Poustevník oasMe svatojanské
Román z pobřeží od Emilie Flygaré Carlénové
PŘELOŽIL HUGO KOSTERKA
Pokraíoránt
"Poznávám t tvého hlasu jak
jsi rozčilena pouhou vzpomínkou
na to a přec se chceš připraviti o
jedinou možnost pro úplné pře
svědčení! Neodhazuj trnf do na
t Šich pěkných květin milá Elviro
nýbrž věř mým slovům nelhou
když ti tvrdl že jen ty a pouze ty
za-něstnáváS celou duši mou!"
"Ale jednou jsi mně řekl (jak
fcych mohla kdy zapomenout! na
slova) že jen s ní mažeš býti šťa
sten Ó byl bys si ji vyvolil i
posledně kdyby byla na to při
stoupla kdyby kdyby''
"Ach jak se mažeš tím sama
trápiti upřímně ubohé srdéčko!
Není naše štěstí dosti velké než
aby musilo býti potvrzováno při
znáním které ostatně můžeš vy
cítit i hfeze ulov nřizníntm že
mne podruhé pouze čest vyštvala
od tebe? A také jsem netajil před
Fanny že kdybys byla chtěla
mohla jsi již tenkrát uskutečnit
svou moc nade mnou" _
"Řeiďs to? Ó Bože jakým
blahem mne ovívají tato slova!"
A Elviřino srdce překypovalo
hrdým-uspokojením nad tím Že
se panny konečně dověděla že
ona El vir a nem ušila by vzíti s
rjím zavděk nýbrž že by byla
mohla uloupiti Fanny právo po
druhé ho od sebe odstrčiti
(Elvira nevěděla že se Georg
pokusil vlastaě o třetí ucházeni )
Toto uspokojení bylo takřka
štítem kterému Elvira byla ráda
že se mohla jím hájiti před svým
svědomím kdykoliv ji ono připo
menulo opravdovou příčinu jejího
chování za prvé návštěvy Georgo
vy na Helgenasu
Georg neznal popudu rozžeh
nuvšího nyní lesk jejích zraků ale
jeho vroucí mnohoslibný pohled
zabořivší se do jejího zraku ve
hnal jí krev do tváří
Mnohá žena řídila bohužel se
stejnou obratností zbrai své ko
ketnosti aaiž- se s tím později
svému muži svěřila ale Elvira
cítila neobyčejnou nutnost nebýt
v očích manželových lepši nebo
horší než skutečné byla Vášně
byly jejím učitelem: jejich vliv
znal ovšem i on a bylo oběma ne
besky blaze kdyby se ani stín
nevložil mezi jejich srdce
"Tys byla před chvílí veimi ve
selá — jaká myšlénka nabyla nyní
moci ve tvé neklidné hlavě?"
"Ta milý Georgu bych se ti
vyznala ze svých hříchu O
nebyla jsem světicí!"
"Jsou li to hříchy lásky" řekl
vesele "a milovala-lis někoho
jiného než mne měj se na pozoru
— budu velmi přísný!"
Vstal a usedl vedle ní a stáhl ji
k sobě
"Tak a nyní se zpovídej malá
hříšnice!"
"Nu ano avšak není mi to
snadné"
"Dala jsi mni piti nějaký nápoj
lásky?"
"Nejeden daly ti piti mé oči''
"Budiž ti tento hřích odpuštěn
neboť jsem poctivě splatil stejné
stejným"
"Měla jsem nejhrdější úmysly
— _ — - -j- — i 1 -_ V_ ' Bar in um
mi to ačkoliv jsem věděla že's
slíbil věrnost jiné "
"To ti rovněž odpouštím! Nabyl
jsem myslím také trochu zkuše
nosti o tem co takové úmysly
znamenají a děkuji Bohu že se ti
nepodařily neboť bych vtom pří
padě byl zůstal jistě bez man
želky"
"Když jsi přišel na Helgenas
nechtěla jsem ti dát ukázati ani
stínu své slabosti: měl jsi býti
přesvědlea že jsem zapomněla
na všechno"
"Ačkoliv maě toto tvé rozhod
nutí působilo ustavičné soužení
odpouštím ti je neboť bylo šle
chetné a tebe důstojné
"Ó nikoliv nebylo rozhodně!
Již prvý večer jsem pozorovala
že tě můj chlad uráží že dráždi
všechny staré dojmy že oheB plá
dosud pod popelem — a byla
jsem opravdu torna ráda"
"Tento hřích je opravdově lid
ský že až proto musím ti jej od
pustiti!" "Jevila jsem dále před tebou
chladnost: byla jsem k tobě pouze
sesterskou přítelkou"
"To bych ti mohl stěží odpu
stili kdybych totiž neznal pravého
účel A abych se ti i já tro
cha vyzpovídal musím se ti svěři
li r ie právě tvé často opětované a
připomínané oprávnění Fannino
a tvé cnvaiozpevy nad ni ao té
míry povznesly a mne tvůj vý
znam a povýšily tě v mých očích
ie já "
"Nepovídej už nic nepohlížej
sa mne tím něžným důvěry plným
pohledem aesnesa hol Ó
můj Georgu můj drahý milovaný 1
Georgu láska žárlivost naučily
mne tomu všemu Byla jsem
chladná abych tě tím učinila
ohnivějším hovořila jsem o Fanny
tak dlouho až jsi se unavil lákala
jsem tvé srdce od ní neboť jsem
neměla tolik statečnosti abych se
tebe zřekla jako se ona zřekla
A nyní nyní Když všechno víš
já se neodvažuji povznésti zraku
k tobě poznávám se smrtelnou
úzkostí v srdci že nepohližíš na
mne zamilovaně''
"Nu jen vzhlédni a hned se
přesvědčíš o něčem jiném! Neboť
i když nemohu proti svému své
domí s tebe snít i malý ten hřích
mám nicméně srdce které je
schopno pochopiti celou velikost
tvého přiznáni Žena která se
podrobí takové zpovědi před svým
manželem je asi pod vlivem sil
nébo dojmu myšlének které ne
byly vždy sněhobílými ale za to
můžeme ryzosti jejího srdce Šle
chetnosti její duše povždy důvě
řovali Takové přesvědčeni moje
drabá Elviro nabyl jsem z tvé
důvěrnosti Vím ostatně Že jsi
alespoS poslední večer před od
jezdem vážně myslila syá slova:
'Musíme se rozejiti — a přec trá
ila jsi se tělesnými i duševními
mukami!'
"Ano před Bohem se ti zaklí
nám že jsem v oné chvíli vážně
myslila s tím obětováním a doká
zala jsem to když jsem druhého
dne nepovolila vé slabosti viděti
se s tebou Ó jak jsem se toho
rána mučila! '
"A což já? Ale chvála Bobu
že's toho déle přede mnou netaji
la! Nemyslíš miláčku že vše
kol nás je nyní čistší jasnější
světějŠf?"
"Ach ano — a odpustíš mně
zcela úplně nepodmíněně?''
"Úplně a zcela nepodmíněně
neboť vím že nemůžeš miti přede
mnou tajné myšlénky"
"Nikdy nikdy tys mou
láskou mým životem mým svě
domím!"
A nyní byla to Elvira jež usedla
na podušku k nohám Georgovým
Její ruce položili se prosebně
na jeho a její pohledy když
vzhlédly na něho vyslovovaly
všechnu nesmírnou blaženost kte
rá se hromadila v jejím srdci
Uvnitř ztichlo a umlklo vše
"Pane kapitáne"ohlašoval kor
midelník zvenčí "vítr přechází ve
východní —
náraz!"
"Dobře
horu!"
XVI
Uprostřed října kotvila brigga
po pětiměsiční cestě u graívern-
skébo přístaviště
Když Elvira slušela jásavé nad
šení Georgovo a Viděla bledé rysy
obličeje samotářova jak se oživují
tichou posvátaou radostí kuyz
sevřel syna a dceru k svému srdci
nemohla si odpustiti že chovala
sobecké přáni zamezili shledání
toto
Tentokráte chtěla všemožnou
něžností prokazovanou otci Ge
orgovu odpykat! onen hřích
V komůrce Nicolinině ubytovali
se mladí manželé
Zde když byli plynnou výmluv
nosti popsali Život na cestě vy
pravoval jim pak Letsler že toho
to podzimu zakusil radost po
které toužil dvacet let: spstřiltě
Ignelia svého starého věrného
Ignelia
A nyní následovalo upřímné
vyličování nevýslovně význam
ných radostných dnů které ztrá
vil nejen Ignelius nýbrž i druhý
přítel ubohého psance vojenský
kapitán na Svatojanské skále
"A jsem jista poznamenala
Elvira a blaženým a upřímným
úsměvem "že nepřišli sem úplně
bezúčelně? Teta Režie odešla k
věčnému odpočinku a na Helge
nasu očekávají Čtyři srdce pátél"
a sklonila se k ruce staříkově
kterou políbila
"Acbotče!"zvolal Georg"mělo
by se mně ještě i toho neobyčej
ného štěstí dostati Že bys
"Ne milý synu nemysli že by
to bylo štěstí Netoužím už
po tom opět spatřiti Helgenas
jeho starobylé zdi vyvolaly by ve
mně příliš trpké vzpomínky Lit
jsem šťasten zde se modlím dnem
noci o vaše blaho a když už
jsem okusil dávno vytouženého
štěstí ie jsem se spatřil se starým
služebníkem a že vás milé děti
vidím ve svém domově spojené a
šťastné ta mne nemůže už nic
odsud vylákati"
"A což ta dlouhá zima?" vpadla
do řeči Elvira
"Mám zde poctivého Karola
(jak ho bude mrzeti že není nyní
doma) a věrného Nissa — snášíme
se velmi dobře — mimo to vaše
dostaneme malý
přijdu hned na'
"j
i
psaní a ještě přítelkyni kteri ie
mi nikdy neodcitl: svou druhou
dceru"
"Ano byl jsem přesvědčen"
řekl Georg upřímným pohledem
"že ji žádné poměry nesmění!'
"Máš pravdu A nyní daří
se obchodu na Strandu zase velmi
dabře třebas v rozměrech men
ších Fanny je velmi přičinlivá
velmi činná že ji nelze s dostatek
vynachváliti"
"Chvála Bohu! 1 poznamenala
Elvira červenajíc se
jsem někdy plna strachu
"Buď pro ni beze strachu šle
chetni dcero! Ona se honosí
duší která se v nezdaru nejlépe
vy víi i- Její klidná jasná mysl
nesnese se s užírajícím zármut
kem: také není na ní viděti že by
ie nějakým takovým zármutkem
trápila"
Těžce lze rozhodaouti pronesl
li to Letsler aby upokojil vyzví
dáni Georgovo a Elviřino aneb
aby přiznal Fanny čeho skutečně
zasluhovala
Elvira cítíc tím velké odlehče
ní zvolala beze všeho urážení
"Nezajedeme tam zítra Georgu?"
"Zítra ano bude-li
hezké počasí!" odpověděl jí dosti
váhavě
"A proč by nebylo hezké? Jistě
bude hezké!' Do oči Elviřinýcb
naskočil záblesk neklidu
Georg chopil se jeji ruky a po
hlédl jí do očí "Pojedeme!"
"A pozítří pozveme Holmero-
vic aby pojedli s námi ve společ
nosti otcově oběd na lodi?''
Letsler nesouhlasil aniž se
protivil tomu návrbu
Rozuměl velmi dobře Elviřinu
neklidu a upokojivému pohledu
Georgovu jako rozuměl jeho
jemnocitnému zdráhání tak náhle
a nepřipraveně překvapiti Fanny
ale spoléhat úplně Da sílu Fanni
nu na její ženské sebevědomí a
douíal od Boha že bude nyní do
kázáno že Georg je muž na jehož
pevné a poctivé lásce může man
želka jistě budovati štěstí svého
života
"Nicméně kdybych byl na místě
Georgově" pomyslil si Letsler
"nemohl bych nikdy ze slabosti k
manželce uraziti ženu o kterou
jsem se kdysi ucházel abych ji
totiž zval na loď kterou viděti
bude pro ni za takových poměrů
velmi trapno!' A s potěšením při
pomenut si ie vlastně Georg na
to neodpověděl
Později zahlédl Georg do ko
můrky Nissovy a zmínil se tam
že by rád s manželkou zítřejšího
dne navštívil patroaa Holmera
Jaksi nahodile se otázal: "Je
zdívá nyní často posel mezi Graí
very a Strandem?"
Nisse při své chytrosti a znalo
sti dřívějších poměrů hned si po
myslil: "Již chápu proč se mne
na tokle ptá!" A odpověděl mu
hlasitě: "Chystám se sám odpo
ledne na Strand v záležitosti ma
lého obchodu"
A Nissovi bylo jakoby byl vy
hrál sázku když uvážil že mladá
paní neuvidí slečnu Fanny tak
sklíčenou jak snad očekává
Když mladý pár večer osamot
něl řekla Elvira stojic ruku v
ruce s Ueorgem u okna a pohlí
žejíc na hvězdy které se mile
třpitily ve tmavé podzimní obloze:
'Nevím miiáčku jestii jsem tě
neurazila svým návrhem pozvati
Holmera na briggu — vžďyť jsi
mně neodpověděl!''
Neodpověděl jsem proto že
jseat ti nechtěl v přítomnosti
otcově uraziti odmítnutím a mimo
to měl jsem za to že až lépe
tento návrh promyslíš zamítneš
jej sama"
A proč bych jej zamítala?"
ptala se s lehkým chvěním v hlase
Proč to ti zodpoví tvůj
jemný posudek jistěji než bych ti
mohl vysvětím já
Nikoliv ten mně to nezod
poví!" '
u tiviro nyoi nejsi zcela
upřímná Než dovol bych ti
dal otázku kterou mně prosím
tě upřímně zodpověz: Pro čí po
těšení přeješ si pozvati Fanny aa
loď? Pro její jistě ne neboť kdy
bys se na okamžik vroyslilado po
staveni Fannina nepokládala bys
myslím takové pozvání za pří
jemné Ani pro mé potěšení ne
boť ačkoliv moje láska úplně po
hasla má nicméně žena kterou
jsem kdysi miloval nárok alespoň
na mou úctu: může totiž Žádati
abych ji neurážel Zbývá ledy
pouze jediný případ"
"A tento případ nemohu a také
nechci popfrati" odpověděla El
vira jejíž tváře se zapálily a ho
řely jediným ohněm "Upřímně
řečeno není to pro mé potěšení
nýbrž spíše pro můj klid poněvadž
bych tebe a ji velmi ráda viděla
pospolu na lodi- Dobrý hodný
Georgu nesmíš mně to odepříti!
Tvá slova tvoje vřelé se jí zastání
vzbudily již v mém nitru neblahé
Ano odepru!" tekl Ueorg a
též na jeho tváří vzplanula ohni
vější barva
Miloval svou manželku takřka
šíleně avšak nemohl se proto
vzdáli svého rozmaru své povahy
Elviřina pochybnost byla urážlivá
a proto pokládal za záležitost cti
nepovolit! — Mimo to byla to
jeho povinnost kterou byl dlužen
Fanny
Za rozhodnými slovy Georgo
výaai kteráž nebyla pronesena
jeho bývalou prudkostí avšak
přes to hlasem nasvědčujícím ie
to mini vážně následovalo po
několik okamžiků mlčení
Elvira změnila barvu v obličeji
který byl nyaí bled jako pěna
hřbetu vlny a v jejím nitru bou
řily se vlny které jeji neklidná
mysl nebyla s to a neodvážila se
přemáhati
Rychlým cuknutím vytrhla ruku
t jeho Jak bylo patrno přemá
hala se do krajnosti doufajíc že
oa odvolá svá slova a když sc to
nestalo klesla na pohovku po
kryla tvář dUněmi a povolila
iplně hrnoucímu se proudu slz
Vidl-li muž jemnějších citů mi
lovanou ženu poprvé plakati
nevydrží to aby se hned nepoku
sil osušiti tyto slzy
Takový byl nyní poměr u Ge-
orga ačkoliv v tomto okamžiku ne
byl s to si zapříti že slzy Elviřiny
neplynou tentokráte ze šlechetné
ho pramene Ale nicméně odvážil
se po oněch láskyplných řečech
pronesených před několika měsíci
v kajutě onoho večera kdy Elvira
se tak upřímně přiznávala doufati
něco jiného
"Drahá Elviro" prosil nřžne
"přijď zase ke mně a tvé upřímné
srdce jistě schválí můj návrh da
leko jsouc toho jej odsouditil'
"Ó nikoliv nikdy už neuvidíš
u mne klidu i kdybys v tomto
případě povolil! Co si mám my
sliti můžeš se s ní viděti na
Strandu avšak neodvažuješ se vy
dati jejím zrakům právě na té
brizze na kterou měla kdysi větší
naději než já že bude žiti po tvém
boku Zde zde by to bylo mno
hem nebezpečnější! A právě v
tom okamžiku co se hrozíš nebez
pečí zároveOje uznáváš?'
"Elviro volám Boha za svědka
že tvoje žárlivost tě nejen omamu-
je nýbrž hrozně tě uráži! Což má
me právo na útraty slušného
Fannina náhledu o mé cti a šetr
nosti zajistit si tvůj klid — a zde
se ani nejedná o nějaký klid ný
brž pouze o tvůj rozmar úplně
tebe nedůstojný"
"Což jsem to oevěděla: uznáváš
tedy že její slušný náhled je ti
mnohem cennější než můj! Ge
orgu Georgu jak mně to můžeš
říci? Ničíš mne takovou upři
mnosti! A přec kdybys něco
přede mnou tajil bůžku mé
duše můj šlechetný zbožSovaný
manžele neskrývej přede mnou
ničeho ani jediného citu
ani jediné mysienny — ninouv
ani půl myšlénky ba ani odstínu
jejího nesmíš přede mnou zatajit! !''
Ovinula pevně ruce kol jeho
krku Její polibky její slzy jeji
ohnitá úzkost překonaly jeho silu
ale nikoliv jeho nechuť k té věci
"Má 'drahá uklidni se proza
tím dovol aby mé obnovené
sliby věrnosti které se ničím ne
vyvrátí uspaly tvou úzkost v klid!
Ať už se stane cokoliv jen když
nemusím pronésti toto pozváni
já Můžeš je třeba sděliti
sama'
' O ano — díky tobě milý Ge
orgu! Nyní se mi zase vrátí klid
neboť vím že kdybych ti nebyla
milejší než ona nepovolil bys mně
tak snadno'
A v božském klidu usnula na
jeho srdci které nyní bylo stejně
blaženo
Vědomí že bo ona bezmezně
miluje odstranilo brzo trpkost
1 f l f Tarltynat
Za veslování Čtyř obratných ná
mořníků letěla šalupa Elviry-Kor
nelie po vlnách dnes neobyčejně
milostivých starého Skageracku
Kdvz lodní hák zachytil se
můstku u Strandu pohlédli oba
manželé věrně a zamilovaně na
sebe jakoby si chtěli navzájem
říci: Pohlédoido mého ailra!
Duše Georgova byla jasná a
klidná neboť se domníval a také
doufal že zármutek neulehl těžce
na život Fannin a cftil v hloubi
duše pevně že mu ona nebude
nyní nebezpečna
Duše Elviřina nebyla však ani
z daleka tak klidná jak její olli
čej prozrazoval: prsa se jí dmula
neklidem a strachem
Avšak když Elvira pohlédla na
svého muže tu okamžitě vyhasla
u ní každá pochybnost
Nyní přibíhal sem někdo po
schodech a po dvoře
Vysoká útlá postava plavé vla
jící vlasy krásné modré oči Vše
patřilo Fanny
A viděti se a ní bez bušení
srdce toho Georg nebyl schopen
Ale toto bušení nebylo ani z dale
ka podobno onomu které kdysi
zakoušel
Ještě jednou než jí odkvapil
vstříc pohlédl na Elviru
Jaká muka lásky četl nyní v
tom pohledu který v rozhodné
chvíli nemohl býti zastřen
Byl schopen zašeptati jí pouze
"Kladu svoa duši před tvé oci!''
"Vítáme vás vítáme vás" zvo
lala Fanny neobyčejně radostni
upřímně a aeatersky It by bylo
zapotřebí ssdmeronásobných očí
aby bylo lze jimi voniknouti de
jejího nitra Podávala ruku
jim oběma "Jak jsem vám po
vděčna ie jste přijeli oa Strand
otec není doma: budu mu typra
vovati o své radosti''
"Ach Faooymoje hodni milá
Fanny" Georg tiskl malou bilou
ruiku ke svým rtům jednou dva
krát zrovna před zraky manželči
nými "sch Fanny kdybys vídč
la jak jsem šťasten!"
Bylo božím paŽehnioímže tato
poslední šlová proklouzla z úst
Georgových tak lehce jako z jeho
srdce : Přispěly mnoho k podiv
nému uklidněni Elviry a přiměly
tuto aby vzhlédla s neobyčejnou
něžnosti na Fanny
A ani jeanou po tu dobu co
návštěva trvala neozvalo se něco
nevhodného z rozmluvy: nebylo
pozorovati neklidu ani zaraženosti
u Georga nebo u Fanny
Jejich dětství jejich prvního
mládf bylo několikrát zmíněno
pirog který dosud visel se stropu
připomínal jim mnohou veselou
a blaženou chvilku ale vše při
padalo jim tak přirozeno jako
kdyby mezi nimi neexistovalo
nikdy nic jiného než dětské přá
telství
Na zpátečni cestě k Svatojanské
skále zašeptala Elvira Georgovi
tisknouc jeho ruku: "Víš co
milý Georgu u Fanny nebylo za
jistě nikdy mocnějšího citu —
jinak věř mně nemohla by býti
dnes taková'
"Oh ano byl dosti mocný
avšak byl při tom klidný a čistý
Nuže důvěřuješ mně nyní milá
Elviro úplně? Zahlédla jsi snad
záblesk lásky které jsi se obá
vala?"
"Ob nikoliv jsem úplně pře
svědčena I Ty kterýž se vyzná
menávአprudkými city nebyl bys
je mohl přemáhati Byla jsem
ovšem najednou trochu překvape
na když jsi jí tak ohnivě líbal
ruku avšak hned jsem se ujasnila
že to nic neznamená když to činíš
v mé přitomnosti — jet pro nás
přílišným štěstím že jsme přišli
sem Ale můj Georgu snad
by zítra stačilo kdybys jí políbil
roku jen jednou
"Zitra — tys ji skuteční pozva
la? Z tvých veselých důvěřivých
pohledů soudil jsem že jsi ustou
pila od svého úmyslu"
"Méla jsem věru ustoupili ale
když jsi šel k můstku připraviti
člun vyklouzla mně slova se rtů
než jsem si je mohla dobře rozmy
sliti Nebude-li však chtít může
nám to odmftnouti! A ujišťuji
tě že jsem ji srdečně prosila aby
ne"
Elvira nedokončila této věty
" nepodezřivala nás že to
není upřímně míněno?' zašeptal
Georg poněkud káravým pohle
dem "A co odpověděla?"
"Ptala se je-li to mým vlastním
a upřímným přáním a když jsem
na obě tyto otázky odpověděla že
ano pronesla bez rozpakováni:
"Tak tedy přijdu "
Když Georg pozdě u večer zajel
na briggu aby tam dal kuchaři
několik rozkazů pro příští oběd
seděla Elvira se svým tchánem na
malé itulné pohovce v komůrce
Nicolinině
"Nuže milená dcero byla jsi
spokojena s dnešní svou návště
vou?"
"Nad vše očekávání!"
Elvira sklonila rozpálenou tvář
na prsa Letslerova a zašeptala
tomuto s dětskou důvěrnosti že
její žárlivá nedůvěra aezaslubova
la takového štěstí
Es: SVcuO ueerga
mohu se přiznali copřizoati před
samým nemám odvahy Že mně
mnoho schází abych se jí vyrov
nala: ona je rejen hezká nýbrž
též umírněna laskavá a ke všemu
statná a rozhodná Rozhodná a
statná jsem ovšem i já avšak to
mně bez mírnosti a laskavosti
mnoho neprospěje'
''I prospěje miié dítě neboť
když jsi poznala a pochopila
vlastnosti kterých si on totik váži
u Fanny jsem přesvědčen že se
přičiníš abys si jich získala Á
čím neobmezeněji budeš mu pro
jevovati svou důvěru tím jistěji
si ho upoutáš na vždycky Já
jenž velmi dobře znám jeho pova
hu mohu ti to a jistotou předpo
věděli Ostatně kdyžtě první
shledání nic neznamenalo (a to
jsem okamžitě poznal z jeho pří
mého pohledu) můžeš býti úplně
klidná!"
"Ale pověz mně otče jak by
byla taková síla jako u nímožná
kdyby hoopravdu milovala? Vždyť
musí být rozhodně žárlivá a přec
nepozorovala jsem nijaké přetvář
ky v řeči kterou ke mně promlu
vila" "Ano taková síla je možná a
jistě u ní existuje ale ona se vy
znamenává mimo to opravdovou
bohabojností opravdovou láskou
ke všem lidem: toť jsou její po
mocníci" "Ani to nemohu pochopili
Kdybych byla sebe bohabojnější
zahynula bych zlostí a zármutkem
kdyby mne navštívil ní jako
manželkou"
"Nerozumíš svým citům avé
důstojností milé dítěl"
PokrtoTáa!bu4
II
Start
Right
No matterwhether
you're going east
oř west southeast
oř northwest you
can start — and
start right — from
the Burlington sta
tion Chicago and Katt
Denver and Wt
Kansas City and South
St Louit and Southeaat
Montana and Notthweat
Tlokata
1502
Famam St
První česky hudební závod
ÍJ ví! Veškeré dech své a smyčcové nástroje
tí a všechny příslušnosti k nim
vii i iéíií iro W a W pro Ftoy nástroje
Ceslé tahací harmoniky Ccm£r"4"1
Jednatel firmy: V F Červený a Synové z Hradce
Králové hotovitelů světoznámých hudebních nástrojů
Louis Viták 204 Wabash Ave Chicago 111
FAUST rf HVO V TRHU
čepuje žoviální náš hostinský
Joliu OiuirsióoU v IVArodiií Híni
O chutný zákunek není u Johna nikdy nouze Kromě výtečným st louiikým maj
vazem ooslouzf vás tii výbornými víny a likéry a Jemnými doutníky
Navitlvte jej a podruhé jinam nepojdete
ÍIIIIIIIHIHIIIIIIIIIIIIIMIIIIIIIIIIIIIIIIlillllllllllllHIIIIIIIIIIIIIIUIIIIIIIIIUIIIlllllllllllllllllllllMIIIIIIII IIIMIJg
s in z
! Zařízeny wwwmww Výtečná vína jemné likéry
= Tiaitni ' O a vonné doutníky
i Anton Linnemann
roh 13té a Dorot ul
MctzfiTfiznflEM stálena cepu
s
O přízeS krajanů žádá
Tel L 2727 Anton Linnemaio se
71(1111 IIMIIIIIMIIIMIIIt ItnillllllllMIIMf llllirilHIMIIHIlMllllllllIlllMlllllllflIIIIIUItlIlHlllllllHltMlIlllimf?
STOiíZ m m iiPAiY
-vyrAbI-
v sudech I lahvích a po celém západě rozesýlá výtečný ležák
L I Fric-k l Son Co
tT-Vel ciobcnodníci a IraportéHTl
LljgQ-VriSJ- a LIICÉ=Lťr
XaHtapcirrmy! I Klrxcht Sr Frici rbetz
Tel 544=- 1001 Farim ul Omaha
Fred Krug Brewing Co
OMAHA NEBRASKA
"MtAtní vzorný pivovar"
"Vaří nejiepěl drvili le±áls-u
a"ei3ter a Sactra tl34 v oMďjcaicz v lavJaviclv
Si&E ÍM4lYt ni lepí í materiál a aejleptf technická dovednost
— a— TfUká pecilTottt a abchndai opatrnost
!UŠE 8MHAI lpoke(lll beetautTa
KÁŠE ODMĚNA Stále m STéUnJicí abchod
Dopisy so ochotné vyřizují dle přáni
Mstz Bsos Biew!g Qo
Staří a spolelilivi sladoi
-~íYaří a lahvnjí výborné plvo?--
Telefon 119 r OMAHA NEBR
Pro stůl
Ti kdož dovedou oceniti výborný stolní nápoj
oblíbí si zajisté naše "GOLD TOP" lahvové pivo
Jest lehké perlici se a řízné a jako jest zdravé jest i
chutoé Vyrobeno jest z nejlepšfbo chmele vybrané
ho jeímene a Čisté vody — neníť v nem ani jediné přísa
dy jež by byla Škodlivá neb nezdravá Není to laciné
pivo v nižádném smyslu ale jest to jedno z nejlepších
a ti kteříž je jednou okusili stali se řádnými našimi
zákazníky
Dodává se v bednách a sice v lahvích kvarto
vých neb paintových Objednejte si u svého obchod
nika aneb telefonem — Tel Omaha 1542 So Omaha 8
JETTES EEEffflG CO WH i labTEjí TffcrsS ?íto
SOUTH OMAHA NEB
- Pokrok Západu
nejlfccinéjší týdenník na fápadéVpouze $100 roíné
Předplaťte se na