Poustevník
ojanskc
na skále svat
Román z pobřeží od Emilie Flygaré Carlénové
PŘELOŽIL HUGO 5 KOSTERKA
Kalle byl příliš znalý a příliš zdo
mácnily v plánech představeného
svého než aby soudil nesprávně
Chýlilo se k desáté hodině
noční
V přístavním skladišti byli oba
čeledínové na střiži
Holmer unavenýdenní námahou
ulehl ve skladištní komůrce
Fanny však procházela se sem
tam v pokoji naslouchajíc usta
viČně do dvora a očekávajíc i
touhou i se strachem okamžik
kdy přijede Rasmussdn
Nikdy ve svém životě nezakusila
takového neklidu jako toho ve
teti Její myšlénky neměly ani
místa pro George třebas podoba
jeho byla před něnolika hodinami
živě Vyvolána rozmluvou s jeho
otpťm na Svatojanské skále
' Tentokráte vyvolávala její fan
tasie samé temné obrazy
Bylo již čtvrt na jedenáct
Veškerý služební personál vy
jímajíc zasvěcence dávno jiz
ulehl avšak dosud nebylo po
Rasmussonovi ani zmínky
Teprv když již se chýlilo k půl
jedenácté ozval se konečně hluk
nedbale se točících kol
Fanny přiběhla do komůrky
skladištní a vzbudila otce
"Nuže nyní vidíš mluvil-li
jsem pravdu: kdyby bylo yachto
vému poručíku napadlo mne pro
následovat! myslíš že by čekal až
do této chvíle?''
"Drahý otče pospěš s nakládá
ním aby mohl Kasmusson odsud
rychle odjeti!''
"Ano ano to vím také sám
a proto jdi si nyní klidně lehnout
— pomohu si sám nejlépe!"
Holmer spěchal rychle po scho
dech dolu a přivítal Rasmussona
Těsně za povozem tohoto od
plížili se yachtový poručík a Luk-tare-Kalle
nazpět do své dřívější
skrýše Když však odtud viděli
Holmera s jeho agentem zmizeti
ve dveřích přímořního skladiště
kráčeli tiše k domu-
"Ty zde dávej pozor!" velel
poručík ukazuje na krajní místo
mezi skupinou starých prázdných
snd5_ na5£ív"ch vviSnívaiícího
prahu sklepního "NeuslyŠíš-li
znamení ode mne zůstaň úplně
tich dokud sám nevystoupím
Ale jakmile dám až budou balíky
naloženy ostrým hvizdem zname
ní poběhneš tam a budeš zodpo
vědným za zboží dokud tam sám
nepřiběhnu!1'
Když byl pan Ture dal tento
rozkaz Kallovi na jehož tlustých
rtech vznášel se opovržlivý úsměv
jenž zdáí se hiásati: "Netušil
jsem to'' navlékl na sebe s nej
větŠím namáháním uniformu a plí
žil se po té podél stěny až přišel
ke schodům po nichž se plížil
nahoru kdež se ukiyl v malé ko
moře kde by byl bezmála přišel k
úrazu mezi kbelíky a džbery
S toho místa ležícího těsně nad
schodištěm mohl maje dvéře po
otevřeny viděti jak čeledínové
ukládají na vůz balíky a konečně
slyšeti Holmeruv hlas když on
vlastně žertovně pronesl "A nyní
pravé zboží hoši: vždyť to není
nic jiného než jen ryby rozu
míte!" V tom okamžiku opustil poručík
svou skrýš a byl za několik oka
mžiku u dví pokojíku FíimiinSj
které z ticha pootevřel
Fanny která ustavičně stála u
okna a naslouchala — vídětí
ovšem nemohla ničeho — rychle
se obrátila
Ale když v záři svíčky zpozoro
vala samotného Ture Grana jeho
hrozně zoešvařený obličej nauěmž
mimo to nyní zuřila nejdivnější
vášeK byla zachvácena takovou
ohromující hrůzou že meebamicky
vyslechla jeho hrozivá slova:
"Nekřičte sice bude vše ztra
ceno!" Zachvěla sebou třásla se a
myslila že hrůzou zahyne když
se on k ní krokem blížil a konečně
se pokusil drzou rukou strhnouti
jí it sobě
Ale nyní procitla jej! odyaha a
síla: divokým skokem ocitla se u
dveří
Avšak jeho rjka zachytla ji
znova za šaty
Tu zastavila se Fanny dobro
volně jsouc přesvědčena že nedo
cílí ničeho křikem neboť-že jeho
pomocník čeká dole bylo na
kíledoi
'"Go} zde hledáte piád poru
číku?" "Hledám zde tu kterou jserr
našel!" odpověděl 8 prudkostí
A chcete-li slečno Holmerovaza
chránili ctce můžete to ještě
uiiniti avšak již za několik minut1
PokmíoTint
bude
žebudete
odjeti
pozdě- Slibte
mou a zboží může klidrfž
Jinak moji pomocníci jsou už
v záloze a jÍ že ztráta páně
i % J i t __
riounerova neptemezua Dy se pou
ze na jeho jmění nýbrž i
"Není pomoci!" vykoktala Fan
ny pod tíhou své úzkosti "Ne
mohu vás zachránili!"
"Nemilosrdná'' zvolal on nyní
úplně povoluj: nezkrotnému přání
divoké lásky "nikdy jsem se před
tím neodvážil povědět o svých
citech avšak nyní to činím: nyní
vzdoruji tvým chladným pohledům
tvým chladným slovům! Musíš
nahlédnouti že si iřeji tvého bla
ha že tě miluji nade všechno na
světě když chci pro tebe vzíti na
sebe takřka nemožnost zkrotili slí
dící psy čekající venku a číhající
na kořist! Nejsem pomstychti
vý miluji tebe a mohl bych
pro tebe zemříti: ueptára se na
tvé jmění chci jen míti pouze
tebe tebe!"
A skláněl se k ní blíž
Tu již neuvažovala Fanny o vý
hodě nebo škodě dosažitelné ml
čením: vykřikla pronikavě že ji
bylo slyšeti po celém domě a že
probudila všechen personál
V tomže okamžiku otevřel ya
chtový poručík dvéře a zapískal tak
hlasitě a ostře že ani pískot my
slivecké píšťaly by se jasněji a
pronikavěji neozval j
"Sílená však přijde doba kdy
toho budeš litovat! byla jeho
poslední slova
A nyní necítě tělesných bolesti
seběhl po schodech dolů na dvůr
udeřil rukou do povozu Že týž
zaskřípěl tak prudce jako zuby
Holmerovy
Ve jménu královského maje
státu a koruny zabavuji zboží i
povoz!" zahlučel hlasem který
osoby
proměnil čtyři jednající
dokonalé sochy
Procitlý sluha ze skladiště
který sem přiběhl s 'lucernou v
v ruce zavrávoral několik kroků
nazpět když spatřil němou tu
skupinu
Dosud spočívala ruka yachto
yého poručíka na příčce vozu
Luktare-Kalle chopil koně za
uzdu a držel je pevně vozka na
polo klesnuvší na kolena držel se
jednoho kola čeledínové stáli s
otevřenými ústy a patron Holmer
sám zavrávoral na zem: padl
bleskem oka yachtového poručíka
a hromovými slovy která tomuto
divoce vyběhla ze rtů
Nahoře stála Fanny bledá na
smrt
V 1 i
Uplynul víc než měsíc od doby
co dvorec na Strandu do svých
annálů zaznamenal poslední pod
loudnické dobrodružství jež se
událo mezi jeho stěnami
Bylo sychravé zamžené odpůl
dne počátkem prosince Jemné
sněhové vločky vířily ve vzduchu
a hnaly se navzájem s rychlostí
vždy větší po kopcích a skalách s
nichž je neklidně vítr zase od
víval Na velké soutěsce na Svatojan
ské skále našly sněhové vločky
nírmnř prostranné 3 pohostinné
zátiší Znaly už ode dávna toto
místo kde psanec stejně ubohý
jako ony vystavěl si obydlí a kde
na počátku každé zimy je vitai
při čemž jim v myšlénkách vypra
voval vše co se událo v době
posledního roku od chvíle kdy se
rozloučily a zmizely až po dobu
kdy znova přišly
Na jaře svěřoval zase přelétavé
mu ptactvu tajné změny udavší
se v jeho vnitřním světě
Jako útulná záře majáku zářil
oheS na Svatojanské skále: byl to
večerní oheS v pokojíku samo
tářově On sám stál u okna a vítai ně
mým pokyvováním hlavy zimní
hosty
Jeho vlasy byly nyní stejně
bílé jako sněhové vločky ale jinak
nebylo znáti že by se byla v po
sledním roku udála patrná změna:
pouze ony čtyry předcházející
změnily bo v starce S ukončením
zápasů vášní zoufalství a neko
nečného rozčilení přestal i on stár
DOuti Každým rokem stále se
zmirňující rysy nabývaly ryzosti
vyznačující je za dob nevinných:
sesličněl neboť duševní mír vště
pil bledému obličeji ušlechtilých
forem klidu do každé vrásky
Vracíte se dnes podruhé myslil
si ve svém nitru co zrak jeho
těkal po temné obloze a sledoval
zkormouceným pohledem zmítající
děti oblohy vracíte se podruhé
co on odjel avšak než ustelete
svým závějím k zimnímu spánku
bude on už jistě zde Oj bušíš
dosud tak prudce staré srdce
máš dosud tolik tepla abys mohlo
uvésti krev do proudu až si vzpo
meneš: Za týden za dva za tři
— snad počká í čtyři — můžeš
spočinouti na jeho Nechtěl
jsem naři útočiti ne ne: je-li prořl
dobře býti tarn kde j Ach
můj Hclgenase! ' zavzdychl nevě
ljmky "Než nikoliv můj nýbrž
jeho Vidíte ubozí uprchlíci
že vám stále svěřuji totéž přání
rok co rek totéž avšak ohnivější
letos než v loni
Přišla ke mně Poznal jsem
hned její černé ohnivé oči Proč
přišla? Neřekla mi to ale co její
rty zamlčely o tom mluvily její
pohledy její něžnost ke mně
Ubohá šlechetná Llviro tys
plakala na těchto prsou a tvoje
slzy hlásaly: Obrať jeho srdce ke
mně a budeš míti na světě bytost
která bude se modliti stejně vrouc
ně a usilovně za Ivůj klid jako ta
tam nahoře Nyní ho větší
moc než pozemské přání uvrhla
do přístavu jemuž se- vyhýbal
Snad se již v tomto okamžiku
našli a pak odvážím se volně ote
vřití náruč i pro druhou dceru
kterou rovněž vroucně miluji"
Letsler se odvrátil od okna
Planoucí záře ohně osvětlovala
pokoj který nynf následkem
láskyplné péče Georgovy dostal
několik pohodlných přídavků a
ozdob jichž dříve neměl
Nicolinin pokojík byl stále ote
vřen a i tam na jeho bílé záclony
svěží břečťan vrhal ohe3 jasné
pruhy
Obrazy a mapy vycpaní ptáci
indické vějíře a podobné zaujíma
ly stěny v pokoji Letslerově kde
příhrada na knihy a malá trnož
nasvědčovaly že samotář nyní
tráví většinu času zaměstnáním
které měl dříve v oblibě Eolova
harfa v koutě prozrazovala jeho
nejmilejší letní zábavu a několik
větších klecí v nichž poskakovalo
množství okřídlených obyvatelů
dokazovalo že ho nyní těší sesku
povali kol sebe malou kolonii:
miloval opětně živoucí tvory
Ale nebylo dosti na těchto dů
kazech umírněnějšího jeho směru
byloť zde viděti také jiné krato
chvilné prostředky z kterých bylo
lze t ušití jeho nynější náladu
Na větším stole byly dvě hry
karet rozložené k patienci na
menším stála čínská Šachovnice a
oba tyto hromosvody zbytečných
zásob myšlénkových zaměstnávaly
ho střídavě několik hodin denně
V mládí těšila Letslera hlavně
tato poslední hra A' když mezi
spoustou pěkných věcí které
George před dvěma lety poslal
domů po Volnoplavci z Gotebor
gu našel tuto hru tu povoliv
přání ještě jednou se z ní poko
cbati pokusil se vštípiti Nissovi
jak se ona hraje a k jeho opravdo
vému potěšení byl Nisse z lásky
k svému pánovi tak učelivý že
sotva uplynulo několik týdnůhrál
již služně a po několika měsících
tak obratně že Letsler musil užiti
veškerého důvtipu aby byl v jejich
společných partiích vítězem
Když po té dostavila se zima a
s touto Karolus přibyl zase nový
žák a málokdy uplynul týden
aby se Karolus nebyl dostavil na
Svatojanskou skálu aby jak se
ve své žertovné dobráckosti vyjá
dřil "zahrával si s Číňany Ge
orpovými" Že Georg a jeho psaní která
byla dosti často zasýlána tvořili
hlavnf předmět jeho rozmluvy jak
před hrou tak i po ní rozumí se
samo sebou
Ale již od měsíce byly tu jiné
dva prameny poskytující obzvlášt-
r f cirttfii ioiipK iToAcm f rr ř-M
kám totiž neštěstí na Strandu a
ztroskotání lodi Georgovy kde
rozžíhači klamných ohSů smrt
staříka Strombona a smělý zá
chranný pokus mladého kapitána
střídavě pomáhali jejich citům
kolísati mezi zlostí zármutkem a
soustrastí
Letsler jal ss procházeli poko
jem dychtiv dostavi li se už Karo
lus Také se mu zdálo že Nisse
nějak dlouho přistavuje na oheS
kotlík na Čaj používaný nynf
denně
Konečně ozvaly se známé kroky
Nissovy ze sousedního pokojíku a
hned po té syčela na ohni voda
Vzezření Nissovo nebylo úplat
totéž jako dříve: na jeho dobro
srdečném obličeji rozložil se lehký
stín a tři vrásky utvořily se mezi
obočím: první asi tenkrát když
jeho stará matka zesnula druhá
když velký záhon sedmikrás vy
hynul a zanechal dosti velké ne
nahraditelné místo v neckách
třetí když yachtový poručík s
takovou vychytralostí zabavil zbo
ží na Strandu což ožebračilo
Holmera a stálo slečnu Fanny
tolik slz Tento trojí- zármutek
kterýž následoval za 3ebou v jedi
ném roce nerozladil ovšem Nis
sovu klidnou důvěru k tomu kte
rýž sesílá zármutek i radost ale
dojal ho tolik že on poprvé ve
svém životě poznal co znamená
krotiti náladu neboť aby před
Letslerem ukazoval se tak zasmu
šilým jakým skutečně byl pro to
neměl Nisse srdce
Bylo dosti na tom že Nisse se
trápil samoten a když si Letsler
stěžoval' na trpké neštěstí Fanni
no vzpřímil Nisse hlavu a ujišťo
v?l že každé neštěstí je Člověku
vlastně prospŽšno a že se koneč
né v něm sám pozná a že dobře
pozoroval na Fanny že je ona
snáší jak se sluší na křesťanku
která bývá sice krátkou dobu
zdrcena avšak brzo se zase vzpa
matuje
"Dnes bych si zrovna velmi
přál vypiti číši teplého Čaje je mi
nějak zima!'' řekl Letsler když se
rozloučiv na dobrou noc 8 vločky
sněhovými stále venku poletující
mi spustil záclony a při tom v
nitru svém děkoval Bohu že už
uplynula doba kdy on v podob
ném počasí vyhledával místo na
nuazivé skále
Nyní bylo mu blaze a teple v
pokojíčku opatřeném dobrým ko
bercem a hustými záclonami
"Zdržel jsem se poněkud'' po
znamenal Nisse potlačuje lehký
povzdech "ale nemohl jsem od
vrátiti zraků od krásné látky
kterou mně slečna Fanny poslala
po mém bratrovi Ona která má
tolik starostí vzpomíná často na
mne a na jiné ubožáky Dala
utkati spoustu vlněných látek na
zimní vesty pro své svěřence a
svěřila je mně k ušití! Ale ne
vezmu ani groše ne ani groše za
ušití!"
A v Nissových očích zaleskla se
slza která se vší moci drala se
ven
Ano je to výtečná dívka"
poznamenal Letsler "nemusíš se
Nisse stydčtt za tu slzu!"
Nikoliv pane nestydím se za
ní — neboť bych se musil stejně
stydčti za svou víru že Pán Bůh
čas od času sesílá nám některého
anděla na zemi Pokládám slečnu
Fanny za sadila svího a mnohých
jiných a v této víře nejsem roz
hodně osamocen"
Letsler mlčel Uvažoval o tom
jak se Fanny přitížilo od doby co
se dověděla že brigga Georgova
se ztroskotala a že se on zdržuje
nyní na Helgenasu Neboť na
její psaní v němž ze zájmu neji-
ného leč z přátelství mládí vyply
nulého žádala o zprávu týkající
se oné pověsti sdělil jí Letsler co
nejšetrněji pravda-
Od té doby neposlala psaní aniž
jaké zprávy Letsler vycítil z
toho Že ztratila poslední naději a
jeho srdce toužilo po chvíli kdy
budou moct býti zase k sobě úplně
důvěrni
Co Nisse prostíral na malý ča
jový stolek rozklidal Letsler na
svých příhradách několik pěkných
škeblí jež byl dnes našel a sotva
byl poslední kousek uložil na
místo ozvaly se před síní těžké
rázné kroky
Letsler vyskočil byl to ovšem
Karolus nikoliv však samoten
Jeho duševní rozechvění se tak
rozmohlo že se musil opříti o
kamna
Dvéře se rozevřely
Vešel pouze Karolus
Ale na obličeji Karolově nebyl
jen jeho obvyklý veselý výraz ný
brž on přímo zářil radostí
"Dobrý večer pane Lctslere!
Jak se daří? Přihnal jsem se s
novinkou obrovskou veselou a
růžovou že nebudete míti pane
Letslere zármutek po několik
let!"
'Ať ščúi véjúé if Sčui Vějděí''
vykoktal samotář a ukazoval na
dvéře "Myslíš že jsem nepoznal
jeho kroků?"
Ten jenž 'stál venku a naslou
chal slyšel dobře tato slova
Ještě jedoou rozevřely sc dvč
ře a nyní ležel Georg v náručí
otcovu
"Milý synu milý synu!"
Letsler ještě jak živ nejevil ta
kové rozechvění
Gorg se svými vířícími city
zapomněl na každý zármutek pro
blaženost z objeti otcova — ba ke
všemu zapoměl že vi o tomto otci
věci které není dobře synovi
věděti
To ovšem otec tak brzo neuhod
ne a kdyby uhodl pozná okam
žitě mocnou lásku nynovskou
"Nuže"' zvolai Karolus přiky
vuje rukama ke každému mocnému
rozechvění "není on chlapík že
by každý nad ním rsdostí zapla
kal? Nyní on je zrovna takový
jakým jsem ei přál: trochu složi
tějšího těla jak mu to sluš) a
snědý a opálený jako námořník
má býti a s takovým vzezřením
vznešeného pána že se vyrovná
třem hrabatům a čtyřem baronům
nu pane kapitáne Georgu nebuď
te tak hrd — vždyť jsem Karolus
váš- Marf ačítel který má z vás
radost''
Konečně zdvihl Georg hlavu od
prsou otcových
Věř mně otče: nikdy jsem se
necitu tak blaženým jako v této
chvíli když ve tvých očích a v
síle tvého objetí pozoruji jak
jsem ti milejší od doby kdy bylo
na vlásku že bychom se nebyli
na tomto světě nikdy viděli Ach
kdybych v oné chvíli ztratil váže
ného přítele rád bych pro blaže
nost Že budu tak přijat vrhl se
třebas stokrát do moře v nejborší
říjnové nocii'
"Nu máme každý ještě kousek
sruce v Icie vpui uu íí a
rolus "abychom pochopili tento
zármutek a ztrátu Starý Storm
bom věru zasluhuje toho zármut
ku! Ale nyní ukončme smutné
řeči: nehodí se tam kde se radost
zahnízdila Podejte nyní ruku
Nissovi ubožákovi kterýž stojí a
Č:ká trpělivě že jsem se ani já
nikdy tak netvářil když jsem
uěkdy nedostal svou porci"
"Nisse poctivý věrný Nisse
ty věru zasluhuješ stisknuti ruky
a objetí! Povídám ti Nisse ne
znám nikoho na světě komu bych
byl tolik díkem povianován neboť
kdybys nebyl přišel sem
Stydlivě a s úsměvem nebeské
blaženosti vyklouzl Nisse dveřmi
ven musil obstarati domácí zále
žitosti avšak zároveň' vyplakali
se pro slova jež slyšel a pro na
ději (nejkrásnější a ncjvelkolepějŠÍ
naději v srdci Nissově) že slečna
Fanny bude míti nyní radost útě
chu za vše co vytrpěla za tu
dlouhou dobu neboť Nisse nebyl
tak hloupý aby hned neuhodl ně
které poměry třebas o nich nesly
šel jasnými slovy
Tento večer byl jedním z ne
četných opravdu blažených večerů
na Svatojanské skále
Jistě vznášel se vyjasněný duch
Nicolioin nad šťastnými kteříž k
sobě nyní těsně přimknuli
Když byl Karolus dosti pozdě v
noci odjel domů ke svým chtěl
otec se synem ještě chvíli promlu
vili Ale z této chvíle stala se
ponenáblu celá hodina a z hodin
ky několik
Nikdy neslyšel Letsler tolik
četných popisů o Helgenasu a jeho
obyvatelů Sledoval rty Georgovy
s pozorností jakoby chtěl zachy
covatislova ještě za tepla
Ale Georg byl nucen s největší
opatrností vybírati slova aby otec
o něm netušil že již zná vše
Na delší dobu nebylo mu však
možno pokračovali přirozeným
způsobem v tomto přemáhání ob
zvláště když jeho city hrozily pro
puknout! každou chvíli — a než
otec a syn tiskli se posledně k
sobě a přáli si dobrou noc bylo
vše prozrazeno
Georg hovořii jak jen nejvrouc
nřjší srdce a nejšetrnějŠÍ péče
hovořitimůže
A nočni stíny zakryly před Ge
orgem chvějící se úzkost otcovu a
jeho tváře střídavě červené jako
krev a šedé jako popel Ale slzy
jejich povzdechy a prosby mísily
se a splývaly v sebe
Georgovy rty následovaly hlasu
v jeho nitru hlasití se ozývajícího:
ve jménu svém a drahé nebožky
matky prosil o zvěst odpuštění a
smíření pro nitro Letslerovo a oba
slibovali si navzájem že to je
poprvé a naposled kdy se dotkli
nejtrpčího tajemství minulosti
Toto tajemství netýkající se
nikoho na světě mimo ně samotné
mělo také s nimi vymříti
VIII
Kdvž bouře za krutých zápasů
pevně svírá moře ve svém objetí
a divoce je žene před sebou po
drobuje se moře libovůli bouře a
poslouchá přesilu Ale když se
záoas ukončil obrací se rozbouře-
_
né moře prou sobě: tenktrát vzni
ká jiný zápas vzDiklý z jeho cej
hlubší tůně a mnohdy trapnější
nea uy uucjai ~
poctivým zápasem nepřítele proti
nepříteli
Druhý zápas zápasí se za vlast
ního bědování a vzdychání Jaké
smuteční zpěvy pěje vlnobití opu
štěnému břehu
Když bouře lidských citů ovinou
mocná ramena kol rozechvěného
poslouchá í ono libovůli
přesily Ale když se po té cítí
Frdce volno nemůžete brzo najiti
klidu z něhož bylo vyrušeno
Letsner byl za těch hodin co
hovořil se synem úplní uchvácen
silou duševního rozechvění: jedno
štvalo druhé a bouře Georgových
citů bouřila nad ním a kol něho
tak že až na svém osamělém loži
mohl uvažovati o všem co mu ony
hodiny přinesly jalo te pěti duně
ní srdce a smutečný zpív
Útrapy lítosti zoufalství a se
beopovržení již dávno utichly
usnuly Ale té noci vyvstaly jedna
po druhé setřepaly spánek 8 jeho
víček a začaly pak v tomže po
řádku jak procitly kltpati na
srdce Letslerovo
Dlouhý hluboký povzdech o
hlašoval že on slyší jak se
přibližují
Porřrráa bud
f 'o i
linUvaiv trwllor
Zfehratr a
iWinim utiTtnl Ur K lo'lrl Here
lievun-r Zlw l lro ti W l6e n ijioo
i otulHUM II idami fr li Kline Lid
Arc-ťlt4el!il l'
r
ta r w —
M — %ř l r V
SA-2WOJ
S3V T i Ut- ijuiaiUM umicimi h
Jak mnoho j'e tech kteří by byli
nehledali štěstí tak dlouhou do
bu než jo nalezli! Jak mnozí
trpěli po mesfee a nadarmo ohlí
želi se po úlevS až konečně
pravý lék v
Dra Petra Roboku
nalezli Čistí krev posiluje čivy pravidluje
játra a občerstvuje ledviny : : : : :
Lie Je pouzo obdržotl skrze njíatni Jednatele nebo primo od
Dr PETER FAHRKEY 112-IÍ4 So Hoyp8 Ave
1 CHICAGO ILL
SBSGSat
0l První česky Hudetní závod
Veškeré dechové a smyčcové nástroje
a všechny příslušnosti k nim
m liÉiíy pro lapily a Ui p úůn láslroie
CesKé tahací harmoniky
Ccnníky zasílám
zdarma
Jednatel firmy: V F- Červený a Synové z Hradce
Králové hotoviteiQ svetoznamyen nuaecnien nasiroju
Louis Viták 204 Wabash Ave Chicago Hl
FAUST SIS PIVO V TRHU
čepuje žoviální náš hostinský
Tolm OiidrAóeli: v IWlrodnf Níni
O ehutnf zákusek není a Johna nikdy nouze Kromě vf tejným st-!ouíkn! ma!
vazem obslouží ví též výbornými víny a likúry a jemnými doutníky
íísvUťvie ]e) a podruhé Jinum nepřijdete
iJiiiiiitiiiiimiiiiiiiiiiiiiMiiiiiiiiiiiiMi iiiiiitiiiiiiiiiiiiiuiiiimiiiiiiiiniiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiu
vkusné tti" r MetzfT říza! Mál stále na čepn
Zařízený HOStilUSC Výtečná vína jemné likéry
= viMtni © a vonné doutníky 3
I Antoii Linnemaiin ° pfízea kraianu žádá 1
Ě roh 13té a Dun as ul Tel L 2727 Anton Liiuomon i
SllllllllllllMlllllinilllllllllllllllllllllllllll!lllllllllilllllllllllllllllllllllllillllllllll!IIIIIIIMIII!IIIIMIIIinfí
mm RRÉjWSWJ Í1IPMY
yj i viili umu 1 1 ni w vviin iiii jl
VYRÁBÍ
v sudech i lahvích a po celém západě rozesýlá výtečný ležák
I Fřlek & Son Co
tfVelkcobclrodníci a ImportéřKl
Jiásrtnpcl firmy! L Kirselit Kr Triek frbetz
Tel ůllMz~- 1001 Faraa ul Omaha
Fred Krug Brewing €o
OMAHA NEBRASKA
Htfítní vzorný- pivovur'
Vati nejlepĎi drun ležáilru
Catoijaet a Eactret teled-á -v BOMčUcich a -vr lalwícli
Vyiovni set Ica-x-iém-j a iajaé Ixo aaepíe44i'
5AŠE ZÍSADY: jlp5í materiál a nejlepii technická doreduost
— i — Tfliká jx-ílltoht a obchodní opatrnost
SAŠE 85AIIA: Uspokojili ótxwnstTO
NA$E ODJIÉVA Ntále Ke lířtíující obchod
Dopisy sc ochotné vyřizují dle přání
HEetz Bm Brsw
g Co
Stetrl a spolelilivi sládci
-ř-#Vaří a Iabvojí výborné p1yo£~í
Telefon 119 rtrw OMAHA NEBIt
Pro stůl-
Ti kdož dovedou oceniti výborný stolní nápoj
oblíbí si zaiistó na5e "GOLD TOF" lahvové pivo
Jeat lehké perlící se a řízné a jako jest zdravé jest í
chutné Vyrobeno jest z nejlepSífto cnmele vybrané
ho ječmene a čisté vody — neníť v nim tni jediné přísa
dy jež by byla íkodlivá neb nezdravá Není to laciné
nivo v nižádném Bmvslu ale jest o jedno z nejlepSích
a ti kteříž je jednou okusili Stali se řádnými našimi
zákazníky "
Dodává se v bednách a sice v lahvích kvarto
írh neb Daintovťch Objednejte si u svého obchod
níka aneb telefonem — Teí Omaha 1542 So Omaha 8 £1%''
JETTES "eeÉOT CO ?aíí a Iabnjí 'fftonÉ síto
SOUTH OMAHA NEB
