o
eortROK ZÁPADU
Poustevník na skále svatojanské
Román z pobřeží od Emilie Flygaré Carlénové
PĎELOŽIL HUGO KOSTERKA
Pokrajováni
"Ovšem avíak nauka navigační
není nic snadného''
"Ovšem stoji to něco penžz —
avSak nejsem také sám zhola bez
peněz a kdybych nebyl chtěl roz
Jbodoě vykonati delší cestu mohl
jsem zkoušku dávno složití "
"Ano panskému synku snažší
j dostati se ku předu než tako
vým ubožákům jako jsme my! Ale
pfea to tnůžtš mnoho a budeš také
oiusiti mnoho býti povděčen che
fovi — jeť to nejen íest nýbrž i
štěstí míti takového přiznivce"
"jsem též vděčen věřte mi nej
více však za jeho slib že dostanu
místo na východo indické lodi! Na
takových cestách vydělá si kormi
delník velké peníze a uvidíte že
za několik let uspořím si pomalu
tolik (nikoliv však tím že bych
-dostával peníze od někoho darem)
ie budu moci z úspor a z peněz
iteré mně otec slíbil vážně po
mýšleti na zakoupení lodi
Za několik dní po oné důvěrné
M-nrmlnvř ve snnrlnf naluhř stál
Georg slavnostně oděn před velí
cím leapitánem
Rozumí se že se již nepokládal
za lodního hocha na palubě fregat
ty nýbrž za slibdý předmět nastá
vajícího podkormidelníka na vý
chodo indické lodi a následkem
této myšlénkové souvislosti vzty
ioval blavu výše než jindy zvlášrě
když po svém propuštění z lodi
byl oblečen v obyčejný šat námoř
uickýnáhodou zde representovaný
jemnou modrou kazajkou s podob-
aými kalhotami lesklým klobou
kem a bengálským hedvábným
šátkem volně uvázaným kol krku
"Nuže můj milý Georgu' řekl
kapitán pozoruje ho zrakem v
němž Georg zdál se chvílemi roze
znávati více než jen obyčejnou
ůlist "nyní se rozejdeme nu
a co hodláš z počátku podniknou
ti?" "Odjedu okamžitě doma pane
kapitáne!"
"Tušil jsem to— a nemáš odsud
daleko doma?
"Nemám není tam příliš dale
Jkp jen bude-li vítr přízniv"
-"Dobře — a co potom ?"
""Nu potom taám v úmyslu s
dovolením vaším pane kapitáne
aičiti se jako člověk jenž má velmi
naspěch!"
mycími dobře Georgu! Víš již
2e "budu platiti útraty s tvým
kursem spojené jakož i že tě budu
vydržovali a že následovně dosta
neš na ruku mnohem více peněz
než jsi dosud míval a proto chci
Hi připomenout)' že by se mně za
Janlottvalo kdybys vždy vyhledával
"vhodnější společnost a nestýkal se
irpfíliš s mladíky z nižších vrstev
námořnických Debof to není dobře
rpro ty kteříž se vzdělávají nejen
na schopného velitele nýbrž též v
i usedlého muže snad mně roz
HimíS?"
"Rád tomu věřím pane kapitá
le a ač nebudu nikdy tak domý
ilivým abych necítil náklonnosti
h nim kteříž jednou byli mými
soudruhy doufám nicméně že to
budu moci zaříditi tak aby se
nikdo nedomníval že to přátelství
dosud trvá když vlastně násled
kem pořádku mělo již přestátí"
"Slyšel jsem však že jsi právě
'tyto ďny pozval Brannarna a
Trommena na zábavu do Mast
Auggu?" "Včera byl jsem ještě lodním
hochem pane kapitáne!" omlouval
se Georg dobrácky
"Dobře vidím že chápeš mé
názory Nemůže a nesmí býti u
námořníka hrdosti vůči těm kteříž
sdíleli nebo dosud sdílejí totéž
zaměstnání s ním avšak služební
poměry vyžadují zvláštní řád jehož
přísně íest dbáti
"Ano pane kapitáne ať po
islouchám nebo poroučím vždy
musím míti před očima svou po
vinnost A nyní dovolil bych se
co nejpokorněji otázati nemáte-1
pane kapitáne ničeho proti tomu
když při příchodu do Goteborgu
ubytují se u korouhevního lodníka
Stormboma který byl tak hodný
a slíbil mně že se mne všemož
oým spůsobem ujme nebudu-li to
noci učimti sám s sebou?"
"To byl návrh který úplně
schvaluji! Stormbom je muž přís
aých názorů o cti starý schopný
hoch A až se s ním v Karlskroně
budu loučiti promluvím s ním
několik slov o této záležitostí
Prozatím zanechám ti zde jak
jsem ti už řekl psaní pro tvého
otce a nyní zbývá mně pouze při
pojit! ještě ujištění že budeš-li
ebovati se slušně a nebudu-li se
muset za tebe styděti můžeš beze
všeho počitati na mou účast AŽ
složíš zkoušku tak mně dftpíšeš a
slíbené místo jisti dostaneš"
jo mi cu vyiauiui tkiuuj
mé díky pronesl Georg hlub o-
kým a nepřetvařovaným pohnutím
"avšak moje matka moje milovaná
matka která je v nebi bude jistě
prošiti za vaše blaho pane kapi
táne!"
"Ab" odpověděl tento a lehký
túměnec zbarvil tváře vážného ná
mnřníka ''ona byla výtečná žena
— neviděl jsem jaktěživ krásnější
a mírnější ženy! Jsem rád že se
dosiala s tohoto světa: bvltě pro
ni drsným a přísným"
"Ano víru byl!" řekl Georg se
slabým povzdechem "Avšak na
Svatojanské skále žije někdo jeož
jaktěživ jaktěživ již nezakusí ště
stí na tomto světě od té doby co
ona od něho odešla "
"Otec kterýž má nadějeplného
syna z jehož budoucnosti se může
těšiti nemusí se cítili opuštěným
i když by byl zbaven všech jiných
svazků Až já se nyní uchýlím z
moře do klidu na svém starém
Helgeuasu (při proslovení toho
jména upřel kapitán pátravý zrak
na Georga v jehož obličeji však
ani jediný pohyb neprozrazoval
nějakou známost se slovem zdlou
havě prooesenýmjstanu se takřka
též samotářem Jednou mne však
musíš navštíviti na Helgrnasu —
Nyní vidím že už je co nevidět
dvanáct hodin: nebude trvati dlou
ho a máme zde návštěvu několika
dam Prozatím tedy s Bohem můj
milý Georgu! Až se vrátíš do Go
teboigu obdržíš tamčeho i počát
ku potřebuješ Žádných díků!
Pmvázejž tě Bůh Pokračuj
jen jak jsi začal a budu vždycky
s tebou spokojen"
Při těchto slovech poklepal ka
pitán Georgoví s důvěrnou laska
vostí po rameni a měkkým hla
sem že jen stěží zadržoval slzy
odpověděl mu Georg: "Jest mým
pevným předsevzetím pokud mně
ošem bude Bůh v něm náoomo
cen nestali se nikdy nehodným
laskavost: páně kapitánovy ke mně
a rozhodně nikdy nevděčným!"
Chéf přikývl ještě jednou a
ueorg s rozeenveným nitrem vra
cel se na palubu
"b Bohem hodný Georgu!"
pronesl za ním nějaký hlas- Byl to
Frits který se za ním připlížil na
palubu "Přál bypb si býti tak
zmužilý a silný jako jsi ty— jsem
však slaboch jak říká otec!"
"Frits bude jinýaž bude větší"
mínil Georg "a jsem přesvědčen
že Frits už nebude jaktěživ lháti"
"Ano drahý Georgu umínil
jsem si že se toho jaktěživ nedo
pustím! A až přijdu domů povím
Elviře jak jsi byl neobyčejně
bodný a Že jsi vylezl na dělo místo
mne ačkoliv jsi se pouhým slovem
mohl tomu vyhoouti — spoléhej na
mne že jaktěživ nezapomenu na
tebe a na tčn den!"
Kdo jest Elvira?" ptal se
Georg "Toť velmi pěkné jméno!'
Inu Elvira je moje sestra — a
věř mněnení tak bojácná Na mou
věru ona by se byla lépe hodila
za hocha než já! Musím se ti
dobrovolně přiznati že se velmi
bojím na moři jako dříve dokud
jsem byl mlád bával jsem se
doma staré věže Ale Elvira která
je jen o rok starší mne dělá vše
co chce a není- toho málo co
podniká!"
"Ach jak se mně líbí toto jmé
no!" odvětil Georg který již v
myšlénkách si je zabavoval pro
svou budoucí briggu "To se
hodí velmi dobře v každém směru
loď pojmenovati podle jména dce
ry bývalého chéfa mně zbude
pouze se rozhodnouti már li brig-
ga slouti buď Fanny Elvira nebo
Elvira Korneha Toto poslednější
však zní rozhodně lépe a Fanny
bude souhlasit ať vyberu to neb
ono její jméno"
t Tak zaměstnán svými důležitými
myšlénkami nedával Georg velký
pozor na důvěrné sdělení Fritsovo
vzhledem strachu téhož a pokra
čuje v myšlénkách o Elviře zeptal
se ho nemá li plavé vlasy do zla
tová a modré oči neboť tak si
představoval Georg všechny hezké
dívky Ale na to odpověděl Frits
že nikoliv neboť Elvira má zatím
oči černé a vlasy též černé
"Nu pak je alespoS bílá jako
lilie?"
"Nikoliv Bůh chraa není bílá
spíše snědá!" ujišťoval Frits
"Avšak povídají ačkoliv sám tak
ossoudim že je velmi hezká: po
dobáť se velmi staré mé babičce"
"Nu tak je alespoS hodná jako
anděl?" poznamenal opět Georg
který si rozhodně přál aby někte
rý z jeho předpokladů byl kladně
zodpověděn
"No pěkný anděl! Je tak zlo
myslná a tak silná že mne několi
kráte povalTIaóa zém"~ačkoIÍv mi
zase pomohla na nohy protivi li
se jí někdo hned ucítí jak íest
bodná!"
"A má ji Frits přes to rád?" '
"To ti můžeš myslit! Že ano
Ona mne nejednou zachrín la pred
španělkou otcovou a když jsem
někdy vykonal něco zlého vzala
vinu na sebe neboť věděla dobře
Ie se jí otec nikdy ani nedotkne
"Tohle se mně zamlouvá tak
ie v ní přece dobré jádro! A až
budu sám jednou takovým pánem
že vát budu smětí navštívit! na
Helgenasu pak se snad dovím že
Frits ji v síle předčil Neboť se
rozhodně nesluší aby se hoch ne
chal porážeti na zem aneb jiným
spůsobem podrobit! dívkou
"Ovšem ovšem to se jen tak
řekne— avšak ty neznáš Elviry
Nu tak buď s Bohem drahý
Georgu a děkuji ti mnohokrát za
všechny příjemné chvilky a za vše
cky čluny které jsi mně zhotovil
a otákloval!"
Ještě zbylo Georgovi trapné
loučení ie soudruhy a představě
nými Všichni měli prořl přípravě
no vlídné a srdečné slůvko A od
dobrého velícího poručíka dostal
mnohou vhodnou radu která
utkvěla na vždy v jeho paměti
Stařík Stormbom nanejvýš po
těšený lichotoými slovy pronese
nými o něm chťfm ujišťoval
velmi upřímně a rozhoduě že by
bylo prokletě mrzuté kdyby tu
byla náhodou nějaká pobřežní
skuta zrovna připravena k odjezJu
a odvezla Georga dříve než tento
může zajiti a seznámili se se Žlu
tým domkem v Masthuggu ale že
až tam jednou přijde rozhodně
pozná že bude v něm uvítán
otcem a matkou "Neboť" př 'po
jil k tomu stařík "třebas bude od
nynějška rektifikator vistti tam
jako invalida vedle kabátce me
daillemi rrá korunní lodník přece
ještě dosti zkušeností aby nohl
vypravili půl tuctu menších joll!''
"Cože celý tucet myslím! Za
tím však tě kamaráde prosím
abys mně latkve doporučil
přízni paní Stormbomové! Nevrá
tím se dříve do Goteborgu dokud
nedostanu od tebe dopisu že jsi
přijel dúmů '
Právě když již Georg vstupoval
na přeplněnou palubu pohodlné
pobřežní skuty spatřil dvě osoby
jak spěchají rychlými kroky za
ním
"S Bohem Georgu Musíme
se rozhodně ještě jednou s tebou
rozloučiti!" volali Brennarn a
Trommeo
"Nezávidíme ti nic!" ujišťoval
ho Trommen "Z tebe se stane
pán"
"Avšak zůstaneš povždy pocti
vým hocbeibt" mínil Brannarn
Georg podal jim oběma tuku
dal jednomu z nich hedvábný šátek
a druhému šátek na krk Brzo
volal lodník: "Odejít s palubv!"
Soudruhové nesešli se již nikďy
Neboť než bylá brigga kapitána
Letslera hotova a mohla opu-tfti
loděnici odešli oba Trommen i
Brannarn na věčnost
XVII
Nějaký spisovatel se kdes vy
jádřil: "Jednotlivé okamžiky v ži
votě jsou krušné ale život sám
sebou je požehnáním"
Běda těm u kterých došlo tak
daleko Že mění tento výrok a
tvrdí: "Jsou okamžiky v životě
které jsou člověku požehnáním
avšak život sám sebou jest prokle
tím!"
Letsier si v dřívějších dobách
myslíval asi podobně když mu
Nicolinina jasná duše mnohdy po
máhala pociťovat! méně těžkťm
břímě jakým mu život po tolik let
byl Avšak ta doba zmizela s mi
lovanou chotí a nyní dospěl ještě
dále: jasné okamžiky zmizely pro
něho na vždycky — zbylo mu pouze
temno
Trpké vzpo l ínky plné zŽíravé
úzkosti neblahých bledých vidin
z uplynulé minulosti pronásledo
valy ho ustavičně a nabyly úplně
volného hříště v osamocenosti
oejnebezpečnějším společníku du
cha nemajícího ustálené pevnosti
v sobě a jiného zaměstnání leč
sebe sama
Nicolioa zmizela mu — zmizela
navždy Georg též byl nepříto
men Letsier poznával teprve nyní
správně jak nekonečně protáhlý
mi mobou se chvíle Člověku stáli
když není nikoho na blízku s nímž
by se mohla vyměnili slova my'
ilénky Osamocen navždy
ve dne i v noci ?
Nekonečné zlo zelo z toho pře
kypujícího času jejž nebylo lze
umrtvili
Každodenně chodíval do poko
jíčku Nicoliny zalíval květiny a
dával ptáku žráti Břefťan již
dávno uschl oicméoě dosud lam
stál se svými vyschlými větvemi
To byla jediná jeho zábava
avšak tato zábava l Osobná mu
tolik zármutku tolik toužení tolik
vzpomínáni ze často cnvřje se
hrůzou nad takov ou hroznou prázd
notou utínal z této svatyně do
svého pokoje
Zde vyseděl celé hodiny a byl
pohřížen v pozorování nepopsatel
né zdlouhavosti jakou druhá
jeho společnice Živá velká želva
kterou mu před nedávnem přivezl
a daroval Karolus plazila se na
prostoře několika palců přece
nebyla pořád viděti že by se byla
hnula
Srovnával svůj stav se stavem
podivného toho zvířete a uznal že
je na výši blaženosti u srovnání
totiž ním samotným "Toto zví
ře" myslil si "nemá Žádných po
třeb následovně Žádných narostl
kteié by chtělo uspokojili Žije
celé měsíce pouze z několika kapek
vody několika lístků žije ve svém
brnění netrápí se tím Že se musí
vláčeli životem neboť broěnl
chrání je před vzduchem a před
sluncem Mysli li tedy se jistě
jeho myšlénky nerozvětvují a ne
proněflují ve fúrie jako myšlénky
závodící takřka o čest aby nejvíce
trápily bytost kteráž jest vlastně
tady aby krotila myřlénky ale
místo tohj se stává jejich otrokynf
Oh ono je blaženo!'' A závist
tato jedovatá svízel připojila se k
ostatním trápením v duši Letsle
rově Chtěl tedy zkunti co zmůže
pevná vůle nad nástrojem urče
ným ji poslouchali
Se džbánem vody a krajícem
chleba vedle ni stole se spokojo
val Chtěl krocením nejnutnějších
potřeb člověka přisvojiti si vítěz
ství nad svými opovržení hodnými
přátelí avšak též tím podrobili
si ještě těžší nepřátele: černé my
šlénk Chtěl je vysíliti až už ho
nebudou moci trápili Potom bude
pouze vegetovati v omámeném
stavu asi tak jako si jej předšla
voval u záviděného zvířete
První den chránilo ho neobvyklé
duševní napjetí před vlivem nedo
siivající se stravy Avjak již diu
hého dne zaíal hiad dělným ipů
sobem se hlásiti Letsier se však
tomu smál a vyzýval hlad divoký
mi výhrůžkami aby vykonal své
nejhorší Ležel a kochal se vyšilo
váním tělesných potřeb Třetího
dne pálila ho v žilách horečka
Džbán s vodou byl prázden —
znova hrozná potřeba: žádost uha
sin zizen a ta stala se mu novým
trápením Mrazila ho zima při
jeho zápase s hladem a Žízní: oba
překonaly duševní boj Avšak na
jak dlouho?
Vysiloval se pomalu Pozoroval
želvu která s obvyklým svým kli
dem pokračovala v plazení a byl
blízek toho ji usmrti i proto aby
přes všechnu svou snahu nedostal
se do týchž poměrů jako ona
Konečně byla i vůle i schopnost
vyčerpány A trpce se posmívaje
vstal nejistou chůzí s lože hledat
osvěžení oněch potřeb kterým
před chvílí ještě ve své šílenosti
vzdoroval
Od tohoto dne pojal ještě větší
opovržení k sobě samotnému Po
kusil se snížiti své potřeby k nižší
míře než k úkolu výživnému
pokus ten se mu nepodařil Byť
byla sebe prostší strava kterou si
upravoval nahlížel konečně že se
jí vyhoouti nemůže Jsa vytrvalým
v úmyslu jednou pojatém umen
šoval si alespoS porce
Brzo však seznal k velkému
zoufalství že obmezené starosti o
stravu a jiné poskytují mu ještě
většf zásobu volného Času než
dříve
Za docí které mu neuŠtědrova
ly spánku trávil většinu hodin
venku na řkále Déšť a vítr sviště
ly kol něho ale on si toho nevší
mal více než tak že e tím méně
trápen než když ho praží slunce
nebo pak bývají jeho myšléoky
mnohem ohnivějšími
Proto bylo léto ze všech ročních
počasí pro Letslera nejhroznějším
Když byl Karolus z cest doma
navštěvoval denně Svatojanskou
skálu třebas ovšem správně nahlí
žel Že jeho návštěvy nejsou tam
vítány Ale Karolus byl přílišným
poctivcem než aby se dal zastra
šili rozmary samotářovými Hovo
říval s Letslerem o Georgovi a
doufal že ho obveselí předpovídá
ním jaký čacký chlapík se z tohoto
zatím asi stal Vše to však nezdálo
se uspokojovali otce který mu
dával řídké a jednoslabičné odpo
povědi Zmínil-ii se však někdy
Karolus nějak o Nicolině hned
měnil obličej Letslerův barvu: od
dychoval kratčeji prudčeji a učinil
pohyb jakoby naznačit! chtěl že
mu působí nevýslovný bol pouhé
proslovení tohoto zamilovaného
jména
V prvém roce po smrti manžel
čině psával svůj denník což ho
chvílemi ještě zajímalo Ale buď
byl tento již ukončen anebo ztratil
sám zálibu k tomuto zaměstnání
Zkrátka: nebylo ho již viděti psáti
a pták a želva byli jedinými jeho
společníky jako bylo jeho jedinou
zábavou ošetřovali květiny Nicoli
niny a uklizeti její pokojík kamž
však nyní stále řidčeji vstupoval
Svůj šat zanedbával zcela a bý
val zahalen v starý plášť ať už u
zimního ohně pekl si na uhlí rybu
nebo v letním úpalu sušil tuto na
dlažbě
Na počátku léta k němuž ayní
vypravováoí dospělo seslabily se
síly jeho do té míry že upadl ve
stav úplné bezcitnosti Nevěděl už
ani zda jedl nebo ue spal-Ii nebo
nespal Ba nedával mnohdy ani
pozor zdali nikdo ťo jeho osamo
cenosti níkJ: neslyšel nikdy hne
li se něco jemu na blízku
Vždy totiž někdo z rodiny tatíka
Eliase přicházíval se podívat na
nemocného Letsier sám nevěděl
že je nemocen ačkoliv jím byl o i
velké míře Staří přátelé a nejča
stěji Ženy (ačkoliv si byl přísně
zakázal Ženské návštěvy) přicházeli
se k němu podívat a ošetřovali ho
přátelsky
Byla to podivná nepříjemná
choroba: tělo sebou pohybovalo
žilo a cítilo potřeby životní ale
činnost byla ta tam Musili ním
zacházeli jako dítětem
Sám nedával ničím na jevo že
ho něco trápí obtěžuje nebo uspo
kojuje Zdál se již dospět! k cíli
po němž toužil že se podobal
želvě
Tak uplynulo několik tfdaft
Ale jednoho večera když byl
dlouho ležel a pohlížel upřeně na
předmět u nohou postele zdála se
býti jeho pozornost znovu probu
zena Mechanika mozku zahájila
opět svou práci: myšlénky se do
stavovaly a mizely ale nemohly
se dosud vyjasniti A jako se zrak
zdál býti takřka přirostlým k zmí
něnému předmětu tak zdály se i
síly duše pooenáhlj prociťující se
skupovali se kol téhož předmětu
Konečně jala se hruď silně praco
vati oči pálily tepny bily obno
veným životem Natáhl ruce a
tlumený nesrozumitelný zvuk pro
razil jtho dávno již něirými rty
Tímto předmětem byla zlatovla
sá ženská bytost která se skláněla
u postele a která při neočekáva
ném zvuku vyskočila a odkvapila
k němu
Letsier pozoroval s údivem tuttí
bytost Nebyl to jak se snad jeho
fantasie domýšlela Nicolinin duch:
byl to mladší obrázek krásný
Obrázek nebožky manželky
"Kdo ie to?'' pronesl nikoliv
nevlídně neboť nyůf nemohl se
jeviti nevlídným
"Fanny Holmerova nejdrilSl
pane!" odvětila čtrnáctiletá dívka
"Přišla jsem sem když jsem se
dověděla že jste pane Letslere
velmi churav neboť jsem se do
mnívala že vám budu moci býti
zde prospěšná"
"Fanny Holmerova?'' opakoval
chladnějším tonem "Neznám vů
bec toho jména"
"Ale Georg je dobře zná!'' po
kračovala Fanny která slyšela Ča
stěji Letslera mluvili o tom Že
netřeba ztráceli naději ''Georg
byl často u nás na Strandu a vel
mi si mne vážil'
"Jak jsi se sem dostala milé
děvče?"
"Manželka Karolova byla včera
na btrandu a vypravovala jak
jsou doma v Grafverách zkormou
ceni pro pana Letslera a proto
jsem dostala dovolení od rodičů
že jsem směla odjeti sem''
Zdejší pobyt se pro tebe ne
hodí milé dítě! Vrať se nazpět —
nepotřebuji nikoho'
"Ach nemluvte tak neposílejte
mne okamžitě domů! Ráda bych
zde nějaký čas ještě zůstala
Budu vám vařiti polévky a vejce a
vejda sem jen když mne zde
bude zapotřebí Nejmilejší pane
Letslere dovolíte mi to? Georg
bude velmi rád až se doví že
jsem zde někdy byla! A bodná
hezká paní Letslerová s kterou
jsem se jednou viděla na ostrůvku
Georgově ta by si to přála jistě
též"
Vidčla's se s ní ?" Letsier
nepokračoval avšak jeho zrak vy
ptával se rychleji než slova
Ano odpověděla Fannylehce
chápajíc význam těch slov "vidě
la jsem se s ní a byla velmi la
skavá a přivětiva ke mně! Posílala
jsem jí vždycky nejkrásoějŠÍ květi
ny a nejlepší ovoce které jsem od
otce dostala"
"Posílala? Nu poněvadž ji
tvé oči viděly a tys jí působila
radost nemohu odmítnouti tvoji
prosbu Přijď sem někdy
avšak málokdy velmi zřídka! Nynf
mne však musíš opustiti— nemysli
však že jsem nevděčen za dobro
které mně chceš učinili k Jyž si
přeji osamotněti"
Fanny neodvážila se meškali
zde umíněně déle vzdálila se
Když Letsier osaměl vstal a
rozhlédl se kolem pátravými zra
ky Ponenáblu ukládal se znova
na polovyjasněné rysy bývalý
těžký mrak K čemu procitl? Aby
pokračoval ve svém osamoceném
bdění na ousté skále aby žil jsa
trápen uplynulým bez cíle bez
naděje pro budoucnost?
Nynf padl jeho zrak ca Želvu
neustále stejně a tiše se plížící A
zavzdycbl t nevýslovným výrazem
smutku: "Byl jsem jeden Čas jako
ty — avšak pancíř nyní pukl!''
Nemoc zmizela
Letsier vstal t lože a sedával
zase na skalním balvanu pohlížeje
upřeně na vlny kteréž nyní jako
dříve bily monotónně o skálu
Malá veselá Fanny přijíždívala
však častěji sem na Člunu který
sima řídil sedíc jako mořská
panna da modré vlně křepčícími
slunečními paprsky kol sebe A
když přivázala Člun chvátala
bezká dívka po drsné cestě při
čemž častěji vrhala soustrastný
pohled na osamělý bodlák chváta
jíc k Letslerovi který si nikdy
nevšimnul jejího ' příchod i leč
když QŽ cítil hladkou její ruku na
svém rameni
Pokračování
IC oIhVIu linu!
míli Sampařlské neb ústřice jest velmi dobré
když má Člověk tobolku plnou nebo chce peně
zi plýtvali avšak k obědu spořádané rodiny
nebo když lidé hoví vlastní chuti není nad
GOLD TOP" lahvové pivo
k obědu neb lunči Jest to Čistý výživný
chutný nápoj a pro lékařské účele jest nepřeko
natelný— Dodává se v bednách lahvemi quar
tovými neb pintovými Objednejte si u svých
obchodníků aneb telefonujte Telefon č 8
SOUTH OMABA EREWING C0„ váti a lataTUjl fílriÉ píTO
SOUTH OMAHA NEB
J K SIN KULE óeský zjístupec
Jedln? plTorir v Nebruo kterj umtatnárá ÍMkibo ifetnpca
Fred Krug Browing Co
OMAHA NEBRASKA
"řStňtnf vzorný pívoviir"
"Vaři nejlepší druix ležáku
C"blnt a S-xrtr "bledé -v smíIcAcíl a -v lali-vicli
NAŠE ZjÍSADYi
Nejlťpií materiál a ni-Jlepif technická dovednost
— vhh pecllrovt a obchodní opalrnoot
KASE SAHA VpoW111 ''wnMTO
JiASE OllUfcNA
Male se zvi tíující obchod
Dopisy sc ochotné vyřizují dle přání
Metz Bros Browing Co
Teleřon 119 f-n OMAHA NEBR
NEBRASKA CYCLE CO
Velký výprodej šicích strojů
Právě jsme obdrželi Železniční náklad Wheeler & VVilson Bail
B rarino Sicích strojů a nemáme místa kam bychom je sbžili
proto prodáváme během tohoto týdne
ÍOO óioiofr stroj-ú
V těchto zahrnutý jsou Sici stroje všech soustav vyráběných
a to za ceny v Omaze dosud nebývalé
Zamýšlíte-li si koupili Sicf stroj neopomeňte nás navštíviti
$1500
Budeme prodírali tamten molernl
'rop baad" líci itroje
poutec-
"Box tnp" ilri itroje druhé rakf Jvidlo
rtnmnint Mklvho byly dříve Imúaé po
if buduu iUtl veoto tden QQ
$300
11000 t-í iroJ
poutě
TUcet ttl Iti-IU llofch ilrojt M jnon
ddltmdtié t ktoréi budou kunull dobrou
luitju ttřiel jMleo uniUUte ))
nk ir ipodek a bulte míli urtt íí
dobrtirfrtnJ Jeden íwUW
Pronajímáme Sicf stroje za 75 ctů na týden
Opravujeme a prodáváme jednotlivé části ku každému Šicímu
stroji vyráběnému
Vyučujeme zdarma Sitf na stroji každý čtvrtek a sobotu
NEBRASKA CYCLE CO
fiEO MCKPLřldltl
Telefon 1G62 Roh 15 a Harney ni
334 Broadway 612 sev 24 ul
Council Bluffs Iowa South Omaha Neb:
Obchoduji rozhodne nejlepMra zboiím jež e v
oboru tomto vyrábí Nové vaorky přivě doíly
Tažte ae oa ceny
241) K ulice
SOUTH OMAHA
ff G 600FBBT lílBitÉ
♦
♦
♦
♦ : 9 ♦
— Předplácejte e na Pokrok
Západu pouze f 100 rofflě
▲ SFVFROV
+ ŽIVOTNI BALSÁM
4jJ vždy vyléil
▲ Zepa
T Nechuť k jídlu
▼ Uolnuti liluvy
4jW Závraf '
a Nudírosnl '
▼ HÍabfMf
4jfc Větry
J Ý5ct
♦
cíp
SEVEROVA'
MAST'
PROTI SVRABU A
VYPAŽENINÁM
Jefit rýteřni proti
vítem ryrftZfc&ra na
tile
SO Ct postou B8ct
♦
♦
♦
♦ Sevírúv-
♦
♦
♦
♦
♦ Severova
♦ Masť
♦ Ka rány boláky
hojí otí-yfene rány
vředy spáleniny t4
4)V 28 ct poitott 28ct
Krvečistitel
Bili U-lo
č"ití kre
Hojí vředy
Zahání taíinmiivoaf
íioo
SEVERUV
BALSÁM
Pro
PLÍCE
Vyléčí
Kašel
Chřipko
Nastuzení
Chrapot
Zánět prů
dušek
Severuv ♦
Regulátor ♦
ženských ♦
nemocí ♦
Vyléčí rychle ieay ▼
a divky trpící něja-
kou nepravidelnosti
Lečtc m v čas
$100 +
♦
♦
♦
♦
♦
♦
' Severův
Nervoton
Usil vysíleni
Třesení
Neupsvosf
Kervósnosf
$100
Oícoručitie se dimim
P? f°roiv-
Za I den +
Kaidé nastuzením
vyženou T
Severovy ▼
Tabletky T
' proti nastuzenlnára X
25 ctr poitott 27cty
-V
4
Na prodej ve25 a 50 Ct
všech lékárnách?
a obchodech s
léky i
Severovy
Pilulky
pro játra
opraví Zažíráni
Stolici
Cbuff k jídlu
2Sct postou 27ct
♦
♦
♦
♦
Pošlete popis Ý
nemoci a $3-T
f ▼
♦
i ffltafaaara&íBBara
na zvláštní
léky