Poustevník na skále svatojanské
Román z pobřeží oi Emilie Flygaré Carlénové
PŘELOŽIL HUGO KOSTERKA
@Ii:Li III©-
FokrsloTánL
Tenkrát v polovičném zoufalství
sedl jsem a jal se psáti dopis vo
jenskému kapitánovi v němž jsem
použil veškeré své výmluvnosti
kterou mně nebe uštědřilo Začal
jsem vykládali velmi rozumně o
práci a dozoru při tom ale po té
vytasil jsem se s pokornou pros
bou aby můj nastávající tchán
vzhledem na všelikerou nejistotu
a světě obzvláště u nás ubohých
aámořnfka zkrátil z křesťanské
lásky a milosrdenství dobu mého
Sekání a urychlil ji tak aby mohl
kýti sBatek slaven před odjezdem
aísto po návratu z cest
Po té dostal jsem málo potěši
telnou odpověď že můj drahý
tchán vždy mne považoval za tro
cha ukvapeného ale přece nikdy
aeviděl u mne dosud nic tak zuři
vého jako tohle žádati ohlášky a
sSatek o překot
Tedy odmítnutí — radikální od
mítnutí! Ale nezalekl jsem se jím
Přijití sám jsem se neodvážil
neboť ničím bych se u něho tak
zaeznevážil jako kdybych byl
djel od práce a od lidí pouze za
tím účelem bych urychlil milostné
záležitostí
Umínil jsem si tedy že ho
správně každý poštovní den po
ctím dopisem o téže záležitosti a
ať jsem měl přímluvkyni na místě
anebo byly mé prosby tak účinný
zkrátka ve středu byl jsem pře
kvapen nejmilejšf návštěvou můj
bývalý chef a nuže otče
jsem zvždavjestlí ti kteříž byvah
za dávných časů navštěvováni
anděli cítili se blaženějšími než
já když jsem mohl sevříti Elviru
svou nevěstu svou bohyni do
náruče
Vím že není správné asáti o
tomže předmětě o němž bylo jistě
po desáté psáno ale příliš často
budeš mně otče slyšet vypravo
vali jaká je moje blaženost až se
mně často zdá že ji moje nitro
aeobsáhne Co jiného mám dělati
e li vylévati city své na papír!
Jistě myslíš že Ti píši velmi
často o své lásce — ale co bys
myBlU: že píši jí kteráž chvála
Bobu nejen neúnavně čte mé
pošetilosti nýbrž splácí stejné
stejným '
Ptávám se časem sebe může-li
to tak Dořád ookračovati a nebu-
dou-li mi nebeští serafové záviděli
a étočiti na mou blaženost ale
otom utěšuji se tím že kdyby oni
neměli smilování nade mnou kte
rýž jsem byl ostatně dalek toho
bych si byl zasloužil takového
štěstí že by měli obled alespoíí
aa mou andělskou Elviru: nemůžeť
jim napadnout oloupiti jí o její
aebe — a její nebe je u mne jako
áebe mé je u OÍ
Mnohdy bývám uchvacován sta
' roslmi protože nepociťuji výčitek
svědomí pro Fanny — ale jak
bych mohl v tomto opojení něco
pociťovati? A přikrade li se někdy
myšlénka která se zvrnnje t uc
roon výčitku mívám vždy po
roce námitky že mně ona dala
třikrát košem a 2e fena rozumná
Šlechetná a jemnocitná jíeoadobře
věděla jak jedná pro sebe a pro
nne
Nyuí a povždy bude mně Fan
ny vzácnou jako přítelkyně a jako
sestra avšak nějaké podrobností
s láskou tu není Věděl jsem už
dříve když se dplně oddám jedné
že se oeprohřeším slovy ani my
šlénkami proti ní a když se touto
jedinou stala Elvira moje rozkoš
ná velkodušná Elvira nemaže se
ke mně pokušení přiblížili!
Nenadchla mne však pouze
láska otče: také oprávněný obdiv
Teprve když jsem byl zamítnut
její soky ní přišel jsem k Elviře
Neměla ona práva i kdyby mne
nechtěla zrovna odmítnouti vzíti
si delší čas na roztryšleoou slo
vem pomstili se mi nějakým zpa
sobem jak se ženy dovedou po
mstili na mužikterý je miluje? Ale
moje Elvira byla přííiš vznešená
pro takovou mstu: ani nfikolika
okamžikového rozmýšlení si nevy
žádala a spolu jsme Ale za
bočil jsem příliš daleko od své
nevýslovně milé novinky nebo
lépe od svých obou nadpozem
ských novinek
Přišly tedy
Pomíjím mlčením schůzku s
Elvirou neboť jak se vojenský
kapitán při tom vyjádřil ztrácel
již již veškerou trpělivost možná
že by se podobně stalo i Tobě
Tedy jedině o blahodárných
slovech mého starého chefa!
'Tes mne unavil svými jedno
tvárnými dopisv drahý Georgu chodním kapitánem s lodní-
proto jsem se v naději že tě zase kem! Teprve třetího dne byl mně
uslyším hovořiti o něčem jiném
rozhodlustanoviti váš sňatek na
prvního května a tudíž budou
ohlášky příští nedělil'
Elviřioy silně ruměnné tváře
hlásaly mně že to není žert
Myslil jsem si Že samou radostí
zemru ale přece nebylo tak
zle
Jake otče (jmenuji ho uŽ
tímto důvěrným jménem ostatně
nebyl mně dávno druhým otcem?
Třetí ne není mně věru
možno abych uprostřed věty ne
zabránil velké zkormoucenou
pronikající mně skrz na skrj
kostmi když se ve vzpomínkách
vrátím k svému třetímu otci po
ctivému Strombomovi Skoro kaž
dý večer navštěvuji jeho hrob
bych tam u"ažoval o pomíjejicno
sti pozemského štěstí ale také
vzpomínám na všechny veselé
chvilky na dobu kdy bambusový
Olle a paní Rebecka žily vláJly a
zápasily o nadvládu nad staříkem
Ach jak šťasten se svou manžel
kou jaký byl úctyhodný pár ze
Starého korouhevního lodníka a
jeho domácí cnosti — co živ budu
nezapomenu na některého z nich
aniž kdy zapomenu na lano a
kormidelnickou pitku! A stařík
dostane ode mne náhrobek ano
dostane jej jistě: zasluhujeť ho
starý hogtandský hrdina )
(Opět jsem odbočil a musím
tedy započíti znova)
Jakže otče řekl jsem když
žena vstoupí ve svazek manžel
ství musí provázet svého muže
či má zůstat u otce neboť písmo
se o tom také zmiňuje?
Co si myslíš pošetilče — snad
nechceš naposled vydati Elviru
nepříjemnostem a obtížím dlouhé
námořní plavby?
Eh co se týče nepříjemností a
obtftí otče — vpadla do řeči
Elvira a pohlédla na vojenského
kapitána s pohledám a úsměvem
tak výmluvným že on aby nebyl
hned překonán raději se odvrátil
— těch se zrovna tolik nebojím!
Nyní přišla řada na mne bych
se vrhnul do toho celým proudem
ujišťování že žádné nepHjemno
sti jež lidské síly zameziti mohou
nepotkají mou milovanou družku
života Kdo by se o ní bál když
já sám ne
a necháš loď svému osu
du! přerušil mne můj bývalý chef
s opovržlivým úsměvem
Ale nikoliv otče tu budeme
řídit obadva! poznamenala Elvira
vesele
A tolik máš lásky ke mně že
mne chceš zde nechat samotného
děvče ptal se tiše
Elvira i já byli jsme okamžitě
odzbrojeni ačkoliv jsem se své
strany považoval za dost krušné
že musím ve svém nastávajícím
úkolu manžela hned povolovat
Zatím poznamenal vojenský ka
pitán že oba představujeme
spolu takový trapný obrázek že
se musí dát do srdečného smíchu
nad takovou rychlou změnou
Jakmile se tato jeho nálada
vrátila vrátily se též mcě vytrvalé
prosby až konečně povolil neboť
správněnahlížel kam prosby El-
viřiny čelí ačkoliv vlastně nyní
nepronesla ani jediné
Bude mne tedy moje žena do
provázet na lodi: a tohle myshm
nepotřebuje komentáře
Ale vojenský kapitán měl pro
mně připravenou ještě jednu ná
mitku í
Kdo prý usmíří tetu Režii za
její krutou pohanu která se jí
stane když dvě tak důležité zále
žitosti budou projednány dříve
než bude ona dotázána o radu?
Vojenský kapitán totiž ze strachu
před četnými odpory nezmínil se
že ohlášky budou v neděli a když
se nyní k této novince připojí
druhá že Elvira hned po sňatku
bude mi společnicí na cestě měl
za to že bude toho najednou
mooho Stařenu raní mrtvice a
zemře nám a tak bych se ocitl ve
světě úplně sám
Elvira vzala si na starost při
pravili jemně a opatrně tetu na
sBatek a já jsem navrhl což bylo
také jednohlasně přijato že jak
mile se vrátím na Helgenas po
prosím ji důvěrně dávaje na jevo
Že znám její vliv na kapitána by
se přimluvila u něho aby postou
pil na mé a Elviřino společné
přání '
A nyní co píši o tetě Režii
vzpomínám že jsem ve své blaže
nosti úplně zapomněl vypravovat!
jak se jí hluboce dotkla zpráva
o zasnoubení Elviry s ob'
dovolen k ní přístup % — Kdyby
stará dáma znala poměry 'lodní
ka' byla by ho jistí přijala docela
jinak
Ale neodvážili jsme se ani sebe
vzdáleněji vzpomenout! našeho
tajemství Poněvadž je stařena
ješitnější než bývala nemohli by
odolali pokušení aby před tím
neb oním vznešeným sousedem
neodlehčila svému nitru malou
mystickou narážkou na vyšší svůj
rod než jaký se zdá Zkrátka:
nedověděla se ničeho o pravé pří
čině souhlasu vojenského kapi
tána Tohle pronesl jsem nyní beze
všeho promyšlení — avšak kdož
ví zda-li by nebyl souhlas docílen
i bez této tijené výhody Sám již
neuvažuji nyní v těchto poměrech:
nepřipadá mně pořád Že bych byl
sjířízaěn se svým bývalým chefem
jiným svazkem nežli tímto uzaví
raným ' '
Jsem velmi spokojeo se svým
rodem se svým jménem svým
postavením a neslýchaným ště
stím kterého mně dobrý Bůh
dopřál že bych byl největším tím
největším bláznem na světě kdy
bych byť jen částečným toužením
vzpomínal že by to mohlo býti
jiné Helgenas bude kvésti stejně
dobře v rodině kapitána Lttslera
jako kvetl v baronské rodině
von U
Nuže jak řečeno bylo mně
teprve třetí den sděleno že stará
baronka uznala poníženě mne
přijati Vynaložila na svůj ze
vnějšek takovou královskou vzne
šenost čímž mne asi chtěla úplně
poplésti Toho cíle však nedo
sáhla ale jisto jest že jsem se
nikdy neponížil předžádným tak
nikoliv sice z úcty před jejími
předsudky nýbrž z úcty před sta
řenou samou jejím velkým stářím
a velkou vážností jíž se těšila v
rodině a v kraji
Když jsem předstoupil abych jí
políbil ruku byla moje poklona
tak hluboká že jsem přesvědčen
že ještě podobná neviděla Taká
zmírnila se okamžitě vznešená
tvářnost v milostný úsměv
Bylo mně dovoleno usednouti
Ráčila sama zahájit rozmluvu
litováním že její slabé zdraví ji
nedovolovalo dříve 'gratulovali'
mně k svazku kterýž jak doufa
la bude bohat na Štěstí přes
osvědčenou zásadu že manželství
mezi osobami 'různých stavů ne
přináší štěstí 'Za dřívějších dob
milý bratránku (jakmile stařena
uznala zasnoubení byl jsem od ni
okamžitě poctěn titulem bratrán
ka) nebylo tak snadno uchytit!
si šlechtickou dívku ze starého
rodu!'
'Ve svém blahu postrádal bych
vždy něco podstatného' pronesl
jsem na omluvu 'kdybyste mi
milostivá (stařeně se nejvíc za
mlouvalo byla li jmenována milo
stivou)neprominulasmou smělost
že jsem se vedral do rodiny kam
že jsem zamířil svými zraky může
jen nesmírnost lásky omluvit!'
Stará hrdá dáma tím jsouc pře
konána odpověděla: 'Doufám
že jsem neřekla milý bratránku
něco co by odůvodnilo předpo
kládání že vás přijímám s jakousi
antipatbií do Své rodiny I když
nemohu schvalovat! všechny nové
ideje nynější doby mám k nim
nicméně ohled Ale když už
se nyní počítáme do přátelství
rozumí se samo setou že mie
milý bratránku budete oslovovali
tetou!'
Nemohl jsem se ubráoiti tomu
abych neprovázel úctyhodný dík
s malým povzdechem Moje my
sl vrátila se totiž bezděky k době
kdy stařík Stormbom sedící na
červeně natřeném kufru v kajutě
fregaty vyndal láhev s přivěšenou
k ní číškou naplnil tuto a slav
nostně asi podobně jako teta
dovolil mně abych ho oslovoval
Btrýčkem -
Jaké bohatství vzpomínek vyvo
lala tato podrobnosti Tenkráte
byl jsem plavčíkem — ale ach
jak jsem býval brd když jsem ob
darován opouštěl chefovu kajutu:
sotva jsem cítil půdu pod nohama!
Nyní cítil jsem ji ještě méně když
jsem se s dcerou bývalého chefa
vznášel mezi starými zdmi Helge
nasu Jak se časy měnfotče zvá
žím vždycky úplně když na to
vzpomena! Jak dlouho vydrž!
mé nebe bez mráčků
Ne raději skončím než se sta
nu úplným melancholikem ze
samé blaženosti
Tisíc tisíc pozdravů všem
přátelům od
Tvého Georga
XII
Jarní slunce pohlíželo vlídně
vysokými okny do salonu na Hel
genasu a vrhalo jasnou záři na
stříbrné vyšívání nevěstina zá
voje napjatého navyšívaclm rámu
Elviřinu
U tohoto rámu pracovaly Elvira
a mladá baronka Vendela s horli
vostí rozpalující jejich tváře
: "Ne nyní už nemohu déle s tím
mlčeti!" řekla konečně Vendela
"Ty (pohlédla na Elviru se šibal
ským úsměvem) bavíš se tak pří
jemně sama na vlastní účet Že
pohrdáš trochou kterou by ti jioí
mohli poskytnouti k tvé zábavě"
"Což jsme tak dlouho mlčely?"
odpověděla Elvira na Jejíž krá
sném obličeji prozrazoval se snivý
život úplně postrádající vší sdíl
nosti "Máš věru před sebou
velmi nevděčnou hostitelku drahá
Vendelo: nejprv pozvu si tě abys
pracovala seč postačíš a pak zde
sedím a fantasuji pro sebe — ale
dnes poprvé co můžeš projevová
ti svou lásku k bližnímu!''
"A také to není naposled!1'
poznamenala Vendela vesele "Ne
boť ač jsem slyšela tvrditi že
láska zjemfiuje všechny bytosti
jsem věru zvědava zdali kdy ode
jme ti tvou netrpělivost? Což
nebudeme li na př hotovi s tímto
vyšíváním leč až zítra večer — až
přijde tvůj kapitán — jak po
tom?" "Ah ano" odpověděla Elvira
a lehký mráček zastínil její krásné
čelo "byla bych velmi mrzuta
nikoliv však prudká nikoliv netr
pělivá neboť vím že takové roze
chvění znešvařuje rysy mého obli
čeje — a věříš mně že bych k
úli tomu abych byla v jeho
očích 'hezká nechtěla potlačiti
jakékoliv rozechvění?''
'" "Pak je úplnou pravdou že
láska Činí divy'
"Kdož by o tom pochyboval
avšak potlačiti některé citynezna
mená je překonávati Ale byla
bych přece v nitru svém nespoko
jena kdych neměla všechny práce
hotovy než on přijde Uznáš mimo
to drahá Vendelo že mně pak
nezbude mnoho času: acb již
dlouho jsem se s nim neviděla!"
"Nu ovšem včera tomu bylo
čtrnáct dnů — Ale víš co Elvi
ro byla jsem opravdu potěšena
že teta při prvých tvých ohláškách
vzdala se svého úmyslu již při
snídani překvapili tě svou pří
tomností! Kdyby tě byla viděla
když jsi přišla a spatřila Georga
ujišťuji tě že bys od ní uslyšela
trpké kázání o povinnostech ne
věsty zachovávat! svou vážnost"
"Ráda ti věřím!" vpadla do
řeči Elvira se srdečným smíchem
"Ale musíš též připustiti Že to
bylo překvapení které jsem ne
mohla přijati docela klidně: můj
ubobý Georg jel vlastně celou noc
aby sem přijel ráno a odejel zase
druhou noc jen aby se mnou mohl
býti den!"
"Ach věřím Že ubohý Georg
byl řádně odměněn za svou sna
ha nepamatuješ se Elviro
jak jsem kdysi tvrdila že bych
nebyla ráda účastna a že bych
nerada viděla tvou lásku?"
"Pokládám ji za přepjatou —
ale jak ji můžeš znáti Vendelo?''
"Mohu poněvadž jste oba vy
padali jako byste byli v jediném
plápolu: nevšímali jste si vůbec
co se děje kol vás Nejste na
zemi Milujeme se Hennin
gem "
"Drahá Vendelo' přerušila ji
Elvira svou známou prudkostí
"nemluv nyní o sobě a Hennin
govi — vaše láska jest ovšem po
zemská! Avšak já jsem hrda na
to že láska moje s Georgem
vznáší se nad zemí Nesrovnávej
náklonnost Henningovu s Geor
govou!'' "Nikoliv chraň Bůh nečiním
toho!" pronesla Vendela trochu
nemilostivě "Naopak doufám
že náklonnost Henningova ke
mně bude po desíti letech tatáž
jako je dnes Klidné tiché blaho
je ostatně také spolehlivější než
to které opojuje pouze na oka
mžik" '
"Je ti moje blaženost obtíží
když jsi schopna tak trpce mne
urážeti?'' zvolala Elvira rychle
povstávajíc a odstrkujíc Židli
S překvapením a zármutkem
pozorovala Vendela jak těžce
byla Elvira uražena
Vendela netušila že ve své
malé roztrpČenosti dotkla se stru
ny kteří aby bylo dotknutoElvira
ani za oejvětšího svého biaha
nemohla zabránit! avšak k níž se
přiblížili bylo by pro každého ne
bezpečno "Můj Bože Elviro jak můžeš
se pro těch několik slov hned
tolik zlobiti? Rozhořčilo mne
že's pokládala Henninga a mne
za neschopny pochopiti vaše
city"
"A přec mám v tom- vlastně
pravdu! Neboť kdybyi je chápa
la nikdy bys s tak nevyjádřila
jako právě před chvílí Ale
drabá Vendelo jsem přes to
velmi dětinská že mařím drahý
čas horšením se pro něco co se
bohudík nikdy nestane! Uvidíš
Vendelo že třebas je naše láska
nyní prudká dožije se nicméně
deseti až dvaceti leť'
"Kéž by se dožila i třicíti'
poznamenala Vendela smířlivě
"Avšak kdybys nemohla provázet!
svého manžela na jeho cestě zav
čal by tvůj zármutek hned za ně
kolik duí po (fiatku?' '
"A jtk jsi se mohla domýšlet!
Že bych já kdy zůstala doma?
(Posměšný úsměv přelétl rty El
viřinými) Ne jakmile jsme byli
zasnoubeni bylo mé neodvratné
rozhodnutí Že se sBatek slavili
musí záhy z jara abych ho potom
mohla doprovázet! Mohla bych
kdy míti na okamžik kliJ kdybych
se musila hned z počátku báti
rozejiti!'
Eivira co toto pronášela opět
se chopila práce
AJe dosud tkvěl temný ruměnec
na její tváři a oko blýskalo rozboř
čením které před chvílí planulo
Tu vešel sem vojenský kapitán
s otevřeným dopisem v ruce
Vypadal jako ten kdo chystá
se sďěliti něco ne zrovna veselého
"Snad to není dopis od Geor
ga otče?"
"Ano je! Nepřijede sem leč
až den před sňatkem Myslil joem
si to hned vždyť je zapotřebí vy
kooati mnoho změn a příprav v
kajutě Ta nebude hotova ani v
dalších čtyřech dnech"
"Otče (Elvira zbledla a byla
zachvácena prudkým chvěním)
snad se mu něco nestalo? Snad
neodjel na Svato "
Ale nyní se dal vojenský kapi
tán do srdečného smíchu a zvolal
hlasitě: "Pojď sem šibale a ukaž
jí že's neutekl!"
Dvéře se otevřely dokořán a
Georg vběhl do pokoje a sevřel
za jásotu svou milovanou nevěstu
v objetí
Změna dvou spolu zápasících
dojmů účinkovala mocně na citli
vosi Elviřinu: dala se do pláče
Když Vendela viděla jak velká
slza skanula mezi kvitky závoje
přehodila přes něj kapesník: bála
se aby Elvira kdyby spatřila
temnou skvrnu nevzpomněla na
slova která aby nevyslovila si
Vendela upřímně přála
"Ty ženy!' poznamenal vojen
ský kapitán "Radost a slzy maji
v jednom a tomže okamžiku"
"Nemohu si prominout! že
jsem byl jejich příčinou!" zvolal
Georg prudce "A přec jsemmoje
nemilejší tak nešlechetný tak
sobecký že bych si za žádnou
cenu nepřál tento okamžik odči
nili!" "Ano jak vidím odpouštíš
sobě příliš lehce!" odpověděla
Elvira s umělým rozhořčením za
plašujíc dojem své nervosní pře
dráženosti "Nyní zbývá pouze
abych se i já usmířila!"
Georg který si nepřál ničeho
tolik jako zaměnili slavnost v
lásce za veselost klesl žertovně
na kolena a ujišťoval "že náhlí
ží že je zde zapotřebí oběti"
Po té vstal okamžitě vyběhl
ven a vrátil se hned s malým ko
šíčkem který položil Elviře k
nohám
Elvira nadzvedla víko V ko
šíku ležela vrstva svěžího zelené
ho listí na párku nejkrásnějšteb
bílých — holoubků kteříž byli
příslušně uvězněni mřížovím z
růžových hedvábných stuh
Elvira vykřikla radosti
"Přijímáš je tedy?"
"Ano iako dokonalou oběť
smíření!"
Postavila košík do svéno klína
a hladila malé pomilováníhodné
hosty milé posly budoucího jejího
blaha a lásky
"Toť asi první párek který byl
vpuštěn do archy?" poznamená!
vojenský kapitán usmívaje se
"Přál bych si aby nezahynuli
závistí!" zašeptal Georg k Elviře
ale dostal při tom pokyn aby se
nedomníval že přijel právě vhod
v době kdy práce v rámu napjatá
není dohotovena
"Věru něco tak krásného jsem
ještě neviděl!" ujišťoval Georg
"Avšak je nutno abys nyní maíiia
čas podobnými věcmi?"
"Je to nutno!"
"To přec není shawl — nezdá
se mi Co to vlastně je?"
"Můj svatební závoj!"
Tato slova a pohled hlas jímž
to bylo proneseno působily na
Georga neobyčejně blaze
Georg sklonil se rychle a dotkl
se svými rty překrásných květů
"Můj Bože jak oslnivě hezká
bude s myrtovýra věnečkem V čer
ných vlasech a tímto stříbrným
závojem přes něj!"
♦
V starém skvostném a nádher
ném bytě probíhal Igoelius sem
tam prohlížeje je-li vše slušně
vyčištěno a oprášeno pro svatební
veselí Nic se nesmělo Stáli bez
něho
Stařík byl ostatně také v růžové
náladě jaké ještě u něho nikdo
neviděl: několikrát za dne dosta
vil se k staré baronce aby přijal
od ní rozkazy neboť kdo jiný
ne li ona měl vkus a zkušenost v
podobném zařizování!
Georg překvapil věrného toho
ducbajak se hmoždil po schodech
nahoru s těžkou náručí voskových
svící '
"Ach pane kapitáne jaký se
blíží den! Kdyby můj starý "
Pokrtoínl bud
lilii
11 vsř7A-jnu mumimi-uaii
I f - III I HIM
Všeobecný uoudch
Zhuiknoot tlaků do
kázala ním
U rt vtech nemocecb mijlclch pt-
KRV6
Jako:
7 revmatlsmkrtlce vyráž
ka koiní bolákv uhry
WrjramaaaB fsaaBasBBBBBBar) I
1 I td nd
DRA PETRA HOBOKO
neméoob rovna
Odstraňuje příčfnu a tvoří novou bohatou červenou krev
ON —
L Je dmuti Bkrza místní Jednatel
nebo pMmood
PETER FAHRNEY 112-114 S Hoyne Ave
CHICAGO ILL fflC
(
Ía
První česky hudební závod
Veškeré deebavé a smyčcové nástroje J
a všechny příslušnosti k nim
MÉim ni tyty a Otypí ? idv Ml
toé tahací harmoniky
Jednatel firmy: V F Červeoý a Synové z Hradce
Králové hotovitelů světoznámých hudetnfchnástrojfl
Louis Viták 204 Wabash Ave Chicago III
FAUST PIVO V TEHU
čepuje Žoviální náš hostinský
Tolut Oiufrňéelí v IVrtrodní řSíni
O chutný zákusek není u Johna nikdy nouze KromS Tvtcíoým st louiíkým mal
vazem onslouitf vás též výbornými viny a likéry i jemnými doutníky
Navftívle je) a podruhé jinam nepojdete
linilIMIIIIIIIUlHUlMMIIIIIUIIHIUIIMIintlMHlIltlIlllllllllinillllllllllllllllllillllllllllllllllltlIIIIIIHHU
1 Vkusné t¥_ií MctztfříziifleM stále DaCBDBl
Výtečná vína jemné likéry "
O a vonné doutníky
O příze 3 krajanů Žádá §
TeL X 2727 Antan LinneinaBB 1
zařízený HostílieC
vlastni
1 Anton Linnemann
= ' roh 13té a Dorcas ul
iiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiHiiMiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiMiHiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiimaiř
mu ÉWlI ÉIPl
-VYRÁBÍ-
v sudech I lahvích a po celém západě rozesýlá výtečný ležák
4 I Frick & M Co
#"VeU:otcnodnícI a lmportéřK""
I_ÍHO"VIISr a LIKÉRTJ"
Xástupd'irtny: L Klmht Sr Frice erbetz
Tel 544IsSr— 1001 Farna ul Omaua
Fred Krug Brewing Co
OMAHA JNEBRASKA
Stťltní vzorný pivovar
"Vaři nezlepši drou leržálfu
X4ŠE ZÍSADT: Sejlppíí materiál a nejleptí technická dorednit
Toliká pečllTOftt a ohehední epatrnoot
SAHE SSAHA! UxpoMiti obecenstvo
SiAŠE ODSfcNA Mále se sretšnjící obchod
Dopisy se ochotné vyřizuj j dle přání_
Meiz
Hrns
Brew g Oo '
Staří a spolelilivi sladoi
--Vaří a lahvojí výborné pivo-H--Teleřon
119 =mm— OMAHA NEBR
Pro stůl
Ti kdož dovedou oceniti výborný stolní nápoj
oblíbí si zajisté naše "GOLD TOP' lahvové pivo
Jest lehké perlící se a fízné a jako jest zdravé jest i
chutné Vyrobeno jest z riejlepšího chmele vybrané
ho ječmene a čisté vody — neníť v něm an! jediné přísa
dy jež by byla Škodlivá neb nezdravá Není to laciné
pivo v nižádném smyslu ale jest to jedno z nejlepších
a tí kteříž je jednou okusili stali se řádnými našimi
zákazníky
Dodává se v bednách a sice v lahvích kvarto- L
vých neb paintových Objednejte si a svého obchod
nika aneb telefonem — Tel Omaha 1542 So Omaha 8
JETTER EEEIIÍ5 CO faíí a lafirují Tttenfi sira
SOUTH OMAHA NEB
mé