' ' ' '
~ - - r % -'~ -'i-swř_ 4
1 I
G
Poustevník na skále svatojansKd
Román z pobřeží od Emilie Flygaré Carlénové
PŘELOŽIL HUGO KOSERKA
Pokrmíovinl
Úzkostlivě volal vábné podoby
ze sveho posledního života a po
bzel je aby zůitaly Ale oay
prchaly při čemž jak se domoí'
val lukostlivě mu Šeptaly: Tvé
krásné duy minuly — začni znova
počitati své hříchy!
Ubohý sarrotář! Minulost za
pálila zaova svá světla kol nžho
btíny z říše mrtvých zaujaly bývalá
místa vedle jeho lože a on prosil
na kolenou Boha aby se smiloval
nad jeho trápsaíai a seslal mu
klid
Ale klid se nedostavoval
Po podobách trapné minulosti
dostavila se předzvěst chvíle až
se za denního světla spaiří se sy
nem
Tato noc probudila upomínku
na nesčetné noci které dříve pro
bděl tímže způsobem jak byl s
to trpětí tak neslýchané že den
ode dne noc od noci musil míti
nové chvíle soužení?
Bůh seslal mu ve svém milosr
denstyf dlouhé mezidobí úlevy
Bylo by možné aby nyní když
sestárl a duše již neměla síly odo
lávati rozrývajícímu trápení týž
milosrdný Bůh dovolil aby on
ztratil ' svou oporu svou nadčji
svou blaženou víru a šťastné smí
ření a aby byl znova odstrčen do
bezmezné tane z níž byl vysvo
bozen
A ještě jednou prosil prosil co
studené kapky potu úzkosti zvlh
čily jeho čelo: "Dej mně klid
Bože a každé pozemské přání
vyhyne pro mne Poznávám to
nyuí: nezasloužil jsem si milosti
íierá svlažovala poslední má léta
Abych usmířil svou starou hrdost
uvedl jsem tařkka na scestí srdce
synovo příliš ohnivě jsem žebro
nil o to co snad nebylo pro něho
prospěšno abych sám pocítil bia
ženost z vědomí že mému potom
ku patří zase jmění mých předka
Ne žádný klid Nicolino oj
Nicolino zaplaš ode mne všechny
příšery které se mi vrátily
Nicolino svatý anděli neslyším
tvých modliteb — modli se modli
abych mohl slyšeli zvuk tvého
hlasu I"
' A ve svém napjetí domníval se
Letsler slyšeti nebeské tóny sly
šeti jak Nicolina ještě jednou
před trůnem Všemohoucího snaží
se vymoci milost pro hříšníka po
kání činícího a v tomže silném
napjetí domníval se též viděti jak
za každou modlitbou padal paprsek
na ruku očištěné ženy a jak se z
těchto paprsku utvářela koruna
Ale dosud nebyla hotova Tu
dala se ona do pláče — 6 jaké to
byly slzy jasné stříbrné slzy a po
každé slze padl nový paprsek!
" S uadšenítn a s blaženým rozní
cením pozoroval vysílený snílek že
se koruna stále doplBuje až po
poslední vroucí modlitbě Nicoli
ninč po její poslední stříbrné slze
se doplnila A při tom cítil jak
jeho čelem projíždí lehce ruka —
jemný vánek odvál všechny ne
bezpečné postavy které byl kol
sebe vyvolal a jeho sluch zachy
coval neustále tatáž sleva: "Tato
koruna připadne jednou tobě!"
Blahodárný spánek následoval
po (onitó ůaúsmybluéiu siavii
Když procit! právě jak Nisse
rozdělával v kamnech ohefS měl
vše co se v nocí událo ještě ve
svěží paměti a pokládal děsnou
část svých vidění za zrcadlo v
němž mu Bůh ukázal jeho jak
vypadá obklopen všemi temnými
vzpomínkami než vyhledá a najde
pravou svou vůdčí hvězdu Mohl
se podívati do tobo zrcadla pro
žiti všechny ony staré útrapy aby
důkladně mohl ocenili nedocitclaý
podíl blaženosti který mu připadl
z usmíření s Bohem a se sebou
samým
Převrat který rozmluva s Ge
orgem vyvolala na těle i na duši
prorazil kúru jistoty '
„ Nyni pociťoval Letsler v tiché
poníženosti že měl příliš mnoho
světských přání než aby mohl
plně těžiti ze svého smířeni
Blahé projevení se Nicilinino
vysvětloval si jako překrásnou na
ději: čím horlivěji vyhledává Boha
tím horlivěji bude te ona za něho
přimlouvali a oa věřil v bdění i
ve snu ve vliv modliteb milované
ho ducha
Nyaí přešly jeho myšlénky na
syna a on děkoval vroucí zbož
ností prozřetelnosti za blaho že
nejhorŠÍ rozmluva jest již skon
čena '
Georg ani netušil jaké přemá
hání vyžádala tato noc na otci —
Letsler nevěděl" íe€org ne
přivřel oči leč teprv ráno Z
počátku udržovala ho živá síla
blaženosti při bdění po té když
zaslechl z pokoje otcova těžké
vzdechy polotlumená slova bděl
modle se za něho
Ony těžké vzdechy na polopo
tlačovaoá slova ony úzkostlivé
pohyby hlásaly mu že otec za
bloudil této noci do své minulosti!
"Ach ubohý starý otče" pomyslil
si "ztratil jsi zase klid který jsi
po tolikerém nekonečném trápení
našel? A zrovna já — já tvůj syn
— odtrhl jsem tě od něho! Kdy
bych byl mlčel kdybych navždy
byl zatajil že jsem pročetl ony
listiny ab nebylo to možno:
musils se jednou o tom dovědě
ti Mohu se odvážit zajiti k
němu?''
Georg chtěl se pokusiti o to ně
kolikrát avšak síla mocnější jeho
vůle zadržovala ho
"Snad" pomyslil si "není
správno že se v tomto okamžiku
stavím mezi něho a jeho svědomí:
snad bude nejlépe když on sám
dobojuje tento boj! Bůh kterýž
mu vrátil klid ujme se ho opět
nepřipustí aby jeho duše pod
lehla Ó moje matko nebe
ský anděle tys už dávno smířena
Modli se proto se mnou o jeho
klid!"
A Georg se modlil až bylo
slyšeti slaběji uvnitř vzdechy až
přestaly úzkostlivé pohyby a a!
otcovy rty proslovily jméno Nicoli
nina tónem nasvědčujícím že se
věčná láska smilovala nad trpí
dm
Tu usnul Georg sladce a nepro-
citl dříve leč až záře ohně ukazo
vala mu všechny předměty v po
koji tak veselé a pěkné jak je
viděl z večera A probudil se v
klidu neboť prvními zvuky dora
zivšími k jeho sluchu byl ranní
žalm Nissův
"Spí snad ještě?"
Georg vestrčil hlavu do pokoje
otcova a poslouchal
"Ó že spí Podívám se na
nějl"
Oblékl se rychle a zároveň tak
tiše že Letsler neslyšel ničeho
dokud Georg nepřekročil práh A
l~jc — --x:y — jxm X
se již setká s pohledem synovým
tvářil se Letsler že spí
Georg plinil se k posteli
"Jestli nyní pohlednu do jeho
obličeje" pomyslil si Letsler
"bude on — a to zcela jistě —
vyjadřovati dojmy jině než jaké
v něm zpozoruji já"
Ale tento děs brzo povolil blahé
a upřímné radosti: cítil jak jeho
Čela lehce dotýká se polibek milu
jícího syna a slyšel ho šeptati:
"Spi spi co spíš budu se za
tebe modlili jako v jioci!"
Nyní vymizel z nitra Letslerova
stud i nedůvěra
"Tys se v ncci za mne modlil
milý Georgu" řekl nanejvýš ro
zechvěně "oj věz věřím že té
modlitby zjednaly mně klid který
by byl bez mála pro mne znova
ztracen! Cítím se dosud vysílen
a ohromen avšak pouze tělesně:
duše vyvstala ze zápasu s novou
odvahou Bůh mne nezavrhl ne
boť cítím v srdci že mne dosud
miluješ touže láskou"
"Nikoliv touže láskou otče —
nýbrž mnohem mocnější! Měl
jsem dosti prudkého soužení
abych pochopil sílu bouřlivých
vášní a mám srdce abych pocho
pil nesmírné soužení v životějaký
jsi otče žil a mám dosti vřelélio
citu abych mohl poděkovati Bo
hu že konečně seslal paprsek
milosti unavenému poutníku Ach
ano ano — vše uvědomuji si v
nitru A zároveň cítím se silným
jakobych byl v nebi a přinášel si
odtamtud slib Že tento nádherný
paprsek boží bude od nynějška
neméně jasně zářiti oa tebe otče
Nyní už je vše nahoře vyjasněno a
smířeno smířeno na nebi smířeno
na zemi!''
S věrnými a laskavými pohledy
pozoroval Letsler synův obličej
oživený roztouženým plápolem
Po té bylo ujednáno pohledem
a stisknutím rukou že se minulost
od nynějška pohřbí do hrobu za
pomenutí Dlouho dopoledne když seděli
spolu v pokojíku Nicolininu zmi
ňovali se sobě navzájem o choulo
stivé záležitosti Georgově
Dosud vyhýbali se oba tomuto
předmětu
Nyní však nastala vhodná chví
le pro něj
Letsler nejsa jist přinesla-li
prosba kterou prones ke konci
svých poznámek již ovoce nemo
hl nyní následkem této nejistoty
sdělili synovi jak několik málo j
hodin vyvrátilo jeho plány a
přání — Georg též pamatuje na
starý plán otcův bál se ho urazili
tím když by se zmínil že právě
ono objasněcl které čerpal z po
známek mělo nad docela jiný
vliv než jak bylo očekáváno: místo
aby ho uvrhlo kvapem do náruče
lilviřiny vrátilo mu zdravý rozum
Několik okamžiků seděli takto
mlčky
G-org první přerušil po chvíli
mlčení neboť z rysů otcových
chápal že tenU nemá v úmyslu
započíti
''Elvira byla prý zde otče?"
"Byla milý synu!"
"A tys ovšem poznal Že všech
ny tvé dobré názory o ní se osvěd
čily ba že byly překonány?"
"Poznal jsem že je taková
jakou jsem si ji představoval — ta
ková jakou jsem si ji vylíčil''
"Jak jsem mohl před dvěma
ley vylíčiti její nynější podobu —
nikdo nedovede vylíčiti Elviru
A přec otče mži jsem dosti síly
ji opustiti1'
"Zanechal jsi ji bys se k ní
zise vrátil anebo jsi opustil Mel
genas (při tom proběhl rtyLetsle
rovými lehký povzdech) abys se
tam už nikdy nevrátili
"Odpustil bys mněotče kdyby
toto poslední bylo pravdou kdy
bych nedbaje tvého vroucího přá
ní vysloveného posledními řádky
(anebo snad právě vlivem tohoto
přání které příliš dobře souhlasí
s mou vlastni vášnivou touhou)
rozhodl se vymknouti se mu roz
hodl se použiti trápení tvého v lep
ším smyslu totiž následuje na
pomenutí které jsi vyjádřil na
počátku}"
Georg umlkl: neměl odyahy po
hlédnout! otci do tváře až pře
kvapen jeho slovy náhle pozvedl
hlavu
"Podařilo-Ii se ti Georgu po
přečtení mých poznámek posouditi
lépe zápas tvého nitra tu děkuji
Bohu za to že tě mé poblouznění
osvítilo a jsem dalek toho bych
se cítil uraženým že's nedbal pro
neseného tam přání naopak vážím
si tebe mnohem více že's nedbaje
svůdného pobízení raději vyvolil
cestu kterou abys kráčel tě tvé
svědomí pobízí Bůh cám asi
chtěl aby má slova měla zcela
jiný účinek než jsem předpoklá
dal když jsem ony řádky psal''
"Cože otče'' zvolal Georg s
rozpálenými tvářemi "mám ápluě
volnou ruku při své volbě? Toť
pro mne nesmírným potěšením!
Ale nebudeš míti velký zármutek
z toho bude-li tím Helgenas pto
nás navždy ztracen?1'
"Nebude-li tvoje blaženost zni
čena rozhodni milý synu sám
chceš li ji hledali na Helganasu
nebo na btrandu"
"Tato změna v tvém smýšlení
otče vyžádala si na tobě jistě
mnoho přemáhání — o tom jsem
zcela přesvědčen"
"Včera byl bych pro ni trpce
vzdychal neboť detud jsem nevě
děl jaký velký podíl má moje so
beckost v naději ve tvé štěstí Ale
ta noc poučila mne že jsem měl
lépe sebe posouditi Sřekl jsem
se všech světských přání a to 5
velikou radostí Buď proto klid
ný milý Georgu! Ať dopadne
volba tvoje jakkoliv požehnám ti
v každém případě: buďe-li ona zá
kladem tvé blaženosti bude záro
veň i mé"
Georg nemohl se ubránili my
šlénce jak by bylo dobře kdyby
byl otec pronesl tato slova dříve
— takto by se jeho klamné váhání
nebylo nikdy dostavilo
A ačkoliv si to Georg nechtěl
vlastně přiznati cítil přes svou
projevenou radost zvláštní práz
dnotu následkem toho souhlasu v
hlavní věci Octl se tím ve vzlást
ním a pro něho cizím stavu velmi
odlišném od toho s nímž se po
dvě léta přátelil
Tentokrát očekával Georg ob
vyklý spor oček i val všemožné
přemlouvání očekával že jeho
žádosti bude odporováno ohnivým
vyličovánírn lásky a péče Elviřiuy
a především vlastním zármutkem
otcovým nad tím Že takto zmizí
drahý Helgenas z rukou jeho
rodu Ale žádný spor žádné pře
mlouvání se nedostavilo: mohl se
nyní bez překážky ucházeli o ruku
Fanninu kdy chtěl — nikdo se
tomu neprotivil a přesně uváženo
zdál se otec při nynějším smýšlení
přáti si za snachu stejně' Fanny
jako Elviru
Letsler rozuměl velmi dobř s
němé zaraženosti Georgově Ale
umínil si že si nevšimne jeho sla
bosti přesvědčen že by podobná
narážka urazila jeho předrážděnou
mysl a Že by ji tak přiměla před
skočit klidnou rozvahu
V tom posledním se však Letsler
zklamal
Georg nebyl do té míry slábaby
třebas sekundu se rozpakoval ve
vlci pro kterou zažil mnohou
krušnou chvíli a kterou nyní neod- i
volatelnfi rozhodhbyl jen poněkud
překvapen tím že už nemůže ni
komu odporovati
Ale po několika minutách které
v" nedostatku lepšího použil k to-'
mu že zatím překonával vlastní
nevysvětlitelnou zdráhavoBt řekl
Georg s upřímným úsměvem:"Nu
dobro nepřichází nikdy pozdě
otče Zajedu co nevidět na
Strand — jislé měla Fanny pro
mně nejeden sdílný povzdech
když se dověděla o mém neštěstí!"
"Zajisté o tom ncní pochybnosti-
Ubohá děva měla tohoto
roku dosti starostí''
"Karolus zmínil se mi velmi
zběžně včera že patron Holncr
dostal se do nějtkých nepříjemno
stí s yachtovým poručíkem — ale
snad to nebylo nebezpečné dou
fám" "Ano bylo velmi nebezpečné:
šlo zde takřka o celé jeho jmění a
o ztrátu obchodního oprávnění
Yachtový poručík číhal dávno na
příležitost chytili důkladně Hol
mera když tento nechtíl v odmě
nu za jeho nevšímavost přemluvili
Fanny by přijala jeho opětovené
ucházení Když se mu konečně
příležitost naskytla a Fanny ho
odmítla poznali oba Ture Grana
pořádně"
"Velký Bože moje ubohá ubo
há Fanny!" zvolal Georg celou
svou duši opět u své přítelky z
mládí "Ale vypravuj mně
otče o bližších okolnostech"
Letsler který znal dobře onu
trapnou historii mohl vyhovět!
přání synovu
A Georg sledoval s nejhorlivějšf
sdílností scény Lteré mu otec
nyní líčil
Nebylo zapotřebí víc než vědo
mosti oFanninč chudobě a takřka
bezbrannosti aby dřímající láska
Georgova znova procitla Jeho
srdce se rozehřálo úplně důklad
ným popisem všeho jejího jedná
ní o němž se Letsler dověděl z
Části od Nissa z části od Karola
který se tam okamžitě odebral a
dověděl se o všem od Holmera
proměněného v chudáka který
nyní obviňoval tvrdohlavou dceru
ze svého neštěstí
Georg domníval se viděti Fanny
oné beuřlivé noci kdy sám zápa
sil o život a o zboží viděti ji se
srdnatostí "muže vykonávali chytrý
čin k němuž ji péče o otce vy
bídla Po té viděl ji též se Šlechetnou
rozhodností odmítnouti nabídku
Ture Granovu a dobrovolně dáti
předoost jakémukoliv zlu před
spojením s ním Ale nejjasněji sc
mu objevovala oné druhé noci
kdy yachtový poručík naposled
dával jí rozhodnouti oné noci
kdy osa měla osud otcův v rukou
a přec byla neoblomná
Fanny sama neprozradila ovšem
ničeho o tomto posledním pokusu
yachtového poručíka Zpráva o
tom nebyla rozšířena nikým jiným
než Luktare-Kaliem kterýž dopá
len nerozhodností představeného
v takové záležitosti kteií uiěla
býti mezi nimi oběma jasnou roz
hodl se jednat! na vlastní pěst
když se totiž rozešli u sklepního
prahu plížil se Kalle za yachto
vým poručíkem a vyšpehoval jeho
účel by v případě že by se mu
týž podařil a vše bylo umlčeno
mohl sám na sebe převzíti úřední
výkon a zabaviti zboží neboť
Kailovi se nezamlouvalo aby tato
událost o kterou se tolik sám při
činil byla jen poručíkovi k pro
spěchu '
Když tedy nápadník dostal
znovu košem dovedl si Kalle na
pěti prstech vypočfsti že mu nyní
stačí pokračovali ve své podřízené
úloze a jak už víme ničekal na
ujednané znamení ' '
Došlo-li něco o této zamýšlené
samostatnosti Kailovi k sluchu
jeho představeného o tom není
ničeho známo a jestli sé tak sta
lo je jisto že tento uznal za nej'
vhodnější nevšimnout! si toho
vůbec
"Není ona ženou zasluhující vší
úcty otče? ' řekl Georg a sesku
poval ve svém nitru všechny roz
ptýlené rysy jasné podoby Fan
niny-
"Nejvčtší úcty rozhodně Geor
gu avšak mám tě napomínali byt
si počínal nanejvýš šetrně kdy!
jsi rozumíš nepsal ničeho
o svém návratu a já jsem musil
pokládali jak se samo sebou roz
umí za svou povinnost mlčeli o
tom kde se zdržuješ?"
"Buď bez starosti otče —
půjde to nyní velmi pomalu!
Avšak dopřeji si času neboť ne-budu-li
hned odmítnut přezimuji
na Svatojanské skále"
Letsler přikývl dávaje na jevo
svůj úplný souhlas
"A jaké veselé příjemné dny
otče zažijeme spolu — ach už je
tomu dávno co jsem strávil delší
dobu ve svém starém milém do
mově! Zařídíme se nejpohodlněji
a uvidíš otče že si vymyslím tolik
různých prostředků pro trou zá
bavu že až přijde jaro nebudeš s
chtít ode mne odloučiti nýbrž dáš
fOuhlas k návrhu který dávno
nosím v hlavě totiž ' abys na rok
nebo více přestěhoval se ze Svato
janské skály do kajuty Elviry
Koroelie Tam budeš li totiž
otče s tím aouhlasiti budeme
stále pospolu — a kde budeš otče
Žiti nevyrušován kde najdeš lepší
domov ne-li na mé lodi?"
Tváře Letslerovy změnily poně
kud barvu Jeho prsa jp dmula
při myšlénce že bude moci ještě
jednou rozhlédnouti se po Širé
pláni kolébati se na brizze Ge
orgově slyšeti ieho hlas až bude
dávati rozkazy a viděti se sama
zasypána jeho láskou: to všechno
budilo u něho nový překvapující
dojem že Georg vlastni očekával
jeho souhlas
Ale barva zmizela Letslerovi s
tváří přání mu vyhaslo a on od
pověděl s nevýslovnou něžností v
hlase: "Žehnám ti milý Georgu
že's u mne vzbudil tuto myšlénku:
potěšila mne na okamžik ryzí ra
dostí Ale když jsem nyní sestárl
je pro mne lépe zústati na skále
na níž jsem tolik let žil za nic na
svítě nechtěl bych zemříti jinde
než ona která zde zemřela"
"Tak musíme využiti doby co
budeme pospolu otče A nyní
rozbalme zavazadla!"
"Drahý hochu donesl's domů
tolik toho Že nebudeme konečně
míti pro to místa"
"Nu tak si postavíme ještě ko
můrku — budu míti neobyčejnou
radost budu-li přesvědčen že se
zde otče po tu dobu co jsem
nepřítomen procházíš a že se těmi
maličkostmi těšíš"
"Také tak jednám: vidím tebe
ve všem Ale nyní slyším do
staneš jiného pomocníka mámeť
zde Karola "
"Ano je zde a že jsem sem
nezahlédl ráno toho příčinou je
že jsem měl doma plné ruce prá
ce chystaje se k velké slavnosti
A nyní chci pozvati kapitána Let
slera a starého pána Ne ne
pane Letslere — nepomůže vám
nic!"
A také mu nic nepomohlo ne
boť Georg přešel hned na stranu
Karolovu a tak Beděli brzo všichni
čtyři Letsler Georg Karolus a
Nisse v člunu který odjížděl k
můstku Grafvernskén u
Na můstku stál stařík Elias
mávaje čepicí na uvítanou milým
hostům a za ním byla sličná Jo
banna se syny
IX
Když byl patron Holmer po
několik týdnů následkem úplné
duševní slabost! upoután na lože
spoléhal posléze na své slabé síly
a vstal Ale byl tak malátný tak
nkiíčený tak na duchu skleslý že
nebyl s to představit! si lepší dubu
nad nynější
Holmer stěžoval si ustavičně na
své neštěstí a od Božího rána až
pozdě do večera vyčítal Fanny že
je ona příčinou všeho při čemž
jakoby se vlastně mstilpřipojoval
často ujištění aby pokládala nyní
za zcela jisté že se nikdo na ni
nezeptá a Že bude nyní úplně
chráněna před jakýmkoliv ucháze
ním když nemůže očekávat! groše
věna
S nadlidskou takřka trpělivostí
poslouchala tohle vše Fanny
než neposlouchala to s lhostejno
sti bezstarostoou nýbrž pociťova
la v nitru že její otec má alespoň
částečně pravdu ale proto nepře
stávala ho stále povzbuzovali ob
veselovati a líčiti mu lepší bu
doucnost třebas sama neočekávala
radosti v budoucnu neboť k
ostatním jejím zármutkům při
družila se zpráva o ztroskání lodi
Georgovy a jeho pobytu na Hel
genasuz čehož vyciťovala Fanny
že jeho srdce pro ni je neodvola
telně ztraceno
Ale nyní nebyla doba oddávati
w rhvteřnmii zármutku nvní
bylo zapotřebí činu
"Nevím jakou máš naději do
budoucna?'' pronesl jednou Hol
mer "Až budu nucen vzdáti se
obchodu — a toto sdělení bude
mně co nevidět doručeno — musí
me býti připraveni na nejhorší a
oa život takřka z ničeho"
"Doufám že z milosti Boží a z
naší práce budeme moci uhájiti
živobytí drahý otčel Mám totiž
návrh Nabízel jsi mně otče
před nějakým časem bych stala
se tvým obchodním společníkem
což dokazovalo že jsi důvěřoval
v mou schopnost MáŠ-li tuto
důvěru dosud můžeme podati žá
dost abych na vlastní jméno
mohla otevříti obchod na Strandu
Pak bude všechno jako dříve
pouze s tím rozdílem Že obchody
budou uzavírány mým jménem''
"Hra hm to by nebylo tak
špatné avšak jak chceS ke kozlu
započíti obchod bez úvěru a ruko
jemství a kdo myslíš že 6e za tebe
zaručí?"
"Karolus Eliasson jistě on je
tak zachovalý a známý muž že
jeho jméno je všude váženo"
"Ah lak ty myslíš kramář
ství?" Pokrtf-OTÍoi bud
Předplaťte se na Pokrok Zápa
du pouze Jjioo ročně
f
Ji jn! 7
Worlďs
Records
1025 miles in 1047 min-
ytes by th? H'rlin£t°n
February 15 1897
148 niilos at the rato of
986 milus an hour— by
the Burlington March 24
1902
The worlďs records for
reliability of train service
and courtesy of employés
ara also held by the Bur
lington Koute
Chieaco and Kat
Iícnvernnd Wesl
Kanu City and South
St lnút and Smitheart
Montana and Northwcrt
1802
Fámám Sk
7
První český hudební závod
Veškeré dědové a smyčcové nástroje
a všechny příslušnosti k nim
ISÉiraWjašiírt
České tahací harmoniky Ccnlím
Jednatel firmy: V F Červený a Synové z Hradce
Králové hotovitelů světoznámých hudebních nástrojů
Louis Viták 204 Wabash Ave Chicago Hl
FAUST rfflí' PIVO V TRHU
čepuje žoviální náš hostinský
Tolm Ondrriěelř v IVňrodní Síni
O clmltií ří'u-k mru! u Tolirift oikily nou? Krtími výteíným st-loulskýin Kai
fášem obslouží vá tíž výbornými vlny a likéry a Jemnými doutDfky
řiavJUvie je] apudruliú jiimrn nepfijdcte
-1 11 1 — —
sjiiiii itiiiiiiiiiiiiiiuitiiiiiiiitifiiiiíitti iiiíittíittiiiiiiii ídiitiintiiíitttiitiiiitiiiiiiiiniitiitiitiiitiiifitiiftiuř
= Vkusné ttací: Mři Mzaf Máť stále na tm 1
Zařízený HQ5llHeC Výtečná vína jemné likéry 1
I " vlastni © a vonné doutníky =
1 Anton Lmiicmanii ' 0 pfízea kraiana ?ídá 1
ž roh J'!l a Dorcas ni TeL L 2727 Anton Linaemann =
ňHiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiuuiiiiiiiimitHmMiMiiiiiiiiiiiiiuiiniininiiiMiiiiuniiiiiiiiMiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiŘ
mi vníi miiij umu vvmi tni i
-vyrAbí-
v sudech i lahvích a po celém západě rozesýlá výtečný ležák
á I lilek & Soa Oo
tfVelkcobcbolnícl a importéřMHI
i-ií oy-insr a i-jiKÉriťr
NMopcl firmy t fn Klrscbt 8rt Frkk erbetz
Tel 544— 1001 Faraa ul Omaha
Fred Krug Biwing Co
OMAHA NEBRASKA
Stiitn£ vzorný pivovnr"
"Váti nejlopži drvili ležáku
"Vyre-VTia m Jcadtiém-a a žadaé 3a© nepíadLči'
5iSE ZlSAliYi Kqlepáí maUriál a nrjlepM technická dovednost
mmmmmm Veliká Dfillrott a obchodní opatrnost
NAŠE HNAIUt ripokoltl obccenHÍTO
XASE ODMĚXA Ktále se ztcUuJící bihod
Dopisy so ochotné vyřizují dle přání
Staří a spolelilivi sládci
--?Vaří a lahvnjí výborné plvo
Telefon 119 r1 OMAHA NEBR
Pro stůl
Ti kdož dovedou ocenili výborný stolní nápoj
oblíbí si zajisté naše "GOLD TOP" lahvové pivo
Jest lehké perlící se a řízná a jako jest zdravé jest i
chutné Vyrobeno jest z nejlepšího chmele vybrané
ho ječmene a čisté vody — neníť v nim ani jediné přísa
dy jež by byla škodlivá neb nezdravá Není to laciné
pivo v nižádném smyslu alejest to jedno x nejlepších
a ti kteříž je jednou okusili stali se řádnými našimi
zákazníky
Dodává se v bednách a sice v lahvích kvarto
vých neb paintových Objednejte si u svého obchod
nika aneb telefonem — Tel Omaba 1542 So Omaha 8
: JtfiŽR EREf ÍKG CO ' Tafl a lacTUjl VfVorné 5ÍT0
SOUTH OMAHA NEB -
mm
1
1
-
f
s
4
r
1
1 :
' 5 ♦ t v-## £V ! v-i-V : : 1 1
J ř 4
í t í í -J Ví'