o
CÍSAŘOVNA ALŽBĚTA :
- ~ ~
ois tl Vitém leroU ííj
' rtitfthtl jstm t tuJu tttcO
vaWmtt vltínMtti rllara své
rMaau vírea i tflidy kJylyth
livoitm mil ji potvrdili"
"VaW víroet mne hlnboca do-
miliony udatných mladých mulojjaU milý Miramon ' přivil cl
KAI1IULA to
Mot ItB
Vétlina vsltsých svalových i
Uk byla u?Íona teaami 1UJF pro
ni tavbo ta dI pielily miliony
svou kr
Ty samtovi jemné měkké a
hebké ruřinky dovedly — dov
dou — Uk dolita ůsJu vhodili n
liji mntam mocným obávanými
Daci stcjn! jako na potili ku
vřu byla osudem mulovým —
ienat
Ho) kolik nrltistí kolik ne
hod ae )ii v iivoti přihodilo pro
jedinou lénu! A oaopak kolik tě
mi kolik oirodo kolik tisíc a
tiifc lidi oblažila jit jedioi lenski
fukal
V rukou 2eoy jest kletba i po
íchnioL Šťastný jest niroj Šťastný jest
mul nad nimž b4( žena dobrého
srdce přinášející jea požehnáni!
Vzkaz mexické republiky neod
nesl Bazainovi zajatý francouzský
vojín ale — Gitta oděná v stm-j
teční Saty
Citta tomu chtěla Citta se stra
chovala o císařství Bazainovo
Citta nauíila Gittu co má mlu
viti
Mnoho krve proto vyteklo!
Mexická lenská vláda vyžádal
si mnoho vzácných života!
Když Gitta navštívila Cittu
Žaláři pravila jí zajatá:
"Kdyby se Eskobedo připojil
Bazainovi stanu se mexickou cí
sařovnou a muž tvůj stal by se
nejbohatším knížetem v říši'
"Vidělas jak nás lid miluje
odpověděla Gitta "Nesmíme této
lásky zneužiti"
"Jsi posud táž Gitta jakou jsi
bývala ' řekla Citta s úsměvem
"V malé půlhodince provolávali
mní slávu pak mne odsoudili
smrti a zase mni volali slávu Na
bízím ti sázku že sám lid v slav
nostnlm povoze mne odtud ze
žaláře vyvede a vrátí mně svobo
dul Oh přízeS lidu jest jako vír
V jedné cbvlh povznáší k nebi
druhé smetá do Špinavého prachu
na zemil Cim je ti Mexiko? Jest
to tvá vlasť? '
"Ano mi druhá vlasť Vlast
kterou oynl zbožfluji stejně jako
můj choť odvětila Gitta nad
Seně
"Tomu nevěřím t Tvá vlasť jest
ve ipančlské Andalusii! Ale vždyť
si nepřeji abys tuto pohádkovou
bohatou zemi opouštěla Naopakl
Eskobedo stane se knížetem ty
kněžnou budete přátely císaře
císařovny! či nejsem srdci tvému
bližší než celé Mexiko?"
"Co mám udělati?" t
"Jdi do Queretara Promluv s
Miramonem Přemluv ho aby
přijal presidenství republiky a aby
státním převratem strhl moc
ruce Bazaíaovy Nechť pomaže
Eskobedoví k útěku nechť ho
přivede sem do Mexika s set ou
a až bude tady až bude prcsidea
tem přemluv svého chotě aby
přestoupil k Bazainovi mému bu
douelmu choti A pak budeme my
dvě ty a já největšími paními v
celé říSi! Ano budeme o čem se
nám nikdy ani ve snu nezdálo!
'Ty ano — ale já nikdyl''
"VzpomeB si žes mni v po
sledních dobách říkávala abych
Štěpána Hajduka nechala a snila
raději o vznelenýcb a o korunách I
Hleď a teď hodina udeřila! Hla
va mou maže zdobiti koruna cí
sařská vlečko závití na to Li
zvláStě pakli tí Eskobedo upřímně
nuluje!''
A Gitta Hat
Pokyny Cittíoy potají cduííeU
sebou
A také psaní k Bazainovi v
němí Citta licí generálovi růžovou
budoucnost jen aby nechal Esko
beda uprchaoutil
Toho doe kdy Gitta odebrala
ae do Queretara seděl císař Max
fiíMiás v prscovci svého palác s
císařovnou a s Miramonem
"Postavení jest neudržitelné
veličenstvo!" pravil Miramon
Maxmilián a Šarlota tiše po
slouchali věrného avého přítele
Miramon pokračoval:
'Byl jsem mezi lidem Více
žoldnéři oel pět set nemohl jsem
sebniti"
"Což milion zlatých k torna ne
stačil!" tázal se Maxmilián "Je li
to málo dám vám více jen abych
mil své vojsko a mohl odtud
Francouze poslati! Rád bycb se
jich již zbavil! Chci ukizati gene
rála Bazainovi 2c i bez něho
uchovám st mexický císařský
tronr
"Veličenstvo zda není třeba
milionů!" vzdychl si Miramon
"Lid třese se před pomstou Jua
rezovoa a netroufá si k nám pře
stoupit! Všade kde jsem byl
mne volali a prosili abych vrátil
ae r čelo republiky a abycb vás
r '"rístvo doontil k resignací
"rastvo takové jsoo daei-
aí ''on t'ié tu ) orby ii t
mol tak upřímní v Miramatelí
NikJy nikdv bych sem nebyl pří
teli Nyní ovlcm kále mni i
můj cit mužnosti abych avftřzil
anr-l0 padl! Ustoupit! jest možno
jenom po potupném piJu já sli
ntám ptlbuioé ktrfl ou mocnáři
mám veliké jméno Habsburků a
mám také povinnosti k tomuto
velikému jménu"
"Budeme bojovali veličenstvo
a jen mrtvých se nás zmocni!"
"Budu psáti svému bratru ra
kouskému císiři Poprosím ho o
vojenskou pomoc jen abychom se
mohli udržeti potud pokud po
mocné voje nedojdou '
"Můžeme se zatím utéci v pří
padě potřeby na fregatty Tegett
hoííovy Boj i válku přenese
me na moře Objevíme se pod
Mexikem a budeme město bom
bardovati Jen aby jeho velí
čenstvo František Josef I posla
vojsko
"Na jeho pomoc mohu s jisto
tou spoléhali"
"A o věrnosti Tegetthoffově
jste přesvědčen veličenstvo?''
"Oh tohoto šedivého generála
ctf rod náš jako otce!"
"A můj otec belgický král ne
mohl by nám poskytnouti pomo
ci?" tázala se císařovna Šarlota
"Belgičané vždy s radostí si po
spíší pomoci belgické královské
princezně!'
"I tvého královského otce po
žádáme a pomoc" pravil Max
milián "Obrátíme se ku všem
příbuzným a přátelům ale pě
stounství Bazainovo trpěti již ne
budu!'' "Francouzský císař odvolá Ba
zaioa" řekl Miramon
"Já nedůvěřuji již ani francouz
skému císaři Bazaine nemohl by
mluviti a jednsti tak sebevědomě
kdyby svého pána neznal Od této
chvíle budu bájiti svůj trůn svou
silou svou osobní statečností
Tegetthoíf a vy Miramooe jste
mýmí vůdci!'
Gitta vyptávala se v
paláci po Miramonovi '
"Jest u jeho veličenstva císa
ře' pravil jí kterýsi dvorní dů
stojník "Za nedlouho přijde
račte ho u jeho bytu čekati"
"Kde bydlí?"
"Zde v paláci v přízemí"
"Počkám na něho kde
bydlí pan geoerál Bazaioe?''
V blízkých kasárnách ale
přes to jest vždy tady '
"Pravíte to tak nevážně pane
důstojníku Což jest pan Bazaine
zlý?"
"Ne zlý není" odpo
věděl důstojník poněkud zmateně
"jen duši má trochu černou
Důstojník spěchal dále Gitta
pak vyhledala v přízemí Miramo
dúv příbytek
Nečekala dlouho
Miramon dlouhými kroky a i
hlavou skloněnou přicházel chod
bou z protější strany
Mám čest s panem Miramo
nem?' tázala se Gitta oděná v
mu teční Šat
"Ano ten jsem Přejete si ni
čeho paní má?"
"Jsem eboť Eskobedova" pra
vila Gitta chvějícím se hlasem
"Ach!" zvolal Miramon překva
pení a otevřel dvéře svého pří
bytku aby Gitta mohla vstonpiti
V komnati podal choti zajatého
generála křeslo
"Co poroučíte paní má? tázal
se Miramon
"Přinesla jsem odpověď mexi
cké strany republikánské generálu
Bazainovi''
"Pak se račte namáhat! snad k
pana generálu Bazainovi '
"Dříve vSss mám vám něco vy
řídili"
"Jsem vám k službám paní
má"
'Juarez a jeho strana nepřijali
ono jednoroční příměří"
"Výborné! Jednali zcela po mé
vůlí"
"Jenomže vy pak zavraždíte
zde mého manžela Eskobeda '
Miramon mlčel
"Jenomže pak až zabijete E-
skobeda budou vata drahá matka
sestra upáleny na bránici"
Miramon se zamračil
"Zachráním je" zabručel tiše
"Opravdu? A jak?"
Na tuto otázku Miramon rovněž
neodpověděl
"Jak?" opakoval si otázka
'Vojsko naše čiti pět set hlav a to
ku oebrani císaře Maxmiliána
jest málo!"
Uchopil nižně oittu za ruka a
temným hlasem se ptal:
"Bylo by to možné? Nevioné
že by na náměstí mexickém opa
lovali?"
'Což neznáte Juareza? Ten
ne— á Eoha nezni slitování!''
"}? Mm ] Mfťf
opováltl tmo tiíirutnost spáchali"
"Cot musit itifho choti sa
w!Jiiit" létala st tiiita sira
láml v f{I h
"Nad gvnrtiltm !'kohrdm
poroučí lUrsíne" tdrordél Mí
taificQ a U M oči k ttmi
"Ale ty mfiířt pasobiti na
nrttts na sioupcnc cUatova
Nt bo na samého cImI !"
Miramon tartHJlavou
"Hanin mi duti ťi tnou iem
lib nel abych oa 0M10 mohl
mohl působili"
"2a ktátkou dolní mého poby
tu tady jste jil druhý kdo praví
i liaraine mi černou duti Oh
můj Dole kdybych nemohla jeliu
stdce Obměkč il! Kdby lak
iotal dopis Cittin na něho bes
účinku! "
Miiamoo kdy! zaslechl jméno
Cittioo sevřel zlostni ruce
pěsti
"Znáte tu dívku?"
"Jest to mi plíbiizoá "
"Ah — tak 1' pravil Miramon s
tajným posměíkem
"Citta má v úmyslu dalekosáhlé
plány Řekla mně také to co chci
s vámi teď sdělili "
"Děkuji nejsem na myšlénky
Citty zvědav!"
"Hněváte se na ni? A Citta
iiee line leu vac uuuitf v st:
nejlepŠÍ!"
" Moje? smál se Miramon po
směšně
"Chce aby vale drahá matka a
vaše sestra byly od trapné smrti
vysvobozeny! Chce aby moc pře
šla do vašich rukou a abyste ji
Bazainovi odevzdal teprve tehdy
až si jí zaslouží!''
"To že chce Citta?''
"Ano ano!"
' "To jest podivné!"
"A přece jest tomu tak jak
pravím Poslyšte mne'
"Poslouchám"
"V celém Mexiku provolává lid
vaše jméno Rád by viděl vás na
místě Juarezoví ale bez císaře
Citta tedy si myslila abyste vy
svobodil Eskobeda! Ji nakloním
svého choti oa vaši stranu zí
skám ho pak — bude li třeba - -myšlénce
císařství — Citta získi
Bazaina a celé Mexiko bude opět
tiché"
"A císař? Veliký a šlechetný
císař Maxmilián co bude s nim?
"ZůstaSte potají přítelem císa
řovým a pak obratným státním
převratem přeneste moc v ruce
Maxmiliánovy"
"Ah! Jak lstivě to jest vymyšle
no!?" zasyčel Mirjrmon s překva
pěním "Jest vidčti že tato my
šlénka zrodila se v hlavě že
oině!''
"Ale myšlénka tato jest dobrá
toho popříti nemůžete! Zachráníte
si matku i sestru a budete moci
vlastní rukou rozdělovali slávu
velikost a moc!"
"A toto všecko chcete sdělki
také s Bazainem!''
"Záleží na vás abycb mu to
íekla"
"Nuže — neříkejte mu tedy ni
čeho" "On rozhoduje nad životem mé
ho manžela musím ho poprosili
pakli vy nepřijmete mé rady"
"Generál Eskobedo bude svo
bodeo!" pravil Miramon s hlavou
hrdi vztýčenou a pevným hlasem
"Kdo mu vrátí svobodu?"
"Císař! ''
"A já" zachvěla se Gitta
skoro bez dechu
"A vy budete věčoi vděčna cí
saři?" přerušil Miramon Gittu
"Věčně!''
"A spokojíte se tím aby slečna
Citta stala s manželkou Miramo
n mocného Miramona'' pokra
čoval věrný přítel císařův s rozpá
lenýnii tvářemi
"Vy byste se s ní oženil?"
"Nenávidím ji ale pro klid i
pokoj své vlasti a svého císaře
přinesl bycb í tuto oběť!"
"Neznáte Cittu sice byste takto
o nl nemluvil-
"Nuže — přijímáte moje spo-
jenství?" ptal se Miramon a podal
Gitti pravici
"Citta by se ráda stala císa
řovnou"
"Po boku koho?"
"Jako budoucího císařs mexi
ckého označila Bazaina '
"raní mi spojíme n se my
dva vrátím li ae ji k stoupencům
republiky - bude Bazaine museti
utéci Ostatní buďte pokojná
slečna Citta spokojí se i a rukou
pana presidenta''
"To si myslím"
"Nuže?"
"Učiním vše abycb svého cho
tě vysvobodila a aby pak Eskobe
do připojil se k císaři Maxmilii
novi Ale dříve musíte strhnouti
na sebe presidentskou moc v re
publice"
"Již jdo!"
"A přivedete Eskobeda?"
"Přiveda"
Gitta položila třesoucí se ruka
svoji do pravice Miramonovy
"Miramone v tomto okamžiku
jsi od sebe oovrni svoj Život"
myslil si v duchu Miramon když
tiskl ruka Gittinu "Ale mi
matka mi sestra a můj císař musí
býti zachráněni!''
"Kde vis mim očekávali?" i
tiM Ii4y V Nitirt pik")
)tktju iJs noíi V aoti pak
půjdrma spoU pro tsaobeita'
"Jist milost cUsteva jitltt ' U
ssla (inu QlkOMliti
"J-stl pani mi
Miramon opustil (iiilu UdrUl
do dlrllliO p00 posadil M M
lotu a plm)lll
Tikotxda amslrn tltatí ifika
li proto jttm lekl la Masmiliin
dá Rrnrlilovi milost" uvstovsl
Mnamon "Nemohl jnem jl Itcí
pravdu! Nemohl jm jl lid
)k jel tnnhnn rlotnvi s4(
jak tlabl vedle llataina! Ah jaké
ptekvapení lu bude táno! Mira
mon uprchl odtrhl se o
pustil Maxmiliána padělal
podpis Uaiainfiv a pomohl k útěku
zajatci jej! sim chtřl pťpraviti
na smrt Aoo lak budou o
mni mluvili! A tatím uprchlý
Miramon bude všemi mytléokami
myslili jen na to aby svou stranu
celý aárod císaři Maxmiliánovi
naklonil Ale o lom císař Max
milián nesmí vědcit sice by mně
úmysl můj zmatil ptemluvit by
mne abych oeporižel lstivým o
bratem naše nepřátele! Směj
se Juaretil Políčkuj se Bataioel
První věcí Miramonovoti až bude
moc v jeho rukou bude vydání
dvou rozsudků smrtil'
Později vytáhl list papíru a na
psa! na c2m'tats slova
"Pane veliteli! Předejte na mou
zodpovědnost geperála Eskobeda
panu Miramonovi Eskobedo jest
svoboden! Bazaine"
Na darebáctví odpovím dare
báctvím neboť jen tak mohu zvf
těžili" pravil si v duchu Mira
mon A pak dodal- "Císaři bych
mil také psáti Ale co? Z
jsem v nejvétší tisni porušil svou
přísahu že ho opouštím ale aby
doufal že vše se děje pro něho?!
Ne! To psáti nemohu!
Nebudu mu pranic psáti Nechť
si myslí že jsem porušil přísahu
vždyť pravda vyjde záhy na
jevor
Později odešel k císařovně Po
líbil jí vřele ruku již mu podala
Rekl jí jen tolik:
"Veličenstvo zakrátko uslyšíte
o mní žprávu Tato zpráva bude
pravdivá a přece pravdivá ne
bude"
"Nerozumím vitn" odvětila cí
sařovna s úsměvem "Ale ani se
nenamáhám abych to rozluštila
neboť co vy činíte Činíte vždy po
dobré úvaze"
"Aoo tak jest veličenstvo!1'
vzdychl si Miramon a všecek sklí
čený odcházel z komnat císařov
niných
Oh kdyby císařovna tehdy byla
do jeho srdce viděla!
v noci dví Kocír oittin
připraven k odjezdu
čtyři ohniví mexičtí hřebci ne
dočkavě čekali až budou moci
vyraziti
V kočáře seděla Gitta samotná
Miramon vstoupil do budovy
žalářní a povoz očekával před
vraty u kasáren
Bazaine bavil se na protějším
konci města se avými důstojníky
Miramon hledal velitele kasá
ren který byl zároveD inspektorem
věznice
"Hle" pravil směle "ta jesl
rozkaz pana generála Bazaina
Prosím abyste mni Eskobeda
vydal!"
"Tak rychle? Dříve než přijde
odpověď Juarezova? ' pravil veli
tel a rychle přečetl si naříztní
Rozkaz přinášel mu Miramon
věrny miramon aostojniku ani
nenapadlo aby podpis oa listíni
zkoumal nebo po pečeti pátral
"Rozkaz jest rozkaz!" pravil
lbostejoi rainenoma "Nemám
práva sháněn ae po důvodech
pojďme a otevřeme mocnému ne
příteli dvéře vlibul"
Eskobedo již spal když velitel
mu oznámil že jest ivoboden a ie
může odejiti
"Věděl jsem Že sa neodvážíte
mne zastřelili !" odpovidil Esko
bedo ( neobyčejným klidem
Pak vstal a ubíral se z cely ven
Na prahu setkal se a Mira
monem
"Ah tos ty?" lekl Eskobedo
rozmarni "Jak jsi bledý le bycb
ti považoval za strašidlo! Vidíš
vidíš škoda iea mni tolik výhro
loval a le jsi odmítl presidenství!
Pojď povečeřme spolu a usmiřme
se!"
"Ano musíme býti v noci spolu
pohromadě pravil Miramon vil
ni "Následuj mne rychle a vrat
ti někdo očekává"
"Pojďme Buďte a Bohem
pioovéf prohodil generál jetti k
veliteli a ostatním vojínům "Bdď
le Bobem doufám le se nikdy
více v tomto livoti nesetkáme!"
Když se ubírali přea dvůr podí
val se Eskobedo Miramonovi do
tváře stanul na okamžik a nedů
věřivi pravil:
"Tvoje tvář se mni nelíbí Mi
ramone Snad jest to lest pod
záminkou svobody mne vedeš —
na amrt?
"Z nás dvon jeden o míří" od
pověděl Miramon "ale onen umí
rající — jsem ji"
Co pravíš?" zarazil se Esko
bedo
Miramon ukázal na vrata ka
sáren
ksaprnt pohlilr) a tioti potu
%n v tmutttalm sivějí v kollf
dM
"Kdo to?" IímI i FiUUdo
teplem
Miismoa naklonil # k ttihn
grtiettlova
"Tvoje tlicť ' trpisl — "ala
licho pomr — prcháme!
"Ty itir Ural se I Utdo i
Alasrm
"Já té!4'
"A fcamť'
"Nt rr-tl-íe-rfcfi křeslo trpa
Híkánské"
"Hravo! Mrlm svů livot na
to ft tuto věc spáchala tena!"
Kikobedo vskočil tla kotáru
Vátnivě objal svou choť
Miramon posadil se vedle nich
a pak tnltky tat ráni v myšlénky
ujllděli taprálmými ulicemi qne
rrlarikými
Káno bleskem rotmsla se po
císařském paláci i po městě neu
věřitclni zpráva
"Miramon a Eokohedo uprch
li!" neslo se z úit k ústům
Bazaine tuřil císař pak skla
mán a se srdcem bolestným řekl
Tt gettholíovi: "Zůstali jsme sami
můj šedivý příteli dobrý Bůh ví
co se teď stane!
"Přibudou pomocná vojska jeho
veličenstva císaře Františka Jose
fa a mexiKo bude in bera vsí
cizí pomoci veličenstvo! Jenom
strpení pevnou vůli a sílu!" odpo
věděl Šedivý admirál a něžni po
hladil pravou ruku císařovu kterou
v druhé ruce držel
21
knfil nifiío lij tlí ihttnlt lam m b organ
KAPITOLA
Pilát
Před mexickým červeným do
mem opět jest celé moře lidu
Ulice jsou uzavřeny vojskem okua
jsou plna zvědavých
Uprostřed náměstí postavena
jest hranice Naproti hranici jest
vyvýšený podstavec pokrytý čer
ným suknem
Na černém sukni odráží se křik
lavě bílá slova:
'Pryč s císařstvím — ať žije re
publika!"
Na podstavci objevila se posta
va Juarezova umýval si po způso
bu Pilátovi ruce
'Národové!" zvolal hlasem da
leko slyšitelným "Šestnáct dní
již uplynulo od té doby kdy jsme
odeslali císařským stoupencům od
pověď Eskobedo posud nenf do
ma Miramop posud není mezi
námi nadarmo jsme ho volali
nadarmo jsem mu nabízel vlastní
své místo! Co z toho následuje?
Že Francouzové popravili našeho
výtečného a udatného generála
Eskobeda Miramon bouří proti
nám vše co může krajanům jeho
uškodili sbírá se slepou nenávistí!
Ze všeho toho následuje že císař
ská strana silně se organisuje že
i čas kdy o plíméří se vyjednáva
lo užila k tomu aby pronikla ku
předu a aby nás rozprášila Čekati
nečinně dále bylo by pošetilostí!
Ani nejzbabělejší Člověk nepřihlíží
klidně k tomu se zsloženýma ru
kama když ho chtějí uškrtili
Srdce mni krvácí ale Čioím zadost
jen povinnosti národem mni ulo
žené když dám provést! usnesení
národní schůze učiněné před šest
nácti dny Vím že srdce nás všech
jest plno milosti k těm kdož jsou
Miramonovi nejbližší Ale my
kdož střežíme svou vlasť kdož
chceme vlasť svou cbráoiti a háji
ti nesmíme nikdy býti poslušní
hlasu svého srdce Nechť tedy
padne matka a sestra Miramono
val Hranice jsou postaveny a my
bez výčitek svědomí můžeme spi
nití své slovo)'
V lidu nesl se tichý hluk
"Počkejme ješiěl Počkejme!"
volalo se z několika stran
Veliki většina však hlasy tyto
překřičela
"Nač bychom čekali práce není
obchody váznou všichni přijdeme
oa žebrotu bude lí válka dlouho
trvati!"
Co bude francouzským po
slancem?" tázaly se jiné hlasy
Juarez se zspálil a zlostni vy
křikl a podstavce:
"I toho popravíipel Juarez sta
rá se o všecko! '
Na břehu mořském zaduněla
děla
V chrámu svatého Michala za
hlučely zvony a za malou chvílí
blížil se smutoý průvod k hranicím
Ve středa dvojnásobných lad
ozbrojených vojáků kráčely dvi
dámy Obi byly odioy v prosté
bílé laty podobné však spíše hra
bým nemocničním košilím v pasu
staženým
Obi přicházely volnými vážný
mi důstojnými kroky
Tváře jejich tyly bledé jako
vosk vlasy měly rozpuštěné ale
hlavy vztýčily vysoko pohled jich
byl přímý a smělý I
"Necht vidí diváci že mexické
přednf dámy dovedou i umřití ne
vinni pro vlast'!"' myslily si obi
dámy
Za nimi kráčeli dva knřži
V rukou tiskly křížky mluvili k
dámám ale tyto jen občas nikolik
slov promluvily
Průvod uzavíralo několik sluhů
či spíše kataoů
fokratorlni
p4 1
ífV o
é4kMt Pt M MtMutt
ttW V"fMI ) ♦
I VI 'lu h 1 tm
lt™ I Sinl a kt ři rnfnt
a Aru i- v itoski
I ( til
it min
a wm ! - ll'
► t! 1 t kf IIW lHlt tr h f-wtia
W'-:S #fc' lftlN! Mírwlm w-fct
ii h n iwhIh-M
k tm a
Scvcrúv__— —
SILITEL SRDCE Q
tfemáhá vícebny srlcinl valy Q
npravuja obílí krva s sesli ule rt
celou soustava '
Sovcrúv — K
LAXOTOM O
nepřítel zicey Ideální lék Q
pro děti I dospělé Spolcnllvjf
rychlif a úČinnif J
— no ot —
1
S OLEJ Sv GOTHARDA 8
8 8 rychle ulevujo a Idči tiostec acuralell otoky K
bolesti v kloubech vymknutiny a veákcrt! zaučty Q
8 SEVERÚV LÉK PROTI SEVERĎV LÉK S
Choleře a průjmu proti rcuttiatismM O
H beipelni lék proti křeíem koll- vyléíl každý oostec bolesti v X
8" ce letní nemoci proti průjmu svalech a kostech a ztavuje sou- V
kaidího druhu 25a50ctu stavu Jedu $100
O Scverův ~" SEVERÚV SILITEL Q
O Jsa LEI)VIN A JATER O
j nati íaj jrrjti
£ přináší pohodli a občerstvující
X spánek dětem Rozhodné neob-
SEVEROVA
ŽALUDEČNÍ 1I0ŘKX
ivyiuje tělesnou silu
zmocňuje ilvy ubrinuje mala
rit a Icčineiillvnosťt viechny
nesnáze žaludku 50c $100
8 SEYLROVY PRÁŠKY
A PROTI BOLESTEM HLAVY
X A NEURALGII —
Jsou zcela Jlstjřm lékem proti bo
lestem blavy aeuralell a každé
horečce 25c poitou 27ct
v
upravuje a sill ledviny I Játra 11
přivádí prav Mni močení a vy- O
léčí všechny besnáze tícMo or- £4
finS 75c a $125 J-T
8
lid VV rov tu icrtdiuaui a uwviijucvii o icny £a
Zvláštní léky za $300 pošlete-li popis nemoci X
T
JOS DITFFY
Tolko-I maloobchodník
LIHOVINAMI©
mi na skladě
výborná Importovaná I kalifornská vína jakož I Impor
tované a kentucké kořalky a likéry
Ruíl l zboží Jest tsk4 Jk o nřra tvrdí Jinak s pnfz vrátí
f TELEFON 38
2508 ři Street SOUTH OMAHA
w
é
ů
É
L I Ff lok & Zm
VeTcobcliodnícI a ImportéřiT
LÍHOVIN a LIKZÉPlťr
Tel 544J
Kastupclfirmyi L Klrscht Nr Frlrk frbla
1001 Farna ul Omaha
Fred Krug Brewing Co
OMAHA NEBRASKA
Ntíitiií vyorný plvovur
"Vátí nejlopél drali laiáiltu
Cav1ol2xt aw Sactza feldé -v oudUcStcJa av
Vytovaa ltAA4raia a tstdix
3xo spti£t
XA$2 timoii
HiSE HliHil
3t-JIi!5i aiaUtrlál a anjltp$í tchnieki dovdaMt
— Ttllii pálivost a elwhttdui apatraMt
Uspk0IU alieceastra
8t 'tMSTiUoJieí abehasl
Doplny se ochotné vyřizují dle ířání
m m i
i
Stáři a spoleiilivi sleicioi
--yVaří a lahvají výborné plvo-
Toleíon 119 ť — OMAHA NEBR
Pro stůl
Ti kdož dovedou ocenítí výborný stolní nipoj
oblíbí ai zajisté o ala "GOLD TOP" lahvové pivo
jest lehké perlící ae a tížné a jako jest zdravé jest i
chutné Vyrobeno jest s nejleplího chmele vybrané
ho jeímene a Čisté vody— -nenf ť v nim ani jediné přísa
dy jei by byla Uodlivi neb nezdravi Není to laciné
pivo v nižádném smyslu ale jest to jedno t oejlepiích
ti kteříi je jednou okusili stah se lidnými natimi
zikazníky
Dodivi ae v bednich a sice v lahvích kvarto
vých neb paintových Objednejte ai a avého obchod
nika aneb telefonem — Tel Omaha 154a So Omaha 8
-JETTER EREflIG CO Tatí a tm IftBl SÍTÍ
SOUTH OMAHAfNEB