CISAHOVNA ALŽBĚTA í
osle j VI1m lereU
I I T t
'Miluje lim Uka jrtl J1 Vťtrtlí lf f linmuA — J-III díl'
i iíol i I miÍ Kmih 4 tuliu Té Lli Ulli i jlui(U totioiní
na nl juVwtité Nu : I' f I" tiiNitík nii# vjliliujc ju)
j kne-r vlomu nadoHo konec j nřmi jm tolik toulil"
Třif jíl li'l i ft t roiutnul O-i "Mati tMka ř" iliviU ae Ona
statně — nrchm toho hcmlnn "]lá 4 ttka %oiii tmím li
ani a lom hylo a není
' lMVM (II llHytMII# t
fiíUťláli milostivi sltťoo '
"Obrátila ieem Ml k cule sví
řnlnuloili dftvřrou ofrkavéni
ekvélnu budoucnont O nikoho
jiného fh tom nedlím jaoom la
hitu mni trochu tripl Jcii
kdyby a jii objevili
"Giltaí Kdo je to?1'
"Eh nikdo Tví předchodkj-
Dě( moje slulebné' odpovédMe
Citu nedbale "Velice )icm ai i
oblíbil opravdu bych si plila
by mohla býti opět u mne Alp
ai uma nevím kde jest kam t
odebrala "
V tom ozvalo ae prudké zvonění
služka vyběhla z budoáru Uneč
nice Vrátila ae ae atříbmým podno
tm v ruce na němž ležela navští
venka
Klíra podala avé pani a důvěr
oým úsměvem tuto navítívenku
Oti Cittiuy ae zalesky Jásajíc
vzdychla ai:
"Ah počítala jsem tedy výteč
něl Přišel skuteční Jest zde!
Vřelé vyznáni jeho nebyl tedy po
míjejíc! rozmar nebyla to okamžitá
touha!''
Tanečnice radostní vyskočila a
pohovky t rozčílení zaleptala:
"Rychle Kláro rychle mé nej
krisnějSÍ Šperky! Dnci muaím býti
ivfldnou!"
Tanečnice ar závratnou rychlo
tí te vyzdobila Pak zvolala ku
komorné hlasem zvučnými aby ho
bylo alyieti i v předním pokoji:
"čekám i radostí uveďte ho
ihned seml"
Záclony na dveřích le rozhrnuly
do ikvčlé komnaty Ipanílaké ta
nečnice vstoupil a hlubokými po
klonami usmívaje ie červený
princ Jerorne Napoleon
Citta ae svodným úsměvem spí
cnsit mu vatric a z daleka mu
podávala ruku
"Přišel jaem drahá dtto bych
vám vřele poděkoval za mué pře
kvapení jeS jste mní učinila'
pravil princ "Dčkuji vám velíce
nu lltitif
i viiti i Kwtítiá mata #ii-
činka ktrtl člověka v rulujx IJ
l nejU išít:h poetku"' ivolal princ
mnuli "Ter — jako bychom
nemilí dosti polili i 1'ruláky a
HenMkami a Kakulany jf ftiě i
Mexiko přichází oa krk a roí
mnoiuje nle atarosti jimi! bet
toho div íe nám hlava nepraskne''
"Mexikoř Ta divrká líie ta
mořmř" tázala a Citta zá
jmem "Ano ona zdivočelá země! le
v ní tolik avízclo ze i přes moře k
nám zasahují Teď oa příklad
sedí nám na krku Mirimon po
slední vypuzený president mexi
cký Přiíel k bratrovi a celou
družinou t poselstvím a celé dny
zde již prosí abychom jím dali
diáře"
Cittu počala slova princova po
jednou nad míru zajímali
"Mexiko že chce císaře a presi
dent republiky aám že prosí o to?
To jest opravdu zvláštní skoro
neuviřitelné!'' divila ae tanečnice
"Anoteď již chtějí císaře Pre
sídentQ již ae nasytili vyhazujíť
každý měsíc jiného revoluce stihá
revoluci v bohaté té říši a teď
boulí v nešťastném tom státě
vzbouření Vzdychají tedy po cl
aati který by je železnou rukou
uchopil za kštice a uklidnil nepo
kojné živly A proto abychom
le my zde ještě mořili!
"Otázka tedy est tak veliká!
At jim tedy dá císař Napoleon cl
sare když po ním celá zemí
touží!" smála se Citta
um čimicko lence ae to vy
slovlí pravil princ "Napoleon
ať jim dá císaře! Ano ať jim dá
"Jakle také )il jit přřhii li li
ni tuto kandidaturu taiiiť
tria i Citu tfl littl tf
ftonlM mjíiínku naj tcita navou
"NiU (lány ! posud nlt)
tik dalrko" udiftil punc 'Wh
v l lí v ltmi l ! )Id jíl ivifn ar i
knlítlf Maxmiliána v)lani) "
( nia n KkiulU
IMíla I jíl I thfi i i iv)Vti
kt ktffuii pfmtl dívala la in
nilílu h povolaných jíl uvaioán
A plťco jí bylo lilo tt iitbyla
tnulo ntMnkou oaptosto pivní
Vřeli m hiátem tlak uiala
-a n i
nalať doťta arcíknílkte a dob
Svého uniílrckího pobytu v
Vídni mladý Maxmilián nedávno
trprvt iciialý byl po sídelním mí
si I po širých končinách proslulý
svou valenou dobrotou a Inka
věstí
"Dobře drahá Cilto" otval se
posléta
"Když
ať dá ale kde ho má vzíti?"
vždyť bysie mohl
v Mexiku výtečným
za obraz vždyť to není fotografie
1 hned malba! Císařovna byla
velice potěšeoa
"Ah! Munkáčí poslal tedy ole
pravil uitta dobré lícenou ra
doatl "A jak ae aama raduji t
toho že jsem mohla vaší výsostí
posloužili byť i jen tak nepatrnou
oeluhou
"jsem vam za to nesmíme za
vázán drahá slečno'' pokračoval
pnne "Nezapomenu nikdy na
tuto vaši něžnou pozornost ují
iruji vá o tom Ah tak pozor
nýmí dovedou býti opravdu jen
ieoyt Děkuji vám Citto velíce
rám děkuji"
'A já zast za zdvořilé opěiová
Ol za tuto tohk poctívající návitě
vu vaši výsoati uimáia ae ta
sačníe roztomile atpoklonila ae
"brdci mému bylo k nesmírné
radostí le naskytla mně příle
lítost pozdravit! váa v tomto
zlatém hnízdečku holubičlm" roz
žilížel ae íerom po nádherném
příbytku umělkyni "Ah jaký to
rozkolný roztomilý byt tolik po
hodil kleooto a vkusu v jedné
místnosti! A nejvítším pokladem
Uat zda aama spanilá panil
''Tiší mne velice že skromný
mil útulek naklonil sí vkus vaši
výsosti" děkovala Citta za lícho
eof princovo a opět ae hluboce
poklonila
"Líbí te tnuí opravdu velíce
M mní líbf Uovolíte li alečno
navštívím toto roztomilé malé
hnízdečko í vícekráte"
"Vaše výsost bude zde vždy
naimileiším hostem kéž t mni
U cti často dostanať'
"Děkuji drahi Citto užijí této
vzácné vaši přízni často Arci jea
potud pokud pokud neučí
níma nové hnízdo pro rozrailou
versaillgkou holubičku'
Citta rozpačitě se začervenala
- Ono nové hnízdo bude v nád
herném paláci v Tuillerílch a cti
iidoitivá duš tanečnice prochi
tála a jíl v oalflujícím jasu císař
akého paláce
"Noí to tedy jii OilSujíc! sen
není to jii vzduchový brad my
lila ai Cadra ae jl bouřliví zve
dala
"Ale teď Již muaím opuatítí
drahi Citto Čarovnou tuto říší
vil' pravil princ chápaje ae klo
bouku
"An tA brzy popfchát
"Tady -
býti výsosti
duálem!'1
jí — jíj_ Mexickým clsa
řem?!' zarazil ae červený princ
snad bych neměl opustiti Paříž
pro exotickou císařskou korunu?
Mé srdce má duše mé vše srostlo
a tímto rozkošným avítovým mě
tolik!" pohlédla na něho tanečnice
výčitkou jako by ho chtěla zadrželi
''Lituji ma draiia musím ai
pospíšili'' vzdychl ai červený
princ "Bude brzy devět hodin
kočár čeká ca moe před domem v
devět bodin přesni mne císař oče
ťvi lest to mrzuté opravdu
stem jinde bych nedovedl ani žiti!
Ah kam pro mne a Mexikem
chraB Uoh má drahá Citto! Však
my najdeme někoho jiného anad
ae najde v Napoleonově rodině
někdo tak podnikavý — ač
upřímně řečeno rádi bychom
důstojenství toto nikomu z náa
nenabídli!' '
"A proč? Vždyť Mexiko výso
ati jak jste právě řekl test říše
veliká a bohatá císařská koruna
mexická pak može býti stejně
skvělou a avodnou jako jiné ko
raný
Může býti ano může ale
když zemí tato jest veskrze pře
vrácena již léta tam víří a pustoší
vzpoury a domácí vojny i teď
udržuje vůdce povstalců fuarez
zemí v plamenech — a pak přívr
žencům císařství nelze ani příliš
dOvtřovati Dnes jsou při této
straně zítra opět při jiné zrády
spiknutí vraždy a loupeže jsou
tam oa denním pořádku! Toto
Mexiko jest peklo mi drahá Ciť
to opravdové pklo A kde jrgf
člověk rozhodný života sytý jenž
by se chtěl pokuaiti o zjednáni po
řádku ve vířícím pekle?''
Citta se zamyslila V tváři tj{
měnil ae výraz skoro kaidým oka
mžikem A bylo v ní patrno že
španělská dívka přemýšlí a Že
uvažuje v té chvílí o věci veliké
O čem jate ae tak náhle zamy
slila moja zlato?" řekl jl princ
Jerorne něžně
"O ničem ab o ničem" za
chvěla ae tanečnice "lest to po
tetiiost smělost fa jsem přišla
na takovou myšlénku
"Jakou:' tázal se červený princ
zvědavi
"Nechrne toho výsosti: nemo
ba ae přece misi ti do veliké polí
tiky?!"
Proč byate nemohla — - je I
myšlénka vaše dobrá ještě vám
za ni i poaeKuji mučko my
beztoho rady si nevíme nevím ani
aám co řekneme o deváté hodině
mexickému poselstvu!
Oči sličné tanečnice ae zaleskly:
vzpomněla si že ráno viděla arci
knížete Maxmiliána
Výaoati když jate mni ráčil k
tomu dáti avolení tedy bych
měla politickou myšlénku" usmi-
la se červenému princi do očí
'Jakou Cíttičko? Dámy mívají
v politice mnohdy velmi dobré
nápady í tehdy když mi muži již
bratr citaře Napoleona
tolik odporučujeto svou
první politickou myšlénku
pravíte ujmu se jí též Nubude
tíiko jl provéstí zvlášť setrvají li
Í velmoci pli ní míním ae ti-dy
dnes večer v radě o kandidatuře
arciknížete Maxmiliána"
"To nntačl výsosti račte arcí
knížete také odporučili' přerušil
ho Citta
"Dobře" usmál se princ Jero
me vlldn "Odporučím ho ač
koli j st trochu choulostivo zasa
hovatí do takových věci Jsm
vám v?k velice zavázán za ono
milé překvapení i za tuto vhodnou
myšlénku Proč bych se tedy po
vasem plání nezachoval!
Červený princ považoval se již
za oprávněného k tomu aby roz
košnou dívčinu pohladil
Cilta pohlížela se sladkým ú
směvem na princi a sklonila
cudném upejpání k němu avé bílé
čelo — k políbeol
Princ Jeromc vdechl na tvář
dívčinu vřelé políbeol a všecek
blažen spěchal do kočáru
Tanečnice plna radosti jásajíc
prozpěvujíc ai tančila v skvělém
svém pokoji
KAPITOLA 56
Zajeti papeže Pia IX
nikterak nedovedeme víc rozlušti
li" pobízel 11 princ Jerorne
"Věděla bych o výtečném kan
didátu pro mexické císařství''
"Kdo jeat to?"
"Arcikníže Maxmilián mladší
bratr rakouského císaře"
Jaká to zajímavá ahoda myšlé
nek!" zvolal princ překvapení
Hrabě Jan Marie Mastai-Feretti
byl ještě mladý a horkokrevný
nadaný jinoch když přijal místo
ředitele nemocnice avatomiebalské
Kfině
byl pln viry a důvěry k lidstvu
plný nadšení a vroucnosti k ide
álu jemuž říkali "Mladá Itálie"
Mladý hrabě jemuž byl celý
svět otevřeoýatal ae na jaře avého
života ae všemi radostmi a rozko
šemi ředitelem nemocníce ošetřo
val a těšil nemocné a psal knihy o
veliké a mocné Itálií! i
Velikého vlaštkého vlastence
stíhlo zde jmenováni kardinálem
Z kardinála proti vůli a všemu
očekávání stal se papež a zaujal
pod jménem Pia IX trůn svatého
Petra Ale šlechetného a otvfce
ného papeže zastavil v ceetě a
moci jiný velikán jemuž Itálie dě
kuje za svou velikost a jehož histo
ne zná pod jménem — Ganbaldi
Garibaldí určil si za cíl svého
života sjednocení Italíe a vznesený
ideál dobrého papeže o "Mladé
Itálií'' v níž by lidé pod vládou
ocnraoou svatého otce zii jen
míru a práci zůstal pouhým ideá
lem a snem
svaty otec neent panuje ve
světě duchovním moc světskou
ať ponechá pozemským králům!"
řekl Garíbaldi
"A já tebe bývalého plavčího
učni přivinu oa svá Sádra nazvu
tě svým přítelem nejvčtším nynem
svt viastt zlomil-li svttskou moc
papežovu a spojíš lí Itálii!" řekl
Viktor £manud vítězný král
italský
V Římě udržovaly papežskou
vládu pouze zbrani francouzské
Napoleon III měl mnoho potíži
svlzelů politika jeho nutkala ho
tomu aby z Rírnj odvolat své
vojsko — a Piua IX zůttal se
svod tělesní gardou samoten
avatém městě na eedmi kopcích
vystaveném
Vojáci Viktora Emanuela pod
nikli útok na Řím
Papež byl slabý přemohli ho
vlašaké vojsko garibaldísti vtrhli
na římské náměatí — a světská
vláda papežova byla u konce
Dříve však než ftíro padl nazval
Pius IX vlašského krále Viktora
Emanuela lupičem církevních práv
a atatků a dal krále 1 jeho vládu
do klatby
Prvním činem vlašského krile
atíženébo klatbou papežovou bylo
že papeže zajal a do zajetí od
vlékl
Pius IX stal se vězněm v řím
ském bradě andělském a tryalo to
více měsíců než mohl vyměnili
žalář avůj za akvěíé siné vatikán-
aké — ale papež zůstal po té věz
něm i tam a každý kdo za papeže
jeat zvolen jeat vězněm poaud
vězněm italského národa
Pape! nesmí nikdy Vatikán
opustiti!
Tak klesla světská moc velí
kýcb a neomylných papežů!
- Štěpán Hajduk odjel rychle
na vídenské nádraží Sotva vy
skočil x kočáru vjel do nádraží
řyilllk 1 TltU píijlldjlcí 1 Me
tým pliillUli iultil uiHjd I
V síni ňiluřil trllml í-iAptn
tlaiiik 1 fiisuiiUiu it4m
irlifijrin dftwřmlfcfm matlal
ka Hd'iklhaťítj l Hí 1 tmi
tkym viaktm
nali se dut I a bitvy iolrtin
ké a a Milána
Ilulluk ho rJraiil
"Ah to jM vy milý kanutá
df?"' řekl gcnrtli phblfliv e k
lltjdukoU a ptxlival ntdpuruMku
lílrtni Mráře bí lucr
"Ano á Odkud odkud pant
miflf t"
' ftlma"
"Přirozené s hMiřdními rpiá
vanu
Nesu 1 právy velíc smutné
pane nadpončíku"
' rapef ov trfln te Utne a pra
ská?"
"Tak jest Svfttká moc jeho
jct již zvrácena řlmlll papežové
nepovedou jil žádných válek
"Vlašská armáda opit zvíte
žila?"
"Ovkm le"
"Garíbaldi se proslavil po celém
svítě"
"V Garibaldim vězí podívuhod
na mysl a odvaha — niusfm to
sám uznali ač jakožto rakouský
důstojník nemám příčiny abych
ho chválil
"Rádný a dobrý vojín uznává
Ždy udatnost avých nepřátel
pravil Hajduk
Ano a musíme doznati že
naše armáda vždy šetrně zachází a
poraženým nepřítelem Ale —
abych vám řekl také novinu z íii
ma: vlašský král Viktor Emanuel
zajal papeže Pia IX! Papež via
stenectvlm všude proslavený jest
zajatcem italského krále!"
"Ah jaký zármutek vyvolá tato
zpráva na dvoře neapolské krá
lovny!"
"Zaslechl jsem že František
II král neapolský zemřel!'
Ano dnes umřel právě vzty-
čují smuteční prapor na císařském
hradě"
"Slyšel jsem to jii necestě''
"Ubohá kněžna Lukreciel"
vzdychl si Hajduk "Pius IX jest
strýcem kněžniným a velice se
polu milovali'
"Mluvíte o kněžně Lukrecii Ti-
volské?"
"Ano"
"Opravdu tato kněžna jest dnes
velice politování hodna Papež
jeat již žebrákem a všecko jeho
"Ahl ťol trnto cptnollil svil
ntnávulřjfil nř Jíl také umřel?''
'Myl rsbit "
' OJ koho?"
"Ol jfdnl dámy si) 4
od jiiléťiny "
"To vřiii ivliliňl formát
osudu!'' avnl Kvnuil přrkvapa
n "Kniía lény neniviJH"
7iJAoval tíak I11 klril bu
rsbila"
"řťtkl bU milí o lé událnih
něco podrobnřjlilio?''
Gcnrrál vrat llajduka poj pal(
a pioioie llijduk míl ktt tvému
1 1 1 1 i 1
léhtt lui liuuiMl tit liiutllátl
o a olm a pří tom mu vyprávěl
přllfh rlra Meditrjského
"A odkáiat všocko avé jmění
vám?" ttral se Rt oerál když mu
Hajduk dopovídM o hrozném vý
jevu ve svém pokoji
"Jmenoval mne avým dědicem
před desíti Či palnárti avědky
Neměl jiem ani myšlénku ie
bych plijal toto dědictví A také
bych ho nikdy iitiplíjal Po lom
však co jste mni ráčil právě vy
pravovali pane generále přijmu
dědictví a jakmile se vrátím pou
káži hned svého advokáta aby
potřebné kroky k zařízení této dě
dické záležitosti vykonal"
Víte-liž pane nadporučíku íe
kníže Pclr Mediccjeký má jmění v
ceně aspoli dvaceti milionů lir?
"Nevím nebyl j?em Petru Me
oiccjsKemu nikdy nakloněn a ne
staral jsem ae ani o Jeho osobu ani
o jeho majetkové poměry"
"Já ho znám Přicházím z Hl
maznám všecky přední šlechtické
rodiny a mohu řiď že odporn
nesnesitelný Petr Medicejský
est nejbohatší šlechtic
"Tím lépe! KníŽoa lukrecíe
bude tím bohatší"
a jaamiie Duaete povýšen na
kapitána tělesní stráže císařské"
právu generál s úsměvem "stane
se kněžna Lukrecie Tivolski vaši
chotí"
"Ráčíte ae mýlití pane eenerá
ie ocivcui najuuk a zadíval ae
oa široké mramorové koatky
nádražní aíni "Mám již svou ne
věstu Právi odjíždím za ní
do Nizzy"
"Tedy jest to pouhý vděk?"
"Ucta a přízeň pane generále"
"Milý kamaráde" řekl hrabě
Bellegarde udeřiv důstojníka tě
lesní airaze unce co ramena "vy
jste veliký snílek a velké dítě!
Chuďas nesmí nerozvážně odho
dili z úcty a z náklonnosti majetek
l'ridéme 'ft plava ilaiky do lh #vtp
ikýth iittatů ra nrjnUM cen u
Za IS rt doplavíme tt na tkpiMinli h parolo liili d&
llamtuiii Ilicman Ulli idanui a ra (l) llmdiiiovou kalďi
ď onl ptáci Oa po lnlioil dnpilie il
£MIL KISS CO
16S Sttffolk Si NowYorlr
I Se ve rovy léky 1
k# 'T
♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦eeeeeeeeeeeeeeaw
CAiiAfAim ♦ Qňvnrňv 1
ocTuura t
Severův
Silitel
srdce
příbuzenstvo jest rovněž ožebra- v cení dvaceti milionů!"
ceno Garíbaldi zabavil všecko "Kněžna Lukrecie Tívolaká
jejich jmění všechen movitý i ne- nechť nikdy nezví íe byla žebra
moviiy majeiea ckou! loho bych si přál po tom
Kněžna nesnese tuto hroznou jediní toužím!'' pravil Haiduk
ranu osuou kvapně "Mne oh mm na
- - _ 1 ' r
ftnčžna Lukrecie Tivolski již klady Pelra Medícejského nclá-
nemá ničeho a její příbuzní jsou I kají!"
také na mizině! "Ode mne nedozví se nikdo co
Štípán Hajduk zvážněl se v jími stalo kromě císaře a
Několik okamžiků temni pohlí krále!"
žel před sebe a pak řekl gene- "A ji na kolenou uprosím kri
ráloví: l0vnu Marii aby neštěstí jež Lu
"A vy pane generále přibyl krecií stíhlo jl utajila"
jate do Vídně oznámili tyto smut- "Rozmyslete si příteli co dí
né a zdrcující zprávy?' Játe Dvacet milionů lir — za to
"Mám o tom podali zprávu jeho byate si koupil malé knížectví!"
veličenstvu Františku Josefovi" "Jii jsem se rozhodl pane ge-
časopisy budou psátt o těchto oerále Měl bych však jtšti jednu
velikých událostech ale při dvoře prosbu k vám"
neapolské královny v tuto chvíli "Mluvte pane nadporučíku"
asi nebudou čistí žádných novin "Co jsem privi řekl pronesl
Prosil bych o něco pane ge- jsem z hloubi srdce a vlivem ono
Gfále" ho duševního stavu jímž na mne
"Prosím" dnešní událostí působí Prosím
"Byl bych tomu velice povdě- váa prosím jako vojáka i muže:
čen kdyby tato zpráva nedonesla zachovejte mi slova pouze pro
ae v plné pravdě kněžně Lukrecii" sebe"
"Jak tomu mim rozuměli? Mu- "Slibuji vám že nikomu ae
ím přece jeho veličenstvu podati o tom nezmíním'
zprávu úplně pravdivou?" "Děkuji vim Ubohou Lukre-
Přál bych si aby knčžna Lu- cíi dosti zarmoutí zpráva že mílo-
krecíe nedozvěděla se o tom že vaoý Jjí atrýc vysokomyslný a
ztratila všecko své jmění Aby ne- ovícený papež Pius — jest v
věděla o tom že jest žěbračkou zajetí" '
bez domova" "Kněžna Lukrecie ieit ulitní
"Dříve či později musí se o dobrá šlechetní a bude viiřú opít
tom dověděli a věru bude lépe bohatou! Viktor Emanuel mi
pro ni doví-li se o tom dříve" syny korunní princ Umberto iert
"Ano ale zví-li o tom později r nejkrásněiším věku posud bez
nebude pro ni zpráva ta tak hroz-jncvčsty a Lukrecie může spro
nou oopim oa uanoaidího atředkovati avobodu římského pa
vsecay zaoavene nemoviiosu kněz- pje Může zasednouti na trůn
ny Lukrecie a dám je připsatí italský "
prozatím na jméno Marie ovdo- Štěpán Hajduk hryzl ae do rtů
vělé královny neapolské pokud Poslední slova generálova biu
bouře v Itálii e oeutišl a pokud boce se ho dotkla
jméno kněžny Lukrecie opět ne- Srdce mu krvácelo v nitra jeho
Duae závadou" boulit a íidiUakíičtaíntf cit ieíi
Generál udiveni pohlížel na netrooíal ai pojmenovali protože
mm - a - " -
najjuka ae hrozil alova žárlivost
"Hm" pravil "to bude trochu Ale zíhv ae přemohl
těžké! ' "Ano eravdu díte"ibtal títa
i ' r — — ' r — w
"Proti' "proč by nemohla býti Lukrecie
"Především proto že Garibaldí královnou ítalakou? Narodila se
jest též nepřítelem neapolské kri- v purpuru v liliích byla vychovi-
lovny Mane a za druhé' os jeat stvořena na královský
rm m i 1 - _ '
xaaruner- trůni Italský královský princ by
Jest k tomu potřeba peněz mohl býti šťasten blažen kdvbv
noanepefez Lukrecie edílela ním jednou kri
lovaký trůn italský!"
I Zvonili a vlaku
Cestující vaedali do vlaku který
odjížděl do Nizzy
"Buďte Bohem paoe generi-
[le již mne volají
"S Bobem kamaride Shledial
vale mi velmi potěšilo navštivte
mne až ae vrátíte rád bych vis
trochu upokojil''
Vlak a hukotem a s hlukem vy
razil t vídefiského nidraží
Štěpin Hajduk nadporučík tě
lesní střiže seděl ve skvostném
voze první třídy
Jolirfatoi'
% ryclik jiťnolif ni
íirilcín! vad v vml
av niiU'liionťaÍiiÍKwť
Íí třem-ní iicjinivi
'9 fkliiý oWlt iííÍ víi
ie ly mdloti wlí i
vzfiruJujt!
ŽALUDEČNÍ
HOŘKÁ
Scvcrúv
Tišild
dětí
3
3
ccImii
fit
Ccím $100
5HVCR0VY
f PRASKY
m — proti —
I BOLtSTtM HLAVY
A NCURALCII
i i „
jjim mi rjiniť ii
trvale vc vwch
iřlpadcch Jiolchtí
ilavv řiiifunilífii-
í r'
V PH'„-BLťlIl lllťWl'-
nich i řmírfnij(
křižíloti lirjrk)iř
E Ncmnjí zitoulm'
nu utuuiu HíiniRii
krve Cna 25 c
Na prodej ve
všech lékárnách
i occnoííccn s
1 povzbuzuje
2 vyitiČMOviítií
t žaludku
♦
X n n potu á lisí
zužívúní
podušen jo
orgány
jif iiiliAÍ jioliixiii II
iilHTrPtviijíi í t5
luk iktfiii I U
vnjc líukiil a ví'
Irovnii koliku jen
jiiiiiji! kí'i'ťriHot
nik i horkHti'Mv
vzlniriiji' trivení
uzýistiijcNiAiu-k
Cenil 25 ctil
Severfiv
Regulátor
ženských nemoci [
tifiraviijc vSťtlinv
iťMÍtni tu 'praví-
(klriontí ixlstm-
zvyňuje chuť t "itJA
k jídlu
zapuzuje
HÍuhosť n
vzpružuje
celou
clioroliy
ku a víkťjiny ne- f9
mftzenpojvné tí- mm
holí fihtiíin tidií it
liotťiustvirnporí- (
(km a změnou ži
vota Cena $100
t
Lčkařnkou
muiavi t poradu dávó-
zcela
ZDARMA
i niv
V
v
v
v
v
v
v
í Cena 50c '& í
mmmsmsmmMmLJ
JOS DUFFY
velko- i maloobí liodník
avLIJI0VLA3!I®v
mi na skladě
výborná Importováni I kalifornská vína jakož I Impor
tované a kentucké kořalky a likéry
KuM zesboHÍ Jest také jakom tvrdí Jinak m imntu rrití
TELEFON 38
JS08 řl Striet SOUTH OMAHA
1
m m m t 4 m m m u m & m
L N Mé l $m Oo
OVelksobcDodnícl a ImporíéřK"!
Sánlupdíirmri
Tel Mi
U %rmM Hr Vrku frhtU
J001 Fttrna ] Omaha
"Pn(
"Promiňte o to jsem nevěděl
To jest něco jiného 1 Frotože Ga
ribaldi chtěl dostati pouze Neapol
vydi dojísta majetek kněžny Lu
krecie za dobré výk jpoé''
"Pokud vím byl majetik vaie
ba otce po utlumení revoluce
uherské jíž se s Maďary účastnil
zabaven zemřel vim tedy anad
některý bohatý strýc?"
"Nikoli"
"Či dědil jste po cizím?''
"Po vlaSském knížeti Petru
Medícejském"
Fred Krug Brewing Co
OMAHA NliDRASKA
"Mtfttnf vzorný pí v v ar"
v-yxv mm lcat4au ev fciM4n4 h9 nvpíaAtí
SáÍK ÍNAUTi JMI atrlál a-JI-M Wwhnlcki iotfimmt
mn 'Telili pliUM abfkaéaí apatraMt
SáNK HHAHAt ťpukeltl ebnutre
AAE OI)fetj KUla as srkající allaé
Doplxy e ochotné vyHziiJf dle přání
Múz Bxos Ex@W'g Co
StQfl GL SpolollllVi SlétCloi
-♦Viří a libvojí výtorní % lvoí~
Teleíon 119 i — -OMAHA kvtt
— — — T
Pro stůl
safiajlissl
Tí kdož dovedou ocenit I výborný stolní niooi
oblíbí sl zajisté naCe "GOZD TO" lahvové tívo
Jeat lehké perlicí se lízni a jako jeat zdravé jest i
chutné Vyrobeno jest s oejlepiího chmele vybrané
ho jeímene fiate' vody— neníť v něm ani jediné nříaa
dy jeř by byla tkodlivi neb nezdraví Není to laciné
pivo v nižídném amyalu ale jest to jedno z nejleplích
a ti kteříž je jednou okusili stali ae lidnými nalimí
zíkazníky
Dodivi se v bednich a sice v lahvích kvarto
vých neb palmových Objednejte aí u avého obchod
níka aneb telefonem— Tel Omaha f 02 So Omaha 8
JETTEB EEEOT CO rafl í IaHrojl mmt jíra
SOUTH OMAHA NEB
m