'
iVI'
Pokrok Západu
i
I'
' 1
v íJ
-v
-f 1
I
i' )
"i
f v
ř
5
Zijísavý přctiel o tříllvo
přlstíhovilcfl
Statistická dala od roku 1820
-po
Státy
i ml sta v alchl jest usazeno
nejvíce přlstéhovlcB
Přistěhovtlecký příliv je dosud
důležitým faktorem ve Spojených
Státech to zvláště v posledních
letech kdy opět vzrostl Ukonče
ním fiskálního roku na dea 30
června přibylo do Spoj Států
487918 duší a v celku za posled
ních 71 let vystoupilo na břehy
Ameriky z lodí 19115211 duší
Zlepšené zde poměry měly vždy
značný vliv na vzrostání přistěho
~ valeckého proudu do naší země
kdežto Spatné poměry proud ten
vždycky zmenšovaly
Iodustriáloí komise ve Wash
ingtonu zabývala se přistěhovale
ckou otázkou v posledních letech
velmi pečlivě a sebrala k tomu
účelu nanejvýš zajímavá data kte
rá zde čtenářům "Pok Záp" po
dáváme Rozvrhneme li přistěhovalecký
proud v desetiletá období tu na
lezneme zajímavý obraz jak vel
kou silou se sem přistěhovalci
hrnuli Od r i8ai až do r 1830
přibylo sem 143439 přistěhoval
- ců V následujícím desítiletí při
bylo 599125 od r 1841 — 1850 —
1713251 od r 1851 — i86or
2598214 od r 1861 — 1870 —
2314829 od r 1871— 1880—
2812191 a v následujícím deseti
letí přijelo dokonce 5246613 duši
a v posledním desítiletí 3687584
— což činí úhrnem 19115211
duší za posledních 70 roků
Přistěhovalectvo do Spojených
Států počalo mít důležitost od r
1830 — 1850 kdy vzrůstalo kaž
dým rokem značnou měrou Pří
činy toho byly hlavně zlé časy v
Německu hlad a bída vypuknuvší
v Irsku a konečně oojevení zlata v
Kalifornii
Panika kterou naše zem zaku
sila v r 1857 a hned na to vypuk
nuvší občanská válka ty zmenšily
značně přistěhovalecký proud
avšak červánky lepších čast po
ukončení války přivedly opět do
této země velikou část přistěho
valců hledajících zde svůj domov
A opět krise z r 1873 zmírnila
velice přistěhovalecký příliv po
několik roků leč následující dese
tiletí vyznačovalo se opět dobrými
časy a velikým přistěhovalectvem
Otevření domovin na severozá
padě a vývin průmyslu americké
ho poskytovaly nejlepší příležitost
pro přistěhovalce a proto také
proud jich se dvojnásobně zvětšil
a v tomto desetiletí hlavně vyni
kal rok 1882 neboť přistěhova
lo se sem 788992 duši _
_JÍjuilfji&4)JtibpM2cářijělo
sem v r 1899 a sice 229 duší Leč
následujícím rokem již příliv vy
skočil na 448572 duší a v r 1901
se ještě zvětšil na 487918 duší
Irčané byli první již hrnuli se
ve značnějším množství a hlavně v
obdobích od r 1841— 1860 jich
přibylo sem velká síla V r 1850
— 60 kdy úhrnný počet emigrantů
obnášel 2598214 duší přijelo
jich sem 1338084 z Anglie a mezi
těmito bylo 914119 Irčanů
Od té doby však emigrace z
Irska se zmenšila a obnášela v
následujících desetiletích okolo
508000 duší
Z Německa rostl přistěhovale
cký příliv počínaje r 1820 neu
stále Y prvním desetiletí přijelo
sem 6761 Němců v druhém již
JS245A v třetím 130626 ve
čtvrtém 951 667 v pátém 787498:
v šestém 718182 a konečně od r
1881 — 1890 přijelo sem 1452970
„ Němců Avšak v posledním desíti
letf počet německých přistěhovalců
klesl na 505152 duší
Ze Švédska a Norvéžska přijeli
sem první přistěhovalci v r 1830 a
až do r 1840 přibylo jich v celku
1201 duší V následujícím deseti
letf proud stoupnul na 13903 duší
a v dalším období na 20931 duší
V posledních desetiletích však
těchto zemf přistěhovalecký příliv
vzrůstal velkou měrou a v r 18S o
— 1890 přibylo sem 568362 duší
v posledním desetiletí sklesla však
emigrace ze Švédska a Norvéžska
na 321281 duŠL
Přistěhovalci z Rakouska Itálie
Ruska a Polska počali přicbázeti
mnohem později nežli přistěhoval
cí z Německa ze Švédska a z An
glie Přistěhovalecký proud z Ra
kouska započal tem teprve v roce
i85i a až do r 1880 přijelo sem
pouze 7800 duší V následujícím
desetiletí vzrostl příliv již na 72-
960 duií a v desetiletí po tom na
2437iQ a v posledním desetiletí
přibylo sem dokonce 592893 dusí
z Rakousko-Uherska
Emigrace z Itálie byla v celku
nepatrná ai teprve od i 1851
vsrftstala a v desetiletí od r 1881
—1890 obnáiela dokonce 307309
dzil a v posledním desetiletí téměř
se zdvojnásobila neboť přibylo
sem 651893 Itala Tito tvoří v
fstlSovalectvu nej větší procento
tynt
Z Htut a a Polska počali se
tra itZlovati li-i jii v roce 1820
t 7_i tz'j ta [TOM jednotlivé ro
C— Tí rva w t 1870—1880
'_!2 o ccza Lrxffsíi a v doba té
— 3Í -spo
čet virottl na 265188 duti a v
posledních deseti letech přijelo
sem dokonce 602010 duli a při
stěhovalectvo toto zaujalo tvým
počtem místo hned za Italiany
V pětiletí a sice mezi 1875
1880 emigrace z Velké Britanie a
Irska Německa Švédska a Nor
véžska representovala 58 piocent
všech přistěhovalců a ona z Ra
kousko -Uherska Itálie Ruska
pouze 9 4 proc V posledních pěti
letech minulého století emigrace z
první skupiny zemí obnášela jen
36 proc a z druhé 544 procenta
Dle toho vidíme jak přistěhovale
cký proud z různých zemí se veh
ce změnil
Emigrace z Itálie vzbuzuje nej-
většl pozornost svým neobyčej
ným vzrůstem Kdežto od r 1875
— 1879 přijelo sem pouze 19976
Italů tu od r 1890 — 1895 přibylo
jich sem 307677 a v následujících
pěti letech na to se počet ještě
zvýšil
V posledním roce iq stolétí
angličtí a Skotští přistěhovalci tvo
řili 3 proc irští 8 proc němečtí
66 proc skandinávští 10-2 proc
italští 22 6 proc židovští 135
proc slovanští 25 proc a ostatní
národnosti 11 proc z celého při
stěhovalectva tohoto reku
Statistika z posledního censu
není dosud úplně dohotovena a
není nám tedy možno podati ji
zde leč v r 1890-1477 procent
obyvatelstva bylo narozeno v ci
zině
Tito přistěhovalci byli usídleni
nejvíce v severních a západních
státech V severních poatlanti
ckých a sice v New Eneland v
New Yorku New Jersey a Penn
sylvanii bylo 23 34 proc celého
obyvatelstva narozeno v cizině V
jižních poatlantických státech ob
nášelo toto přistěhovalectvo pouze
2-35 proc veškerého tam usaze
ného obyvatelstva V severostřed
ní skupině států tvořili přistěho
valci 2546 proc tamního obyva
telstva Tedy více nežli čtvrtinu
V r 1890 měla Severní Dakota
největŠÍ procento přistěhovalců a
sice 44 57 proc tedy skoro polo
vina jejího obyvatelstva byla naro
zena v cizině Po ní následovala
Minnesota s 35 9 proc tedy více
nežli jedna třetina jejího obyva
telstva narozena byla v cizině V
Iowě usazeno bylo 17 proc při
stěho válců v Jižní Dakotě 27
proc v Nebrasce iq proc v
Kansasu 10 proc v Missouri 9
proc ve Wisconsinu 31 proc v
Michigan 26 proc v Illinoisu 22
proc v Ohio 12 proc v New
Yorku 26 proc a v Pennsylvanii
16 proc — "
PřjfíenóvaTci dle statistiky usa
zují se ponejvíce ve větších mě
stech Kdežto v r 1890 tvořili
pouze 14 proc všeho obyvatelstva
tu representovali 29 proc obyva
telstva usazeného v nejhlavnčjšícb
městech Spoj Států V skupině
severo-atlantické representují při
stěhovalci v 56 městech 32 proc
obyvatelstva a 1 5 proc v menších
městech a na venkově Skupina
jihoatlantická má n proc přistě
hovalců ve svých 1 o hlavních mě
stech a pouze 1 procento na ven
kově V severostřední skupině
v 36 městech usazeno jest 31 proc
přistěhovalců a pouze 1 5 procent
na venkově V západní skupině
v 9 hlavních městech tvoří přistě
hovalci 35 proc jich obyvatelstva
a pouze 23 proc v menších mě
stech a na venkově
V New Yorku 42 proc z celého
obyvatelstva narozeno bylo v ci
zině z těchto jest 5 proc Angli
čanů 30 proc Irčanů 33 proc
Nemcu 8 proc kusu a o proc
Italiánů
V Chicagu 41 proc ze všeho
obyvatelstva jsou přistěhovalci
Mezi nimi jest 5 proc Kanaďanů
6 proc Angličanů 15 proc Irča
nú 46 proc Němců 2 proc
Rusů a 1 proc Italu (Na Čechy
patrně spisovatel statistiky zapo
menuL)
V St Louisů 25 proc z celého
obyvatelstva narodilo se v cizině
z nichž jest 52 proc Němců a 21
proc Irčanů
V Detroitu 39 procent z celého
obyvatelstva narozeno bylo v cizi
ně a v Milwaukee taktéž 39 proc
V obou těchto městecb usazeno
jest nejvíce Němco Minneapolis
ma 30 proc pristěnovaicův ve
svém obyvatelstvu a St Paul 40
procent
Z přistěhovalců kteří sem pfi
jíždí it procent jich neumí čisti
ani psáti Nejvíce lidí postrádá
jícího všeho vzdělání posýlá sem
Turecko a sice 78 proc z celé
emigrace turecké neumí číst ani
psát i fortugalco 00 proc z
Italů 54 proc z Poláka 32 proc
z Rusů 31 proc ze židů 22 proc
ze Zaponců 9 proc z Němců 5
proc z rrancouzo 4 proc z
Irčanů 3 proc ze Škotů 2 proc
z Angličanů 2 proc z
Číňanů
procento a ze Skandinávců 08
proc
Z toho lze seznati ze nejvíce
illiterátů pochází z jižní a východ
ní Evropy a také přistěhovalectvo
odtud pocházející jest aejehudSÍ
Přistěhovalci ze severní Evropy
přioálí sea průměrní ai trkrát
tolik peněz jako oas a výcbodaí a
jilní Evrojy
Jak Stéstf s lidmi hrá
Životni počátky tři mnohonásobných
mllllonáfO
CtmH maji Jkovali tví bájdné
úspl(hi
česko-americké Čtenářstvo na
lézá ve sloupcích různých časopisů
časté zmínky o amerických milio
oářích a jich ohromném jmění a
zajisté Že každého čtenáře bude
zajímati jaké byly tyto počátky
amerických Nabobův a jaxým
způsobem své miliony získali
Proto uvádíme zde některé z nej
zajímavějších figur v peněžním
světě americkém
Collii P Huntington
Muž ten nedávno zemřel zane
chav po sobě ohromné jmění a
krátce před svou smrtí napsal po
jednání o tom co přivedlo ho k
báječnému jeho úspěchu z něhož
zde podáváme výňatky
"Mně nikdy zítřek nepůsobil sta
rosti" pravil Huntington "dne
šek mě vždycky ležel nejvíce na
srdci Když jsem byl hochem na
farmě svého otce v Connecticut
já hleděl vyuŽitkovati každý oka
mžik a pracoval jsem pilně neboť
na farmě bylo stále práce dost
Avšak měl-li jsem přece někdy
prázdno tu nabídnul jsem se sou
sedům k výpomoci a vůbec dělal
jsem cokoli jen abych si mohl
vydělali a ušetřiti peníze Ná
sledkem toho když jsem v roku
1836 přijel do New Yorku tu měl
jsem zahospodařenou značnou
sumu peněz
V tom spočíval můj úspěch že
jsem hleděl vždy uložiti něco' k
mým úsporám a nikdy jsem nevy
dal více nežli jsem vydělal
Měl jsem v některých dobách
zaměstnáno v různých částech
oyěta přes 100000 lidí a násled
kem toho stal jsem se dobrým po
zorovatelem lidských povah Vždy
jsem si vážil člověka který byl na
svém místě v čas a neopozdil se
ani o minutu avšak ještě daleko
více mě zajímal onen jenž přišel
do práce před určenou hodinou a
hleděl ukončiti všechno týž den
co mu bylo svěřeno a v takových
lidech právě vězí jádro příštího
jích úspěchu
Mnoho mladých lidí přišlo ke
mně se žádostí abych jim dal lepší
místa a když jsem věděl že žada
tel toho skutečně zasluhuje tu
jsem nikdy neváhal mu vyhověti
Bylo-li to však z různých příčin
nemožno tu jsem mu da]_r£dV'
aby začaIn&tf--gám~pro sebe a
půjčil jsem mu do začátku 500
nebo 600 dollarů Avšak tako
vou půjčku jsem nikdy neučinil
tomu člověku který se nemohl
vykázati úsporami neboť u toho
by bývaly peníze ty vyhozeny
Co se týče mne— tu žil jsem
vždycky dle svých prostředků a
nikdy v celém svém životě jsem
pravidlo to nepřekročil Do New
Yorku jsem přišel v 16 letech a
zde jsem v nedlouhé době získal
majetek který jsem později vy
měnil za zásobu 1000 hodinek
Tyto hodinky jsem v menších
lotech poslal do všech městeček
podél Erie kanálu k vystavení a
asi za týden jsem se tam vydal a
v těchto městečkách jsem prodal
veškeré ty hodinky po $5 kus
tak získal jsem čistých 14000
Když v r 1849 vypukla zlatá
horečka tu byl jsem 28 roků stár
a maje již slušné jmění vydal jsem
se do Cahfornie abych je více roz
množil Zde jsem začal nejdříve
železářský obchod a firma kterou
jsem tehdy založil dosud existuje
a já v ní stále si ponechal jistý po
díl Když počalo se uvažovati o
pacifické dráze tu hned jsem po
chopil důležitost tohoto podniku
a vrhnul jsem se s celou silou na
jeho provedení Sotva že tato
dráha byla dohotovena tu počal
jsem stavčti Southern Pacific pak
rozmnožil jsem železniční svou síť
drahou Chesapeke & Ohio Chesa
peke South wěstern KentuckyCen
tral a více jinými tak že jsem ko
nečně mohl cestovati na svých
vlastních drahách od atlantického
až k pacifickému oceánu
A celý tento úspěch mám děko
vali své zásadě: 'pracuj pokud
může! a utrať méně nežli vydě
láš"
Když Huntington zemřel zane
chal po sobě asi 50 mil dollarů
Newman máttlnj král t Illinoitu
John Newman přijel sem z An
glie jako sedmnáctiletý chlapec a
celé tehdejší jmění jeho sestávalo
ze šatů které měl na sobě a
jednoho dollaru který měl v kap
se Dnes jest největším vyrábí
tělem másla nejen v Illinoisu ale
v celých Spojených Státech a v
máselnách jeho denně zpracuje se
průměrně půl milionů kvartů
mléka
Do Chicaga dostal se Newman
v Fíjnn r 1859 a sice v sobotu rá
no a odpoledne jii počal si bleda
ti práci a nalezl jí v módním ob
chodě Portera Palmera a hned na
to v pondělí počal zde pracovali
jako klerk Newman se záhy
vpravil do toho tak že předčil
mnohé starší prodavače a brzo
dostal tak dobré jméno že bo
chtěla za prodavače získali kon
kurenční firma Rosí & Foster a
kdy! 1'almer jednou odejel do
New Yorku tu nabídli Newmano
vi místo s mnohem větším služ
oým a ten je přijal Sotva se
však Palmer vrátil tu ho opět zí
skal ještě větším služným a tak
Newman vandroval po několik
roků z jednoho obchodu do druhého
Měl sice pěkné služné ale vzdor
tomu přece byl nespokojen a tou
žil po samostatnosti Konečně
se mu příležitost k tomu naskytla
Crosbyova opera měla být otevře
na a ředitelství hledalo managera
pro různé záležitosti jako pro
opatřování programů najímáni
lidí atd "Již zde máme 1300
žádostí pravil Crosby k New
manovi když mu podával svou
aplikaci
"AU right" odpověděl New
man "má žádost bude tedy 1301"
Newmanovo odporučení bylo
tak skvělé Že mu Crosby žádané
místo svěřil a Newman vykonával
své povinnosti k úplné spokojeno
sti ředitelstva opery a zárovefi
také se značnou odměnou pro
sebe
Jednou v prázdninách jel na
vStívili své přibuzné do Elgin na
íarmu Bylo to právě po ukon
čení občanské války Zde ee mu
zalíbilo a vykoupil tam největŠÍ
smíSený obchod a záhy firma
Newman těšila se v celém Sirém
okolí nejlepší pověsti
Obchod jeho vzrůstal ohrom
nou měrou leč Newman záhy po
čal včnovati pozornost svou má
slařství které se tehdy nalézalo v
plenkách a s energií jemu vlastní
vrhnul se do tohoto oboru
úspěch provázel ho v každém
kroku
Dnes vlastní máslárny v 52 mí
stech a má svou vlastní farmu k
chovu krav jejíž rozloha obnáší
250000 akrů
V máslárnách Newmanových
vyrábí se ročně průměrně 7 až 8
set milionů uber másla a z této
obrovské výroby teprve ta&ie Čte
nářstvo P Z posoudili že New
man jest nepopiratelným máel-
ným králem celého světa
Charles Broadway Rouss
Slepý tento muž který po ně
kolik roků nabízel již x milion
dollarů za navrácení svého zraku
jest znám v obchodních kruzích
po celé Americe nejen jako nej
přednější obchodník v New Yorku
ale zároveh jako štědrý podporo
vatel mnohých dobročinných ú
šťavt '= '
jeho obchodní kariéra vzbuzo
vala obdiv v New Yorku kde
přece je středisko obchodu a to už
něco znamená Rouss sám nevidf
nic obdivuhodného ve své kariéře
a praví že jest to pouze výsledek
neúmorné práce drženi se přes
ných obchodních a hospodářských
zásad a konečně výsledek prozí
ravosti Tyto tři vlastnosti musí
míti každý muž který chce vynik
nouti v obchodním světě
Rouss byl synem malého farmá
ře ve Virginii a ten vychoval své
bo syna v nejpřísnějších Životních
zásadách které byly pak podkla
dem k budoucímu jeho štěstí
Jsa 15 roků stár odebral se do
městečka Winchester a zde nalezl
si zaměstnání jako klerk v jednom
smíšeném obchodě Zde započal
s platem $1 týdně ale záhy za
městnavatel jeho počal uznávali
jeho schopnosti a zvýšoval mu
jeho služné tak že Rouss za tři
roky měl uspořeno I500 ze své
mzdy S těmito penězi pustil se
sám do obchodu a v průběhu šesti
let měl největší smíšený obchod
ve městě a jmění jeho obnášelo
f 60 000
PřikvapivŠÍ však občanská vál
ka pohltila celé jeho nastřádané
jmění a Rouss v r 1865 odhodlal
se že odebéře se do New Yorku
zdali by tam mohl nalézti opět ně
jaký základ k lepší exestenci do
stal se tam maje pouze několik
čertů v kapse a $1 1000 dluhů na
svých bedrách
Chtěl začiti zde obchod pro
sebe leč marně snažil se dostati
kredit u newyorských firem všude
byl odbyt Jsa bez centu živil se
v hospodách na lunči a v noci
přespal vždy na některé policejní
stanici Konečně setkal se s jed
ním starým svým přítelem který
mu nabídnul příležitost k vydělání
něco peněz a zároveB mu řekl
podaři li se mu prodat jednu zá
sobu jistého zboží že obdrží stálé
místo Rouss zboží prodal a ob
držel pěkné komišn % prodeje
vrhnuv se s energií do prodeje zs
krátko — a sice v šesti měsících —
vydělal f6ooo a to postavilo zá
klad k pozdějšímu jmění Pomalu
Rouss se vyšinoval nahoru ob
chod jeho vzrůstal a kredit jeho
hyl neobmezený
Nalézaje se tak vysoko stržen
byl pojednou pauikou v r 1875
do propasti bankrotu a zůstal
opět bez centu a 150000 dluhy
k tomu'
Zdálo by se téměř k víře nepo
dobno že člověk který obtížen
byl tak velikým dluhem odvážil
by se vzdorovati ještě jednou osu
du a ie chtěl by začíti znovu
avlak Rouss to učinil Otevřel
opět malý obchod va Williams-
burgu z kterého platil 50 centů'
rentu denně a v několika dnech
svou skrovnou zásobu zboži tam
vyprodal pak se přestěhoval do
větších místností a během tří mě
síců Šestkráte se stěhoval V ob
chodě kupoval všechno za hotové
a také tak prodával s nejmeoším
výdělkem a to přivodilo mu nej
Širší přizefi a koslymři plnili jeho
štor a za krátko Rouss měl opět
peníze na banku a tento třetí za
čátek přivedl bo konečně na ten
nejvyŠŠÍ stupeň a Rouss uznáván
jako jeden z největších obchod
ních knížat na světě
Obchod jeho jest v jedné z nej-
krásnějších budov na Broadway v
New Yorku a Rouss ho posud řídí
osobně Do ochodu přicházívá
již o 6 hodině ráno a neodchází
odtud dříve až po půlosmé Každý
z těch 1000 aneb více dopisů
které denně pošta přinášímusí mu
být přečtěn a on na všechny sám
diktuje odpověď Před ukonče
ním obchodních hodin ředitelové
jeho 28 oddělení musí mu podati
zprávu co bylo učiněno v těchto
odděleních Tak Rouss ačkoli
příroda oloupila bo o zrak bdí
ostražitě nad úspěchem který si s
takovými překážkami vydobyl
:
i: Z PŘÁTELSKÝCH KRUHŮ I
CADOTT Wis 29 října 1901
Ct redakce Pok Záp 1 Jest mi
sděliti ct krajanům kteří mi pro
střednictvím časopisu Pokroku
Západu dopisují by mi více do
Eau Claire Wis nepsali neboť
jsem se přestěhoval do města
Cadott Wis totiž mezi krajany
Nyní něco o naší české osadě
Česká osada kolem města Cadott
a vesnice Drywood byla založena
před třemi roky kdy první osad
ník p Frank Kosař sem přijel
Žádný by nebyl řekl že v tak
krátkém čase se zde usadí tolik
krajanů Po panu Kosařovi sem
přijel dávný odběratel vašeho
"Pokroku Západu" pan John
Forman ze Sev Dakoty To bylo
vše Ale za krátký čas začali sem
krajané pfijtzdéti se všecn stran a
usazovali se tu tak že jest zde
nynf přes 80 českých rodin usa
zeno Pozemků jest tu ještě dost
a proto může se zde posud veliké
množstvf krajanů usadit Krajina
zdejšf není nová Byla osazena
samými Angličany kteříž si ale
rolničení nehleděli Každý jak
mile měl pár akrů půdy vzděláno
a nějakT fen svtúfrstepSBft tííteJ
se v tom přes léto a v zimě "kla
dařil" Teď však Češi Anglíky
vykupují a místo svrubů nádherné
budovy staví a od Angličanů kde
koliv jest nějaký kus dobytka na
prodej ten všechen skupují Ško
ly mlékárny cesty — vše se staví
a do dobrého pořádku uvádí
Každý vidí že zdejší pozemky
jsou znamenité a každý hledí vstříc
dobré budoucnosti neboť co rol
nik v zdejším kraji zaseje neb za
sází vše znamenitě roste a dobrou
sklizeů přináší Také se musím
zmíniti že v městě Cadott máme
nového českého hostinského p
Jos Cihláře Přijel sem z Jack-
son Mina a koupil to nejlepší
místo v městě Cadott Přeju mu
mnoho zdarul S pozdravem váš
V Beneš
Pradký sáehrat sáikrtn vyléčen
"Minulou zimu mělo jedno mé
dítko prudký záchvat záškrtu
praví starší John W Rogers kře-
sťan-evangehsta z Filey Mo
"Dal jsem mu několik dávek
Chamberlain's Cough Remedy a v
krátkém čase všeliké nebezpečí
wiuuiv e uiikw bv unuiatiivi
Tento prostředek neléčl pouze
záškrt nýbrž když použije se bo
ihned jakmile objeví se první
známky předejde 1 záchvatu
Neobsahuje ani opium ani jiné
škodlivé soičástky a může býci
podáván bezpečně jak nemluvně
ti tak i dospělému Na prodej u
všech lékárníků
DEIJIJE®
t ric itiUho wf M ku wa
taJEB6 ktldému kdo pte
tmdc JdnUlttvt nuicb
rtml lodoblien krajin ni
botcMkfcb TlMMneckfcIi
pod obrus ZdkS
0 BILBEBM Alf
PS S FtuL Minu
Máme
sto zákazníků
kteří praví nám
ie asie
íri koH UMtbéft Wf po
pal Uémi fkHij pH loa
kofi loba
Joat rfbonfm pra kiam ks
ckjrtakl ( aoorikr Oma B1
bj rU poaMmU ki ikiteaf
řrulfctii biptwTfcW tnikm
Paitrte mtm objatoartr
Jakak CMla k Tni PsaUy rtm
kopHfMM PtJM JkkMuto (kli
UHION FUEL CO
ÚMM MU Panaau TeL tsS
stu na t a TJP tmlL TL fit
8U
leois llblí
IIAMDURSKElilCKU LINIE O
HpaltNOHt tato utlriule relý rok pravidelná pliií s Er ropou drnu
troubovými lodtail Scjrjrrhlojií Jfxda s MfW lerka do Hamburku
ImI oIJIiliJÍ ve čtvrtek v sohntu
flkmburiku uorli Mule lunt nelicarlí Nřmi cki Trans-AtlMiii Vkft' Tarnnla
velmi fpoleOnoiit t vlaním lom majlclcH ibrnnou inoanoit w ivnva
tdebto Jmu viliké niimofnl purnlky sabrui Jlcf 84 (IvouSroulinvwh purolodl
která ku pohodil renlujitfcb svlAAť laKjenv 11 Tukový poř ! firolodl no
vlaitnt Milná Jínit ipoleíooitt Oblednfi ph i-tvu n cen oljrťlc u v%
HAMBURG-AME1UCAN LINE
Paroplav Spol Sev-né':!dcké'io Llojdu
Po parolodích expresních nejrych'cjší júJa přes
moře za 5 dní 15 hodin a 10 minut
-3? Přeplaví! ceny I ~5T -w
Po parolodích expressufcn s New Yorku
Po parolo lích pravdelných s New Yorku do Břemen $3000
Po parolodích expresních 1 Břemen do New Yorku f 3850
Po parolodích pravidelných s Břemen do New Yorku 13850
Bgjv-IIlawul kfadovnaHí-
jELBIGHS & CO 5 Broadway New York
— tlllavnt lednateiA pro BApadiX-
H CLAUSENIUS & CO
li o no ryti]
Jedinký šicí stroj kerýi není v ničem pozadu
Užíván jest nyní ve všech dílnách omalskýcb
Prodáváme více Sicích strojů než všichni ostatní omažští ob
chodnici dohromady v
To proto poněvadž' kupujeme je za hotové a prodáváme je na
splátky za I500 hotově a 75 centů týdně
Proto ponévidž vydržujeme muže který doma vás navštíví a
vás poučí kterak různých přístrojů používat! a to zdarma Chcete-li
stroj laciný také vám ho prodáme a ušetříme vám peníze
Sei koupíte stroj Uelný prohlédnete si naši lásobu tnjA s druhé roky
Dosud nikdy nečítány tak nízké ceny kdyby do roka koupit! jíte chtěli stroj
nový vezmeme starý cpet v tě cent jiz
které z těch jei tohoto týdne nabíslmet
DHvijit Tent9
cena: tdeo:
1 Blnger I 4M ' S 100
I Houwbold M00 1000
S Slngera aokormeon MOO 1800
I Slnaer noTáidokoDttlboá 3000 1500
I Household 1000 600
1 Union lOOO 600
1 wmte 1S0O 800
Moderní ipouítřci stroje ponřkad
ťroje za 75c" fyďůe nei is fs-ffidíiéne
priiluéeoitvlm ťrodavame Jehly a Časté l opravy ka všem ttrojam v trhu
NEBRASKA OYCLE CO
GE0 BMICKEL řidlteL
Poboční úřadovna: 612 sev 34 ulice South Omaha
" " 334 Broadway Council Bluffs Iowa
Pohled na odbor obchodní a bankoTnt
Schválena řldltely vyšiích
a soudními zpravodaji
Zřízena před devíti lety
Zamlstnává nejtt
'T7PLNÉ DOZON ATi Á-
Hejlepíi a ejdokonalejií ostav as zipadl
$3000 Bloleoo ala roka v aovýcn psacích strojích
$2500 aloieao v aovén zařízeai odboru otenodsíso
Dalií poschodí proaajato k pohodli lákí
Mfsta opatřcaa 90 proc viech loňských iákS
Opatřujeme pricl pro íáky nltao školních hodlá ty aa
strava vydlutl sl mohli
PodzlBisl béh poise 2 září
m
XW Pisto si pro krásný
ADRESA:
A O ONO-
IÍA II o f Rflll]
i $
Méří 200 akrů 70 akrů jest rzdéláno a
ostatní Jest tvrdý les Dobré stavení a raaátal
na pozemku tom pouze 4 míle od mésta Cadott
Chlppewa Co Wis kde Již Je velká Česká osa
da Farma ta se prodá za $3200 Vlastníme
také tisíce akrů pozemků nevzdělaných t tem
samém kraji a také pozemky na kterých Je ně
co vzdálino které lacino a na mírné splátky i
prodáme Jestli míníte konplt dohry pozemek J
plité nám o popis a mapa J
Cypreansen Bros
do Břemen $1800
Ir'
Wheeler & Wilson
šicí
stroje
s kuličkovými lůžky
i a o
jste platin v následovním uvádíme ně
DHvěfii Tento
cena: tfden:
I Wllcoz A Glbbt 2K0O 12 tO
1 Whltekrejeovakijako dotí 00 126
í Pro obuTolkj 3U0O 1600
I New Home 2000 10 00
1 Blnger kreJCovka 4000 ZOO
1 Standard SO 00 1000
použité za cenu poloviční Pronajímáme
"S stfř&ř HMÚStSl JJojioBal stroje fevilin
roh 15 a Harney ulice
Nebraska
Business
S3s=
Shorthand
J College
Boyd Bnildior rob 17té a
Harney Dl Omaha Neb
KnSllT6dellt~-S-" Un °d
ffannnif
„Grahama a Greirertv
§ftém
StrojopíxectTí-Mi
MilIlilUd a dokonal
IKXÍA
Prakticky
al
Škola jii ntnl rol ni
kopnljil ulilele
katalog zdarma
A M LL B pres
OMAHA N£B
$
$
4
9
9
$
i
v
í