m m
CÍSAŘOVNA ALZdLTA
n
KAPITOLA i
Nevista císařova
Horečná radost a neklidný ruch
zavládl ca posscchcíeaskčai zám
ku bavorského vévody Maxmiliána
Se všech tváří zářila radost ve
všech se obrážel jas příjemného
překvapení
Co způsobilo tento veliký roz
ruch tuto nesmírnou radost?
Jediné psaní!
Psaní Františka Josefa I císaře
rakouského krále Českého
Po svitání ještě za šera přibyl
sem z Vídně hrabě 0'Donellkarýr
vídeňského dvoru první pobočník
císaře FrantiSka Josefa a tento
přinesl vzbuzující tuto nejvyšší
radost
Vévoda Maxmilián seděl v kruhu
své rodiny a se slzami radosti v
očích pohlížel na císařský list z
Vidně
Pak zavolal k sobě Helenu nej
starší z pěti svých mladých dcer
a něžně jí řekl:
"Mé dítě toto psaní oznamuje)
nám příchod hosta velmi milého
Přijde k nám František Josef
mladý panovník rakouský Ne
přijde pouze k přátelské návštěvě
ale na námluvy mé drahé dítě a
tebe potkalo štěstí tebe si vyvolil
Šlechetný a statný panovník my
tvoji rodiče dávno již jsme si
myslili že jsi povolána v naší
rodině abys těžké starosti panov
nické s jeho veličenstvem Františ
kem Josefem sdílela Krásnou
tvou plavovlasou hlavičku budou
zdobiti koruny četných zemí
Budeš královnou mnohých náro
da jež musíš milovali protože tito
národové obětují krev i život za
ty jež milují Rci drahá má
dcero cítíš v sobě dosti síly ke
splnění této veliké úlohy?"
Princezna Helena sklonila líto
stivě svou plavovlasou hlavičku z
očí vytryskly jí dvě vřelé slzy jež
skanuly jí po líci a — mlčela
Křídlové dvéře náhle se rozle
těly a hlučně se rozevřely jakoby
někdo z rozpustilosti do nich byl
vrazil
Dveřmi vstoupila s uzardělým
lícem a vesele bavorská princezna
Alžběta
Ku šlíblé lehounké postavě její
přiléhaly bílé šaty Temné kašta
nové vlasy splývaly jí v mocných
kadeřích na ramena Na sněho
bílých tvářích jevil se vzácný roz
košný pel mladosti Celá bytost
princeznina svědčila o štěstí
Maia veselá princezna se na
okamžik zarazila když spatřila
Helenu v slzách před otcem Ale
v nejbližším okamžiku objala již
Helenu zulibala ji a třesoucím se
hlasem tázala se jí po příčině
jejího žalu
"Přijde jí Ženich ženich!'' pra
vila vévodkyně Ludovika matka
princezen slzíc rovněž štěstíu
"A kdo jest tak šťasten? Smím
to z vědě ti?'' ptala se Alžběta
"Císař František Josef !" odvětil
otec vévoda Maxmilián
"Ah! Toť skutečně veliké pře-[
kvapeni zvolala princezna Mibt
ta "Gratuluji drahá Helenko!1
"Hleď tu jest podobizna mla
dého panovníka řekl vévoda
podávaje Alžbětě nejnovější obraz
jeho veličenstva
Princezna Alžběta zadívala se
na chvíli na mužné hezké rysy
mladého panovníka
"Tohoto hrdinu dovedla bych i
já milovati ' myslila si neprozra
dila však ani pohledem tuto myš
lénku
Objala opět Helenu a šeptala jí
s opravdovou upřímností:
"Raduji se celým srdcem z mi
lého a roztomilého švakra Mnoho
štěstí Heleno!"
Poslední slova Helena již sotva
slyšela Děla rozestavená na hra
nicích po9senbofenských hřměla
v zámecké kapli zahlučely zvony
široké dvéře dvorany se otevřely a
na prahu objevil se komorník ve
skvělé livreji
Komorník hlásil zvučným a hr
dým hlasem:
"Jeho veličenstva František Jo
sef I přijíždí!"
Obyvatelstvo Possenhofenu ma
lého bavorského městečka stalo se
ivědkem vzácné podívané
Šest nádherných dvorních ekvi
páží ujíždělo jeho zaprášenými
ulicemi-
Na všech byla zlatá kola a ze
lená sedadla byly to povozy z vf
de&skébo dvoru z paláce císaře
Františka Josefa I
Mladý a statný císař přijel a
četným průvodem požádat bavor
ského vévoda Maxmiliána o ruku
Heleninu
Na kozlících povozu vedle vozko
se sraženými klobouky seděli muži
ve stejnokrojích zlatem pošitých
se zeleným peřím za klobouky
všichni byli ve svých dvorních
hodnostech velikými pány
Kočáry byly obsazeny arcivévo
vody generály a dvorními hodno- i
stáři
Před povozem císařovým ujížděl
na sněhobílém komoni hlasatel
třímající v ruce zlatou hůl ozdo
benou bílou lilií
V Possenhofenu bylo již známo
že toho dne o polednách přibude
k bavorskému vévodovi Maxmili
ánu rakouský císař na námluvy a
lid hrnul se na ulice aby viděl a
vzdal hold jinochu který navzdor
své mladosti byl panovníkem tak
mocné říše
Se střech domů brzo vlály mo-dro-bílé
— bavorské — prapory a
než šest dvorních povozů s jeho
veličenstvem Františkem Josefem
do Possenhofenu dorazilo bylo
město i lid v hávu svátečním
Císař vystoupil před vévodským
zámkem bavorským jehož zdi
byly břečťanem zakryty a před
nímž zámecký pán v plné nádheře
očekával knížecího hosta
Po vzájemném pozdravu vešli
do klenuté předsíně zámecké Na
schodišti očekávala hosta vévod
kyně Ludovika oděná v zářivý
bavorský kroj národní
Když jeho veličenstvo vstoupil
do síně sloupovím zdobené spatřil
nejdříve knížete Alberta Thurn-
Taxise
Líce jeho bylo neobyčejně ble
dé byl oděn v černé občanské
šaty zdálo se jakoby toho dne
jen truchlil
Mladý císař s úsměvem přistou
pil k němu a podal mu ruku
"Jak se daří milý kníže?" ptal
se vesele "Kdybych neznal vaše
poměry myslil bych že vám
někdo zemřel"
"Vaše veličenstvo jest velmi
milostivo'' zakoktal kníže s hlu
bokou poklonou a nesmírně smu
ten "Musím se odebrali na cestu
naléhavou a neodkladnou přes to
však chtěl jsem býti prvním kdo
blahopřeje vašenu veličenstvu k
volbě a kdo přeje k nastávající-nu
sňatku Štěstí a nezkalenou blaže
nost" "Děkuji vám kníže Lituji
velice že nemůžeme dnešní den
spolu ztrávitL"
Císař spěchal dále kníže Albert
zmizel v průvodu-
"Jak smutně a sklíčeně se mnou
kníže Albert mluvil!" myslil si v
duchu císař když kníže odešel
"Co se mu asi přihodilo? Zbož
Suje svou matku snad dostal z
domova nepříznivé zprávy a po
spíchá k matce Ubohý kníže je
bodný syn milující dítě poctivé
srdce!"
Císař v nádheře své mladosti v
krásném jaře čtyřiadvaceti byl
vtělený život
Mladého císaře uvedli do veli
kého sálu v prvním patře possen
hofenského zámku
Sluhové přednesli studenou sní
dani po níž přišedší hosti trochu
si odpočinuli
Císař si přál aby později beze
vší dvorské ceremonie mohl samo
tem promluviti s princeznou Hele
nou a pak s jejími rodiči Hostům
a jeho průvodu bude pak princez
na představena již jako nevseta
Zatím zavolali vévodštf rodiče
Helenu k sobě
Heleniny červené zdravím ky
pící tváře byly pohnutím a nepo
kojem bledé jeť přece jen význam
ný okamžik v životě dívčím kdy
přichází muž požádat o ruku! A
což teprve je-li muž tento panov
níkem tolikerých zemí a hezkým
mladým mužem'
"Vidělas ho?'' tázal se otec
"Viděla Dívala jsem se s okna
právě v tu chvíli když podal kní
žeti Albertovi ruku"
"Líbí se ti?"
"Je vznešený!"
"Podáš tedy mladému císaři i
radostí svou ruku?"
"Budu jeho chotí otče''
"Budeš ho milovati?"
"U oltáře budu na to přísahat!
buďte klidný otče můj přičiním
se ze vší mysle své aby mladý
císař byl blažen"
"Jakož jsem ti ráno řekl oče
kávají tě povinnosti Národyjichž
staneš se panovnicí naučíš se
záhy milovati Nezapomeň že jsi
z krve královské Každé tvé slova
nalezne ozvěnu ulidu bavorského
z něhož jsi vyšla a budeš li konati
dobro krajané tvoji hrdým sebe
vědomím budou ae zde za tebe
modliti — vždyť jsi bavorskou
dcerou!''
Budu znáti své povinnosti
otče"
"Žehnám ti tedy mé drahé
dítě Teď tě zde opustíme císař
chce o samotě s tebou promluviti
Až vejde buď k němu upřímná a
otevřená Jsem tvůj otec miluji
tě a přeju si abys promluvila s
ním jedině dle svého srdce''
Zachovám se po tvém přání
dobrý otče" pravila Helena vážni
a slavnostně ale srdce její — 6
jak se při tom chvělo!
"I ji si přeji abys podle srdce
svého odvětila na otázky mladého
panovníka" pravila vévodkyně
matka Helenina
"Odpovím mu ze srdce a z
duše" zakoktala Helena a kles
nuvši matce v objetí zulibala ji
Mezi tím co toto se dělo v
komnatě Maxmiliánovi opustil
František Josef I skvělou spolec
nost ve velkém sále vyšel na
chodbu a tak zvaným modrým sá
Itm pospíchal k Heleně
KAPITOLA a
František Josef a Alibíta
Z rána kdy vévoda ohlásil pří
chod jeho veličenstva pozvala
Helena sestru svou Alžbětu jíž
doma z něžné roztomilosti nazý
vali místo Lizi — Šišik projíždce
po jezeře starnberském
Princezia Alžběta totiž v době
svého dětinství kdy počínala žva
tlati vyslovovala slovo Lizi vždy
šiši a toto milé slovíčko jí pak
také v nejužším kroužku rodinném
zůstalo
Na jezeře sedíc v houpajícím
se lunku pravila Helena k Alž
bětě:
Mé srdce íe plné radosti a
Žalu Za nedlouho bude mně
rozloučili se s domem otcovským
Ty víš milá Šiši čím nám je náš
drahý domov Žily jsme zde v
tichém našem zámku skromně
prostě skoro po občansku Nád
herné dvorní slavnosti obřadné
večery znaly jsme jen dle jména
dobrý otec náš hrává nám každého
večera na citeru anebo píše a čte
krásné povídky poučné příběhy
Mama hraje s námi v parku s
námi hladí srnky telátka s námi
bývá když v rozpustilém veselí
honíme se za pestrými motýly Oh
opustili takové dobré rodiče pů
sobí veliký žal!"
"Má ubohá Heleno!" vzdychla
si Alžběta v roztomilé něžnosti
"A přec musíš jiti Je povinností
ženyaby následovala svého chotě
Netruchli má drahá až se zami
luješ do svého manžela do císaře
budeš za všecko strádání odmě
něna" "Kdybys věděla co jsi teď
řekla má Sišinko!"
"Co jsem řekla?"
"Budu-li milovati svého chotě
císaře? Můj bůže což není mou
povinností ho milovati? Otec i
matka mně to poručili jak můžeš
si myslili že bych proti tomuto
rozkazu se prohřešila! Budu ho
milovati chci milovati svého cho
tě ale proto nezapomenu na l'os
senhofen ne ne nezapomenu
nikdy!'"
V očích Heleniných zaleskly se
slzy Alžběta slzela s ní
Po malé pomlčce Helena po
kračovala:
"Má drahá ŠiŠinko v této chvíli
o něco tě požádám Uděláš mně
to?"
"Vše vše ti udělám čeho si
přeješ Pověz jen co chceš?"
"O polednách přijede František
Josef Až uslyšíš ďevět výstřelů
Z hmoždířů bude (oznámením Že
otec řekl ano Přijď pak prosím
tě na břeh tohoto jezera Teď
až se budeme vraceti ulomíme
jasmínovou větévku tuto větévku
odevzdáš knížeti Albertovi Thura-
Taxisovi který bude se zde po
břehu procházeli"
"Proč mu dáš tu větvičku jas
minu?"
"Netaž se Šiši'' odvětila He
lena sklopivši oči "Kníže bude
již věděti Vzkážu mu tím něco"
"Jasmínovou větvičku?"
"Neptej se raá drahá LíziČko
máš li mně ráda"
"Nerozumím tomu ale také se
po smyslu toho neptám Co ty
činíš jistě je dobře učiněno Jas
minový snítek mu odevzdám
ačkoli vidím ti na slzách v očích
že bude potlem velikého zá
rmutku "
V poledne pak právě v tu chvíli
když císař opustil svůj průvod
aby se k Heleně odebral seděla
princezna Alžběta r modrém sále
u stolu a Čekala
Hlavu tmavě kaštanovou opí
rala si pravou rukou levici pak
držela větévku jasmínu jiz po
devíti výstřelLh měla knížeti Al
bertovi odevzdati
Čekala trpělivě na ony výstřely
z děl a myslila na to že Helena
přece jen dostane hezkého ženi
chajbpatrilať náhodou také s okna
mladého císaře když vystupoval
z kočáru a věru ani ne přít ti
nemohl by o něm nic zlého říci!
Na chodbě kterou císař Fran
tišek Josef se ubíral stály ve vý
klenku okeooím dvě dámy obrá
cené zády k císaři Mluvily toliko
šeptem
Zdálo se že jsou domácí snad
komerné
Nepozorovaly přicházejícího cí
saře jehož kroky byly těžkým ko
bercem tlumeny císař pak bezděky
musil vyslechnouti několik slov ze
Šepotu těchto dam když se kolem
nich ubíral
"Princezna Helena má duši ne
obyčejně velikou a silnou" řekla
jedna žena "Usmívá se chodí s
hlavou klidni a brdi vztýčenou
ale chudinka div že zármutkem
neklesne"
"Miluje opravdu knížete Alber
ta?" tázala se druhá
"Z plné síly svého nevinného
srdce ho miluje ale tají to aby
rodičům zármutek nezpůsobila"
Jeho veličenstvo slyšel slova
tato
Zarazila bo trochu krásné vy
soké jeho čelo pokrylo se vrásky
zvážněl a na okamžik se zastavil
že se již vrátí a k Heleně ani
nepůjde že dříve zví pravdu
"Zeptám se prineezny Heleny
přímo" pomyslil si císař v duchu
rozhodou se náhle a vstoupil do
modrého sálu
Alžběta ulekaoá vyskočila od
stolu jako když někdo z nenadání
je překvapen když jedná se o
splnění důvěrného slibu Ukrývala
za kebou větévku ja&iniuuvuu šla
několik kroků zmateně císaři
vstříc ale náhle se obrátila a od'
běhla ic oknu kde se ukryla za
krajkovou záclonu
Jeho veličenstvo když spatřil
princeznu Alžbětu stanul jakoby
okouzlen a očarován bez pohnutí
uprostřed sálu
"Jaké to sličné rozkošné stvo
ření!'' zachvěly se rty císařovy
nadšením "Na mlékově bílých
tvářích pučí dvě růžová poupátka
z temných oči září lesk dobroty
moudrosti a něžnosti Pamatují-li
se dobře je víla tato Alžběta dru
horozená dcera bavorského vévo
dy V jaký rozkošný květ vypu
čela tato skromná fialinka
Eiso drahá Lizi Šišioko!' zvolal
císař ubíraje se k okou "Ne
bojte se mne má milá příbuzná
vždyť jste tak rozkošná tak roz
tomilá že jste uvedla celé srdce
mé v horečné chvění! Což sluší
se před příbuzným takto se cho
vali? Nu podejte mně svou krás
nou malou ručku1'
Alžběta v koutku u okna sklo
pivši oči podala pravici mladému
císaři který až k ní se přiblížil
V duchu si jen myslila:
"Jaký je krásný jak statný je
jako princ z pohádky!''
Císař s nadšením zvedl same
tově měkkou ručku Alžbětinu ke
svým rtům:
Míla ptibuzna pravil s ja
kouši obřadností "toto shledání
způsobilo v mé duši nevýslovnou
KUU
"Nechtěla jsem tak můj bože
nejsem ničeho příčinou" chvěla
se Alžběta bťzko pláče
Císařův pohled utkvěl na jas
mínové větvičce již Alžběta v levé
ruce držela
"Co jest to?1' tázal se jí "Ah
již vím Přinesla jste tento květ
sestřičce Heleně v upomínku na
dnešní den"
"Ne jí nikoli" šeptala Alžběta
v milém zármutku a v upřímnosti
ještě roztomilejší
"Řekla byste mi komu?''
"Ne to nesmím říci"
"Je to tajná květomluva?''
"Květomluva? Nikoli! Nesu
to knížeti Albertovi"
"Tak? Knížeti Albertovi?" řekl
císař s důrazem "A snad mu
tento květ posílá právě princezna
Helena?"
"A kdyby poslala? Co Helena
činí činí dobře a správně"
"Ovšem úplně správně Ale
dříve než tuto větvičku jasmíno
vou knížeti Albertovi odevzdáte
prosím vás odpovězte mně upří
mně a ze srdce"
"Nač? Můj bože bojím se tolik
všecka se chvěji"
"Povězte mně: šla byste se
mnou do mých zemí abyste mne
oblažila a abyste byla věrným
andělem strážcem mých národů?"
Alžběta div že neupustila větvič
ku z ruky
"A Helena? Drahá dobrá milá
Helena? Co bude s ní?" tázala
se Alžběta se srdcem stísněným
"Důvěřujte mně ta bude šťastna
velice šťastna šťastnější než
kdyby Šla se mnou'
Se sněhobílých lící Alžbětiných
zmizely ony krásné červené růže
jež značily květ života
sklopitá hlavu k liiiiui iise
sotva srozumitelně pravila:
"Bude-li si tak i oteemdj pf 4tí
milý příbuzoý půjdu s vámi"
Jeho veličenstvo uchopil Alž
bětu pod paží vzal jí z rukou jas
mínovou větévku a ubíral su k
princezně Heleně
Princezna stála jako mramorová
socha v komnatě a očekávala cí
saře Jaká bouře vířila po dobu to
hoto čekání v její duši ví snad jen
sám Bůh
Mlčky tázavě pohleděla na cí
saře který blížil se k ní veds
Alžbětu pod paží
"Princezno milá příbuzná"řekl
císař slavnostně "co byste tomu
řekla kdybychom tuto jasmínovou
větvičku knížeti Albertovi nepo
slali?" Na mramorovém líci Heleaioě
objevil se slabý nádech ruměnce
Oči její oživly Tázala se roz
čileně:
"Jak tomu mám roz směti veli
čenstvo?"
"Milujete princezno knížete
Alberta a já — malou Šiši"
"Veličenstvo!" zvolala Helena
s nesmírnou radostí- "Znáte vše
vracíte mni Alberta!'
Ihned ho vyhledám a přivedu
bo sem"
Princezna Helena klesla mladé
mu panovníku k nohám
"Veličenstvo! Běkuji!
Bůh žehnej všecky kroky vaše"
koktala v pláči radosti jejž nebyla
s to zadržeti
Císař Alžbětou sklonili se k ní
a láskyplně ji objali
"Helenko" řekl cíjař "žena
tak vznešeného ducha a tak velko
myslná jako jste vy nesmi ani
před panovníkem klekati Obi
tovala jste trůny koruny a lásku
národů za lásku knížete Alberta
Podejte mni rámě půjdeme takto
všichni tři k rodičům Požádám
o ruku bisinčinu pro sebe a o
Heleninu pro knížete Alberta"
KAPITOLA 3
Ji také jsem dílníkemt
Bavorský vévoda i jeho rodina
stejně jako průvod císařův byli
nemálo překvapeni záměnou ne
věst Radost a bl-ženost s Helenina
lícezářící upokojily každého každý
viděl že dobře se stalo co se
stalo cesty Páně jsou nevyzpy
tatelný Úřední prohlášení zasnoubeni
určeno bylo na den 18 srpna v
Išlu
V den zasnoubení pořádal vé
voda na počest průvodu císařova
skvělou hostinu již účastnily se
pouze členové královské rodiny
bavorské v Possenhofenu dlící a
průvod císařův
"Požádav o ruku princezny
Heleny pro knížete Alberta'' řekl
císař před hostinou vévodovi
"přál bych si aby i kníže ihned
dověděl se o této radostné události
a aby s námi zasedl ke stolu"
"Helena patrně již vše zařídila
aby se kníže o všem dověděl'' od
větil vévoda Maxmilián s ú
směvem "Myslím že niiioli protože jsem
sám slíbil princezně Heleně že
osobně knížete vyhledám"
"Půjdu tedy a přivedu sem Al
berta" "Děkuji dostojím slovu svému
sára vyhledám ho sám"
Kníže Albert stál na břehu
jezera
K zámku byl obrácen zády dí
val se na hladinu vodní jež mo
dravě do šeda se pěnila a vlnila
"Oh krásný máji!" vzdychl si v
duchu "Proč udržuješ zlatými
svými paprsky slunečním jasem
zvonivým zpěvem ptačím vonným
svým vzduchem naději v mém
srdci? Všemu již je konec! Děla
duní a hřmí František Josef I
dostal Helenu mou spásu mé
blaho — co tedy mne ještě na této
zemi víže? Co ještě mne k ní
poutá? Ale drahá máti čím ta
se proti mně prohřešila? Ne ne
Ubohá zemřela by hrůzou kdyby
se dověděla o mém neštěstí
Budu žiti musím Žiti byť i každý
den přinášel mně nová a nová
utrpení Oh Heleno má
drahá krásná Heleno!"
S bolestným povzdechem šeptal
jméno své zbožňované a svěsiv
hlavu k hrudi zadumaně se díval
dále na tmavé vlny starnberského
jezera
Postava jeho se poněkud zkři
vila líce měl 6trašlivě bledé v
černém rouchu skutečně podobal
se vtělenému žalu
Císař již z daleka ho spatřil a
rovněž se na okamžik zamyšleně
zastavil
Náhle zaslechl hlas zvonku
Obrátil se
Na břehu jezera v bezprostřední
jeho blízkosti nbíral se mnich vy
soké postavy a dlouhých vousů s
nejsvětější svátostí v rukou Před
ním kráčel chlapec ministrant
který při každém třetím kroku za
zvonil Císař smekl uctivě klobouk když
spatřil mnicha nesoucího poslední
útěchu umírajícímu
Sluha církve upřel na císaře své
ttntvé zářící oči a div že ho ne
pronikl svým ztrnulým pohledem
"Ubírám se k chudému umíra
jícímu' řekl temným hlubokým
hlasem
"Umírá někdo v zámku?" tázal
se císař a zachvěl se při tom mra
živou hrůzou Vzpomoělť si v
tu chvíii na hanebný útok vášni
vého Maďara před nímž ho hrabě
0'Donell zachránil
"Nikoli chudá opuštěná osi
řelá dívka je v posledním tažení
Bůh potřebuje opět anděla a ty
vybírá si v chatrčích" odvětil
mnich
"Jak vážni mluví" myslil si
císř a sáhl po své tobolce "Na
pohřební útraty umírající' pravil
skromně a podal tobolku mni
chovi "Živý žebrák přijímá dar pro
mrtvého žebráka" řekl mnich
sahaje po tobolce "Proto však
nebuďte tam nahoře v zámku tak
hrozně veselí Já sluha boŽíanebo
— jak mně posměšně přezdívají —
sataafiv kamarád já vám povím
že kolem jedné nevěsty právě
tančí žlutolící žal a temná zou
íalost!" Pokríoíii")iií
7'ínhvntxr trrolo r tmr Ztrbntj
íirtl lITdlJ n)rom tmlii po jloo~
dAfintm utírAnl Dr Kln'IOrftt N#n5
Hmumr Z&ilete ni pro S9 lb iiitog
ku jtdrit JI lrtna Ur K Slloe Ltd
Bl Arem u Phlladeichla P
ÍIIIIIIIIIIIIIIIMIIHIIIMilllltlUlHIIUIIIIIIHIIIIIIIIHIi
I V I UrirtoA §
Tlmítni
I Jařzen Hostinec I
1 ' 1214 jliail3nl
§ Řitnf Krngfi v ležák ttiUe d řepo =
= Nejlep&f drubv vint likér! =
= Wmaé doutnfkr s
I VfUtaf teplý liaě f rtlf átm §
iilIllllllUIIIIIMUllIllllllllllllHlllllllHIIIHIIIIIIIIIrŠ
000000000000£
♦ ~ o
O
o
o
o
o
o
o
o
Severúv
Krvcčistitel
odttranu)o nečluté a upotro
bovonú líitky z krve hojí vře
dy vyrážky a zvétšenů žliizy
byaíri my ni a etiii tělu
Cena $100
Severúv
Nervoton
O
♦
Jest OBveaccnym icnem vrou -~
Ivnlmu WHlIonl pohlovMl W
pluhoHtt bc7etiHtl nervózni
biiicnti hlavy a hyntorii
Cena $100 O
Severúv Regulátor ženských nemocí
v V
tibl se právem důvěře dam Přináší trvalá vyléčeni vo vítech q
ncpravldolnontoch a chorobách ženského pohlaví
Cena flOO f
€1
O
O
♦
o
o
p
o
♦
Cena Balrutrna
A
m 4 2Sa30cta
fřiv pro pr %
V vyniká nade vScchny leky při ka
611 děti a odrostlých Léci zánct a všechny
choroby plic 1 hrtanu Vy hoj! za den na-
o stuzeni a cnnpKu uziva-11 nemoc
ny zároveň AW
Cena Tabletek
1 fcMetky proti
2H centa
♦
o
♦
o
♦
o
Severova Mast' na rány a bolesti ♦
ničí zárodky nemoci odstrafiujo zánět a zabráni otravě krve O
Nemá sobe rovné při leceni otevřených ran otlnčentn řeztl 4}
oporu a Hpáleuln Cena 25 ctů postou 28 ctů q
♦
O
♦
o
♦
o
Severúv
Životní Balsám
jest věren svému Jménu ne
boť vlévá nový život do celého
tóla v Zkuste ho při zácpě
ncáživnofttl nadýmáni zá
vrati a eslablOHti Cena 75c
Severo vy
Pilulky pro játra
působí přirozeně na játra 11
pruvujl stolici zjednají chuť
k jídlu a hojí žlucnatoHt
žloutenku a žlučové kamén
ky Cena 25 ct poštou 27 ct
© Na firnrtpi ve vípfh Iplíárnárh a nhr hrvlprh IpIív ♦
❖ " O
1 ui ! iliwa-x
První česky hudební závod—
Veškerá dechevé a smyčcové nástroje
a všechny příslušnosti k nim
všn?nrÉ
Ccnníky zasílám
zdarma
Jednatel firmy: V F červený a Synové z Hradce
Králové hotovitela světoznámých hudebních nástrojů
Louis Viták 204 Wabash Ave Chicago 111
urm
GesKé tahači harmoniky
mu nifflN ohnit
-VYRÁBÍ-
v sudech I lahvích a po celém západě rozesýlá výtečný ležáh
L I FM & Soň Oo
CVel obchodníci a ImportéřK"
LÍKQ-VI3ST a LIICÉPiŮ
SáNtapcIfirmjrs L Klrw-bt NrM FrlrK řrbcU
Tel 511=- 1001 Faraa ul Omaha
Fred Krug Browing Co
OMAHA NEBRASKA
HtYitní vzorný pivovnr"
T7"a±l aaojlepěl drvili ložá-ls-ta
robinet m TZxtxa Tolmié -v mox4 Ir A cb a t la~h-vic~h
SAŠE ZÍHADTi JfeJlepSÍ materiál a nejlepíí tcchnlrká dovednoitt
— Tcllká iwcllvoftt a obchodní opatraost
BUŠE MSAHAl l'apokolti obectnittTe
KAŠE ODMĚNA HUle sa zretiujici obchod
Dopisy so ochotné TyHzují dle přání
Mete Bros mwg Co
Stáři a spolelilivl slétdoi
--?Yař í a lahvnjí výborné plvo-
Telefon 119
OMAHA NEBR
Pro stůl
Ti kdož dovedou oceniti výborný stolní nápoj
oblíbí si zajisté naše "GOLD TOP" lahvové pivo
Jest lehké perlící se a řízné a jako jest zdravé jest i
chutné Vyrobeno jest z nejleplího chmele vybrané
ho ječmene a čisté vody — neníť v ním ani jediné přísa
dy jež by byla Škodlivá neb nezdravá Není to laciné
pivo v nižádném smyslu ale jest to jedno z nejlepsicn
a ti kteříž je jednou okusili stali se řádnými našimi
zákazníky
Dodává se v bednách a sice v lahvích kvarto
vých neb paintovýcb Objednejte si u svého obchod
nika aneb telefonem — Tel Omaha 1 54a So Omaha 8
JETTER EBEIHfi CO Tířl a lalTijl TífcnÉ jíti
SOUTH OMAHA NEB
Předplaťte se na
~ Pokrok Západu
nejlAcinéJM týdenník na xápadé penM f 100 rotné