Image provided by: University of Nebraska-Lincoln Libraries, Lincoln, NE
About Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920 | View Entire Issue (Jan. 6, 1904)
'-- fc?: Hn - r k - ' 4 T f- --tí á -- % t š v1 — -i £ 4 - - ť - CI5AHUVNA ALx-dl i H w Doni el VIU loroU [' l) hrnc rff"l J-itrft a-Vo!ivl sláva Mirimonovl inu uanrtrnl natojul tonoio lum n " MiumtJU optaJn pMci! Mitamnn llikobrli i tho ihoť (iitlť Lij vypláhl t koíiru jrjich ko botník hlásil schftit jrl určilo v lom připa de kJj! lískobado ve Mroácti dnech orvtiif ml hjti mik " "Chcete jtlt nco Haf" tiul ta pnboCnlk matky Miramoaovv Nikoli'" o4poviiMaotířtrd "A vyř'' obrátil Jaooik k sestře Miramouovi "Já ano" "Mluvte Poslední v5c ptíul buJo státem splněno" "Bflh Žclincj Mexiku t jtho liJul "A co dále?" tázal se důstojník "Více nechci říci pospešto V com okamliku vystoupil vrch ní velitel na vyvýšený podstavec Juarezflv poadraviv vytasenou šavlí pravil zvučným hlasem pre sidentovi: "Jménem vojsk mexické repu bliky prosím o milost pro odsou zené" "Milost jest u Bohal" odpově di! Juarez a tvář jeho zůstala chladna nehybná Vrchní důstojník opřtně po zdravil postavil se do řady Po ním vystoupil na podium starosta města Mexika "Ve jménu občanstva mexické ho prosím o milost pro odsou zené!" "Milost jest u Boha!' odpově děl Juarez stejně hrubě jako prve Starosta také odešel Po starostovi předstoupila před Juaree bledollcí íerní odčná karmelitánka Přicházela nejistými kroky oíi upírala k zemi jakoby nechtěla viditi nikohokdož kolkolem stojí Hlas její byl tichý slabý ale přes to vtíral se do srdci všech kdož ho slyšeli "Pro9(m ve jméno íienů Bobu Žijícího a světu odumřevšího kar melitánského řádu" pravila jepti ška "nezabíjejte těchto vlastních dcer vašeho národa Moc vlád noucí i právem a se spravedlností nemůže vynésti ze msty soud i íinílí toho obrací na sebe kletbu a hněv boží Milost nevinným! Milost cti mexického lidu!" Juarez překvapeně pohlížel na jeptišku mluvící k němu lako vou odvahou Lid s hlukem se tázal "Kdo je to Kdo nam praví ta kovou pravdu do oíi?" "Sestra Marie přítelkyně choti Eskobedovy světským jménem : Julie Šarkadyovať' znělo vysvětle ní od úst k ústům "Slyšme Juarezat AP mluví pre sident!" jetel lid netrpělivě Juarez popošel k dívce Uchopil ji za ruku a i tichým sykotem aby ho jen Julie slyšels podrážděné pravil: "Ab proč jste ke mně nepřišla o hodinu dříve v palácil Byl bych jim dal na vaše slova Život Ale ted již jest pozděl Juarez před lidem nesmí změknout! sice by byl ztracen a s ním i celá repu blika! Jděte opět do své cely klášterní a modlete se za — Jua rezal" A pak jako poraněný lev přisko čil k svému křeslu pravící ukázal na hranici a chraptivým rozčile ným blátem zvolal: "Zapalte hranici! Zapalte jil Milost pro nepřátel národa jest u Boha!" V nejbližším okamžiku hořela hranice plameny vysoko planoucí mi matka i sestra Miramoaovy přivázané k prostředním sloupům modlily se s pohledím k nebi o bráceným Dým a plameny zavřely se nad nimi Ale tváře jejich přes to i v hrozných těch okamžicích se u smívaly Vojsko temným vířením bubna provízelo strašlivý výjev Hranic jStě plila když náhle z jedné ulice nastal hluk tlačeni ce leknuti poplach ' Na věži chrámu Svatomichal skébo zvooy náble umlkly a zvoník Z plna hrdla volal dolů na diváky: "Míramon přichází! Eskobedo jest tady! ZachraBte nevinné o běli!" Juarez se zhrozil Lid provolával jméno Miramo novo druh přes druha tlačil se tím směrem kde vznikl první ruch a bluk Slova zvoníkova množství lidu zaslechlo a po malé chvíli jako bouře neslo se z úst k ústům: "Miramon přichází! Eskobedo je tadyl ZachraBte oběti!" Nastal všeobecný zmatek a roz čilení Juarez pěstmi a lokty rszil si dráhu k hranici a rozhazoval roz kopával bořící polena Pak zmizel v zástupech - Matka sestra Mirsmooovy la iely napolo zubelnatělé mrtvy na dlažbí ulice Bylo pozděl Na darmo rozházeli a rozmetali dobo ffvajfcf polena Na "protějším roba náměstí lid jásavě provolával Nadšeně pro- ně a sám ho ootoý kut eraty táhl Alt neuspokojili s ani s touto ppetou posvedli Mirinion n t mens a tk ©btšli s nln náměti provolávajíce mu slavii na Urně s vSa-htii toaraJottneni i jeho ni vratu Kiidý ho chiřl viilřti a slvšiti VoUli Juama oby pot-travil o vrátivšího se a přidal mu svůj úřad Ale juarezo nebylo lze vidí ti ani oalézti "Kde jest má matka má drahá dobrá matka? Kde je mi mladší sestřička? Alicel Alice!" volal Mi ramon znepokojen "Budou zachráněny! Hra nice přivě rozhazují!1' těšili lidé Miramona ale tento se neupoko jil tiačil se k hranici cliiíl vidět své milé Miramou stanul před rozhize nou posud hořící hranicí Stanul před zuhclnatělymi třly tvé matky a sestry Líce jeho obráželo hrozný bol a hroznou hrůzu Lid zaraženě pohlížel na bolem staženou tvář Miramonovu Řeč na rtech všech lidí umřela Ženy plakaly muži s hlavami na prsa skloněnými nnDoce sklí čeni očekávali co Miramon řekne "Bídní vrahové!" ouvsl se Mi ramon konečné pln zoutaiosti "Kde jest Juarez ničema který mé nejdražŠÍ zavraždil? Kletba mu a smrti Kletba a smrt všem kdo mají účast na léto potupné vraždě! Matko mál Sestro má! Moje krev! Moji dražil Tak se s vámi muíím sukatí!? Na mstivý soud bude odpovědí rovněž mstivý rozsudek! Lidé doneste obětě před oltář svatého Michala Nechť je vidí všecko občanstvo této země! Nechť vidí malý i veli ký chudý i bohatý jak pokálel Juarez čest mexického lidu! A pak vzhůru do červeného domu! Vzhůru k národnímu sněmu! Má li mexický lid jen trochu cti musí te Juarez vrah za tuto strašnou potupu mně zodpovídat! před ním!" Miramon ubíral se do červeného domu Lid hrnul se za ním "Zadostiučinění Miramonovil Zadostučinénl za urážku lidu!'' je čel lid V zasedací síni leželo na stole Otevřené psaní Písmo bylo skoro ještě mokré TresideostvI mexické republi ky zříkám se ve prospěch Mira monův Juarez" Tyto řádky obsahovalo ono psaní "A oárod toho přijímá?'' tázal se Miramon "Ať žije president Miramon! Ať žijel At žije!" odpověděla sta a sta hlasů Miramon posadil te na klesle presidentském "Jest zvykem'' pravil vážným slavnostním hlasem "že presi dent při zasedáni na toto místo oznámí své úmysly jakým směrem a jakými prostředky chce říši řídi li DovolteŽ mně pánové abych v této hrozné chvílí kdy moje matka a má sestra obě oběti této republiky mrtvy leží uchýlil se od tohoto posavadního zvyku V této chvíli mohu jen jedno prohlá sili že totiž budu nemilosrdným! Odejděte a pokojem pánové A vížlte li si mne a milujete Ji mne skutečně tak jak dosvědčujete psk mně pomozte vyhledali všecky ty lotry kteří měli podíl oa za vražděni mých drahých) Přijímám tímto z rukou lidu moc Dejž Prozřetelnost božská sbycb touto moci znovuzřldil zde co nejdříve mír a pokoj!" Lid rozcházel se s provolává ním slávy Miramonovi nálada jeho však zůstala stále stísněna v uších lidu zněla slova Miramono va "Budu nemilosrdným!" Juarez zmizel uprchl Z věci movitých vzal si t sebou pouze svij revolver a — peníze □ Kam se odebral? Toho nedovedl nikdo říci! "To je lhostejno" pravil Mira mon k senátorům "přes to vyne seme nad ním rozsudek smrti!" Třetího dne po těchto událo stech byl Juarez uprchlý presí dent republiky odsouzen k smrti ale s ním zárovefl bylo odsouzeno k smrti stodvacet mexických dů stojníků! Stodvacet I Tak počal Miramon sve presi- denstvl v červeném domě mexi ckém KAPITOLA aa Onsím vodou Ve středa Mexika táhne se stře doamerická prérie ohraničená -ne smírnými pralesy a sopkami Oko zde konce nepatří Člověk nevycbodil zda ještě pěšinky Zdá It ihoubof poiár el kdy tde v cbtovskfch pialtsUřt uUoM nesmírnou tuto rovinu i ia )! t1s te ) ptahléholl I jniatt Ja ta a tam na ntkolika kot ekh bul lť'r Uiva httsié křoví tvoří na poulit tMo několik tdtayih cMtovů Uitatnl kiaj jel t)r'1ř Pu si)' hul)' plfnř íii"Í- i lion ftl ptaUsa otklppi'jlcíln luia pnuli vyMtipuje na kanuni tun prřni podvrfir llililý mul Má ni tot ě lilltl uniloftnu na AU Uář jiho jest bledl oři unaen 7M ? ře crlá poktava UM jťl velice vyullrna Kilyl upatlil nplrliledno pu stin i s phkvaprnlm zvolal "Jaká to nesmírná nekonefn rovin! J# um tak jakobych byl ln(i v llorobádi Air tato poušť jot tk puiiá proti horto báďuké i slunce zde i t tak za mdlé jakoby e hněvalo proti krásnému slunci v mé vlasti! Muž zastínil si oči obřma ruka ma a rozhlížrl e po nekonečné poušti ozářené mexickým sluncem rudě zářícím Pojednou cítí jak půda za ním se třese slyší hluk divokého útě ku hrozného řehtání Baron Štěpin Uajduk zaraženě se obrátil a rychle vskočil v hou stínu nraiesa Sotva mu zbylo tolik Casu aoy se uhnul stádu divokých kooí jež úprkem a se řičením hnalo se ne konečnou pouští "I koně jsou tu jako na uher ské poušti!'' myslil si Hajduk Dlouho se díval za pádícími a prchajícími zvířaty j "Ale jakoby i tito koně byli jiní jakoby to nebyli koně z puBty hortobáďské' myslil si dile "V6e je tu tak strašné tak divoké tak nezvyklé ' Vyšel znova z pralesa ale opet jiný hluk vyrušil ho ze zamyšleni Tlmže směrem odkud prve di vocí hřebci se vyřítili vyrazil no vý letící zástup do prérie Byli to napolo nazí Indiáni strašlivých tváři Všichni bvli na koních dlouhé! rozcuchané vlasy jejich byly ozdo beny péry křiklavých barev Všichni měli v rukou kopl aneb luky a oči všech divoce se leskly Bili a Dotízelí své koně a divo kým nesrozumitelným rykem zno-j va naplnili veleboé ticho prérie j "To jsou Šiuovél" zabručel si Štěpán Hajduk "Loví divoké koně ženou se za stádem hřebců Jciom aby mne nespatřili!" Štěpán Hajduk bezděky sáhl po šavli ale opatrně se skrčil za kmenem stoletého stromu Hrozný zástup ujížděl - již v dáli jen zvedlý prach pouště označoval kudy odjeli Haíduk znova pozoroval poušť a myšlénky jeho znova dlely do ma v Hortobádr V iednom konci lesní mýtiny spatřil tchátralou chatrč "Praví tak na kraji lesa stai u samá pusty rodný domek mé milé Julínky" vzdychl si smutně "Ale co se od lé doby z toho domku stslo?' Bloudící generál kráčel volnými kroky bez dle pouští dál Zapa dajíc! slunce ozařovalo jeho po stavu ještě několika paprsky jež obrážely se o lesklou jeho helmici a šavlí Pojednou zastavil se osd smut nou podívanou Byly lo ženy v hadry odéné nahaté děti Všecky postavy tyt3 byly vy chrtlé vyhladovělé Stépáo Hajduk pln útrpnosti se blížil k ním Nikdo ho nepozoro val vychrťé postavy chtivě hra baly se v písku pouště "Kdož jste vy bídy zplozeoci? Proč hrabete zde tak chtivě v aprahSýčh květinách'?" pravil Haj duk když došel ke skupme Překvspené ženy zděšeně na ně ho pohlédly Některé rychle daly se na útk "To jst také bílé strašidlo) Ta uké přišel oa lupl" šeptaly si uleksně "Nebojte ac jsem vaším příte lem neublížím vám" dodával jim Hajduk odvahy Suchá hubená a otrhaná Žena blížila se poněkud směleji k cizin ci v krásné uniformě "Opravdu není takový jako ostatní Z oči jeho záři útrp oost tvář jeho jest dobrá" radily se Indiánky Stará shrbená žena obrátila se k generálovi a důvěrou: "Jsme pohořeli vyplenili nás hladovíme bílý cizioče" oslovila bo "Tvoji bratří nový národ mexický učinil nás takovými že bráky Ale nebudou to tvoji bratři" dodalazkoumajíc pozoroě a dlouho Štěpána Hajduka "Mají pleť snědější a obličeje strašnější z očí jejich září ukrutaost'' "O kom mluvíš ubohá ženo" tázal se Hajduk útrpně "O mexických mulatechz pekla vyvržených kteří každoročně pře padají nás a blesky a hromy o kradaou nám dospělé dcery muže naše odvlekou do otroctví zapálí nám vše co máme a zanechají nás zde staré a děti v hadrech a v hladí "A ti muli kuli prví tudy jdi na kenkhř"' "Ti jsou jtdnl Iťattil Indiáni Suové Mdli nahoře v htdlerh bot chtft lortklvb lam ti ta aimi ďábli mnutu netroufají Mdlt irjich ntvyhlrdávajl obdodnki l rttrokv iriich mulové nrttpl lbem otroctví Oh li jou velic# šťastni vrlice bohatil 7ivl I itá ubobé KJ1 rrjjou se svyih bor lovit koně a Irti takto poulil atřatl tu a tam pita t viavfl pricny áy My j la pik hledáme v pl-kti t jtrAUni aťyrliim mohli Ifli I td jsme in dMaly" Siř pán Hajduk sklonil hlavu s mlčel "To jr-nt hrorná blds! To tmly jrst ono proslulé svobodné MMko? Tak vpdá bohatfmoe ný kmen indiánský? To jou pári ové na smrt ujařmení tu nrjtou jiiani lidé!" "Stařena te slzami v očích při svědcoviU hlavou při těchto slo vech "Tak! Tak!" zavzlykala bo lestní "A což kdybys viděl i ty ostatní dobrý citinče! O statnU Doma!'' "Ukaž mně je též! Zaveď mne do vašich domů do vašich sldtfll" "Haluha! Do našich domů! Do našich vesnic! Podívej se bílý dobrý duchu tamto jsou naše do my caie vesnice!'' ST4!a se trpce surá žena a ukázala na shořenou chatu dřevěnou j( ž stála na po kraji lesa "Pojď za mnou podí vej se co nám mulati nechali: je dinou chatu z celého kvetoucího města! Ostatek vyplenili a spá lili!'' Štěpáo Hajduk mlčky ubíral se za Indiánkou do onoho domku u lesa S hrůzou s bolesti se rozhlížel když dovnitř vstoupil Stará žena mlčky ukázala tre soucí se rukou na strašnou bídu Štěpán Hajduk sejmul si a hlavy těžkou helmici a utřel si upocené čelo "Podei mně něco abych mohl si sednouti" řekl stařeně "Já jsem také tak bídný jako vy A ještě bídnější protože nemám ani přístřeší Jsem pronásledovaná zvěř bloudící uprchlík I mne chtěli Mexikáni utratili a bloudím již několik dni o hladu a Žízni v smrtelných nebezpečích pralesem Ale svolej domů i ostatní!'' "Ať ien hledali v písku dnes jsme ještě ničeho nenašli a slyšíš jak množství hladových dětí ječí?" pravila shrbená žena "Dnes nehledejte již lekni jim to Mám u sebe mnoho peněz všecky vám zde rozdělím Každý dostanete tolik že snad si celou ves zase vystavíte" Štěpáq Hajduk sáhl do náprsní kapsy a hodil stařeně plnou to bolku Stařena chtivé uchopila tobolku a třesoucími prsty vybírala z ní nesmírný poklad Venku ozval se divoký ryk s dusot koRský Stařena rychle ukryla tobolku za ňadry a vděčně padla Štěpánu Hajdukovi k nohám "Budiž požehnán tys poslem velikého ducha mocný bůh Kapak tě poslal k nám abys nás vysvo bodil od smrti hladem! objímala stařena Hajduka- V tom okamžiku vrazil do svět nice houf hrozně řvoucích Indiá nů Byli to šiuové Když spatřili stařenu u nohou Hajdukových vytrhli a děsným rykem tomahavky za pásy a vrhli se na nenáviděného těloeba "Bílé strašidlo! Smrť oa jtho hlavu! Rozsekejme ho!" křičeli Indiáni v domnění že i Hajduk jest mexickým otrokářem a že sta řena právě ho pros! o milost Štěpán Hajduk směle vytasil šavli a obrátil se k útočníkům Stařena vyskočila se země s stanula před divochy "Neubližujte muPukazovala na Hajduka "Padněte také k jeho nohám! Jest to posel mocného Kapaka přišel nás všecky zachrá nit! Pohleďte!" Stařena vytáhla tobolku ze zá Badří a vysypala veliký obnos pe něz před Indiány na zem Šiuové vykřikli překvapením a udivené dívali se hned na poklad hned na lujduka "To všecko je naše všecko jest naše!" pokračovala stařena a nadšením- "On nám to přinesl toto vše nám daroval jest poslem moc oého ducha abychom aí znova vystavěli tvé domy a aby naše děti nehladověly více! Padněte mu k nohám bratři Šiuové zbožňujte posla velikého boha Kapaka! ' DivnSi lina lír nsdšené tančili kolem Štěpána Hajduka který se vlídně usmíval a drub za druhem padali před ním na zemi "Vstafite jsem člověn jako vy" pravil jim Hajduk "Nepotřebuji těchto peněz ala vašich silných ramen a vašich udatných srďcl Pak zde nebude více Žádné bídy nebude zde opuštěných vesnic a děti toho nešťastného lidu nebu dou bladovíti" Indiáni a údivem vstávali před poslem velikého ducha který se nedá zbožOovati "Šiuové' pokračoval Štěpán Hajduk hlasem povznesenějším 'TotlvJtt slova mál Utíkáte U vidy ibablla Au hor kdjl mmftl lupiči slibnou ti Irnio ubohý lid budou vám Slllv vypaiuvsii vetui- ts a odvadfii mur uo eiroitvir "Tak jest! SkuttnllM přitvl I (ovalí Indiáni po liihu "Sřbíttst jfdnnu vlahnl o ibrojle te a vypa lnMs na lupič vymyťie půdy m#vitké ab lalo krásni třmě byla svobodna a aby všichni Indiáni mohli v míru lítí aby e mohli mnolití" Tváře Štěpána HajJuka se rot rUltlv Také oči divochů aaleskly st náhle odvážně při líto domluví "Pojďte se mnou pojďte la mnout" pokraíovsl Hajduk "Já vás mvrdit do hnUJa oněch lupi čů ji bu la vašim vAddni a pllsa hám vám Ž- neríMane v cílem Mexiku ani jediného obchodníka s otroky!" Indiáni nadřeně mávali noži a s jásnu-m sráželi flíty To byl u nich válečný hluk lak vyjadřovali chuť do boje Štěpán Hajduk přistoupil k nej staršímu Indiánu- Sáhl mu na hlavu ozdobenou peřím a vytrhl mu z ozdoby té červeně obarvtné orlí péro Zatknul si je na stříbrnou hel mici a pravil: "Pojďte za mnou za červeným pérem! Kde uvidď toto ří-rvpií péro tam naše pomsta poletí! Ná sledujte mne ohněm i vodou!" "Smrt na žlutolícl mulaty! Smrt na obchodníky s otroky! ccen Indiáni strašlivě Štěpán Hajduk vyběhl z chatr če Houf Indiánů s jásotem tlačil se za ním Před chatou čekali lovečtí koně Indiánův Divoši rázem byli na koních Štěpán Hajduk vyskočil na nej- divějšího hřebce sejmul helmici vysoko zamával červeným pérem indiánským a opětně vykřikl: "Za mnou! Smrt vrahům indi ánského lidu!" Malý oddíl jezdců letěl jako blesk vzhůru k sopkám zde při pojili se všichni zdraví Indiáni a štěoán Haiduk s mocuýii divo kým zástupem vrhl se přes hory i doly přímo k městu Mexiku Běda všem kdož tsm bydlí! V očích tobolo polodivého vojsks plane válečný Žár odvážná udat nost a horoucí touha po pomstě! Tento zástup smete celé Mexiko s povrchu zemskéhol Štěpánu Hajdukovi leskly te blaženě oči "Udeřím na hlavní město ne ořátel Maxmiliána pobiji vrchol opory Juarezovy jeho pak zájmu a v-kozflci svázaného přivedu ho svému císaři! Trůn šlechetného císaře bude na věky zachráněn před všlní nebezpečími'' myslil ti s bušícím srdcem Veliký voj Indiánů byl již blí zek hlavnímu městu Mexiku Mu lati po cestě zděšeně se před ním ukrývali a prchali Indiáni pak a opojnou radosti se k nim připo jovali Od těchto Dsk dověděl se vůdce se stříbrnou helmici a a červeným pérem vše co se v říši za jeho bloudění stalo "V Mexiku právě urovnali hra nici Upálili dvě bílé ženy Mira monovu mátnu a sestru Juarez se nnlAUowal utdkl Miramon te stal nevěrným císaři a jest nyní v čele republiky a řádí ukrutně!" "Miramon také se stal nevěr ným?" opakoval si Hajduk "Oh lobo Lídoíka toho věrolomc! K císaři přímo k císaři! Mexika teď necháme!' A indiánský voj tryskem obrátil se ke Queretaru Císař poděšen vyslechl zprávu Že rovina mexická se pohnula Že se blíží sem obludy pomalovaných obličejů z ozdobnými péry ve vlasech na divokých koních a di vokou záští v srdcích Bazaine svolával Francouze do zbrani neboť i on se polekal a strachoval te o svou kůži Tegetthoíí nepokojně radil císaři: "Na loď veličenstvo! Tam pá nem budu iá na svých lodích uhá jím vaše veličeostvo i její veličen stvo císařovnu! Pak přiběhli vojíni z přední stráže udýcháni a udiveně ohla zovali: "Diví Indiáni mávají praporem barev habsburských Vůdce jejich jest bělochem má na sobě červe ný kabát a stříbrnou helmici jest iako rakouský generál v parádě Nedovedeme si domvsliti co to? Kdo jest onen vůdce v červeném kabátě?" S věží se střech i s míst vyvý šených pozorovali querelarskou silnici pomoci dalekohledů "Generál baion Štěpán Haj duk!" zvolal císař radostně když s balkonu svého paláce poznal da iKlrnhledem Haiduka "To není nřfifítel divoši přicházejí a bol dem: do ztraní i naši vojíui nechť je pozdravil" Císař Maxmilián ubíral sa řada mi francouzského vojska a prová zen Tegetthoffem a pěti sty avých íoldoéřů za město Hajdukovi a a Indiánům ystřlc Oblíbeného generála a vítal vítá ním bubaův a vleštěním polnic PokratoviaL KhMí fiiň n v ní lrtMnlt Hniio tub urea n SMfcHM M Hlt NfKHrfin V(iH !(il tok 4- f l" ťl i Sil lit a 1 l lim -Hm n ! h 4 ti 1 1 niva aHtvr IM U ViUV tni VH Alt Itilao lil H W l'lllHlll H-KMUI !' IIM rn iv a tkvi) Iii-ihi D nil tHii- b#JÍ Í 1'lf tfut ntll H lih I' B M I) l'll hIHi't' p„Bll ll"i )Ht l II lul 11 ih lKil OIMIII I l-tt- i a ihim mm AAfiA s0)n±t% AA AaVSjJaiV átsáA A AA řiai#siaiiař#iíiaaaf () O IScvcfíiv '! Scvcruv O O 0 KrvcCistítcl ottriíii'l ' ik-vI- iA a ftpřv hivam') liiKV i krt" f ♦ t vři--dv wpjr řvi4! i!iié liiy Iivnirl iiij-f-I ti i lil IvMi Cviii fl ( Ncrvotuii lei iiv}'iCr(iV'ti pnill llvlllinil NV ťnl rHltlIlIVHl iiíi ť řsřt ii'1' iirrv-nl IkiIuhU iliv) f I ' uvil CťiuIO0 Severu v l?ciíiiUUí?r žcfykych nemoci hU e rt-lve-m d"ní řo dum I'ř!ntl trvnló vylsčoil vo vřícull napravluulHOfituub t!imrrw-i Uí: H'í!i j pohlaví dinu $(íi 9 ♦ ♦ Cena IlilHímu we1 lv Balsant VtQ y-Ti sy 2S ! 50 iltí W ni ♦ vyiJÍ!iittadovftcclinyk!kypMka- © Výboji za den nn- ifl - aikwak-haataaaa-akKaaaTtiaSkaMaatkkKkllíaVSiLA clioroby plic i lirlatiu Ktuzcní a chřipku tizívá-11 ticttioc- 1'flf ni zároveň I-ttfctk proti ltl o ca n Id — - M © heverovu Mast na ríitty a ftoiCHti ulil rrtrodky uomocl odiítroíliijo zínet a zohréel otrevo krve PS Nomti tMbO rovaiJ frl Iůccbi otevřen yi-H ran orinteniM rezu opuríl a svpriluulii Cena 2lfťtČ potou 2H ctil O o o o Scvcrúv Životní Iialsám Jcht věren nvC-mu Jmúnii e bot' vlévá nov řlvut dnc'il6hi tůle kunte ho při zrtepé ucrdzIvnoNtl tindýnilBl rA vrall a ncnlaMoHtl Cena 7nu Scverovy Pilulky pro játra pflrtobl přlřaOM tin Jíitrn li pr:iviil Htollťl rjodfinlf chuť k Jldltt m hojí žliiCimtont Žloutenku a žlučové Knntén ky CeHu2ct poAtoii 27 ct Na prodej ve všech lékárnách a obchodech s léky 9 ♦ O ♦ O ♦ o ♦ o ♦ o TAC! TTTFPV velko-1 maloolicliodník í má na skladě ' 2 výborná Importovaná I kalifornská vlna jakož I Impor- J tnvaní a kfinluckí knřalkv i llkérv ' - - -— - — -- — — — # Kuří fe ihnH ]est tski jak n aha ttrdl Jinak se peníze vřítí TELEFON 38 2508 N Street SOUTH OMAHA L I Fiíek l Son Co CVelCobcnodnícf a Importéřln J(Aiti) lfirini U Klrsrht Hr řrlr rrMx Tel mmr- 1001 Farna ul( Oinalia Frod Krug Brcwiiig Co OMAIA SEHRASKA Htrttní vzorný plvovfir OAtdrvwt sv Eattrav lolavdlé v vsoAállcAeSa av "V lchrrich VytsTiiu mm 3cavt4m-a fcavdzxé ixo xipt4£i XkH liHiltí í 5 i-J lepil materiál a ncjlepíl terhnlrká éerrdnoat aaa— — Vullká sWIIfftut a eM-héllí #ptriul íUAE MlUAt lpkultl brrrnslTe HáftE ODJlLu ML '♦MiUjMiMhé Dopisy e ochotné vyřizují dlo iřiíní Múz Bios Breg Co Stetřl a spolelilivi siadoi -ss-vaři a lahvnjí výborní pívor Teleíon 119 -m— OMAHA NEBR Pro stůl Ti kdož dovedou ocenit! výborný stolní nápoj oblíbí aí zajisté naše "GOLD TOP" lahvové pivo Jest lebké perlíc! sa a řízné a jako jest zdravé jest i chutné Vyrobeno jest t nejlepšího chmele vybrané ho ječmene aěisté vody — nenlf v něm ani jediné přísa dy jei by byla škodlivá neb nezdravá Není to laciné pivo v nižádném smyslu ale jest to jedno s nejlepších a ti kteřli je jednou okusili stali se řádnými našimi zákazníky Dodává se v bednách a sice v lahvích kvarto vých neb paintových Objednejte si u svého obchod nika aneb telefonem —Tel Omaha 154a So Omaha 8 íJETTER BEEW1IS C0„ Tafl I IaiTEjl Tttsrní Jlifl ' SOUTH OMAHA fiNEB