Pokrok Zapaidu
Poustevník nasMe svatojanské
- Román z pobřeží od Emilie Flygaré Carlénové
PŘELOŽIL HUGO KOSTERKA
Pkraíoáol
"Prosím stále Boba aby se z
toho hocha nestal divoch!" řekla
stařena pro sebe
"Matko co je s tím kabátem —
nezašilas mně naposled otvory ru
kávu Ale počkej ni jsem
hotov!"
"No podívej se mám toh
dost — dva knoflíky utrženy a vý
ložka parádního kabátu roztrže
na! Víš co tjtatíku řeknu?'
"Nc matko vířnejraději bych
kdybys neřekla nic' 1
"Řeknu ti pouze to abys ne
slavil svůj rodný den takovým u
kvapeným chvástáním!"
Stařík zavzdychl a vzpomíná
na zlaté časy kdy pomocí rektih
leatoru uměl si získat vážnost
které bohužel nikdy nenabyl ve
ylastním domě
"Prosím pořád Boha abys mne
tak řha'ko mohla jediou alespoň
vidět na fregattě jmenovitě když
jsem stál před konstablovou dce
rou — eb byla to krásná doba! Ne
mluvím ani o lodnících a lodních
hoších ti se chvěli jako osykov
list sotva jsem na ně vzhlédl
mluvím nyní o velení a úctě které
jsem požíval í na vyšších místech
důstojníci uměli si dostatečně vá
Žit zásluh korouhevního lodník
Stormboma Cítím se vždycky
jako bych byl z jiného masa a
jiné krve kdykoliv vkročím n
palubu"
"Ano otče vím dobře žes na
moři hrdinou Avšak pro dnešek
napovídal jsi už toho dost Pojď
pomohu ti do postele!
"Ah Bože matko tys počešt
ěná Zena dovol bych ti směl polí'
bit ruku Ano takovou ženu
Ale není snad stařík sám dosud
čilý jako péro? Však to také dnes
sami hoši uznali — ke všem ďasům
—příjemní a veselí to byli hoši
a což velkoadmirálúv přípítek ten
byl pronešen jak má být: nikdo
z nich nebyl tak prostořeký jako
Mas nu vždyť on tenkrát také
dostal svou porci Jsem věru zvě
dav kde se ten poctivec Mas nyn
nalézá?"
''Nu tatíku jak se ti daří zou
vání bot?"
"A dosud se mohu těšiti respek
tu a uznání u tuctu hochu Storm
bome — řekl mně velící kapitán—
vím že dbáš o toho hocha: buď
mu otcem! Ano zrovna tak ke
mně promluvil když mni dával
plnou moc nad hochem a chci jím
též být a pokaždé a ve všem
Nebuď zlá matko na něho ráno
slyšíš"
Druhý den po oné noci v níž
událo se tolik nepořádku v domá
cnosti pauí Rebecký byl dnem
pokání a proseb
Když Georg pozdě k polednímu
procitl a spatřil kávu jako led
studenou stát na stole u své po
stele připomněl si okamžitě že
e chystá něco kromobyčejného
když ho jeho laská á domácí ne
vzbudila nýbrž s nevětší lbostej
ností postavila kávu aby ji vypil
podle potřeby jak právníci a Pet-
ter Gran říkávají
Ponenáhlu vyjasnila se paměť
Georgova
iNejprv oDnovu si v mysli ra
dost že složil zk:ušku s vyzna
menáním po té veselý večer Ldy
se sešlo tolik nových veselých ka
maráda kdy tolik přípitků bylo
vypito tolik veselých písní zazpí
váno tolik nadějí vylíčeno a tolik
piána ujednáno: byl to večer plný
jásotu nádhery a nadějí že Georg
nedovedl se představit lepšího ve
čera
A nyní dostavil se též konec
Scény za návratuláhev s vodou
a Ostatní spustošení stařeniny
malé urážky a prosby a konečně
jeho nevázaná umíněnost ukázat
jí svou neodvislost to vše vy
Stoupilo před jeho zraky
"Tedy" a při tom drala se do
nitra Georgova velmi nepříjemná
myšlénka "tedy nebyl při dobrém
rozumu či snad naopak" Růmě
něc polil při tom jeho tváře
"Nikdy jsem ještě nebyl takový
a nikdy také takovým nebudu!''
Vzpomenul se nyní na svou milo
vanou matku Což kdyby k ní
přišel v takovém stavu? Bývalať
přéce vždycky plna strachu pro
jeho prudkost a prosívala ho ta
kovými vlídnými takovými upřím
nými prosbami aby vždy prchal
před pokušením
"Ale kdo pak mohl myslit na
pokušení právě ve chvíli kdy byl
jsem tolik vesel tak přešťasten!
Smýšlení se mně najednou změni
lo že jsrm ani nevěděl jak se to
stalo -A stařena Stormbomová
má věru dosti příčin být se mno j
nespokojena že jsem zůstal tak
dlouho ležet'
Při této poslední myšlénce ne
mohl se Georg ubránit aby se
nezacbvřl před okamžikem kdy
předstoupí paní Rebece před oči
ť už to bude tenkrát když bude i
přivítán kázáním anebo jen pou
hým mlčením
Jedním skokem ocitl se s poste
le dolů a když se byl oblékl vy
strčil hlavu ven naslouchaje neu
slyší li starého pohybovat sebou
jeho pokojíčku
Tam bylo ticho buď že Storm
bom tam nebyl anebo že tam
tichosti snažil se Šitím plachet u
dobřit st matku
"Bambusový olle nedostane se
jistě dnes z vězeni!'' pomyslil
ueorg a nemohl se ubránili srn
chu představuje si toužebné zraky
jimiž stařík Stormbom asi pozoru
je svou bednu
Konečně dodal si odvahy a ote
vřel dvéře do pokojíka svého bý
valého představeného
Stormbom seděl skormeuceně
jehlou v ruce a s velkou stučko
plachtoviny před sebou Učinil
posunek rukou dávaje jím Geor
govi znamení aby nelomozil
"Není paní Rebecka na trhu
kamaráde?1'
"Je již doma šibale Ty
nám to pěkně vyvedl! Mysle
jsem že jsem do tebe lépe vtloukl
subordinanci Což nevíš že sta
rá komanduje na souši na mé sta
ré Škutě když komanduje kapi
tána že je v tom mužstvo též za
hrnuto"
"Nu Snad jsem se nedopustí
něčeho zlého?"
"To ne — avšak cd říkáš tomu
žes protivil se rozkazu? On
chtěla abys zakotvil v přístavu a
tys chtěl rejdovat a k tomu s ta
kovou umíněnostže horší vzpou
ry nebylo na íádné lodi
"Nu a jak vypadá pevnina rá
no kamaráde? 1
"Mlha s metelicí vítr duje
proti nám!
"Doufejme že k polednímu se
to změní! Zamžené ráno jak víš
může být počátkem krásného
lne"
"Nemyslím že sc tak stane ny
ní milý hochu! Spíše se zdá že
se stahuje k bouři Jsem rád že
jsem přišel do závětří než pro
pukoe bouře
Přál bych si abych se mohl
vyjádřit podobně! Ale víš coka
maráde myslím abych si doda
odvahy a vešel tam Je vždy lé
pe hledět nebezpečí do tváře než
dívat se na ně z dálky! Paní Re
bečka má příliš dobré srdce než
aby se zase neudobřila
A Georg nedbaje pochybného
staříkova potřásání hlavou vykro
čil zmužile a vešel do světnice kde
seděla paní Rebecka a předla že
jak se zdálo neslyšela a neviděla
nic kolem sebe
'iDobré jitro!" pravil Georg
hluboce se uklonil
Stařena zodpověděla pozdrav
strnulým přikývnutím
"Drahá paní Stormbomová vím
že jsem si počínal včera večer
velmi tloupě a neobratně a pro
to vás prosím nejsrdečněji abyse
mně to odpustila Řekněte mně
nyní něco vyplísněte mne pořád
ně avšak nezlobte se na mne!'
"Já se nezlobím avšak mrzím
se na něho!'
Pořád hůř— paní Stormbomo
vá vy se nesmíte na mne zlobit
ujišťuji vás že bych to nevydr
Žel!"
"Nemrzím se na něho proto že
ach ano — právě to ano — že se
protivu mne staré zene a mimo
to jeho hodné ochránkyni mrzím
se ale proto že takový mladý
hoch nebo mladík nebo chlapík
aneb jak bych ho lépe nazvala tak
si přeje v pitce že potom ke vše
mu ošklivě smýšlí'1'
Nu chvála Bobu jsem spo
kojen že mně učiníte malé kázá
ní — vím že ss zase udobříte!
Ale proto prosím vás drahá paní
odpusťte mně tedy všecko! Vždyť
mně zbývá velmi krátká doba po
bytu v tomto mém druhém domo
vč a velmi by mne to rmoutilo
kdybych docela vážně ztratil vaši
mateřskou přízeň z které jsem se
mohl dosud těšiti
Stařena byla touto řečí dojata a
podávajíc Georgcvi ruku pravila
přátelsky:
'Můj drahý pane nebyli by
chom křesťany kdybychom neod
pouštěli jeden druhému! Vždyť
jsem sama nebyla včera večer do
sti moudrá — neb bohužel není ni
kdo vždycky schopen poznat co
je nejsprávnější Přítely sl však
zůstaneme oa vždy!
"Děkuji vám za tato slova! Od-
valuiete jimi těžké břímě a mého
srdce Nemyslím rozhodně že
bych byl pro to fséoe vinen když
jste mně odpustila mou pošetilost
však alespofl nebudu se trápit
rpkýmí výčitkami když vše zase
udobřeno ' -
"Také si o něm myslím že je
příliš starostliv o stbe než aby se
to nepřičinil! Avšak ví co můj
mladý pane? Nepravím sice £e
by ten kdo si zahýří jednou dva
krát stal se proto zhejřilcem ze
zaměstnání avšak tvrdím: Povaha
má se krotit v mládí a nemá se
dovolit nikdy aby vášeň nabyla v
ní převahy Nikdy nezalož ruce
když se jedná o to krotit vlastní
vady neb ať je to jakékoliv sot
va že ony pozorují že nabývají
nad námi moci útočí na nás stále
víc a víc ale ponenáhlu Má slo
va jsou holá pravda a věřil mně
že malé chyby nejsou vždy našimi
malými nepřátely!
"Proč bych to nevěřil! Nicmé
ně buďte úplně přesvědčena že
nemám sebe menší náklooosti by
řit rozhodně nemám ani nejmenŠÍ
chuti k tomu!
"Tím lehčeji se to může opako
vat když se nekrotíme ač dobří
přátelé nás v radovánkách napo
mínají a varují: Důvěřujemeť
příliš sobě neboť se domníváme
o sobě že nejsme k té neb oné
chybě sklonní a jedna dvě tři
sotva jsme si něčeho vědomi již
jsme se ocitli v jiných zvycích '
Ještě dlouhou dobu musel se
Georg spřátelit tím by se jí zpo
vídal
Ale odpoledne po kávě a cupo
vací zábavě by' mír úpřně obno
ven a Georg po té usedl s lehkou
a veselou myslí neboť v celku ne
kladl velkou váhu do svého po
klesku ku psaní dvou dopisu jed
noho otci a druhého vojenskému
kapitánu aby jim oběma podal
zprávu že Šťastně dokončil svůj
ustanovený účetní kurs
Bylo jeho úmyslem jakmile do
stane kapitánovu odpověď že vy
koná malý výlet do svého domova
na Svatojanskou skálu Toužil
ohnivě po tom by již mohl pro
mluvit s otcem a přesvědčit se
jak se mu nyní daří v jeho zvětše
ném okolí
Georg též toužil nesmírně po
tom aby opět spatřil Fanny o
které již dlouho neslyšel
"Poslechni Seme nezdá se ti
že se budeme mít znamenitě až
přijedeme do Straodu!" otázal se
vesele a pohladil svého miláčka
Několik 'poštovních dnů očeká
val Georg marně odpověď svého
bývalého chefa a již jal se uvažo
vati o možnosti pomíjejicnosti
všech věcí na tomto světě a tudíž
i o nejistotě vítaného slibu svého
představeného a příznivce když
jednoho dne vstoupiv do poštovní
místnosti četl s bušícím srdcem
své jméno na poštovním lístku
Brzy po té ocitlo se v jeho ru
kou psaní Vypadalo však málo
vábně: mělo černé okraje a černou
pečeť se znakem vojeoského ka
pitána
Růžové sny které ještě před
nedávnem zářily v jeho nitru po
hřížily se okamžitě až na dno
On je mrtev — můj Šlechetný
chéf je mrtev a s ním zhynuly i mé
nejlepšf a nejkrásnějŠí plány moje
nejvznešenějŠÍ naděje v lepši bu
doucnost!"
Otáčel psaní v ruce pořád je
neotvíraje Ať už obsahovalo co
koliv nechtěl se seznámit s jeho
zprávami dříve dokud nebude se
děti sám v komůrce
Na zpáteční cestě k Masthuggu
seznámila se zatím jeho čilá fanta
sie se všemi možnými nesnázemi
a obtížemi s nimiž mu bude nyní
zápasiti
Ale současné vymýšlel si zrov
na totik nových plánů jak pfe
konati tyto obtíže s takovou vtip-
ností a rozvážností že kdo by bo
byl slyšel hovořit se sebou samým
brzy by poznal že on nepatří k
oněm povahám které se dají ne
zdarem strhnout nazpět
"Nyní záleží jen na tomkle! Ať
tam stojí cokoliv nedám se tím
zdrželi!" pravil sobě zastrkuje
závoru u dveří
Zlomil pečeť a proběhl zraky
dvojí psaní tištěné úmrtní ozná
mení a psaný dopis
Ono hlásalo že syn velícího ka
pitána mladý baron Frits opu
stil tento svět Toto bylo napjá
no za zřejmé rozechvěné nálady
velícfm kapitánem samotným
oznamovalo Géoreovi že se má
za měsíc objeviti u svého bývalé
ho chéfa v Goteborgu poněvadž
tento chce splniti svůj slib
Zahloubán do vážných a těž
kýcb myšlének složil Georg obě
psaní dohromady Jeho nitrem
proběhlo tušení napov(daj'ci rou
že nyní stojí na začátku nového
oddílu svého života a že úmrtí
mladého barona bude míti vliv na
jeho budoucnost
DRUHÝ DÍL
Páté období
Helfenas
I
Začátek našeho vypravování lí-
il nápadnou změnu jaká se obje-
plavci když tento opouštěje
usmívavé norské pobřeží a lesna
tými ostrůvky vjede do bobuslao
ského ostr jví toho labyrintu ho
lých kopců a skal
Ty nesčetné ostrůvky se svými
choboty kol nichž vlnobitím za
pěněná slepá skaliska tvoří obává
nou hradbu upomínají živě oa
šedou doba vikiogů a kdyi noční
ticho bývá přerušováno pouze
mohutným hukotem vnějších ná
nzů vln a moře těžce vzdychá
mezi úskalím tu zdá se jakoby
se v temném stínu něklerério o
strovu objevovaly vidiny dračích
člunů a jakoby bylo slyšeti váleč
né písně statných bojovníků při
naplněných rozích
Dostaneme-li se od bohuslan
ského pobřeží k hallandskému
setká se opětně náš zrak s opa
kem ostře vyjádřeným
Žádné vysoké skály žádné kop
ce a iskall neposkytují zde nor
skému ptactvu útulku Vlny s
pískem smíšené valí se těžce na
horu k uízkému pobřeží a pohled
ubíhá bez odpočinku po nesmír
ných vřesovištích tak Šedých a
tak pustých že několik prázdných
skalisk bylo by vůči nim nejzába
vněji! společností
Na jednom místě této nevlídné
nízké krajiny utvořila však příro
da neobyčejnou výjimku Toto
místo tvoří výběžek vybíhající do
chobotu a zastíněný košatými li
pami a kaštany mezi nimiž vyční
vají mladé stromky
V době našeho vypravování zde
stála budova která následkem ne
obyčejného slohu obracela na sebe
pozornost nejen cestujících po
souši nýbrž i cizince přijíždějící
ho po moři
Střední část této budovy byla
vystavena ze šedých kamenů do
výše daleko převýšující délku tak
že by ona stojíc sama o sobě po
dobala se spíše věži než nějaké
opravdové obydlitelné budově
Malá vyhlídková okénka jakož i
stopy v dolejší zdi po dávno zru
šených mřížových oknech svědči
ly tomu Že budova byla z počát
ku určena za skladiště zboží které
mělo být í v rychlosti vyloděno:
alespoň dokazovaly stopy stržené
ho a daleko do moře vybíhajícího
můstku spolu s dosud v Částech
zachovalými hradbami že místo
asi bylo zvoleno k tomu aby se
tam co nejlehčeji uložilo zboží
před nepřítelem
Na obou stranách staré věže by
ly v pozdější době vystaveny kříd
lové dřevěné budovy s vysokými
okny čímž docíleno že celek na
byl se strany mořské vzezření sta
robylosti
To byl Helgenas' majetek vo
jenského kapitána von M
V okamžiku co vstupujeme na
starý majetek byly paprsky slu
neční tep'vts pozdravily hrubě vy
sekané rytířské postavy zdobící
na obou stranách schodiště ku
hlavnímu vchodu schodiště o
němž legenda hlásá že jeho širo
ké ploché schody byly uloupeny
z nějakého kostela Dosud zdálo
se zde vše Živoucí pohříženo ve
spánek
Konečně ohlašoval velký zvon
v jednom křídle Že správce se jií
probudil a jako účinkem nějaké
mechaniky nastal najednou ruch
ve všech rozích a koutech dolejší
části-
K šesté hodině vystrčil správce
hlavu Oknem ven aby se přesvěd
čil jaký je vítr a počasí
Byla to ctihodná stařecká bia
va j dna z oněch na kterou je
radost se dívati pro její starodáv
nou dobráckost kterou těžko lze
popsali
Klas Ivar Ignelius byl už brzo
půl století strážcem rodinného
majetku rodiny von M Zažil
mnoho pamětihodných změn v té
to rodině a ctil nyní ve vojen
ském kapitánu svého čtvrtého
pána
Z pradávných dob datuje se
pověst v kterou sice nyní málo
kdo věří Že totiž majitel Helge
nasu nebude se těšiti nikdy trva
lému štěstí ani nebude moci Žiti
v klidu na statku svých předků
dokud uloupené kostelní schody
nebudou vráceny na své místo
Ale kam měly býti vráceny anebo
kde vlastně stojí kostel k němuž
kdysi patřily o tom nedovedl po
věděli nikdo
Mnohý člověk zasmál se této
naivní tradici a jejímu vlivu na
osud rodinný nejeden však při
pomenul Že je nicméně podivno
proč každý majitel Helgenasu je
neustále pronásledován samými
nezdary
Zřídka kdy přecházel majetek s
otce na syna nýbrž dostával se
vždy některé poboční větví poně
vadž buď nebylo mužských dědi
ců anebo tito byli předčasně sko
seni smrtí
Nynější majitel vojenský kapi
tán Arnold von M zdědil tento
majetek po svobodném -bratranci
zemřevším v cizině
Poněvadž nebylo lze očekávati
že kapitán po (olikaletém vdiv-
stvf znova uzayře sňatek bylo
rozhodnuto Že majetek přejde od
rodiny von M na mužskou linii
neboť — po smrti ubohého Fritse
—dcera kapitánova slečna Elvíra
měla přinésti Helgenas věnem
svému budoucímu choti
Kdysi putující kolem věštec
navštívil toto panství a na rozlou
čenou zazpíval paoí sUtku píseň
vnfž líčil dřívější trapné nezdary
této rodiny které však nikdy ne
přestanou dokud prý ' posvátné
schody nenajdou klidu na místě
kde žádná zoesvěcujícf lidská no
ha nebude moci na oě vstoupili
Mají tedy býti spuštěny do moře
Jakmile majitel Helgenasu vyko
ná tuto povinnost bude tím osu
usmířen
Ale celé století uplynulo prou
dem času od té doby co zpívá
věštec a dosud tam kameny leží
Proto stejně věrně spočívají rodin
né starosti na této rodině
V kfidle zrovna proti onomu
kde se objevil stařík Ignelius
noční čepičce otevřelo se brzo
jiné okno a v tomže okamžiku by
ly políbeny záplavou sluneční sa
metově černé vlasy na překrásné
ženské hlavě Brzo po té objeví
lo se i rámě jehož jemné tvary
byly hodoy sličnosti celé postavy
která nyní se objevila
Byla to Elvtra co nevidět osm
oáctiletá
Měla v ruce klícku A poky
nuvši přívětivě hlavou na pozdra
starci který uctivě ji pozdravi
ustoupil nazpět napřáhla ruk
ven a zavěsila klícku na skobu d
zdi zatlučenou
KdyŽ ji po té pokryla několik
vrbovými větvičkami ležícími o
zapaření okenním namířila Elvíra
rychle své jiskrné zraky na cho
bot a jak bylo na ní pozorovali
neslyšela ani neviděla Že se ro
zevřelu ještě jedno okno umístě
né více na právo v tomže' Křídle
které obýval stařík Ignelius a že
se v něm vyložil mladý muž
Měl na sobě koketně přehozený
raonf župan z modrého sametu
na hlavě vyšívanou čepici z téže
barvy
Když byl chvíli marně čekal Že
zrak slečnin obrátí se v tento smt
v jaký si přál odvážil se ozvat
svým hlasem:
"Slečna Elvíra vítá ráno svým
zjevem!
Slečna byla právě pohřížena v
pozorováni hnízda straky na jed
né z starých lip a proto ho ne
slyšela
"Dobré jitro slečno ElvírolNe
uznáváte že lípy na této strauě
mají příčinu si stěžovali?
V tom objevila se malá dívčina
s košíkem na ruce kteráž se za
stavila před oknem Uklánějíctá
zala se nekoupí li slečna jahůd
ky?
Jedním rázem zmizel mladý
muž oď okna a ocitl se rychleji
než myšlénka ve dvoře kde se
však vyhovuje etiketě objevil
kabátě moobem lépe odpovídají
cím naději na malou ranní roz
mluvu u snídaně v pokoji kde
ptáci bydlí uvnitř i vně okna
"Po třetí dobré jitro slečno
Elvíro! Je tni dovoleno d inésti
nahoru koš?"
"Dobré jitro barone Heniogu!
Mrzí mně velmi že to první co
musím ráno říci je ne-— ale ráda
bych promluvila několik slov s
dívkou"
Na to ho slečna pozdravila a
rychle zmizela
Baron Henings byl až příliš
smělý
Nuže' jaký byl jeho poměr k
rodině von M? -
Baron Henings byl poslední
dědic starého rodinného jména
které i hezky nazpět bylo jediným
reálním majetkem vlastníkovým
Záhy osiřelý nabyl pouze pomocí
přátel nebožtíka otce příležitosti
navštěvovali vojenský kurs a měl
právě hodnost poddůstojníka při
pěším pluku
Bylo dlouho tajemstvím které
nikdo vypátrati nemohl jakým
spůsobem se baron Henings nejen
může vydržovati nýbrž též obje
vovali s eleganci jakou jeho rod
a vojenská hodnost že vyžadují
se domníval
' Nebylo o něm známo že by žil
z 'dluhů' Nebyl v drápech lich
vářů ani kamarádů: vypůjčoval si
zřídka kdy peníze a vypůjčil-li se
někdy zaplatil je ještě téhož dne
nazpět
Baron Henings nehrál nehýřil
nedvořil se dámám — oota bene
přes míru ovšem užíval ze všeho
trochu aby vyhověl požadavkům
mody a společenského života
Vždy byl vest! třebas radost
velmi často tkvěla mu pouze na
rtech proto byl vážen všemictěn
ještě více lidmi ale také byl před
mětem závisti pro své vztahy k
Fartuně
Něco takového však neexisto
valo mezi baronem Heningsem a
dotyčnou dámou: naopak on ji
žebrooil marně o sebe menši pří
Zftfl
Nikdo nevěděl že chudý vese
lý a příjemný baron Henings
trpěl chorobou mnohem nevyléči
telnější než rak a proto také mno
hem zžíravějŠÍ Trpěl hrdostí a
to do takové krajnosti že by se
byl raději učinil nejsměšnějším
bláznem kdyby zároveS nebyl
příliš citliv k úsměškům před ni
miž se proto měl velmi na pozo
ru O chudobě a hrdosti vypravo
val Henings na sta anekdot i vel
mi blaženou jistotou ale při pou
hé představě že snad sám je před-i
mětem nějaké podobné anekdoty
proklouzalo chvění kaŽdon sebe
menší žilkou ale on vestudoval
se a velmi neúnavnou trpělivosti
do umění přetváření Nikdo ne
cítil ve svém nitru sebe bezvýzna
mnější iert vižněi než on avšak
také se nikdo nestaral tak málo o
bezvýznamné slovo jako on
wfHí-f ttuf oMv
Žádni? jiná ristroji nemá
tak nrínW dflnck na vie-
otcn! zdraví třla Jko játra a led
viny Hleďte ni je udržeti V dobrá
opravě KaMá kapka krve jimi
Drocházl Nťkonnii-ll Dráči tvou
dobře nahromarfiiift se Jfd a
rfumatliim mořové nemoci a mnoho jiné
ho co konříví Hrifthtovou nemocí
Rdíte nad svvml ledvinami a Játraml
a pH prvním 7namenf iieíiiinonti
vou práci mtleřitč vykonat užijte
jemni k práci US přinutí
McLEANUV
balsám pro ledviny a játra
stimuluje ostrojí ku zdravé' íinnoatl smeniuje ostrou bolest
čistí krev tím priřlnu nemoci odntrafiiiie Kupte Jednu láhev
dnes a buďte připraveni Snad vím to uipoH mnoholetou bolest
Tb Dr J H McLE AN MEDICÍNU CO St Ink Mo
-vyrAbí-
v sudech I lahvích a po celém
Vcr Meta Frick ' and Mcyer
řVeI robcuodníci a Importéři
LÍHO I2T El LIKÉRŮ
JáHtiipclrmj: L Elrsrht SrM Frirk Tbetz
1=S: — 1001 Fáma ! Omaha
Tel 544J
Fred Krug
OMAHA NEBRASKA
"řStiítiií vzorný pivonr"
"Vaří nejlepěi druto
Calslnet a Eacfcrav tele-Aé T atiiUcacli a tt lali-v-ícJx
Výlovu- m JeaiaéxmA a £ou3_né he epiedci
saSe ZjÍSADY:
3i-jlepšf materiál a
— — — Veliká pWllroHt a obchodní opatrnoxt
l'pokojiti obwnHtro
SASE OUHĚNA Htál e zretóujfcl obched
SAÍSE SAIIV:
Dopisy se ochotné
Metz Bros
v vVařf a lahvnjí
Telefon 119
KKANK E
BLI8S bnxurif
C ULIHB
prjaarac uoiei aoDjrma
KurkollT i nich pracuje
JOSEPK JBLjISS
komisiomiř se živým dobytkem
3J0 Ntw Exchange Building Sou h Omaha Ncbraska
Vtemofni oíře vénu) M íem iiykánll Krant Wallman vieobeent Coiri r
Mylatelbm Wík-Í Vatejeal uciiré liiUn
Triol oenj D potidáaf _aBHaaja'
♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦
werovy léky f
♦
T"
:
x
♦
SEVERŮV
ŽIVOTNI BALSÁM
vždy vy!6tl
♦
♦
:
♦ Zicnu
♦
imuut JIU1U
Boleati hlavy
Závruř
Nadýmáni
Klotwaf
Vétrv
♦
♦
♦
SEVERUV
♦
♦
75ct
BALSAÍlj
Pro 1
PLÍCE I
SEVEROVA i
MAST' t
PROTI SVRABU A ±
VYRAŽENINÁM J
Jet výteVni proti ♦
víein vyrážkám nJ
tile I
BO ct poíton RRct T
Sevírúv X
Krvečistitel
Bili télo ♦
f'ití krev X
ílojf Třfdy j
Zahanf £idiimiivof T
♦
♦
♦
♦
♦
♦
Vyléčí
Kašel
Chřipku
Nastuzení
Chrapot
$100
♦ Severova
♦ Masť
♦ boji oUnrfnn rány % ZáflČt
vředy ipalemny atd ♦
♦
28 ct poíto-28ct Jnřglř
+ Na prodej ve$ZD a5U CT
♦ všech lékárnách!
♦ a obchodech s
♦
léky
m
'Ji
"IV
anfiaobul
kdy nemohou
íčku kU-rjř je
západě rezesýlá výtečný ležák
Biwing (V
le±áli - u
nejlopíí technická durednont
vyřizují dle přání
Brewing Co
výborné pIvo~—
OMAHA NEBB
i JOB RUStt
prod
otci a fen mo
r A willman irod lj
T lijrnu ivcb tákiunlkt
I uim) ro fádnj avédomltý mut ocbňoo
I oUlouii krajaar reci Uké
Severúv ♦
Regulátor ♦
ženských ♦
nemocí J
Vyléčí rychle ženy ♦
dívky trpici ne]s-
kou nepravidelnosti
Léčte ae v čas ▲
$100 +
♦
Severúv
Nervoton
Leči vysíleni
Třfnonf
Nespavost"
Ncrv6noř
♦
♦
♦
$100 4
Odcoručuje se flámám
1 co poroJn
Za 1 den +
Kaidé nastuzení
vyženou T
Severovy ▼
Tabletky T
proti nastnzenlaáMt7
25 ct poštou 27ctX
Severovy
Pilulky
pro játra
npmrl Zažíváni
BUiliel
Chuf k jídla
25ct postou 27ct
♦
♦
♦
♦
♦
♦
♦
CfŮ"
nemoci a $3-T
na zvláštní T
léky X
v
BIHIN OHNIT