o
Pokrok západu
Poustevník najMc svatojanské
Román z pobřeží od Emilie Flygaré Carlénovó
PŘELOŽIL HUGO KOSTERKA
Pokraíotáol
"Slyšela jsem o udílosti která
se zde stala dnešního večera!"
přerušila Elvira směr v který roz
mluva opětní zabočovala "Byla
cesta vzduchem barona Henninga
pouhou nahodilostí?"
Georgíiv obličej nabyl zase bar
vy: nechtěl lhát Byla pomstou
titěrnou čili nic jak musel přizná
ti neboť podle jeho názoru byla
vlastně zaslouženou
"Dovolte maě tuto otázku"
řekl "všimla jste si slečno jak se
baron vetřel do oprávněnosti jež
v onom případe vlastní byla
mou?"
Poslední slova pronesená zvlášt
ním důrazem přesvědčila Elviru
že znal účel pozornosti kterou jí
Henning prokazoval a když z
toho nyní soudila že Georg zajisté
měl pocity stejnorodé s oněmi jež
před chvílí sama zakoušela jala
se již domnívat že Ale v tom
se klamala
A bylo právě vhod že nahoře
tanec přestal a Že se hosté hrnuli
do stana a do salonu zatím co obě
reservní dvířka se sudy byla pro
měňována v jídelní stal
Po hodině šumělo a hučelo kol
podélného stolu samou rozmluvou
vínem a zpěvem Těžší jídla byla
již odnesena: přinášel se nyní
dessert a bowle
Kapitán Broscher který byl
pln strachu že bude němý ve
chvíli ke které slavnost pomalu
se chýlila měl samé řeči plynoucí
jak voda Poctivec Broscher byl
zároveň ve vlivu velké a silné in
spirace která na3 účinkovala tou
měrou že velmi často propašoval
poloprošeptané slovo ke své sou
sedce slečně Elviře a ze všech
těchto jadrných zdvořilostí dohro
mady vytvořilo se konečně úplné
vyznání lásky které Georg stoje
v zadu úplně vyslechl a po té
sdělil vojenskému kapitánovi jenž
se rád sáčastmil nevinného smíchu
na útraty starého a znamenitého
nyní však zamilovaného námoř
níka Když společnost konečně opou
štěla zábavu u stolu nastal baby
lonský zmatek
Vzniklo prudké pobíhání vrá
žení a pokřikování z člunů
Služebnictvo pobíhalo semtam
chtějíc všude vyhovět Židle
láhve a sklenice byly přeskaková
ny zde voláno po plášti tam po
deštníku zde byl cíp dámského
shawlu zachycen nohou židle na
které seděl starý pán a dřímal
kdežto tam zase jiný shraboval
vysypaný obsah své tabatěrky
zde spadl s paluby klobouk tam
zase kapesník zde zase' podaři
lo se staříkovi zachytit několik
poctivých duší které mu pomohly
vypit "velkoadmirálský přípitek
— a nad vším praskaly zátky ze
šampaňských lahví na rozloučenou
šampaňské šumělo byly žá
dán? doutníky a hostitel stál u
spouštěcího můstku přijímaje celý
proud pozdravů a horliví volaje:
"Ponížený služebník milé dámy
ponížený služebník!"
Člun za člunem odrážel od lodí
A když celá četa člunů opouštěla
zářící loď kamž se však pohledy
všech znova vracely byla vypále
na z děl salva rakety vypuštěny
do vzduchu a zavzoěl veselý sbor
pánů " kteříž se rozhodli že pře
nocují prostě tu noc na Skandi
návii ' XII
Asi kol ii hodiny nazejtří do
poledne právě když vojenský ka
pitán usedal se svou rodinou ke
kávě byl ohlášen koroubevní lod
ník Stormbom
"Řekněte tomu poctivci aby
okamžití sem vešel' odpověděl
vojenský kapitán
Stormbom se objevil avšak ni
koliv se svou usměvavou tváří jak
obyčejně — Uklonil se hluboce
dámám a ještě hlouběji svému
bývalému pánovi a když byl přijal
četné upřímné díky za správné
provedení svého úkolu předešlého
večera podal vojenskému kapitá
novi psaní
"Co tohle znamená Nu
posaď se starý příteli Psaní je
od Georga — proč pak nepřišel
sám?"
"Odjel" odvětil Stormbom
"odjel pane kapitáne jako kdyby
bo byl pronásledoval nějaký ne
přítel! "Eb to je žertí"
:Iříikoliv holá pravda čistá
pravda — sám jsem ho před třemi
hodinami doprovázel na palubu"
"Nu totě zvláštní!" Vojenský
kapitán rozevřel psauí a četl:
"Již několik dnů jsem rozvažo
val nemžl-li bych vykonat cestu
domů k otci bych mu pověděl o
svém Štěstí a zároveS vyzvedl malý
kapitál který pro mne uschoval
Bylo vlastní mou povinností zmí
nili se o tom dříve Vám pane
kapitáne ale neučinil jsem tak a
také jsem na to nevzpomnělavšak
bylo to zkrátka mým úmyslem
poněvadž jsem se teprv nyní roz
bodl když jsem se v noci prochá
zel po Hamngaton a u Bommu
spatřil loď úskalního pobřeží jež
zrovna dnešního dopoledne od
jíždí
Nechtěl jsem tak časní Vás vy
rušovat pane kapitáne a proto
prosím neračte mne přísní posu
zovat proto že bez rozloučení
odjíždím Za týden se vrátím
Stormbom dostal zatím instruk
ce vzhledem na briggu a nebudu
li tak šťasten abych při svém
návratu našel Vás pane kapitáne
zde pak prosím Vás račte přijat
ode" mne výraz hluboké úcty a
vděčnosti s nímž mám Čest se
poroučet Vám
zcela oddaný
Georg Letsler
Dovoluji si vyjádřit hlubokou
poklonu slečnám'
"Ztratil ten hoch rozum!'1- evo
lal vojenský kapitán když byl
delší chvíli pohlížel upřeně na toto
psaní prozrazující velkou roztrži
tost "Vždyť tohle nemá smyslu?"
Pohlédl na Stormboma
i S těžce vydobytou lhostejností
vzala Elvira do ruky psaní které
otec odložil na stůl a prohlížejíc
obsah nemohla se ubránit tomu
aby nenechala na svém obličeji
sttídatt se ruměnci s bledostí
Stařík Stormbom vrtěl hlavou
"Pochybuji že by to bylo v po
řádku pane kapitáne!"
"Pověz mně tedy všechno!"
"To se řekne několika slovy
pane kapitáne! Viděl jsem mladé
ho kapitána opouštěli loď za
malou chvíli po té když čluny
odrazily Co se s ním k ďasu děje
pomyslil jsem si že ke mně ne
promluvil ani slova! Avšak nechal
jsem ho měl jsem trochu práce s
těmi veselými kumpány kteří tam
ještě zůstali— a abych mluvil prav
du potřeboval jsem sám trochu si
zdřímnout než se vydám na pev
ninu K šesté hodině odjel jsem
na břeh a divil jsem se nemálo
když jsem při svém návratu otázán
byl matkou zůstal-li ještě pan
kapitán na lodi 'Není zde?' ptám
sc já Opustil Skandinávii jistí už
před třemi nebo čtyřmi hodinami
Nu a než jsme tu záležitost roz
hodli zaklepáno na dvéře předsí
ně až jsem myslil že budou vyra
ženy což se také vlastní stalo
sotva jsem odstrčil závoru Byl to
můj kapitán a vypadal zrovna
jakoby se byl ztroskotal s briggou
i s Odvahou: byl ve tváři bled jako
kus plátna Na mou prvou otázku
kde byl odpověděl krátce Že se
procházel na druhou: nemá-1
v úmyslu jít spat že chce si sbalit
šatstvo a na třetí: k čemu to
ohlásil že za hodinu odjede domů
Po té zašel do svého pokojíku
napsal tam psaní sbalil svůj ce
stovní vak a když vše bylo při
praveno vyšel z pokojíku a zmínil
se mně o záležitostech briggy
Potom se rozloučil se mnou a s
matkou zavolal posluhu čekající
ho venku a dal se na cestu aniž
jsem sé od něho něco dověděl
K vůli jistotě — neboť jsem dobře
pozoroval že necí vše u něho v
pořádku a poněvadž jsem se velmi
divil tomu že on při hostině vždy
se ztratil a nevypil ani tolik co se
všeho všudy vejde do sklenice —
nuže k vůli jÍ3totí doprovodil
jsem ho k lodi doufaje že se ko
neční dovím je-li churav anebo
jestli se mu něco přihodilo Ale
on stiskl mně pouze ruku a řekl:
'Za týden se vrátím'!"
"A více neřekl ničeho?" ptal
se vojenský kapitán se zvědavým
údivem
"Ničeho leč že mne třikrát
žádal bych od něho pozdravoval
slečna Elviru — ale poněvadž
zrovna tolikrát pozdrav zas odvo
lal nemohu tento úkol provést!''
Na obličeji kapitánovi objevila
s při tomto posledním sdělení
nápadná změna
Když nabízel Stormbomovi mí
sto u stolku s kávou pronesl klid
nějším hlasem: "Totě prazvláštní
jaké čertovské rozmary míváme v
mladších letech — dostavují se tak"
řka jako rýma a ke všemu u nej
rozumnějších hochu! Domů mel
by' jet pokládal jsem to takřka za
ujednáno ovšem neměl odjíždět
tak najednou jakoby pozbyl roz
umu Jediní chytré při tom je
snad že asi počítal že se nyní
lehčeji loučí s briggou než po
zdřji" "Co se tobo týče'' poznamenal
Stormbom usedaje na Židli a se
znamuje se s tím co bylo na stole
"může být docela bes starosti''
Když stařík odešel zavolal ka
pitán dceru do svého pokoje kdež
oba usedli na pohovku nepromlu
vivše k sobě ani slovem
Po obličeji Elviřiní rozkládala
se dosud bledost V jejím nitru
bylo vzbouření které se stěží dalo
překonali přijatým klidem a ona
e obávala že nepodaří se jí za
chovat! tuto zdáalivost jestliže
otec okamžitě připomene jméno
jehož zvuku nesměla zaslechnout
aby krev nepřišla hned do prudší
ho oběhu
Její mysl byla však uklidněna
hned prvými slovy kapitánovými
"Elviro milé dítě pověz mně
upřímně událo-li se včera něco
mezi tebou a Henningem?"
"Nic zvlášť důležitého otče!"
"A neklamu-li se příliš není asi
nic co se týče našeho ubohého
barona obzvláště pro tebe vý
znamno?1' "Tak je to úplni pravda otče!
Přála bych si aby byl méně do
myštiv A mám-li říci co si o něm
myslím trápí se vlastně jeho ura
žená samolibost poněvadž chápe
své poblouzení ale můžeme se
nadíti — dovolíš li mně otče vy
konat něco pro jeho majetkové
poměry — že tento zármutek lehce
překoná"
Elvira mluvila tak rázně tak
rozhodně jako kdyby jedna my
šlénka štvala druhou a ona si ne
troufala všechny zachytit
S výrazem údivu a tajené rado
sti pozoroval kapitán svou dceru
Po té poznamenal velmi laskavě:
"Vyznej se mně děvče — a
budu-li toho schopen rozhodně
něco podniknu bych mu nahradil
jeho ztracenou naději!" '
"Mimo hrdost a pošetilé vy
chloubání' pokračovala Elvira
"jest on v celku poctivý a hodný
člověk s kterým tude dívka která
ho má ráda ďosti šťastna!"
"Nepochybuji!"
"Nuže otče — vím že nechceš
nechat Vendetu bez věna Dávno
jsem si již myslila že stařík Igne
lius má na své stáří příliš mnoho
starostí se spravováoím Helgenasu
tím méně že by měl k tomu dostat
malý Axelholm"
Kapitán odpověděl usmívavě:
"Nemysli že Henning je ochoten
položit své odmítnuté srdce k no
hám Vendeliným A také nemohu
se vzdát statku ' tvého mateř
ského dědictví!"
"To vím doMe otče! Ale kdyby
se tak stalo jak pravím mohli by
novomanželé bydlit na Axelholmu
a Žít z jeho výtěžku až by jestli
se to vůbec stane— nastala změna
A pak z Vendelína věna otče "
Kapitán zavitěl hlavou Jak
bylo na něm patrno neměl příliš
nou důvěru ve plán Elviřinv nímž
mu odhalila tajemství které vylá
kala z Vendely
"Totě něco jinéholA dovedeŠ-li
což já ovšem silně pochybují za
řídit tuto záležitost tak aby se
hlásil o ruku Vendelínu místo o
tvou pak si on najde tolik neod
vislosti kterou může při svých
skromných vyhlídkách udržet
Nu a nyní když jsme promluvili
o tomto předmětě milá Elviro
chci přivést na denní pořádek
jinou mnohem choulostivější otáz
ku a prosím tebe dcero abys s
onou upřímnostíjakon jsi vždycky
jevila k otci zamezila veškerý
možný zmatek a dovolila mní bez
přetvářky čisti v tvém srdci i"
"Nuže otče poslouchám!" El
vira sebrala všechny síly by se
opanovala
"Kapitán Letsler milé dítě -
Kapitán se odmlčel v polovici
věty: tak byl zaražen náhlou zrně
nou v obličeji Elviřině Tišším
hlasem pokračoval: "Nedovedeš
se příliš přemáhat milé dítě!"
V očích Elviřiných zableskla se
slza rozmrzelosti "To snad není
úplně pravda otče!"
"Mezi otcem a dcerou je všecko
pravda milé dítě! Buď přesvědče
na že bych tě takto nezkoušel ze
tvé stydlivosti kdyby nebylo dů
ležitou nutností pro mne poznat
pravou povahu tvé náklonnosti
"Je tato nutnost tak důležitá
otče když osoba které se stejnou
měrou dotýká mohla odcestovat?
Nedokazuje to již že naše rozmlu
va je zbytečná?"
''Díky milé dítě za tuto upřím
nost která odmítá veškerou vyhý
bavost! Nicméně není tvůj závěr
správný neboť právě jeho odjezd
Činí naše objasnění nutno Nitro
Georgovo prudké jako orkán a
žhoucí jak slunce tropických kra
jů nemohlo v sobě utajit silné
dojmy které jsi bned od počátku
v ním vzbudila a každý mohl na
Pěruyúiit že je zamilován zamí
teřván jVkíí Sílený což nejlépe do
kazuje ono pomatené psaní" "
Temné mráčky proběhly obliče
jem Elviřiným "Nevím" zaše
ptala napolo "jednáš-li otče
chytře vštěpuje mně tyto myšlén
ky — mohu být i bez toho dosti
pošetilou! Proč odjel ř"
"Právě pro svou lásku"
"Ne ne otče tomu nelze
uvřřiti"
"Víc snad než se domníváš U
něho jest pojem cti velmi mocný a
on zajisté se domnívá že by bylo
velkou urážkou mého starého ro
dokmenu kdyby dostal k sobí
niSSťanskou větev Jedním slovem:
Čest a vděčnost ho poutají on
považuje spojení to za nemožné"
"Jsem přesvědčena že je příliš
smělý a hrdý než aby to považo
val za sebe méně nevhodné! Oo
ví že's otče bez předsudků že
ne to není tak! Možná
tuším alespoň" něco jiného"
"Co chceš říci?"
"Snad nějaký dříve daný slib I1
Při tich slovích přelétl výraz
vážného neklidu tváří vojenského
kapitána "Bůh to nedopusť!"
prohodil
Elvira pozorovala otce pátravým
pobledem Kapitán vyhnul se mu
A zároveS uchopila dcera něžně
jeho ruku
"Odhalila jsem ti své srdce''
řekla "tak jak je otevřeno před
Bohem— nechtěl bys nyní také ty
otče odměnit tuto důvěru a říci
mni otevřeně že osud zázračným
spůsobem sám napomáhá tvému
přáaí jedním slovem že moje
přítomnost na této cestí není bez
účelná?" "Nuže dobře milé dítí když
tedy již tušíš že mni tento mladý
muž dávno byl milý nemám vitší
ho přání než abych ho mohl brzo
jmenovat svým zetěm sám Bůh
naklonil vaše srdce Jc sobě potvr
zuje Že schvaluje mé přání"
"AspoS se tak zdá otče Avšak
také je možný opak Než ještě
bych se ráda mnoho od tebe do
věděla Ony věžní komůrky
(těmi slovy zabočila Elvira najed
nou v jiný směr) jsou nějakým
tajemstvím které vyzpytovat uči
nila jsem několik pošetilých poku
sů Rozhodná podobnost kapitána
Letslera s podobiznou posledního
majitele kterému lielgenas patřil
před tebou spolu s nejasnými
pověstmikteré již od dětství tanou
mně na mysli o té osobě přesvěd
čily mne že tvoje účast s mladým
lodním hochem neměla vzniku
jedině a pouze v tom že zachránil
Fritsc ani také v pěknější oné
vlastnosti že vzal jeho vinu na
sebe — nikoliv tuším že Georg
Letsler jc k nám v nějakéém bliž
ším vztahu'
Když byl vojenský kapitán ně
kolik okamžiků zachovával mlčení
pronesl posléze: "Výsledek k ně
muž tě přivedl tvůj ostrovtip jest
správný Ale tajemství není mé:
patří Georgovu otci a syn je může
pouze tušit dospčl-li ovšem už k
tomu Nicméně musím ti říci že v
takové povaze jakou má tento
mladík zapustila láska nejsilníjší
kořeny beze vší opory a posily
odjinud Dostanc-li se mu jednou
skrze tebe zákonitě Helgenasu pak
se bude moci vše dovědět neboť
tolik se ti mohu svěřit ž: za jiné
podmínky nemůže Čimti nafl ná
rok ani on ani některý z jeho po
tomků"
"Oh otče' -volala Elvira a
všecken její dosud zadržovaný Žár
prozrazoval se v jejím hlase
"chápu to a jsem neobyčejně po
těšena že pouze já mohu mu
uštědřit tato práva!"
"A to druhé o čem jsi se zrní
nila myslím je patrně pouhá fan
tasie"
Tato slova strhla Elviru s nebe
do něhož již byla vstoupila '
"Zmínil se mi o nějaké přítelce
z mládí jejíž jméno jak si pšál
bngga dostane spolu s mým"
"To se ti asi zdálo milé dítě!"
Po opáleném obličeji starého ná
mořního vojína rozlil se ruměnec
"Nikoliv otče! Nezapomněla
jsem ani jméno: Kotnelie!'
"Toť podivuhodoo!" pokračo
val kapitán "Nějaké dětinství
snad také pokus aby viděl jak
přijmeš tento žert: vážně to míní
no asi nebylo'
"Dejme tomu že ano otče!'
"Jak můžeš chtít abych před
pokládal úplné šílenstvíl Georg
Letsler že by se odvážil urazit
svého cheía v jeho dceři ?Mohu-liž
si myslili něco podobného o tom
kterého jsem miloval takořka více
než vlastního syna?"
"Nezapomínej otče" řekla El
vira mírným tónem kterýž jsa
povazé její cizí účinkoval tím
větší silou na tobo koho chtěla
přesvědčit "nezapomínej že prvý
den žádal na roně souhlas k tomu
návrhu a musím příznati že se to
nestale tak aby byla ospravedlně
na má domněnka Že mu tím pro
kážu zvláštní příze3 Naopakchtél
loď pojmenovat bezpochyby podle
dcery svého cheía Rozhodl se na
tom už dávno' a za takových okol
ností musíš oťte uzoati že to
nemůže býti rozhodni považo
váno za urážku když oo pokřtil
briggu dle dvou žea
"Totě pravda ale proč ne-
připomenul hned to druhé jméno
a příčinu proč je chce užiti"
"Snad neučinil tak ze studu"
"Ze studu? Georg není stydliv
— vždyť jsi sama nedávno prohlá
sila že ho považuješ za dosti
smělého nerozpakovat se male li
se ucházet o tebe!"
Elvira mlčela
"Povídám je to choulostivý
případ který bych si přál rád po
chopit Kornclic -neslyšel jsem
ho nikdy jmenovat toto jméno a
že ono není mnoho významno pro
něho dokázal mní nejednou za
těch čtrnácte dnů Prozatím ne
chci sc ukvapit s psaním které
hodlám napsat jeho otci je-li
ti to vhod zůstaneme zde ještě
čtrnáct dnů!"
"Nikoliv otče od toho ustou
píme Kdybych předpokládala jako
ty že strach před mým rodem a
bohatstvím donutil ho ode mne
prchnout! pak bych se nemusila
Červenali před sebou kdybych tu
zůstala Ale neklamu se — on jest
přitahován jinou silou Proto
odjeďme odtud čím dřív tím
lip!"
"A máme zanechat všeho A
což kdybys toho potom litovala?"
"Nebudu — Není-li dojem jehož
nabyl dosti silen aby rozhodl
nad jeho osudem pak ani celoroč
ní přítomnost neupoutá jeho nitro
Pro mne jest Čtrnáct dnů aneb
čtrnáct roků totéž: své srdce da
ruji jen jednou Zkrátka otče:
bude li kapitán Letsler při svém
návratu do Švédska stejně neroz
hodnut jak se nyní býti zdá nesmí
nikdy luSiti že si mého srdce kdy
dobyl"
Když byla Elvira pronesla tato
slova s jistotou která se ostře
iišila cd předchozího duševního
rozechvění avšak která ji jistě
stála větší namáhání než snad ka
pitán tušil vstala políbila otci
ruku a vzdálila se
Když Elvira osaměla pukla
brzo tenká kora kterou ženská
hrdost a stud rozložily po jejím
opravdovém cítění a rozvolněná
krev pracovala tak neúnavně že
ona konečně vysílená upadla v bez
citnost v níž ji Vendela potom
nalezla
"Drahá Elviro nevím co se s
tebou děje ty se trápíš svěř
se mi s tím!"
"Trápím a proč?" řekla Elvira
a odstrčila hrubě soucitnou přítel
kyni Vendela neodvážila se odpově
dět proč ji Elviřina prudkost po
děsila Ale Elvira četla s nejhlub
ším pokořením své tajemství v
nejistých pohledech Vendeliných
a slíbila si svatě že se osvobodí
od obou bytostí vyzvídajících její
myšlenky city a posuSky
Prozatím však pokusila se vlo
žili klid do hlasu a jistotu pozna
menávajíc: "Vidíš dobře Vendelo
že není mně dobře Nezmiňuj se
však o tom: to brzo přejde "
XIII
Co vojenský kapitán a jeho dcera
každý se své strany snažili si vy
zkoumat nepochopitelnost a neo
byčejnou nespojiteloost počínání
Georgova ležel tento pohodlně
na lavici v otevřené šutě která se
plním větrem kolébala ke Grafve
rúm Georg oddychoval z hluboká a
vdechoval jak se zdálo se svěžím
vánkem Ženoucím ho k domovu
novou sílu k životu
Silné nepřirozené napjetí jeho
stále se seslabovalo a bylo zatla
čováno jeho těkající fantasií
Georg pociťoval zvláštní klid
jaký zakoušíme když jsme zane
chali za sebou buď tajemnou sku
tečnost nebo hrozný sen Nechtěl
si vzpomínat a také si skutečně
nevzpomněl na vše co předešlé
noci řekl měl však temné tušení
že prostřednictví jeho věrného psa
překazilo dopustit se v omámení
pošetilosti která by Škodila jeho
cti Dobře uváženo řekl a učinil
snad vlivem moci od které se ná
sílím snažil odtrhnout víc než co
čest a svědomí ospravedlňovalo
vzhledem k poměru v nimž se
nalézal
A nyní když poprvé za tich
čtrnácte dnů poznával vše jasně a
poctivě snažil se přesvědčili sebe
že onen vliv byl pouhým opojením
smyslovým jakýmsi kouzlem —
Bezpochyby v téže sekundi co
jeho pohled sc pohřížil do Elviři
na přijal símě šílenství které se
za těch čtrnáct dnů vyvinulo neo
byčejnou a překvapující prud
kostí Ale nyní byl Elviřin vliv překo
nán
již to že si nemohl říci v duchu:
Shledám se s ní za několik mi
nut příští hodinu v následující
okamžik!" účinkovalo blahodárně
na jeho duševní klid Říkal si
místo toho: "Chvála Bohu že mě
můj strážný anděl uvedl do pří-
stavuwsa několik hodin budu
Fanty tak blířko že žádné bi-bež-pečí
nevnikne mezi ni a ranel" '"
PokrifflTáol bud
Předplácejte na Pokrok Západu
pouze I100 ročni
0
Briglitovou nemoci — fiplavicí močovou? Odpfrajf
vale ledviny a játra konati svou část práce? Jste
'mrzut a dráždiv? Cítilo neurčitou tlačivou bolest v zádech
když stojíte bofest když sedíte bolest když ležíte?
Tak potřebujete úplného obnovení Počněte I ledvi
nami a játry Tam vězí chyba
IĎcXcanův balsám
pro lebvtng a játra
přivede barvu zpět a zažene ty bolesti Má na ony orgány
takový účinek jako olej na rezovaté kolo Jste-li nemocen
on vás vyléčí Kupte si láhev dnes za
Jioo u svého lékárníka Lék zbotovuje
The DR J H McLEAN MEDICÍNĚ CO St Louis Mo
- " - -
NEBBASKA X ÍYCM iCO
Velký výprodej šicích strojů
Právi jsme obdrželi železniční náklad Wheeish & Wilsoíí Baix
Bkarino šicích strojů a nemáme místa kam bychom je složili
proto prodáváme během tohoto týdne
ÍOO éioiofr strojů
V těchto zahrnuty jsou šicí stroje všech soustav vyráběných
a to za ceny v Omaze dosud nebývalé
Zamýšlíte-li si koupili šicí stroj neopomeBte nás navštíviti
Buriome prodámtl larufení moderní
"esu $1000
"Bojf top" llrí troje t druh rukr )Jle
1'moín! nalxho byly dříve laciné po
15 Imdou máti tento tflm (j-J
Pronajímáme šicí stroje za 75 ctů na týden
Opravujeme a prodáváme jednotlivé části ku každému šicímu
stroji vyráběnému
Vyučujeme zdarma Šití na stroji každý čtvrtek a sobotu
NEBRASKA CYCLE CO
EO XICKEL řidltel
Telefon 16G2 ltoh 15 a Harney ul
334 Broadway 613 sev 24 ul
Council Bluffs Iowa South Omaha Neb
mn niti
-VYRÁBÍ-
v sudech I lahvích a po celém
á N Priok & M Co
CVelkcobchodnícl a ImportéřKl
LíECQ-y-iqr a likérů
Nástupci firmi: L Klrsíbt 8r Frkk erlwU
Tel 51íli~- 1001 Farna ul Omaha
Fred Krug
OMAHA
►Stfítiií vzorný pivovnr"
Vaii nejlepši drvili
CaiTolxiet a Extia Tsldé
SAISE ZÍSADYt KeJlepSi materiál a nejlepíí technická dotednokt
Veliká ppíllfodt obchodní opatrnost
KAŠE SXAHAi Uspokojltl obecťDBtTO
JiAŠE ODJttSA Htále se nřtííující bcbi
Dopisy se ochotné vyřizují dle přáuí
Múz Bros Brew-g Co
Staří a spolelilivi siadoi
H-SVaří a labvují výborné fivo~
Teleíon 119 á — OMAHA NEBR
Pro stůl
Ti kdož dovedou oceniti výborný stolní nápoj
oblíbí si zajisté naše "GOLD TOF' lahvové pivo
Jest lehké perlící se a řízné a jako jest zdravé jest i
chutné Vyrobeno jest z nejlepšího chmele vybrané
ho ječmene a čisté vody — neníť v ním ani jediné přísa
dy jež by byla Škodlivá neb nezdravá Není to laciné
pivo v nižádném smyslu ale jest to jedno z nejlepších
a ti kteříž je jednou okusili stali se řádnými našimi
zákazníky
Dodává se v bednách a sice
vých neb paintových Objednejte
nika aneb telefonem — Tel Omaha
I3I3JMBA-EEEfIliS:C0T£ÍÍill3!í TffiíflÉ píw
soCth omáha
Předplaťte se na Pokrok Západu $1 ročně
ste
ooiea
I
'í nifcftuit-"' "-"iiifiTii i
$300
THwt tfl lyrikh llrVh itrnlí Ir 3on
dúkuulné b Utnrrl budini koimll dobrou
lu?i)u Opal Metl jmluj uroUtíU' Jej
ni utarj podnk bu! míli dj-jl
iubrj íleitruJ JeUeo 3VMJ
západě rezesýlá výtečný ležák
Browing Co
NEBRASKA
ležálsAX
-v ©aáJtátcla a v laK-vlelv
v lahvích kvarto
si u svého obchod
1542 So Omaha 8
neb
