ti
Poustevník ňa sMlc svatojanské
Román z pobřeží od Emilie Flygaré Carlénové
PŘELOŽIL HUGO KOSTERKA
Trápil-opakoval Ignelius nyní
cpit celou tvou daší vmysliv se k
satuUáfi na Svatojanské skále —
paae kapitáne oo byl tak zmučen
ach je zbytečno snaiit se
popsat jeho trápeoíi Avšik já jeho
sluJcbník kterýž jsem ho vroucně
mel rád trápil jsem se rovněž
vida mladého krásného a statného
muže usýchati v stín vida jak
nejlepSf a nejŠlechetnější srdce
drti se pod tíhou nezaslouženého
pohanění kterému se vyhnout ne
mohl vida ho krvácet tisícerými
ranami kteréž zlomyslnou mu
spůsobila a jsa nucen vyslech
nout jeho ueodvolatelué rozhod
nuti že se zřekne svého rodu ke
kterému by se mohl čestně znát
kdyby neblahé poblouzení v mládí
nestrhlo nari nezměrný smutek
jména s nímž se zříkal i svého nej
zamilovanějSího: svého starého
Helgenasu Tohle všechno můj
nejdražší mladý pane vyžádalo
si na mně nesčetně slz a jak to
odpykal on o tom myslím ví
nejlépe pouze Bůh sám
a Svatojanská skála do
pisoval Georg ta skála na níž on
posledních čtrnácte let trávil bídně
svij věk! Ale budiž Bůh pochvá
len nebof jeho duše má UŽ dávno
zase klid ó jak mu asi tento klid
chutnal po neúnavném zápase!
Klid klid pro něho — rnobu-liž si
přáti lepšího úkolu a cílel
A opětně vskočil radostný pa
prslek do očí Georgových a do
jeho nitra pokušitel
Vezmu-li sobě Fanny pomyslil
si bude otec nucen zřeknouti se
svého pCalěuúiliO pozemského
přání OŽením-li se vsak s Elvirou
tu mu pomohu poznat jediný zá
blesk blaženosti kterou mu život
ještě nabídnouti může
A rychle — boje' se aby touto
nebezpečnou myšlénkou nebyl
zpět uvržen do starého bludiště —
sebral dohromady zápisky ony
zápisky které u něho vzbudily
nejhlubš! ošklivost a hrůzu přede
všemi bludišti a ve svém nitru
posílal hluboký povzdech vděčno-
6ti za to že jeho matka neměla
nikdy tušení o tajemstvích svého
manžela '
Ignelius přinesl klíče- c
Šli nyní společně dlouhými
pustými chodbami a když sestou
pili do předsíně a kráčeli schodi
štím tolika pověrami ověšeným
vedle starých rytířů' nad jejichž
kolosálními hlavami vítr ustavičně
vířil uschlým listlmkteré se dosud
chvělo v korunách stromo zase
ptal Georg: Tato stará tak zv věž
je věru velmi neútulným hnízdem!
Byla - v -
zamilovaným místem ne
božtíka barona Wiiheima! doplňo
val stařík Ignelius Bůh' mně
odpusť že jsem tak neopatrně
pronesl slovo nebožtíkl Není-liž
jeho život příliš trpkým a není
takřka podivno že bych byl bez
mála také sám baronem kdyby
vše pokračovalo řádně?
Také myslím že jím dosud
jste a vším právem a kdyby
proces nebyl něco nanejvýš pro
tivného poněvadž by tím vyšlo
mnoho starých věcí na jevo mohl
byste velmi íehce dokázat své
právo na líelgenas-
Při těchto významných slovech
pocítil Georg v nitru svém tíhu
trápení Jeho myšlénky obletovaly
otce á to v době když se tento
rozhodl dát v sáku ceou za kte
rou si byl koupil štěstí lásky
Ó moje máti moje máti zvolal
takřka hlasitě
Ano zde bydlila! odpověděl
stařík příliš jsa dalek myslit na
zármutek kterýž v tomto okamži
ku tísnil Georga
Ignelius pokládal vždy sňatek
pánův za zákonitý neboť nikdy
mu nenapadlo že by to mohlo
býti jiné ř "
U starých dveří před - nimiž
Elvira jednou s chvějícím srdcem
a nanejvýš romantickými nadějemi
stála a naslouchala stál nyní také
Georg a naslouchal" —
Závora byla tiše spuštěna klíč
zaskřípěl a Ignelius kráčel na
před s lucernou v ruce ukazuje
cestu-
Jaké mocné tíživé a rozechví
vající city zmocnily se syna když
učinil první krok přes práh těchto
komůrek které svými zdmi chrá
nily mnohou smutnou vzpomínku!
Tyto komůrky kde on sám jako
děcko žilr-kde +o -něžná matka
laskala kde plakala nesčetněkráte
horkými slzami a snažila se laska
vými slovy zmírniti zasmušilost
'milovaného manžela kde těžké
kročeje jeho otce se rozléhaly
když oo v bezesných nocecb štván
Pokrnfováiit
mocnostni žárlivosti
putoval sem
tam) ó tyto prostranné vážné
komůrky obsahovaly celé moře
vzpomínek!
Od nich též uchoval si upomín
ku na bouřlivou noc kdy jako dítě
viděl velké vlny zmítat se kolem
Člunu' který je po té vezl od této
Btaré tajůplné budovy kde zdra
ví jeho matky přišlo k prvnímu
nevyléčitelnému úr?u
Dlouho stál Georg tiše upro
střed krajní místnosti jako by
poděšen pohledem na každý před
mět který ho strhoval nazpět do
uplynulých dob
Konečně se přece vzmužil: jeho
zrak tikal neklidně s jedué strany
na druhou a když po tS vešel do
sousední komůrky a spatřil tam
šicí stolek a malý klobouček tu
bušilo jeho srdce tak že mu již
hruď nestačila
Zmocnil se rychle toho klobou
čku který kdysi nosila jeho matka
přitiskl jej v omámení ke svým
retům slzy jeho na3 skanuly ho
vořil slova bez vnitřní souvislosti
a vrávoral konečně omámen ne
zkrotným duševním rozechvěním
na pohovku na níž jeho matka
ta ubohá matka tak často odpo
čívala
Bůh mne cbraB pomyslil 6i
Ignelius mně se zdá že Šílená
krev opět straší ubohý mladý
pán!
A zde zde sedávala — - zde kde
nyní sedím já? Ach pane Ignelie
jak jsem vám povděČen že jsou
tyto komůrky tak zachovány! Vrá-tím-li
se někdy zase na líelgenas
budu je pokládat za posvátnou
kapli kdež v nejhlubším tichu
bude se ozývat mému sluchu ká
zání kázání obsahující všechny
ony velké a důležité nauky které
bych si měl velmi dobře vštípili
do paměti a které mně vysvětlí
pochybnosti a zmatky jež příliš
často vyvolávají vzpouru v mé
rozvášněné mysli Zde budu lépe
než kde jinde slyšet matčin hlas
fejí něžné prosby její jemné na
pomínání ó vždyť už je sly
ším pobízejí mne abych prchl
— a již poslouchám!
} ť v -i ' III
-Sluneční paprslek šerého chlad
ného podzimního jitra ani si ještě
neprolomil cestu těžkými záclona
mi do žlutého pohostinského po
koje když mladý kapitán kterýž
po své noční návštěvě věžních ko
můrek si byl už několik hodin
odpočinuly rychle vyskočil
Nechtěl zmeškat ani jedné mi
nuty: musí rozhodně domů! S
tímto rozhodnutím usnul s tímto
rozhodnutím procitl — vše vše
ustoupilo promyšlené touze spo
činouti na vytouženém srdci otcovském-
' - - -: '
A tam v onom přístave na
prsou otcových najde konečně sám
klid!
"' Bude moci říci: Hleď otče
vím všechno znám tvé nejvrouc
nější přání vím taktéž že mne
Elvira miluje že ji sám miluji
přede všemi ba i před Fanny A
přec nebudu se moci těšiti z klidu
ani ze štěstí nebudu-li moci vložiti
ještě jednou svůj osud do rukou
Fanninýcb: ona ona ať vše roz
hodnel Dá-li mně — jaký nyní jsem
a jaký jsem býval — své věrné mi
lující srdce řekne-li: Georgu přes
víechna tvá šílená poblouzení od
pustím ti vše věřím ti a chci býti
tvoit neboť víťúžt hejs ani zpola
tak zbloudilý a nerozumný jak by
se zdálo všem kteříž tě tak dobře
neznají jako já! - tu stanu se roz
hodně jejím z celé té duše neboť
po boku Fanninu neexistuje ne
zdar rozmrzeiost a sklíčenost
Avšak odmítne-li mne Fanny
vykonal jsem alespofi vše co po
ctivý muž vykonati -může aby
napravil čím uškodil a pak mně
zbude vyhledat místo blaženosti
po boku Fanninu nebe po boku
Elviřinu
K tomuto zdravému a dobrému
rozhodnutí byl jsem--otče když
už jsem takřka kolísal uveden
tSmitéř zápisky o nichž jsem se
domníval že povedou k jinému
cíli Ale tvůj krušný osud milý
otče bude mít alespoň ten dobrý
výsledek že udrží tvého syna na
stezce povinnosti '
"Cože — ty už jsi připraven na
cestu Georgu?" ozval se po něja
ké době hlas vojenského kapitána
"Ano pane kapitáne a nyní
volají mne domů "dvě povinnosti
Již před několika lety když jsem
odjížděl ž domů jako samostatný
dostal jsem od otce důležité listí
ay obsahující vypravováni o jeho
životě Ale snad ani nechápete
pane kapitáne proč jsem se jich
dřivé nedotkl leč až včera večer
když překonán příliš silným citem'
že jicm mohl upadnouti do pout
spěchal jsem sem abych se pte
svědiil zdali i ony listiny by neu
zavřely svazek
Georg nestačil domluvili: vrhl
se do náručí které jeho starý chtí
a příbuzný otcovsky k němu na
přáhl a dlouho tak zůstali aniž
j-diné slovo přerušilo mlčení
"Ko ječně!" řekl vojenský ka
pitán tlumě útok překypující růz
norodými dojmy "Již dlouho
velmi dlouho čekal jsem na tento
okamžik milý synu! Věděl jsem
že máš u sebe otcovy listiny a
věřil ctíle že musí konečně nastat
chvíle kdy budeš jasně viděti"
"Dobře ale co jsem tím vyzí
skal? To přesvědčení že člověk
vyhovující slepě svým vášním
konečně jim podlehne: Nejsem
dues stejně přísně vázán starými
sliby jako i včera?''
"To jsi nebo čest tě váže Ale
Georgu" — důvěrné slovíčko pro
nesené otcem který se nechce
tvářit neznalým toho co bylo
vždy příliš zřejmo — "dostaneš-li
odmítnutí tedy nechvátej příliš s
návratem sem! Prosím tebe snažně
o to neboť nevěřím zcela tvému
srdci: jest dobré jako zlato ale
příliš vrtkavé že nelze na něm
budovati Štěstí mého dítěte roz
umíš převyšuje daleko mé vlastní
a kdybych tě měl jednou obvino
vali proto že její mladický život
uplynul bez radosti " Vojen
ský kapitán se odmlčel
Georg zbledl
"Se při sám Bůh!" řekl "ten
to strach snižuje mne pod vši dů
stojnost! Mohl jsem milovat dvě
ženy současně dokud jsem nebyl
posvátnými pouty vázán k jedné
z nich avšak nyní poznávám a
oceňuji též dle toho svou blaže
nost Že ta která bude velkomysl
ná a odváží se k pokusu se mnou
najde ve mně nejněžnějšíbo a nej
věrnčjšího manžela!"
Trapný úsměch proběhl rety
vojenského kapitána
"A budeš moci býti Šťasten
kteroukoliv z nich kterou ti osud
přidělí? Máš ovšem srdce dosti
prostranné "
"Nikoliv tak prostranné jako
dříve pane kapitáne! Před rokem
domníval jsem se že budu oprav
dově šťasten jen s Fanny Nyní
naopak se domnívám že mohu
býti sice s ní šťasten ano musím
přiznat že pokládám za zhola ne
možné býti nešťasten s takovou
ženou jako jest ona ale zároveS
musím se též přiznali že si před
stavuji mnohem větší blaženost
bez míry a konce které rozhodně
dosáhnu položím-li neznepokojuje
si výčitkami své srdce svou duši
svou viru a cely svat život k no
hám Elviřiným — odpusťte musil
jsem konečně jednou proslovili
veřejně toto jméno! '
"Nuže především nepochy
buji Georgu rozhodně o tom Že
bys při své ohnivé povaze cítil
blaženost i omámivou Avšak oka
mžik kdy poprvé sevřeme zbožno
vanou ženu ve svém náručí rychlf
přechází Jiné chvíle měsíce
léta následují a nehospodaříme-li
s blažeností aby stačila spláchnout!
co v životě je suchého a chladného
pak stanou se pozdější léta tou
měrou prázdnými jakou byla prvá
bohatá Ty bys si potom jistě při
pomínal že asi Fanny truchlivě
tráví život pro tebe a že bys byl
při své prudší povaze Šťastnějším
po boku manželky klidnější duše
mírnějšího smýšlení a povolnější
povahy než jakou jest Elvira-'
"Nikdy se toto poslednější ne
uskuteční! Jsem ovšem člověk
prudší krve a ohnivějšího cítění
avšak i kdyby byly tyto sebe ohni
vější a kdybych sebe hůře plýtval
nadzemskou blažeností kterouž
saaě nebe uštědří budu li moci
jmenovati Elviru svou bude bia
ženost ta příliš nezměrná čistá a
svatá než aby se kdy ukončila
nebo připouštěla myšlénky jí ne
důstojné Vzpomínka sice i potom
bude předvádět mým zrakům vlíd
nou podobu Fanninu avšak nikdy
v tom světle v jakém jsem ji dříve
vidíval Jestli mne nyní naposled
odmítne učiní-li to vůbec pak
bude mně jen přítelkou z mládí
milovanou sestrou"
"Rád ti to vířím! Avšak po
hlédněme nynf na tu věc z jiné
stránky Tys nepoznal mnoho
vnitřních vlastností Elviřiných:
nevíš nemá li ona stejně prudké
ač nikoliv tak těkavé city jako ty
Elvira je moje dcera moje hrdost
moje radost avšak nejsem proto
slep k jejím chybám kteréž ani v
mých očích ziejsou zastiCovány
ušlechtilými vlastnostmi ji zdobící
mi Což kdybys vzbudil její žárli
vost — povídám ti: nikdy by ne
snesla trpělivě ani stínu podezřeni
A rovněž mám za to že nevytratí
se nikdy tipláš z její paměti tvůj
bývalý poměr
Nyní stál Georg mlčky několik
okamžiků -
Po té zvolal se silným roze
chvěním: "Pane kapitáne! Zna
mená tohle všechno: nešpoři!
jsem oyuí ničím bych ti dal na
jevo co si z celé duše a ze srdce
pleji totiž abys nikdy nepřekročil
práh Helgenasu?''
"Ty prudká hlavo víru zbyteč
ně mluvit a tebou otevřeně!
Vojenský kapitán napřáhl ruku
které se Georg žádostivě zmocnil
a kterou pevni stiskl ve své
"Můžeš pochybovat! když zde:
Btojíme cba poslední potomkové
našeho rodu Že si nepřejit celěho
srdce aby starý a mladý kmen se
spojily jediným spůsobem vracejí
cím ti majetek tvých předků Pro
zatím spoléhej na má slova ať tvá
manželka bude slout Fanny nebo
Elvira má požehnání bude
provázet tebe a ji vždycky"
"Ó díky vám za ta slova která
ve mně rozněcují největší potěše
ní jaké prozatím pocítiti mohu
A vrátíra-li se nebojte se ničeho!
Jako ženatý budu náležet svou
láskou pouze jedné a tato láska se
bude projevovati tak že nevznikne
záminka aby někdo pochybovalo
její ryzosti a trvalosti''
"Prozatím milý synu" vpadl
do řeči vojenský kapitán "odjedeš
bez rozloučení''
"Bez rozloučení aniž vyhledám
tu kterou snad už nikdy nespa
třím jak bych byl toho všeho
schopen — či je to snad jejím přá
ním?'' "Myslím že je to jejím přáním
Přirozeně je tohle záležitost v
které pátrati nemohu ale soudím
tak z oné okolnosti že nepřišla
včera večer k večeři a že se ani
dnes ráno neobjevila''
"Jen aby'' vykoktal Georg
který úplně zbledl nově pojatým
přesvědčením že Elvira je nemoc
ná a že se něco před ním tají —
"jen aby ona ''
Styděl se prozradit svou obavu
"Co chceš říci milý hochu?"
"Včera večer zdálo se muě tak
řka (byl jsem však v náladě že
jsem se mohl snadno klamati)
jako by jako by nebylo vše
fik jak by býti mělo Ona - sch
pane kapitáne nevysvětluje si
správně mou úzkost byl jsem
dosti pošetilý domnívati 68 — ani
se neodvažuji to dopověděli: snad
mně pane kapitáne rozumíte?
"Rozumím Georgu! Avšak tak
nebezpečně si nepředstavuj smý
šlení Elviřino Že by onemocněla
zármutkem když ty kterýž nejsi
anebo nemůžeš býti pro ni ničím
odjíždíš! Jí nebylo skutečně nějak
dobře a že přišla k čaji stalo se
tuším proto že ti chtěla odnít
různé domněnky které by urazily
její jemnocit Nyní ráno vím urči
tě Že ona je úplně svěží ale nic
méně zůstane přece ve svém po
koji aby nám oběma ušetřila
zaraženosti při loučení''
Toto vysvětlení daleko toho
aby Georga upokojilo přililo jen
oleje do ohně
Nahlížel zcela dotře že se vo
jenský kapitán vyhnul pravdě ale
chápal a schvaloval také přirozený
cit kterýž ho přiměl by hájil
tajemství dceřino které ani Igne
lius starý domácí služebník ne
chtěl prozradit
Vzdychaje zhluboka obrátil se
zase k svým zavazadlům při čemž
pronesl víc pro sebe ' než pro vo
jenského kapitána: "Učiním nej
lépe když se co nejdříve odtud
vzdálím!''
"Jak brzo chceš mít povoz za
pražen milý Georgu?"
"Za dvě hodiny pane vojenský
kapitáne!!"
"Dobře milý hochu Za
hodinu očekávám tě s Igneliem u
snídaně"
Vojenský kapilán přivřel dvéře
"A musím odjet aniž se a ní
spatřím ano tak je to dobře —
alespoB mně zbude trochu klidné
ho rozumu"
Za několik hodin po té zane
chával Georg za sebou líelgenas
V ložnici Elviřině byly dlouhé
záclony napolo vytaženy
Noc která ji nechala beze
spánku byla za to bohatší trápe
ním „Noci žárlivosti nejlépe nám
poskytují představu o pekelných
mukách
Elvira ocitla se v pekelných
mukách '
Nočním napjetím vysílená víta
la konečně ráno které jí mělo dát
poslední ránu a změnit trápení
kolísající mezi strachem a nadějí
("bude on moci odjet nebo ne?")
ve skutečnost nepřipouštějící od
volání Vstala usedla k okna aby si
dobře vštěpila rysy které snad
dnes vidí naposled-
Dlouhé Čekání než se on ko
nečně objevilzdálo se jí trápením
jež nebylo dosud nikdy tak kru
tým bylo jí jaVo by jí srdce pře
stávalo biti Než dobrý byl tento
stav nlowoci: přála sobě aby
trval jcšll dlopho -
A nyní ozvaly se po dvoře
kroky -
Elvira povstala jako dotknutá
neviditelnou rukou Každá její
žilka života Duši vrátila se schop
nost trpětí srdce bušilo dvojná
sobnou rychlostí krev kypěla
zrak jí pálil rty se chvčíy nervos
ním chvěním byl to přebytek
života
Stojíc u okna naklonila bo do
něho Čínskými síťovými žalusie-
mi mohla jsouc sama ukryta
viděti Georga když on po boku
jejího otce kráčel dvorem k povozu
Elvira viděla jak jeho zrak s
neklidem těká kolem a konečně
jak takřka přirůstá k jejímu oknu
— a četla v těchto zracích výmluv
nou prosbu: rC2 jeste jednou
smím zahlédnout tebe
Pouze s nadlidským působením
studu byla zadržána aby neod
strčila divoce žalusie a záclony
Žensko it slavila vítězství
Konečně zmizely drahé okamži
ky: on odjel
Na smrt bledá s černými vlasy
spuštěnými kol bílého ranního
úboru stála Elvira oněmělá zá
rmutkem
Napjctí její však se pomalu
umenšovaložár v očích vyhasínal
6rdce bušilo zdlouhavěji rozbou
řená krev se tišila: divoký život
klesal nazpět ke svým pramenům
Tu přišel otec kterýž ji přitiskl
na sva prsa a rcki s nánosu:
'Nyní mohu být na tebe hrd
děvče! Kdybys byla sebe méně
posunula záclony musil bych se
začervenat pro tvou slabost "
"Nebuď na mne brd otče ne
zasloužím si toho: on zná mnohem
lépe mou slabost než snad otče
tušíš!"
Elvira byla této chvíle v takové
duševní náladě že pohrdla před
otcem vší přetvářkou
"On je sice přesvědčen žc opě
tuješ jeho Žár avšak neví do jaké
míry"
"Suď tedy sám otče I"
A posadivši se k otci a sklonivši
hlavu k jeho rameni vypravovala
mu o mnohých věcech o nichž
kapitán "ani nesnil": o scéně v
Goteborgu mezi ní a Georgem a
návštěvě Svatojanské skály o
svých dojmech za oné návštěvy i
po ní o své žárlivostí na sokyni a
o svém polouvědomělém zlém
úmyslu: chtít předstíraným chla
dem s ustavičným hovorem o
Fanny dohnat náklonnost Geor
govu do krajnesti zkrátka: o své
veškeré vnitřní historii při níž
nespořila ničím čím by se posta
vila sama do stínu
' "Tak bídnou tak opovržení
bodnou otče učinila mne tato
šílená láskal Ale nyní kdy už jest
všechno odbyto musím ještě při
pomenout že mám dosti sily po
děkovat Bohu že se on nestal s
takovými podmínkami mým A
mimo to zbývá mně smířlivá vzpo
mínka: včera večer dovedla jsem
se od něho vzdálili kdy by vlastně
bylo stačilo pouze půl slova mého
aby on zvrátil všechny své úmysly
a abych ho najednou viděla klečet
u svých nohou a žebroniti o lásku
Byla jsem dosti silná že jsem po
slechla lepšího hlasu než je váše3
byla jsem tak silná íe jsem ho
žádala aby odešel že jsem mu
řekla že jsme rozloučeni — a že
jsem to též tak mínila toho dů
kazem jsou boje dnešní noci
vítězství tohoto rána které ostatně
nebylo lehce dobyto: již po desáté
chápala se moje ruka záclon"
"Chvála Bohu milé dítě tak tě
alespoň opětně pozdravuji s úctou
otcovskou! Kdybys nebyla toto
poslední připomenuly byl by můj
zármutek velký Nyní však děkuji
ti za tvou důvěru! Nebyla jsi na
cestě dobré nicméně vrátila jsi
a za
to nebudeme nikdy moci s dosta
tek děkovali Bohu a velebit! ho
Kdyby se byl Georg takto stal
tvým nebyla bys měla nikdy
štěstí"
"Ne bývalo hy vždy velmi
ztrpčováno Nyní ho dostává Fan
ny nazpět: já jsem se ho zřekla —
já otče!"
A prsa Elviřina dmula se po
vzdechem jehož hloubka a trpkost
napovídaly jak mnoho námahy jí
toto já stálo
Vojenský kapitán nezmínil se
slovem o tom co mluvil a ujednal
s Georgem pro případ že by tento
dostal ještě jednou košíčkem od
Fanny A aby Eiviře odňal veške
rou naději jestli se snad tato proti
jejímu vědomí zachytila v jejím
srdci řekl jí: "To také tě může
uklidnit milé dítě že víš že on
nyní jedná úplně ze své vůle
Včera večer přečetl zápisky které
mu byl odevzdal jeho otec Poznal
z nich tajný poměr vížící ho k naší
rodině poznal že bys mu mohla
navrátili jeho kmenový statek a
přec ml sílu poslechnout povin
nosti" Sněhobílé tváře Elviřiny oka
mžité vzplanuly
"Je to jisté otče — ví on o všem
a přec mnou pohrdnuli''
J4 "Proč používáš toho urážlivého
slova milé děvče? Neřekla jsi
3ama před chvílí že's ještě včera
mohla" "
"Ó otče nemluv o tom!''
PokriCoTioi bud
"Let tho COLD DUST twlsis do your work"
f %
IQ ú
Óč čistším a třpytnějŠím byl by tento svět kdyby kfj
každá hospodyňka používala
MNOZÍ— vaše radosti DĚLÍ— vaši námahu UBÍRÁ —
vám starostí PŘIDÁVÁ — vašemu životu
y Mada only by THE N K FAIRBANK COMPANY
ChlcířU íe York Boilon St Louis Makcri ol OVAL FAIRY SOAP
NEBRASKA CYCLE CO
Velký výprodej šicích strojů
Právě jsme obdrželi železniční náklad Wheeler & Wilson Bail
Bearino šicích strojů a nemáme místa kam bychom je složili
proto prodáváme během tohoto týdne
ÍOO áioicli stroj "Cl
V těchto zahrnuty jsou šicí stroje všech soustav vyráběných
a to za ceny v Omaze dosud nebývalé
Zamýšlíte-li si koupili šicí stroj neopomeňte nás navštíviti
$300
flOoe llcii roje
pouze
Třicet tH tvr t Heleh ftrojů Jel iton
ddklftUaé li kfcréi budou konnti ilolrou
luthif pit! Jdn íiisi-f-te ' j
ni itarí upoili k l hudels mltl U(
dobr ileí itroj Judeu TvU
Budeme prodiTMl uraten mnderni
él"'! $1500
"Unx top" llcl "troje r druhá ru ky Jri! dle
rlnmnfnf nho tivlv dříve liu-lné pn
115 budou utiti touto tfden $500
Pronajímáme šicí stroje za 75 ctů na týden
Opravujeme a prodáváme jednotlivé části ku každému šicímu
stroji vyráběnému
Vyučujeme zdarma Šiti na stroji každý čtvrtek a sobotu
NEBRASKA CYCLE CO
UEO U II KEL řldltel
Telefon 1GG2 Koh 15 a Harney nl
334 Broadway
Council Bluífs Iowa
612 sev 24 ul
South Omaha Neb
mm umím mim
nnmiTi lir naiii ! iti 7
-vyrAbí-
v sudech i lahvích a po celém západš rozesýlá výtečný ležák
£ E Mok & Soa Co
"-Veikcobcboómci a iraportériT
3Lipio"vi3sr a lik:éh-ů
Sástupciřirasj: L Kírscht Sr Frlca erbetz
Tel 544=— lOOlFarna nl Omnlia
Fred Krug Brewing €o
OMAHA NEBRASKA
íStňtiií vzorný- pivovnr"
"Vátí aejlepšl dralo Jálsu
Ca"blnot a Eactxa "bledá t OMilcdicla a v lalwiclJ
ZÍSaDY: Ncjlcpil matí-rlál a doJIciiÍÍ tídinlt lá dotlnost
— Veliká pcílltost a obchodní oputrniďt
SAÍE SNAHA} 1'KpvMiti otxfcnstro
5A$E ODIÉSA Mtáte ae ZTÍttaJW b£464
Dopisy se ochotné vyřizují dlo přání
Metz Bros iřéw
I 0©
Staří a spolelilrv-i sládci
-J-?VaH a lahvují výtorné tÍYO:—
Telefon 119 SB32ss-OMAHA NEBR
Pro stůl
Ti kdož dovedou oceniti výborný stolní nápoj
oblíbí si zajisté naše "GOLD TOP' lahvové pivo'
Jest iehké p rh'ct se a fízné a jako jest zdravé jest i
chutné Vyrobeno jest z nejlepíího chmele vybrané
ho ječmene a čisté vody — nenítf v něm ani jediné přísa
dy jež by byla škodlivá neb nezdravá Není to laciné
pivo v nižádném smyslu ale jest to jedno z nejlepších
a ti kteříž je jednou okusili stali se řádnými našimi
zákazníky
Dodává se v bednách a sice v lahvích kvarto
vých neb paintových' XJbjedacjte si u svého obchod
níka aneb teleíOBcra— Tel Omaha 1542 So Omaha 8
JETIER EEEVIKG CO Taíí a laUTUjí TflOTŠ jlTO
SOUTH OMAHA NEB
M
A - J - # MT #