CÍSAŘOVNA ALŽBĚTA
DomII Ol Vlt#l ieroi
'Milý rtil fcaione Nifjn# tUt
tluku! Ohiiíni t junttimi fc
vad on ř lít til řniii i "l U"o
tli Stfu)om án ' fniiii
tom naUlio niiloviiiťhij lišili
araktiílel Maxmiliáne Nál nt
lovo)( ťtair ubil i práv
mole aby iiuftl htrxiLký tlr
trůn- NSt 4uite lio ihtiiJ tmru
mu moudrým ridtitn a vířným
vftdcrti woh lé ctí) kvasící
tmi MřkirkCho cluale doprovází
Dl mle maršál Jeho vdiíenslva
Napoleona 111 Ktnrrál Liaame
OhUl! ii nlho v Mnamr
jakotto mnou vyslaný vůdce Že
hnej vám ochraňuj vít Bůh!
Fianlilek Josef 1"
Šipán Hajduk t radoií po
hnutím přečetl také vtnasené spo
lečnosii list jeho veličenstva na
hlas Královna Marie Lukrccie i arci
vévoda radostně a s nadBením
blahopřáli vyznamenanému vojínu
baronovi!
Jediní líce Lukrecíino počalo se
pomalu zachmufovati
Bystrý pohled Hajdukflv zpozo
rovni onu změnu-
"Slyšela jste drahá Lukrecie v
psaof císařově stoji že že
musím odejiti za moře do Mexi
ka?" řekl llajduk
Bolestný t'chý vzdech se rtů
knčžuiuých byl mu odpovědí
"Musím se rozloučili i vámi
drahá Lukrecie hned v prvních
dnech tvého itěsliT' pokračoval
nový baroo "Fovínnost mne
volá Musím jiti na moře do
neznámých zemí mezi lid napolo
divoký Do hluku válečného z
tohoto ráje po krátkých několika
hodinách
Kněžna nemohla ae více zdrželi
lží
Štípán llajduk hluboce pohnut
pokračoval
"Vy má drahá odebéřete te t
královnou Marií do rozkoSného
zámku potfenhofenikého Tam oa
mne počkejte až te vrátím
Pozorujte obláčky od východu vy
(tupující po tich pošlu vám touhy
mé imutné duíe potlouchejte
ievel větérku t těch bude k vám
mluvití mé trdce Čekejte oa
mne doufejte důvěřujte! A
kdybych te nevrátil "
"Probůh štípáoe nemluvte
tik I" zachvěla te kněžna bolettí
"Fík mi drahá Lukrecie dejte
aa břehu čarovně krátoého pot
tenhoíeotkého rybníka který te
tolik podobá tomuto rozkolnému
tyrolskému jezeru poitaviti malý
hrob posázejte ho modrými po
mněokami a vzpomeňte li někdy
několika itzami z překrásných
tvých oči ni toho jhoŽ látka k
vlasti a věroott k císaři byla moc
néjfif než k nevěsti''
"Nemluvte tak ob nerozdí
rejte mni trdce mé jediné blaho
má vičoá láskol'' ieplala kněžna
a vzlykajíc klesla oa prsa generá
lova "Netmítt moc oputtiti
nesmíte odejiti ne ne "
"Mutlm drahá Lukrecie Po
vínnott jest přednějSIl" objal tile
Hajduk vzlykající dívku "I vát
mutlm oputtiti"
"Ale já ti více neopustím! Nel
Nikdy)" zvedla náhle kněžna tvou
zářiči tvář ' Přilit jteni za tebou
tem půjdu tedy i tebou í taml Mé
trdce te od tebe více neoddělil"
"Má drahá milá hrdličko co ty
bys dělala tam v nesmírná dálí
vražedných bouřích divých bo
jů hladil generál rozpálené
líce dívčino "Tím poletují hrozní
dravci — co by ti mezi nimi po
čala tichá holubička?"
"Ne nikdy jíž te od tebe neod
loučím I Půjdu i tebou na moře
do zemí polodivokýcb do bitev
můj drahý miláčku! Zda také
jsem ošetřovala tvé raněné — uči
ním tak i tam! Sláva válečná
ipojena jett i mrtvými a i raněný
mi i tvá vítězství budou jimi pro
vázena i tam bude třeba mé
pomocí Půjdu tam také půjdu
l tebou půjdu neopustím tě
trdce by mni puklo!"
Štěpán Hajduk t nadnm po
hližel na nadšenou dívku jejíž
tváře rděly te ntchem
"Pojď tedy má drahá Lukrecie
pojď i tam!' objal ji blaženě
"Pravdu díl že i tam bude mně
velice třeba tvého andělského
trdce Tvých pečlivých rukou
budou ranění velíce potřebovat! a
mé ubohé afdce též!"
Neaoolaká královna Mane a
arcivévoda Karel Theodor vrátili
te sami do tichého rodnéiio domu
do klidného zámku possenhoíen
tkébo KAPITOLA j
Trosečník
Na moří řádila hrozná bouře
Aini vichr bičoval vysoko se
i (cl vlov
Fregata 'Novara' na níž jel císař
Maxmilián císařovnou Sarlotou
nrftvodem do Mexika zmítala
jako ořechová skořepina na
St Inné it-n' ktl !y
Misky htwtti tliMiř! a hiiíi- t lul
i)k(!l m a řinkotem do klpilkh
Vlň
viní lodní bt politu
rt lé nkiéii apo'fínol': ilř
Masmilián cUařavns 'i 11 1 1-
n Ritilinll sou lilové liaain t
k) Střpin lidik MitamoQ tento
i ivoi rnaikoii a i %huu Inílna
Lukrecie vylil Členové cďařikřhr)
dvota mexické porltvo Merr
lltlo pro clate Maxmiliána do
Mitaniírc ald
Kniira lo lni praskala a skřip
U protole vlalt cisaf byl velikým
námořníkům Žertoval j-n a usmi
val se se slavným admirálem Te
Kctiholfcm bo iři venku tuřícl a
rozbouřenému moři a ujisYoval
vlečky le "Novara"' viděla a již
pf Htň! a i větUI bouře nikdo také
netroufal si strachovali te nebo
naříksti si
"Moře v bouři jest vznelené!''
pravil císař Maxmilián "Vlakové
chvíli přecházeli po velícím kapi
lánském mňntku jest hejvětSt po
žitek Jest ovsem pravda Že jest
třeba při tom státi na pevných
nohách a jtáiě pevněji opirati se
o záSiradl' protože vichr může
snadno Člověka stiísti do moře
ale pravého námořníka to neod
straSi'1 Skvělá společnost" se usmívala
ale — nikdo nepospíchal na palubu
Venku ozval se dlouhý ostrý
zvuk trubky a hned po té zmírnila
fregata rychlost? jízdy
"Co to? Co se stalo?" — tázali
se hosté v nlďfieroe společenské
síní lodní
"Kspitáo dat signál "pomalu'
— " pravil Tegetthcíf "Před lodi
bude asi oěiakt překážka uoa
aneb úskalí? Ae to jest věcí kapi
tánovou netřeba se lekati nál
kapitán jest muž velice obiatnýT
Na palubě ozval te hluk křik
pobíháni
Císař bvl zvědav co je oa lodi
Kalo vyiel tedy v průvodu Bazai
nově Hajdukov a Tegettboffově
na palubu
Kapitán btásit:
"Na pravý bok narazil tiloý a
tvrdý předmět když jsem ti ho
pozorně prohlédl poznal jsem Že
jest to veliký ttožár a na něm
křičící a bědující člověk Lomící
právě ipouitějf záchranné lano
abychom neiťastoého trosečníka
zachránili"
"To te na moří často ttává" —
řekl císař Maxmilián lhostejně
"Jenom rychle dolů i tím lanem
po případě budiž tpuliěn zácbrio
ný člun kdož vl jak dlouho onen
ncíťastník na moři zápasf a má li
jettě tolik síly aby te mohl lana
zachytili?'1
"Veličenstvo ochranný flun
nelze v tuto chvíli na vodu spusti
li Moře tiraSliví jst rozbou
řeno" Lodníci spoultěli lano jakoby
a i
te
o závod
Na stožáru na vlnách te zrnitá
ilrfm krffl nramořa4 muž na
) pohled Spaní I a toužebně očeká
val pomoc v nejvytSI tat pfifiiou
Vytáhli ho na palubu-
Dali mu liloé lihoviny a pře
vlékli v suché námořnické laty
"Přihodilo %t neltístir- tazai
te kapitán lodě
'Ano Bouře ttroikotaia špa
nělskou obchodní loď t nákladem
vlny'' odvětil trosečník
"Kde?"
"V těchto místech"
"Kdy?"
"Před dvěma hodíatmí"
"Loď te potopili?"
"Ve čtyřech minutách nezbylo
po ní ani ttopy Vlny te nad ni
sevřely"
A cestující?
'Ze vlech jtem te ztchrinil
pouze já sám"
"Kolik vtt yio '
"S lodními zřízenci celkem
třicet"
Kspitáo vrtěl bitvou i pokašlá
val aí: nemohl ti niktertk domy
sliti proč nevidí aupoů jednotlivé
trosky potopené iod toeDO proč
nenalézá na vodě mrtvoly liJk
t£ velmi pozorně po okolí te
rozhlížel
Bylo vlak třeba ubírali ae dál
bouře tak kázala aby i "Notáře'
neořihodilo te neátěstí
Pokud mluvil i trosečníkem
Dozoroval Štěpán Hajduk velmi
oozoroě tohoto muze
"Zdá te mní fe jsem tuto tvář
jíž někde viděl Jak bych jí
zoal mvtlil ti v duchu
"Mluví iptněltky ale výslovnosf
jeho se velice HSÍ od výslovnosti
nravvcb Šoanělů Mně zdá
se tento člověk podezřelým budu
ho mlu ttále na ocicn
Kapitán tázal te trosečníka po
osobních záležitostech
"Jak te jmenujete!"
"Alfont Gerenda"
"fWkud?"
"Z hlavního města španělského
z Madridu"
"Čím jste?"
tt - r iM s'j I
hl tle ('k -eň'm hifrt ii !
Ml-ii i n I t m
"]k nfj[i cm jciupe ni
' N nř' Ii1nfh fména "
Mí s i U fl líř-'
" Nl U rm tlrPilll "
' S !' ] m jmi tň' j"
vadl rvi UP in tu rtlit) "
K U:i t)jít poklid líiťrito
tu iij o li tv li tdily se mu'
e t niiti pitlivtinn
iitiM" lekl kiiiín a nitinil
p p) víte ptituc
Kljl lodníci t lvtdli hn do kan
týny díval m řiřpln IU lik la
ii t nt s tainlvníma ttikatíit
4 -Vssdtl bych sp le lenio ne
Iťaniný mní je lisbnel Dony!
Aitt )k e dola! na lpěUkoui
lotfř Jak se dovlal na loto nioře?
Byl po crdý čas dobrodruhem
kďuí ví k l- eliodd a co má aa lu
hem! llijduk chtít se adtbiati ca c(
tsřem alo ten byl již ot přídi lodi
a opíraje se o zábradlí kochal se
velebným pohledem na rozkacené
moře
Hajduk posul neviděl bouře na
moři Přistoupil tedy k císaři a
díval se také na toto vroeS#-né
a strašné divadlo
Díval se na moře le myslil na
troseinlka jejž na laď vytáhli a
zachránili-
"To je zvláStol" pravil si v
duchu "Od té chvíle kdy jsem
tohoto člověka spatřil zmocnit se
mne nepokoj Nevím proč ale
strachuji se o claře Jest to sice
sncHná mv&)éuka ale utkvěla moě
v mysli a nemohu Be )( vlce zbavi
ti! Je li to Ooery pak
oh Doery je vSeho schopen!"
Chař se ohlédl
"Ah pane generále vy jste
tady?''
"Kochám se v nádheře moře
veličenstvo" odpověděl Hajduk t
hlubokou zdvořilostí
"Nepravil jsem že jest to nej
nádherníjSi podívaná na svítí?''
"Opravdu božskáf
"Nejlmá vás závrať?"
"Nikoli veličenstvo''
"Mějte te na pozoru lice te
tnadno roznemůžete"
"Jsem voják veličenstvo a vo
ják nesmí z ničeho se roznemoci!"
"Brávol Jest viděli že jste trb
tký junák — ničeho te nelekáte
Ale teď ti vzpomínám že jsme
velmi nepozorní ''
Hajduk tázavé pohlédl oa císaře
Maxmiliána
"Mytlím"pokračovil císař "že
jsme dámy opustili Pto tdmirál
Tegettboff také prochází te po
palubě a dámy z tváří lodníků
vyčtou tmějí li te usmívali když
moře bouří a kapitánova trubka dá
signál: "pomalu" Pojďme a upo
kojme je povězme jim že jsme na
loď přijali trosečníka'
Hajduk se hluboce uklonil
Císař Maxmilián vzal Hajduka
pod paží a tak v houpající te lodí
ve vichru soazili se kráčeti
V prahu společenské líně se
Hajduk zastavil rozhlédl se po
zorně není li nikoho povolaného
na blízku a pravil k císaři:
"Velííenstvo račtež mně pro
minout! že obtěžuji pokornou
prosbou'
"Co je topane gencriler Mluv
te rad iplnfrn praní muze itk
udatného a hrdinného jako jste
vy"
"Vaše veličenstvo jest velmi mi
lostivo'' uklonil te Hajduk "Má
pokorná prosba jest sbyste ráčsl
dneínl nocí te mnou kabinu ti vy
míniti"
Císař Maxmilián ustoupil krok
do zadu a taraženi se tázal:
"Proč? Z jakého důvodu?
"Prosím abych směl důvod
tvůj říci tž ziua veiiteosivo
Mám zlé eředtucby i žel ty te
mně z pravidla vždy splnily"
"Pane generále vy jste pověr
čivý?" tázal te císař t úsměvem
"Nikoli Nikdy jsem nebyl ta
kovím veličenstvo '
A přece — co vás nutí k zlým
předtuchám?'
"Velíčenttvo zltrt to povím
zítrt ano — ale teď bych te totd
zdál bití tměioým'
"Eh tnid ti nezměníme lůžka
a neschováme te milý bsronel"
pokrsčoval císař "Já se nebojím
na své lodi cítím te v úplné juto
ti a i přírodními živly nepočítám
Proti těm oviem není obrtny"
"Prosím jeltě jednou veličen
ttvo Každým okamžikem vzrůstá
a vzmáhá i ve moě přesvědčeni
že tato vf měna kabin ae musí
ttátí"
Cístř Mtxmiliáo vesele te za
míl
"Budiž tedy jak ti přejete"
pravil klepaje generála na rameni
"Ale ořeii aí abytte mni íítrt
příčinu toho oznámil "
"Oznámím veličenstvo'
A stalo te oč Hajduk prosil
Císař Maxmilián odebral te na
noe do kabiny Štěpána Hajduka
Hajduk pak lehl ai oa lůžko cis a
řovo
Lehl ti oděu a ozbrojen jenom
kabát ii tvlékl ttavěl ae jakoby
tpal při tom pevně tviral revolver
pod hedvábnou přikrývkou
Po půlnoci bouře minula roz
kácené vlny mořské te utišily
rr„-iti wa ! tilila a
hlaJtsieťaopsla jakoby st nikdy
ani itttntl
íir# miaty iciplvrttily
Obloha t Yrult t ittlie t
v ůiifiku mittj tsidavmal stříl r
f)it ni }! "Novsm' í
tii lttiit hísitinti
I lit uničiv kaliny vpsdtlo
i clih pa)-lků
I iikv lio vpadaty dovnitř
sulatym lodntm nkénfctm a ptaMý
řnklný nit )trk bil natřen) l')lu
V ti t T J"! !" i
IUlik byl přikrytý sl rtfptl
Slité ho prouitl lovila hioiná
myšlénka
íář liabnela Doeryho! Posta
va tiahnela Ooiryho s vraíeJnuu
djiion v ruce !
V t uile dobu na protrpím knnii
ladě kantýně lelrl ttovrřník
jeni nebyl nikdo jiný net Gabntl
loery na lavici a i otevřenýma
ofima pohllíil do temné noci
V ruce tvé tiskl Irojhranoou
dýku
"Tu jm ledy"' leptal ti "Se
ípancNké lodí sám vrhl jsem se do
rozbouřeného moře jen abych se
dostal k císaři Maxmiliánovi
Ach s lakotí soustrastí jak dobro
livě se na mne díval když mne na
palubu vytáhli! Mám ho za
vraždili? Musí to býtil
Skvělé postaveni bohatství a moc
budou mně za to od minou I '
Pak Z hlubokosti si vzdychl
"Gabriele Doery! Gabriele Doe
ry! pokračoval v myšlénkách
'lak hluboko jsi sklesl! V ruce
svírá! vražednou dýku! Bylo ti
toho třtba? Tobí synovi mu
že bohatého a rodu zemaoského!
Vraždili císaře! Císaře!
Brr mráz mně běží po zádech
Jeit to něco velikého obrovského
ukrutného neboť tento císař
jest hodný muž! Ale musi to
býtil Snad ti tím pomohu ve
svém zkaženém Životě Po vraždě
počnu nový život Budu pomá
hatí vdovám sirotkům a pomoci
potřebným Budu Činili jen
dobré a pěkné tnad mně Bůh od
pustí! Eh hromské tvědomí
proč mne teď vyrušuje! právě
teď nadešel okamžik činu!
Kdo jest tento císař? Muž
který odsoudil k smrtí muže jiné
ho! Kdo jest on? Má
stejné právo k odsouzení na smrt
jako president JuarezL Gabri
eli Doery buď tiienl Pryč te vSím
citlívůstkářslvím Není Boha
oenl ďábla není nebe není pekla
jen jedno jeal: blahobyt na zemi a
bída! Příležitost" jett tady
abych ti vybral Život lepši"
Pak te zvedl i livica a rozhlédl
s v temnu a když viděl že něko
lik v kantýně přítomných lodníků
chuti tpl tpáoek spravedlivých
rychle tetkočil a po špičkách vy
plížil te z kantýny
Na palubě tětoi te krčil v stín
lehnut tž k zemi ubírat te na
druhou stranu lodi kdo byl cisaf
a jeho průvod
Na triúsuti velitelském prochá
zel ee kapitán velkými kroky na
místě strážním atál mladý holo
bradý námořník na stráži
Doery přelstil pozornost obou a
konečně stanul před dveřmi kabi
ny císaře Maxmiliána
Srdce mu prudce a hlasitě bilo
Byl mužem špatným a duše
zkažené tle císaře přece jen po
tud oevraždil Levici na několik
okamžiků titkl ai na srdce aby
je trochu upokojil
Kuka te mu chvěla když ttiski
kliku u dveří kabiny a otevřel je
Pomalu po špičkách kradl te k
lůžku pravící zvedl a v pa
prsku měsíčního jasu zaleskla te
vražedná dýka již v ruce držel
"Teď! Teď! "pobízel
te Doery a cbtcl vil mou bod
nout! spícího muže do krku
Ale v týž okamžik te náhle
zvedl spící muž — generál Hajduk
za císaře Maxmiliána Doerym po
važovaoý — oběma rukama
uchopil útočníka ta hrdlo
"Bídný vrabul Tedy jsem přece
dobře tušil!'' — vykřikl Hajduk a
počal Doerym třásli
Z rukou Lotrových dýka upad
la Hajduk trazit ho k podlaze
poklekl na něho a sáhnuv po
revolveru pod přikrývkou akry
tém vystřelil třikráte zt tebou do
vzduchu
Výstřely polekaly obyvatele lo
di Všichni te zděšeni sbíhali
Císařovna Šsrlota t rozpuště
nými vlasy v lehkém nočním plá
šli vrtzila do choťovy kabiny
Miramn přiběhl a vyletěnou
šavli také Tegettboff Bazaíae a
lodní kapitán záhy ae tu objevili
"Co te stalo? ' tázal ae Mi
rrmon jeti přiběhl sem nejdříve
"Atentát oa císaře ale vraha
jsem zde očekával já" pravil
Hajduk "Tu jett přivažte bo
ke ttožáru kapitán nechť nad
ním vynete ihned rozsudek"
"Utlučme hol Roztrháme bol"
volali lodníci bylo třeba samého
císaře aby poděšeného útočníka
oa místi neušlapali
Několik okamžiků po té očeká
val Gariel Doery přivázaný 1
prostřednímu ttožáru "Novary"
tvůj roztudek tmrti
Cítař pak vřele přivinul Štěpána
Hajduka ni prta a upřímnými
alovy děkoval mu za výměnu
kajut
kANlOM a
fftal talsifttl
r M tu tďfisiim tyvrian#tw
tIM goxiiil HiMtti ve tvé Min
ll na tulku t tl )il sv tanvrt ki
i-áitkn k ti I vunnipl k itlmu
Si'i'ii ljtik
"KAI bvh t vát i n r
fll '!'iiiSsiVtl fitktthH vOnýrh
lov'' Jlavtl 111 lk viliií
"'tti kamlá U' plavil
Batatn t lift umí vlidiiftvlí ♦V1
tem vi n mtvliii )imiltii? '
i
spáchaný vnutil imhí mnohé my j
l énky Viiiiá li nu vkká r"publ
ka n nll H pn goiutilp vr '
díl t jit n t vi-ti'! úkladiilx)
vraha novému císaři vstlic — pak
asi imuině sinji yáíiliiooli civařo
vy V Mexiku!'
"jt si jist lim le mrvicki re
publika mla tohoto Diieryho —
ti jak s len proklatý Maďar jme
nujeř''
"Ano vlm to jistě pane gene
lále"
"Co vís o tom přotvědf iloř"
"Podobizna císařova rž Doe
rym u v tápase ae mnou vypadla z
kapsy Ni zadní straně podo
bizny jsou tato slova Tento muž
musí být zabit! Jtiarrz"
"Kde je tato podobizna?"
"Tady "
Hajduk podal mu podobiznu
kterou Doery ztratil
Bazaini chvíli te díval na slova
na zadni straně napsaná a pak
pokríil lhostejně rameny pravil:
"To můžu býti Juarezův ruko
pis tle nemusí!"
"Čioy mluví pane generále!
Císař Maxmilián by byl nyni již
mrtev kdybych náhodou nepodí
val se lépe na trosečníka a kdyby
mně nebyl nápadný neboť nemy
slete si pane generále že jsem ti
lehl na lůžko císařovu z pouhé
náhody O tom jnem dříve t jeho
veličenstvem mluvil'
"Tak?" pravil Bazaine t taje
nou zlostí — "Vy jste li tedy ka
maráde předem všecko promyslili
To je bizkécfsařovu přízeň dojista
ai rychle získáte!"
"Jsem buď císaři věren anebo
nikoli Pakli ano jest mou po
vinnosti bdíti nad jeho životem I"
"Ovšemže Ale proč te obáváte
o císaře?"
"Protože v Mexiku jsou zmat
ky nát očekávají tam t ohněm a
železem "
"A kdyby tomu bylo lak?"
"Nebylo by od vát hezké a
správné abytte citaře vedl přímo
nebezpečí
"Buďte klidný pane baronet
Buďte klidný!' — pravil Bazaine
napolo posměšně napolo Žertov
ně "Císař Napoleon poslal tolik
vojínů že můžeme Juareze i jeho
přívržence ve Čtyřiadvaceti hodi
nách všecky pobiti Kromě toho
jett a námi admirál Tegettholf a
za naší lodí jako knížecí průvod
rakouiká námořní flotta Mexičtí
revolucionáři při prvním řadovém
výstřelu umlknou a stanou ae
tichými a mírumilovnými občany
Ostatně — jste-Ii tak nesmírné
znepokojen a nedůvěřujete tlovům
tvého toudruha generála — slibte
zákeřnému vrahu u ttožáru uváza
nému tvobodu a on vám bude
o mexických poměrech vypr
vovati
"Mni stall nalezená podobizna
a netřeba mně promlouvali i naja
tými vrahy Vy jste zodpověděn
za bezpečnost' císařovu já jsem a
vámi sdělil pouze tvé obavy"
"Arciže arcížel Já jsem zod
povědným za Život císařův
Nu budiž jak pravíte! '
Do kabiny vstoupil námořník a
jménem kapitánovým prosil Haj
duka aby navštívil útočníka jenž
by i tíhli rád promluvil ml budu
zastřelen a do moře bozeo
"Půjdu hned — odpověděl
Hijduk námořníkovi a když tento
odešel podal Bazainovi ruku a
pravil:
"Pane generále uvažujte o tom
i vy a myilíie li in v Mexiku jett
zle půjdeme tam napřed a udělá
rne pořádek nedopusťte však aby
císař na břeh vystoupil pokud lid
mexický skutečně bo i otevřenou
náručí neuvítá' '
"Již jtem o tom uvažoval pine
btrone" odvětil Bazaine a itislfi
llaidukovi pravici "Císař může
tměle oa mexickém břehu při
ttátí''
Hajduk odebral te po té nahoru
na palubu k Doerymu
Útočník byl přivázán pevni
těani k ttožáru modral a zelenal
při tom a úpěl a naříkal
"Kád bycb vám předmtl po
tlední prosbu pane generále"
přivil Doery pokorným tichým
hlasem
"Mluvte!" odpověděl Hajduk
přímě
"Přísahám Se jsem nechtěl váa
zavraždili"
"To vím velmi dobře o tom ani
nemluvme"
"Jak to víte?"
"Vrazil jste do kabiny císařovy
ale mám také u tebe cinřovu po
dobiznu t luarezovým polpitem'
"Víte tedy podle toho všecko?''
"Všecko!'
"1 to ie celé Mexiko jett ve
zbrini a tak ž očekává ciaaře
který te do říše blíží?'
PokratoTini
rT LOUIS Vit lik
j Nejíitlí týbir ilech hudebních
wV nittrojd Americe
Jetími lnHn4ti! -i1 V f l r ! Hl Kličte
I antril k tn-IHv
NMUtl kmlelmiH W km')- f'etM I UtefM k') KlH"l)l " I
kltfí m tt jt itkl 'ehli}'m Vm tlnii cleum !' n
iliift M JliVti'Miiet Mil UlttSt]( eftiHlk f Umu
MS
8
Q ivtyA nfVMw
v i
O siívi:uova
§ ŽALUDEČNÍ HORKA
ivyiuja tělesnou lilu
SimotflBje čivy neraduje malá
rit iccifltzážlvnoftťavkchny
ncsnáio iiludku 50c $100
a%
Scvcrúv — — N
SILITUL SRDCB Q
ticmáhá viechity arííínl vaáy Q
upravuje oběh krve aetllula Q
celou soustavu Q
Itoo rl
Scvcrúv — — K
LAXOTON h
nccřílcl zácry Ideální lék O
pro éělt I dospělé Spolehliví? A
rychlý a úilnnv N
BO €SX-
N SEVtROVY PRÁŠKY
A PROTI BOLtSTtM HLŘVY
X A NtVRALCll — -
A isou zcela Jistým lékem proti to
V Jcstcm hlavy neuralgii a kařdé
V hnrelce 25C DOM0U 2Ct I
tYl
§ OLEJ Sv GOTHARDA
S rychle tilcvujo a lífil hostec neuralgii otoky Q
twlcstl v kloubech vymkiiutliiy a veňkerá záníty
1 Oonn DO Ot V
T—
6 _ _ J Klk
SEVERUV LEK tf
tu
SEVEPĎV LÉK PPOTI
S Choleře n průjmu
-_ _' Xi I lSaah Lntl
QDCZpClIiy IS lUll Bitvu"
ce letní nemoci a proti prfijm
každého druhu
cr&lmu
25 a 50 ctů
Q Scvcrúv
JJ TlŠITEIi PLTÍ
přináší pohodil a obíerstvujícl
z spánek ditem Pozhodné neob
V MhuJe omamujíclch látek 25c
proti rcutnatlsmu O
vyléíl každý hostec bolesti v }?
svalech a kostech a zbavuje sou- V
stavu jcdS $1-00 U
SEVEUUV SILITEL O
75c a $125- X
LEDVIN A JATER O
Ičíl všechny nesnáze těchto or- A
upravuje a silf ledviny I Játra O
přivádí prav Mné moicnl a vy
léíh
řánS
ÍJ Na skladé ve všech lékárnách a obchodech s léky }{
X Zvláštní léky u $300 pošlete-11 popis nemoci g
o —
8 l pppfifti? — J-H
TAd IHTTPP V velko-1 maloobchodník i
J JUM JUUJÍ JB I rQvLIJIOYlNAMI
má na tkladě
{ výborná Importovaná I kalifornská vína Jakož I Impor
tované a kentucké kořalky a likéry
IMí U ibnii Ji st takil Jak o nim tvrdí Jinak sb peuiie vrátí
TELEFON 38
2508 N Street SOUTH 0MARA
A E Fnck & Son Co
rVel{:obcboJnícl a ImportéřK""!
HásluiM-irtrmyi I "ílrxelit Nr KrlcK nwU
Tel 544~- 1001 Farna uL Omaha
Fred Krug Browing Co
OMAHA NRIi RAŠKA
HIYitní vzorný plvovur"
„ i
Catlnt av Sactxat lolm4é -v o-adLkác]a av -v ImTairtclx
"Vyrom mm )cťlraia av tscvdUaé Ivo nptdtí
HáÍE XÍNADTi HfiJMÍ materiál a a-JM tN-hiiliké dorudeont
ass— Veliká p£lhftt a etirkodnl atrast
aAE t!UIIAl CtpokellU tlKWHsl
MANK OUVKlIá mit irAUaJÍH l-hd
Doply e ochotné vyřizují dle přání
Meta Bros Biewlg Oo
Staří a spololilívi slacloi
-ís-Vaří a UbvoJÍ výborní plvoK— ~
i i i i a i usne i ri a w~% a ivi u vm j
Pro stůl
Ti kdož dovedou ocenit! výborný stolní nápoj
oblíbí ti íijisté naSe "GOLD TOP lahvové pivo
Jett lehké perlici ae a fízné a jako jest tdravé jeat i
chutné Vyrobeno jest s nejlep&ího chmele vybrané
ho ječmene a čisté vody — neníť v něm ani jediné přísa
dy jet by byla ikodlivá neb nezdravá Není to laciné
pivo v nižádném tmyslu ale jest to jedno z nejlepSích
a ti kteflž je jednou okusili atali te lidnými na&imi
zákazníky
Dodává te v bednách a aice v lahvích kvarto
vých neb paintových Objednejte ai u avébo obebod
nika aneb telefonem — Tel Omaha 1)41 So Omaba 8
JETTER EEEWU5 CO TaM I kfiTIji TW SÍTO
SOUTH OMAHA NEB
JÁ