Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920, September 24, 1902, Page 6, Image 6

Below is the OCR text representation for this newspapers page. It is also available as plain text as well as XML.

    G
Poustevník na slíále svatojanské
Román z pobřeží od Emilie Flygaró Cariénové
PŘELOŽIL HUGO KOSTERKA
®I1L III"
IVkračoviui !'
Takový byl múj živol! A přec
jse n jen tak slil) jako bývá mnohý
jiný Vlastní moje ruka nesvalila
na mne ony události Ala bídná
moje slabost nebylá plipřažena
pevnými uzdami A tak se stalo
2t jsem byl za to uvržen Jo pout
hř'chů jiného člověka
TotS hrozné: hrál jsem v tomto
Fmutnčm diamaií pouze úkol ná
stroje — — — Henrika Lyla pře
svědčena že nemCžo hludat u mne
ničího lc ntjvit'! cinlivoít Z
vděčnosti íidělila mtifi že Rtchar
dav dopis Leopuldiaě připravil
tuto o poslední jiskčrku rozumu
literou zpráva o jeho smrti u ní
ještě zanechala Hrozné vědomí
že vlastně ona sama tíai že ae-jy-hovžla
jeho prosbě aby se viátiia
byla příčinou krvavého konce
jakož i trapná myšlénka že Ri
chard odešel na věčnost v domněn
ce o její vině dodala f pobledni
ránu: v dvaadvacíti letech byla za
živa pohlbena mezi zdmi ústavu
choromyslných odkudž vyšla te
prve po mnoholetém zápase aby
se zase spojila se svým miláčkem
Když jsem se uzdravil byl
jsem pohnán před soud Richar
dovo psaní bylo prostřednictvím
Henriky dodáno k soudu nebeť
její nenávist k Leopoldině dosud
nevyhasla: pověst ubohé měla býti
úplně zničena a můj poměr k obě
ma manželům měl přijít úplně na
světlo
Nicméně nenašlo se důkazu v
této smutné záležitosti: nemohla
se vyjasnit Tvrdilo seže Richard
padř v souboji mezi námi v jeho
pokojí a toto předpokládání odu
vodSovaly obě pistole naležené v
pokoji"
Též však bylo pokládáno za
možné že jsem beze všech pří
prav ho střelil a že po té donucen
svědomím chtěl jsem se sám při
pravit o život
Jiní však pokládali za pravdě
podobnější že Richard vystřelil
obě ráay Konec dopisu jeho
manželce dokazoval zřejmě že
měl tento úmysl již dříve
Když takto uplynul celý rok
byl jsem konečně odsouzen pro
pokus sebevraždy a nabyl svobo
dy avšak celá záležitost posunula
se do budoucna
Moje cest byla navždy poskvr
něna
Vrátil jsem se na svůj starý
Helgenas uzavřel se úplně od
světa nestýkal jsem se s nikým
nemluvila nikým leč s Igneliem
a byl jsem v pětadvacíti letech
tělesně i duševně samotářem člo
věkem se scvrklým srdcem bez
nadějí bez budoucnosti — a
bylo nefborší — bez klidného svě
domí
A přec někdy za tohoto trapné
ho života musil jsem se cbvíti
kdykoliv mohla se sporná záleži
tost obnoviti Možná že sluha
spravedlnosti někdy zase kus za
kusem bude odhalovat! obraz smrti
který v mém nitru byl ukryt
Možná že zase jednou uslyším
cizí rty s lhostejným chladem zne-
svecovati jméno ueopoiduno a
Richardovo Na své vlastní jsem
při tom ani nepomyslil
Ó tato věčná myšlénka byla by
bezmála spálila můj mozek v po
pel
Neurčitá touha vyvolaná pev
nou vůlí nebýti pohaněnu a zneu
ctěnu víc než už jsem byl přemě
nila se konečně ve Sxní ideu žiti
od této chvíle jako poustevník
Dal jsem si proto zařídit dvě
komůrky v severní straně včže a
to byla jediná zábava která mohla
na nějakou dobu zaměstnali mé
myšlénky
V těchto komůrkách odkudž
měl jsem ve vlnách mořských ne
mizící obraz svého vnitřního živo
ta uzavřel jsem se od veškerého
světa lhostejný k různému vy
světlování tohoto dobrovolného
uvěznění
Chtěl jsem zkrátka mít místečko
kde bych se mohl nevyrušovaně
živiti svým trápením — výčitkami
svědomí jimiž jsem byl ustavičně
drážděa k ošklivosti nad sebou
samým a veškerým lidstvem
Moje zdraví se tím pomalu po
chroumalo Skončí še brzo mé
trápení?
Ó nikoliv neskončí! Za to se
však moje mysl ponenáhlu tak
pornltla že jsem se hrozil děsné
tcažaosti že bych i ji semnsil
odstěhovat do podobné budovy
jaká přijala Leopoidinu
Neprotivil jsem se již prosbám
IgneHovým nýtrž dal se jím pře
mi jvit abych odjel do ciziny
'' Nyní ví hal jsem se z jedné
A opojen
mi zbraní
krajnosti do druhé
tisícerých zábav bylo
které jsem se zmocnil bych zahas
pokušitele na útčk
Ale bylo kdy dobyto vítězstv
takovými zbraněmi?
ZapaJalo-li večerní slunce nad
požárem orgií vynořoval sr- ji
mrazivý culad a zbouba rána pro
duši A tenkráte prchala ona čpít
do své opuštčé osamocenost
Deset let vkkl jsem se Umlo
střídavým Životem trapnější ne
člověk obtížený všemi těmi z!oči
ny které na rnns byly svaleny
V té době byl jsem několikrát
ve Švédsku ale trávíval jsem ten
krát obyčejně čas ve svých věž
nich komůrkách
Ve všem co se týkalo majetku
vládl Ignelius podle své libosti
Mezi všemi pobloudilými rá
pady která mne v té době navští
vily vznášela se i myšlénna ž
bych měl odevzdat Helgenas jiné
mu maetniku a vydávaje se za
mrtvého nechat jej dědictví přejít
na bratrance tehdejšího nadporu
číka barona Arsolda von U jedi
ného Člověka vedle Ignelia
němuž jsem měl úctu a přátelství
neboť když se oda mne moji bý
valí známi oJvráth přisel on
najednou a nabízel mně svou spo
lečcest své přátelství svou útě
chu ačkoliv jsem nechtěl aii
mohl užít jeho ochoty
Když takovým krokem předsko
čím budoucnost domníval jsem se
že se alespoň zbavím strachu že
se musím znova dostavit před
soudnou stolici: Henrika má za
přísáhlá nepřítelkyně žila ještě
Tento úmysl nebyl by se vlasť
ně nikdy uskutečni' kdyby se mů
osud nebyl pozměnil tak že jsem
v něm vlastně ve výhodě
Opět uplynulo několik let
Nešťastná zničená Leopoldina
odpočívala už dávno v hrobě
který ji mé poblouzení připravilo
Henrika zmizela z kraje kde se
ony trapné události přihodily a
netrvalo dlouho kdy jsem se do
věděl že i ona je mrtva
Oua ta fúrie vyvrhel z pekla
šla konečně skládat účty ze svých
činův a z jejich následků
Pocítil jsem nyní zvláštní od
lehčení zanechal jsem svého tě-
kavého života svých smutných
věžních komůrek a odstěhoval
jsem se zase do bytu který jsem
za svých lepších dob obýval
Někdy přijímal jsem též návště
vy a naslouchal znova radám sta
rého Ignelia abych se oženil a
započal nový život
Kam jsem se však měl vrhnout
s takovým návrhem? Mé neštěstí
bylo dostatečně známo než abych
se mohl pokusit získat si některé
dcery mého stavu A ať bych si
byl vyvolil manželku z kteréhokoli
stavu domníval jsem se že nebu
du moci žádné nabídnout by se
mnou sdílela jméao které získalo
takové hanebné pověsti
Má opuštěná samota a má pro
citnuvši touha ještě jednou při
mknout k lidstvu zvítězily koneč
ně nad jakýmkoliv rozpaková
ním
Zahájil jsem korrespondenci s
jedním sousedem schudlým šle
chticem majícím Jcoru kterouž
jsem byl několikrát viděl a která
jak jsem soudil měla dobráckou
a milou povahu Kojil jsem se
nadějí ža jejich chudoba nakloní
je ménu návrhu Ale "jak krut
byl jsem sklamáa! Zde máš chlad
nou urázbvou odpověď kterou
mně poslali: '
Jsem chudý člověk pane baro
ne alo moje dcera bude mít vě
nem neposkvrněné jménč a proto
nezazlíte mně pane barone že :
já činím týž nárok u jména kte
rého se jí má příště dostat až
odleží jméno svého otce
Dovedeš si asi představili jaký
účinek na mne toto pianí mělo
Georgu!
Moje stará roztrpčenost proti
lidem znova procitla
VI
"Nuže milý synu nyní jsi pře
hlédl prvou list mého života
Viděl jsi jaké nedohledné násled
ky zanedbaná přísnost k prvým
nebezpečným dojmům namnerá
nu za ranou svalovala
Toto byla má viditelná světu
známá historie
Vyslechni nyní druhou kteříž
Ďikdy-před tán nepřekročila hranic
mého vlastního světa historii
která provždy zústaniž jea mezi
mnou a tebou!
Čtrnáct let uplynulo od doby
kdy vycházelo slunce nad krva
vým jitrem ca Sorgeaíri
V posledních dvou letech opu
sál jsem Helgenas
Tenkráte procitla v mém nitru
rolivoá touha nsvštívit hrob Ri
chardův a Leopoldinin a pomodlit
e nad jejich popelem
Iuntlius který nepozoroval ú
H(c!iu mých cest nyní nebyl
nikdy kliduým dokuj neměl mne
::í oiíth protivil se silni tomuto
léim úroyslu
A!e moje nová toha byla mno
hem iiitiijJí nuž všechny jeho dl-
vody a prosby Musel jsem se roz
hodně vydat na cestu
A odjel jsem
Tentokráte nedal jsem se smě
rem jakým jsem jindy jezdíval
nýbrž zabočil jsem víc do země
abych se ponenáhlu připravil na
shledání se s místem jež uernělo
vyléčit rány mého srdce (ty ostat
ně nevyléčí se nikdy) nýbrž na
opak je ještě vícs zakrvácet
Míl jsem příčinu se domnívat
že Čtrnáct roků Jo té míry změnilo
můj zevnějšek že setkárn-li se s
nljikým známým z dřívějška
mohu býti jbt že nebudu poznán
Ale eho rozhodně bylo zapotře
bi pro tuto jízdu byla upJai zmu-
aa jména a stavu Jmenoval jsem
se Letslerem a cestuval jsem
pouze za tím účelem abych po
znal kraj
Nechci se zdržovat při nepatr
oých podrobnostech aneb dojmech
která ona cesta vyvolala
Chvátám k poslednímu vývoji
Jednoho rána vydal jsem se
před východem slunce abych za
nejpalčivější doby dne mohl od
počívat z noclehu na cestu a
slurce neoblažovalo dlouho zemi
svým blahodárným světlem když
jsem kráčeje po příjemných okli
kách lesní stezky — povoz jel na
před — najednou ocitl se uprostřed
dobti volné prostory na níž něko
lik rozestavených laviček dokazo
valo Že jsem nedaleko nějakého
statku
S návrší na němž jsem stál
m£l jsem daleký rozhled po údolí
Zahlédl jsem pěkný domek ob
klopený zahradami
Byl bych zajisté pokračoval
zase ve své cestě kdybych nebyl
najednou upoután zjevem který
na mou mysl v té době neobyčejně
přísnou měl blahý účinek
Byl to zjev takřka vyjasněné
sličnosti mladé dívky který opět
rozechvěl mým uschlým srdcem
Oněměl jsem zprvu tímto do
jmem ale co nevidět domnívat
jsem se že mu rozumím Tato
mladá dívka která nedávno opu
stila říši dětství a proto s upřím
nou srdečn03tía s nevinou mluvící
všech jejích tahů obličeje mohla
být počítána mezi šťastné lidi
:dála se být tak sklíčenou a roz
adénou když se blížila po stezce
ze zanrady k lesnímu parku ze
její tváře nemohPnikdo vidčti po
lity slzami aby si při tom hned
nepřál by jí je mohl osušili
Když došla k lavičkám usedla
na jednu A pohlížejíc s vroucím
prosebným pohledem k obloze
nepozorovala jak lehký slaměný
klobouček jehož stuhu uvolnila
sesmekl se jí s hlavy a uvolnil
bohaté vrkoče jejích vlasů lesknou
cích se jak zlato slunce a vlajících
nyni volně dolů po její svižné postavě
Nevěděl jsem je-li to skuteč
nost aneb zase nějaká vidina
kterým jsem byl ustavičně vysa
zen nicméně domníval jsem se
když jsem viděl tento obličej tuto
hlavu prostou vší pokrývky že
miiě ona připomíná podobu jediné
ženy kterou jsem kdysi zbožno
val a která se stala věčným neště
stím mého života
Ale odkud vznikla tato fantasie?
Vždyť tento živý andílek nepodo
bal se přece oné nebožce
Netrvalo dlouho a povšiml jsem
si že ona někoho očekává
Jejf pohledy těkaly ustavičně s
úzkostným neklidem jinam než
odkud přišla a brzy běžela jí
vstříc jiná mladá dívka do jejíhož
náručí se vrhla povolivši zcela
proudu svých slz
Můj Bože jak se dnes tváříš
nešťastnou ubohá Nicolino! řekla
dívka právě příchozí Co ti
schází? -
A Nicolina (slyšíš toto jméno
Georgu) odpověděla hlasem pro
zrazujícím hloubku a pravdu jejích
slov:
Mně schází všechno matka
otec sestra bratr — mně schází
především přátelské srdce! Kdy
bych neměla tebe pak ale jak
mflžemě být často pospolu!
Máš pravdu: a pro tebe nenávi
dím takřka tu pokryteckou starou j
paní Jsem přesvědčena že se
dnes něco zvláštního přihodilo
Je těžko stěžovat si na toho
který nám prokázal dobrodiní!
Lež tys nad míra svědomitá!
Kdo- by neznal jejíSo- pobožnost-
kářství: lidem mim o kře
sťanské povinnosti že se musíme
zastat těch kteříž no mají ochrany
a světě ale jak sama plní tyto
povinnosti když li ovsem cikdo
nevidí a tebe bezbranné!
Ach to vše nemámená nic proti
tomu co si vymyslila: chce mní
přinutit k sfíatku — který si oškli
vím a nikdy neuzavm — představ
si s tím Ošklivým starým baro
nem (Ti kterýž jest rovněž tak
pobožnůstkář jako ona
Ckrani? tě nebe!
O kéž by sc to vyplnilo! Ale
včera mně oznámila pohlédnuvši
na mne pohledem kterému jseoi
velmi dobře porozuměla: Nepo
slechneš li mne pocítíš následky
svého odmítnutí Po takové hrozbě
vfru už co mne očekává A nemám
nikoho na tom Širém širém svítí
Pochopíš asi milý synu dojmy
které se mne při těchto smutně
proneŠcných slovech zmocnily!
Tato mladá sličná bytost neměla
nikoho na svítě na koho se spo
lehnout — rovněž já jsem neměl
nikoho
Čítal jsem tenkrát sedmatřicet
let přežil jsem již bouře vášní
byl jsem obrněn proti střelám
lásky — jak by se tyto ostatní
mohly zachytit v srdci vypráhlém
a prázdném jako poušť?
A přec pocítil jsem cos trpce
blahého co mně dlouho bylo ne
známo Důvěrná přítelkyně měla pro ni
sics vlídná slova avšak málo
útěchy
Nicolina brzo osaměla se svými
starostmi
Nemohl jsem odolati touze
abych se k ní nepřiblížil pozdra
vil jsem ji tak uctivě že mladá
dítkt která zprvu zděšením po
vstala zase uklidaěně usedla při
čemž pozorovala se zvláštním
sympatickým pohledem můj ob:i
čej v němž ona která se již sama
naučila znáti trápení lehce mohla
poznati stopy hlubokého a nevy
léčitelndho neštěstí
Kdysi milý synu nepovídám
to žertem nýbrž proto abys po
chopil jak bylo možno že mladá
dívka utkvěla na mně svými po
hledy —kdysi nazývali mne mužem
neobyčejné krásy ale ač květ její
dávno už ztratil nejkrá3uější barvu
měla moje tvář ještě zbyfde oné
krásykterou jsem pomalu ztrácel
Duševní sklíčencst nastoupivši
na místo bývalé mladistvé svěžesti
byla pro ni kteráž také žila v zá
rmutku nebezpečnějším kouzlem
než svůdná svěžest mladická
Sdělil jsem jí že jsem cizinec
samotář který tráví většinu svého
života na cestách a prohlásil jsem
zároveS že jest mým úmyslem
zdržet se nějakou dobu v soused
ním městě poněvadž zdejší okolí
má pro mne zvláštní půvab
Toto rozhodnutí pojal jsem sou
časně co jsera s ní hovořil a po
znal jsem při tom nový dojem ra
dosti když jsem pozoroval žc
záblesk spokojenosti přelétl jejím
obličejem
Celá romluva trva!a pouze nč
kolik minut Vzdálil jsem seavšik
nikoliv tak aby můj zrak při lou
čení neprozradil co rné nitro
cítilo
Téhož večera když jsem si byl
vynašel byt v malém městečku
seznámil jsem se se smělostí ci
zincům dovolenou s ocheánkyni
Nicolininou paní B která se
svou pokryteckou škraboškou vlíd
né lidumilnosti nemohla se vy
hnouti tomu by neukázala se po
hostinnou k cizinci kterýž poní
ženě a pokorně ji o to žádal
Zvala mne tedy abych někdy
co se v tomto kraji zdržím strávil
večer v její domácnosti — kteréžto
nepříjemnosti bych se nebyl pod
robil (nemohl jsem vystát té ženy)
kdyby denně se utvrzující půvab
tichá blaženost moci pohlížet do
nevinného obličeje Nicolinina ne
byly by mne odSkodnovaly za
dlouhé rozmluvy které jsem si
musil dát líbit u staré paní
Ten jenž dZkuje lásce za útrapy
svého života stěží se poddá když
nová náklonnost — třebas i po
delší době ltt — dobývá na něm
nadvlády Odmítáme s rozhořče
ním s překvapením takřka i
ošklivostí pouhou již možno t
takového případu: nedovedeme si
představit převrat celé naší pova
hy abychom se při tom nehrozil
moci kteráž lákavými a opojným
slovy ukazuje na pouta k nimž
koneční dobrovolné vztahujeme
ruce když nemáme odvaby od
strčit od sebe nový svít květů
který pučí v našem nitru
Ach a této odvahy se mní už
dávno nedostávalo! K blaženosti
znovurozený klekal jsem před na
dějí i nebe seslanou která měla
otevříti uzavřené smysly pro vliv
větla
Co byl meč nyní svět se svým
trápením?
Brzo poznával jsem že sopka
jež pomalu ve mně vřela bude
stejně silná jiko ona která spůio
bila takové zhoubné následky
Ale pomyslil jsem si — a tato
myíiéoka přivedla noe k mnohf an
větíí blaženosti — nyní je tvá Usk
ryzí: bude mít rozhodně v zápětí
Stčstf Štěstí pro toho který tolik
vytrpěl žs by tnu věčná láska uŽ
z milosrdenství sedala některého
ze svých andělů
Do této boiské naděje vhýčká
va! jsem se stále víc a více
Nemohl jsem žiti nevidíl-Ii
jsem každý den blahého obličeje
Nicolinina Jen dokud jsem byl u
ní měl jsem úplný klid: jakmile
se objevila prchly všechny černé
vzpomínky které mne jicdy vidy
vyrršovaly z mého blaenéíio snu
a nutily ohlížel se nazpít do býva
lé černé uuci A ttnkrát (tál jsem
se bázliv chtěl jsem rak světlý
den a proto jsem so uchýlil k
Nicolině
Častíji "ípšIí jsme se za její pro
cházky v osauiéléni lebuíin patku
a nepokusím sc ani vyličovat ti
nadšení osiflující veškerý můj roz
um když jsem poprvé zpozoroval
jak se při mém příchodu jují tváře
rumění a jak její neklidné zraky
vyhledávají přeúmít na němž by
utkvílya když mimo mne ncaaály
jiný jak se klopily stydlivě k
zerri
Již dávno jsem jí svěřil že jsem
vyslechl její rozmluvu s přítelkou
a že má upiíiuuá a vroucí sdlluost
s jejím zármutkem pomáhá inue
méně cítiti svůj vlastní
Splatila mně mou důvěrnost
stejně otevřeně a zmínila se aí
oiieu muž jenž o její tuku žádal
se navrau z cc:t ze Dnue mu
musit dát odpověď a k vůli této
odpovědi ze ronda tenkráte slzy
Ale od té doby již ncplakávala
a odvážil jsem se domnívat že jí:jí
myšlénky našly jiný cíl
Dosud vyhýbal jsem se hovoru
9 cí o svých poměrech v otčině
Sevědřla o mní jsem-li bohat
nebo chůd: pokládala mne za člo
víka z ptostřcuoiiio stavu poati
žeaého vtlkým a dlouhotrvajícím
neštěstím a nemohl jsem tomu
ujít abych neviděl jak si její ne
vinná a dětinsky něžná duše ulo
žila téiky ukci vyprostit fiioe Z
pout temných mocností aby mní
vrátila klid a usmířila tuně se živo
tem a se mnou Ach ona k vůlí
mně zapomněla již i na své souže
ní Nesčetněkrát? ptal jsem se sebe
je li správné přijímat oběť od
tohoto mladého důvěřivého srdce
Bude se ona vždy cítit šťastnou
na osamělém Helgenasu kdež
velmi málo návštěv přerušuje jed
notvárnost
Ó jak dalek jsem byl tenkrát
tušení mnohem nebezpečnější osa
moctnosti k níž jsem ji ve sku
tečnosti musil odsoudit — k osa
moccnosti k chudobě proti níž
vysoké vyzdobené třebas lidu
prázdné komnaty Helgenasu byly
nejvyšším nebeským rájem nej
bohatším přebytkem zámožnosti!
A poněvadž to bylo také vše co
jsera z vníjřích víhod mohl vé
milence slíbili cbtíl jit:a jí nscho
vat toto tajemství jako překvapení
na dobu kdy mně sdílí své milé
vytoužené vyznání lásky
Kdybych by! našel Nicolinu v
náručí štěstí obklopenou obvyklý
mi radovánkami a zábavami miaoí
a krásy nebyl bych věru nikdy i
kdyby to možné bylo a já ji milo
val ještě víc odvážil se žádat na
ní aby sdílela osud muže kterýž
přinášeje jí své jméno darem sou
časně před ní uzavírá brány k bu
jarému světu mládí v němž Lyla
zvykla žít
Ale Nicolina neznala tohoto
zářivého rychie pomíjejícího Štít-tí
představujícího opiávnínost jejího
věku: neznala blaženosti neznala
života a ať bych jí byl nabízel
cokoliv vše mohlo být jsouc rů
žově zbarver" láskou pokládáno
za velké štěstí u srovnání s tírnco
na ni čekalo ať už vstoupí ve
sňatek s osobou kterou si neoby
čejně ošklivila aneb zůstane u
ženy která by v tom případě ne
spořila ničím aby jí ztrpčila život
Rozhodl jsem se tedy beze všech
výčitek svědomí že vložím blaho
nás obou do její ruky: ať sama o
tom rozhodne
Dan příchodu nenáviděného ná
padníka se blížil
Viděl jsem ppít oči Nicolininy
zalívat se slzami a strach nastou
pil na její místo radosti která
před nedávnem odrážela se na
jejích krásných rysech
Tenkráte v jedné z ouícb po
svátných večerních chvil kdy
slunce vrhá svou planoucí glorii
kol korun stromů našeptával jsem
jí slova lásky a prosby aby mně
byla milosrdným andělem kterého
mně sen už dávno sliboval za
vůdčí hvězdu na mé temné cestě
Georgu! Tyt též jako já třebas
láskou jiného druhu zbožňoval
tuto čistou tuto nebeskou fenu —
proto pochopíš jak a i tvoje matka
vypadala v prvém mladiitvém pů
vabu a v okamžiku kdy v blahém
vědomí žc může vyplnit tnou
prosbu položila zlatovlasou blavu
na má prsa a siiLila mně že bud
moě vším ío bude mně družkou
v životě a v smrti
Nyaí jiern teprv jocbopil vý
znam svého snu
Pil jsem z pramene IlaŽenoti
siateě CitKu
1
trpící
krtiasmi
reelstou a sesláblou krví
nedostatkem živosti
učiněny jsou
xdrarfmi a ethiýml
uilvántm
Dra pctf)oboka
Tvoří ono novou zdravou krev buduje kosti a svaly
Jo v užívání po loo let
Vrt js otxlr£eti tkrz ínfatu! JrJral le nebo pKmo oj
Dr PETER FAHBíEY !!2-!!4 So fioyaa Ave
CHICAGO ILL
Wí™
NEBRÁMA€¥CLE_CO
Yolký výprodej šicích strojů
Právě jsme obdrželi železniční níklad Whfkler & Wilsos Baix
Bearino Šicích btvojů a nemáme místa kam bychom je sLžili
proto prodáváiu během tohoto týdne
lOO šioioli stroj "Cl
V tČcLto žcuty jsou Šicí stroje vSech soustav vyráběných
a to za ccuv v Omazc uosud nebývalé
Zarrýriíte-i si ketiti %d Mioj neopomeňte nás navštívili
BuiUima urortáTnU naniíené molf-ii i 1131") ílcii roje Uf "i flí
"drou LomI" Uí iii dřít Aík unze
leněni ipiifVf
"B top" ?lr-i Ktmjp ilruliť ml-í JiJdio
tlíi builuu KiUi n rau iilcn j
poiue
Ti-n tH Svrkfi licích irnjfi J 11
MMa!a4 % kt-rfcie buwj koufci rtntrou
!ui'a vtl-e l Jvdra oriit" Jl
n try tpodnk a Iu-IkU) uil : 1 lili
tlfcbrj íícUlrj Jvdvn
Pronajímáme šití sttOje za 75 ctů na týden
Opravujeme a prodává:ne jduotlivé čďsti ku každému šicímu
stroji vyráběním u
Vyučujeme zdarna Šití na stroji každý Čtvrť k a sobotu
NEBRASKA OYCLE CO
OIÍO MlťKfcL řiditel
Telefon 1602 Koli 15 a Harncy ni
334 Eroadway 612 sev 24 ul
Countil Bluíís Iowa S"'ith Omaha Neb
mu mm mm
-VYRÁBl-
v sudech i lahvích a pa ceiém západě roesý!i výtečný ležák
rVeri:obcIic2nícI a importířKIS
AtjrIřirmyj L Kirseht Sr trtcK !rbctz
TcI5ilSs— 1001 řarna ul Omaha
Fred Eriig Brewing Co
OMAHA NEBRASKA
řUYttní vzorný pivovar"
"Vaří nejlepéi drala levitu
~Tyro-v~&- co IceiAéMavi a žaA&é Ko aaept©dlfti'
HiSE ZÍ!UVrs St-JMf materiál n-jteU technická dovednW
étmmn Veliká pfl!Tftt a Olx-IioUní opnfrnost
Xa&£ SIUHA: LiHUjili iiee-ntfO
NAŇE 01fcA stále se ztíliujíd obchod
Dopisy sc ochotné vyříznjí dle přání
Meis Bros Brew Co
Steiři el spololilivi sládci
--viYaíí a lahYují výterní ilvol&-~
Telofon 119 awa-OMAHA NEBE
Pro sttil
Ti kdož dovedou oceniti výborný stolní nápjj
oblíbí si zajisté naše "GOLD TOP" lahvové pivo
Jest lehké perlící se a řízné a jako ject zdravé jest i
chutné Vyrobeno jest z nejlepíího chmele vybrané
ho ječmene a čisté vody — neníť v něm ani j diné prísi
dy jež by byla Škodlivá neb nezdraví Není to laciné
pivo v nižádném smyslu a'e jest to jedao z nejlepíích
a ti klefiž je jednou okusili stali se řádnými našimi
zákazníky - -
Dodává se bednách a sice v lahvích 'Kvarto
vých neh paíntotrýcli Objcdrejíe si u svého oLchod
nika 3ntb telefonem — Tel Omaha 1542 So Omaha 8
jETíEH BREHM CO falí a Istrii ftoTO
SOUTH OMAHA NEB
I
tli" ''i