o
Poustevník na skále svatojanští
Román z pobřeží od Emilie Flygaró Carlénoyé
PŘELOŽIL HUGO KOSTERKA
PiykrmfoTiqL
Po večeři když se Georg roz
liuiil s hostitelem a mlado" hosti
telkou vzal stařík Ignelius do
ruky massivní stříbrný svícen aby
uvedl hosta do určených pro Děj
místností
Georg se domníval že nesčetné
chodby se nikdy neukouíí než
konečně vešel do t zv nádherné
ho bytu těžkopádného a staro
módního a zastavil se posléze v
žluté ložnici kdež ho přivítalo
příjemné teplo
Starý Ignelius postavil svícen
na stůl a přeje uctivě pana kapi
tánovi dobrou noc uklonil se
hluboce lak se nikdy neuklonil
ani když do téže ložnice 'uviděl
krajského hejtmana
"' XXI
Když Georg osamotnčl usedl
před krbem' uvažuje vižnš o svém
Osudu " ' '
Jaké as byly tajůplné dojmy
chvějící se neklid tísažuqst roz
klidající se v jeho nitru když
y ach ta vojenského kapitána za
kotvila n Helgenasu' a velká sku
pina omSeného kamení objevila se
v íeru před ním? ' '
Něco mocného něco známého
avSak nevysvětlitelného mluvilo v
tom okamžiku k jeho nitru Áviak
dojem tento mísil se se strachem
že ta setká s Elyirqu
- Nyní se s ní koneční sešel
Strach před ohnivými zraky mohl
SÍ nicméně uspořit neboť její
zraky černěly již takového Žáru:
Elvira připadala mu neobyčejní
chladnou neobyčejné klidnou že
byl na rozpacích nemá-li poklá
dat scénu v zahradní besídce za
hru fantasie
Jinak to přece nemůže býtil
Tahle chladná Elvira která před
chvílí se sesterskou volnosti hovo
řila o zásluhách Fanniných a líčila
je s jasností dostatečně dokazují
cí že ji to netrápí tatáž Elvira se
skutečně chvéía fc hořela před ním
zadrželí bo"kdyŠ chtěl utéci
"Nuže dobře" pomyslil si
"tím lípže překonala tuto fantasii
— - ale já choi odsud nicméně v
ne j bližším okamžiku co nejdříve
přeji si bych se jí mohl vyhnout
než sem někdo přijde!"
řjlava m klesla do dlaní V
řeřavém uhlí tvořily se fastastické
podoby: buď to byla postava sta
rého korouhevního lodníka který
ho pozdravoval a nafi kývalanebo
starého otce aneb Panny s plavý
mi vlajícími vlary a ias Elviry
jejíž blýskající se oči třebas neje
vily v sobě bývalé kouzlo neoby
čejně ho okouzlovaly
"O moje mátí vzdychal "tys
mn! měla pomoci poradit osvítit
mne!'' '
A zase nevedeíjaké rady a jaká
objasnění si vlastně přeje když
yše bylo jasno po cestě kterou se
měl ubírat:' bylat? mu tato už dáv
no urlena
Georg nerozumět a nechtěl roz
um £t i sobě Vše bylo dávno urče
no — a přece nebylo vlastně nic :
Přistoupil k oknu odkudí těž
ké kolotání vln doléhalo k jeho
sluchu ''Touže f)a pohledu na za
milovaný prvek vytaní záclony—
a co spatřil upoutalo zcela a
pevně jeho pozornost vbyl to starý
rozpadlý kamenný můstek před
severní stranou budovy kdež byla
též umístěna žlutá ložnice v po
schodí nad dříve již zmíněnou
rěžnt komůrkou
Ďo tváří Georgových proudila
prudce krev hned ohnivá hned
studená '
Viděl už kdysi tento můstek ty
rozvalené kameny celou tu omše
nou skupinu— avšak kle kdy?
Do jeho vzpomínek tlačily se před
stavy z doby dávno uplynulé než
byl vykonal námořní plavbu kdy
rozhodné jistě stál na tomže
můstku a viděl Elfln Icdlébat se
mezi velkými vlnami co ho matka
držela za ruku - ' ~ 1 :
Studený pot pokryl jeho čelo
Odstoupil od okna a procházel se
dlouhými kroky letnotam ""_
Byl-U" tákíesní spojen s tímto
místem co no tedy AdiouCUo od
něho? Avšak možná že se klame?
Kdyby byl žil na tomto místě
musil byte pamatovat taktéž na
tyto místnosti: nic zde nebylo
novomódního ' vše nasvědčovalo
tomu Se tu tak stojí mnoho let —
ne co se uskutečnilo před tím
dnem než viděl člun a velké vlny
bylo pro8 úplným čtíaoáem
Posléze zastavil se uprostřed
této vášnivé procházky a vzal do
ruky plechovou krabicí r níž
uschovával otcovy zápisky -ď
'Zde" pomyslil i "najdu
vysvětlení! Mohu je nibýt btied
tomto okamžiku
A již hledal v kapse klíček Ale
něco ho zdrželo hlas v jeho nitru
zašeptal: "Jakmile přečtes tyto
zápisky nebudeš moci volně vlád
nout svou vůlí Možná že by pak
byla Fanny pro tebe navždy ztra
cena '
Odstrčil od sebe krabici a za
vřel ji do skříně v alkovně a oka
mžitě se mu zdálo jako by Fan-
nina podoba v jeho nitru zářila
jasněji "O Fanny mám tě zane
chat? Dokud nebudeš mou
nechci" Nedopůvěděl tento
slib věděltč velmi dobře jak bývá
mnohdy pro něj namáhavým plniti
slib
Od ťvého vstupu do ložnice
nepovšiml si Georg starého druha
Sem a který se chvílemi krčil za
dumaně do koutka u kamen chví
lemi zaBe kráčel v patách za svým
pánem snaže se všemožným spů
sobem na sebe upozorniti Chytrá
Očka Sempva však dobře vypozo
rovala že v tomto případě jeho
pán nedá se ničím vyrušit a byl
právě v nejlepším yskočit do pa
rádní postele (iaká by (o byla po
dívaná pro tetu Režii!) když
Georg jehož„ myšlénky nabyly
nyní klidnějšího směru zpozorovav
tento smělý výkonzvolal: ' Serae
co pak myslíš nevíš že jsme v
domácnosti velmi vznešené?'
Sem spustil nespokojeně přední
tlapky od lákavé hedvábné po
kryvky a zavrtěl se zřejmou roz-
mrzelostí hlavou
"Nic ti nepomůže kamaráde —
jen nazpět ke kamnům! Potěš se
zatím tím že co nejdříve přijdeme
nSkam kde si tebe budou více
všímat"
unaven silným napietim v
němž byl po celý večer a rovněž
velmi umdlen ' na těle následkem
námah vytrpěných v noci kdy
brigga se ztroskotala Sel si Georg
nyní lehnout připomínaje si v
mysli podobu matčinu
Ale jeho poslední myšlénkou
když usínal bylo ztroskotání a
hrozné okamžiky kdy s botou
staříka Stormboma v ruce zůstal
na praskající palubo Elviry Kor
nelie
Následujícího jitra když zase
stál u okna a rozbíes kující se den
rozjasňoval rozpadlý můstek kle
sala poneaáblu mlha' zahalující
minulost
Se žárlivou pozorností prohlížel
Georg každé volné a jasné míste
čko kam zrak jeho pronikl
Jak často v okamžicích života
kdy duše žije mimo přítomnost
býváme" překvapováni tušením a
nápady o nichž nevíme odkud
pocházejí anebo jakým spůsobem
jsme s nimi důvěrnými že je mu
síme pokládat za staré dobré zná
mé ale jež nicméně zase talii
aniž můžeme vypátrat jejich pů
vod a souvislost s námi ! Tu přijde
sen druhý podivuhodný život
který provádí svou a nedá se za
držet vnějším světem Nalézáme v
něm svá tušení sytf ideje jasnější
a opravdovější Ony od vedou nás
sebou k vyprchalému životu nply
nulých dnů a s duševním zrakem
který ve snu často vidí úplní vol
ně pozorujeme1 nyní ' množství
postav jež zřejmě rozeznáváme
Sen odhalil této noci Georgovi
svou tajůplnou nši '
i Dvéře říkal si v duchu musejí
být dále ve zdi vedoucí na tento
můstek! A nyní v polobdění zblou
dil do opravdového labyrintu sa
mých myšlének a domněnek
ťrenodii si kabát na sebe a
chvátal na dvůr Jeho úmyslem
bylo vzít člun a obeplout budovu
poněvadž však se tam sešel 3 vo
jenským kapitánem padl úmysl
který chtěl uskutečnit aniž jej byl
nikomu prozradil: "
U snídaně spatřil se opět s El
virou kteráž záříc radostí že ví
víc o srdci Georgovu než on sám
nyní m denního světla zdála se
mu neobyčejně okouzlující že on
nechápal jak mohla její podoba
kdy poblednout v jeho- yzpomín
kícb Ach jaká byla před dvěma
lety vůči dneškuí
Když se vojenský kapitán se
staříkem Ignehem vzdálil žádal
Georg naléhavě Elviru aby po
kračovala ve vypravování které
včerejšího večera přerušila-
S radostí!" řekla Elvira a
usedla s vyšíváním na malou po
hovku : Georg uvelebil se v lenošce
vedle ai _
"Slečno Elviro yy že jste byla
na Svatojanské skále jak to
mám pochopit a jsbbí vysvětlit?'!
u "Rozhodní nikoliv jako' něja
kou mrzkou zvídavost také don
lám že o tom ani nepochybujete
pane kapitáne?"
"Zajisté že ne! Měla jste jisté
sltčno jiný důvod"
"TřLí mne pane kapitáne vaše
jrrdtiokládáoí Ale je mně těžko
jtsoc se vyjádřit kdyžtě víro Že
i-r-nátc pane kapitáne Letslere
u ěiší život otcův"
"]e vám tento snad znám
' Nikterak jsou však vící jež
tiyl dojmům přístupná jako moje
mkdy nepřehlédne Zkrátka: zají
mám se velmi o tohoto muže jenž
se usadil na osamělé skále v moři
a který rok co rok Žije v této osa
mocenosti Planula jsem touhou
spatřit Svatojanskou skálu a když
jame jednou pluly tak blízko že
jsem zahlédla postavu starého
muže sedícího na prahu a viděla
stříbrně bílé vlasy vlát ve vítru
kol jeho čela tu jsem si umínila
že bych ho velmi ráda uviděla
zblízka"
"A jak se vám to podařilo
slečno?"
"Ke Strandu připlul jednoho
dne lodník jehož čilé statné vze
zření obzvlášť se muě zamlouvalo:
snad přispěla k tomu i okolnost
že přijížděl z Graf verů Když se
vracel na svůj člun stála jsem na
můstku a zahájila hovor s pocti
vým Karolem "
"Aj Karolus — můj dávný příte
— dobrý Bože jak nespravedlivě
si stěžujeme! Právě když srdce je
sklíčeno ztrátou jednoho vystu
puje podoba jiného tím jasněji
Stormbom a Karolus jsou si velmi
nepodobni ale oba byli vždy muži
srdce a cti Jsem vždy potěšen i
když jsem sebe víc zkormoucen
kdyk?Ii vzpomenu na Karola a
VolnOplavce Než nyní planu
touhou dovědět se co se stalo
polom
"Jen buďte trpěliv!" pozname
nala Elvira s úsměvem "Také já
jsem vstoupila na palubu Volno
plavce: seděla jsem na tomže
místě u kormidla kdež jste pane
Georgu Letslere na cestě Kristi
ánským fjordem se tísnil k starému
Eliasi který žije nyní jako patri
archa mezi svými Šťastnými dět
mi" "Slečno -slečno!"
"NuŽe dobře" pokračovala El
vira přemáhajíc sé "hovořila
jsem s Karolem a vstoupila jako
náhodou do Člunu a prosila ho
aby mne zavezl kousek ca moře
'S radostí!' řekl ochotný námoř
ník ale kdykoliv se ptal chci-li
by otočilvidy jsem ho ujišťovala
že se mně plavba neobyčejně líbí
a le bych se nerada vrátila Poslé
ze jsem mu prozradila že jsem
slyšela chválit jeho manželku jako
neobyčejnou krásku a že bych ho
ráda doprovodila do Graf verů
abych se přesvědčila jsou-U na
skalnatém pobřeží opravdu takové
krá3ué ženy jak se o nich vypra
vuje Usmál se a řekl že to není
nic zvláštního pro vznešenou
slečnu a že jsem ostatně viděla
Fanny ze Strandu Ale chci li že
— jedním slovem: dohodli jsme se
a stali se cestou takovými přátely
že myslím byli jsme s tím úplně
Spokojeni"
"Karolus býval vždy opatrný—
zajisté že se nezmínil o ničem co
se týkalo mého otce?"
"Zajisté že ne: nevěděl ještěže
jsem známa s vámi paoe kapitáne
a proto hovořili jsme pouze ó po
břeží a o ubohých jeho obyvate
lích Obdivovala jsem jejich zříká
ní a těšilo mne že jsem poznala
život o němž jsem si dosud nedo
vedla učiniti správnou představu
—avšak snad zkouším vaši trpěli
vost Nuže byla jsem všecka
nadšena Karolem a jeho rodinou
naslouchala jsem s pravou účastí
starému Elasovi a dobrácké matce
Maleně provázela jsem sličnou
Johannu abych si prohlédla vše
cky její znamenitosti a smála jsem
se s dětmi neboť jsem po celý čas
byla veselá jak děcko"
"Rád bych yás byi vidělslečno
v ten den"
- "Rozhodně víakpane kapitáne
ztrávila jsem tento den jinak než
ostatní dny Když jsem byla
několik hodin pobyla o rodiny
aniž jsem se tvářila že vidím
Svatojanskou skálu která však
nicméně neopouštěla mou mysl
užila jsem stojíc několik okamži
ků samotná s nejstarším synem
Karolovým na břehu příležitosti a
poprosila ho aby mne dovezl na
ostrov že bych odtamtud ráda
viděla vyhlídku 'Tam ne tam ne
Eliasi' volal nafi Karolus jenž
byl rychle pjřiběhl 'ne na Svato
janskou skálu bocbul Ale než
mohl hoch poslechnout rozkazu
přirazil člun tak blízko k můstku
že jsem se zachytla trámu a vysko
čila na3"
"Ó jaká neopatrnost!"
"Na skáje nespatřila jsem niko
ho Plížila jsem se dál a zastavila
se před otevřenými dveřmi od
kudŽ jsem slyšela krásnou rybář
bnn nUft_NahMdla jsem dovnitř
do místnosti jejíž stěny byly za
kryty různými šaty připevněnými
k nim proužky papíru U okna
seděl zpěvák malá skrčeni po
stavička a Šil kazajku při čemž
ustavičně se zvláštním spokojeným
pohledem pozoroval malý neoby
čejně malý záhonek květin jejž
mČl nedaleko sebe"
Georg přikývl slabě hlavou
"Nedovedu vám pane kapitá
ne pepsati jakým dojmem toto
okolí a chudobný mladík na mne
působil: dojem byl však rozhodne
mocný On mne nepozoroval a
pomyslila jsem si tak je to neo
byčejně dobře neboť by jinak
překazil mou návštěvu Vešla jsem
proto bez vyzvání několik kroků
dovnitř: v předsíni byly jiné dvé
ře které jsem pomalu otevřela
ale s jakým bušením srdce nad
svou drzostí to vám nnbudu ob
jasňovali! Teprve když jsem zcela
otočila klikou nabyla jsem úplné
ho vědomí co podnikám ale ne
mohu se s ničím vytasili čím bych
omluvila smělý svůj Čin A skuteč
ně sama nevím jak jsem se cho
vala když jsem překročila práh''
"Sotva dýchám I" poznamenal
Georg
"Také já jsem ztížka dýchala
když jsem pozvédla zrak a spatři
la zrovna před sebou stát muže
jehož rysy obličeje současně mnč
cizí a přece známé podivně na
mne působily Měl takové úctu
vzbuzující vzezření Že bych byla
jistě klesla na kolena a prosila o
prominutí žc jsem se tak drze
vedrala do jeho osamoceaosti
kdyby on sám nebyl pozoroval
můj trapný neklid a hlasem na
který nikdy nezapomenu nepro
nesl: "Jen se uklidni milé dílčí"
''On že to řekl — nikdy bych
nebyl očekával že cizinec nabude
nad ním takové moci"
"Avšak snad jsem mu nebyla
zcela neznámou jak jsem se do
mnívala" pokračovala Elvira a
její tváře vzplanuly lúměncem
"neboť mne oslovil jménem"
Nyní byla řada na Georgovi sc
začervenat
"Co--co vás vede slečno Elvi
ro von U ke mně í" řekl něžně
A uvedl mne do malého pokojíku
velmi útulného a vzuužaého se
samou zelení že jsem se překva
peně rozhlížela kolem
"Pokoj mé matky její zamilo
vané květiny — a tam že jste se
slečno Elviro posadila?"
"Ano pane kapitáne tam jsem
se posadila vedle samotáře a mé
slzy kanuly na jeho vyschlé ruce
Kdysi byl jiný! Ó mUj Bože jak
mám ráda toho starého muže
při tom se hlas Elviry sešili! mlu
vila prudčeji "Byla bych u
něho zůstala navždy kdybych
mohla kdybych směla! Jak se mé
nitro rozpínalo v tomto úzkém
světě kde člověk čtrnáct let vzdy
chal a se trápil! Avšak nyní se on
už netrápí nyní zakouší klid
který na mne působil takovým
dojmem že nikdy naS nezapo
menu" Georg se sklonil k stolu oddě
lujícímu ho od Elviry jejíž rámě
bylo oH opřeno a než si byí toho
vědom planuly jeho rety na její
ruce již by byl v tomto okamžik
s radostí sevřel ve své kdyby se
mohl odvážit
'illnmfa ' mft ntsi n mnZ'
vykoktal a ucouv! zaražen pohle
dem který vyklouzl z očí Elviři-
ných
"Ano a mnoha"
"A o o Fanny?'
"Trochu! Ale o tom si vyjádřili
nemohu
Přerušila se a chopila se znovu
práce
Georg nahlížel že touto po
slední otázkou vyrušil je oba z
klidného poměru a aby tuto nu-
cenost cdstranil připojil: "Ne
trvalo asi dlouho a Karolus při
běhl tam?"
"Ovšem přišel brzo a když s
ním byl pan Letsler promluvil
několik slov upokojil se a odešel
Teprv za několik hodin vezl iine
ikromný Nisse nazpět do Grafve-
rů Na palubě Volnoplavce čuk&l
jíž Karolus měl druhého dae
někam plout a proto volal mne
rychle do lodi 'Pan Letsler'
řekl 'vypravoval asi o Georgovi
a byl bych hloupějším než jsem
kdybych nechápal že podle vás
slečno brigga páně kapitánova je
pojmenována: mimo to slyš! jsem
starého pána vyslovili toto jméno'
Když mne nyní poznali byli ke
mně jako staří snámí: Karolus í
starý Elias vypravovali o vašem
mládí a dobři ti lidé věděli o vás
pane kapitáne tolik hezkého "
"Vypravovali? Nu Bůh jim za
to' požehnej!'
'A nyní je mé vypravování u
konce Na Strandu kde pozero
vali můj odjezd nevznikl proto
žádný neklid"
"Ano nyní jste slečno ukon
čiťa ale jak mám já vám projevit!
vděčnost! Viděl jsemjako v krásné
Stínové hře všechny podoby svých
drahých"
Elvira pohlédla chvatní ca ho
diny a zvolala povstávajíc z po
hovky: "Prožvanila jsem nyní
dobu ranní návštěvy u tetyl Po
zději vám oznámím čas kJy vál
bude moci přijati pane kapitáne"
XXII
Bylo něco přes dvanáct hodin
když s Gearg vrátil s malé vy
iíiJky po moři
Byl u starého můstku kdi
vylezl na hromadu kaiatní a po
kusil 6e nahlédnout dovnitř malý
mi okénky ale okéaka byla uvnitř
zasypána a nni jeho fantasie nu
nohla je proniKnouti
S rozpálenou hlavou s touhou
vidět jasně avtak boje se strhuouti
clona vystoupil zase na břeh a
první s kým se sešel byl starý
správce ktorý se ho dobrácky
ptal zdali by si nepřál rozhléd
nout se trochu po starú budově
"Ničeho si tolik nepřeji- avšak
musím být v půl jedné doma"
'Ach tak chápu jii-totě doba
staré paní kdy přijímá návštěvy
NuŽe tak to vykonáme odpoledne
Avšak povšimněte si proza
tím tohoto velkolepého schodiště!
Viděl jste kdy pan kapitáne
takové kameny? Mají též svou
pověst kteráž byla neobyčejně
důležitá pro rodinu kttitf ovšem
v různých větvích patřil dlouho
Welgcnas"
"Schody'' ptal se Georg udive
ně "jaký význam mohou mít?
Rád ovšem uznávám že mají tyto
schody neobyčejnou Šířku a dél
ku"
"Jsou to posvátné schody pane
kapitáoc! Za dávných dob kdy
neví ovšem nikdo a také si nepa
matuje byly uloupeny z níjakéba
kobtela jsou to irobuí kameny—
a mnohou noc když jsem zde
stával cítíval jsem takořka zvlášt
uí zachvění a rayblíval si Což
kdyby se tak nadzvedly a bílá po
stava pod nimi vystoupla!''
"Nechtěl bych nikdy iníti tyto
schody kdyby totiž palfily mně!"
zvolal Georg jehož přitažlivost k
podivuhodnému měla zvláštní ná
těr povčrčivosti
Přes obličej starého věrného
správce přelétl paprsluk radostí a
on gi tiše pošeptával: "lušil jicm
dobře že nabudete brzo klidu!" A
hlasitě pak pronesl: "Kéž by byl
tak smýšlel některý z bývalých
majitelů! Ale oni všichni vysmívali
sc táto tradici kteráž tvrdí Že
dokud schody nebudou potopeny
do moře nerozkvete opravdové
štěstí mezi majiteli Helgenasu'
"Totě ku podivu! Nu a výplni
lo se nčkdy toto proroctví?" ptal
se Georg a ač minuty rychle mí je
ly nemohl sc bránit aby se ne
posadil oa aejspodnější tfchúdck
při čemž pohlížel tázavě na sta
říka -
"Vyplnilo se a to zlejrnž a
velmi nešťastní! Majetek plechá
zel s jednoho na druhtího Nynější
baron nemohl nikdy počítat na to
že mu Helgenas připadne že sc
však dostavilo neštěstí přešel
majetek na něho On je už čtvrtím
majetníkem za mé pamětí A když
se Elvira provdá přejde majetek
s rodiny na stranu muže"
"Není už jiné větve'' ptal se
Georg srdcem prudce bušícím
"kteráž by se počítala do příbu
znstva?'' "Není!" přerušil ho stařík s po
vzdechem "A větev po které vojenský
kapitán zdědil majetek nemá dě
dice žádného?"
Síafík pozoroval zvědavými
zraky mladého kapitána Po té
řekl: 1 "Nemá pokud víma — ze
mřeltě v cizině- mezitím přiho
dilo se však leccos Než už se
blíží půl jedné a ji yás zbytečnč
zdržují pane kapitáne ''
S nasazeným čepečkem a v celé
nádheře těžkých záhybů šedých
hedvábných šatů s vyčnívajícím
krajkovým límečkem seděla teta
Rezia ve své lenošce na kolečkách
zaměstnána tím že malým stří
brným kartáčkem Čistila Uskié
nehty v jemnější a hladší
Vedle ní stála komerni Sofie s
lahvičkou obsahující nějakou von
nou eseenci na ruce
Když talo práce byla vykonána
pronesla teta Režie: "NeBly5"la's
milé iěvče zdali přijde sem
baron G ?"
"Přijde k polednímu milostivá
paní!"
Sofie byla velmi dobře přesvěd
čena že baronka ač a úcty k ba
ronovi Henningovi neodvažuje se
poroučet Vendele nezná nic pří
jemnějšího jako když může tuto
náhodou přiměli k torna aby se
pokořila Jedním takovým pro
středkem bylo Tcdyž poduíkn po
lcžeaou na příalutué míitoblavou
poaenálilu posunula phs lenoch
až tato padla na tem- a když vy
konala tuto neočekávanou cestu
byla teta Rzie vždy velmi zabrá
na do hovoru že nepozorovala
jak Vendeta stojí zdvořile s pc
dnškou v ruce čekajíc až ji bude
moci tetě zase podložiti pad
hlavu
PnkflnrM haň
flPBflim nwTuni ut K!m't Jíruat Kv-r
Knklvrer ítóeíe al pro H ( lJier u ikim
bo OíAHtJ II ii lir U Klina LM
Vil A rub t_ Palnuinv+ f% _
JL-VI1_?
Lí
DSKY
lIiVkí lúlo tpt Uko
WC
jedna řást ryxxjlfrbninl m-lm následkem oortbblowi nto
váti mí to iu m l iVKtitm ípatný Muiclc Lmlvrny a Jiit rtíj
mtti ncjdtltaŽitjy oríny IjiMtfho u-ln Jnou-ti v nepwíMkiL eolí
tito trpt Udrfujte J v dotmim pořádku dobré idrarl bude ni
sludijvat JJfcJEeanův balsám
pro ledviny a Játra
lniiln tn ditmtt ui4r?nvll nrnviilptnl li xrimvj "Innofltl MflohO-
f?4 lete Jnho urUiní v írtnýuh
B"l všech nnmrroflh llvln a J&tut -
t 1 Citíte-li bolest V hlaví- nebo
v 1 vchflzi-11 vím otiřidosti )to-ii hnM uaavon a vysněn v raw
W JÍ t '„ Ui ! j uí h UUh
uíkti Ulici vím lo nitlitl kia bolesti Zhotwi
Tbe DR J H McLEAN MEDICÍNĚ CO St Louis Mo
NEBSASKÁ
Yelký výprodej Sicícli strojů
Právě jsme obdrželi železniční náklad Wbkflkr & Wiuíon Baix
IífcAKtNts Sicích strojů a nemáme místa kam bychom jc složili
proto prodáváme během tohoto týdne
ÍOO ěioiola strojti
V těcbta zahrnuty jsou šicí stroje všech soustav vyráběních
a to za ceny v (Jmaže dosud nebývalé
ZauiýŠUte-li si kaupiti Sici stroj neopomcSte nás navStíviti
BudBine pmťíivat! ínruřomi nnáernl
"úmv h£Luj:s: $1500
"Bi Vip" M UpiJi t druhé rulf Jnlílí
rtíimrint CHtho byly líííve lai-fn v
S: hudou (MU Ifljio iften t (lil
oate H0-Vf
Pronajímáme Sici 6trojeza 75 ctů na týden
Opravujeme a prodáváme jednotlivé části ku každému Šicímu
Stroji vyráběnému
Vyučujeme zdarma žití na straji každý čtvrtek a sobotu
- NEBRASKA CYCLE CO
U:0 SK KEL Udílel
Tcfcfoii 1662 lloh 15 a Hanify uí
334 Eroadway 612 sev 34 ul
Council BIufÍ9 Iowa South Omaha Neb
ST
-vyuAbí-
v surfech I lalivícb a po ceiuin
L I Friok & Soa Oo
CTVe1i:ofccbcJ2fcl a tafortcřiCJ
XástupclřirDiys L Klntcht Sr FrkJi frttftzr
Tel 541S=— lOOlFania ul„ Omaha
Fred Kr ug
OMAUA
NMitní vzorjiý pivovar
CAtoiaiet a Sactxa "bldé -v bomAícácIj a v laiiwicii
"fartovsia na IcaužAérxvu ev tadné lio aiepícíiil
SiŠE ZÍSADTt ' Xejlepíí mnUriál a
1—
SAÍE KXiHli l'pokoilll ohcfea-itT
IAÍB
Dopisy se ochttué
Mets Bros BíswV Co
Stáři a spololiliv sládci
--Yaří a lahYují vttorné pivo~
Teleíon 119
Pro stůl
Ti kdoí dovedou oceniti výborný stolní nápoj
oblíbí si rajisté na5e "GOLD 701" lahvové pivo
Jest lehké perlící hc a říasač a jako jest í-diavé jest i
cbutoé Vyrobeno je~t z nejiepSíbw chmely vylfane
ho jtčmsne a čisté vody — neníť v nžm ani jediné přísa
dy! jež by byla Škodlivá neb nezdravá Není to lacícé
pivo niíádaém smyslu ale jett to jedno z nrjlopífch
a tí kteří! je jednou okusili uii tádoými tiašimi
zSkasníky ' '
Dodává se v bednách a sic v Jauvích kvarto
vých neb palmových Objednejte si u svého obchod
níka aneb teitíoaiím— -Tel Omalta 154a So Omaha 8
TCTSPD BDUSTíSil Pil fQÍ( 9 IchTBÍÍ líbíiPflá aifn
viui íuu tnu n utu uvi w nu 4 1 r"
SOUTH OMJIHA NEB
Stroj
"'-Jit — 4 tfSr 4
1-mnX -"fnvoní strni Jo-li
tv
MI
sT
radiiiáun duUUfck Jelio nčunk v
v sAdccn
J
CYCLE CO
f?300
lpí itum
itl ňníiinl
PUUMV
niwt tft vrk llotfti lpn)ft Jp 1
dúUlíat a kK-n kudun kuniiu dntioa
lutba lutHl j1m anMft M
lit lurj poOAK ft 1'nlBLe i
zápaáS rezesýlá výtečný ležák
Brewing Co
NEBRASKA
nejlepií twhnieká o?řitt
rtiia jMxlivust a oltckodni opatrnost
ODMÉSA Stále se stí-UbJící ofjchsi
vyřizují dlo praní
OMAHA NEBB
-