CÍSAŘOVNA ALŽBĚTA
s
1
nl'o W'
Vii Slfflltt4 V
lenili ! Vlil! ftor4
i 1 1 i 1 1 1 1 1 I 1 1 1 I I M ' 1 i ' lt I 1 I Vi'il
h tiSmi
V oknsm Slil g "!
I#lti
lkt
' il it ti íUu Su'ili
II ilufciř '
"A íl (lká llf jí! tavní! v
O mocného lrpll'l I ohli"
vým d ({'♦'' EnkoNdu
DrHiOll
"ťtt lil mi laa uthUi!'
Irptsl rru Kiholwdo "Otevři
dvířecbii ti Hcí dnlrtité tpiivy"
"Ty si Iroulil phjiti do l)tu
Mirutionaf" tiisl s Miramon s
dňrsrrm
"Vldyť vidlí it jsem iJc! Ti
dy v císařovi psláci! Nu otevři
mil'
Miramon vpustil Kskobeda
Oba vojáci chvíli mířili se ní
Vťípin pohledy
Kýlo to také podivné setkání!
Miramon padlý president re
publiky nejnadšeněji stoupenec
císařův a Eskobedo Juaresova
praví ruka stáli si tváří v t ví f v
palici císaře Maxmiliána v pří
bytku MiramonovA
K tomu potřeboval Eskobedo
aluSnou odvahu
Eikobedo promluvil prvý
"Jsi dobrým přítelem mexické
ho lidu' pravil Eskobedo "není
tedy Čeho bych se u tebe obával'
"Co cbcesř"
"PfiSel jsem ve jménu republi
"V Mexiku není již republiky
zde panuie jeho veličeostvo císař
Maxmilián '
"Řekněme tedy: přišel j?em
tobé ve jméno lidu"
"A proč?"
"Juare a většina se rozhodli že
v zajmu nezávislosti Mexijta i
proto aby republika byla zactio
via a aby cizinec zde nebyl pá
oem odstoupí Juarez z křesla
presidentského — ve tvftj pro
pěch'
"V můj prospčcb?'' tázal se Mi
ramon překvapení
"Nu aoo Někteří z naSích
věrných se domofvají že tvé jmé
oo jest nejoblíbenéjiSí domnívají
e Že vSichai ti kdož po tvém
pádu z řad našich věrných odešli
znova připojí se k straně republi
k mské jakmile ty zasedneš opět
na presidentské křeslo"
Eskobedo přistoupil zcela až k
Miramooovi a pohlížeje mu vý
znamné do tváří táial se bo
táhlým hlasem:
"Myslit zasluhuje si rakouský
arcikníže Maxmilián mexický cl
ařský tronr''
Miramoo nemohl snésti pohle
du Kskobedova Aby vtok zakryl
bouří v prsou jeho vířící otočil se
poněkud na stranu a tvářil se
jakoby hledal něco oa stole
"Ano jest trůnu císalského ho
den!" pravil Miramon zvednuv
náhle hlavu a zadívav se Etkobe
doví do očí
"Nevěřím ti"
"A přece měl bys povinnost
mým slovům dátí víry"
"Tys našimi Sem tě zavedla
potupa kterou ti učinila republi
kánská strana tím že tě svrhla
Ale my posadíme tě opět na křeslo
prelideotské přinutíš císaře k
zřeknutí se trnou Snad nebyl
bys bláznem abys svou moc a ve
líkost obětoval císaři? čím ti
jest tento císař? Jaký svazek
ho víže k mexickému lidu? Žádoý
Chce býti císařem! Císařem v ze
mi pokladů
"Eskobedo zakazují ti taková
slova!" obořil io Míramoa na gc
oerála
"Polož si ruku na srjce a rci
Miramoae cítíš opravdu tak jak
mluvíš? ''
V nitru Miramonově zuřila
brozná bouře
"SlyšH čí vidél snad Eskobedo
něco?" myslil ní v duchu Mira
trion "Císař Bic otřásl mou dů
věrou i vírou ale jem Msxmiiii
novým přítelem! Mou povinností
jest říci mu dříve vše do očí aby
byl císařem aby byl mužem aby
žil jk se na císaře sluší anebo
ať se vriti do své vlasti a pak te
prve chopím se boje sám t Ne
ne í Eskobedo mne nevláká v
pť nevyužitkuje tuto chvílí k
tomu aby mne od císaře odviá
til!"
'Věřím tíže v duši velice zápa
ííš" pokračoval Eskobedo "Není
to maličkost kdvŽ v nejkrásníj
iich eadějích jsme se sklamali! Co
je ti tento císaři Míramoa jest mu
žem t lidu Miramon jest náš
Mixíkánův a my mužně při něm
vytrváme!'
"Viděl jsem pří zvolení Juare
aově kterak věrně jste vytrvali při
mně Nechci o vás věděli! Ji jsem
stoupencem císařství Maxmiiiá
nera nebo bez něho ale já chci
tnfti císaře!"
Miramoneníco te tě zeptám"
"Nule?"
"Tvá matka a tvá sestra jsou ve
městě Mexiku"
"Vím o tom"
"A vil také proč?"
"šly napřed aby připravily
oaie uvítání"
nt 1
Mirtmon tissiě (mlílř II
stkohn la
Chci I mne V)sl)Miti? ' otál
se hn
Tr'ť Ijch lě vyslýt-hilř Cbc
ti ) n říci i lUjduk il %)th
dí jut n nitku my jme mu
jíl ns stopí Tvá matka cnirs
jfl imlovat ii vích iK-l M-ň íi
vol lOii Jareovými ajatými '
"II i 1 o! í"-h í" propukl Mír
mni v hněv "Jak ťí e mohli o
pováíiti vttšliiiouti ruku na tyto
ssf tiee ?'
"Hty podesfelé! Skrývaly Hej
duka a jeho domnělou choť u
koimi Lukrccii-'
"A — ?" zitípčl Miration
" budou zavřeny tak dlouho
pokud ty přede mnou ncprohlátíš
Že přijímáš presidentské křeslo
mexické republiky"
"Nikdy!"
"Pak zůttanou matka i sestra
tvoje věčně ve vězeni"
"Vysvobodím je! Kamene na
kameni nezůstane z celého Mexi
ka nepustíte li Je na ívobodu! O
brátím své přívržence francouzské
vojsko i rakouskou flottu proti
Mexiku!1'
"Miramone pravím ti ještě jed
nou a naposledy: vyjádři se pode
mně ruku vyhledej císaře a před
lož mu k podpisu listinu kterou
se trůnu zříká!''
"Více mně nechceš říci?''
"Ne"
"Pak tedy odepni si šavlí ode
vzdej m:ií ji a čekej až tě dám
odvěji "
"Mé zajetí neprospěje včci Max
miliánově ''
"Ale upokojí moji duši "
"Ustoupím jen náiilí a stane li
se mně něco bude ráno Queretaro
bori bardováno"
"Odevzdej mně svou šavli!"
"Vezmi si ji' odpověděl Esko
bedo směle a hrdě
Miramon sejmul bambitku kte
rou měl nad postelí potěšenou s
vystřelil z ní oknr-m
Služebnictvo a stráž u císařské
ho paláce poděšeně se seběhly
sám cí-ar jifiipěchal na snrt
bledý oa místo kde výstřel se
ozval
Eskob-do vůdce mexických
povstalců!'' zvolal Miramon uka
zuje na generála
"Zmocněte e bo!" nařídil císař
vytasiv zbrařl {tamil před E
skobedem
Miramon opovážil se na mne
sábaouti" pravil Etkobedo efsSři
Za to zaplatit vy veličenstvo
jemuž by lépe bylo obrátili se a na
vždy s Mexiktm se rozloučili "
Všichni v palicí žaslí
Ne proto že zmocnili se Etko
beda ale spíše to jím bylo nápad
né Že císař byl doma kdežto
všichni se dsmuívali že jest v le
žení
Stráž rychie odzbrojila Eikobe
da a odvedli bo
Mirarnoo popošel k císaři
"Veličenstvo'' pravil Miramon
"Eskobedo přišel ke mně jako
dobrý přítel a nabízel mně před
sednické křeslo Nepřijal jsem
toho ba zneužil jsem i náležitého
práva pohostinství a dal jsem bo
zatknouti Ale to jsem neučinil
proto že by snad Eskobedo neděl
pravdu "
Císař Maxmilián tázavě pohlédl
na Míramona
"Co pravíte?" tázal se udiveně
"Eskobedo děl pravdu? A co
řekl?"
"Vy jste nepřišel do Mexika
vládnout ale zapřádat dobrodruž
ství "
"šílíte Miramone?" tázal se eí
sař a oběma rukama zatřásl býv
tým presidentem republiky
"Jsem úplně při vědomí" odpo
vědíl Miramon
' Což jsem snad chtěl jiti? Přec
jsem odporoval tomu abyste mne
sem vodili!"
"To všecko byl jen klam"
"Miramone probůh vy třeští
tej jak mně můžete vyčítati věci
takové?"
"Milujete císařovou veličen
stvo?" "Zbožňuji jí"
"Na vaše císařské slovo?"
"Přísahám!"
Miramon le usmál
"A vy! vy! — Vy chcete být cí
sařem mexickým?'' pravil Mira
moo nesmírným výsměchem
"Miramone ji císař vám po
roučím abyste okamžitě vysvětlil
mně své počínání líce vás dám
jako topiče císaře zastřeliti! Co
jest mnoho jest mnoho!''
"Ž jsem věrným stoupencem
vašeho veličenstva dokázal jsem i
před chvílí'' pravil Miramon s
hořkým vzdechem a hluboce doja
tý — "Eskobedo zval mne k li
du k mým synům k mým ďtem
k mé vlasti I A já jsem je za j
ffiítl! Odvrhl jsem od sebe lásku1
t Mlh kdy ftli H# jut V ll t
Mi h kdy b t # hvěj a 1 1 í
kdy ml ixstks t Srttu tu Junt
lenjííiii #Iiil Vitu liřinto
Ulktfifc v p-lium stárni stém i dá
mnut Ah jtntm mne dejte #
sttfliti Itihif nemusel tidistr"
t l f Msvtntiáitdidý )skn itř
ns tjuli-ilil btoiná sluti M ls
mnnma
Nilruld lni NfukWnl tu ii
% i
Ii M t(il tilt kufli
trti co r! něhu odttila ntjřr
nM přiii-lr Miiinmna
A itssř opis díl musil f vilice
plemilisti ttrl iivohl opít klidně
O Iptnědřtí
l'řitoupil k Mirsmonovi tuho
pil ho m ruku mírným latki
v ý til bistem ti' i jful
"Obvinil t# mne tříkou }ili)
bon tmi byttr se ?k o p-jl prav
divc-ti přfsvřdíil Nahněvám
ns vis Mirsmone ioll mne n
to žc Ukj vale a úds plitelská
da'y e tak lihce sésti "
"Viděl )'e'ii na své laMní
ofi prohodil Mirsmon
"Co?"
"Cittu veličenstvo! Uobr ulru
hyoi a světoběžnici!"
"Jii-iii pánem svjch činů a ne-)-i'in
nikomu povinen kiátti vy
světlení 1'řcs to však vám olijas
ním"
"Tuto věc bude těžko objasni
ti" jotnamenal Miramon a máv
nul rukou "Proč stc opouštěl
v nocí ležení? Proč jite opustil
ty kdož důvěru svoji skádají
pouze v osobu císařovu?''
"Citta byla u mne a a očer
řiovala císařovnu Slyšíte?'
"OčerBovala císařovnu?" tázal
se Miramon s ádivem "Cim mohla
očtrnovati tu jež zde v Mexiku
nebe zastupuje?''
"Že věrnost její jest otřesena
že že láska její není více
mou že Bazaine Nu ale
dovolte abych nemluvil dále"
"A vaše veličenstvo vyslechlo
ťito zmiji?"
"Zakázal jsem jí hrubými slovy
aby nemluvila ale Citta syčela
uštknula pomlouvala! A v
tiché noci hořela rná duše srdce
mé krvAcelo a v noci sám po ne
bezpečných polních cestách j-íern
se vrátil sem do zámku a co
jsem viděl ''
"Vaše veličenstvo nedůvěřovalo
císařovně?'' pravil Miramon zara
ženě
"Nevěřte tomu Miramone! Při
šel jsem s m proto že jsem c til
že jsem povírinováo odprositi svou
c! oť za to že jsem toho satiru
vyslechl! Přišel jsem abych po
lihky svými zahrnul její čisté t
vznešené čelo jež jest hodno věn
cez lilií!"
"A co jste spatřil veličenstvo?'
"Spatřil jsem a nechápal jsem
co jsem viděl Eazaine stál
uniformě garnisty na chodhe ns
stráži Co tam ten člověk
chtěl?''
"Povím to vaší-mu veličenstvu
"Nuže?"
"Chtěl se přesvědčili o věrnosti
vašeho veličenstva'
"V tu dobu kdy jsem v ležení?'
Miramon sklonil hlavu na prsa
"Viděl jste tedy Cittu v mérn
stanu Ale císař % ní nelaškoval
srdce jeho krvácelo duše jeho se
bouřila a bol ho pudil z ležení!''
"Bazaine stál u dveří císařovo!
oýchř" pravil Miramon jakoby
nahlas o tom uvažoval
"Ano on to bylj dobře jsem bo
viděl"
"Dáme si na liazaina pozor ve
líčeostvo Více nemohu teď
říci "
'Má choť však je nade vše v
podezříváni?" tázal se císař a hlas
jeho se chvěl
"Jeo ničemný bídník mohl by
císařovnu lak uiíraou a dobrotivou
takovými podlými pomluvami o
čerftovatí Cilta musí býti odtud
odstraněna veličenstvo "
"Promluvím generálem ktírý
sice Cittu velmí si oblibuje ale já
ji a bií ku stle nestrpím''
"Ulkrtlm tu zmijí!'
"A mohu i nadál spoléhat! se na
přátelství Miramonovo? '
"Veličenstvo i oo trpká slova
před chvílí pronesla ze mne jen
oddaná věrnost a pravé přátel st ví
Karakter vašeho veličent a zdál
se mně býti jiným následkem zdá
ní okolností a úkladů jež za zády
vašeho veličenstva se připravova
ly Milost pakli jsem urazil
milost překročil li jsem meze oá
ležité Ze někdo mne obelhal jest
již jisto A toho lháře vašemu ve
ltčeostvu odhalím dříve však mu
sím ii zjednali důvody "
"Jest to Bazaine viďte?"
"Nemohu ještě ničeho říci velí
leostvo Stál li Bazaine ikutečně
na tiráži jako gardisla u komnat
císařovniných máme právo bystře
ho pozorovat! a činy jeho kontro
lovati "
"Děkuji vám' pravil císař a
stiskl mu vřele pravicí
"Veličeostvo" pravil bývalý
president republiky "Eskobedo
musí být! ještě této noci zastře
leo "
"Vím o tom"
"K pronesení rozsudku smrti
jest oprávněn také Bazaine Půjdu
upozorním bo na jebo povio I
"NIU vliti se rtlnii vy
)pnim l ni vis ♦! b
"Hiflt petučiti tehřňtvn '
"V filt tni sltf ktt oil tejtanti
n oc v tukoví Ittisia ttl nnl
feiii ns ml litině Musím ť)'ti i
PatiintHt Irtiným I k lly bl
ulitu %mn a sisil i f ii t n ě
tll(Mii ftdtsnřn vťdnfmi U
ks (iiii ( y
' lid I tid námi li krátko
veličenstvo I lUísnie liS(tova
' i
I í fc'tll4l Í4IlJ ttfc„ié
tnide se houpali!"
KAPITOLA ib
Bitilat s cinřt
''(rnrtť Itaiaiiitl stulřl u rsní-
ho ttilkti i praioval
Přis lo le byla poídil nor sí
nelehl
Mirsiren rptu Iks ttanl k němu
do dvtři
"Cli-sř tajal Eskubedi!" isolal
Miumíii hlscm iský byl hodi n
driti hioni této u láluMi
"To by lo doi nrroiváíní'' od
pověděl llaisinu s Mlíkýin dušev
ním kbdrm
"Dost ni rořváiué? A přič ne
rotvážtié?" lána! se Miramon pře
kvapí ně
"Eskobedo nepřišel k tobě ja
kožto ti přítel"
"Ale já m"it jeho úhlavní ne
přítel a když první generál řepu
hiikáuiký vstoupí do hnízda cr!S
dojista by byío zbabělé abychom
ho nechitií uprclinouti"
"Zalknutím tímto však nepro
spějeme ani za mák záležitostem
císařovým ''
"Dáme ho zastřelili!''
"Bachorky!"
Lof Co in pravil r tázal se
Miraiioo zaraženě
"Maxmilián stojí na císařském
trůně jen jednou nohou I rozsud
ky smrti nemůže pofíti své pano
vání "
"Nutili btlita l) nehol1 Cim
lim bll jen eřnňast "
"Kuhn ořuOosatsř'
"ttssřůvíni
Tíh livhin ''
"Seděl j po cvlod noe id u
Stulil?"
"Byl jrm ni stiáíí n rUtřnv
ty "
"1 točí"
' Ti iře i ibolnujijski)! jsm
li Jíl hkl ''
' llnii iii vlnu y mi kaiKiin
a ttk#ut I stí při lom dšti btkrm ''
"Myilltu le v imri I yla lit plí
Utitnsi aby Moniliin se nim
byl leptal 1'ioč lo Hrtifindř "
Jir Mts iiiHimc) s# lehce li-
řdělO
"Snad tě nepornal!" ptavil po
níkud vlisě neboť bylo mu
dobře r ni ii id že tísst Bain v
umíormě puciial
"Viděl a ttofrial Ale neplál se
po ničem protože cítl Že jest ne
věrný ''Bsraine poulední rada má ji sl
l sbys přinnal tl!i přimo a
Kníd BIIUO ll)li( tlmllill ilrtiM) lu l) iirutill
tM mim - -ir
t vi W-iť1 4 tH
s #"-1 t i Mt-4 ffer 'ť
rítttti S v v-t it 1 1 ##
I St lUt i ( ttli I f lit) m -res
tttnř tt ltal tf f iVnlt ! f ' f
I isito Vll sUk
liUlll llSlit)
SI l lIH lu f HÍ i
I 1 vT a-ar
' - '
!# l„ lW k -w t t ttl
eo tlf rtmutk VurlfCH ( nl1ll
lklir Id
II I f UMl l-ii t i S
ti S ftMk i „ 1 1 + it- fc
lil h lui ť i cn
c♦o♦o♦oooow♦ow♦
♦ o
o
e ve rovy lékyl
iiiiiiiiaiiiaiiiiiiiiaiiiiiiiiiiiiiiiaiaMiaiiioiaifQ
nost
"Znám již tato krásná slova!
Ostatně není k lomu ani třeba
císařova jména abychom bylí s
Eskobedem hotovi Juarez ztratí
v něm svou pravicí a bouřící se
doťorodcí budou zaitraŠeni že
jsme Eskobeda zastřelili"
"Já ho k smrti neodsoudím"
' Pak jsi zrádce a járn dám za
střelili tebe ve jménu císaře!''
pravil Miramon rozhorleně
"Jenom ne lak zhurta Mi'amo
ne" upozorňoval Bazaine věrného
stoupence císařovi "Vojenská
moc jest v mých rukou a také nad
životem Mirarnonovýin jsem pá
nem á "
"Nikdy!"
"To se ukáže Pokud mně fran
couzský cfssř Napoleóřj důvěřuje
neznám v Mexiku žádného pán
nad sebou "
"To se také ukáže A teď se té
chceš ijočíti s Eskobe-
ptám co
dern ?"
"Podržím ho v záloze"
"Toho není třeba "
'Zodpovím sí za svéčiny sám"
"Cíař sí toho přeje "
"Který jest tíař?"
"MaxmiPán "
"já povinen jsem zodpovědností
císsři Napoleonovi ''
"Mejse oa pozoru zráda mohla
by lě připravit o hlavni"
"Neopakuj více slova zrádce
Miramone Já hájím zájmy mexi
ckého císařství A to podle mého
míněni není zrádou '
"Ekobeda nedáš zastřeliti?"
"Ne"
"A proč to nechceš učinili ?'"
"Protože jest mně třeba popu
lárnosti''
"Tak?''
"Ano A pak chci zachránili
tvou matku i sestru Eskobedo
před chvílí mně řekl že v tom
okamžiku kdy do města Mexika
dojde zpráva že Eskobedo byt za
dnešní návšiAvo císařskou stranou
popraven umrou tvá matka í tvá
sestra na popravisti na nlméstl
mexickém"
"Což nemáme došli vojska bych
mohl vysvobodit! svsu matku a
sestru ze spárů Juarezových?''
"Nemáme"
' Nuže - učiním tedy provolá
ní k lidu že matka a seniri Míra
monova jest v zajetí juarezově t
lid lám mé miié vysvobodí '
"To můžeš učinili Miramone
ale já nedám li k tomu auí jediné
ho voiáka"
"Podle toho jest ledy jasno
mezí osmi Moc je óplně v tvých
rukou císař Maxmilián jest pa
novníkem pouze podle jména pá
nem a velitelem jsi ty! Na tobě
závisí náš život císařův stejně
jako můj '
"Pravdu díS" odpověděl Bazai
ne lhostejné
"Ale od francouzského císaře
nedostalo le ti lakového poslání
Pryč tedy i tou maikoul OJ léto
chvíle považují tě za nepřítele a
odhalím ti císaři nechť zví i oa
akého hada si ohříval na fiadrech
O tatni jsi také lháři Lhář a po
mlouvat a takový muž nemůže
nosili střapec dů-tooický'
"Pozbývám trpělivosti Mira
mone
"Řekl jsi ře císař není hoden
ani mexické koruny ani císařovny
protože — a poslal jsi moi za
ním do ležení"
"A?"
"Našel jsem tam Citta"
"Děl jsem tedy pravdu není liž
pravda?"
mužoě své nepřátelství sueitéto
lajné nenávisti povHane hrozné
krveprolévAní "
"Toho si přei "
"Ale já nikolil"
"Zrmfmne ledy mál li k tomu
odvahy"
"Káno povím všecko císařov
ně "
"A večer bidel mrtev lo li
pravím já já tvůj pán a velitel! A
teď mne dále nedráždi jdi spát
dej si pozor na cliařovnu beztoho
té cíař jmenoval strážcem sukní
svěřiv li péči o císařovou Gene
rála Eskobeda můžeš mně klidně
svěřili ten císařství na vážnosti
neuškodí!"
Miramon s bezvládným hněvem
měřil generála od hlavy k patě
ale ten nedbal pranic na jeho
hněv
Věděl cítil že moc jest v jeho
ruko'i a že Míramona může zničit!
kdekoli se mu zachce
Věrný přítel císaře Maxmiliána
byl nucen odejiti z komnaty Ba
zaínovy a hlavou sklopenou a
mlčky
Bohužel postavení Mexika bylo
skutečně takové
Císař závisel tak na Bazainovi a
závisel na něm i Miramon popu
lární a tichý Miramonl
Bazaine navštívil Eskobeda v
žaláři a místo toho aby mu byl
oznámil k odstrašujícímu příkladu
ortel smrti řekl mu toto:
"Pane generále víle co čeká
vůdce potají přišedšího když byl
chycen v nepřátelském ležení?"
"Smrt"
"Velmí dobřs Ale já vás nechci
zavraždili pane generále"
"Co tedy chcete? "
"Dohodneme se"
"S radostí A O Čem?"
"Uzavřeme na rok příměří "
"K tomu nejsem zmocněn"
"Důvěřuje vám Juarez úplně?"
"Neobmezeně''
"Pak tedy není nižádné pře
kážky!"
"Mexický lid přeje si válku"
"Napište Juarezovi čeho já žá
dám na odpověď rád počkám '
Kok jet dlouhý čas Snad by
se měly vymíniti jen tří mftsíee"
"Vyžádám si z Ersoeie ještě
třikrát tolik vojska kolík ho zde
jest a pobijeme vás"
"Možná ale já tornu nevěřím'
' Rozmyslete si do zítřka mé na
bídnutí Psklí odpovíte záporně
budu nucen vynést! nad vámi roz
sudek smrti "
"Před krátkým časem jsem se
ožciil žijí vlastně ješt4 v líbán
kách můžete si tedy pomyslili
pane generále že bych zda nerad
nechal zuby Budu psáti Juarezo
vi a navrhnu mu jednoroční pří
měří "
"Dobrá i"
"Prosím abyste mně poslal do
vězení inkoust péro a papír"
"Mám jeíté jedno přání"
"Jaké?"
"Málku a sestro Miramonovu
uně vydejte "
"Ano jakmile budu na svo
bodě "
"Nikoli Chci aby le to slalo
hned '
"Ty však jsou jedinou jistotou
k ternu že zla se mnou krátce
nezatočíte "
"Miramon mohl by příměří po
bouřili potřebují matky í sestry
jeho k tomu abychom jimi udrželi
Miramoa v lachu"
"Vy byste je choval v zajetí
pane generále?''
"Zisté "
"Slibte mni oa Ivou čest } po
uzavření celoročního příměří pro
pustíte mne na ívobodu!"
"Vždíť to bude hlavní pod
mínkou''
"A kdyby Juarez oeivolilř"
"Pak vám slibují oa svou čest
že pošlu obě dámy do Mexika"
Eskobedo udiveni pohlédl na
Francouze
Nemohl te náhle domyslili koho
mi v Bazainovi viděli- lest to
přítel císaře Maxmiliána? či vypo
čítavý lstivý generál který itaví
si za zády Maxmiliánovými pro
sebe císařský trůn mexický?
Na dvoře vězení ozval te blat
polnic
Buboy vířílyitráž vzdávala Celt
o
Severu v
Krvťtirttiftíl
wIMřeiJiiln n-CiM n ťiřc
hn mi} i ií ny t tru luijl v r
ilv ruchy n mst4inú rtitry
tnutu mynl n mu Klu
Ci-ii ii $100
Sevcrúv
Nervotott
et nnvidiivH Vm lihem pěnil
iiiiiimu vitti( miÍiimiI
niiimmtl hkcnniiKtl Hcrviwiil
hik'H tilu jr a liyMisrlI
Cghu (MHt
4
&
©
&
♦
Severů v Iíett!átor j?:sk'th nemocí
likí mu prrtvcm oútro dum Přlttuši trvali) vylúCviil vc victU
Muprrvkl- lnMtiívh n tluirulm li ájnmkelto piililnvl
Lenu tllMi
Co nnlwlmN t JSÍOtlil ♦
CJČj i r Z
ip vyniklí nado vAcchny IJky při kn O ©
Ml diti a wlroHtlýcIi Ix-Ci zAnčt h vAccItny ▼
choroby plic 1 hrtanu Vyhojl za den tm- ©
stuzeni u chřipku uživá-H tictituc- V
nvzíírovcA Jittbr' 9
a -
' Jlr-
®
ia ! taf
Se
Cenu TnMutek
ny za rove u
7 T3"kňy proti
2S tsnid A
aaaii
Se vcrovíi Mnsť im rtíny n bolestí
nl£l Zií rod W y numnef odstraňuje ziíiiet a zahráni otrnve krve
Nvmrt bé rovn4 při léčeni otuvřeiijwh rnn otluttiilii řufi
opriríi ii npilctiin Cenu ictít piištiiu ZH ttíí
Severů v
Životní Bulsilm
Juet věren nvénin Jménu ně
hot' vltivrt nov život doceiChu
télu v Zluato ho při ziícpů
ncií7lvmiitl niidýttiiiil ii
vretl o tienlnhlotl tciu 7ftc
Scverovy
Pilulky pro játru
pUMohl přirození nu itrn n
prii v u JI Htollcl zjoil unii chuť
k ) 10 lil a hojí žluCmitoHt
loiiřeiikil (i žliičovů knmt
ky Cenu 25 tt poAtuu i"l vt
Na prodej vc všech lékárnách a obchodech s léky
Sřf iiiswsil'jhswiib
' % íe-- -
♦
©
©
©
©
©
fy
®
y b Ty i KM
říj?- A "M =iiríOsif
JOS DUFFY
velko- i inaloolřcliodník
má na skladě
výborná Importovaná I kalifornská vína jakož I Impor
tované a kentucké kořalky a likéry
Kuří ? zboží Ji'St takě Jak íMif-m tvrdí Jlnsk s penfz vřítí
TELEFON 38
2508 N Street SOUTH OMAHA
:r3
A N Frick & Son Co
TVeIíobchoilnícl a Importéři?"!
XástiijM irrinyi I Klnu lit Mr Vrh Ttwtz
Tři 1001 Farim ul Omaha
Fred Krug Browing Co
OMAHA NPflRASKA
N til tu í vyrný plvoVHr"
"Varl nejlapél drví 2a lažáiltvi
Caln-ot & Extra -v ayaťUsAcli as ir Xjh% vidi
Vyrwn mm kaliamu av savdzL4 lva nmptmáAi
itátsK iMáiin
JUK NVállAi
Hfjlfi! materiál a nJIp(í Uhnlrki ttofMlaiwt
— Vullká pflčMvusl olH-kMlnt triist
ťspiiknfU obxwnstvo
Hiíí m SfSliaJH Iki4
Dophy o ocliolno vyřizují dle přání
weis 43řos are w g wo
StGirl o spoleliltv-i slčtcioi
-jřVařl a labvojí výborné pivo4~
Teleíon 119 rn OMAHA NEBR
Pro stůl
Ti kdoi dovedou oceniti výborný stoluí nápoj
oblíbí ai zajisté nafta HGOLD TO" lahvové pivo
Jest lehké perlící se a řízné a jako jest zdravé jest i
chutné Vyrobeno jest i nejleplfho chmele vybrané
ho ječmene a čisté vody— neoíť v ním ani jediné přísa
dy jel by byla IkodlivA neb nezdraví Není to laciné
pivo v nížldnérn imyslu ale jest to jedno t nejleplícb
ti kteříž js jednou okusili atali te řádnými oalimi
zákazníky
Dodávl le v bednách a sice v lahvích kvarto
vých neb paintových Objednejte ai u tvého obchod
oíka aneb telefonem — Tel Omaha 1 54a So Omaha 8
JETTER "BREHM CG„ raň a lamu f f i-ni jítí
SOUTH OMAHAnNEB
SVrsli)
m m i jl ' j