Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920, November 26, 1902, Page 6, Image 6

Below is the OCR text representation for this newspapers page. It is also available as plain text as well as XML.

    ti
Poustevník na skále svatojanské
Román z pobřeží od Emilie Flygaré Carlénové
PŘELOŽIL HUGO KOSTERKA
@IÍL III©
PriknCortoL
"Neiapuzuj mne příliš rychle
ze svého srdce Fanny my
llénka že jednou nebudu pro tebt
niilm e pro mné umrtvujícll '
"Georgu jak můžeš býti tak
sobecký a tak rozmazlen Až na
budei oevětš( blaženosti s jinou
maže liž býti pro tebe potěšením
jistota že já pořád vysílám tou
žebné a zkormoucené zraky za uply
nulýrai ony? Nikoliv takovým tě
nerada vidím Raději mne žádej
abych na tebe zapomněla neboť
tuto prosbu budu dea co den vy
stlali k Bohu!"
"Vždyť on tS vyslyší!" zavzdy
chl Gt-org a přitiskl prudce ruku
Fanninu ke svým rtům a k svému
srdci
Po pal hodince opouštěl Strand
Když G:org odešel našly city
Fanniny průchod oikoliv v divo
kém Šílení nýbrž v hořkých slzách
přímo ze srdce v slzách zármutku
tak nesmírného že nebyla s to
změřiti jeho rozsah
Nyní zřekla se zamítla navždy
rozkošnou naději která ji od
jejího nejčasoějšíbo mládí po
vzbuzovala ke všemu ušlechtilému
a čistému naději na život plný
nevýslovné blažené radosti po
jeho boku
Kam se okryly všechny ty
skvoucí hvězdy zářící na nebi její
lásky? Již dávno spadaly poae
náhlu jedna za druhou a těch
několik co jich ještě zbylo nyní
vyhaslo úplně
S politováním viděla Farmy jak
všechny mizí yiďěU se najednou
obklopenou samým temnem a
nocí Stále bohatší ronila Blzy
stále ohnivější vysílala modlitby
aby se alespoň jedna její hezká
hvězda vrátila: vždyť by musela
zahynouti v samých studených
stínech které ji zahalovaly
A Ten na jehož mocný velitel
ský pokyn rozžíbají se a hasnou
světla světů smiloval se nad Fan
nioým umrtvujícím zármutkem a
vrátil jí dvě její ztracené hvězdy
Zpivu zdály se jí tyto hvězdy
teirnými body ale rostly vždy víc
a konečně rozšířil sc kol nich
proud světla jenž dal trpící ?eně
tušiti že dva přátelé věrnější než
ostatní neopustí ji nyní nikdy
Brzo cítila v celém svém nitru
povznášející účinek jejich blízko
sti a když poznala že jsou to
milé hvězdy víty a mladistvé dů
věry které jí zůstaly věrny ro
zevřela se její duše k takové hlu
boké a vroucí vděčnosti k tomu
jenž je poslal by jí zářily v tem
nu že ona svatě siibovaia že ji
nebudou marně svítiti
X
Tři dny uplynuly od rozhodují
cího dne když se Georg vrátil
domů
Starostlivě pozoroval Letsler a
věrný přívětivý Karolus jak jeho
trpký a němý zármutek hrozí nej
škodlivěji účinkovati na jeho křeh
kou duši
Nebyl si ani podobea Žádná
radost ho nedojímala a ačkoliv se
všemožně snažil tvářiti se klid
ným aby nezarmoutil otce bylo
zřejmo že se jen nutí až to takřka
přesahuje jeho síly Výčitky svč
dsrsí že sblížil Panny dotýkaly
se bolestně jeho srdce
Proklínaje buď S"é milostné
poblouzení pro něž ztratil nej
vzácněji buď zas svou slabost že
vězí v neúspěšném neklidu když
naS štěstí kývíod Hallandskébo
pobřeží buď tu touhu po blaže
nosti které snad nikdy nenabude
bez výčitek některé strany —
vidě! stále a stále zdrcenější jak
míjí den za dnem
"Bože tude to tak stále tr
vat!" pronesl Karolus jednoho dne
k Letslerovi když se Georg pro
cházel před domkem "Ona mu
dala košíčkem toť jasno nad svět
lo boží Víte liž pane Letslere
že jsem si v létí když zde byla
dcera cbeíova (měla na mnou věru
oči že by byly očarovaly i stat
ného chlapíka) myslil že se asi
Georg spálil na obou místech A
že ona ta černooká se také spá
lila na to bych vsadil krk — vžďyť
by jinak neměla příčiny dávati
tolik otázek"
Letsler přikývl mlčky v souhlas
"Ano ano pochopil a četl
jsem vše tak jasně jako čtu otče
náš že s'ečna Faony svým velkým
důvtipem brzo to nahlédla neboť
ač je velmi Šlechetná poznal jsem
nicmébě z jejího hovoru se sleč
nou že jí není přílii nakloněna
Nuže pane Letslere když je
tomu tak že Fauny ho věčně od
mítl tedy mu jisti nedi brzo
příznivou odpověď neboť je na
mou věru dívka která ví jak
jedná! A proto myslím že by
bylo dobře kdybyste mu pane
Letslere řekl přímo aby už
přef tal tak zde eboditi aby dodal
si odvahy a odjel na Helgenas
jakmile tam přijde přestane jeho
těžké zadumání"
"Myslíš tak skutečně?"
"Ano dcera ebefova se také
přičiní a až to bude mezi nimi
ujednáno bude zase dobře Pa
matuji se dobře jak to bylo když
jsem se sám nemohl rozbodnouti:
na jedné straně byla láska k Jo
banni a na druhé touha po paše
ráckém životě Konečně dostala
láska ode mne slib a když jsem
jej složil cítil jsem v nitru takový
klid jako kdybych v něm nikdy
nebyl bojoval nějaký spor''
"Je velký rozdíl mezi tvým po
měrem a mezi poměrem Georgo
vým milý Karolel"
"Nemyslil bych pane Letslere!
On pašoval lásku a vozil zakázané
zboží z jedné země do druhé- Já
jsem pašoval koBák a kořalku: v
tom je všechen rozdíl — a co se
týče celního podvádění že není
lepším dodávati milostná ujišťo
vání nemající boží pečetě (a tak
jednají ti kdož na mou tě přirazí
dnes sem a zítra tam) než dodávati
sudy koňáku bez známky králov
ského celního úřadu "
"Máš pravdu Karolel Chyba
Georgova je beze sporu velmi
škodlivá"
"Tak jest pane Letslere to rád
slyším a ještě raději bych viděl
kdyby tahle nepříjemnost nebyla
se našemu kapitánu vůbec udála
Jsem si jist jako že žiji že mu
připravilo soužení mnohou horkou
láze3 k vůli Fanny A nyní co
se stalo stalo se on musí odsud
a oženiti se: potom bude tak řádný
v záležitostech lásky jako je ve
všem ostatním!"
"Ale Fanny Fanny?"
"Ab ona je chvála Bohu žen
ská která se dovede sama utišiti:
nepatří k tomu druhu žen které
ztrácejí myál ztratí-li lásku Vsa
dil bych se že by věnovala Ge
orgovi svou oejčistší krev přímo
ze srdce kdyby jí bylo zapotřebí
pro jeho blaho a přec může ho
viděti odcházeli k jiné Zlobím
se až se všecek potím když
vzpomenu že mu taková žena
vyklouzne z rukou avšak ra
ději mlčím''
"Já také!" řekl Letsler
"Ale může být Georg bez ní
šťasten ?"
"Doufám že ano! Cbeíova dce
ra je také krásná že se zdi takřka
sličnější než Fanny Kdybych ji
nebyl viděl s jejíma velkýma čer
nýma očima černějšími než uhelné
perly náhrdelníku Johannina a
přec tak zářivýma že jsem tako
vého lesku jakživ neviděl na slunci
ani ua měsíci nebo na hvězdách
nebyl bych nikdy Georgovi odpu
stil že si oblíbil jinou když už byl
Fanny vlastně zavázán Ale není
nikdy dobře přijití takovým očím
na blízko a když uvážíme jednoho
s druhým bylo od něho přece jen
hezké Že dovedl se přemoci a že
přijel domů a ucházel se znova o
poctivý muž mi jeduatii"
"Elvira má v tobě dobrého pří
mluvčího"
"Eh anol Ačkoliv by mne ani
mořská panna nezlákala abych
byl nevěrným té které jsem jednou
přísahal lásku až do hrobu přece
někdy rád vidím hezké ženy
a myslím že jste sám pane Let
slere vypadal oživeně když jste
zde měl její návštěvu"
Příchod Georgflv přerušil roz
mluvu Téhož večera promluvil ním
Letsler
Bylo milo posloucbati jak ži
votem umdlený otec snažil se utě
šiti a obveseliti mladého syna
"Co mám dělati?" zvolal Ge
org "Kdybys se otče p?ece dal
přemluvili a šel se mnou mohli
bychom jakmile by brigga byla
připrivena odplouti abychom se
brzo nevrátili Jen na moři jsem
dokonale šťasten Na souši kde
nemám velení bývám popleten
různými zmatenými velitelskými
rozkazy"
"Toho příčinou asi je že zde
posloucbáS dvě vlády drahý ho
chu Ale nyní když jedna odlo
žila žezlo můžeš výlučně oddati
se druhému — a tak nastane ve
všem harmonie"
''Harmonie otče! Je Fanny
taková aby se na ní mohlo lebce
zapomenouti?"
"Nemyslil bych hochu Ale
když jsi dostal od nf podruhé od
mítnutí má míti v tvém srdci
jakož i v tvé vzpomínce misto jako
přítelka z mládí " Letsler vy
pravoval nyní Georgovi o své
rozmluvě s Karolem a o jeho přá
telské radě
"Ach můj počestný Karolus —
je přiliš jemnocitný než aby při
šel ke mně sám když jsem k ně
mu nepřišel já Nuže dobře
otče zbýyá raaě nyní jca dvojí:
buď zůstali zde a trápili se anebo
odjeti tam kde se domnívám Že
jsem postrádán Ale nejprv do
píši Faony Možoá že se ona
za ty týdny zmínili A ať to
dopadne jakkoliv alespoQ budu
potom klidný Odmítne-li mne po
třetí pak při sám Bůh připra
vím si zavazadla ''
Letsler neprotivil se rozhodnutí
synovu
Georg ztrávil většinu noci sklá
daje umluvené psaní které mělo
Fanny alespoň ukázati jak byla
mu milá a jak pro ni truchlí
Ráno odjel Nisse s posledním
tím dopisem na Strand
Mladý kapitán ztrávil následu
jící dobu v znepokojivém neklidu:
jeho duše byla nyní u Fanny jako
jeho psaní A tisíckráte říkal si
v duchu: "Kdybych miloval El
viru sebe víc — ztratím li Fanny
ztratím tím nejlepší"
Večer vrátil se Nisse s malým
psanlčaem
Obsahovalo pouze tyto řádky
'Žehnejž Ti Bůh Georgu!
Nějaké další odpovědi mimo tu
kterou jsi už dostal nemáš zapo
třebí Doufám že budu brzo
slyšeti o tom že's zaměnil Svato
janskou skálu za jiné místo! Ať
potom zakotvíš kdekoliv všude
Tě provází mé nejlepší přání
Fanny"
Chvíli stál Georg nehybně s
přivřenými víčky aby mu slzy ne
vyhrkly na tváře- Než nedosáhl
toho: padly na Fannin dopis který
on když jej byl ještě jedaou pře
četl s prudkým rozechvěním zase
složil a položil k ostatním jejím
dopisům
Aby jí tyto dopisy vrátil o tom
nemohlo být' řeči A poněvadž
se nechtěl připraviti o trapnou
zábavu čisti je někdy znova za
pečetil tnto poklad a odevzdal
balíček otci bez vší poznámky
"Mám jí je vrátiti aneb spálili
synu?"
"Ani to ani to oče! Jednou
v budoucnu hezky po'dě až po
někud se uklidním chci je opět
čisti ale přijde-1: ona sem po
zdravuj ji ode mne a řekni jí že
třebas opovrhla státi s= manželkou
Georga Letslera má v něm nic
méně přítele jehož věrná úcta a
vřelá bratrská láska nikdy se ne
změní ani nezmenší!"
Georg pronesl tato slova se
zvláštním klidem ale jeho bledé
tváře dokazovaly že se klid vzná
šel pouze na zevnějšku
"Tak jest milý synu Jakmile
jsi pronesl tato slova vím již že's
zachráněn neboť nyní ti zbývá
pouze jediná cesta '
"Ano otče" řekl Georg "nyní
mám pouze jednu cestu Dej
maě své laskavé požehnání —
neboť otecké požehnání bývá vždy
vyslyšeno!''
Dojat položil Letsler chvějící
ruce na hlavu synovu
Ubohý samotář hrozil se citů
nesmírné radosti proudící jebo
duší — ale zdálo se mu Že mu
jeho anděl strážný našeptává:
"Kochej se tfm bez starosti! Je
ti dovoleno býti Šťasten poněvadž
st odevzdal zcela do rukou Bo
žích svá pozemská přání"
"Oh otče nyní jsi nicméně
Šťasten — tak mně to povídá tvůj
pohled"
"Jsem milý Georgu jsem Šťa
sten dojat hluboce a navždy vdě
čen Milost Boží je neob
sáhlá!"
Syn stiskl něžně ruku otcovu a
vySel aby poslal poslední pohled
na rozloučenou k příbytku Fan
ninu Druhého dne pomáhal Karolu
Georgovi při balení zavazadel a
poněvadž dobře pozoroval Že
kapitán není v dobré náladě
vpouštil se občas v malý koněj
šivý hovor jsko třebas: "Jen od
vanu kapitáne! Když čacký muž
vyhověl své povinnosti může po
hlédnout! směle Štěstí i neštěstí
do tváře Neplýtvejte však zbflb
darma časem připomínám vám to
nyní a vždyckyl Věřte mně bu
deme zde v stálém čekání a stra
chu než se dovíme že jste vjel
do přístavu — není příliš zdravo
dlouho venku křižovat! moře A
rovné jí jejími černými hedváb
nými vlasy a černýma okouzlující
ma očima Ale raději přestaQ
me! Kapitán Gorg vyzná se příliš
dobře v navigaci že najde lehce
cestu podle potřeby jak zákon a
Petter Gran za svého života říká
val"
Nynf se musil dáti Georg do
smíchu a podávaje zárovel ruku
dobráckému Karolovi řekl mu:
"Pokusím se abych zplna vyhověl
tvé krásné myšlénce o mých zna
lostech Mám ji pozdravovati
od tebe?" — "Ano třebas třikrát
kapitáne neopovrhne-li ona že je
příliš bodná než aby byla hrdou
a nyní jcStě důvěrné slovíčko:
Nekormuťte se pro Fanny ne
trapte se výčitkami neboť kdyby
vás byla chtěla byla by si vás
vzala! Fanny věděla co je dobré
A dokud budu živ nebude ona
postrádati podpory ani rady ač
koliv jc esa taková že i umí pu-
moci a raditi sama
"Právě v této záležitosti chtěl
jsem si s tebou promluvili: sám
se totiž neodvažuji ale nikoliv
pro nynějšek nabízeli jí svou po
moc A kdyby obchodní záleží
tosti patrona Holmera snad
mně rozumíš?
"Zcela dobře kapitáne a bude
li to příliš hrozné dopíši vám
abychom se mohli spolu poraditi
Ale jinak mám za to že takovou
dobrou hlavou a důvtipem jakého
se dostalo Fanny nebude míti ona
nikdy zapotřebí větší pomoci než
jaké lze zaopatřiti doma"
Provázen nejúpřímnějším že
haáním otcovým nastoupil Georg
důležitou cestu
Karolus doprovodil ho hezký
kus cesty
Oč se Georg blížil k Helgenasu
— kamž vlivem své střádající se
nálady spěchal chvíli s rychlostí
kurýra chvíli s veškerou plazivou
zdlouhavosti člověka který nemíní
jinak cestovali než krůček za
krůčkem — o to ubývalo jeho
jistoty v šťastný výsledek
Je ovšem milován o tom
byl úplně přesvědčen Ale nebyl
též milován od Fanny a přece byl
jí odmítnut! Jakým právem může
si dovolit věřili že Elvira přijme
toho který teprve když byl tří
král jinou odmítnut vrací se ko
nečně k ní
Hrdost Elviřina je věru jistě
mnohem ušlechtilejší než aby ně
jaká titěrnost nabyla moci nad
jebo srdcem Ona neposlouchá
výlučně jen hlasu rozumu: nebude
dlouho rozvažovali bude li se
jedoati o to má li dáti a přijati
slib lásky pokud pokud lze
za to míti že láska výlučně zaují
má její srdce Georg neod
važoval se domyslili do konce
V prvých dnech února hrčel
jeho povoz po zadním dvoře Hel
genasu Šero odpočívalo již nad zemí
ale na hvězdojasné obloze svítil
široce měsíc a jeho bledý stříbřitý
lesk padal do oken staré věže V
křídlech budovy zářila dosud na
více místech světla ale malý salo
nek byl již opuštěn
Když Georg kráčel po dvoře k
Igneliovu křídlu připadalo mu
jakoby obrovité sochy u schodů
pokyvovaly hlavami a dávaly mu
pozdrav
"Aoo ano' pomyslil si "vy
jste oejstarší a máte za to že
vám patří dáti mně první pozdrav
Oj ty stará pověsti ty milý Hel
genasi rozevřeš svou náruč a vě
nuje! klid a spokojenost tomu
kterýž nyní přichází prošiti tě o
domov pro svůj zbývající život
či snad odstrčíš syna bývalého
páaa tvého?"
Čeledín který právě v té chvíli
šel dvorem vyrušil Georga z jebo
uvažováni
A když Georg dostal na svou
otázku odjelo-li panstvo zprávu
že vojenský kapitál je' na Axelbol
mu ale slečna že je doma změnil
svůj plán aby nejprv vyhledal
Ignelia
V salonku byla o vír ni pořád
ještě trna avšak Elvira která má
ráda měsíční svit bude snad jistí
tam aeděti? Má ji překvapiti —
nikdy se mu nenaskytne taková
vhodná příležitost aby se pře
svědčil jak jeho přícbod bude
uvítán?
Když byl dal několik rozka
zů týkajících se jeho zavazadel
kráčel spěšně k pravému křídlu
ale jebo úmysl nebyl by ut bez
mála podařil nebeť v předsíni
setkal se služebníkem který chtěl
to hned jít oznámit slečně Avšak
než tento vzal za kliku uchopil
ho Georg rázně za rámě a otevřel
sám dvéře
V předpokoji hořela jediná lam
pa Dvéře dó salonku byly po
otevřeny
U těchto dveří naslouchal ně
kolik okamžiků se zadrženým de
chem
Neslyšel odtamtud ničeho
Ab patrně tam ona není!
Vešel tam však
Kroků jebo nebylo na koberci
slyšeti
Na malé pohovce seděla Elvira
Hlavu měla napolo opřenou o
dlaS
Nepoblížela na měsíční svit
který však přes to obléval celou
její postavu svým nádherným les
kem Toužebné pohledy Georgovy
spočinuly na ni kteráž netuSilf
jeho blízkosti Ještě jednou za
létl chvatný povzdech nazpět k
Fanny — v( Bůh byl-lí to po
vzdech vděčnosti "ach I'
Odkud vzniklo toto slabé 'ach'
kteréž zavznělo tak blízko u ni?
Elvira nadzvedla hlavu a po
hlédla ke dveřím
"Dobrý Bože Georgu ka
pitáne Letslere!''
Nedospěla dále: stál již u ní
Jeho rozechvění jeho pohledy
prozradily vše kdežto jeho rty
vykoktaly pouze jediné slovo:
"Elvirol"
Pouze jediný lehký výkřik
avšak obsahující víc než nejúpl
nčjší přiznání vyklouzl ze rtů
Elviřiných
O nějakém srovnání s pořádným
nápadnictvím nemohlo býti řeči
T Obě ohnivé duše měly pouze
city a je doiti řečeno tím Že i
měsíc který viděl uzavírsti tolik
milostných svarků byl tak pře
kvapen plápoly planoucími v je
jich nitru že pokládal své světlo
za zbytečno v tom okamžiku a že
ustoupil do stínu
Oba sedící na malé pohovce
nepovšimli si temua Hůře však
bylo že neslyšeli jak se zastavil
u schodů kočár jak se venku
ozývají hlasy — ne nic neslyšeli
až vojenský kapitán sám veden
staříkem Igneliem se svíčkou
vstoupil do salonu a kdyby Igoe
lius maje na Štěstí ještě dobrý
zrak nebyl rychle přivřel dvéře
byl by za nimi následoval i sluha
fwe Kozlu Ueorgu na
mou věru ztratil jsi rozum
hochu Odkud přicházíš?"
"Přímo s nebe pane kapitáne!"
A s blýskajícími se zraky posta
vil se Georg kvapně před svého
bývalého chefa!
"A ty milá slečno?"
Elvira uchýlila se kotci kterýž
stejně překvapeně jako měsíc po
zoroval výraz omamného lesku
rozkládajícího se po tvářích mlat
dých lidí
Její s:ydlivost stěží vydržela
usmívavého pohledu otcova ale
na jejích rtech vznášel se neoby
čejně blahý výraz když odpově
děla: "Já otče — já jsem mu
byla společnicí!''
"Ale jakým právem odvážili
jste se nezeptavše se mne uza
vřití svazek? Nyní chápu velmi
dobře Georgu Že's úplně volný
avšak "
"Nikoliv probůh jen ne takové
tvrzeni! Nebyl jsem nikdy svo
bodnčjši než jsem kdy jsem byl
vázán pro celý život a Že se to
stalo proti vašemu vědomí tím
nejsem nikterak vinen i kdyby
mne to stálo život nemohu říci
jak jsem se dostal do nebel A co
se stalo stalo se a proto "
" proto myslíS že učiním
nejlépe budu li se domnivati že
jsem už svůj souhlas dal? Nuže s
Pánem Bohem!"
Šťastný otec rozevřel náruč pro
oba
"Jsi však přesvědčena milé
díte (jeho rty dotkly se něžně Čela
Elviřina) že dovedeš upoutali k
sobě tohoto motýla?"
"Jsem otče: on se neodváží
nikdy odletíti ode mne"
"Nikdy kř dia motýlí jsou mně
na vždy ulomena: mé nešťastné
bloudící srdce našlo konečně při
stav pro život pro věčnost!"
Nyní zavládlo ticho v tříčlenné
skupině
Nikdo si nepovšiml starého
Ignelia který zde stál se svící v
ruce co velké slzy radosti řinuly
se po svrásčitýcb tvářích a co
vroucí modlitby za syna barona
Wilhelma a za jeho mladou nevě
stu planuly mu na rtech
JEDENÁCTÉ OBDOBÍ
Zase jednou na Volooplavci
XI
V Torekowě dne 7 dubna
Opětně Ti píši otče! Za své
horečné činnosti uloupím si občas
nějakou chvilku abych mohl s
Tebou hovořili Tentokráte Ti
mohu pověděli že moje krásná
ElviraKornelie bude za měsíc ho
tova a může vyplouti z přístavu
Pojedu nejprv do Kodaně abych
odevzdal náklad který jsem zde
na podzim složil do skladiště —
potom asi zamíří moje cesta do
Anglie nebo Hollandska — co
bude vhodnější Doufám že moje
staré Štěstí míti výhodný náklad
neobrátí se mi tentokráte zády! A
mimoto otče mimo to Jaké
novinky mám Ti ještě sdělitit
Jak otče víš odložil vojenský
kapitán sSatek na podzim až se
vrátím z cest Nebyl jsem příliš
spokojen a tím zařízením ale do
kud jsen byl na Helgenasu nedo
vedl jsem si vše úplné vyjasniti
jaa velká je doba od 3 února do
konce října neboť mně musíš
otče rozuměli že počítání času
tenkráte bylo u mne docela jiné
než dříve ať jsem býval na moři
nebo na souši
Když jsem však přišel sem do
Torekowa začal jsem počítali čas
podle starého způsobu pouze a
tím rozdílem že mne nyní přerů
stal přes hlavu a nemohl jsem ani
f-Viopiti ja( taková spousta času
st :dnou ukončí
Pokraforioi bud
m Wť Best )
"ÍT I II I best service
ll I I 1 tl can be given only by
1 J iwJ a railroad equipped
I g 'Wltn l'ie best road-
I f "viYx ed motive power
I 1 h "°llm(í stock and
I I lífTll aioVe a"' a 'orce
I 1 " mcn thoroughly dis-
É W ciplined and all pull- II
1 JĚ A V m ing the same way II
l A r Thaťs the Bur- IJ
I O I 1 lington -II
I I Chlcro nd Fa í
I I 1 J š Itaiwrwid Wc IV
I I V Ě Kanw City anl South
I I J Ě S Loui and Southrwrt M
% š kf Montana Bati Nuithwwc
rnml
Oesté tahací harmoniky
První český hudební závod
Veškeré dechové a smyčcové nástroje
a všechny příslušnosti k nim
Hittii? pro 1 IU] pro íSnctiny mistrné
Cenníky zasílán
zdarma
Jednatel firmy: V F Červený a Synové z Hradce
Králové hotovitelů světoznámých hudebních nástrojů
Louis Viták 204 Wabash Ave Chicago III
FAUST TKí' PIVO V TRHU"
čepuje žoviální náš hostinský
John OiKlWiéok v NArodní Silni
O chutný zákusek oení u Johna olkdy nouze Kromě výtečným tt loulským mal
vazem otmloužf viU též výbornými víny s likéry a jemnými doutníky
Navítlvte e a podruhé )inm nepůjdete
nilllIlIMMIlUinilllllHllllllllllllllllllllllllllllilflIIIIIIIIIHIUIIIIIIIIIIillllllllllllillllIMMIIIIIIIIIMIIIIIIg
MetitT řízní lcM stálena čepai
I Zařízeny wwwaawv Výtečná vína jemné likéry =
= viaitni O a vonné doutníky =
I Anton Linii eman n 0 pfízea ki'anft ?ádá 1
= roh 13té a Dorcas ul Tel L 2727 Anton LinneraL =
IIIIIIHIIIIIIHHlIMIIlilllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllIttlIllllllllllllllllllllllllllllllllllllIlMIIIIIIIIIIIIIi
mu ui y
-vyrAbI-
y sudech I lahvích a po celém západě rozesýlá výtečný ležák
L I Frick l Osa Ca
CVel :obcbodnícl a ImportéřK
Nástupci hrmy! L Klrscht Sr Frlct erbetz
Tel 544===— 1001 Farna ulM Omaha
Fred Krug Brewing (Jo
OMAHA NEBRASKA
N tri tni víKorný pivovar"
"Vatl nejlepší dLruH ležáku
KAŠE ZÍSADT: Rpjlepší materiál a nejleptí technická dovednost
iii Veliká pečlivost a obchodní opatraost
5AŠE 85AHAI Uspokojit! obmwníitTO
NAŠE 0DME5A Ktále se iriUuJící obchod
Dopisy seochotné yytjzaJLdle přání
Metl Bros mwg Co
Stáři a spolelilřv-i slétcioi
-Js-Vaří a lafavDjí výborné pivoš-í~
Teleřon 119 r-ii OMAHA NEBR
Pro stůl
Ti kdož dovedou oceniti výborný stolní nápoj
oblíbí si zajisté na5e "GOLD TOP" lahvové pivo
Jest lehké perlící se a řízné a jako jest zdravé jest i
chutné Vyrobeno jest z nejleplího chmele vybrané
ho ječmene a čisté vody — neníť v něm ani jediné přísa
dy jež by byla Škodlivá neb nezdravá Není to laciné
pivo v nižádném smyslu ale jest to jedno z nejlepSich
a ti kteřiž je jednou okusili stali se řádnými našimi
zákazníky
Dodává se v bednách a sice v lahvích kvarto
vých neb paintových Objednejte si u svého obchod
nika aneb telefonem — Tel Omaha 1542 So Omaha 8
JETTEH EMIKG CO Taň i la&TBjl mne 5ÍT0
SOUTH OMAHA NEB