CÍSAŘOVNA ALŽBĚTA
t
i ei l VitiMi iorM
"A k MíJovtti''
ÍH ptoiifeal Jeiini nim
ťeho tltbi ak boh to
rn Jrkla — k linnl hontínl '
"!" {!'" fi
Trostm tact li vytratil či
vfao likéry'
'To neuhni moji Itttfl"
"A co ledví" látala e Cílit
oíl letí ivodně i usmály
liasiíne uchopit hlavu Cillinu
do obou rukou t vtiskl jl Dt rty
vlel í thiý ohnivý Polibek
"lil i mól!" myilíU li Citta
opél a opětovali it iltjaou víla
1 1 stejným lárcm políbeni gtne
fálovo
ťtk ie pustil Daiaine do jídla
"Nule co tekl cířř'' tárali
Citu
"Veliká loví'
"Dostal jste colM
"Nikoli" '
"A co tedyř"
"Staaul vázni t důstojné přede
mnou vypjal prti hlavu vztýii
brdě nazad ai pauovnickou vine
lenosti pravil: Fane generále dal
již vašemu pánu a veliteli císaři
Napoleonu 111 t právuaby zařídil
co nejdříve vaSe odvolání Pokud
se 10 nestane očekávám od váa
kdv2 již jste mne aeru vylákali ie
ae postaráte příslušným způsobem
o osobní bezpečnost císaře a cfss
fovoy"
"A co jate odpovždčl?"
"Uklonil jsem se zdvořile i
cela krátce jsem řekl ie i fran
couzské vojsko odtáboe z Mexika
budu-li odvolán a ie jeho velí
íeostvo zastane zde bez vojska'
"A co dále?"
"Císař pokynul hlavou což zoa
menalo že mohu jiti 'Ubohý ne
vžil tomu co jsem tekl Ale stane
se to Maxmilián zůstane zde bez
vojeoské pomoci budu-li musili i
Mexika se vzdálit!"
"Proč nestanete se vy mexí
ckým císařem?" tázala se Citta i
chladnou vypoEltavostl
"Mohl bych jim biti A snad í
budu Uvidíme Vždyť jsem mohl
zaujati již i francouzský trůn
"Chtějte!" pobíeia ho Citta
"Abkdybyste se vy stal císařem!"
vzdychla si Citta a znova objala
generála
"Jaká sličná císařovna by byla
pak t Citty?" Ikádlil 11 Uazame
len aby dívku utvrdit v důvěře
'Chtějte! Chtějte! ' leptala Cit
ta dychtivé a chíípé se Jí chvěla
ctižádostí
Pro vás budu cbtíti ale potře
bují vašeho vřelého přátelství
přísné oddanosti '
"fem vaiel Mohu říci více?"
"Poslyšte tedy"
"Prosím" f
"Generál Eskobedo Jest oasím
zajatcem svobodu jeho uciqii
sem závislou na podmínce že
uzavře s námi jednoroční píímíří
a že poile nám Míramooovu matku
i sestru jež jsou Juarezovými za
jatými''
"Proč si přejftte přímili '
"Abych mohl způsobítí zmatky
a ožil bo ku svým účelům Esko
bedo píle prává o tom dopis Jua-
rezoví Prosím vis abyste dopis
Eskobedův donesla do Mexika a
kdyby Juarez se zdráhal kdyby
nechtěl příměřím souhtasiti pro
sím abyste bo několika vřelými
slovy i svýma krásnýma očima
pobídla juarez jest povahy velí
ce vznětlivé jest velikým ctiťlero
žen" J
"Dá-ii moc Eskobedo průvodní
list aby se mně v nepřátelských
městech oic nestalo ráda odejdu"
"Průvodní list dostanete" J
"A potřebuji také kočár a pe
níze"
"Pojedete v unilormS francouz
ského setníka na koni Pokud
vím jste výtečnou jezdkynír"'
"Doved l seděti na koni" pra
vila Citta vzpomněla si na svou
episodu a červeným princem 'Nu
to bule bezkéf Uudu vojákem I
"A Juarezovi teprve pakkdyby
nechtéi k úmluvě přistoupit) O i
zostříte že dostojnícká uniforma
balí ženská řiadra"
"A jaká bude moje odměna?
"Mé srdce drahá Citto"
"I rukou valí?"
"1 rnkou mou" pravil liaasi
ne jenom že přirozeně si myslil
že s rukou — levou
Citu v horečné radostí nalévala
vlno oabfzela mu studenou zvěři
nu ryby v oleji nstfíee
iiszaíne mluvil velmi jasně sli
boval přilil určité!
A Citta jen tolik potřebovala
Ovšem tehdv leo velmi málo
lidí vědělo že pan generál Bazaiot
jest — darebák!
KAPITOLA Í9
Víka rcBstllkástk
Na ulicích města Mexika tt pří
stavu jakož i v blízkých městech
nosili Černé prapory
Na oraoorecb iklebiia se bílá
lebka a veliká bili písmena kři
Čela "Císař zajal Eskobeda!
Poset císařské strany přibyl jdčte
bo poslechnout'"
A kdl loď Dotiava "Uackt
pNpalla nebyla i eíakávsai
polaoc k nit s na palubí chysul!
K Mh6m mtsickýmr lolsl
ae kolem kalutv Lukrecitny olto!
nsvili
"Knllno buďte klidná Ani tl
dvoře královny Msti NeapoUkl
nebyla bysta V vlili beipečnosti
fska oaA ochranou mou ival na
vlky jsem vířným oddaným slu
hou barona Stepáni Hsj Juka!"
KAPITOLA 18
V ranním kra
Na vvchodl Dočala ie obloha
vyjasňovat!
Místo oživlo oa ulicích objeví
ly se outoé do práce pospíchající
postavy u triifitě rachotily oa
kladní voev vozkové volali na
sebe: Dobré jitro!
Páni vlak posud spali
Nachové paprsky vycházejícího
iluoce jeltě neozářily šedivé oblá
čky na obloze
V ložnici Cittioě u divanu stál
pokrytý atúl Na stole svítila lan
pa těžké záclony okeooi byly
spuStěoy Citta pak nedbale prota
hovala se v krajkových nedbal
kách po divaně
"Vzkázal mně že mě ráno na
vítíví abych ho očekávala že jest
unaven a hladovŽízniv a — zam
lován!" pravila si Citta a rovnala
si černé kadeře oa sněhobílá ra
meoa jf padající rovnala si je
v nelad aby rozcuchané vlasy
byly mistrovsky a účinlivě rozcu
chány
Očekávala generála Bazaina
Neočekávala ho v milostném
zanícení vždyť Citta dovedla mi
lovati íenom kdvž viděla v tom
svůj zájem ale Čekala ho zvědavě
neboť Bazaíne byl u císaře císař
pohněván si bo zavolal ctižádo
stivou tanečnici zajímalo zda roz
tržka mezí císařem a Bazaioem již
nastala
"Bazaíne počínal li chytře
lstivě" leptala si Citta "bez
něho nemůže ie císař Maxmilián
hoouti Vím že Bazaioe mní
láska předstírá že miluje potají
císařovna ale já se ho zmocním
stane-li se po Maxmiliánovi císa
řem! Ob Citta to umí! Citta se
vyzni v tikovém umění!"
Dvéře pomalu se otevřely a Ba
zaíje vstoupil
Přicházel vesele úsměvem
"Toužil jsem po valem objetí
Citto" pravil generál "Doufám
že se nehněváte že vzkaz můj byl
tak přilil důvěrný"
' "Pustila isem vás a to vám
praví vle'' odpověděla Citta a
smlvsjíc se
Po té ukázala oa divan vedle
sebe a pravila:
"Posaďte se paoe generále
Hořím zvědavostí co vám císař
řekl?"
"Dovolte abych se pokochal ve
vaší spaotlosti Jste opravdu o
kouzlující takto v nedbalkách v
ranním ieru "
'Při svita lampy' přerulila ho
Citta žertovně
"Takové dostaveníčko ráno jest
přece jen výtečný nápad! To do
káže jenom francouzský voják
Španělská dívka!"
"Pařlžttl světáci jsou welmí
obeznalí v milostných rafineriích!
Jest viděti že i vy pane gnerále
jste větlina svého Života strávil v
Paříží Přes to vlak tím že jsem
vás v tuto chvílí ztfe přijala není
jeltě řečeno že smetany jest plný
braac! Ráda bych vámi pane
generále oě0 sfťvoala"
Bazaioe odložil pláíť a posadil
ie vedle dívky oa divaně
Objal jí přivinut jí k sobě a
rozmarně se tázali
'čím jsem se prohřešil? Až po
sud neprohřeiil jsem se ani proti
váro ani s vámi"
"Kdo stá) dnes o půlnocí na
stráži n komnat eísafovoioých?"
Bazaíne se začervenal
"Nevím'' odpověděl
chem
"Já ano já vím"
"Proč se tedy ptáteí "
"Sluli se to? Citti lásku leptati
a po císařovně vzdychsti? Císa
řovna miluje nesmírně pouze svého
chotě"
"Chcete mne míti ráda Citto?"
"Ano — - v nadějí že stanu se
vali chotí"
"Nuže nezniBujte se tedy již o
ničem"
"Milnjel mne?" tázala se ovi
nuta obě ruce kolem krko Ba
zaioova
'Milují chci tě milovali od
pověděl generál
Citta přitiskla blava generálova
na svá tra těžce oddychující
Již jsem ho polapila!" myslila
si Citta v duchu a na rozpálených
Červených tvářích jejich objevil se
lstivý úsměv é
"íenom si mysli!" myslil si Ba
zatne "ženy tvého druha nehodí
leza manželky r
A také se usmát'
"Va-írat jste atol že jste bia
C : if" ozvala se Citta náhle
se
Sílili
A lid ItaH st do íttvsaéh U
mu wteaUkáho de ptsiJ#nklhs
psláte ttpullikáBikih
Veliká rtilnl HA byli tai It
by jablka eeftnpiJle
Ale stejní by ts byla mplníli
ků)hf dtikiáttbla ttttt
KJol do dvorany se nedostali
ťanill ae na náwtttl ptl palátem
S cřrkávstl Sl flrlk ký S
balkoa1 I ttile li lu Ghlálen
Citta stáli t'to dvotial 1'řod
itcadlem litdoa iimoiiboMl s
divila tak ttflky l Sltilt Itancews
ská uniforma vojenská se slaifm
einiiiett
'Celé MsaikO bledl tf Dl U
In!" leptali si "Ttr ukal jakou
jsí btretkuu Uit jest k lomu při
Ulitou! nrjvfill!"
Citta upevnila si na tuto crstu
do Mexika malé černé knírky i
Napoleonskou knil bradu Oa tváři
Obé jl nrpopítatelnl slulclo
Ilyla hstkýrn pěkným vojákem
KJyl pfiel pro ni Juareiftv po
bočoík aby ji aavedl do červené
ho domu Pojívala ss okna na
námlstl
Před domem v něm! ie ubyto
vala očekávaly ji tisíce lidu
Každý chtěl vidčtí onoho smělé
bo mladého francouzského voá
ka který troufal si sarroten bez
ozbrojeného průvodu přijití do
hnízda vlkův
Před domem stál Juarezův ko
lit pobočník v tomto voze odvezl
ji do červeného domu
Lid na ulici i na náměstí ie
tísnící prohlíželi si Cittu dobře se
na ni dívali tu a tam učinili i po
zoámku ale žádný výkřik žádné
voláuí slávy nebo hanby ji nepro-
vázelo
Ve dvoraně červeného domu o
zval se tichý ievel když Citta
vstoupila
Juarez očekávat ji oa podiu
uprostřed sálu u stolu
Citta směle vstoupila na toto
vyvýšené místo Srdce jí ovlem
prudce bulilo ale tak zvanou tré
mu nepocítila myslila si že vy
stupuje jen ve velkém představení
a Že se — - produkuje!
Pozdravila po vojenská Juarezs
obrátivli se k lidu takto ho
orlovílii
"Můj pán a císař jeho veličen
stvo Napoleon lil 'pficnaziva
mezí vznesený lid tuto hrdost i
sílu řfle hlavou obnaženou Do
volte pánové abych i já imél vli
jménem svého pána a císaře po
zdravit! s hlavou obnaženou!"
Citta sejmula s hlavy vojenskou
čapka se zlatými IRŮrami pod
níž aby bohaté černé vlasy utají
la měla kučeravou rezatou pa
ruku
Líd pří tomto nezvyklém a bez
kém pozdravu bezděky provolat jl
"vívať Juarez ovlem nerad te
slyšel
"Opravdu Francouz i k oejvět
šímti svému nepříteli jest zdvoří
lýl" říkali sí mnozí neboř víro
ani mexický lid nebyl takovým
způsobům zvyklý ač na křesli
presidentském seděl syn lidu vyšlý
z vlastní krve jejich
"Vrchní velitel francouzského
vojska v Mexiku jeho excellenc
pan generál Bazaioe ríčil poslat)
straně republikánské dopis jeho
excellence pana generála Eskobe
da hrdinného udatného Mexi
kána"
Po těchto slovech podala Citta
Eskobedův list Juarezovi
Juarez přečíta! tento list nahlas
Psaní znělo takto
"Pane presidentel
Důvěřuje r náležitou ochranu
psrlameotáíA přišel jsem i pošlá
oím své strany doQuerstm bych
nabídl předsednícké křeslo Mira
monovt Kakousny arcikníže mix
milian Kiery si osouui iran me
xický dal mne ztknouí a do
vězení nvrhoouti Arcikníže pral
abych byl íhaed a bz podmí
nečně zastřelen ale generál Bezai
n jest ochsten za těchto podml
nek oa svobodu mne propustitít
I bode-lí uzavřeno bezpodmí
aflné jednoroční příměří
a budou li mu vydány matka i
sestra Míramonovy jež chováte v
zajutí
Protože právo rozhodnuti v
těchto věcech mnlnepfísliišípřed
šáším přání Baztinovo vám pane
presidente lidu svému k roz j
bodnutí S úctou !
geneiál Eskobedo '
Juarez předčítal tento list za
hrobového ticha
Když dočetl rozhlížet se zvěda
vi a tázavě po shromážděných
"Slyšme presidenta! Slyšme!"
ozývaly se výkřiky z tidu
"Prosíme o návrh abychom
mohli blasovatíf" volali členové
republikánské vlády
Juarez kynul rukou s když na
stalo ticho převil:
"Pánové našemu výtečnému
vůdci generálu Eskobedovi Itala
se od francouzského vojska nejpo
tupněji urážka!"
"Tak jestt Tak jest!" hřmělo ze
sta hrdel
"Zatčení jeho Jest políčkem vo
jenské důstojnosti a cti!"
"Tak jestl Tak jettl" křičel lid
"Oko za oko! Když Francouzi
zatkli Eskobeda který k nim píi
ki jako posel prohlašuji tímto
tohoto vyslance francouzské armá
dy za zajatce mexické republiky!"
Cllta iblsdla chvil til I
asjhltliím ektittitke ae il lis
epanovili
"jtatttl ktybyt vldlir snjrsll
li st rychle "jsem dívka divki
MiilMjUl leal klatsitké ftostavy -itak
lymnědvvl lalslnt titttrli'
rihomel HshyK při tlvhte elo
eh ptesidenlovfih přilil blittff
nl ntktiMl řllině
lna tam I usrčell
henálof Horovo náhle pnttsvil
s na sin tri hněvivým tvíifným
ilistvill Št 1 ť H ltiiU UlSi
"Msslckf lid nsnl tytanewt
Nnl násilnými Poset nhf vtáil
se bel uraiu a i vojvntkfm ptů
vodim nechf níkdii nelekne 1
republika mtsická dala pollírk
vojnnakl tli'''
Po tomto avolánt povstsl ne
smírný tyk a hluk
"Ať lije senátor Horovo! Ať
lije francoufsk)' poslanec! Ať ři
jel Ať Žije!" ječel tíd
Citta a úsměvem se uklárila
'0 tomto návrhu jakol 1 o
oststolch bodech dám hlasoviti!''
svolat Juarri "Prosím o tichot
Jest to osud říše! Jedná se o Čest
národa!"
"jlylme! Slylmel" otřásal sc
sál znovu výklíkyl
"Bazaina žádá o jednoroční pří
měří jen za lstivé vypočltavosti
Za tento rok dá sem dopravit!
vlečko vojiko francouzské pobfe
Ží naše opanují rakouské lodi
utvoří spojenství seberou sílu
peníze aby svobodu mexického
státu strhlí v kal! já Juarez bia
va a president republiky nepři
jímám přiměřil Buď zvítězíme —
inebo padneme! Ale smlouváni
mexický lid nezná!"
"Nikdy! Nikdy nebudeme se
smlouvatí!" bouřil re lid "Sláva
juarezovi! Ať žije!"
"Eskobedo jest výtečný a velí
ký vojín!'' pokračoval J uarez "Jest
milionářem majitelem rozsáhlých
pozemků v občansky svobodném
Mexiku ale místo toho aby uži
val svého velikého jmění opásá
se lavlí a obětuje své miloviné
vlastí Život i krev svou! Eskobedo
dá se spíte na dvoře Quretarského
svého vězení zastřelili než aby s
přál pokoření svého lidu NepíSa
ani jediným ilovem abychom toto
příměří přijali přes to že ho zdt
v Mexiku očekává mladá a milující
choťl Nechť umře Eskobedo) E
skobedo také dovede pro vlasť ze
mřltíl Ale i oejúhlivnčjSírn nepři
tělem Mexika míru neuzavřeme!"
"Aoo učiníme tak ano AI
tím jsme jeltě osobu Eskobeduvu
nezachránili Nepřítel může nám
tohoto výtečného vlastence zastře
lítí"
"Francouzský poset budiž za
střeleni" hučel lid "Ať zhyne!
Pryč ním!
"Totéž jsem řekl před chvílí
ale pan senátor Borovo mne pře
mluvil!" zvolal Juarez
Citta ti usmívala
"Dobře dobře! Jenom se vy
křičte ' myslila sidůvěřujíc tomu
že krásnými rsmoy pomůže si z
žaláře
Juarez viděl žesmýlleoí lidu se
měoí a snažil se toho okamžiku
využítkovatí
Kycble pokračoval
"Matku a sestru Míramonovu
upalme oa hranící oa náměstí me
xickém! To budiž odpovědi
generálu Bazainovi Život obou
dam a také fraocouzekého posla
závisí na tom aby Eskobedo byl
svoboden Neobjevi li se ve třech
nedělích Eskobedo v tomto sále
před lidem budou matka s sestra
Miramonovy a tento francouzský
poset ueairceiií! Schvalujete
to?"
"Výborněl Ať Žíjet Sláva Jua
rezoví I Pryč s Francouzi) Ať žije
republika?" 1
"Protože lid návrh -nůj jedno
hlasně pijímá ivěřiiji provedení
usnesení senátoru Borovovil" pra
vil president
"Svěřte vzkaz ten francouzské
mu vojíou j nechci sdlieti osud
Eskobedův! Máme francouzských
zajatců dostatek!"
"Tak jest! Výborněl Ať jim
francouzský voják douese vzkazi
Setřeme životy svých bratří!'' při
ivědčovali přítomní
Citta když poznala že smýšle
ní lida proti ní se obrací odepjala
Šavli aby jí rozkvetený lid na uli
cí neroztrhal na kuiy podala
zbrali Juarezovi a slavnostně pra
vila
Zajatý francouzský poset se
vzdává a klidnou duší vojen
skou odvahou očekává budoucí
svůj osudí"
Po těchto slovech nastalo hro
bové ticho
"Jakoby nás překonali" pravili
li někteří "Není to člověk oby
čejný — ale vždyť i Eskobedo
není posledním oa ivětě! '
V ta chvíli vznikl tt hlavního
vchodu do dvorany hluk ium
Dáma v imutečnfch latech za
itřeoá závojem razila l davem
cesta ke štola předsedoickému
Z cesty I Ustupte! ' ozývalo se
se všech strao "Přichází nešťast
ná choť Eskobedova! Choť E
skobedovaP'
A skutečně Gítta přicházela
Ktopýtala l duší pobouřenou
plna zoufalosti lomíc roce k Ju
arezovi
114 pohnutím poMlltl
tsloe mladé psal a poseto!
Uvil ca promluvil
"Pant ptesidvnter' pnvila tiit
II tllct odJjrihujIc hotbtám se
ptátl Ie ftptthlika Afiht plijsli
mého choti výwtnotii Mám a
stali Vítovou Pulilou h
mějte inuloiánl milost páaotél
sibtsnte mlha ibolftosanlho
grntti HskoN Jal''
(iitli slli se sepjatém lukl
mi t I Jusierem na kolena
Citta !
'Tento lilss! Tito tváři
Irptala li a olesem "Jakobytli
viděla a sljl ls svou dobrou milou
C ts í
(tilta odhrnuli st távoj a utl
tsla si ptoudy tonickh se stal
Toť onil To j Citta!" la
divMa se Citia a div Ie t jl slsy i
oil ntvytryskly '"Dostila se ledy
sem lo Mrukal Stala se
chotí Ksk obědovou svého atatélio
oipadníkai Ubohá tiittal Má
drahá Gitta! Kterak bych ji
oslovila? Jakl bych ji prs
jevila le jsem tady já já -Citta?"
Juarez zvedl Gittu a hlasití jl
lekl
"Paní má rozhlédněte ta po
této síni! Pohlédněte z okna oa
ulice a náměstí! Jest xde lid me
xický a vidí vale utrpení Ale ivo
boda Mexika jest drahá dražší
než Život nejvýtečnějšího vlasten
ce dražil než llěstl a blaho man
želskél Eskobedo umře a lid
národ bude vdovu jeho ctfti
podporovali! Eikobedo stane
se nesmrtelným bude věčně žiti v
srdci národa! A vdovu jebo bude
me zbožňovali! Neplačte paní
mál Naše postavení jest takové že
každá slza jež t oka Mexikána
vytryskne jest znakem zbabělosti
a malověrnosti na těle národa!
Pánové! Tato mladá dáma ztrácí
svého chotě — doulám Se národ
bude znáti ivou povinnosti"
"Vdova Eskobedova jest vdo
vou národa I" ozvalo ie ve dvoraně
hlučné volání
Gítta utřela si slzy zatajila
utlumila vzlvkot a hlasem srdce
rozrýva jícím oslovila shromáždění
"Nc-ciť tedy umře Eskobedo za
svobodu mexického lidu ale —
nechť umru s ním i jál"
Na podiu objevili ie čtyři rame
natí vojáci mexičtí
Obklopili Cittu
"Půjdu pánové" pravila Citta
směle "dříve víak dovolte abych
stiskl pravici této ušlechtilé via
stenky" '
luarez pokynul rukou Se může
tak učíníti
Citta za všeobecné pozornosti
uříHtoupila ke Gtttě
Přitiskla pravici Gittinu na své
irdce a hlasem zvučným daleko
troziimiteloým pravila:
"Pozdravují vás paní má! Ta
kovýmí si představuje francouzský
lárod atatečoé vlastenky mexické
Eskobedo nesmi zemřítil Repu
blika mexická bude vzkvétali i
žítil"
Co se při těchto ilovecb přiho
dilo těžko jest popsatí
Líd dupal tleskal provolával
slávu — plakal!
To pravit zajatý francouzský
důstojník! i
A mezitím co tento hlomoz
obrátil vlečku pozornost jinam
naklonila se Citta k uchu Gittině
tiše jí leptala
"Já jsem Cittatvá Citta navštiv
mne v žaláří — Eskobeda zachrá
níme!"
Gítta okamžik zůstala překva
pením ztroulá a pohlížela na Cittu
Pak ale vykřikla a — padla fran
couzskému vojínu kolem krku
Líd arci vysvětlovat li to jinak
provolávat francouzskému poslu
slávu
čtyři vojáci Cittu odvedli Všu
de kudy ji vedli vítal jí lid a já
sotem
Juarez se založenýma rukama a
zasmušile za ní pohlížel a mrzutě
si bručel do vousů
Vypočítali náladu tidu — toť
botové umění! Usnese se že fran
couzský poslanec má zemříti a —
odvádí bo — do vězení nádše
oím provolávaje mu při tom slá
vul Takový jest iidl Taková jest
pfízefi lid ii C
svs's'0'H-e''s-'t)o-'Ms
Kttttl iitúip nj-nf tliktnlt tilatttt tit b organ
aM serste s wwm
" l Ml' ♦ ►
l4lt Sms4 fwb S S Sraw
?! mi !'! H ) i) m
M'WtfW 4a Mlltw nť AlM
u I Kt tik4 f nav
1111 L VHit l ♦ ár
aiii s sssiis imret III
Miíiim ' M f MS
! llí lll k
1 -CfcW
m m
ftib tl iti ai '
Nepravidelné anebo zadržené
čistění měsíční jest příznakem
choroby a Severův Regulátor žen
ských nemoct jest přirozený nii
tet pohlavního ústrojí u Žen a dí
vek Cena f ioo W V Severa
Co Cedar Rapid lowa
Farma na prodej
ve výměře So akrů Skrze farmu
tu protéká Živý potok Farma
jest i míli od města a lt míle od
školy Dobrá příležitost zvláště
pro tobo kdo by ie chtěl věoovit
prácí v cihelně neboť přes cesiu
od farmy nalézá ie cihelna Ni
farmě nalézá se IJ kusů hovězího
dobytka a koně j prasata 70— 80
slepic holubi husy kachny vozy
bnggy maliny i dost krmiva pro
dobytek vůbec celé zařízení far
my To vle ie nechá za 3100
polovic obnosu botově Další
sdělí V SEDLÁK
2oka Friendship Wia
cewwVt ftwiv is a e a
♦ m m 9
AIMSlSIMIllMMIIl0
li _
O
♦
o
o
♦
♦
o
♦
o
♦
o
Severu v
Krvečlstltcl
H!airaAtle Hclte a pfvite
bnau4 Ititky t krte iot f
ňy ritáky a rt4t4ee álnry
Hri niy mil tělo
Ch ♦lOO
hevťrttv
Ncrvoton
let rovédwiýiH 1ík prntt
Clvnlmu vvxiU-iil phlavl
KtNUmtl t-řjmttl tuTVimul
h lcU hlavy a hyMerlt
Cchs II H
Scvcrúv Rctiltítor ženských ttemocí
tlil m pravém dAtéěe dum PrleilAl trvale vyléčeni ve kli
oprvidulttiitoch chriii:h ionkClio puhlavl
I(H)
9
4
A
O
♦
O
♦
O
♦
aetiee44S444444444444e4444ll::a:i40
o
o
♦
o
♦
Q
♦
o
Cn Halwlai
Pglsgt Pro
31 e 10 u
Pír
il? vyniká nado vAcchny Íčky při ka
All děti a odrostlých Lčcl zánct a vAcchny
choroby ptlo I hrtnmt Vyhojl za den na
?♦ htucni a chřipku uživd-ll nemoc
°fir W
Z? Wetky proti t-
ceell
& Scverova Mnsť na rány a bolesti
▼ l£l zérodky ncitiot) odtrafiu!o zénot a ruttrúni otreve krve
nl otevřených ran otlačenin
Cena 2Sctá postou 2Hnt&
Q Nemít ohé rovnd pH lůčcnl otcvronýťh ran otlačenin řezfi
♦
♦
o
♦
o
♦
Severů v
Životní HnlMíím
ct věren ftvemu Jménu ne
boť vlévrt nový zívotdocolóhi
tile Z ku sto ho při zriepé
ne4Žlvnoati nadýmáni rA'
vratl e rwalabloatl Cena 7Hc
Scverovy
Pilulky pro játra
p&nabí přirozeně na iitra u-
Srovujl etollcl rJcdnall chuť
jídlu a hoi ílu&tiatoat
žloutenku e álitČové kamen
ky Ceno 21 ct poátou 2Tvt
♦
O
o
♦
o
♦
o
♦
o
♦
♦
o
o
o
♦
o
♦
o
♦
J Na prodej ve všech lékárnách a obchodech s léky ♦
í TAC! TTTTHTnV velko-1 mnloobdiodník
JWřW 4sWX'X' X ©vLlUOVlXAMI
' TELEFON 38
1 % %
0
2508 n Strtet SOUTH OMAHA
st strnuj
má na skladě
í výborná Importovaná I kalifornská vína jakož I Impor
tované a kentucké kořalky a likéry
TluM že zboží jest také jsk o nim tvrdí Jinak se peníze vrátí
L E Mok l M Co
sfVeU:obcbodnícl 1 ImportířKl
Kástepririrasyi í„ Klrsrht Hr Fríek frbetz
Tel 514Sr- 1001 Faraa I„ Omahrt
Fred Krug Brewing Co
OMAHA NBBRASKA
Váti nejlop&l dru2i Xsžáilca
CatTolM-et m 23xtz "fcledé v eoucUceVcl v lJav-lcň
"Vjnovm mm Jsuni-a-Onau ev :xfljaé ixe xxmptiXíi
láAe tlHAMt KeJMf materiál a bi-JMÍ teebnlrká dereonost
s— — — 1 Tcllká prilirost a obibodui ebatravwt
RáAe Mállál Cipki!tl ebeeeastre
NáAe OUMkU Htile se srfUajM alirlisá
Dopisy e ochotné vyřizují dle přání
leis Broa B$mg Co
Stárl o spolelili-vi sladoi
-}a-Vaří a lahvDjl výborné plvoří~-
Teleíon 119 atem- OMAHA NEBR
Pro stůl
Ti kdož dovedou ocenit! výborný stolní nápoj
oblíbí aí zajistí na&e "GOJLD TOP' lahvové pivo
Jest lebké perlící ie tížné a jako jest cdravé jest i
cbutoé Vyrobeno jest t nejleplíbo chmele vybrané
bo ječmene a Čisté vody— oenlť v ntm ani jediné přísa
dy jež by byla ikodlivá neb nezdravá Není to laciné
pivo v nižádném smyslu ale jest to jedno z oejlepllch
a ti ktefíl je jednou okuaíli atali ie řádnými oaiimi
zákazníky
Dodává ae v bednách a uce v lahvích kvarto
vých neb paintových Objednejte 11 u svého obchod
nika aneb telefonem — Tel Omaha 1543 So Omaha 8
JETTER EEEIIHS CO fatt i latrují f ttcnl Jln
SOUTH OMAHAONEB