Image provided by: University of Nebraska-Lincoln Libraries, Lincoln, NE
About Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920 | View Entire Issue (Nov. 27, 1901)
o FOKROtC ZÁPADU Poustevní na sile svatojanské Rcntin z pobřeží od Emilie Flygaré Ctrlénové PŘELOŽIL HUGO KOSTERKA ťukni VII "Přece jsem liSku chytil!" fikal i spokojeně poručík a usedl sám U kormidla když byl ovšem nejprv prohlédl hlavní plachta "Ano padl jste pane poručíku ea oě jako štědrý večer na starou babul Neměli ani času si oddech sout Rád bych slyšel jak budou nyní proklínat jako Turci Sladkí vůně lichocení nedotekla se oemile nosu Pettra Grana ''Nemůžeme za to ' lekl hladě si spokojeně bradku "že náhodou víme trochu více než jiní lidé! Ale bude li štěstí příznivé milí hoši dovolíme si dnes večer ještě jeden lov však také dostanete podle po tfeby svůj podíl jak se právně říká Nuže Osterbergu složil jsi dobře sudy jak jsem ti poručil na levé lože v přístřešku? Snad jsou tam dobře uloženy se zátkou nahoru? "Soudky jsou uloženy v bezpe čí pane poručíku Avšak což ne Stáhneme plachetní pás? Vítr se stává zuřivějším" "Obstarám to již sám! a ty se skoč rychle dolů rozdělej v krbu oheK vyčisť kotlík na čaj a přistav vodu!" "Stane se!" odpověděl Oster fcerg okamžitě vyhovuje danému rozkazu načež se poručík obrátil 1c druhému pomocníku "Poslech ni Krone mohl bys odpřisáhnout že ty sudy které jsme teď zabavili nalézaly se na palubě "Volnoplav ce ?" "Nikoliv pane poručíku jak bych mohl? Karolus přirazil k Svatojanské skále o celou půlho dinu dříve než my a mohl za tu dobu několikrát zaměnit sudy" "Nu ale snad jsi viděl že v jeho člunu byly uloženy Čtyři sudy? Ty jsi musel rozhodně vidět" "Nikoliv nemohl jsem je věru vidět pane poručíku!" "Ty trubče" pokračoval úřad ník netrpělivě "což nechápeš nebudu li moci dokázat že byly snrtv tiloženv v Člunu že nemůže tedy být člun obviBován— což bych si zrovna přál" "Ujišťuji vás pane poručíku Ze nemohu přec tvrdit že jsem něco viděl co jsem neviděl- Neboť i kdyby nebyla bývala taková tma a my byli k "Volnoplavci" blíž tedy má tento palubu a co se skrývá pod palubou nemažeme přece vidět'' "Dobře! Dobře! A viděl snad něco Osterberg ?" "Nevím viděl-li pane ooručf ku!" "Ty nic nevíš — a předpovídám ti že budeš do šesti měsíců su spendován!" "Voda je přistavena pane po ručíkuf ' ohlašoval Osterberg "Rozžehni světlo" rozkazoval poručík dále "a připevni dobře THAU m TUJ RWliaRUb V " 111 zavo'ára vás dolů hoši abyste se "-přesvědčili jsou li zátky v soud cích řádně zapečetěny neboť po tfádek musí býti ve všem to byla zásada mého nebožtíka otce a ta kovou zásada mám í já " "Světlo je rozlato pane poručí "Dobře! Vezmi do rukou kor midlo Osterbergu Čertovské větrovce — dri jazyk za zuby!" Poručík seSel dolů a zavřel 'Opatrně za sebou dvéře Po té bylo přední jeho péčí zatáhnout fádně záclony malých oken umí taných na podélní straně palub ního přístřešku V obličeji Pettera Grana když se tento objevil a stolu v plném osvětlení planoucího světla odrá žela se zvláštní směs šibalství a poctivostí Dobráckosf jeho oblých rysa obličeje spolu se ctihodností jeho stříbrných vlasů budila ja kousi důvěru avšak pohlédlo-li se lépe do očí Pettera Grana byl v nich na číhané kočičí zrak nazna čující že muž ten není tak zplna dobrým jak by se soudilo podle Štítu jejž mu Bůh uštědřil Celé vzezření a obsah přístřešku prozrazovaly povahu hospodářovu Není se však třeba čemu díviti že na Stole s vyčnívajícími roby umí stěném tam bylo viděti poio vy dloubaaý lidaoský sýr kotrmelco vat o závod s kusem lybské uzené iraice zápasící o přednost moci I) koupat ve vlnách porteru vyté- tZsOto z převrhnutého džbánu tz nad tím Že holičský štětec TOt Grana následkem velkého tdaortale dostal se z příhrady Cl tílL kdes se hned vznášel v ť ritíkkžm tanci hned odpočí- x J ca balancující tyči představo 1 J tlt v podobě-velkého trou- Z ' — r:~eť vlechno to bylo zcela # _ ---a B~4em revoluce r-tJ-AvIik celý přístfe " ) c M c_':aost která na ' " 73 vili inCeoce par : : 3 t tZ'iii pro ~jlil~z! jívlla zde Cotiul takovou směsici nedbalosti a za kořenělého zvyku obzvláště zvyku opíjet se že bylo zřejmo že muž ten není v blahodárném vlivu pan toflové taktiky Neboť by nikdy žádná Žena yachtoého poručíka z bohuslanského břehu nedopustila aby vznikla polovice podobného nepořádku kdyby alespoň měla tolik práva promluvit jako mnohá žena má právo na korunních yachtách u velitelů těchže Avšak my příliš odbíháme od nejbližšího předmětu své pozoroo sti totiž od myšlének Pettera Grana kteréž utvářely se asi po dobně zatím co on nepřiříznutým pérem míchal cukr ve vodě "Na Osterberga úplně spolé hám: on bude jistě přísahat Že viděl soudky na palubě- Po té bude Karolus sám odsouzen k pří saze a když ji ke všem ďasům nusloží přisktfpnu "Volnoplavce" Nuže jen počkej— sklenice s cukrovou vodou měla totiž zatím čekat ve svém úkrytu — počkej dostaneš co nevidět svou porci od dobrého přítele Ach tak Žádná pečeť! Nu soudky mohou ovšem téci aniž to bude vytčeno jenom když potečou nepatrně aby vy držely s tou nepatrnou štětbinou než se dostanou do jiných rukou Předstup hochu s těmi třemi křížky— máš prý být z čistokrevné racy Ovšem ovšem patron Hol- mer má velmi dobrý vkus! Budu ti moct asi pustiti žilou co stačí do jedné láhve a věnovat ti místo toho láhev vody aniž kdo bude pochybovat o tvém pravém pQvo du Avšak toť prokleté že ne mám zde jiného džbánku než ten hle! Zavolat nemohu a při tom obtěžkával v rukou džbánek obsa hující zbytek špatnějšího kognaku — a ani nějaké sklenice abych jej mohl doni vlít! Smísit kdež pak to ne! Nemohu si jinak po moci: musím tě vypustit!" A nyní vyléval rozhodně obsah džbánku otvorem v podlaze Vidět Pettera Grana s označe ným soudkem na klíně jak s no žem kol zátky vniká do soudku tato podivaná stála by věru za to — Celý jeho obličej prozrazoval zvláštní požitek oči mu planulya co celní yachta chvějící se ve svém složení namáhavě sebou zmítala mohutnými vlnami a vše co ne bylo upevněno nahoře i dole s třeskotem vráželo do sebe jako kdyby chtělo zápasit s duněním bouře seděl Petter Gran ozářený plápolajícím světlem tak klidně tak blaženě tak zářivě tak pevně těle jako kdyby krásného ne dělního odpůldne uprostřed léta seděl u kormidla a veil výletníky projížďkou po moři "Aha totě na mou věru čistý um mysiu si stanic ponlízeje nadšeně na jasný obsah — "Nuže starý kamaráde nyní tě odzát kujil Toddy bude přídavkem: tím se na věci nic nezmění!" A když byla sklenice naplněna usedl neb lépe řečeno zaklínoval se poručík mezi lavicí a stolem pobroukávaj si nanejýš spokojeně: "To už nemůže Karolus vylbat! Nemohl být sice dosud přistižen ačkoli se už dávno po něm páslo Jeh podloudnictví však je dostatečně známo distrikčnímu chefu O mne pochválí u generální celní správy z toho kouká kontro lorství a odsud je již skok k cel nimu správci na zaravi pane distnkční chefe! ' Při posledních slovech přiložil poručík — jehož rozčilené myšléo ky mu nedovolily povšimnout nápadného nedostatku jakékoliv vůně — sklenici k ústům avšak tomže okamžiku též vychrstl vsrk nntou sladkou vodu na podlahu Petter Gran nevyskočil prudce nehodil sklenicí o stěnu aniž uleb čil svému nitru nějakým prokle tím Pouze trochu zbledl ušklíbl se povstat tiše a zkoumal klidné když byl napřed uschoval sklenici soudky jež měly obsahovat dán skou kořalku avšak netrvalo dlouho a byl zcela přesvědčen že jsou naplněny rovněž tak Cistou vodou jako onen který před chvílí otevřel a který mu byl nabízen jako podplacení a měl obsahovat kognak jaký prý v Helsingoru stojí tolar a tři marky láhev Tento podvod byl přilil velký příliš hrubý! Bylo viděti na obli čeji Pettera Grana když byl něko lik minut stál nehybně že to sám tak uznával avšak zárovefi bylo zřejmo s hlubokých vrásek jimiž se pokrylo čele že v něm uzrává nějaké rozhodnutí jeho nikoliv nehodné- A toto rozhodnutí se brzy provedlo Vesla do závětří!" vykřikl mezi dveřmi tak le Osterberg silné vyskočil a druhý pomocník skromný Kroo který se ve své fantasii viděl doma a matky jak pečeni a kafi padl nic! na palub pouze té náhodě la se při pádu chytil lakového lana měl děkovali ! se nesvalil lodi ven neboť kdy! se yachta následkem daného rozkazu pustila do větru byla malá ta loď v pravém slova smyslu po hlcena obrovskou vlnou kteráž takřka naplnila kormidelní okénko vodou Všichni i sám poručík domnívali se několik okamžiků Je yachta se při obrácení překotí Nicméně se udržela "Ve jménu tozim míly pane poručíku" zvolal Osterberg když poznával Že si mů?eza se volně oddechnouti "proč pak máme otočit — vždyť nemůžeme zůstat stále na moři v takovém počasí! Vy p?ne poručíku jste sám avšak Kron a já máme manželku a děti" V důležitých okamžicích byl Petter Gran velitelem a nic víc nebo méně což také bylo lze vy cítit z odpovědi "Pluj tak blízko k větru jak můžeš ty pse — aneb ke všem ďasům prorazím tvou lebku veslem i'' A s opravdovým nebezpečen stvím života chopil se starý otuži lý námořník sám pasu velké plach- tynaíež pomohl Kronovi v tomže úkolu při íokové plachtě "Nuže milí hoši" pronesl pak obvyklým klidným tonem "po slyšte slovo neb dvě— víte ostatně dobře že Petter Gran nejprv vše dobře promyslí než promluví! Nuže tedy i kdyby tatu noc měla být poslední v našem životě musí mp rozhodně a bez váhání p?es íjord ke Graskar i nyní to tedy víte!" "Alj — pomoz vám bůh pane poručil-u ale tohle je naoejméně nerozum " "Mlčet pravím! Chcete li vy být v žurnálu zaznamenáni jako osli nechci jím být tam já Víte co je povinnost hoši víte co je čest? Ano naší povinností jest dobří lidé myslit vě svůj prospěch pokud lze toho docílit n-boť tím získává i stát: jedno je následek druhého Naší ctí pak je zabavit co možná nejvíc zboží aby nám nikdo nemohl říci že jsme byli poJvedeni aneb že nás někdo vodil za nos a to by se věru mohlo nyní stát kdybychom neměli dneš ní noci oči otevřeny" "Nevykonali jsme- dnes večer pěkný kousek?'' odvážil se oamít nouti Osterberg "Eh co k ďasu avšak po slyšte! Náhodou jsem hmatal ru kou v loži hledaje noční kabát když jsem v tom zavadil o zátku jednoho s sudku A co myslíte že se nestalo? Nu to Že jsem si na močil ruku Přiložil jsem ji k nosu chtěje posoudit jakého druhu je ten kognakavšak nepocítil jsem žádné vůně proto jsem nabyl po dezření vytáhl zátku a poznal takto že všechny čtyry soudky jsou naplněny vodou— vodou hoši místo kognaku ť1 Při této zprávě vypustili oba pomocníci z úst řadu pravých bo huslanských prokletí a nadávek které by ovšem pro svou cbarakte ristickou souvislost s pobřežím a povahou obyvatelů skalisk zaslu hovaly být zde uvedeny jež však jsme nuceni neuvésti a pouze dát tušit "Nuže nosí slyšeli jste co říkal Dán když měl být pověšen Počkejte trošku! Směje se nejlépe kdo se s-něje naposled Kogna patrně asi okamžitě odvezli k da rebáku neboť ať se hned propad du nevezl li Karolus kogoak Helsingoru spolu s hromadou ba vlněných látek a shawlů a podob ného rovněž na účet patrona Hol mera ' "Též vím kam odevzdal s pří slušným obsahem ono zboží není to - sice v mém okrsku avšak koguak byl určen pro Holmerů sklad a to je při tom právě oškli vé že když už jsme je tak daleko stopovali máme být v posledním obratu podvedeni takovým holo brádkem! ' "Dovolte mně tuto otázku — co máte nyní v úmyslu dělat pane poručíku?'! ptal se Osterberg "Chci mu dát na srozuměnou neví li to již před že nejsem člo věkem který dovolí každému mít ho za blázna! Tam nazpět se ode brat nebyl by snad nejlepŠÍ plán neboť podle všeho jak soudím byly pravé soudky opětně nálože ny do člunu Dávají zajisté dobrý pozor Zpozorují-h celní yachtu tu odrazí a odplují na moře — a pak vale s celým naším výděl ke-n" "Poslyšte tedy: o jedné hodině vyjde měsíc bouře jako obyčejně utichne a déle neodváží se pod louJoíci vyčkávat Zatím máme hezký kousek napřed: přirazíme yachtou do závětří za nejvyšším výběžkem uraskaru a zatím co Kron bude ji střežit a dávat pozoq směrem k Svatojanské skále půjdu já k Halvarovi vypůjčím se jeho člun a po něm přeplavíme se ty Osterbergu a já s opatrností se převléknuvše ke Strandu kde se iž zmocníme těch darebáků!' "Pan poručík umí vymýšlet plány stejně rychle jako já otočím ústech žvanec tabáku!" odvětil Osterberg- "NeŽ nebude to dětin- ký kousek" připojil z hluboká si oddechnuv "dostat se šťastně kol Axelbrottu" 1 "Není to nebezpečné milý ho chu mnohdykráte byl jsem na tom jeŠti hůře AI otočíme budeme mít Furuholmy zrovna v závětří za sebou a budeme li stále pokra čovat v tom směru kterým nyní řídíme loď přeplavíme se šťastně úskalím a přijdeme přímo ke Gra skaru Než Osterbergu ne máš snad náhodou trochu kogna ku ve své malé láhvi? Převrhl jsem svou láhev nohou tak že mi vŠechoa moje zásoba z ní vy tekla" "Ano pane poručíku douíám pevně že budu tam mít ještě ně kolik kapek!' řekl Osterberg o chotně a podával svému předšla venému Čtvrťovou láhev již měl zavěšenou ve staré punčoše na hřebíku aby tak předešel všemu neštěstí zaviněnému pádem nebo nárazem "Sejdu na chvíli dolů!" ohlaŠo val poručík- "Řiď loď jak nyní ji řídíš A ty Krone dávej oka mžik dobrý pozor nezaslechneš li něco podezřelého — měj uši otevře ny jak se sluší a patří!' Když byl Petter Gran rozdal tyto rozka7y spěchal do přístřeší aby dal sladké vodě jiný "cou leur" Bouře brzy očividně povolovala jak byl též Petter Gran předpoví dal a právě když Petter Graa vy prazdňoval poslední kapku druhé sklenice toddy ohlašoval Kroo Že minuli Šťastně Axelbrott a Že se domnívají vidět před sebou Gra skar- Rychlými kroky odebral se veli tel po schodech na palubu držel chvíli dlaň před očima aby je na vykl temnu po té se sklonil aby na obloze lépe rozeznal obrysy ostrůvku a zvolal konečně uspo kojeným hlasem: "Ano milí hoši je to Graskar— znám skálu na níž jsem jako hoch zastřelil nejednu kajku a dnešní noci doufám že budu moci příležitostně jak se právnicky praví chytit zase jed nu! - :Pan poručík má vždv cbvtrá cké nápady!" usmíval se Oster berg "Považoval jsem vždycky tak řka za svou povinnost k sebě tak i k mužstvu a k lodí kteráž mně byla král majestátem a korunou skrze naši milostivou celní správu svěřena být vždy při čilé myslí" odvětil Petter Gran "neboť pří klad Čilého představeného působí vždy dobře pokud on nemá jed nati s nepcl -pšitelnými osly — a při tom vrbí úkosem pohled na Kroia "Ale nyní řiď Osterbergu více na právo přirazíme na druhé straně aby nebylo yachty vidět a ty Krone učifl několik pohybů vesly sice nevímzdali přeplavíme onen výběžek takhle ano ovšem!" Po několika minutách kotvila celní yachta pod dozorem' Krono vým na vykázaném místě Měsíc byl již tehdy dosti vysoko že do voloval zraku rozeznávat vzdále nější předměty třebas se tyto ná sledkem temných bouřlivých mra ků zdály plout v mlze Též vštípil poručík nejednou nýbrž vícekráte Kronovi do hlavy l& je li mu miio přivézt domů zdravou kůži ať dává dobrý pozor a hned zuame ním naznačí uslyší li v blízké vodě "Volnoplavce ' A Kron skromná jinak duše nčl takovou úctu před rozkazy svého představeného Že po celou dobu co tento byl pryč ani jed nou neodvážil si ŠSupnout tím méně oddat se blaženým úvahám o pečeni a krupičné kaši doma matky : "Vzhůru spáči!" pozdravil po rucík když byl vstoupil do ne zavřené jizby chudého rybáře Hal vara Manssona "Vyděláš peníze — Jen rychle k dílu! Tvoje žena může si zatím stáhnout pokrývku přes hlavu co jsem zde vím že je poctivá a mravná žena podle po třeby jak se právnicky říká" "Slyším li dobře je to pan po ručík!" odpověděl bruní hlas "Avšak v celé jizbě u nás neoa leznete bohužel ani kouska sví čky!" "Neškodí!''odvětil Petter Gran dohmatávaje se ke krbu "Mám svíčku v lucerně jenom rot žehni!" Rybář ze sna probuzený vylezl z postele s nej větší obezřelostí aby totiž nezašlápl děti které spaly vedle ve společnosti kočky Po dlouhém křesání a íoukání byl konečně rozdělán oheB a svět lo rozžato "Nuže milý Hal vare'' pozna menal poručík "máš zajisté dobře uschovaný můj rybářský oblek který jsem tyl posledně u tebe nechal? Hbitě tedy se s ním vytas! Vezmi pak tuto korunní vlajku otoč ji kol tyče — avšak dříve jvna koncích k ní n pevni! Vyčerpej svůj člun a utři sedadlo v zádi lodní " "Snad mně také rozumíš mám pro tebe malý výdělek Jakmile to uděláš přijď ke mně pro říšský tolar byl mohl zafi koupit dětem mouky Ale rychle rychle NezapomeB však na vesla!" Co byl Halvar zaměstnán vy bledáváním v truhle svěřených iatů zaměstnával se Petter Graa 1 tím ie Žertováním sobě vlastním hleděl se povznést! v dobrm {mí něni domácích "Vidím'' řekl "že tvoje manželka následovala mé rady a stáhla si pokrývku přes hlavu — avšak ať nyní spi nebo nespí tak může až jednou přijde do Line přeptat se u Pettervonů oezakoupil-li tam pro ni yachtový důstojník půl libry kávy a Čtvrt libry cukru!" "Bůh požehnejž panu poručíko vi za jeho poctivost a skromnost —on je vždy velmi štědrý za vše cky malé službičky které tltlvar vykoná!'' odpověděl hlas zpod pokrývky pokud stará plachta vycpaná mořskou travou takového jména zasluhovala Pro neobvyklou záři jvětla lu cerny a pro hluk který návštěva poručíkova spůsobila procitly děti na podlaze a vzpřímily se udiveuě pohlížejíce na hostakterého ovšem dobře znaly Petter Graotterý měl skutečné několik dobrých vlastností měl děti rád Že však jeho city nevy značovaly se nějakou zvláštní a přebytečnou jemností projevoval tuto náklonnost obyčejně nějakým hrubým Žertováním kteréž ač nebylo příliš zle míněno přece bylo nanejvýš trapno poslouchat tomu kdo nebyl zvyklý hrůzám chudoby Rozohněn nadějí na jemnou pomstu jakož i na velké vítězství byl Petter Gran právě této noci v rozmaru který byl velmi výhodný pro jeho okolí "Vidíte děti" zvolal s vážným a milostným vze zřením "víte co tohle známe ná?"' Při těchto slovech když byl dosti dlouho hrabal ve své velké kapse vyndal lodní suchar jimiž se pro to dobrodružství byl opatřil Když byl chvíli otáčel vábnou po choutkou všemi možnými směry při čemž jeho tělo opisovalo nej podivnější kruhy podržel najed nou suchar s posuSkem jako ten kdo chce naučit psa vyskakovat v okamžiku — úplně podle jeh výpočtu — vyskočili tři malí hoši s prudkostí až stébla slámy roz vířila se kol n-ich vrhli se na lod ní suchar perouce se kdo ho m dostat A Petter Gran se smál až slzy vyskočily do očí Konečně dopadl zápas tak Ž suchar padl na podlahu kde malé podsvinče okamžitě se ho zmocni lo s rázností která veškerý další zápas učinila zbytečným Tento docela neočekávaný pří růstek v zábavě spůsobil Petter Granu takové velké potěšení že on na několik okamžiků zapomněl zcela na svůj úkol Pokus byl ob noven a tentokráte dopadl tak že dva mladší hoši s pláčem a hubo váním avšak starší s vítězným znamením v ruce vratní se na ustlanou slámu V rozdupaném loži byla však ještě jedna bytost která nevysko čila aby se súčastnila zápasu an neplakala když se jí nedostalo sucharu Avšak když všichni zase zalezli pod plachtu ulomil nej starší nocn kousek sucharu a po díl tento kousek nejmenŠímu dítěti Toulo šťastnou bytostí bylo děvče A jeho počínání jakož nevinná stydlavost která překo nala mohutnou touhu po sucharu vzbudily u Pettera Grana hluboký dojem Když se byl v rychlost převlékl v rybářský kroj vyprázd nil kapsy a učinil náhlou změnu v dědičném právu tím Že rozdělil jeden suchar nebo t zv "praskav ku mezi všechny hochy avšak děvčeti dal dva kousky a k nim mu přidal hedvábný šátek do něhož byly zavázány šaty -rosietnoi aevee tekl na vlékaje boty z tuleoní kůže' hleď abjs byla vždy všímavá a plachá o své půvaby podle potřeby ' jak se právnicky říká Neboť vidíš poctivost je pěkná květinka v při a a % ů m Dytau cnuaana jak rikaji nu zkrátka když to říká též Petter Gran tak to můžeš věřit!'' Nyní vešel Halvar a dával zna mením na jevo že vše jest v po řádku "Dobře můj drahý Halvare — díky za toto laskavé tvé přispění! Na stole máš tolar t Nyní zbývá už abys půjčil Osterbergovi svou kazajku a čepici!' "Ach tak'poznamenal Halvar "ti ostatoí chtějí si též vyjet!" "Neslyšels že Němec udělá vše za peníze? Neuznávám proč by Švéd nemohl udělati lotéŽ!" "Ale poněvadž toto poslednější nepatří do účtu ' odvážil se Hal var poznamenat! při čemž nic méně chystat pro Osterberga po žadovaoé šatstvo "tak bych pro silaby byl pan poručík tak laskav a podíval se nemá li v kapse trochu tabáku! a v očekávání to hoto požitku jehož se Halvar již několik doí musil zříci (požitku pro který by mezi jiným řečeno ubohý rybář kterýž ostatně měl lak málo jiných požitků byl s to odvážit se jakéhokoliv nebezpeč ného podniku) vzplanuly oči Hal- rarovy plamenem který ani onen oeočekávaný obnos říšského tolaru nebyl s to u něho rozdmýchat Pokračování — Předplácejte se na Pokrok Západu pouze fioo ročoě O ŽIVOT Román Čínského Náboba od Julia Vernea PŘEKLAD V 1'utrnfovánl Sun pak nebyl nikdo jiný nežli první komorník výlučně přiděltný k osobní obsluze Kinfoa který nemohl bez něho nikterak obejiti Což byl Sun vzorným služební kem? Nikoli- Nebylo možno konati hůře svou službu Byl roztržitý spletený nejapný ruka mi i jazykem nadmítu mlíný po hrdopyŠoý pravý Číňan se Španěl ské stěny celktm však věrný a ostatně jediný jenž dovedl rozČi liti svého pána Kinfo za den měl dvacetkrát proč zlobili se na Suna a trestal li ho jen desetkrát potázal se s dobrou potud Že jen rovněž tolikrát vybočil z obvyklé chladnosti a rozjitřil si žluč Byl to zdravotní služebník jak viděti Ostatkem podstupoval Sun jak většinou činí čínští sluhové samo volně trest když ho zasluhoval Jeho pán mu nepromíjel Rány rákoskou sypaly se mu na hřbet jen Sun nedbal jich valně Ne skonale větší choulostivost však dával na jevo odhodlal-li se Kinío časem ku zkrácení jeho zapletené ho copu jenž Sunovi visel na záda kdykoli běželo o nějaký hrubý po klesek Nikdo si věru nedovede před stavit! jak si Číňan zakládá na tomto podivném přívěšku Ztráta copu jest prvním trestem který se zločincům ukládál Jeť hanbou pro celý životl A proto nestra choval se nešťastný služebník ni čeho takovou měrou jako odsudku ke ztrátě kousku copu Když Sun před Čtyřmi lety vstoupil do služby ke Kinfoovi měřil jeho cop — jeden z nejkrásnějších v nebeské říši — metr a dvacetpčt centi metrů Tou dobou pak zbývalo z něho už jen padesátseďn Kdyby Šlo tak dále byl by Sun za dvě létá dočista holý Zatím kráčeli Vang a Kinfo provázení služebnictvem úctivě v ' á pěti zahradou jejiž stromy za sazené ětšinou ve vasách z pálené hlíny byly s podivu fale zároveň s politováníhodným uměním při střiženy do podob báječných zví řat Pak obešli vodojem v němž proháněly se "guramy1' a zlaté rybky a jehož jasnou vodou za stíraly široké bledočervené květy "nelumba" nejkrásnějŠÍ z lekni oů pocházejících z říše květin Pozdravili hieroglyfického Čtver nožce namalovaného křiklavými barvami na zdi ad hoc (za tím účelem) jako obrazná freska a dospěli posléze ku dveřím do hlavního obydlí jamenu Byl to dům o přízemku a patře vypínající se na tarase na nějž vystupovalo se po šesti mrámoro výth stupních Bambusové ro hožky byly rozepjaty jako přístře šky u ověří -a oken podporujíce vnitřní průvan činily snesitelněj ším nemalé již horko Plochá stře cha lišila se nápadúS od podivných stolic pavillonú roztroušených tu a tam v ohradě jamenu na jichž zoubkovaných okolcích mnoho barevných taškách a cihlách s pěknými arabeskami zraky s po těšením utkvívaly Mimo pokoje určené výhradně za byt Vangovi a Kiofoov' byly vnitř toliko dvorany obklopené komnatami s průsvitnými přepáž kami po nichž vinuly se pletence z malovaných květin aneb nápisy mravoučných průpovědí jimiž ne btšťaoé nikterak neslublí Všude sedadla podivných tvarů z pálené blíny nebo porcolánu ze dřeva nebo mramoru kromě několika tuctů vycpanek vábnější kyprosti všude lampy neb svítilny rozma nitýcb vzorů ze skla jemně zbar veného ověšené třásněmi třapci prýmy hojněji nežli španělský me zek všude též stolky čajové řeČe né "čaki" nezbytný doplněk Čín skébo nábytku Kdo by pak byl chtěl spočíst polovypuklé práce ze slonoviny nebo želvoviny staré bronzy podknřovadla lakované předměty s vypuklými okrasami z oitkovébo zlats Lcfrity jako mlé ko bílé a zelené smaragdy okrou hlé nebo hranOlovité vasy z dy nastie Mingův a Čingů ještě vzác nějŠÍ vasy porculánové z dynastie Jenů prosvitavé smalty se Žlutý mi a růfoými poli jichž tajemství je podnes nezbadáno — by} by tím nikou zmařil nýbrž příjemně strávil celé hodiny Tento skvost ný příbytek honosil se veškerými zjevy čínské obrazivosti s evrop ským pohodlím sloučenými Bylť Kinfo jak řečeno a jeho vkus dokazuje přítelem pokroku Žádný moderní vynález západo- zemen nesetkal se u něho s odpo rem Élo-li o jeho zavedení Byl té třídy nebešťanů dosud říd kýcb které zajímá věda fysická a chemická Nebyl tudíž z těch barbarů již přeřízly první elektri cké dráty kteréž obchodní dům Reynoldů chtěl vésti až k Vusun gu za tou pííčinoo sby se rychleji dovídal o příchodu anglické a americké posty listovní ani s těch páteČnických soaodarmO kteří' PATEJDLA nedovolivše aby podmořské lano ze Šanghaje do Hoogkonga bylo někde upevněno na zemi přinutili elektrotechniky upjati je k lodi plovoucí v samé řece! Nikoli! Kinfo družil se k těm svým krajanům kteří souhlasili s ládou že založila arsenály a lo děnice ve Fušau a svěřila jich ří zení francouzským inženýrům Měl téfakcie společnosti čínských parníků jež konají plavbu mezi Tiencicem a Šanghajem z prospě chu čistě národního a byl súčast něn v podniku lodí velice rychlých kteréž od Singapuru předstihují anglickou poštu o tři až Čtyři dni Jak řičeno pronikl hmotný po krok až do jeho nitra Bylyť rozličné budovy jeho jamenu spo jeny přístroji telefonickými Ve všech pokojích jeho obydlí byly elektrické zvonky Za chladné doby roční topil a hřál beze studu jsa v této věci moudřejší než jeho spoluobčané kteří se chvějí zimou u prázdného krbu pod čtverým anebo paterým oblekem Svítil plynem zrovna jako vrchní celní inspektor Pekingu zrovna jako nejbohatŠÍ pan Jaog čelný majitel půjčoven v říši středu! Posléz opovrhuje zastaralým zvykem pí sma v důvěrných dopisech rokro- kář Kinfo — jaK se brzy ukáže přijal fonograf nedávno Edisonem na nejvyšší stuptfi zdokonalený Vychovaoec filosofa Vsnga měl tudíž jak po hmotné tak po mrav ní stránce Života Še co třeba ku štěstí A přece ntbyl Šťasten! Měl Suna aby zaháněl každod a ní jeho netečnosta Sun nttyl s to aby mu dopomohl ku blaženosti Pravda ovšem aspoň pro tu chvíli Že o Sunovi jenž ntbýval nikdy kde býti měl nebylo ani vidu! Byl si pezpocbyby ědom nějakého vážného poklefku do pustil se nějaké hrubé nejapnosti za nepřítomnosti pánovy a nebál li se o hřbet zvyklý domácí rákosce lze právem za to míti Že se stra choval předkem" o svůj cop "Sunef' zvolal Kinfo vstoupiv do předsíně co níž vedly dvorany na právo i na levo a jeho hlas svědčil o netrpělivosti Špatně ta jené Sune!' opětoval Vang jehož dobié rady a důtky míjely se stále s účinkem u nenapravitelného sluhy- -v-' :-: ? "Vyhledejte Suna a přiveďte mi ho!'' rozkázal Kinío obiátiv se k správci jenž rozeslal všecku čeleď pátrali po zmizelém Vang a Kiofo osamělí "Moudrosť'7 ozval se pak filo sof "velí pocestnému který se vrátil k domácímu krbu aby si odpočinul" "Buďme moudři!" odvětil jen Vangův žák A stisknuv filosofovi ruku uchý lil se do svých komnat kdežto Vang odešel do svého pokoje Kinío konečně osamotoěv na táhl se na jednu z těch měkkých pohovek evropské výroby jichž pohodlný podklad číoský Čalouník nebyl by nikdy dovedl upraviti Tu jal se přemýšlet' Přemýšlel o svém šSatku s roztomilou a sličnou ženou kterou chtěl učiniti drážkou svého Života? Ano a nelze se tomu díviti poněvadž byt na tom aby za ní dojel Nebydli lať půvabná tá osoba v Šanghaji Žila v Pekingu a Kinío si řekl Že by bylo slušno oznámili jí jeho návrat do Šanghaje a zárovefi i jeho brzký příjezd do hlavního města nebeské říše Nebylo by od místa dáti na jevo jakousi touhu trochu nedočkovosti s ní se shledali Lnul k ní zajisté oprav dovou náklonnostíl Van bvl mu to jasně dokázal dle nepapíratel ných pravidel logiky a možná že tento nový Živel uvedený v jeho život' vybaví to neznámé to jest to štěstí které jehož Kinío soil již se zamhouřenýma očima a byl by pomalounku usnul kdyby nebyl ucítil na pravici jakési zalehlá ní Jeho prsty semkly se přiroze ným hnutím a chopily oblé těleso slabě bakuiaté a slušně tlusté jímž byly mimo pochybu zvyklé vládoouti Kinío nemohl se mýliti: byla to rákoska která mu vklouzla do pravice a zárovefi ozvala se tato slova vyřčená tónem na vše od hodlaným: "Zachce li se pánovi!'' Kinío se vztýčil a napřáhl mi- movolným pohybem trestající rá kosku Sun stál před ním nachýlen v rtr LLlI I lit ť""")' uuvucuv uusoiKa nasta vuje hřbet Jednou rukou opíral se o koberec pokoje v druhé držel psaní - "Konečně jsi tu!" zvolal Kinfo "Ai ai ja!' odpověděl Sun " "Očekával jsem pána až o třetí ponůcce! Zacbce-li se oánovil" Kinfo mrštil rákoskou na m! Sun jakkoli byl od přirazeno! S zimy přece zbledli Pckrač i -