Poustevník na skále svatojanské
Román z pobřeží od Emilie Flygaré Carlénové
PŘELOŽIL HUGO KOSTERKA
DÍL XII©
"Hned drahá pant — vždyť
nespím''
OheB plápolal káva se vařila v
hrací a Elvira dodala si odvahy
Když víak Elvira spatřila Že
obličej Letslerův je bled jak se z
jeho klidu ozývá jakési přemáhá
ní vniklo do jejího nitra tušení
blízké pravdy
"Otce" zvolala prudce "ne
snesitelný strach se mne zmoc
fiuje otče snad něco víš o
čem já nevím?"
"Já milé dítě — co myslíš!"
"Ob ani sama nevím ale
je-li on snad blíž než se domní
vám: má-li v úmyslu připraviti
mně nějakou velkou radost
Ukaž mně jeho poslední dopis!"
"Vždyť jsi jej viděla"
"Ovšem avšak když to dobře
uvážím myslím Že je skoro ne
možno abys otče nedostal od
něho v září psaní?''
Letslerovi bylo nyní největší
útrapou hledati útočiště o neprav
dy ale k vůli Elviřinu klidu obě
toval pravdu Kdyby spatřila ono
poslední psaní kdyby poznala ž
její Georg podle všeho rozpočtu
nemůže býti daleko jestli totiž
tyto dny nepřijel do Goteborgu
byla by hned smyslu zbavena a
proto zavznívala úctyhodná a spo
lehlivá rozhodnost z hlasu jímž
Letsler odpovědftl: "Tuhle visí
klíček milé dítě nevěříš-li mým
slovům můžeš se sama přesvědči
li najdešli jiné psaní v mém
' psacím stolku!"
"Promia otče!" prosila ho El
vira a půvabnou púkúiúu ''vyna
snažím se býti klidnou Ale
toužím po tom viděti moře v den
ním pořádku"
A spatřila je při denním světle
Šestá hodina se blížila když tu
najednou zvuk jiného hlasu než
bouře rozmnožil hrůzu rána: byla
to dělová rána volajíc tímto du
nivým signálem o pomoc
"Velký Bože co je to? Ohjiž
rozumím (mladá na smrt bledá
žena sepjala ruce) někdo je v ne
bezpečí života! Pojedou k nim
lodivodové milý otče?"
"Zajisté Nemeškají nikdy svou
povinnost pokud je v lidské moci
vyplniti"
Uplynulo několik hrozných mi
nut Ozvala se opětně rána od
moře
"Vystoupím na kopec otče —
chci se přesvědčit) zahlédnu li
někoho"
"Totě nemožno milé dítě! Ještě
se ani nerozbřesklo"
A Nisse který v této chvíli sem
vešel s vzezřením prozrazujícím
jak se trápí vědomím že je někdo
v nebezpečí ujišťoval že když
svými zkušenými zraky nemohl
sám ničeho zpozorovati že bylo
by zbytečnoaby se o to pokoušela
mladá paní Mimo to by ji strašný
vítr odtamtud smetl! i
Ale Elviru nebylo lze zadržeti
Oblekla se teple a pořádně a ovi
nuvši ruce kol krku 6taříkova
řekla prosebně: "Nepohlížej na
mne otče tak neklidně nemohu
zde déle zAstati a spoléhej že se
udržím na nohou!'
"Tys příliš umíněna milá dcero
— poslechni však mých proseb
prosím tebe o to!''
"Ne ach ne nyní musím býti
neposlušná Cítímť ve svém
nitru neklid který mne žene ven!'
Její rty dotkly se tváře Letsle
rovy ťo té rychle zmizela jao
vítr a byla takřka jím nesena přes
rokle až dorazila k výstupku pod
nejvyšším výběžkem
Tam usedla v zátiší vyčnívající
ho balvanu
Namáhala zrak aby jím pro
aikla ranní šero Ale marně: s
Dačátku záílv ae nebe moře
kopce a sKáiy jako splynuté v
jedinou nerozeznatelnou temnou
hmotu osvětlenou pouze bílou
klenoucí se pěaou vlnobití
Elvira neztrácela však odvahy
ani ae neunavila čekáním a když
se Nise octl po jejím boku s nej-
vlídnější zprávou od tchána by se
vrátila domů dala tnu sděliti aby
pro ní neposýlal neboť ji rozhod
ně odsud nikdo nedostane dokud
se Splaě nerozední
Konečně se vyjasnilo
A nyní zdály se mlhy které v
noci kryly Klenbu nebeskou jako
roztrhané cáry visící a vlající
vzduchem
Vyhlídka byla volná a přec ne
pozorovala Elvira ničeho než
široký temný jícen nad nímž
zuřil orkán Marně sledoval pá
trajícf zrak Serný okraj obzoru
marně slídila po moři všemi smě
ry: nikde nebylo viděti lodi
"Ó" pomyslila si v úzkosti
"snad ae loď potopila — snad se
neodvážil lodivoda nvésti ji do
přístavu Jaký je život námoř
ník 6! Můj Georgu můj Georga
kde pak asi jsi? Bože kdybych
to věděla ach jak byla bych
trpělivá ano čekala bych celou
dloubou zimu jen kdybych vědě
la že nejsi v nebezpečí!'
A vroucně vznášely se ohnivé
modlitby z rozníceného jejího
nitra k nebi
Nyní však domnívala se v bouři
rozeznávati hlasy docela blízko u
sebe
A neklamala se
Byl to Katolus s dalekohledem
pod paží a jeho veslař Stange-Jan
kteříž upozorněni ranou pospí
chali ke Svatojanské skále s jejíž
výše byla dalekosáhlejší vyhlídka
než s Grafverů
Brzo octli se oba po boku Elvi
řině "Pane Bože" zvolal Karolus
na jehož abličeji dnešní rázná
rozhodnost hluboká vážnost za
tlačila veselou dobráckost "mi
lostpaní vy jste zde a v bouři
Jděte probůh domů — není zde
pro vás dobře!"
"Nemluvte o mněl Bohudík
Že jste přišel Karole — alespoS se
nyní dovím co je!"
"Obávám &e že to nebude pří
liš příjemno!" poznamenal Karo
lus vystupuje se Stange-Janem
rychle na poslední výběžek skály
Tam vyndal dalekohled ze
schrínky otřel obezřele skla a
pohlížel dlouho na obzor
Bouře muě překáží nemohu jej
pevně držeti — postav se přede
mne Jane položím jej na tvé
rámě tak tak nyní je to
dobře!''
"Vidíš něco?" ptal se Jan
"Ještě nic!"
"Ach dovol abych se podíval
já!"
Zaměnili svá místa
"Počkej!" zvolal Stange-Jan
"Stůj tiše nyní ho mám
totě jistě galejní Ale ke
kozlu má nějaký malý prostřední
stěžeh Koukej — podrž da
lekohled jihozápadně tak ho
uvidíš mimo Saloské úskalí!"
' "Ano už ho vidím Ale
není galejní rozumíš — na palubě
není to však nějak v pořádku
skrč se tak nyní ho vidím
dobře na mou věru záložní
stěžeň je vztyčen tiše Jane
tiše"
Do klidného jinak hlasu Karo
lova vniklo zvláštní zajikání
"Na mou duši není-li to Elvira
Kornelie pak ať jaktěživ nepřilo-
žíiu dalekohledu k očím! Jají boky
poznám mezi sty jinými: žlutý
okraj a malované dvéře dovedu ke
všemu už dobře rozeznati
Podívej se nyní ty!"
Jaa se podíval stáhl pak dale
kohled a poznamenal pouze:"Tak
jest — a to takřka doma ve vra
tech! Avšak nemine Munskaru
vždyť pod ním takřka vězí"
"Nikoliv to se jen tak zdá
je mnohem dále než si myslíš a
mfiže-h vykonati dvě tři zatáčky
zamíří snadně k vjezdu'
"Tam se nedostane nikdy tímto
způsobem Proud je přílii silný:
týž ho právě tak daleko zahnal
Ježíši Kriste on jistě očekával
včera docela aěco jiného než dnes
Patrně se domníval že přistál ke
Klippu"
"Nu nyní nám nepomůže bě
dování když můžeme vykonati
něco lepšího! Viděli jsme už jaké
to jest a nyní nesmíme spořiti
Skutou ani životem pro mého
starého přítele Rychle do
lodi!"
Ale když se obrátili a sestoupili
(Karolus chtěl několika slovy upo-
kojiti Elviru kteráž jak se do
mníval ne vyslechla jejich rozho
voru zastavili se oba dva fclvira
seděla nehybně jako mramorová
socha Když se mluvilo o Ge
orgovi slyšela to třebas uprostřed
tisíců podobných bouří
Karolus a Stange Jan vyměnili
spolu pohled a rozuměli si velmi
dobře
Stange-Jan chvátal napřed aby
přispěním Nissovým přichystal
Volnoplavce a Karolus vzal na
smrt bledou Elviru do náručí a
odnesl ji do malého domku
vsemonouct ttoze — moje
dcero mé ubohé dítě vzpamatuj
se slyšíš můj hlas!"
Letsler sebou silně chvěl "Stři
lení o pomoc pocházelo tedy od
něho?"
Karolus zašeptal chvatně něko
lik slov rozechvěnému otci načež
chtěl odběhnout'
Ale Elvira kterou byl zanechal
objetí otcově zadržela ho kře
čovitě a pohlédla na něho zrakem
na který Karolus nikdy neza
pomněl
"Vezměte moe s sebou 1 ' řekJa
nepřirozeným klidem
"Nikoliv milovaná dcaro ae
žádej něco podobného! Georg j
pouze vztyčil lodivodní vlajku a
když jí nikdo z lodivodů nespozo
roval pomůže mu sem nyní Karo
lus sám Ty zůstaneš doma a při
pravíš zatím vše k příjezdu svého
muže — pomocí Boží budeme
ho zde míti za ačkolik hodin'
"Ó můj otče nesnaž se jeviti
se klidným: jeť to zbytečno a mne
tím neoklameš! Vím co pociťu
ješ ty víá též co cítím já —
žádná moc mne tedy nezadrží!"
"Aie miiá drahá pani!" zvolal
Karolus dojatě a netrpělivě "vždyť
nám paní budate jen překážet!
Vyslechněte alespoO upřímné slo
vo ritl-li se Volnoplavec bude
Georg na jeho palubě — nevrátí-li
st vsak tedy zajeďte do Graíverů
a proanluvte několik slov útěchy s
vdovou kteráž třebas není tak
vznešená niá nicméně srdce stejní
upřímné a ke všemu tři dětikteré
budou nyní sirotky a pravdu
tuto vám praví Karolus Eliasson
který ještě nikdy nezrušil slovo
nebo dání ruky A nyní s
Bohem!"
Karolus vymkl se jí a pospíchal
k můstku
Ale kdo by zadržel Elviru když
její manžel zápasil se smrtí
nikdo!
Rychleji než mrak hnaný bouří
rychleji než blesk octla se i ona
na můstku a její hlas její posufiky
dávaly na jevo že má v úmyslu
vyplniti své slovo
"Musím s vámi' pronesla
krátce velitelsky a rozhodně
"nebo se hned v nejbliŽším oka
míiku vrhnu do moře! Chci a
musím se s ním sejiti!"
Karolus neodpovídaje slovem
vzal ji do člunu bouří silně rozko
lébaného Tu pokynula na Letslera který
stál na prahu se zdrcenými rysy
obličeje a s hlubokým zármutkem
zrcadlícím se v oku a napřahoval
k tif ruce
"Uklidni se pro mne!" zvolala
hlasem obdivuhodné stálosti hla
sem dokazující úplnou duchapří
tomnost "Nemohu-!: žiti s ním
mohu alespoS umříti pro něho
Bůh tě žehnejž milý otče — od
pusť že ti působím starosti!''
V tichém zármutku přikyvoval ji
Letsler v souhlas
Brzo bylo všechno v pořádku
na VolnopUvci
Karolus nechtěl se omeškati ani
minutu návratem domů a nyaí
když tam zamířil pohledem na
rozloučenou zbledly osmahlé jeho
tváře neboť po návrší k břehu
běžela krásná Johannajeho drahá
manželka Její sepjaté ruce které
prosebně vztahovala k němu její
smrtelně bledá tvář její jediný
výkřik: "Karole!" vše pomohlo
uvésti vroucí krev srdce do varu
která nyní prudce proudila v si
láckých prsou zmužilého námoř
níka Ale on dovedl zkrotiti svůj
dojem a hlasem ozvavším se bouři
plaě a silně k sluchu Johanninu
zvolal: "Utěš se Johano! Pro
Georga vydávám se na moře Bůh
mně již pomůže vlivem tvých mo
dliteb bych se vrátil šťastně
domů"
Pokynul hlavou a zamávl rukou
XIX
Volnoplavec jehož paluba byla
ustavičně omývána a často vězela
až na osminu ve vodě hnal se lá
majícími se vlnami a rychlostí
jsoucí jeho dávné pověsti ku cti
Poněvadž plavba byli nanejvýš
nebezpečná a Karolus byl nucen
ustavičně křižovati mořem stál
Stange-Jan skoro pořád u malé
pumpy udržuje prostoru kormi
dělní prázdnou
Dosud neměl Karolus času o
hlédnouti se po své vnucené spo
-
krývku aby ji nad ní roztáhl jak
tam seděla v koutku úzkého kor
midelního prostoru neobyčejně
byl překvapen vida ji tak klidnou
tak mlčenlivou a tak trpělivou
"Pane Bože" pomyslil si a jeho
duše citlivá a zároveQ pevná byla
jata obdivem "jaká to velká i
silná láska která dovede uči
niti útlou a jemnou ženu tak zmu
žilou!
Kdyby byla Elvira plakala bě
Suvim uyi bazuva a trasia se
před nebezpečím nevzbudila by u
Karola v té chvíli jiaý cit než
úzkost z toho že ji vzal s sebou
Takto však když tu seděla bez
mála chladná a lhostejná k dobro
družství svých poměrů nedávajíc
ni jediné otázky vzbuzovala a
něho vlastně jakousi úctuKarclus
vyznamenával se dosti dobrým
posudkem aby pochopil že ona
nejede i nimi z pouhého rozmaru:
nikoliv toto rozhodnutí pojala z
duše ze srdce z rozumu a z vůle
a Dyia patrna jiz připravena na
všechno
"UDOba pani poznamenal a
ve výmluvné úklotoě byla vyjádře
na hlubší účast než by ji slova
mohla protlumočiti "je to horká
chvíle — avšak dosud chvála
Bohu není tak zle aby nebylo
možné zachránění: Bůh dovede
dělat větší zázraky !"
Elvira pokusila se usmáli
"Byl bych rád kdybyste paaí
mohla se vyplakatí — to by vám
ulehčilo!''
A žsc dostaneme šťastně všichni
domů a on námi tenkrát buduj
moci plakati milý Karole plakat!
blaženou radostí avšak nyní
nemám slz
"A v takové hrozné úzkosti v
takovém hrozném počasí Že i
statný chlapík bledne sedíte paní
docela klidně!"
"Nyní mohu býti klidná když
vím že ae a ním budu moci opět
sejiti "
Ubohá Elvira necítila vnějšf
bouře hrůzu vzbuzující nebála se
že Volnoplavec se ztroskotá ač se
již nejednou zdálo že ae ztrosko
tá nehrozila se obrovských vln
klenoucích se před nimi a nad ní
neslyšela nehrozila a nebála se
toho co se dilo i ní samou: její
duše všechna její schopnost chá
pati a mysliti byla soustředěaa
na okamžik kdy spatří Elviru
Kornelii
Ten okamžik se dostavil
Asi po jednohodinném veslováni
octl se Volnoplavec na širém moři
na straně závětří od Saloského
úskalí
Brigga přirážela těsně k boční
ma větru a manévrovala všemi
plachtami vzdor křehkému záložní
mu stěžni Tak sebou zmítala
že maršové ráhno na předním
stěžni dotýkalo se takřka via
"Nyní milá paní" řekl Káro
lus podávaje Elyiře ruku aby jí
pomohl povstali "nyní je zapo
třebí statečnosti a síly a chcete-li
konečně vidět tu hru — ale je to
vážná hra Držte se pevně
tohoto držadla avšak probůh
jen se nepusťte jinak budete oka
mžitě spláchnuta s paluby"
"Jen zbytečně nepamatujte na
mne!"
A nyní obrátila Elvira obličej s
něhož vymizela každá stopa barvy
životní k lodi zápasící se svou
záhubou
Co se při tomto divadle dálo v
jejím srdci bylo známo pouze ji a
Bohu: ani jediný stesk nedolebl k
lidskému sluchu ale z obyčejné
tísně prozrazující se v jejích široce
rozevřených očích bylo lze pozo
rovati co 56 v jejím srdci odé
hrávalo
Viděli jsme dříve lásku Elviřinu
— když nyní tyto ohnivé plameny
měly zápolili se smrtí o jejího mi
láčka potřebovaly by celého mo
ře aby byly jím po zápase uha
šeny "Jak pozoruji dospěla loď už
značně k průlomu!" řekl Karolus
Stange-Janovi "A podaří li se ji
to přestáli pak není nemožností
aby podruhé straně minula nej-
krajnější cíp Munskaru"
"Stát 6e to může ale moře ji
tak drtí že se obávám aby se ne
ztroskotala anebo aby jí nepraskl
stěžeS"
"Eh to ne vždyť je to silné
žezlo a nemá hořejších plachet
které by jej pokoušely"
Elviřin zrak těkal při této roz
mluvě střídavě od jednoho na
druhého Toužil po útěše tento
roztříštěný zrak a ustupoval bá
zlivě před zasmušilou výraznou
vážností v obličejích obou mužů
"Koukej" pokračoval Karolus
který byl nucen pro manévrováni
s Volnoplavcem na několik oka
mžiků pustiti briggu z dohle
du "nyní má v úmyslu co nejdřív
přeplout! Otáčí dolů jak nejvíce
může aby nabyla lepší jízdy vra
zením do větru tak jest pane
kapitáne — dobrý obrat naučený
ode mne Jen zmužilost drahá
paní: pojede-li brigga rovně až se
příště otočí ručím za to že bude
zachráněna'
Zrak Elviřin pozvedl se k nebi
Planula kdy vroucnější modlitba
na chvějících se rtech?
"Ke všem kozlům proč tak
mešká Georgu Georgu tys
příliš smělý!"
S bezdechou pozorností sledo
val Karolus sebe menší pohyb
briggy: byl u Georga tělem a duší
a hovořit s ním jakoby tento mohl
slyšeli jeho radu
"Vesluj do závětří!" vykřikl
nyní a sklonil tělo ve směr v jaký
si přál aby loď zahnula "Tak
tak — správně tak jest!"
Důležitý okamžik se přiblížil:
Brigga učinila obloukovou c!i
ku k straně navčtrné a když k ní
dospěla tak že vítr dui přímo do
boku zastavila se: plachty zmítaly
se děsnou rychlostí sem a tam
Život nebo smrt závisel na tom
na kterou stranu bok zahne
"Ježíši Kriste' zvolal Karolus
ona váhá v otáčení — vidím
jasně samotného kapitána a dva
muže jak se pokoušejí dostati
íokový stěžeB do návětří Ab
vida jak můj Georg snaží se dostat
ji odtamtud a já zde stojím a
nemohu mu pomoci hle hle
jak ae plachty zmítají Ale kde
pak je nyní kam zašel? Už ho
nevidím probůh — kapitána
a jednoho muže spláchlo moře!'
Při těchto slovech hrůzy a smrti
povstala Elvira Před chvílí byla
klesla avšak nyní vyškrábala se
za Karolem stojícím a kormidla a
nedávajícím v tomto okamžiku po
zor na ni
"Jane pojď nyní sem a
vešmi kormidlo pmoz je co
možná nejblíž k větru abychom
ho dostali do závětří! Dopřejž
mu Bože sil než k němu dorazí-
me — neboř nit viděl' wyni
uvázal Karolus břevno jedním
koncem lana a ovinul druhé v
kroužcích kol ramene "Dívej
se Jane do závřtří já budu hle
dět před sebe!'' řekl a zachytil se
pevně fokového stěžně aby ae ho
přidržel
Dosud nebylo lze spozorovatí
Georga
Než jejich trakům objevilo ae
divadlo které bylo příliš silné pro
otužilé nervy námořníkovy
Když brigga nejprv váhala
otočením hnala se po několika
málo minutách na skálu
Nějaká záchrana nebyla zda
vůbec možná: po třetím nárazu
zbyly z Georgovy hrdé lodi z jeho
krásné Elviry Karnelie pouze tro
sky a mezí nimi objevila se brzo
těla třinácti ztroskotanců
Nešťastné mužstvo nemohlo již
podniknouti ani nejmenšího kroku
k své záchraně neboť v tomže
okamžiku co loď poprvé narazila
a praskla byly všichni následující
vlnou odhozeni na ostré ska
lisko i něhož byli opět pohlceni
hltavým jícnem mořským Ani
jejich smrtelný výkřik nedorazil k
sluchu jedoucích v člunu neboť
hrozné dunění lámajících se vln
bylo by utlumilo i nejsilnějŠÍ ránu
z děla
Skoro každý muž byl osobně
znám Karolovi a Stange-Janovi
V očích námořníků nevyskočily
slzy a nezastřely zrak ale jejich
nejupřímnější soustrast k tonou
cím soudruhům prorazila si cestu
blavaě u Karola způsobem stejně
prudkým jako rozrušujícím
Co se neustále smrti zasvěcené
obětí snažily zachytiti toho neb
onoho břevna aby nebyly odraže
nou vlnou smeteny do tůně volal
Karolus srdcervoucím hlasem:
"Pospěš si vylez výa snad se
můžeš převrhnouti na druhou
stranu avšak rychle: nevidíš jak
se žene obrovská vlna drž se
pevně pevně Ah ne ná
sledoval s ni!"
Když nyní nešťastník ještě
jednou byl vmeten na 3kálu my-
sin rvaroius sam že citi bolest
skutečnou tak křečovitými byly
jeho pohyby Neboť jeho upřímné
statné a lidumilné srdce bylo
této chvíli v mučidle
Posledním mužem který takto
zmizel před jeho zraky byl mladý
námořník z Graíverů vyrostlý
spolu s Karolem a pokládaný za
nejobratnějšiho námořníka v oko
lí Tento snažil se s neuvěřitelnou
náaaahou vzdáliti se od místa
ztroskotáníavšak marně: čtyřikrát
byl odhozen po pátém odho
zení se už neukázal
"S Bobem Halvarel' pronesl
Karolus tupým hlasem "Ať mne
B6k opustí v poslední chvíli
neujmu-h se s péčí otcovskou
tvých dítek jako by patřily mně"
Kdyby byl mohl tonoucí ná
mořník slyšeti tato slova nebyl by
snad zakoušel poslední bol
Ale bouře moře vlnobití vý
křiky smrti vše se navzájem ohlu
sovalo a brzo připomínaly pouze
zmítané části vraku konec trapné
ho divadla sehraného i hrůzo
strašnou opravdovostí v krátké
době několika minut
Hluboký povzdech projel
trem Karolovým
Kdo by se odvážil odsuzovali
oba námořníky že jejich pozornost
byla zaměstnána že na několik
okamžiků zapomněli slíditi po
Gaorgovi jejich příteli protože
posílali pohled soustrasti na celek!
Byly však brzo probuzeni novou
scénau hrůzy
Viděli jsme jak Georg při své
snaze zachránili loď byl smeten
jfcíté jedním lodníkem do moře
Tento poslední nebyl to přestátí
zápas: nemeškal dlouho a násle-
mw w u w t4 j afe ai iaaaaa awi
jeho jiný věrný přítel který z
lásky skočil za svým pánem: byl
to Sem ubohý Sem který taktéž
zmizel v rozsáhlém hrubě aniž by
našel toho koho hledal
Neobyčejná síla Georgova a
jeho obratnost vplování umožnily
mu proniknouti vodní spousty a
dáti se jimi unášet tak aby se
nepřiblížil k úskalí
spatřil Volnoplavce a byl pře
svědčen že Karolus vynaloží vše
by mu přispěl na pomoc jen
bude-li se alespofi moci udržeti na
tomže místi než sem člun dorazí
To se nyní stala
Ale oba námořníci jejichž po
zornost byla v rozhodném oka
mžiku neodvratně upřena na ztro
skotance nepozorovali jak se
přiblížili Georgovi docela na
blízko
Dunění bouře ohlušovalo jeho
volání
Ale na Volnoplavci byla ještě
třetí osoba jejíž pozornost — ani
kdyby se byly skály pozvedly se
svých míst a řítily ae po obou
stranách člunu — nebyla by ae
odvrátila od temného bodu který
se hned vznášel na vrcholu vln
hned zase klesal pod ně
Jakmile Elvira spozorovala bod
tento jehož objeveni a rozechví
ním očekávala vykřikla — byl to
výkřik zouíalství kterýž te nyní
prodral jejími bledými rty
Byl však zaslechnut?
Pokrajováni bu4
8
8
I
SEVEROYA
ŽALUDEČNÍ HOŘKÁ
zvyšuje tžlesnoa sílu
zmocňuje čivy zatrafluje mala
ril a leči nezazivoosť a všechny
nesnáze Žaludku 50c $100
SEVEROYY PRÁŠKY
PROTI BOLESTEM HLAVY
A NEURALGII —
Jsou zcela Jistým lékem proti bo
lestem hlavy neuralgii a kaží
horečce 25c poštou 2 7ct
Severúv
SILITEL SRDCE
přemáhá všechny srdeční vady
upravuje Ohiu krve a sesIluJe
ccion soustavu
+ZOO
OLEJ
everuv — - fi
LAXOTON h
nepřítel zácpy Ideální lék O
pro děti i dosřílé Spolehlivý Q
rychli a účinný" X
aa ot —m- V
Sv GOTHARDA R
rychle ulevuje a leči hostec neuralgii otouy ry
) bolesti v kloubech vyraktttttlny a veškeré záněty Q
i Cen OO Ot Q
n
SEVEROV LÉK Q
mu I proti reumatismu U
SEVERÚV LÉK PROTI
Choleře a pruji
bezpečný lék proti křečem koli
ce letni nemoci a proti průjmu
každého druhu 25a50cto
Severúv
T1ŠITEL DĚTÍ
přináší pohodlí a občerstvující
spánek dětem Rozhodné neob
sahuje omamujících látek 25c
vyléčí každý hostec
svalech a kostech a zbavuje í
stavu jedu
SEVERÚV SILITEL
LEDVIN A JATER
ucravuie a sílí ledviny I
třivádf erav telné močení i
léčí všechny nesnáze téchto
rána 75c i
Na skladě ve všech lékárnách a obchoaech s
Zvláštní léky za $300 pošlete-li popis nemoci
1F
První český hudební závod
nástroje
Veškeré dechevé a smyčcové
a všechny příslušnosti k nim
Dli
Tli
'JLMMinn Haiti
Cenníky zasílám
zdarma
České tahači harmoniky
Jednatel íirmy: V F Červený a Synové z Hradce
Králové hotovitela světoznámých hudebních nástrojů
Louis Viták 204 Wabash Ave Chicago lil
STOIÍZ U' riiftU
vyrAbI
v sudech I lahvích a po celém západě rozesýlá výtečný ležák
L I Mek & Osa Co
CYcIi:obchodnícI a taportéřlO
HjÍB[0"V"I3Sr a LIKÉRŮ
Tel 544
Xántopci firmy: L Ktmht 8r Frici frbetz
SUL' 1001 Faraa ul Omaha
Fred Krug Brewing Co
OMAHA NEBRASKA
"Sittttiif vzorný pivovar"
Vátí nejlepěl 4rutjležiáls-a
Kise zisiuit
Ka&E SMHii
Sejifpíí naterlAl a ne}rpií techalcká dorednst
— Tellká pecIlTMt a obekodní opatrnost
TJpokolti obecniitTe
NAŠE 0DXĚ5A
8tále se ítčUsJící obchsá
Dopisy se ochotné Yyřizují dle přání
& i
iviei
Bros
Oo
Předplácejte na Pokrok Západu
pouze Jhoo ročně
a spolelilivi slétdoi
-£Vaří a lahvnjí výborné plvov -
Telefon 119
OMAHA NEBR
Pro stůl-— sy
Ti kdoi dovedou oceniti výborný stolní nápoj
oblíbí si zajisté naše "GOLD TOP" lahvové pivo
Jest lehké perlící se a řízné a jako jest zdravé jest i
chutné Vyrobeno jest z nejlepšího chmele vybrané'
ho ječmene a čisté vody — nenfť v n£m ani jediné přísa
dy jež by byla škodlivá neb nezdravá Není to laciné
pivo v nižádném smyslu ale jest to jedno z nejlepšícb
a ti kteřfž je jednou okusili stali ae řádnými našimi
zákazníky
Dodává se v bednách a sice v lahvích kvarto
vých neb paintových Objednejte si n avébo obchod
nika aneb telefonem — Tel Omaha 1 542 So Omaha 8
JETTER BEEflKB CO Tatí a Islíiji Ttorié 9ÍTS
SOUTH OMAHA NEB
Pokrok Západu
Předplaťte se na
nejlaclnéjší týdenník na řápadéVpouze $100 ročné