m m CÍSAŘOVNA ALZdLTA n KAPITOLA i Nevista císařova Horečná radost a neklidný ruch zavládl ca posscchcíeaskčai zám ku bavorského vévody Maxmiliána Se všech tváří zářila radost ve všech se obrážel jas příjemného překvapení Co způsobilo tento veliký roz ruch tuto nesmírnou radost? Jediné psaní! Psaní Františka Josefa I císaře rakouského krále Českého Po svitání ještě za šera přibyl sem z Vídně hrabě 0'Donellkarýr vídeňského dvoru první pobočník císaře FrantiSka Josefa a tento přinesl vzbuzující tuto nejvyšší radost Vévoda Maxmilián seděl v kruhu své rodiny a se slzami radosti v očích pohlížel na císařský list z Vidně Pak zavolal k sobě Helenu nej starší z pěti svých mladých dcer a něžně jí řekl: "Mé dítě toto psaní oznamuje) nám příchod hosta velmi milého Přijde k nám František Josef mladý panovník rakouský Ne přijde pouze k přátelské návštěvě ale na námluvy mé drahé dítě a tebe potkalo štěstí tebe si vyvolil Šlechetný a statný panovník my tvoji rodiče dávno již jsme si myslili že jsi povolána v naší rodině abys těžké starosti panov nické s jeho veličenstvem Františ kem Josefem sdílela Krásnou tvou plavovlasou hlavičku budou zdobiti koruny četných zemí Budeš královnou mnohých náro da jež musíš milovali protože tito národové obětují krev i život za ty jež milují Rci drahá má dcero cítíš v sobě dosti síly ke splnění této veliké úlohy?" Princezna Helena sklonila líto stivě svou plavovlasou hlavičku z očí vytryskly jí dvě vřelé slzy jež skanuly jí po líci a — mlčela Křídlové dvéře náhle se rozle těly a hlučně se rozevřely jakoby někdo z rozpustilosti do nich byl vrazil Dveřmi vstoupila s uzardělým lícem a vesele bavorská princezna Alžběta Ku šlíblé lehounké postavě její přiléhaly bílé šaty Temné kašta nové vlasy splývaly jí v mocných kadeřích na ramena Na sněho bílých tvářích jevil se vzácný roz košný pel mladosti Celá bytost princeznina svědčila o štěstí Maia veselá princezna se na okamžik zarazila když spatřila Helenu v slzách před otcem Ale v nejbližším okamžiku objala již Helenu zulibala ji a třesoucím se hlasem tázala se jí po příčině jejího žalu "Přijde jí Ženich ženich!'' pra vila vévodkyně Ludovika matka princezen slzíc rovněž štěstíu "A kdo jest tak šťasten? Smím to z vědě ti?'' ptala se Alžběta "Císař František Josef !" odvětil otec vévoda Maxmilián "Ah! Toť skutečně veliké pře-[ kvapeni zvolala princezna Mibt ta "Gratuluji drahá Helenko!1 "Hleď tu jest podobizna mla dého panovníka řekl vévoda podávaje Alžbětě nejnovější obraz jeho veličenstva Princezna Alžběta zadívala se na chvíli na mužné hezké rysy mladého panovníka "Tohoto hrdinu dovedla bych i já milovati ' myslila si neprozra dila však ani pohledem tuto myš lénku Objala opět Helenu a šeptala jí s opravdovou upřímností: "Raduji se celým srdcem z mi lého a roztomilého švakra Mnoho štěstí Heleno!" Poslední slova Helena již sotva slyšela Děla rozestavená na hra nicích po9senbofenských hřměla v zámecké kapli zahlučely zvony široké dvéře dvorany se otevřely a na prahu objevil se komorník ve skvělé livreji Komorník hlásil zvučným a hr dým hlasem: "Jeho veličenstva František Jo sef I přijíždí!" Obyvatelstvo Possenhofenu ma lého bavorského městečka stalo se ivědkem vzácné podívané Šest nádherných dvorních ekvi páží ujíždělo jeho zaprášenými ulicemi- Na všech byla zlatá kola a ze lená sedadla byly to povozy z vf de&skébo dvoru z paláce císaře Františka Josefa I Mladý a statný císař přijel a četným průvodem požádat bavor ského vévoda Maxmiliána o ruku Heleninu Na kozlících povozu vedle vozko se sraženými klobouky seděli muži ve stejnokrojích zlatem pošitých se zeleným peřím za klobouky všichni byli ve svých dvorních hodnostech velikými pány Kočáry byly obsazeny arcivévo vody generály a dvorními hodno- i stáři Před povozem císařovým ujížděl na sněhobílém komoni hlasatel třímající v ruce zlatou hůl ozdo benou bílou lilií V Possenhofenu bylo již známo že toho dne o polednách přibude k bavorskému vévodovi Maxmili ánu rakouský císař na námluvy a lid hrnul se na ulice aby viděl a vzdal hold jinochu který navzdor své mladosti byl panovníkem tak mocné říše Se střech domů brzo vlály mo-dro-bílé — bavorské — prapory a než šest dvorních povozů s jeho veličenstvem Františkem Josefem do Possenhofenu dorazilo bylo město i lid v hávu svátečním Císař vystoupil před vévodským zámkem bavorským jehož zdi byly břečťanem zakryty a před nímž zámecký pán v plné nádheře očekával knížecího hosta Po vzájemném pozdravu vešli do klenuté předsíně zámecké Na schodišti očekávala hosta vévod kyně Ludovika oděná v zářivý bavorský kroj národní Když jeho veličenstvo vstoupil do síně sloupovím zdobené spatřil nejdříve knížete Alberta Thurn- Taxise Líce jeho bylo neobyčejně ble dé byl oděn v černé občanské šaty zdálo se jakoby toho dne jen truchlil Mladý císař s úsměvem přistou pil k němu a podal mu ruku "Jak se daří milý kníže?" ptal se vesele "Kdybych neznal vaše poměry myslil bych že vám někdo zemřel" "Vaše veličenstvo jest velmi milostivo'' zakoktal kníže s hlu bokou poklonou a nesmírně smu ten "Musím se odebrali na cestu naléhavou a neodkladnou přes to však chtěl jsem býti prvním kdo blahopřeje vašenu veličenstvu k volbě a kdo přeje k nastávající-nu sňatku Štěstí a nezkalenou blaže nost" "Děkuji vám kníže Lituji velice že nemůžeme dnešní den spolu ztrávitL" Císař spěchal dále kníže Albert zmizel v průvodu- "Jak smutně a sklíčeně se mnou kníže Albert mluvil!" myslil si v duchu císař když kníže odešel "Co se mu asi přihodilo? Zbož Suje svou matku snad dostal z domova nepříznivé zprávy a po spíchá k matce Ubohý kníže je bodný syn milující dítě poctivé srdce!" Císař v nádheře své mladosti v krásném jaře čtyřiadvaceti byl vtělený život Mladého císaře uvedli do veli kého sálu v prvním patře possen hofenského zámku Sluhové přednesli studenou sní dani po níž přišedší hosti trochu si odpočinuli Císař si přál aby později beze vší dvorské ceremonie mohl samo tem promluviti s princeznou Hele nou a pak s jejími rodiči Hostům a jeho průvodu bude pak princez na představena již jako nevseta Zatím zavolali vévodštf rodiče Helenu k sobě Heleniny červené zdravím ky pící tváře byly pohnutím a nepo kojem bledé jeť přece jen význam ný okamžik v životě dívčím kdy přichází muž požádat o ruku! A což teprve je-li muž tento panov níkem tolikerých zemí a hezkým mladým mužem' "Vidělas ho?'' tázal se otec "Viděla Dívala jsem se s okna právě v tu chvíli když podal kní žeti Albertovi ruku" "Líbí se ti?" "Je vznešený!" "Podáš tedy mladému císaři i radostí svou ruku?" "Budu jeho chotí otče'' "Budeš ho milovati?" "U oltáře budu na to přísahat! buďte klidný otče můj přičiním se ze vší mysle své aby mladý císař byl blažen" "Jakož jsem ti ráno řekl oče kávají tě povinnosti Národyjichž staneš se panovnicí naučíš se záhy milovati Nezapomeň že jsi z krve královské Každé tvé slova nalezne ozvěnu ulidu bavorského z něhož jsi vyšla a budeš li konati dobro krajané tvoji hrdým sebe vědomím budou ae zde za tebe modliti — vždyť jsi bavorskou dcerou!'' Budu znáti své povinnosti otče" "Žehnám ti tedy mé drahé dítě Teď tě zde opustíme císař chce o samotě s tebou promluviti Až vejde buď k němu upřímná a otevřená Jsem tvůj otec miluji tě a přeju si abys promluvila s ním jedině dle svého srdce'' Zachovám se po tvém přání dobrý otče" pravila Helena vážni a slavnostně ale srdce její — 6 jak se při tom chvělo! "I ji si přeji abys podle srdce svého odvětila na otázky mladého panovníka" pravila vévodkyně matka Helenina "Odpovím mu ze srdce a z duše" zakoktala Helena a kles nuvši matce v objetí zulibala ji Mezi tím co toto se dělo v komnatě Maxmiliánovi opustil František Josef I skvělou spolec nost ve velkém sále vyšel na chodbu a tak zvaným modrým sá Itm pospíchal k Heleně KAPITOLA a František Josef a Alibíta Z rána kdy vévoda ohlásil pří chod jeho veličenstva pozvala Helena sestru svou Alžbětu jíž doma z něžné roztomilosti nazý vali místo Lizi — Šišik projíždce po jezeře starnberském Princezia Alžběta totiž v době svého dětinství kdy počínala žva tlati vyslovovala slovo Lizi vždy šiši a toto milé slovíčko jí pak také v nejužším kroužku rodinném zůstalo Na jezeře sedíc v houpajícím se lunku pravila Helena k Alž bětě: Mé srdce íe plné radosti a Žalu Za nedlouho bude mně rozloučili se s domem otcovským Ty víš milá Šiši čím nám je náš drahý domov Žily jsme zde v tichém našem zámku skromně prostě skoro po občansku Nád herné dvorní slavnosti obřadné večery znaly jsme jen dle jména dobrý otec náš hrává nám každého večera na citeru anebo píše a čte krásné povídky poučné příběhy Mama hraje s námi v parku s námi hladí srnky telátka s námi bývá když v rozpustilém veselí honíme se za pestrými motýly Oh opustili takové dobré rodiče pů sobí veliký žal!" "Má ubohá Heleno!" vzdychla si Alžběta v roztomilé něžnosti "A přec musíš jiti Je povinností ženyaby následovala svého chotě Netruchli má drahá až se zami luješ do svého manžela do císaře budeš za všecko strádání odmě něna" "Kdybys věděla co jsi teď řekla má Sišinko!" "Co jsem řekla?" "Budu-li milovati svého chotě císaře? Můj bůže což není mou povinností ho milovati? Otec i matka mně to poručili jak můžeš si myslili že bych proti tomuto rozkazu se prohřešila! Budu ho milovati chci milovati svého cho tě ale proto nezapomenu na l'os senhofen ne ne nezapomenu nikdy!'" V očích Heleniných zaleskly se slzy Alžběta slzela s ní Po malé pomlčce Helena po kračovala: "Má drahá ŠiŠinko v této chvíli o něco tě požádám Uděláš mně to?" "Vše vše ti udělám čeho si přeješ Pověz jen co chceš?" "O polednách přijede František Josef Až uslyšíš ďevět výstřelů Z hmoždířů bude (oznámením Že otec řekl ano Přijď pak prosím tě na břeh tohoto jezera Teď až se budeme vraceti ulomíme jasmínovou větévku tuto větévku odevzdáš knížeti Albertovi Thura- Taxisovi který bude se zde po břehu procházeli" "Proč mu dáš tu větvičku jas minu?" "Netaž se Šiši'' odvětila He lena sklopivši oči "Kníže bude již věděti Vzkážu mu tím něco" "Jasmínovou větvičku?" "Neptej se raá drahá LíziČko máš li mně ráda" "Nerozumím tomu ale také se po smyslu toho neptám Co ty činíš jistě je dobře učiněno Jas minový snítek mu odevzdám ačkoli vidím ti na slzách v očích že bude potlem velikého zá rmutku " V poledne pak právě v tu chvíli když císař opustil svůj průvod aby se k Heleně odebral seděla princezna Alžběta r modrém sále u stolu a Čekala Hlavu tmavě kaštanovou opí rala si pravou rukou levici pak držela větévku jasmínu jiz po devíti výstřelLh měla knížeti Al bertovi odevzdati Čekala trpělivě na ony výstřely z děl a myslila na to že Helena přece jen dostane hezkého ženi chajbpatrilať náhodou také s okna mladého císaře když vystupoval z kočáru a věru ani ne přít ti nemohl by o něm nic zlého říci! Na chodbě kterou císař Fran tišek Josef se ubíral stály ve vý klenku okeooím dvě dámy obrá cené zády k císaři Mluvily toliko šeptem Zdálo se že jsou domácí snad komerné Nepozorovaly přicházejícího cí saře jehož kroky byly těžkým ko bercem tlumeny císař pak bezděky musil vyslechnouti několik slov ze Šepotu těchto dam když se kolem nich ubíral "Princezna Helena má duši ne obyčejně velikou a silnou" řekla jedna žena "Usmívá se chodí s hlavou klidni a brdi vztýčenou ale chudinka div že zármutkem neklesne" "Miluje opravdu knížete Alber ta?" tázala se druhá "Z plné síly svého nevinného srdce ho miluje ale tají to aby rodičům zármutek nezpůsobila" Jeho veličenstvo slyšel slova tato Zarazila bo trochu krásné vy soké jeho čelo pokrylo se vrásky zvážněl a na okamžik se zastavil že se již vrátí a k Heleně ani nepůjde že dříve zví pravdu "Zeptám se prineezny Heleny přímo" pomyslil si císař v duchu rozhodou se náhle a vstoupil do modrého sálu Alžběta ulekaoá vyskočila od stolu jako když někdo z nenadání je překvapen když jedná se o splnění důvěrného slibu Ukrývala za kebou větévku ja&iniuuvuu šla několik kroků zmateně císaři vstříc ale náhle se obrátila a od' běhla ic oknu kde se ukryla za krajkovou záclonu Jeho veličenstvo když spatřil princeznu Alžbětu stanul jakoby okouzlen a očarován bez pohnutí uprostřed sálu "Jaké to sličné rozkošné stvo ření!'' zachvěly se rty císařovy nadšením "Na mlékově bílých tvářích pučí dvě růžová poupátka z temných oči září lesk dobroty moudrosti a něžnosti Pamatují-li se dobře je víla tato Alžběta dru horozená dcera bavorského vévo dy V jaký rozkošný květ vypu čela tato skromná fialinka Eiso drahá Lizi Šišioko!' zvolal císař ubíraje se k okou "Ne bojte se mne má milá příbuzná vždyť jste tak rozkošná tak roz tomilá že jste uvedla celé srdce mé v horečné chvění! Což sluší se před příbuzným takto se cho vali? Nu podejte mně svou krás nou malou ručku1' Alžběta v koutku u okna sklo pivši oči podala pravici mladému císaři který až k ní se přiblížil V duchu si jen myslila: "Jaký je krásný jak statný je jako princ z pohádky!'' Císař s nadšením zvedl same tově měkkou ručku Alžbětinu ke svým rtům: Míla ptibuzna pravil s ja kouši obřadností "toto shledání způsobilo v mé duši nevýslovnou KUU "Nechtěla jsem tak můj bože nejsem ničeho příčinou" chvěla se Alžběta bťzko pláče Císařův pohled utkvěl na jas mínové větvičce již Alžběta v levé ruce držela "Co jest to?1' tázal se jí "Ah již vím Přinesla jste tento květ sestřičce Heleně v upomínku na dnešní den" "Ne jí nikoli" šeptala Alžběta v milém zármutku a v upřímnosti ještě roztomilejší "Řekla byste mi komu?'' "Ne to nesmím říci" "Je to tajná květomluva?'' "Květomluva? Nikoli! Nesu to knížeti Albertovi" "Tak? Knížeti Albertovi?" řekl císař s důrazem "A snad mu tento květ posílá právě princezna Helena?" "A kdyby poslala? Co Helena činí činí dobře a správně" "Ovšem úplně správně Ale dříve než tuto větvičku jasmíno vou knížeti Albertovi odevzdáte prosím vás odpovězte mně upří mně a ze srdce" "Nač? Můj bože bojím se tolik všecka se chvěji" "Povězte mně: šla byste se mnou do mých zemí abyste mne oblažila a abyste byla věrným andělem strážcem mých národů?" Alžběta div že neupustila větvič ku z ruky "A Helena? Drahá dobrá milá Helena? Co bude s ní?" tázala se Alžběta se srdcem stísněným "Důvěřujte mně ta bude šťastna velice šťastna šťastnější než kdyby Šla se mnou' Se sněhobílých lící Alžbětiných zmizely ony krásné červené růže jež značily květ života sklopitá hlavu k liiiiui iise sotva srozumitelně pravila: "Bude-li si tak i oteemdj pf 4tí milý příbuzoý půjdu s vámi" Jeho veličenstvo uchopil Alž bětu pod paží vzal jí z rukou jas mínovou větévku a ubíral su k princezně Heleně Princezna stála jako mramorová socha v komnatě a očekávala cí saře Jaká bouře vířila po dobu to hoto čekání v její duši ví snad jen sám Bůh Mlčky tázavě pohleděla na cí saře který blížil se k ní veds Alžbětu pod paží "Princezno milá příbuzná"řekl císař slavnostně "co byste tomu řekla kdybychom tuto jasmínovou větvičku knížeti Albertovi nepo slali?" Na mramorovém líci Heleaioě objevil se slabý nádech ruměnce Oči její oživly Tázala se roz čileně: "Jak tomu mám roz směti veli čenstvo?" "Milujete princezno knížete Alberta a já — malou Šiši" "Veličenstvo!" zvolala Helena s nesmírnou radostí- "Znáte vše vracíte mni Alberta!' Ihned ho vyhledám a přivedu bo sem" Princezna Helena klesla mladé mu panovníku k nohám "Veličenstvo! Běkuji! Bůh žehnej všecky kroky vaše" koktala v pláči radosti jejž nebyla s to zadržeti Císař Alžbětou sklonili se k ní a láskyplně ji objali "Helenko" řekl cíjař "žena tak vznešeného ducha a tak velko myslná jako jste vy nesmi ani před panovníkem klekati Obi tovala jste trůny koruny a lásku národů za lásku knížete Alberta Podejte mni rámě půjdeme takto všichni tři k rodičům Požádám o ruku bisinčinu pro sebe a o Heleninu pro knížete Alberta" KAPITOLA 3 Ji také jsem dílníkemt Bavorský vévoda i jeho rodina stejně jako průvod císařův byli nemálo překvapeni záměnou ne věst Radost a bl-ženost s Helenina lícezářící upokojily každého každý viděl že dobře se stalo co se stalo cesty Páně jsou nevyzpy tatelný Úřední prohlášení zasnoubeni určeno bylo na den 18 srpna v Išlu V den zasnoubení pořádal vé voda na počest průvodu císařova skvělou hostinu již účastnily se pouze členové královské rodiny bavorské v Possenhofenu dlící a průvod císařův "Požádav o ruku princezny Heleny pro knížete Alberta'' řekl císař před hostinou vévodovi "přál bych si aby i kníže ihned dověděl se o této radostné události a aby s námi zasedl ke stolu" "Helena patrně již vše zařídila aby se kníže o všem dověděl'' od větil vévoda Maxmilián s ú směvem "Myslím že niiioli protože jsem sám slíbil princezně Heleně že osobně knížete vyhledám" "Půjdu tedy a přivedu sem Al berta" "Děkuji dostojím slovu svému sára vyhledám ho sám" Kníže Albert stál na břehu jezera K zámku byl obrácen zády dí val se na hladinu vodní jež mo dravě do šeda se pěnila a vlnila "Oh krásný máji!" vzdychl si v duchu "Proč udržuješ zlatými svými paprsky slunečním jasem zvonivým zpěvem ptačím vonným svým vzduchem naději v mém srdci? Všemu již je konec! Děla duní a hřmí František Josef I dostal Helenu mou spásu mé blaho — co tedy mne ještě na této zemi víže? Co ještě mne k ní poutá? Ale drahá máti čím ta se proti mně prohřešila? Ne ne Ubohá zemřela by hrůzou kdyby se dověděla o mém neštěstí Budu žiti musím Žiti byť i každý den přinášel mně nová a nová utrpení Oh Heleno má drahá krásná Heleno!" S bolestným povzdechem šeptal jméno své zbožňované a svěsiv hlavu k hrudi zadumaně se díval dále na tmavé vlny starnberského jezera Postava jeho se poněkud zkři vila líce měl 6trašlivě bledé v černém rouchu skutečně podobal se vtělenému žalu Císař již z daleka ho spatřil a rovněž se na okamžik zamyšleně zastavil Náhle zaslechl hlas zvonku Obrátil se Na břehu jezera v bezprostřední jeho blízkosti nbíral se mnich vy soké postavy a dlouhých vousů s nejsvětější svátostí v rukou Před ním kráčel chlapec ministrant který při každém třetím kroku za zvonil Císař smekl uctivě klobouk když spatřil mnicha nesoucího poslední útěchu umírajícímu Sluha církve upřel na císaře své ttntvé zářící oči a div že ho ne pronikl svým ztrnulým pohledem "Ubírám se k chudému umíra jícímu' řekl temným hlubokým hlasem "Umírá někdo v zámku?" tázal se císař a zachvěl se při tom mra živou hrůzou Vzpomoělť si v tu chvíii na hanebný útok vášni vého Maďara před nímž ho hrabě 0'Donell zachránil "Nikoli chudá opuštěná osi řelá dívka je v posledním tažení Bůh potřebuje opět anděla a ty vybírá si v chatrčích" odvětil mnich "Jak vážni mluví" myslil si císř a sáhl po své tobolce "Na pohřební útraty umírající' pravil skromně a podal tobolku mni chovi "Živý žebrák přijímá dar pro mrtvého žebráka" řekl mnich sahaje po tobolce "Proto však nebuďte tam nahoře v zámku tak hrozně veselí Já sluha boŽíanebo — jak mně posměšně přezdívají — sataafiv kamarád já vám povím že kolem jedné nevěsty právě tančí žlutolící žal a temná zou íalost!" Pokríoíii")iií 7'ínhvntxr trrolo r tmr Ztrbntj íirtl lITdlJ n)rom tmlii po jloo~ dAfintm utírAnl Dr Kln'IOrftt N#n5 Hmumr Z&ilete ni pro S9 lb iiitog ku jtdrit JI lrtna Ur K Slloe Ltd Bl Arem u Phlladeichla P ÍIIIIIIIIIIIIIIIMIIHIIIMilllltlUlHIIUIIIIIIHIIIIIIIIHIi I V I UrirtoA § Tlmítni I Jařzen Hostinec I 1 ' 1214 jliail3nl § Řitnf Krngfi v ležák ttiUe d řepo = = Nejlep&f drubv vint likér! = = Wmaé doutnfkr s I VfUtaf teplý liaě f rtlf átm § iilIllllllUIIIIIMUllIllllllllllllHlllllllHIIIHIIIIIIIIIrŠ 000000000000£ ♦ ~ o O o o o o o o o Severúv Krvcčistitel odttranu)o nečluté a upotro bovonú líitky z krve hojí vře dy vyrážky a zvétšenů žliizy byaíri my ni a etiii tělu Cena $100 Severúv Nervoton O ♦ Jest OBveaccnym icnem vrou -~ Ivnlmu WHlIonl pohlovMl W pluhoHtt bc7etiHtl nervózni biiicnti hlavy a hyntorii Cena $100 O Severúv Regulátor ženských nemocí v V tibl se právem důvěře dam Přináší trvalá vyléčeni vo vítech q ncpravldolnontoch a chorobách ženského pohlaví Cena flOO f €1 O O ♦ o o p o ♦ Cena Balrutrna A m 4 2Sa30cta fřiv pro pr % V vyniká nade vScchny leky při ka 611 děti a odrostlých Léci zánct a všechny choroby plic 1 hrtanu Vy hoj! za den na- o stuzeni a cnnpKu uziva-11 nemoc ny zároveň AW Cena Tabletek 1 fcMetky proti 2H centa ♦ o ♦ o ♦ o Severova Mast' na rány a bolesti ♦ ničí zárodky nemoci odstrafiujo zánět a zabráni otravě krve O Nemá sobe rovné při leceni otevřených ran otlnčentn řeztl 4} oporu a Hpáleuln Cena 25 ctů postou 28 ctů q ♦ O ♦ o ♦ o Severúv Životní Balsám jest věren svému Jménu ne boť vlévá nový život do celého tóla v Zkuste ho při zácpě ncáživnofttl nadýmáni zá vrati a eslablOHti Cena 75c Severo vy Pilulky pro játra působí přirozeně na játra 11 pruvujl stolici zjednají chuť k jídlu a hojí žlucnatoHt žloutenku a žlučové kamén ky Cena 25 ct poštou 27 ct © Na firnrtpi ve vípfh Iplíárnárh a nhr hrvlprh IpIív ♦ ❖ " O 1 ui ! iliwa-x První česky hudební závod— Veškerá dechevé a smyčcové nástroje a všechny příslušnosti k nim všn?nrÉ Ccnníky zasílám zdarma Jednatel firmy: V F červený a Synové z Hradce Králové hotovitela světoznámých hudebních nástrojů Louis Viták 204 Wabash Ave Chicago 111 urm GesKé tahači harmoniky mu nifflN ohnit -VYRÁBÍ- v sudech I lahvích a po celém západě rozesýlá výtečný ležáh L I FM & Soň Oo CVel obchodníci a ImportéřK" LÍKQ-VI3ST a LIICÉPiŮ SáNtapcIfirmjrs L Klrw-bt NrM FrlrK řrbcU Tel 511=- 1001 Faraa ul Omaha Fred Krug Browing Co OMAHA NEBRASKA HtYitní vzorný pivovnr" T7"a±l aaojlepěl drvili ložá-ls-ta robinet m TZxtxa Tolmié -v mox4 Ir A cb a t la~h-vic~h SAŠE ZÍHADTi JfeJlepSÍ materiál a nejlepíí tcchnlrká dovednoitt — Tcllká iwcllvoftt a obchodní opatraost BUŠE MSAHAl l'apokolti obectnittTe KAŠE ODMĚNA HUle sa zretiujici obchod Dopisy so ochotné TyHzují dle přání Mete Bros mwg Co Stáři a spolelilivl slétdoi --?Yař í a lahvnjí výborné plvo- Telefon 119 OMAHA NEBR Pro stůl Ti kdož dovedou oceniti výborný stolní nápoj oblíbí si zajisté naše "GOLD TOP" lahvové pivo Jest lehké perlící se a řízné a jako jest zdravé jest i chutné Vyrobeno jest z nejleplího chmele vybrané ho ječmene a čisté vody — neníť v ním ani jediné přísa dy jež by byla Škodlivá neb nezdravá Není to laciné pivo v nižádném smyslu ale jest to jedno z nejlepsicn a ti kteříž je jednou okusili stali se řádnými našimi zákazníky Dodává se v bednách a sice v lahvích kvarto vých neb paintovýcb Objednejte si u svého obchod nika aneb telefonem — Tel Omaha 1 54a So Omaha 8 JETTER EBEIHfi CO Tířl a lalTijl TífcnÉ jíti SOUTH OMAHA NEB Předplaťte se na ~ Pokrok Západu nejlAcinéJM týdenník na xápadé penM f 100 rotné