CÍSAŘOVNA ALŽBĚTA
n
lHet 1 Ytléatt lneie
Cíttl tiotkfm vilykWtm ptJIt
t objeti # !fl komorné
KAPITOLA
Ulili Mtitt rtkt
V hotel "Fraaraia" houpil te
houstli Holíci pás tuhioýth
ftt lo Uk Živých otl
byly U4 penlte'
velikým kliJm
tltína CiUt eíkdjf
Vliu tu
ptivita Gitta
"Ftottmmnt
Btmilovtla
"A mriilie I runt nuluj l
ttprfmnlho itJciř''
"Ciili imli il potud o letku o
tfiiftké koruol OJ ttth dob
kdy tai i vámi pane liijJuku
toulí po rodinném krtu po rodin
ném krbu ''
"Tikř" řekl Ilajduk lamylltn
"O lUína Citti veiic tmi
dí! od tich dob kdy it tná i
viffli pant Ilajduku"
"Lituji jí lituji ji a bloubi trdce
Fřilel jiem právl proto tbych j!
řekl it toimoit oil byla pomí
jejícím taem It te tnutím oženili
že ti musfm vcítí Julii frkiJyo
vou ii ženu"
"Muilter'
"Slovo mat víle''
"Smím ta na něco reptati?''
"Jíte Cittioi Jftvěroá přítelky
ni a komorní Mluvte praním
co chcete"
"Vfie vil k Julii barkadyové
jenom čestné slovo?
"Gítlo o Čestném slovu přece
nelze říci jenom 1'
"Rozumím tomu takto: irdce
vás k ní nevíže?'1
"Srdce též Gitto"
"A srdce mé slečny?"
"Uznávám že bylo klamem Že
jsme spolu mluvili a navzájem žal
li působili'
"Milujete Julii Sarkadyovou ve
líce?" tázala se Gitta důrazně
"Proč se ptáte tak nahlas tak
vážnivě?"
"Protože protože srdce
Julie Sarkadyové '
Gitta hryzla se do rtů Potře
bovala sily aby mohla pronésti
veliké obviněni
"Srdce Juliino?" tázal se Haj
duk a vyskočiv z křesla pohlížel
znepokojen do planoucích očí
Gittiných -
"Srdce Juliino není k vám u
přimné Julie miluje jiného já
vám to pravím"
"Já pak odpovídám vzdychl
Ilajduk i ušlechtilým hněvem
"že jste bídná na cti utrhaČka
£erv kterého vymetli z nočních
zábavních míst a který si troufá
Špinavá tykadla svá pozvednout!
na duSi liliově Cistou I Pryč mně
z cesty Gitto sice se zde stane
vražda!"
vzayr jsem varn ničeno ne
řekla" odvětila Gitta ledově
"Nepomlouvala jsem Julii Šárka
dyovou řekla jsem jen tolik že
miluje jiného Děkuji vám za
Ohiu vilnivt uJcM ti oMm
rukama ti koleni jako ten kJ
nu i
picnutu a Komu i mtnioky ni
ktfuk nelil í
Udav křídlové dvílt nldtitmé
bo íl jiku it otcvttly a oa prahu
objevila i vytoká dáma i trik
noucími it očimt
"Dobré jitro Alixiodřt' otvi
le její ikoro mužiky biu
"Toity Pivloř Dobré iitro
můj auJéli ' odvětil houpající se
mul i povzdechem ale při tom se
lni neoblili)
Zena popoila bliže a poiadila
s vedle houpající it leooiky na
nízký lametový divan
Chvíli nepromluvila ani tlova
jenom e dívala smutně te Žalost
nou touslrastl na pioa
"Myslil jsi již zase o tom viď
Alexandře?" tázala le temným hla
sem
"O tom opět o tom můj
drahý arcbandcli! " vzdychl
pin pergamentových
léta již od těch
si hořce
tváří
"Viru věru
t{r tirtltml a
"A kdož ví kolik jich ješcí
uplyneaniž bych dostal se o krok
k cíli blíž!"
"Neklesej kníže Metternichu
můj drahý choti! Pravda musí
dříve čí později zvítězili uvidíš!
A tys hájil spravedlivou věc tys
její obětí"
"Děkuji mjlá choti za tuto
novou útěchu Ob čím bych se
byl stal bez tebe! Kam bjch byl
již dospěl v trapném svém zou
falství kdybys ty neposilovala vej
mně naději kdybys ty mne netě
Šila v těchto hořkých dnech pádu
ty se svou andělskou du5ise svou
pevnou důvěrou! '
Jen neklesej nevzdávej se na
děje Alexandře časy se změní
slavné naše zásady znova nabudou
vlády a kníže Metternich bude
opět tím čím kdysi býval: nejprv
nější osobou v rakouské říši roz
hodující rádce mladého císaře Já
tomu věřím doufám v to jsem o
tom přesvědčena!'' zapálila e
kněžna
"Jí nikoli " vzdychl si Met
teroich
"Tehdy svedli měkké srdce mla
dého panovníka ti noví lidé hlou
pými radami ipletli jeho rozum
duSi jeho zastrašili jakýmisi via-
hrubosti imiž tste mne ooctil
Promluvil z vás pravý muž Gitta 1 nenectymi útrapami bolestmi a
se neklamala V srdci vašem všeckv P'vami o nnutt rebeiskím
pravé pocity náleží julií Šarkady
ové mi slečna nadarmo te namá
há nadarmo po vás touží po vás
vzdychá vy pane Hajduku ne
budete ji nikdy milovati Co jsem
o Julii Sarkadyové řekla jest Jež
Chtěla jsem vás pane poručíku
pouze zkoušeli"
"Zkoušeti? Mne?" divil ae Ště
pán ilajduk 'který ani slovu z
toho nerozuměl
"Byla to zkouška chtěla jsem
věděli maže-li slečna Citta dou
fali" "Vy služebná — jste to chtěla
víděti?"
"Prvé jste mne nazval přítelky
ní Citty pane poručíku"
"Tak jeit Gitto vám jest dovo
leno mnoho jiného zapomeňme
ono malé nedorozumění vždyť i
osud určil mně jen utrpení neboř
— byf to znělo i podivní — také
ji Cittii miluji"
"Pojmete jí za choť?"
"Netrapte mne více Gitto
Buďte kohem zítra přijdu opět
a roztrpčím dobré drahé srdce
Cittino"
Štěpán Ilajduk odkvapil
Gitta zavřela za ním dvéře
Citta a rozpálenými tvářemi a
' uplakanýma očima vyvrávorala ze
skříni
"Slyšela jste?" tázala te Gitta
"VO slova ' odvětila Citta te
vzlykotem
"Doufáte ještě?"
"Douíáro!"
"V co?"
A X I
£e stepán juajduk ttane ae
mým chotěm''
"Po tom co jste ilyšela?"
"Ano po tom co jsem tlylelal"
zvolala Citta vášnivi "V tuto
chvílí potud nevím co učiním
Ale kdyby mne to stálo celé jmění
kdybych musila i Julii Sarkady
ovou uškrtili musí býti Štípíc
Ilajduk mými O Citto Citto ty
dovedei býti také clout Byla jsem
jii vyzvedačkoul Byla jsem u
prcmicll rroc bycn nebyla vra
ném! Vraném kdyl ti tím mohu
Štěití tvého trdce opatřili!"
Gitta přivinula rozpálenou hla
vu Cittinu na tvi prta
"Má ubohi malá Citto má
kráioá tlečno vy mluvíte teď v
horečce nevíte co pravíte utište
te a pokračujte cti o ve tnecb — o
korunách o trůnech!" 1
Ale změna tato potrvá jen
I £ i t _ i n
"rámo myn panovníka se vy
jaanfoci se mu otevrou a jednoh
krásného dne vypudí zlé rádce
svého trůuu aby povolal k sobě
zase ivého věrného Meiternicha
ivířil mu opět otěže tvé moci"
Nikdy rnidrahí ženo nikdy!
zvolal zouíale padlý říšikv kan
cléř
"Zase ono nemužné kleiání
můj Alexandře!" hladila kněžna
žluté líce svého chotě "Měl jsi
inad zlé sny?'
"Spal jsem jako zabitý''
"Odkudž tedy toto odříkání
bezodvižni pokieslost?"
"Mi Pavlo můj drahý andělí
neklamme se více ' vyskočil vy
ichlý excellencpán t mladickou
rychlostí a podrážděnými malými
kroky přecházel po hladkém lále
"Ale Alexandře?" pohlížela na
nebo kuěžoa překvapena
"Již léta putujeme po světě
doeťjest sídlem naším Paříž zítra
Londýn Amsterdam neb Kfm
pravil kníže t povzdechem -
"Všude utíkáme před tvou hanbou
a vsuae zase tyz nrozny vyjev te
nám jeví před očima Ona hrozná
hodina kdy zuřivá vídeSski lůza
vymetla nás z našeho paláce a
všemocné vlády My utíkali jen
abychom životy zachránili — Pa
matuješ te na to drahá Pavlo?"
"Pamatuji 6 Bože jak bych se
nepamatovala Vždyť to byl nej
horší den mého života Muiil
jsi te ustrojili do šatů naší pokoj
ské a jen tak mohli jsme se za
chrániti před lající po krvi naší
žíznící lůzou! Ale pamatuješ te
také drahý Alexandře co jsme
i tebou vzali nač jsme přísahali?'
"Ano pravilas abychom doufá
liže za několik mřtíců odveze nás
tem ve vítězném voze týž bídný lid
který teď řve tmrt na oaše hlavy
Jakž bych te nepamatoval má
drahá Pavlol Tvá andělská tlova
mne zachránila tehdy před líleo
lvím před sebevraždou a tvá
tlova ve mni od tich dob živila i
důvěru vytrvalou naději
Ale oněch několik měsíců jil uply
nulo Minula již od tich dob
létal A cínř potud nepovolá vá
tvého věrného Metternicha zpit
many potud oeviačí vítězný vůz
Konec konec všemu! Zapo-
mili na nát má ubohá Pavlo já
jJ nikdy MJotiia t k wileitl ti-
iilikl ji il viftřtl pro dvftt i
nited lije a klae mi pantu
Oh jl jm il ot víkjr upemt
ut I fcidbM It titt pftthetáa
tt tvjml muliml ei ti
vtklitviei! '
Idfilv Htktle ftiwile iiuIJ
ti AtmeJl!"
"Nikdo Ittlt ja epll nová —
uWt A ty lil doma piawil oevi
ťy a neví Mmt Nilt hodili 4a
iiitlho kiribur Jí Můj llavoí cit
it u koete mkdy vlec 11 otbe-
J jiJuolal lili ukoutká b
nbmtiinou moci tíiiřovoul Mé
uťohé tnyubohi Kakouiko!
Kalte mttel li til t ptoilutf
kiaclér hrotniho abiolutnaie
ariviJeanii siJvll )y díl i# Jo
pláče
Ani choť j ho oidovtdit tdrteli
li ilií
"A není oprivdti ntnl jil an
jtdiDé aoi sebemenší naděje ?"
vzlykala betettoi
"Není není! Pokryt nái
jii prach upomenuti má vláda te
jil nikdy nevrátí Cítím to
vidím to"
"Kdel"' obrátila le k němu
oihle
Zde" odvčtil Metteroich
tupě a ukázal inutoi na itolek
Leželo zde nejnověji! číslo pa
říŽských novin "Figaro"
"Přečti li to Pavlo Anebo
to ani nečti e dosti oa tom
sem-li já zoufalý i"
Kněžna oervosoč- chopila se
novin
Uprostřed první itránky byla
tužkou označena jakási zpráva i
byla pomačkioa
Bylo zřejmo jak zuřivě a zou
ale asi kníže sám ji četl
Kněžna Metternicbová chvatně
přelétla tyto řádky francouzských
novin:
"Amnestie Přinášíme dnei
zprávu pro pařížský vznešený svět
nemálo zajímavou Uherský ka
valír který již kolik roků se zde
zdržuje mezi námi a svou pří
jemnou povahou dobyl si všecky
šlechtické salony týž který ne
dávno oženil se zde v Paříži se
spaniiomyslnou hraběnkou Katin
kou Keodeífyovou opustí Paříž
Hrabě Dula AndráŠi vrací se svou
chotí do staré vlasti Hrabě tento
zastupoval u nás po dlouhý Čas
Košuthovu vládu a nezávislý uher
ský stát kierý však zatím byl po
kořen Pro toto provinění odiou
díla ho vídenská absolutistická
vláda k imrti a viměšoé zuřivosti
přibyla i jméno jeho na šibenici
oa konec vypověděla ho navždy
vlasti Zil tu mezi námi Nyn
pak r&kjušký císař a uherský král
poslal mu amnestii — a jak se do
vídáme omilostoil i jiné rakoujké
emigranty a hrdiny revoluční
Proto te vrátil hrabě AndráŠi do
mů Zdá se že počíná ve Vídn
vaoouti svobodnější vzduch
trůnu vymřel i stín proklatého
knížete Metternicha a jeho tvran
tkého řádu Nastává upokojení a
smíření národů t císařem V tom
požehnaném díle v němž přimlou
vá te za Maďary spanilá císařovna
Alžběta dostane te asi brabět
Andrášimu větší úlohy atd"
"Nuže — nuže co tomu říkáš?
To jiou pěkné věci viď?" pravi
Metterních i trpkým posměškem
Kněžna ploa hněvu Lodila časo
pis na ttůl
"To není pravda!'' zvolala
oči le jí leskly
to — co — co pravíš? Ze to
není pravda? Co není pravda?"
"Na HouImrJu 4t l Miuií
ri("
"lyl ir
'Ve iMttaet
fial
umí
M!i pii!Hjr ta it t?M )Alt
VidL re MV tliéMI''
tpěchal Metternich ku tvé choti
v líci jeho obrážela naděje "Není
pravda že Dulovi Andrášimu udě
lena byla milost? Nebo toad není
pravda že doma nadešly nové
čaiy? Ze císař chce býti i uber-
ikýrn králem že přeje autonomii
zemí oitatnícb Že te tmíří smíří
Uhry? Ze vydá úttavtt a tím
oát navždy pochová? Co není
pravda?"
"To vše nikoli"
"Co tedy?"
"Že by te hrabi Ďuia AndráŠi
ž domů vřítil Vždyť jsem ho
síi v?-r viděla!"
Metternich tklamán v očekává
ní odvrátil te od tvé choti
"No no ale snad ti myslíš Že
a tom není právě nic důležitého?'
tázala te ho kněžna povýšeným
hlasem
ja veru nevidím v tom pranic
důležitého" pokrčil rarncoy bý
valý kancléř "Nešel-li potud do
mů půjde dnes zítrt nebo po
zejtrir
Ale ale Alexandře ten kdo
po dlouholetém vyhnanttvi milost
obdrží nespiebá ihned do tvé
vlasti?"
"Však nezmešká do zítřka mu
doma nic neukradnou-'
"Ze nezmešká? Pomyslí si Jeo
ty sam kdybys na příklad obdržel
rozkat císařův volající tl opit
zpit zůstal byt tiká zde v cizioi
ješti kolík dní?"
"Balil bych ihned a zvláštním
vlakem bych ujížděl do Vidně!"
- viaiti tsex oqvoou tedy ani
Aodráii zde nevyčkává Má zde
cíl má zde dojiita prácí''
Kancléři pojednou coai otpadlo
Příitoupil opit kvapně ku tvé
choti a leptem te ji tázal:
"Počkej má drabáf Kde iii
viděla hrubíte?"
nlkthkt
ehtMiftH ktejkkv
Ar
"V lak hirťh ti i I 1 1
" — ti li
paiiUjť I
ViJil iti
i usv r
Nule kJtl tna ml'ý řttibl
tpitřil keíila oJvríiil it rychli
imítcl it tvými leultuhy vt
vntth mtimorového pi'lt#''
' remaia bi i onin i-aUc?' U
lil it kotle toičtlial
Mvutrnitnovt Vltttotitval ni
olho pohlédli
"Arcilel Zipialt jtm ti ho
ihnd ba vlm I tlilo ithol Tm
Jeil: tlouliviiJ Jt bt Miurice
čdlo f
"Tyl inJM mi 1'ivloť'pltko
čil Mcmruíth k choti plo radosti
"To jet ikvoilaé vilkolípé!"
"Viď ti tam nico kutí? Tušili
jttm to hned!''
Aicile kuji! Vldyť palác t
08 patli hriblti Ladiilavu Tefoky-
mu! A palic ten je ihromildi-
Itim emigrantů miďarikýcb rebe
laniů uprchlíků košutovtkých
ptů!"
"Revoluci viď ipikoutl?" ta
leikly se oči kotioiny ridoití
Arcížcl V kuchyni Telekyově
již dlouhá léta kuchtí le novější
nuďariký plán Tam jeit ústřední
ťjich kancelář jel jeit v trvalém
ipojení písemním i emigranty
bloudícími po všech končinách
ivěta Jest ve spojení se všemi
nepřáteli vznešeného habsburské'
ho rodu s císařem Napoleonem
III Viktorem Emanulcm sardin
ským králem usurpátorem i Ga
ribaldím i Bismarckem t Poláky
— zkrátka se všemi hlavními fak
tory mezinárodní revoluční ban
dy!" "Toť tedy velkolepé odhalení!
Toť pro nás pravý poklad!''
zvolala kněžna plna radosti
A jaký! ' horoval i Metternich
Víš-li pak má zbožňovaná Pavlo
Že teď již i já tím počínám míli
nadějí?"
'Ale můj drahý!'' objala
ho choť
Víš-li pak Že pomocí tvého
odhalení můžeme se tnadno opět
dostati tam odkud nás vyhodili?"
pokračoval kníže i rozpálenou
tváří "Jaké to velkotepéskvost-
né odhalení! Hrabi Ďula Andrá
Ši omilostněnec císařův mezi
spiklenci!"
"Mezi buřiči!" dodala
kněžna
"Mezi uejbofšíini nepřáteli cí
nřského trůnu! Sám tedy jest
usvědčený spiklenec konspirant
rebelský agent! Pavlo má ať se
stane cokoli nepomůže-lí nám
toto odhalení rázem k milosti cí
sařovil''
Dejž Bůh!" vzdychla si blubO'
ce kněžna
unn aa budeme-li pracovali
také my má drahá!" řekl kníže
ilavnoitni "Ukázal nim již tvým
andělem — tebou — cestu iež
vede k milosti císařovi Ostatní
bude naší prací"
"Co ti myslíš?"
"Jen počkej drahoušku
Nejpřednéjší úlohou ovšem bude
vypátrali úřady emigrantův Co
mluví co vaří co kují zvláště
Aodráší tvůj milý příbuzný"
"Ovsem že Ale to půjde dosti
ztěžka"
"Proč?"
"My mezi ně dostati le nemů
žeme vidíš že milý bratránek
přede mnou hned uprchl"
"Kdož pak by mezí ně šel mezi
tu pěknou chátku? Abych tím
ještě přišel u císaře v podezření
Hoj teď ti milosti budeme jinak
vážiti má milá! Celá léta již po
ni toužíme I '
Kníže již mluvil jakoby byl již
oa výsluní v císařském paláci i
trůnu panovníkova
Metternicbová také ho upozor
nila na to t mírným úsměvem
"No no drahý Alexandře ne
raduj te ještě tolik Nemůžeme
př-e titi i kožešiay živého
medvěda"
"Eh co — medvěd je žívý ale
zastřelíme bo! Jutě ho zastřelí
mer tásal kníže "Kdvbvch íen
oa kvap viděl koho bych poslal
"vyčíhat" naho mdvid
í J f ! % nr- tt t
rionor lajemnikar — pra
vila kněžna "Jest to beztoho
Maďar Může te snadno mezi ni
dostati tnadno te vkrade v jejich
d 0 veru"
"Toť tkvoitnáopravdu výtečná
myšlénka! Ale ale mé zlato že
právi ty mni dávíš všecky dobré
myšlénky!"
"Kéž bycb tí byla i tehdy radila
Jen ji kéž byt mne byl tehdy po
tlecbll Nebyli bychom dnet v
tichto míttech"
"To bude dobré výtečné
že jsem tS bned oa tvého tajemni
ka Gíbora Doerybo nevzpomněl!
Jeit to ovšem Mtďar ale jaký
Maďaři Maďar k našemu účeli
nejlépe te bodícíl Maďar roz
hořčený toužící po pomněl Uto
pii by na lžíci vody celý národ
maďanký kdyby mobil Tomuto
člověku určil jsem doma důležité
poitaveof Jenom kdybychom jii
mohli býti domal Ale kde pak je
nál milý Doery ? Hejpane Dotryt"
KaHat pomohla lvímu tnoit
iitlbnitti ti irenftko
ťo Ital vtltl ieký anltjý
mul IttMt l til#
Na ptih it poalital pektoníl
i Hiitm tUlibaim te oital
♦Tot jtlflOttí?"
"Ano ioo húf Vůtttt tli
tiupte Mile a Htm ůnhf pant
1'evtji Hiřn te potiJiti ttltf
pntcii! Tik im tik nit
ptat lajemrlkucbeptl it Mitur
sk h laiatHiího niult it tuku
t pani kašlat latlila it bití
vilJnen k milému pinu tajtmnlku
ič iady vabte tiailt likeby ho
tni ntviJIii
"i i chtMI o! mne nko velké
bo" myslit ti liiiti pta tticmnlk
Bude doMe miti te na potom
iťyih této vtliké vlídnosti mil
ulilrk!"
"Pane Dorry vy nit provitílr
vřrnl jil léta v niltm itéhovinl
te" tpuitil linlli vlídným blittm
"Ano protoíi ntoi dobře pla
tile" myilii ti pan Doety
" érnoit a vytrvalou vaši chce
me odměnili tím la
"Teď přijde to oejlcpšl třrdj
poior ualncli!" myilil n ta-
umnfk
le jíme vím určili po
líní neobyčejně důlelité" pokra
Coval knlie
"Děkuji pěkně to jsem neoče
klval" mytlil li tklamtni ta
jemník
"Máte chuť k podniknutí nčče
ho podobného?' tázal te Meltcr
nich
"Ovšem žel Považuji je za ne
obyčejné vyznamenání!" ukloní
se Doery
V duchu však li dodal: Jenom
mni dobře zaplaťte!
"Spoléhali jsme se na vaši věr
nost milý pane Doery" pokračo
val kníže "Prosím vát snažně
dejte si pozor"
Metternich si odkašlal jakož
činíval vždy kdykoliv mluvil
důležitých věcech
uabriel uoery zakoktal i po
korným úsměvem:
"Prosím excellenci!"
"Znáte hraběte Dulu Andráši-
ho?" podíval se na něho Metter
nich ostře
"Znám ho tolik Že jsme t
skoro přátelé" odvětil Dotry
"Ach to je hezké!" zvolali kní
že i kněžna překvapeně
"Není v tom nic zvláštního''
pravil Doery hrdě "vždyť on je
emigrantem a já též"
"Ano ano jenom že vy
Ale ale vy jste Čtverák milý
Doery! To jste opravdu dobře
řekl heliehe!" hrozil mu kníže
rozmarni prstem
Choti tvé pak jal se po anglicku
vysvětlovali že opravdu AndráŠi i
Doery jsou emigranty Jenom že
jest mezi nimi malý rozdíl An
dráší jest politický vyhnanec milý
pan tajemník pak vyloupil klášter
ní chrám v Debrcrlni a k poky
nutí tvého příznivce sám te z milé
své vlasti vystěhoval
Kněžna místo uznalosti i odpo
rem změřila pana "emigranta"
"Jenom mnou opovrhuj však
mne přece potřebuješ!" myslil ti
tajemník i největší úctou
"Nuže tnáte-Ií tolik hraběte
bude úloha vaše velmi lehká milý
pane tajemníku" pokračoval Met
ternich "Víte již že víš toudruh
ve vybnanttvl doital amnestii?"
dodal i narážkou
Aj! ' otavil te Doery na oko
překvapeným ač i on již dávno
četl "Figaro"
Kníže pokračoval
"Přet to však zdržuje te již
kolik dní zde v Paříži i ttýkí le
často i maďarskou revoluční ko
milí dochizl potají do paláce
iclekybo '
"Aj — aj!" divil te Doery ještě
více ačkoli tám denoi te Hýkal
l AnJráŠim í i emigranty
"Víte co kuje Teletký?"
"Nemám ani tušení "
"Chtějí zvrátili rakoutký trůn
chtějí znovu uvrhnouti Uhry
plamenyl ' hrozil te Metternich
"To je hrozné! A hrabi An
dráši který přijal milost císař
tkou tpojuje te t takovou cli á
ikoul" vyskočil Doery všecek
rozčilen
"Tik jest milý pane Doery
Tento člověk vrátí te teď do tvé
vlasti nebezpečným posláním
tpiklenců vplíží te k císařskému
trůnu potají připraví vzpouru
lidu nové vydáni Garibaldiho
Klapky"
"Tomu zamezíme! Zničíme hol
atxoeme no drive nez nohou te
dotkne tvé vlattit" vyikočll Doery
nadšeně
"Jaký to vlaitenec jaké to iie
ebetoé edaři věrné trdce!" vzdy
cbnul ti Metteroich i nadšením
"Pošetilec! Toho hezky pod
vedu!' mytlil li Doery Nahlai
pak zvolat nadšeni t planoucím
lícem:
"Nebo aotd ti přejete iatnoiti
abych ho zničil ješti zde v Pař!
ži abych bo tkolil otrávit uškr
til?"
FokrtoTÍa!4
e)-0-0'''e'00'-a)a)0H00'0'0-0-0 §'
Zasílán pln &Lif£s íiíhí!"?
riodtvemt pit plaval lltlky do tluk ivirp
tkfftl phdivA tl r)ftilll ril'
Xt f I eo dopuvlmt vit ni tiprtitaMi pireloduk A I
MifNtfu rrin-18 Heliiidimt tt £t IheJoovoa kilJo I
dteai piítl UO fodfobnaul depittt tl T
EMIL KlUU &CO I
168 Suffolk St New York t
4
Severwnr léky
%
%
KeeeooeeOOtieeeeeetitJ
Scverův
Silite!
srdce
rvililť tWiftoM ni
snUíul víhIv vím!-
H!itlnii!ťiililHi!ť
třvwnt iK'irjtvi
dílný íiIkIi v a
ly tiiilloh sítí a
vqiruhijc lou
Houstn vu
Cena $100
Severovai scverův
ŽALUDEČNÍ
HOŘKÁ
Tišitcl
dttí
9b
SI3VEU0VY
PRÁŠKY
9 ~ prou —
M BOLfS TtM HLAVY
A NEURALGII
i ryciilo n
pil li)
trvak'
ve
vsích
l'k-htl
pupa leču l'k-htl ♦
li hlavy aiKmrtlic
Já v l"!c: tťch píúmV- f
povzbuzuje
vyitičHOVtítií
žaludku
nnpontííhá
zažívíítií
pod ni cu jo
org?uyf
zvyšuje chuť
pfíniUí vtiivi A ff
UVrtvuj(ťt ntn- tj
I AX' W
inu in iviii l li-- M
viiii lu ili-nt vř 9
tniviiu koliku za f
pllřlljc kflLTpHOt- tm
nik íi hotkoHťiHi w
vzliuznic tinvnil #
:::í: "W
iiřnji-! ují jiain k
Cena 25 ctu
Severův
Regulátor
ženských nemocí Jf
7!!llíl ?niií 4
iiorkusť zapuzuje
znouont - i
Nemají
ho ťícjiikti naolúh
krv Cena 25 c
♦ uprivitjc vst-iliiiy
J rčsícni lu jintvi-
Z (ifinosti íhí' tra-
o niije iikrvriií
t chorohv vai'-čriř-'
k jídlu Z fl v-lniy ne-1£
iMiuArKjjuiruc s IV- ti£'
di-m íi zmífiíni íi
♦ votíl
t Cena f 100 #
řílabosť a
Na prodej ve
všech lékárnách :
a CDChoacch s
léky 1
vzpružuje
celou
Cena 50c a
Lékařskou 2
poradu dává- $
zcela ti
3
1110
ZDARMA
ir"W""v i v ji j ni ní i i iiwi um
t
JOSDUFFY
velko-1 inu loof Mliod ii f k
e-LIH0VIXA31I3-
má na tkladi
výborná Importovaná I kalifornská vína jakož I Impor
tované a kentucké kořalky a likéry
Kuří tu zhojí Jtt také Jukonítn tndl Jlimk te peoho vrátí
TELEFON 38
2508 řt Street SOUTH OMAHA
1
I- fmk l Son Co
OVelkcobchodnícI a Importéři
LÍKCp-VIlSr a IjIKZÉRŮ'
Tel 544!
5AtM irirmii I Klmht Mr Frďk rlřtz
1001 Farna nlf Omaha
Frod Krug Brcwhig Co
OMAHA N En RAŠKA
Břhem této doby jaroí jeit
ilu£attf tttv žaludku velmi nepří
jemný Dr Auguit Koeníg'i Ham
burger Tropfen odttrtoi nadby
tečnou Žluč potili tyttém
Ntritní vzorný pivovar
"Vati xi©Jlep&l druh lažáliu
C"telsaot o Eaetr "bledé v oudJcAcb av v lah-ích
VTievaa kaidonau av teoxln ho aptdfti
iliáe tÍHlVít VJIřpíí aiaUrlál a arlIreU torhalrká A„
-Veliká jMsťlIreit a ehrbiNlni epatraeit
1'ipokoJIU obMenittre
nfw onakm
MtáJe te irřUají Utktě
Dopisy ko ochotné ryflzují dle přání
Meis Bros Biew' g Oa
Stari e 3pololili"vi slaaoi
Vaří i lahvnjí výborné flvo-
Teleíon 119 r- OMAHA NETíW
Pro
Ti kdof dovedou ocenili výborní? ttolní nápol
oblíbí ti zajisté nalo "GOLD TOf lahvové pivo
Jeit lehké perlici te řízne a jako jeit r dravé jeit i
chutné Vyrobeno jett % nejleplího chmele vybraoé
ho ječmene čiité vody— nenlť v něm tni jediné přín
dy jež by byla Ikodlivá oeb nezdravá Neni to laciné
pivo v nižádném tmyilu ala jeit to jedno nejlepifcb
a ti kteříž je jednou okusili ttali to řádnými nalimi I
zákazníky
Dodává to v bednách uce v Iibvích kvarto
vých neb piintových Objednejte ti U tvého obchod
níka aneb telefonem —-Tel Oroaha 154a So Omaha 8
JETTES EEEflKS CO Tifl I Mnji Tticné jííi
1 SOUTH OMAHA NEB