V
j'i
-
' i
„ r'
Pokrok Západu
PUBLISHCO WEEKLY
ťubllihed by Pokrok PubliíhiBK Co
I3WM3U HoWnrd 8t— TelSMS
rinlncrtlon by mail tlOO per year
Vychází každou střelu
Tf iátá: VjiaTatelstá Spol Mruí
1109 1 JI! Uawárd ul - Talefoi 2913
Ajlatja:
V alatt a dodávkou do doma 11
▼ mlatt dodávkou poltotnt 11
PolUm pro tpojaná Státy a Kanadu II
Cách II
Oliáílj
frobná a rSaná oMákf uTfjfln1am pon
Zn dmtaá ithláitf rrajuá raLAnatl napta
VboJlil palaa ílráro Tcaná ialHkrá Za
Aiuá nKlááaat blaauv'nl tiartt a Jiná fi
mim tiai iřl dkio 'a katriá fJnnl
M inil LHlUiM K OOjauuavra nTHOCI
MiMihr kj :f prou vnuwi ii)adnáa tnu
nit lak TnlknitikUlka aaíit ) nkals Gn
4iitk aa dou íjmáiul aaiwkulaáoa
'tonaaaoi
láalttr P
jma tabaapafutll kilri a kmipl na poť
ah aaaau
aál Tt
nnay urttar a
rir)ir4tvaoai 4udIi
íá nám aa
ilaa auaa po
aou sankorui tn aaaika kriv
cttra nlatltt "altwkaiu" aa bank narbf aall
a Arama víco uroui a lollk muaíiaw platí
amu aa noia:i antta ar nupi iraaur
(draft na Omaliu Oitragn itoh Naw Yuvm N
aimtá drohnfr-B paitéi (ifljtnama Má 1 1
j-cumtová kiilkr Vieobnr aMllkv De-hť Jw
aaaiánj pod Jcdaoducbou adraaou pouw tak-
Pokrok Západu
Omaha fleb
Omaha Neb 30 července 1902
í státní lístek
Za fUTaruéra JOHN H MICKEY
Za mlatoguTernlra 8 O McíinTO
Za pokladníka PBTBK MDKTKNPON
Za nkmtára a A M A KHH
Za aadltora OHARLBS WESTOM
Za Ikoldotoroe WILLIAM K FOWLEK
Zanc)vyMlkonárladn!ho F N PRUI7T
Za komlaara rer poaemk&U D FOIIMKR
V EVROP! SS ZASE MLUVÍ O OD
zbrojení ale v Kruppových dělo-
lijaách le pracuje o překot
Asi oo doutnIkářS vtšlo
Manille na stávku Vida jak se ti
Filipínci umějí rychle amerikáni
sovat
Dktktivové už mají aspoS—
klobouk Tracyho ale kdy bandita
sám se jim dostane do rukou to
vědí bozi
RUSKÍ CAR CHCB PRlř POSLOUCHAT
nyní svůj lid Bylo by to rozhod
nš pro aíj lapit ctili když bude
na dálo poslouchat sto dosavadní
rádce
J Pierpont Morgan popírá že
loďařský jím ustavený trust se
rozpadne Má prý ještfi dost
zlatého tmelí aby ho udržel po
hromadě
HICI NA CHICAGSKÉ BURSE SE AŽ
do nedávná krmili kornou nyní
pro změnu krmí se zase ovsem
Jde jim to pořádně k duhu a rol
nictvu taká
Lidí kteří
! JrVRÍ co Bryan
povídájsou dle
e fpslední jeho řeči
v Bostoně proDOjené aristokraté
Well well ani jTWne neviděli že
jest zde tolik miliona "aristo
kratů"
V TÉCBTO DNECH SE Z NíW YORKU
rozhlásilo že někteří spekulanti
na newyorská burse vydělali na
akciích Rock Island dráhy 40
milionů Teď kdo ty akcie koupí
nalezao v nich hodně vody
Tak Xansas má poc triCtvr
teSní úrodu pšenice ale ta tříčtvr
teční úroda znamená hodně
Kdyby se rozdělila aa obyvatel
stvo Spojených Států tu by při
padlo na každou hlavu jeden buši
pšenice
Republikánská strana v Illinois
zahájí svou kampaS řečí sekretáře
války který chystá prý o a demo
kratickou strana takovou řečnic
kou kanonádu že strana tato už
dne zalezá za náspy lži a pře
krucování
KEPUBLIKANIKf KANDIDÁT GUVER-
nérství v Nebrssce Mickey na
lezl ve íarmerství základ k svému
blahobytu a k íarmerství dosud
lne celou svou duší poněvadž ví
že íarmerství učimlo Nebrasku
tím čím nyní jest Mickey byl a
jest praktickým rolníkem který z
vlastní zkušenosti vf kde farmera
střevíc tlačí a který rolník mohl
by být tedy tak krátkozrakým
aby dal přednost před íarmerem
Míckeyem advokátu Thompsono
vi?l Již několikráte měu jsme príle
žitost poukizati na kolosální ne
vědomost 'chicagského Hlasatele
a v minulem týdnu nalezli jsme
zase jedno znamenitou ukázku
této kolosální nevědomosti Není
prý divu wzumoval Hlasatel že
má ocelářský trust tak veliký uži
tek když si k němu prý pomáhá
stálým snižováním mzdy svých
dělníků Tohle to napsal Hlasa
lei zrovna ui nraeie po tom co
oteldřský trust mtdu srým dllnlkum
dihrov0lní 9 10 proctnt grýfil! Ča
sopisu tomu vším právem přezdí
vá se "Flácatel"
POVODHE A NEUSTÁLE LIJÁKY KTERÉ
přikvačily na Nebrasku zrovna v
dcb' kdy bohatá úroda pienice
csisiky měla býti sklizena způso
bily dle odhadu znalců farmerům
nejméně a# milionů dollarů iko
dy Jeden z nejvřtších znalců vc
státu odhaduje že íarmeři státu
Nebrauky ztratili tímto nadbyt
kem vody nejméně 2000000 bu
šlů pšenice a vedle tobo utrpěli
také ztráty na ceně tím íe jakost
ozimky následkem dešťů byla po
škozena Úhrnná sklizen pšenice
ozimky se odhaduje přibližně na
45 až 30 milionů bušlů Co se
týče korný tu vyhlídky dosavadní
isou dosud skvělé) vyjímaje na ní
žinách kde pole byla zaplavena
vodou Na ovsu nepříznivá po
heda způsobila ztrátu asi 20 proc
z celé sklizně Tak příroda svým]
nepěknými rozmary zmařila část
nejskvělcjšfch nadějí rolnictva
Nebrasky
V Londýne prideílé nedíle ze
mřel John W Mackay jeden i
nejbohatších Američanův kterýž
byl pravým dítětem Stčstěny On
byt Bnad posledním z těch vysoko
se vyvinivších devčtačtyřicátníků
kteří v Caliíornii hledali a nalezli
své štěstí Jeden z být alých jeho
společníků James G Fair přede-
Mackaye na věčnost v r 1894
a James Floíd zemřel před tímto
a sice v roce 1889 Tato trojice
narodila se v nejchudŠích pomě
rech a když odebrali se uchváceni
zlatou horečkou do Caliíornie
Mackay a Fair byli pouze osmná
ctiletí hoši a Floodovi bylo sotva
třiadvacet a kromě svých praco
vitých rukou a bystrých myslí
neměli jiného kapitálu Z počát
ku prožili v slunné Caliíornii trp
kou školu konečně však se štěstí
na ně počalo usmívati a každý z
nich se stal mnohonásobným mi
lionářem Z Uto trojice stala se
peněžní knížata na pacifickém po
břeží a jméno Mackayovo a Fair-
uvo spojono bylo později s největ
šími průmyslovými podniky v této
zemi Unes ta doba ui minula
kdy pracovité ruce a bystrá mysl
postačily k dělání milionů jako v
začátcích průmyslového a obchod
ního vývoje této zamě
Dle dosavadních zkušeností
odhaduje Ža se obyvatelstvo Cbi
caga rozmnožuje ročně o 60 až
70 tisíc osob a mezi těmito tfso
bami nalszá se mnoho mladých
mužů z veakova kteří přichásají
do onoho velikého mista v naději
že se jim tam naskýtá lepší příle
žitost k docíleni výhodnější ezi
stence nežli na venkově Veliká
většina těchto mladíků jest v!ak
záhy ve svých nadějích zklamána
neoor leatde veliké město jest
přeplněno lidmi hledajícími lehčí
práce a tak ti kdož jsou tak šťast
že naleznou nějakou práci
musí pracovati za nízkou mzdu a
áhy přicházejí k poznání že exi
stence jejich jest existencí ode
dne ke dni s pranepatrnými aneb
žádnými vyhlídkami do budouc
nosti! Venkovský Život má snad
některé své nepříjemnosti ale on
poskytuje aspoS mladému praco
vitému muži příležitost k neodvi
slosti Ti kdož se oddávají
snům žr ve velkých městech lze
získati snadněji bohatství a při
mini práci ti učinili by lépe
kdyby se z takových snů probudili
setrvali na tom venkově který
jest snad tišší a nemá tolik zpří
jem&ovacích požitků ale za to
vede k samostatnosti a ke spoko
jenosti a na k pouhému Stvoření
jaico veae u mnonyen život ve
velkém městě
Již bylo vydáno několik nespra-
vedlivých zákazů proti dělnictvu
od spolkových soudců avšak ze
šech těchto zákazů jest onen po
slední vydaný soudcem Jackso
nem v Parkersburga WVa nej'
nespravedlivějším Soudce Jack
son v tomto svém zákazu a pak
přisouzených od něho trestech
pro překročen! tohoto zákazu
okázal se býti úplným nástrojem
kapitálu a proto také jeho jednání
přijato v dělnických kruzích s vý
křikem rozhořčení po celých Spo
jených Státech Soudce Jackson
dne iq června vydal zákaz proti
úřadníkům unie uhlokopův že ne
smějí přemlouvati dělníky pracu
jící aby zanechali práce dále že
nesmějí překášeti dělníkům pracu
jícím v žádném ohledu a konečně
že nesmějí ani odbývati schůze
ani nějaké demonstrace blíže dolů
nichž se pracuje Vším právem
vyslovil se president unie uhloko-
pů Mitchell že Jackson tímto
svým zákazem zbavil členy unie
všech občanských práv vyhraže
ýcb jim konstitucí a že zbavuje
je dokonce práva aby chodili kda
se jim zlíbí --Tento zákaz doka
zuje že jest již nejvyšší čas aby
se zakročilo proti takovýmto pře
mrštěným soudcům kteří se do
mnívají že jsou větší nežli sama
konstituce Spoj Států Kdyby
takovéto zákazy měly být uplatně
ny po celá zemi tu by se každé
dělnické hnutí stalo úplně nemož
ným Kapitál se organisuje a
spolčuje dělnictvu však toto prá
vo jest odebíráno na mnohých
místech jako nyní v západní Vir
ginii soudci kteří pKkročují
svoji moc zbavujíce občany této ]
země konstitučních jich práv
Jest nejvyšsí čas aby kongres
učinil konce této vláJS pomocí
zákazů neboť jest to hanbou pro
naši republiku jež se nazývá nei
svobodnější ale zatím svoboda
jest odpírána těm kdož bojují za
zlepšení svá existence
Strašliví kritikové— mizerní
pracovníci
YViUiam J líryan nalézaje se
na cestě do Bostonu kam byl po
zván jako jeden z řečníků k poli
tickemu banketu zastavil se na
této svá cestě na východ v Chicagu
a při tá příležitosti prouesl tento
náhled:
"V demokratická platformě mě
lo by se zaujmouti rozhodné sta
novisko pokud se týče monopolů
neboť jest nyaí jisto že republi
kánská strana nechce čeliti onomu
ziu KepuDiuansra strana sice
odsuzuje tyto monopoly hlučnými
výrazy avSak ona byla a bude
jim ''zamorgičována" za výměnu
kampannfho fondu
V tomto svém výroku se opětně
okazuje celý Bryan jak jsme ho
poznali z dvou minulých kampaní
Pravdě se vyhýbá jako čert svěce
ná vodi ale za to rád používá lži
pak-li se mu hodí do krámu
Bryan hledí snižovati republikán
skou stranu aniž by bral zřetel
na fakta jaká nám podává minu
lost a v nichž se nejlépe označuje
jak která strana se zachovala vůči
trustům
Pokud William J Bryan byl v
kongresu a jeho strana nalézala se
při vládaím vesle zrodilo se ve
Spojených Státech 99 trustů s
úhrnným poovozovacím kapitálem
#2374232780
Zvedl však Bryan tá doby hlasu
svého proti trustům a monopolům
pronesl kdy jediného slova proti
těmto sdružením jež vyrůstaly
jako houby po dešti odsoudil je
nikdy v kongresu?
Oh ne tentokráte bvl Brva
raněn slepotou tenkráte trustů
neviděl a byl věrným vůči nim
pokud strana jeho stála u vládn
ho vesla Jakmile však se stal
kandidátem presidentství tu
mu pojednou otevřely oči a
se
on
teprve videi trusty a začal prot
nim bouřiti
Ačkoli v posledních 17 letech
dem strana měla více méně
kontrolu v národní vládě po ce
lých osm roků ve vřecb těch osm
letech ani prstem nehnula proti
nim a ani jedidý zákon neprosa
dua k omezení tohoto zla
Tato strana se vyhýbala opatr
ně této otázce a ponechala to re
publikánská straně aby vypraco
vala a přijala zákony proti trustům
a také republikánský president
učinil prvé kroky proti Škodlivým
těm sdružením
A jako jsme se přesvědčili
minulosti tak se přesvědčíme i
budoucnosti žo republikánská
strana se bade snažit rozřeíiti
tuto spletitou důležitou trustovní
otázku kdežto demokratická stra
na bude — mluvit tuze moc ralu
vit jako obyčejně
Republikánská strana bude pra
ccvati a demokratická strana bude
hledati chyby republikánská
strana bude hledět otázku
upraviti tak aby nabyl poškozen
náš průmysl niš obchod našr
dělnictvo a ostatní obyvatelstvo
demokratická strana bude po způ
sobu Bryanově mluvit tuze moc
mluvit až už práce bude vyko
nána
Divný slona spravedlnosti
Ačkoliv se zmiňujeme v našich
redakčních poznámkách o nespra
vedlivém jednání soudce Jacksona
který odsoudil několik vůdců
stávkujících uhlokopů v Západní
Virginii pro překročení svého zá
kazu tu musíme se vrátit k tomu
to předmětu ještě v úvodním
článku poněvadž pozdější udalo
sti vrhají zvláštní světlo na ne
spravedlivou spravedlnost jak ji
spolkový soudce Jackson v Par
kersbargu W Va čepuje:
Odsnzovací jeho výrok vzbudil
taková rozhořčeni po celá zemi že
zatykač proti sekretáři spojených
uhlokopů Wilsonovi byl odvolán
Wilson nebude tedy postaven
před přísnou tvář soudce Jack
sona který není sluhou spravedl
nosti ale sluhou kapitálu Za
tykač patrně musel být odvolán
poněvadž proti Wilsonovi nestá
valo žádných důkazů tak jako
jich nestávalo proti ostatním ob-
žalovaoým a soudce Jackson ne
odvážil se připejiti novou oběť k
předešlým obětím svá nesprave
dlnosti
Sekretář uhlokopů Wilson
pronesl sice několik řečí od té
doby co Jackson vydal svůj zá
kaz ale svoboda řeči bohudík
nemůže býti zapovězena ani tako
vým soudcem jako je Jackson
DAle se oznamuje z Parkers-
burgu že jest ještě jedenáct pří
padů které mají býti projednává- j
ny proti některým stávkářům pro
porušeni Jacksonova zákazu ale
Že distriktní spolkový návladní
milostivě prý je nechá padnouti
pakli stávkáři se zaručí Že se
Žádného přestoupení Jacksonova
zákazu více nedopustí
Jaká to "velikomyslnost!"
Jest li se dopustili obžalovaní ně
jakých "zločinů'' tu distriktní
návladní nemá práva aby obžalo
vané zbavoval tímto způsobem
zodpovědnosti ale tato "veliko
myslnost" jest novým důkazem
Že se soudce i distriktní návladní
bojí k předešlým nespravedlno
stem připojili nové a proto chtějí
nechat žaloby padnouti
Jak zjištěno odsouzení vůdci
stávkářů nedopustili se žádného
překročení zákazu kteréž by neslo
trest v zápětí neboť nebylo jim
dokázáno že by byli užívali násilí
ale celý jich "zločin" pozůstlval
v lom že pronesli několik řečí v
nichž poukazovali na důležitost
unie a chtěli sorganisovatl ulilo
kopy dotyčného distriktu aby se
připojili k národní unii uhlokopů
Dle toho je vidět že ne stávka
ři ale soudce Jackson se dopustil
násilí když odsoudil stávkáře pro
něco co jest každému ústavou
Spojených Států zaručeno a po
něvadž Západní Wirginie jest
jedním ze států Unie a konstituce
bohudík trvá dosud v platnosti ve
Spojených Státech tu nikdo ne
může býti poslán do vězeni proto
že háji a ledruje otázku zorgani
sováni práce svojí řečí a soudci
Jacksonovi by melo být naznače
no aby resignoval s místa na
které — jak dokázal — nepatří
Česká škola ve Fremont Nefcr
V první své zprávě o zřízení
České školy na zdejším ústavě
slíbil jsem české veřejnosti podati
výsledek Školy té na konci školní
ho roku V níže uvedená zprávě
podávám česká veřejnosti i jiná
íakta jež mi částečně byla sdělena
z hodnověrných úst a pak na zá
kladě mého vlastního pozorování
Účel těchto řádků není jiný než
upozorniti aa různé nepřístojnosti
jež mezi Čechy americkými existují
Protož prosím nezazlete mi jestli
naleznete tu a tam ostřejši slovo
Chtěl bych zajisté viděti Čechy
americké tam kde býti mají
jsem přesvědčen že v brzku také
budou
I Vyučováni v česká Škole bylo
zimním období jen v sobotu odpo
ieane v letním období pak na
podnět pp F A Štěcba z Milli
gan a J J Kolihy z Heun zřídil
jsme Školu s denním vyučováním
A musím přiznati že Žáci české
Školy 1 denním vyučováním ač
učením přetíženi byli školu pilně
navštěvovali a dokázali že kdo
chce čas si uprázdnit pro předmět
pro který má lásku a zájem vždy
toho docílí Ovšem kdo nedbá ten
vždy najde planou výmluvu třeba
že pak čas jinak promarní toulá
ním sa po městě okouněním na
depot" a děláním často i ostudv
Cechům
President ústavu pan W H
Clemons propůjčil nám místnosti
úplně zdarma vyučování bylo též
zdarma pouze nepatrný obnos za
knížky učebná Českou mluvnici
proDiraii isme postupem lak se
děje na školách v Čechách Ovšem
mnohým snad nechutnala ti pak
nechť vzpomenou sobě mluvnice
anglické zda ta jim nečinila větší
obtíže
Během roku 1901 — 1902 zdejší
ústav byl navštíven 85 žáky púvo
du českého
Z těch po čas svého pobytu
českou školu navštěvovalo pravi
delně 42
Nepravidelně 5 žáků
Vůbec českou školu nenavŠtě
vovalo 38 žáků
Zda feski íkoly t denním tyuíovi-
nlm {od fervtntr):
Slečny a pánové: Anna Feidle
rova David City Anna Holanova
Clarkson J J Koliha Heun
Edward Kopáč Wells J V Krej
čík Pishelville C A Otradovec
Dodge Ferda Jelínek Linwood
Karel Pospíšil Praerue: Růžena
onkova Schuyler F A Štěch
Milligan J A Kězaíček Morse
Bluíf Aona Toušova a Marie Tou
šova Cordova
Záci ieski íkoly $t sobotním vyučo
váním:
Slečny a pánové: Josefa Bartkova
an C Bartek a Karel Bartek
Weston Ed win BělskýArmstrong
rank Dudek Clarkson Emma
H&mouzova a Viktor Heinrich
Milligan Edw P Homer a Marie
aoovcova Morse Bluíf W F
elínek Linwood Jan Krise Mil-
gan Otto Laušman Verdigris
Ant I Menšík J V E Savlík
Aut-Savlík a Edw-Walla Lin-
ood Frank Mach Alois Šabata
Tomáš Simánek Plasi Gustav
Matoušek Butte Emil PetrClark-
son W m Kaček a otie M vy
blídalova Morse Bluíf R L Re
řucha Bruno M F Soukup
Muligan Josef R Šimerka Abie
Frank Tomeš Touhy Josef F
Votava Oktavia Marie Viternova
Armstrong
Ntfraviddnf Htskou školu navili
vovali-
Slečny a pánové: Bohuslav Dvo
řák Oktavia J S HanzelDodge
MiIIie Procházkova a Růžena Pro
cházkova Prague Josef Tomeš
Touhy
Ctskou {kolu rubte nt navil ("vovali
Slečny a pánové: Josie Beránek
a Emil Loukoti Milligan Frank
Bcznoska Anna Ilines Sophia
Novák a Ernest Tomášek Morse
Bluíf Frank Čejka Ant Virgl 1
Ferd Pascal (Pacal) Weston
Annie Dobruvsky Brainard Rose
Hurt Edward Ilurt Frank Ko
dad Wm Malovec a Louis Vavri
na Abie Fanny Hrůza Lucile
John Chleboun Ant Ruzicka 1
Lucie Swoboda Clarkson Anna
Fiala David City Venceslaus
Kavan Touhy Linnie Kopishka
Dodge City Emil Kolár a Mary
Kolár Verdigris Anna Kositzky
a Barbara Levy Niobrara Anton
F Mcnsik a Emil Ruzicka Lin
wood Julia Malacek a Carrie Vav
ra Schuyler Frank PotmesilDun
lap Julie Rausar Omaha Mary
Sedlaček a Francis Sedlaček
Rogers Wm Sucha Leigh Man
da Swartz a Goldie Stotka Fair-
mont Stella Foldova Heun
(Prohlédne-li čtenář laskavě
jména těch žáků kteří školu ne
navštěvovali tu jistě domnívá se
že vidí samá anglická jména ne-li
dokonce irská)
Ze seznamu tohoto patrno jak
velký zájem byl mezi žáky o če
skou školu Ze škola ta stála za
více než za "good for nothing"
jaK jeana "taky česka ' se vy
jádřila vysvitá z následujícího
příkladu: Pan Edwařd Kopáč z
Wells když začal českou školu v
zimě navštěvovali neznal ani pís
manka čsikáho a nyní dovede nejen
čisti ale 1 pravopisně psáti česky
Ovšem Že svou vlastní pílí toho
docílil a ty kteří nedbají těžko
ntálit- Vlak kdyby si Žáci nic jiné
ho nebyli odnesli ze školy té jen
pouze uvědomění Že jsou Cechy
a že se nestydí za to že jsou zplo
zeni českými rodicí dosti by si
byli odnesli Mnozí se však an
nepřišli podívat do školy Jedni
se studu by se "neprozradili" že
jsou Cechy a druzí styděli se za
to že nenaučili se ještě ani česky
čisti Jedna slečna při zřízení če
ské školy pravila že se jí hodina
nehodí a když jsme vyučování k
♦úli ní přeložili na hodinu aby se
jí hodila nepřišla také Ovšem
ona již česky umí neboť když
chtěla žádat českého p "direkto
ra" "o školu" tu si nechala psáni
napsat mně neboť sama neuměla
Za to ale měla času dosti se svým
"milánem" brousiti po městě
Jini a jiné opět volili raději
sladkou zahálku než něčemu se
přiučili Snad se obávali že by
byli příliš moudrými kdyby se
naučili ještě trochu česky psáti
Inu komu není zhůry dáno ten
v apalyce nekoupí a do Kopidlna
městečko v Cechách) pro rozum
je z Ameriky tuze daleko Mnohé
snad nepřišly poněvadž musely
příliš mnoho času věnovali na
malováni svého obličeje domní
vajíce se že pak spiše chytí na to
své líčidlo nějakého toho "okouna"
Kde hledati příčiuu proč škola
česká byla navštívena pouze polo
vinou českých žáků? Pouze v jich
neuvědomělosti a studu — zváti ne
Čechy Vždyť mnozí s nich přímo
styděli se za to že mají české
jméno Což jest to poctivé české
jméno hanbooř Proto snad že
některý nevědomec ve své nezměř
ná blbosti pohlíží na Čechy přes
rameno? Což nepřispíval nepři
spíva a nebude přispívali národ
český velkou hřivnou na onu vel
kolepou stavbu lidskosti a světo
váho pokroku jako kterýkoliv
hírod na světě? Není naie Intel
ligence uznána jednou z nejlepŠích
ve světě? Nejintelligentníjšínárod
na avětě národ francouzský uznal
jiz dávno že Ceíi patří mezi nei
přednější spoiubudovately lidské
ho pokroku Češi nemusí se sty
dět! nikdy a nikde za svou národ
nost Národ ze kterého vzešel
Jan Hus Jan Žižka Jan Amos
Komenský a celá řada předních a
vynikajících světových učenců
umělců a odborníků nemůže na
zván býti národem inferiomím
Nauka o superioritě národů jest
jen hrdý sebeklam pseudovědy
národů germánských A mluva
česká zní jak hudba tolna slad
kých zvuků že i chladná srdce k
citu rozechvěje a jak lahodně se
řeči české pěje jak řečí sborů
andělských by byla V drahé
mluvě naši uloženy jsou poklady
hudby jak dosvědčují nadaní čeští
hudební mistři jako: Dr Dvořák
Ondříček Jan Kubelík Jaro
av Kocian a j V ní vytvořena
sou vzletná díla básnická iako:
aroslava Vrchlického Svatopluka
Čecha J S Machara a i díla
vynikajících učenců v každém od-
větvi vědy jež vyrovnají se všem
dílům světových velikánů
O jistě naše drahá řeč dočeká
se šťastnější sudby! Milujme vrouc
ně svoji mateřštinu ji učme dítky
aby věčně žila by byla rodnou
mluvou všech našich příštích po
kolení Vlastní příčina leží však ve Ško
lách Divím se velmi že v českých
osadách aaeb tam kde češi jsou
ve většině ' a rozhoduji o volbě
učitelů nežiJají by tito byli
schopni vyučovali též češtině tak
jako činí Němci na svých školách
Vždyť učitelová pak sami snažili
by se aby dostáli požadavkům
na ně kladeným či domníváte se
že snad toho není zapotřebí? Ne
škodilo by to věru ve vyučováni
anglickém ani dost málo naopak
získalo by se tím jen Mohou-li
Žáci věnovati čas mrtvé latině
proč by nemohli věnovati 3 — 4
hodiny týdně krásné živé zvučná
češtině? Vždyť jsou z toho výhody
mravní i hmotná pro každého
Dítě naučilo by se více vážiti si
nejenom řeči svých rodičů ale i
jich ?mých Vždyť tak málo úcty
a lásky k rodiiům našel jsem u
dčtí v Americe rodilých Hmotný
užitek přinese každému znalost
dvou řečí zejména těm kteří vě
nuji se obchodil To occaí dítě
teprve pozdčji v Životě "Kolik
jazyků Člověk zná tolik duši má'
praví jedno staré přísloví
Není tomu dávno co firma
Swift & Co v Omaze hledala za
velmi skvčlých podmínek] a při
velikém platu českého korrespon
denta A ani jediný z Čecho-Ame-ričanů
zde rodilých nemohl se o
místo to ucházeti
Z toho vidno že i na naši "po
pelku" časem dochází a že jest
výhodno í tu dobře znáti
Slečna Mařenka Přibylova z
Linwood diví se proč je málo
Čechů na vyšších ústavech zda v
Americe? Příčinu lz hledati ve ško
le Velké procento českých studen
tů nemá patřičného průpravného
vzděláni ze škol obecných Mnozí
snad byli přidržováni doma k
práci a neměli příležitosti školu
navštčvovati (ač těch jest velice
málo neboť ku cti českým rodi
čům slouží že skoro všichni až
na malé výminky dbají by děti
do Školy chodily] mnohým pak
škola se znechutila (jak mi bylo
od mnohých žáků Sděleno) ježto
měli neschopného učitele Velmi
mnoho učitelů zde postrádá pa
ttičnéno vzděláni jak plk moho
je přenésti na své svěřence? Mno
zi z nich nepokračuji s duchem
času a vyučují dle zastaralých
method vyučovacích Učitel chce
li docíliti zdárného výsledku musí
se přispůsobiti době a ní záro
ví ů pokračovati Proto přední po
vinnosti každého pokročilého státu
jest by zaopatřil si učitele schop
né vzdělaná a aby občané př
volbě učitelů neohlíželi se na vše
Iijaké osobní známosti Vždyť tím
pak sami jen trpí Ovšem ma}!-]
mezi známými učitele jenž schop
nostmi a vzděláním může měřili se
každým druhým tu lépe jest dát
přednost takovému známému než
neznámému Ovšem učitel taký
musí pak býti téi náležitě ba
dobře odměněn za svou těžkou
zodpovědnou práci Dostane-li se
učiteli pouze platu že "jen tak
tak dělá živobytí'1 tu ovšem nelze
očekávati že věnuje všechnu aílu
snahu svou škole Za málo pe
něz málo muziky Co ušetříte na
učitelích utratíte desetkráte na
svých dětech Vždyť učitel jen
3 t ar
aoore piaeeny vynasnaží se ze
všech sil býti škole ku prospěchu
Zaměstnávejte na svých školách
pouze ty nejlepší učitele jaké
možno pro školy obecná dostati
plaťte jim dle jich schopností a
shledáte le vzejde z toho pro
spěch nejen vám ale všem příštím
pokolením Vldyť jen dobrá Škola
vychovává dobrá a řádná občany
jichž velká svobodná obíc ameri
cká pro rozkvět svůj má zapotřebí
Kde nenf dobré Školy tam neni
nemůže býti řádných rozšafných
a vzdělaných občanů Žáci kteří
odnesou si nechuť k učení ze školy
obecné — následkem špatného
neschopného učitele nemohou
ovšem nikdy mlti lásky a pocho
pení k učeni na vyšších ústavech
Mnozí rodičové rádi by věnovali
slušný obnos na další vzdělání
dítek svých jen kdyby tyto dbaly
Neškodilo by také věru trochu víc
snahy a touhy po vyšším vzděláni
mezi českou mládeží zde
Slyšel jsem nejednou že prý
mezi námi Čechy zde je málo in
telligentnich lidí a proto prý na
nás "občané" jiných národností
hledf přoa rameno Při taká příle
žitosti vždy přesvědčil jsem do
tyčné "občany' o opaku Jedna
smutni pravda jest le jestli mezi
Čechy usadí se vzdělaní krajané
kteří schopnostmi svými vynikají
nad drahé dsvednestf 3 piičinli-
vostl svou získali si snad i jmění
a taažf se pracovatí pro dobro a
prospěch svých krajanů tu najde
se vždy dosti závistníků kteří z
nevědomosti liMí při každé příle
žitosti je snižovati pomlouvali a
všemožným spůsobem ničí jcjicíi
existenci Tu pak není divu že
předáci naši zklamáni a roztrpčeni
odchází mezi cizince laJěji nemo
houce pohlížeti na to jak lecjaký
tlučhuba jenž vloudil sc lichoce
ním aneb jiným podlým Bpůsobcm
do přízně krajanů vde rodáky
jako ovečky Takový bývá vděk
těm kteří snaží se přivésti krajany
v popředí všech jiných občanů
amerických
Ne právě s radosti četl jsem
článek v tomto časopise zaslaný
jedním krajanem v němž si stěžo
val kde mohl býti kdyby byl
uměl anglicky Tak však může
zpívat každý přistěhovalec Kolik
ze všech těch milionů přistěhoval
ců kteří se v Americe usadili a
usazují znalo a zná anglicky ? Jest
tudíž povinnosti každého občana
by naučil se jazyku v zemi vlád
noucímu a že to neni snadné nau
čiti se novému jazyku za několik
měsíců jak mnozí tvrdí uzná
každý taUjimný Člověk Však při
tom nechC nevzdává se svého rod
ného jazyka a takřka neproklíná
že řeč H ho matka učila byla
příčinou jeho nezdaru Příčinu ne
zdaru nechť hladá každý v sobě
Mimoděk na mysl mi přicházejí
slova jednoho dovedného a oblí
beného vojenského lékaře jenž
více než 25 let ztrávil s posádkou
mezi Němci a jenž u příležitosti
tázán byl: "Pane doktore řekněte
upřímně jaká toho příčina Že
zůstal jste dobrým Čechem a hrdi
vždy hlásíte se a často k vaší
vlastní škodí k národnosti české?"
Jeho hrdá odpověď zněla: "Plil
bych ve tvář drahým svým rodi
čům kdybych Činil jinak" Slova
ta ač německy pronešena nevy
mizí mi nikdy z paměti
Nemohu opomenouti podati též
smutný příběh jehož jsem byl
svědkem s jedním ze zdejších
Čechů Zvláštní náhodou nalézal
jsem se ve třídě když do téže
vstoupila elegantně odiná dáma
Pan "profesor'' poznal v ní ihned
jednu ze svých bývalých žaček
Za rozmluvy tázal se: "Ještě svo
bodna?" "Nikoliv jsem provdá
na" zněla odpověď "Cožnezmě
nila jste sé jméno?'1 "Ano ale
já si vzala jen Čecha a proto jsem
vám řekla raději své rodné jméno"
odvětila dáma ona s hlubokým
zarděním (Ubohý manželi nezučlo
ti tehdy notnějv uších?) Pan "pro
fesor ' ihned pochopil situaci a více
se nctázal Po hodině však tázal
se mne proč to je že někteří stydí
se za své česká jméno že podob
ného případu byl svědkem několi
kráte Vysvětlil jsem mu jak uměl
jsem nejlépe a dodal: "Blahosla
vení chudí duchem neboť " a
páně "profesorovo'' "thaťs right"
ukončilo naši rozmluvu
Jsem přesvědčen že všichni
žáci české školy zdejší ponesou si
dobrá uvědomění svého původu
českého domů mezi své milé a ža
šířiti je budou mezi svými krajany
Oni dokázali že valná většina
osadníků Česko-amerického Zápa
du patři mezi Čechy uvědomělé a
že jako jejich tatínkové osvědčuji
bodrou ryži českou povahu přispí
váním na nadaci Kubclfkovou tak
že oni jsou hodnými dětmi svých
otců a matek
Odjížděje v příštích dnech do
Evropy bvth v krásná Paříži ve
studiích pokračoval nemohu opo
menouti vzdáti srdečné díky všem
svým milým Žákům zdejší Česká
škvjly za jich pilnou návštěvu a
laskavou pozornost Ujišťuji l
chvíle ve zdejši české škole ztrá
vené čitati budu mezi nejšťastněiší
chvíle života Doufám taká že
prostřednictvím "Pokroku Zápa-
du'' jehož dopisovatelem buďu
budeme ve stálém styku Až jed
nou vrátím se po létech opět do
rodná vlasti s velikou radostí vy
pravovat! budu rodákům o stateč
ných a upřímných Češích Ameri
ckého Západu
Přeji všem z upřímného srdce
mnoko- štěstí a zdaru v životě a
prosím by uchovali v dobré pa
měti mne tak jako já uchovám
vždy je a volám jim upřímná české
"Na zdar!" I D Ed Navrátil
1 V Chicagu přišel ve středu
min týdne nešťastnou náhodou o
život ja roky atarý krajan Franti-
ek Novotný z č 157 Bunker ul
Novotný ještě 1 několika jinými
dělníky povolán byl p Janem
Šrámkem z č 442 Clinton ul abv
opravili komín na třípatrové jeho
budové jenz byl zasažen bleskem
a rozbit Byli s opravou hotoví a
Novotný čistil ještě vodní rouru
do níž napadaly kouskv cihel a
malty když pojednou ztratil rov
nováhu : a sřitil se výSe 30 stop
na dlažbu kdež zůstal v bezvědo
mí ležet Pádem zlomil si levou
ruku a levou nohu a mimo to zra
ss té VGitřué Bvl dopraven
do nemocnice kdež asi po hodině
zranění Svému podlehl Zesnulý
krajan zanechává zde manželku a
pět dítek
1
A
1