Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920, July 15, 1903, Page 6, Image 6

Below is the OCR text representation for this newspapers page. It is also available as plain text as well as XML.

    CÍSAŘOVNA ALŽBĚTA
ti
ř
fa
osa 4 Y!5i lot
"Vídávám pánovi M BtJliU
Vanda povstavli it ml"vMř
jsm avmria mni cli! Htubiill
Dovolí hch ti Ithla nltoť
iitm nnocnt malma tnn pak
tfeha orronynl vojíny trtMi
M H~I i- ! Irlttn '
Vrlkl daioinlk díl potaviti
ku deffm Vendmým dva vojáky
t ňmlrným roíholíeoim od
íltáaol
KAI1TODA aj
řsftlov Btttf
Kolem Vatikánu tlsnl s tisícové
lidu
Nevftti ae vliclini do chrámu
vitého r'tr aí limiký chrám
vituurimk )t aejv&lM svatyní
ni svtř
Velkolepý chrám jest svědkem
veliké slavnosti Jist rasvéten
ivaiému Petru a dne jrst svátek
těchto dvou předních světců
V ten dep putuje něm do Říma
katolický lid ze všech dílo avěta
aby se zúčastnil nádherné slavno
sti spatřil papeže jej lze tak
zřídka viděti a který toho dne
vždy slouží velikou mSi svatou
S vroucností obdivují se pokla
dům svatyně jež rovnají se cené
celých zemí a napjatou pozorno
stí očekávají "Svétapána'' svaté
ho otce
Ale veliký jest zástup obdivo
vatelův i u hlavního oltáře
Uprostřed chrámu jsou Čtyři
obrovské sloupy mramorové na
nichž spočívají drahoceooá nebe
sa to jest hlavní oltáft Jedoodu
cbý ale vznešený
U stupBo jeho jest otevřená
hrobka a v ní rakev z ryzího zla
ta Klenot tento darovali tomuto
chrámu vlašští klenotníci V zlaté
rakví uloženy jsou pozemské zbyt
ky apoštola Petra zakladatele
církve
Vedle svatého hrobu na právo
zaujal místo sbor zpěváků na
levo hudebníci
Za nimi pak zvedá se trůn z
purpurového aksamitu zlatem vy
šívaného Vatikán vystavěl dnes tento
trůn ku zvláštní slavnosti
Pro vzácuébo hosta
A host který sedí ve společno
sti jiné osoby na tomto trůně
tvoři hlavní předmět zvědavosti v
chrámě svatého Petra
Jest to mlíčná mladá paní s dé
mantovou korunou na hustých
bohatých tmavých vlasech Může
jí být) sotva dvacet jar líce její
podobá se rozkvetlé růži jest vtě
lenou svěžestí
Jest to královna Marie choť
neapolského krále Františka II
mltdSÍ seitra rakouské císařovny
Alžběty
Vedle ní sedí skromně asi lest
náctiletá dívka klopící zářící své
oči Hlava na níž koruna se ne
třpytí vroucně a pokorně sklání
dolů Ale více než koruna zdobí
tuto blavu černý věnec bohatých
vlasti V líci dfvčioě zračí se nad
pozemský jas vroucnost povzná
jící půvab Podobá se skutečně
andělí a nebe na zemi sestouplé
mu a římukým lidem považována
jest za světici
Tato překrásná snědá černo
vlasá dívka jest kněžna Lukrecía
Tivolí poslední poteatk staro
dávné rodiny Tívoliův aejmílejŠÍ
neteř římského papeže j
S královoou Marií byly si od
matička dobrými přítelkyněmi!
Maric Wittelsbašski byla vycho
vána v klášteře paueo Karrnc-líti
n'k v Paříži apola a Lukrecií Ti
voli pokud si ji neodvedl král
František oa svůj skvělý trůn za
královnu oejkrásoěšlbo města oa
větě — Neapole
I tsř kdy královna Mrí pod
nikla puuť k svátku sv Petra a
Petra do Říma sotva mohla ae
dočkati okamžiku aby přivinula
zhožBovaoou svou Lukrecií na ivá
Badra
Zdržovala ve svitém míatě
již několik doí ale nikdy nikdo
neviděl zde tyto nerozlučné pří
teUyně že by po ten čas se roze
šly Me svati počala
Sta koěží v dlouhé fadi zatáčí
se k hlavnímu oltáři V předu
ubírají se klerikové v bílých la
tách za nimi po d-ou knězi vlecb
ttnpSI -kních hodoouí: faráři
děkanové kanovníci biskupové
Naposledy ubírá se sbor kardi
nálů v oídheroýcb talárech Za
Dimi je avacý otec pod baldachý
aem nesmírné ceny jejž nssou n
ramenou Šlechtici tělesni stráže
papežovy í
Papež Pius bystrý kníže cír
kevol sedí v sněhobílém rouše na
trůni Na ruce mi apoštolský
prsten na hlavě nádhernou tíaru
trop korunu
Tisícové věřících vroucni pa
dají před ním na kolena a papež
žehnaje vztahuje nad nimi obě
„ roce
"S pohledem k neti obráceným
- vroucí modlitba sděluje
poieboání na vše strany
U hlavního oltáře oalAujltl
průvod tmavl
bvsiý otc riiipjj i ttftnit
vrhá t na kolena t ř J ilatou
rikvt velikého apoMnl
U rt titlC Vňukovic MtálilO V
ohtnvtMm thrárott Hudehnl lbol
spuMil viroi nástroji a st-ory
řoveři rplvajl vil silou
Nshoř" v purpurovém slaně
na kolmou vyslechly obé spanilí
tmy svitou mti
Nvaty" otce proválen kardinál
kým sliorvm stanul ivláité ptad
tímto itioein a polrhnal královně
Marii
Královna Marie i Lukrecía při
jaly toto poffhnsní n kolmou s
hlubokou vroucnontl
Pak náhle uhasla všecka světla
skvělý průvod knězi zašel obrov
ský chrám pomalu se lél vy
prázdnit Také královna Marie s Lukre
cit plna duševní útěchy a naplně
na svatou milostí opustila chrám
Oh bylo jí třeb veliké útěchy
duševní bylo třiha spanilé krá
lovně oeapolské této svaté milosti!
U chodby chrámové jel vede
přímo do paláce papežova očeká
val již korunovanou poutnici kať
dinál Novelli kancléř jeho svatosti
S hlubokou uctivostí poklonil se
královoi Marii a zdvořile pravil:
"Jeho svatost si přeje přijati
vaše veličenstvo po slavné mši ve
zvláštním slyšení''
"Budu šťastna budu lise moci
dostati před osvícenou tvář jeho
svatosti'' pravila rychle královna
Marie mile překvapena -
Kancléř ustoupit s cesty a krá
lovn oeapolská spěchala k obý
vaným částem paláce
"Na shledanou drahoušku'
objala kněžna ještě Lukrecií
Za půl hodiny stála královna
Marie v trůnním sále papeže Pia
IX
U jedné stěny potažené purpu
rovou látkou postaven jest trůn
svatého Petra Trůn z ryzího
zlata vyšívaného hedvábí a dra
hých kamení
Nad trůnem září sněhobílý trojí
kříž s papežskou korunou a klíči
svatého Petra a a pastýřskou holí
Papež Pius pohlédl s laskavým
úsměvem na knížecího hostě a
opřel levou ruku o řtlivu kněžny
Lukrecíe jež vedle něho klečela-
Pošeptal tiše mírné dívce
"Doveď k nám svou vznešenou
přítelkyni) drahá neteři naše"
Kněžna Lukrecíe radostně vy
skočila se stupflů a podala králov
ně Marii obě ruce
Hned po té povstal í papež sám
s trůnu a a vlídnou tváří s pobí
zejícím pohledem popošel několik
kroků královně vstříc
"Bůh tě k nám přivedl vzneše
ná dcero" pravil svatý otec podá
vaje pomazanou ruku avou krá
lovně k políbení
"A mír srdce moe řídil'' odví
tila královna neapolská líbajíc
vroucně svatou ruku
"Což něco snad porušilo mír
tvé duše dcero má" pohledl na
ni papež něžně
"Oh svatý otče mír mé duše
jest již dávno ztracen'' vzdychla
si bolestně královna Marie "Od
těch dob kdy vidím Že tifin mír
země mého chotí jsou ohroženy
nemá duše moje jediného klidného
dne Sardinský král nespokojil
ae Lombardií zachtělo se mu již
i koruny mébo FraotiŠka Gari
baldísti převracejí trůny heslem
jednoty Itálie heslo působí ruch
ae stále šíří a Síří dnes či zítra vy
pukne i v království ncapolském
S hlavy choti mého koruna spad
ne a my budeme psanci bez vlastí"
"Utíl ae dcero má'' pravil
svatý otec konejšivé "panování
naše jest pozemské pomíjející
naše dráha a sláva počíná teprv
tam!'' ukázal k nebesům
"Přišla jsem k této slavnosti
avatý otče abych ae zde potěšila
duší tvou zhojila a připravila se
na hrozící nebezpečí'
"To jsou povinnosti pravých
křesťanských paoovoíků dcero
má Chvěje se nejen vái trůn v
tomto vynuceném proudu lidu
Revoluční beela vnikla jii i do
naší svaté říše a cítím že doí pa
pežského státu jsou jii také ae
čteny"
Královna Marie zděšeni ae tá
zala: 'Svatý otče — což i tebe olou
pí připraví o korunu?"
"Tak jeat dcero mi Ale roz
dělí ae jen o pozemní statkv O
pomíjející majetek Nadchází jíž
Čas kdy naše starodávní líše
stane se kořistí neoprávněných a
na zděděný nái trůn zasedne usur
pátor Ale svatá koruna papežská
zazáří ješti alavniji ozáří celý
svit a avatý otec zbavený moci
pozemské ovládne celý svět moci
silnější mocí ducha moct duše
— Poslyš ješti milá dcero mi'1
"Poslouchám slova tvi avatý
otče jako slova nebes" pravila
královna oddáni
"Vím ! I d ani lita vitrín
aptitvl ktttý swste vale pse
ni pekiateval parwl Pius pto
letafm dihm M4e bwloe
vtsla Jni Mvjr rttoinl válka Na
řtlavf tniatfk ktvt přeléváni
lauraaf A aátlupve Krutova
povedou i lánt lult Ja lilířt
My % hlavou sklopenou prosit v
stJilch mile! a polhesnl pro
S4 ťtátl plumeroe 10 ponil
n( sko druhdy boliký nál mim
sollrl liky potupy A pto
tuto dot u hrůiypro t) ta jíl il se
Milici sttslai dny láji na tobě
vérná tiviu ií svat)'
vrlikuu sKilbu Slib niné le sni
nll tuto eiki přobu k upokojeni
oilrho rdcv k poltlanl potupené
nati šedivé hlavy
"KiMá tvé plání svatý Otta
jet mně rotksicm a alulha již
tobS mohu učinili naplní srdce
moje icn tnloMl" pravila králov
na Mine t hlavou sklopenou
l'p t Pius obrátil se ku kní!
ně Lukrecií a láikyplně uchopil
chvěiící se dívku za ruku
"Mane Wittelsbalskikrálovno
neapolská totoť teot jediné naše
pOítmské jmit1 nas jediná Ha
řen- st oál poklad Kněžna Lu
krecíe Tivoliova rjaše milovaná
neteř Matka její naše nebožka
sestra svěřila nám tuto kvetoucí
pannu jejíž duše jest stejní čistá
jako líce oa své smrtelné postelí
Nebezpečí blíží se na naši šed vou
hlavu a toužíme jen potom aby
chom tento klenot před nebezpe
čím uchránili Svěřujeme ho to
bě do tvé vznešené ochrany ode
vzdáme kněžnu Lukrecií Tivol
skou Vezmi ji ve svou ochranu
vychovej ji dále v bázoi boží a
postarej se 0 její budoucnost
Do lepších spolehlivějších rukou
nemohli bychom ani svěřili poklad
nejvzácníjŠI Lukrecíe jest oprav
du andělem a tys rovněž mysle
andělské Marie Wittelsbašská
Buď jí andělem strážným a řiď ji
vždy po stezkách coosti Nalezne
te u svých mocných příbuzných u
Habsburků nový domjv novou
milující rodinu Dejte tam i kou
aek místa této nevinné dívce a
milujte ji pro mne a místo
mne!"
Bledá Jíce svatého otce zalila se
proudem slzí poslední slova pro
nášel již skoro šeptem
Královna Marie a jasnou tváří
i v slzách se usmívající přivinula
Lukrecii k sobě
''Pojď můj zbožňovaný anděle
pojď na mé srdce 1 Zde budeš
stále budu věčně tvou matkou
sestrou přítelkyní to ti slibují
avatý otČel Oh dražšího klenotu
opravdu nemohl bys Marii Wittels-
bašuké ani svěřili! '
Papež Pius i bolestným úsmě
vem hluboce dojat pohlížel na
vzlykající dámy
A pak ořt promluvil:
"Pokleněte drahé mé dcery"
Královna i Lukrecíe s očima
slzami zarosenými poklekly před
papežem
Pius vztáhl tuce nad nimi a
obrátiv oči k nebesům modlil se:
Pane Bože mocný řiditeli osu
du knížat i Žebráků pohleď mílo
srdným zrakem Svým se Svého
bvizdnatého trůnu na tyto své
dva anděle! Sešli jim Své svaté
požehnání a ochraňuj je před
vším nebezpečím Mé drahé
dcery přijměte naše svaté požehnáni!'
Obé ženy hluboce pohnuty lí
baly papeži ruku Audience
byla ukončena
KAPITOLA 44
Vinte císařovala
Kapitán těletnl stráže vykázal
Štěpánu Hajdukovi z Pačérusluž
bu v budínském hrade a komnat
clíiřovninýcb
Dvůr chystal se již do Vidně
dnes byl jíž puslední den pobytu
jeho v Uhrách
Císařovna Alžběta vstala toho
dne časni ráno Chtěla se ještě
jednou projiti po romantických
budíoských kopcích
Vypravila se na dloubou pro
cházku samotná zahalena v hustý
závoj
U dveří dle předpisů vzdával
gardový důstojník vznešená paní
po vojeHtku čest
"Ah does jste vy zde Hajdu
ku?" obrátila se k nimu císa
řovna živi
štipán Hajduk blaženi se po
klonil "A jak jste bledý a smutný!"
pravila Alžběta aoustrastoi "Ne
zapomněl jste posud oaavou julii!
Sdílím i vámi váš Žal i mol stále
schází tvář této dívky oa niž jsem
si tolik uvykla"
Štěpán Hajduk mlčkj sklonil
svou blavu
Vzoešeni paní dobře uhádla
jebo myšlénky!
Císařovou pak ještě více dojalo
že tjardista zármutkem nebyl a to
promluvit!
Jakoby ho chtěla potíšiti pra
vila mu dále:
'I ji mám zármutek! ji trpím
atejnl jako vy A snad ješti více
— Doprovodíte mne na procház
ce uvidíte že příroda oběma nám
poskytoe úlevu'
"Vysoké toto vyznamenání činí
mne šťastným'' nklonil ae Hajduk
hluboce
Nlsltiujt Nině f ae aJp
tuf ik Vapemaělt itm ! ae
Ke fonioiH mel tnjllfahu
moe pievtiti'
"Vlvtku avoti silu I sihepaott
lastétil tm alalbám valt ho tt-li
(naiva" pravil garditia pokorni
'CM phttn skromnou otř
památce" poktačevala titiřovaa
'Umím! wm ( tlaiduktt I
dllve art opustím tuto ttmi
reatouříiii vlmi nul ' nu
čtstěmi iihrady PůiJrni de hol
a lrnlho kvdí ovijeme e "
šifpin HijJuk sotva bl a to
it t!:' VUi'1
ťlttřovaa lile pokuřovala!
"Vřnrc ten siollme do kaple
tv iinrio U u otťihn oltáře U
oltiol milá vám dívka plna blila
noli % modlívali A pomodlíme
p ra ni i my Souhlasíte Haj
duk!?''
"O vfliřrn tvo anlílská ilova
vašeho vi-liřeotv jiou nrbpkou
rttřchou mému nřilci!" přivil Rr
Jovy důMoiník vroucně a mlčkv
Mtčky iihirali se pak do hor
buJitiikýth
Cíiařovna kráčela napřed tvtli
vonný rinni vzduch zbarvil spaní
!é líce její růžemi
Štěpán Hajduk ubíral ae za ní
dbaje se zbožnou vroucností a
oddanosti na každý pohyb vzneše
né paoí
Houfy zpěvavébo ptactva po
zdravily v hustém loubí lesním
vznešeného hostě
Císařovna na pasece stanula a s
úsměvem obr lila se k průvodci
"Již jsme zde Zde jest nej
více květin Zoám je skoro
všecky ze svých procházek
Hleďte zdá se že i ony mne po
zoávají Jak kývají pestrými svý
mi hlavičkami oa mne jakoby
mne zdravily! Oh přírodo jak
jsi krásná a vznešená!"
Císařovna zhluboka si vzdychla
Snad v jejím vzdychnutí rozhou
paly se znova hlavičky těch pe
strých květin
"Pojďte pane nadporučíku na
trháme květin a uvijeme věnec
Ale nebojte se rosy!" usmála su
císařovna
Štěpán Hajdjk blaženě počal
květiny trhati
Rudý vlčí mák modré chrpy
růžový koukol Žlutou diviznu
bledý sliz nachovou řeřichu —
všeho za krátko byly kupy na
mýtině
"Tak jíž toho bude dosti! Ne
zbavujme kraj tento vší ozdoby"
pravila císařovna a posadila se do
trávy
"Sedněte si sem ke mně Haj
duku! SnaJ byste pechtěl víti
věnec Stoie vždyť by se vám potr
hal Či to snad neumíte?
Viďte že ne?" smála se vznešená
paoí rozpakům gardového důstoj
níka
Štěpán Hajduk poklekl do trá
vy Ani za celý svět neodvážil by
so posadili'
"Nuže držte tuto kytici první
jest jíž hotova Držte ji tak dlou
ho pokud nepřiváži k nit ostatní"
pravila císařovna a podala vonnou
kytičku gardistovi
Důstojník přijal ji i třesoucí se
rukou
Líce cÍEsfovnico pojednou jaksi
zvážnělo
"Máme zármutek žaf všichoi
hleďte milý Hajdukuť' pravila
pak chvějícím se hlasem "A my
trpíme snad ještě více než vy '
Mé srdce je jím přeplněno ve
ličeostvo" vzdychl SÍ gardista
"Ale truchlíte jen pro své věci
a to ae lehčeji snáší ' — pohieaia
na něho císařovna zamyšleně —
"V našem žalu však nál vlastni
osobní zármutek bývá posledním
Oh mnozí totíw závidí hlavám
korunovaným! Řekněte jim aby
nezáviděli Panováni přináší jim
jen starosti a bolesti lesk tyto
city zakrývá aby jích jiní nep
třilí Neboť my i tehdy mulme
ziřwí kdy srdce naše truchli''
Štěpán Hajduk nepochopil hned
smyti těchto slov
Prvoí naši boleití jest zármu
tek národů první naší starostí sta
rošt národů' — vysvětlovala cí
(ařovoa dále "Pak přijde houí
příbuzných a teprve potom napo
sled naše vlastní city Hleďte
teď musíme do Vídoéobzor velice
e zatahuje Vy posud pranic ne
tulíte a my máme již na bedrách
svých těžké starosti a zející ránu v
srdcí 1 mou nejmilejši sestru
nebesa těžce navštívila''
"Stalo ae snad něco v Neapoli
veličenstvo?" zachvěl te gardový
důstojník
"Stalo věru ttalol Neapshký
trůn ae chvěje a mi ubohá Marie
— ani nevím jak to přečká!"
"A jebo veličenstvo král Fran
tíiek II ?"
"V tom právě epočivi oejvětlí
neštěstí Že svak můj František
jert na amrt nemocen a královna
atojf bez pomoci opuštěna samo
traká bez spolehlivých rádců bez
pevoé ruky mužské Ve avé zou
faloati si mni stěžuje paaní jejf
zrosila jsem věru slzami! Neboť
nemoha ji pomočil Nemohu po
moci tvé vlastni aestře Hajdukul
Ob té politiky ta nemi srdce ta
nezni ani sourozencův ani pří
bažných 1"
Cíaařovoa truchliví sklonila
blavu
diM Máni pcitaii Maďur —
pedlvalt cUatevet llajduksvi II
pWvlief tul "jsem tUeUvae
jiern killevaa a ttiettit pnstati
své sr-ttle poutě kus poillitrlného
piHru!'
štípán Hajduk ttlii jak s
mu itdca (tlil
"Patlu )! M6 livet a ml
ktev buďttl obiloviny aa ochran)
arstty mé alavaé cUalevayt" pio
pukla něho aidUal
CUatovB Aithfla i imumt
imála
udatných Štřpánů Hajdukl mflj
dra# nadporučíku!" povsjpchla
si "AU ptoia a rs losil pllmim
vale šlechetné inlteul Ui itnho
lm vyhlilla jíl vis ta svého
poila Valí oavfdčeni vřrnoiti
a hrdinné (ulvaro mohu klidné
svčfiti tyto diUfrné lál h y Při
jměte tento livl a uneste ho do
Neapole pílím) odtud t Budína
Odevzdáte tu) jtn do vlanniťh ru
koti mé aeMry nikdo iirty nrcliť
ho ani nejaiří Ať má apoft
trochu útěchy ať vidi le srdce
srstry jci nad nr-štětitíiii )vž Ji
stihá hořce krvácí '
Štěpán Hijduk hluboce pohnut
přijal list a uschoval ho v náprm
kapse
"Pokud toto srdce bije uikdo
odtud nezmocni se listu rakouské
císařovny !'' zašeptal nadšeně
"Děkuji vám milý Hejduku
děkuji!" pravila cUařovoa a po
vstala s hotovým věncem
- "Neste ho pane nadporučíku
Dodá vám to útěchy!" pravila a
podala svěží krámý věnec Z pol
oiho kvítí gardistovi
Důstojník tělesni stráže zavěsil
si věnec na levé rámě a pohout mi
loitl vznešené paní ubíral se za
jejím veličenstvem
Dospěli ke kaplí sv Zikmunda
Na dvoře zůstal gardový důhtoj
nik zahloubán v myšléaky několik
kroků za císařovnou
Z myšlének vyrušilo ho náhle
dotknutí se nčžné ruky
Šlépá') Hajiluk překvapeně ae
obrátil a tiše vykřikl
Spatřil tiřed si-hou Cíttu oči
její snivé plály lice měla bledé
jak padlý sníh
"Proč mne vyrušujete?'' obořil
se na dívku
"Zastavte se jen na okamžikl"
zašit ptala horečné španělská dívka
' Štěpáne Hajduku rnoe jsi od
strčil opovrhuji:! mnou Ubí
tďi se i uď k ní uckcS jí věnce
Já jsern ti také něco přinesla
Našla jsem to na břehu u Krči
žluté vlny Dunaje vyvrhly to
ven Hleď tu jest přiď-sla
jm-m ti to Vzpomi řl si Siě
páne i tehdy až mne netiudeš
viděti že tvá ubohá opuštěuá Cit
ta přiaela ti tuto památku)''
Podstrčila rychli ba Uč k gardi
stovy pod paií a ďábelským
chechtotem zmiiela mezi dumy
budínskými
Štěpán Hajduk hněvivé roztrhl
papírový obíil bulička
Podíval se n obnah jeho a sáhl
si rvchle k rdrí
V balíku hýly bahnem zamazané
šaty Julie šarkadyové
KAPIÍ OLA 45
Král umírá
Okna paláce neapolského krále
Františka 11 vedla k hladině
mořské
Modraly se před nimi kolébavé
vloy Středozemního moře až k ne
dozírné nu obzoru Na právo vr
chol sopky Vesuvu dýmal své
věčné výpary
Na moři dul silný jižnf vrtr do
plachet celého houfu lodi
Ldé tyto phjížlly uá jihu
kde všteko již vř se bouři
Kudé prapory na nich hrozivě
vlaji do oken královského paiáce
U okna stoji noinncuý král ne
apoikký a ůkontlivé pooruie bií
žícl ae cizí koráby
Kolem krále puliíiiajl ochotní
lokaiové Obiékiií ho nirboťkráh
oadobro liž vyxílila riKhept'čná
jlicoi choroba a zbviu ho po
sledoícb sil
Lodě atlie se blíži víc a víc již
lze vidéti i červnié košile oa po
sádce oa palubách
Ganbaldisié se blížil Ne
přítel jes zdel' zvolal níhle a
mocný král s hrůzou — "Rychle
podejte mni můj krunýř i meč!
Ni-chať napotledy ie opáám svým
vítězným mečem!'
Vášnivá tato siova provázena
byla chraptivým Muchým fcašem
a na bledých ruch králuvých zpě
nila se krev
a k nutiam klciciriu íimiuCueno
vrhla e sličná plavovlaá jkoI
Spuštěné vlasy padaly ji jako
zlatý vodopád až k zemi a v pr
secb bušilo JÍ srdce akoro nahlas
Byla to Královna Marie eboť
neapolského krále V
I 00a viděla oknem jii dávno
bifžicí ae tudé prapory a zailech
ouvši zoufalý křik svého nemocné
ho chotě přiběhla k Františkovi II
Za ní spěchala podělená ne
směli knižná L ikr-eie
Pi-krOTtn! bud
Jsi li shrben následkem bolesti
kříži může! v krátkém čaae
opit zpříma chodit! kdyl použi
ješ St Jacoba 01 I "valy a
bojf
lasfliií pilu
hdJUlwa tcp!iv&t Ilitky do lh trtrp-
Ikfch přistaví aejniiii tvaai
Za S o deptivlm vil na taptestakh paroloddh vH
HamNtiu Itrvmta Koltrrdama a 11 tříhodinovou kaldo
iaaal pilri 0 podrobaoii dopili i
EMIL KISS A CO
tsvKSNw ARtiraaua
158SuffolkSt„ NewYorlr
Severovy léky
♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦i
Severův Severova j Scvcrův
Silitel i žaludeční 1 Tišiteí
ak 1 %
mltlo tiňwilif tti
M h ťllí Vlili V V1
é imUliniHťidilHiNť
Si třcuiMií iicpriivi
fy ih liiý nlťh niva
ffe IV líllllllll KÍlf !
t£ vzprtiřujc celou
noustivu
fy Cotia $100
HORKA
í povzbuzuje
X vymčňoviíttí
(lUVrat v ující apří
tu k ilítťtti l'le
viiic linkní h vř-
tnivoti koliku za-
tumnc khčcnwit-
tiík a Imrkosť jm-
vzbuzuje trSvťtií
itzííjištujcsjííinck
Cena 2"S ctú
CHflVfltll i
U hevero vy t žalildklj severův
S ''!:- I n"t"ňhA Regulátor §
bolestem hlavy i zužívíítií Jenských nemocí M
NEURALGII ♦ podtlíCUjc tipravujc vscthnv H
?iKisibí nxlilc ní „„„„„ í ríťsíční nqiravt-X
f trvale vé VMÍ-h OHíany ♦ M„oati iKistrag
(í V IlOiCílfťll tllCSIC- Z K lldlU 2 " viiiijr r
V nich i zmírňují ♦ snlzc spojení 8 tč- m
nuznou iioiuoai e UiHnjw ♦ rv
Nemijí zhoubní--1 „ ♦ dem i změnou ži-J
m 1 i-i I iilnhnut' 11 I v„r t3
11 111 niiii] iiLt k: 1 v um
íilii-v Cií 111 2f5 c í
ffi i vzpružuje f
celou ♦
Bottlavt i poradu dóvá-
#%yVIU
Cena 50c ZDARMA
Na prodej ve
! všech lékárnách
a obchodech
léky
I rOLZ
I
n
0
: JOS DUPFY
vrnllral vil 4t 1ihf itlifaln řlr
m2MIII0VLAMI-@v
I má na skladě
výborná Importovaná I kalifornská vína jakož I Impor
tované a kentucké kořalky a likéry
i
i
$
i
0
TELEFON 38
Jtufí le zhožf Jest také Jak o učm tvrdl Jinak se peníze vrátí
2508 řl Street SOUTH OMAHA
A N fmk & Sou Co
OVel obcboJnícl a Importéřl-O
Káatupcliraifi I Klrscht 8r Prlra "rtM U
Tel h~- 1001 Farna ul„ OmaliH
Fred Krug Browing Co
OMAHA NEBRASKA
Wtfltiií vasoriiý pivtaiir'
"Váti rtejlopůl drali leždíitvu
CtelJit av £xtzav lolax&é "v ouáJcaVeh av v lmK-wlclv
- Tytvrti kéii-iérxiU av ti-Hná Ko aaptadfe
SAAB lÍHAfílt Hejlnpíí materiál a nrjlipíl terhalcki doradaast
a— m Veliká peéllTsst a beko4BÍ epatraMt
RaiE HliHAi lpkoltl ebeceastr
ViAt ODXLU MUI iTéUoJíeí abek4
1'oplHy ae ochotné vyřizují dle pritnf
lbti Bnai Brew-g Col
Stačí a spololilivi sladoi
--?#VaH a lan voji výborné plvo"--
Telefon 119 r OMAHA NEBE
Pro stůl
Ti kdoi dovadou ocení ti výborný stolní nípoj
oblíbí si zajisté naic "GOLD TOP" lahvové pivo
jest lehké perlící ae a fízné a jako jeat (dravé jest i
cbutoé Vyrobeno lest x nejlepMho chmele vybrané
ho ječmene a Čisté vody— nenlť v ním ani jediné přísa
dy jei by byla škodlivá neb nezdravá Není to laciná
pivo v nižádném smyslu ale jeat to jedno a nejleplícb
a ti ktefíi je jednou okusili atali ae řádnými naíimi
lákazoíky
Dodivi se v bednách a aice v lahvích kvarto
vých neb paintových Objednejte si u svého obchod
oíka aneb telefonem— Tel Omaba 1543 So Omaha 8
JETTEH EEflKS CO tUl I Mnjl lltaí JÍTI
SOUTH OMAHA NEB