moe"
To jest veliká cenal Opravdu
veliká cenať' koktal Etkobedo
Citta povstala at úsměvem pra-
vila:
"Pohlédněte oa mne! Nejsem
mládaě Nejsem krásna? Nejsem k
lásce stvořena? Ramena tato
bůh stvořil k objímáni A ožiti
lásky těchto Bader jett vétlí roz
kolí nežli nosili zlité třapce ste
rých republik ''
Citta stanula v lehkých průsvit
ných latech před geoerálem Podo
bala se opravdu bohyni lásky
Slični jejf postava plni osl
Bující Badra a ramena pobouřily
vlečku krev generálovu
PokrtforiaL
Jcdub ledvin
Jt pfi'iMu tMVn smrti IVA lili UMÍ rV Není
Itrattvl tli tietr'rti a trUné l4tr)t rf ts tarni
phmast pMiáiil v tádtrh iimpatixi turaM iMy a -t-
to lini'tt Utnt
Dra petra Roboho
ml ivUMnl tllv ha Mvlny pliren -viníky 'la lM-tt
niljo lltUtwl'U Mlkll která i- urpátá a -I'im ii)h )e k ll
Mřen íiiiiiiHii Nn l!k Ifkárnlrkí ! ut ibMtutl
p-xilrt wl hiďlnli h JmIiikIi IiI rirlm pliiiiuinl tjrllt e
DR PETER FAHRNEY
IIMU So Iloyna Ave ChlwriKo III
ft1 tyu&0&é&fa$lbfaÍii %áiatfl
Kiht mfitn li) ní Tlasliilt piano neb ormui
Ixiřrí JtkMt - ktlft ! a
HitHfi U M IHUttttt
N"m"i n koupili tinil tokii liil
Irffhov erna )- llll i'('ni vtti lll l„Ul mIIm
j"llr il 1 1'tll # I i tfMii
l'l ANcl nrli lillllAN )i l lim t l-ill n'
Itlm tlnr-ni l'lti ft orinny fnaiUin M-rlffAtn
flixi I IirwI u ntirf i ta imif
Louis VitikMVw5!rí„Aw-
N H l'ráv)T-Hil kTin# lihu
lmvif ronnlk n h huilotiiili-h nlt „JI imill
mJlí Blkř llr hnuall -! fuki'l'h 14
plri}4 £lif'h hrmtnlli rnrtln mnnhn
Jliiý-h u'IIiiiwiI ta r vvlml ulné I ta-
— vruaiti trlkio—
Thftui yyráíené a mkoviné plechové ntólní — Cínevasý nlerb
plech a aovové shníř Ontn-M dřít liřiblky noíírské
aboil onykly střelté zrrant nibu a imnH„
9tk Varaer ulit
OataBa Dehr
JONH LINOER velkoobchodník lihovinami
mi na skladě
mn stará iprM I Hel visa Ur a Irr
zvlášté ale proslulou zr 1881 OFC& JS Ttylor
Za jakost vícho zboží se ručí ja
Telefon 1815 1209 Douolas ul OMAHA NEB
Kdykoliv potíobiijele kVár k po
břbu aneb k vyjfřjce ohJHnoJte tf
jflj V DoJvětM pGJforuí kuní t puvotft
Palaco Stablcs
ClfCttEIMHTOS aiaj
roh 17 a Diivcnport ul
KtMrf Jsou vyhřívány a nrotn
možno v olcb podnlkmutl I dolil rf
UU Povory mofno ti objvdnatl Ifl
telefonleky TKL Vl 2H
JOS DUFFY
vclko-l maloobchodník
©vUJIOVINAJHI®v
mi oa skladě
výborná Importovaná I kalifornská vna jakož i Impor
tované a kentucké kořalky a likéry
Jtuíí ŽezboíIJesttaK Jak o nřin tvrdl Jinak t peníze vrátí
TELEFON 38
2508 H Street SOUTH OMAHA
A N Fxick & Son Oo
TNVeU:obcbodDÍcl a IraportéřKl
3LiÍH:p-VI3Sr EL LIKZĚiPiťr
SántuwlfirBiri L klnulit Hr VrltU erlwl
Tel rUW=~- 1001 rrn ul Omni
Fred Krug Browing Co
OMAIA NEBRASKA
Nilttif vzorný plvoviir
Cfclat at JZjLtzm lolttd -v oM4-k£aVcía v lath-vleK
"Vyto-vti mm Jcsd♦ma at avdné be nepttdei
sáta řmifái
Kejleplf materiál a aejleplí teebnleká dnreitaott
mmmmmmm Tellká peěllrmt a ebeko4n( epalraeat
l'npokoltl theennstrt
NáňK OimfclA
Mt atfěMjíeíalieba4
Dopisy so ochotné TjřlztiJÍ dle Hnl
Mets Bros Brsw'g Oo
Staři o spolelilivi sládoi
--Viří a lahvnjí výborné pívoK-~
Tolořon 119 r~ OMAHA NEBIi
Pro stůl
Tí kdož dovedou ocenit! výborný stolnf nápoj
oblíbf si isjiite nale "GOLD TOP' lahvové pivo
Jeat lehké perlící se a řízné a jako jeat zdravé jeat i
chutné Vyrobeno jeat s oejleptího chmele vybrané
ho ječmene a čisté vody— neníť v něm ani jediné přísa
dy jež by byla Ikodlivi neb nezdravá Nenf to laciné
pivo v nižádném smyslu ale jest to jedno z nejleplích
a ti kteříž je jednou okusili stali se řádnými oalimi
zákazníky
Dodávi se v bednicb a sice v lahvích kvarto
vých neb paiotových Objednejte si u svého obchod
nika aneb telefonem —Tel Omaha 154a So Omaha 8
UETTER EEEflKS CO Taft i labTiJl Tf IsrnÉ SÍT!
SOUTH OMAHAPNER
OTA