I Vaačf
O
Pokrok Západu
PEKLEM li HÁJI
ÚTĚK DO SVATÉ ZEMĚ
(Pokračování)
Pokročila k hlavpímu oltáři na
němí hořely před velkým obrazem
svaté Magdaleny voskové tvíce a
posadila se u jednoho pilíře na
sedadlo i
Venku se již silně blýskalo a
také již bylo slyšeti temné hřmě
ní Za chvíli se otevřely dvéře jež
vedly do křížové chodby a do ko
stela jimi vchízelo procesí j
Napřed se objevili ministranti s
kaditelnicemi a za nimi kráčel
ctihodný mnich s dlouhými bílými
vousy nesa kříž
Za ním následovaly v párech
jeptišky v hnědých kutnách a s
bílými závoji před nimiž nesla
jedna jeptiška korouhev s obrazem
svaté Magdaleny a s pozlaceným
křížem
Za touto jeptiškou kráčela aba
tyše a za ní následovaly ostatní
jeptišky a novicky jsouce zastřeny
bílými závoji a držíce v rukou rů
žence a hořící svíčky při čemž
zpívaly nějakou libě znějící píseň
Za nimi šly ještě jiné poutnice
Bylo to procesí které se zpěvem
do kostela vcházelo a konalo tam
obchoz při čemž jeptišky zpívaly
Právě v tu chvíli se venku silně
zablesklo a hrom zarachotil
Najednou se ozval pronikavý
výkřik:
"Upíří Upír!"
Ada se toho výkřiku zalekla a
rychle se vzchopivši spatřila před
sebou vznešeně oděnou dámu
Tato se zapotácela upustila z
ruky hořící svíčku a sklesla na
zem
Několik jeptišek a poutnic se
kolem ní shrnulo a jedna jeptiška
pravila:
"Co se ti stalo dcero? Vzpama
tuj se!"
Opět se silně zablesklo a v ko
stele zadunělo silné zahřmění
" "Upir! Milost!" vykřikla na
zemi ležící osoba
Vzchopila se rychle na nohy a
zírajíc zděšenýma zrakoma na Adu
udělala rukama posuněk jako by
se jí chtěla brániti a zasténala:
"Milost upíre já — '
Dále nemohla mluvili
Nikdo nevěděl co to znamená
a koho ta dáma myslí
"Což nemají zlí duchové žádné
úcty před svatyní?" ozval se nyní
hlas starého mnicha který to pro
cesí vedl "Ve jménu nejsvětější
trojice —
Nemohl však toto zaříkání do
končiti neboť se nyní ozval vý
křik:
"Hoří! Hoří!"
Hořící svíčka kteráž byla vzne
šené dámě z ruky vypadla ne
zhasla a hořela na zemi dále Jed
né z jeptišek které byly kolem ní
se shrnuly chytila od ní dlouhá
kutna aniž by to byla spozorova-
la a za chvilku hořel také její
lehký závoj
Ostatní jeptišky které stály na
blízku se od ní rozprchly a vůbec
tu nebylo nikoho kdo by se byl
odvážil ku pomoci jí při spě ti
Ale pomoc přece přišla Mřížové
dvéře ze síňce se prudce otevřely
a do kostela vrazilo několik mužů
Také z křížové chodby jich tam
několik přichvátalo
Ze všech nejdříve tam byli Ar
sen a Evgen
Tento se hned vrhl na hořící
jeptišku na jejíž hlavě byl lehký
závo) již ohořel chytil ji do náručí
a tiskl ji k sobě chtě tím plamen
uhasiti
Poněvadž se mu to hned nepo
dařilo počal s ní trhat kutnu
"Polož ji na zem a válej ji!"
zvolal na3 Arsen
Evgen hned uposlechl jeptiška
ležela v okamžení na kamenné
dlažbě a on se na ni vrhl a počal
svým tělem plamen umačkávati
To se mu šťastně podařilo
Ale sestra Pia ležela na zemi
bez sebe majíc obličej popálený a
začernčný
Nyní tam přišla abatyše vzpří
mila svou shrbenou postavu pokud
jí to bylo možným a pravila hně
vivým tonem:
"Vy opovážlivci! Jak se můžete
svýma hříšnýma rukama posvěce
ného těla Kristovy nevěsty do
tknout! ? Jak se vůbec můžete opo
vážit do této svatyně vkročitikam
jest mužskému přístup zakázán?
Odstraňte se odtud!"
Evgen byl tímto neočekávaným
oslovením velice zaražen Odstou
pil ' několik kroků od omdlelé
j-jiliky a pravil: "1
"Velebná paní čím jsem se do
puji takového velkého zločinu?'1
Ariza mni nečekal na abatySinu
c -vLř a pravil přísným tonem:
' 2tl jest ťtttek lásky k bližní
f r "zlýa aminem ? je tím tělo
i ' IzrzzU livott e nalézající
! -11 fiasy znesvěceno když
J ::Lzi ixla pocJÍOo mole!
- -j r:i3 la tystc mílal
než zlořečit! neboť zatím co jste
vy a vaše sestry jako pitomé ovce
sem tam běhaly a hledaly z kostela
východ byla by musela vaše sestra
uhořeti než byste jí byly na po
moc přišly Zde nepomůže žádné
křičení a bědování nýbrž jedná
ní!" Po té be Arsen od té staré hor
litelky s opovržením obrátil
Zatím byla ' Ada k Evgenovi se
utekla a chytila se ho za paži
Nyní byli Evgen a Arsen již jen
samotní mužové v kostele neboť
byli všickni ostatní s chvatem z
něho se odstranili když viděli Že
je abatyše tak rozhněvána
Na to již nebylo ani pomyšlení
aby se to procesí dále konalo
neboť byly nyní všecky jeptišky
kolem své popálené sestry se
shrnuly aby ji odnesly
"Ach bože smiluj se nade
mnou! Já nešťastná! Ten upír!"
Kněz k ní rychle pokročil a zvo
lal rozhněván:
"Což jsi svými hříchy tak stí
žena že tě zlí duchové až do této
svatyně pronásledují? Slyšíš to
hřímáni? Jsi snad toho příčinou že
nebe tento dům do kterého jsi se
utekla svými blesky ohrožuje a že
boží posel tou střechou otřásá jež
tě kryje? Od té doby co jsi zďe
zuří nad námi strašná bouře! Běda
tobě!"
"Běda té hříšnici!" zvolaly ně
které jeptišky a všecky od té ne'
šťastice bázlivě ustoupily
Tato zoufale zasténala a vyra
zila ze síňce a když pak Arsen
Ada a Evgen tam vyšli byla již
pryč
Ada byla pod ochranou Arsena
a Evgena na hospodu se odebrala
kde byl zatím jejich povoz připra
ven a koně osedláni a celá spo
lečnost s Césarem s Márkou a s
Jánošem vydala se na další cestu
k Césarově sestře Lauře
KAPITOLA XVI
Nový kapitán loupežnické
bandy
Po hrbolaté a nepohodlné silni
ci která se táhla horskou krajinou
mezi lesy a skalami rachotil ote
vřený kočár jakých italští povoz
níci (vetturini) používají a v němž
byly zapřaženy dvě hubené herky
Vedle kočího seděl najatý sluha
a dřímal
V kočáře seděl muž silné posta
vy s osmahlým obličejem a s hu
stými černými kníry maje na
hlavě k uchu postrčený červený
turecký fes Kouřil z krátké dým
ky a obracel své tmavé jiskřící oči
pátravě na všecky strany
Někdy potichu zaklel poněvadž
mu kočí příliš pomalu jel čehož si
však ani kočí ani sluha nevšímali
Když jeli hustým lesem za
slechli najednou pronikavé písk
nutí "Santa Madonna! Briganti!''
zasténal kočí
Práskl do koní a tito se dali do
běhu pokud jim to bylo možným
Kočár sebou házel po kamenné
cestě že cestující div z něho ne
vyletěl
Nyní se ozvalo ještě jedno písk
nutíkteré se také v právo a v ievo
opakovalo
"Práskni do koní chlape a
ujížděj!" vzkřikl cestující
Ale stejnou dobou zahřímalo
několik hlasů:
"Stůjte! Dolů s kočáru!"
Kočár stanul neboť chytilo ně
kolik chlapů koně za uzdy a za
drželi je
Kočí pustil z rukou otěže a bič
"Vystupte!" veleli bandité
"Santa Madonna!" zasténal
kočí a nečekaje na druhé vyzvání
skočil s kozlíku a vrhl se na kraji
silnice obličejem do trávy
Také sluha následoval hned
jeho příkladu a položil se obliče
jem na zem
V takových případech to kečí a
sluhové obyčejně dělávají jelikož
vědí že se jim nic nestane když
se loupežníkům neprotiví a když
dělají jako by ničeho neviděli a
když se hned položí obličejem na
zem
Několik baoditů se hned posta
vilo ku dvlřkám a jeden z nich
velel:
'Vystupte signor!''
Ale cestující nebyl patrně tako
vým bázlivcem aby toho rozkazu
hned nposlechl neboť vzkřikl
zlostně:
"Maš Alláh 1 Což myslíte vy
loupežnická roto že jsem proto
přisel do vaší země abych se dal
na veřejné silnici zadržovat i?
Chcete li mí něco fíci přijďte do
nejbližší hospody kde se chci za
stavili Ale to si nemyslete ie se
din od vis zastrašit! Ustupte s
cesty!"
Briganti bledlli zaraženi na
toho energického muže kterého!
bezpochyby ta Turka povaiovali
Ale jejich nerozhodnost trvala
jen několik okamžiků neboť nyní
přistoupil k samým dvířkám ko
čáru silný a ramenatý chlap
osmahlým obličejem drže v ruce
bambitku a pravil:
"Pane my nejsme zvyklí dát s
sebou žertovati Vystupte v oka
mžení sice — "
Pozdvihl bambitku
"A já zase nejsem zvyklý tako
vá slova od někoho si dát Ubiti!
Rozumíš mi zákeřníku?'
Místo odpovědi namířil loupež
ník cestujícímu bambitku na prsa
Tento st však ani toho nezalekl
Mžikem vyskočil se sedadla a v
ruce se mu zablýštěl lovecký nůž
kterýž byl vedle něho na sedadle
ležel
"Kliď se kn všem ďáblům!"
zaklel zlostně a ťal loupežníka tak
prudce do hlavy že mu prosekl
krucifixem a amuletem ozdobený
klobouk a pod ním také lebku
Loupežník ještě stiskl u své
bambitky spoušť rána vyšla ale
cestujícího nezasáhla
"Madonna!" zasténal loupežník
a skácel se na znak
Loupežníci stáli několik oka
mžiků jako zkamenělí nevědouce
co bylo vlastně se stalo
Cestující chtěl prvního překva
pení těch loupežníků použiti a vy
skočiv z kočáru vrazil mezi ně
V okamžení na to se již skácel
s pronikavým výkřikem druhý lou
pežník jemuž byl cestující také
hlavu rozťal
Nyní však se stalo jeho posta
vení velmi nebezpečným neboť se
loupežníci se všech stran na něj
hrnuli a křičeli:
"Pomsta za kapitána!"
"Pomsta za Tomasa!"
Při tom již na něj mířili bam
Litkami a puškami '
Ale ten srdnatý muž se ani ta
kové přesily nezalekl a hotovil se
k novému útoku při Čemž si hle
děl krýti záda kočárem
Právě když chtěl se o nový útok
pokusiti přiskočil k němu od stra
ny jeden loupežník a udeřil jej
pažbou své bambitky prudce do
hlavy
Tato rána byla sice fesem tro
chu zmírněna ale on se přece za
potácel a vzkřikl:
"Teremtete! — Proklatí zákeř
níci!" V témž okamžení ještě několik
chlapů od zadu přiskočilo chytili
jej za ramena a strhli jej na zem
Loupežníci hlasitě zajásali a
nyní se chtěli všichni na něj vrh
nouti On však posud držel svůj love
cký nůž pevně v ruce a oháněl' se
jím na všecky strany s takovou
obratností žé byli dva loupežníci
kteří se k němu blízko odvážili zra
něni a hned od něho uskočili
Konečně jeden loupežník vytáhl
z kočáru přikrývku a přehodil ji
na cestujícího že se pak nemohl
již brániti
V okamžení se naB vrhlo něko
lik chlapů a zatím co na něm
celou tíhou leželi vyrvali mu jiní
lovecký nůž a svázali mu ruce
"Co s tím chlapem uděláme?''
tázali se někteří
"Musí nám zaplatit kapitána!"
zvolal jeden starý loupežník "Od
veďte ho!"
Zajatec byl nyní postaven na
nohy a někteří mu hned z kapes
všechno vybrali co u sebe měl
zejména zlaté hodinky se řetízkerr
měšec s penězi a revolver
Loupežníci se odebrali se svým
mrtvým kapitánem s poraněným
druhem a se zajatcem do svého
tajného ležení
Zde byl přede vším zajatec ku
stromu otočenými provazy pevně
uvázán pak byl naspěch rozdělán
oheS a při jeho světle byly To
mášovi a ještě několika jioým lou
pežníkům rány obvázány
Sotva že s tím byli hotovi za
slechli v lese písknutí a někteří z
nich chopili se zbraní
Ale 6tarý loupežník pravil klid
ně: "To bude Josef a Benedetto!
Bartolomeo je poslal do města
aby tam prodali některé věci a
objednal je sem'' '
Za chvilku se tam objevili dva
mužové
"No jak jste ty věci zpeněžili?"
tázal se starý loupežník
"Ještě to ujde!'' odpověděl Be
nedetto "Kde pak jest Bartolo
meo?" -
"V očistci!" odvětil starý lou
pežník "Pakli ho mistr Belzebub hned
do pekla neodnesl" podotkl jiný
Příchozí se zarazili a Benedetto
se otázal:
"Co to mluvíte za hlouposti?"
"To je bohužel smetná prav
da" odpověděl starý loupežník
"Bartolomeo jest mrtev Tamhle
vzadu leží!1'
Při tom ukázal na místo kam
byli kapitánovu mrtvolu položili
Benedetto a Josef se zarazili
ohlédli se v tu stranu a spatřivše
tam ku stromu uvázaného člověka
otázali se kdo to jest a co to vše
znamená
' "To je přivě ten pán který
Bartolomeovi rozťal hlava a my
se přivě radíme jak velkon sumu
nim za něj asi zaplatit"
Na blízku hořící ohefl vrhal na
jeho postavu rucé světlo
Kdyi loupežníci k němu při
stoupili trhl rukama jako by si je
chtěl vybaviti col se mu nepoda
řilo Petr se před něj postavil udeřil
mu rukou na rameno a pravil:
"Teď si promluvíme tebou
udatný reku!"
Zajatec pozdvihl zvolna hlavu
mrštil na starého loupežník! škare
dým pohledem a pravil zhurta:
"Tedy mi řekněte co ode mne
chcete!"
"Přede vším chceme vědět jak
vysoko si páčíš svou hlavu?'1
"Zrovna tak vysoko jako ty
svou" odvětil zajatec hrdě "neb
vlastně ještě výše poněvadž my
slím Že v ní mám něco více než ty ve
své Tuším že bys nedal svou je
žatou palici ani za milion a že
stojí moje hlava aspoň za stejnou
cenu"
"A má pán ten milion?''
"Ne v hotových penězích ho
nemám ale mám pro vás milion
hromů! Teremtetem! Maš Alláh!"
Všickni byli těmi slovy překva
peni — a nejvíce Josef kterýž nyní
rychle v popředí pokročil a zvo
lal: "Teremtetem? kdo to řekl? Tak
může jen Maďar Zdklít!''
"Magyar vagyok!" (Já jsem
Maďar!) odvětil zajatec a upřel na
Josefa pátravý pohled
"Na mou duši! Člověče ty jsi
Beda Štěpán!'' zvolal Josef pře
kvapen
"Odkud mě znáš chlape?''tázal
se zajatec
Josef si strhl širák s hlavy
obrátil se obličejem trochu k ohni
a pravil:
"Bedo vzpomeň si na uherské
pusty! Což mě již neznáš?"
Zajatec se mu podíval do obli
čeje a zvolal překvapen:
"Josefe!"
"Ano já jsem tvůj bývalý ka
marád Josef!
"A můžeš se na to dívati jak
zde stojím uvázán— jako zloděj na
pranýři ?'
Josef vytáhl hned z k?psy nůž a
počal přeřezávati provaz jímž byl
Beda ku stromu uizán
Loupežníci naB hleděli v prvním
okamžiku s užasnutím a pak ně
kteří vzkřikli:
"Josefe co to děláš?"
Starý Petr pokročil hned blíže a
zvolal:
"Zbláznil jsi se Josefe? CoŽ
nevíš -"
"Já vím všecko!" odvětil Josef
a ještě jedním řezem ' přeřízl pro
vazy Sotva že Beda ucítil že provazy
povolují trhl prudce rukama a
provazy s něho spadly
"To je zrada!" vzkřikli loupež
níci a poněvadž se obávali že by
mohl jejich zajatec nový útok na
ně podniknouti a že by mu snad
také Josef při tom pomáhal vy
trhli své nože a namířili naft bam
bitkami
Josef však klidným hlasem je
požádal aby jej pozorně vyslechli
Na to vyprávěl jim Že zajatec jest
onen Beda Štěpán o jehož stateč
nosti jím tak často vyprávěl —
Bandité upamatovali se ihned na
maďarského náčelníka beťárůjenž
po dlouhý Čas byl postrachem pust
uherských
Příležitosti té použil Josef aby
Bedu Štěpána vnutil brigantům za
vůdce S počátku nechtěla většina
jich o tom ani slyšeti ale konečně
dali se přece přetrluviti a Beda
Štěpán po krátkém zdráhání se
náčelnictví přijal
"Ewiva! Buď nám vítám ka
maráde!" křičeli bandité
Skoro všickni se shrnuli kolem
Bedy Štěpána a srdečně jej po
zdravovali Beda se nyní obrátil k Josefovi
a pravil:
"Kdo by si byl pomyslil když
jsme spolu po uherských pustách
a lesích lovili že toho řemesla
kterého jsme se tam vzdali zde v
italských horách zase znova se
chopíme!''
"To již tak bývá v lidském Ži
votě" odvětil Josef "Já bych si
to byl také nepomystil a tím mé
ně jsem se nadál že bych se mohl
s tebou zde sbledati Jak se zdá
chce nás míti osud pohromadě"
Josef pak vypravoval jak se v
Cafihradě s jistým Vlachem sezná
mil a vstoupil k němu do služby
Vlach prý se zdál býti nějakým
uprchlíkem a konečně prý zase z
Turecka náhle odjel a vzal jej s
sebou
Přeplavili se do Itálie kde prý
byl jeho pán v jednom malém
městě svými známými očekáván
Poněvadž Josef vlašský jaryk
dobře neznal nemohl z jejich vy
jednávání mnoho vyrozuměli ale
již za několik dní shledal oč se
jednalo neboť prý se jeho pán
zase na cestu vydal
Když přijeli do hornaté krajiny
našli tam tlupu ozbrojenýnb mužů
ku kterým se jeho pán přidružil a
Josefovi řekl že jsou to vlastenci
kteří prý se také briganti jmenují
a ie prozatím u nich zůstanou
Josef se do života těch briganta
brzo vpravil který se od Života
uherských beťirů mnoho nelišit
Byly podnikány odvállivé výpravy
a směli přepadení- Někdy došlo
také ku srážkám t pronásledujícími
je {etniky a při jedné takové
srážce byl jeho pán Aleiiadndro
zastřelen
Vzdor této ztrátě byl Josef u té
bandy jejími náčelníkem byl Bar
tolomeo zůstal poněvadž byl do
toho života brzo se vpravil a také
nevěděl co by mohl jiného sačíti
"A ty se také brzo do toho
vpravíš" doložil josef ku konci
"Ostatně je tu všelicos co jsme
měli také v Uhrách ano i cikání
jsou zde!" vypravoval Josef dále
"Pamatuješ se Bedona tu Márku
na to veselé cikánské děvče dceru
té staré čarodějnice Jerdy?"
"Víš něco o níl" tázal se Beda
"Já ji viděl teprv dnes Byla to
zvláštní náhoda! Kapitán Barto
lomeo dostal zprávu že ua jednu
vilu která jest odsud několik mil
vzdálena před několika týdny
nějaké panstvo přijelo a sice jistý
pan Ludoviko Balbi z Neapole se
svou mladou manželkou s níž byl
teprv nedávno oddán
''Tato zpráva také oznamovala
že má ten pan Balbi úmysl na své
vile rozličné stavby provésti a k
tomu účelu Že si tam dal poslati
značné sumy peněz které nyní v
té vile leží a které by se pro po
kladnu bigantů velmi dobře ho
dily "Na základě těch zpráv si Bar
tolomeo umínil u toho panstva při
první příležitosti návŠtévu vyko
nati a těch peněz se zmocniti
"Včera jsme se vydali já a Be
nedetto k rozkazu kapitána na
cestu do města abychom tam ně
které věri prodali a když jsme se
dnes ráno vraceli do našeho leže
ní pravil Benedetto Že není přes
vilu pana Balbiho příliš velká za
cházka a že bychom se mohli dáti
tou cestou a při té příležitosti to
místo si prohlédoouti kde se měl
v nejbližší době náš plán pro
vésti "Šli jsme tedy k té vile aby
chom si tam všecko dobře pro
hlédli Pod rozličnými záminkami
se nám také podařilo zjednati si
přístup do dvora a pak jsme se též
vkradli do sadů u zahrady a pokud
možná všecko jsme si prohlédli
Když jsme vc£!i do dvora vidčíi
jsme jak tam nějaký jezdec na
koni harcuje
"Kůů se zdál býti mladý a di
voký ale jezdec seděl na něm tak
pevně jako by s ním byl srostlý a
podrobil jej ve všem své vůli Já
jsem se divil jak se mohl Vlach
jízdě na koni tak výborně naučiti
a pomyslil jsem si že je to buď
Uher anebo že se tomu v Uhrách
naučil
"Na dvoře bylo také ještě ně
kolik pánů kteří se na toho jezdce
dívali a jejich přítomnost jakož i
stálé a rychlé obraty toho jezdce
mi nedovolovaly dobře do obličeje
se mu podívati Ale zdálo se mi
jako by mi byl poněkud známým
"Ze dvora pak jsme se dostali
do sadu a tam jsme spatřili něko
lik dam a dvě jiné ženské které
se zdály býti jejich služebnicemi
Jedna z těch služebnic která měla
na sobě pestrý a fantastický oblek
přišla na jednom záhybu cesty
blízko k nám
"Já jsem se jí podíval do obli
čeje i zdilo se mi jako bych ten
obličej a t oči již Často viděl Byl
jsem tak překvapen že jsem ji
bezděky po maďarsku pozdravil
Ona se na mě podívala udivena a
rychle zmizela Nyní jsem věděl
že to byla Márka"
"A já jsem tak dlouho po tom
diblíkovi pátral!'' zvolal Beda
"Ona mi však po každé uklouzla
jako had! Kdyby mi také zde na
oči přišla pak by mi již neutekla
neboť bych zde měl pomocníky''
Pak požádal Josefa nedočkavě
aby ho co nejdříve k té vile do
vedl aby se sám přesvědčil zdali
se skutečně Márka tam zdržuje a
doložil pakli je to ona že ji musí
stůj co Btůj do své moci dostati
KAPITOLA XVII
Před vilou Miramonte
Na vilu Miramonte kteráž se
nalézala v krásné- poloze mezi ho
rami zelenými lesy a úrodnými
nivami zavítal veselý život jak si
toho její majetníkLudovikoBalbi
od srdce přál zvláště z ohledu na
svou mladou manželku Lauru již
hleděl stále v nejveselejší náladě
udržeti aby na svou neblahou
minulost docela zapomněla
Na víle byla návštěva
Přijel tam Laufin bratr César
di Mentone s Evgenem Adou a se
ctihodným Arsenem
Tito jejich někdejší spolucestu
jící byli tam s velkou radostí uvf
táni a Balbi jim hned řekl Že je
tak brzo odjeti nenechá
Zvláště Laura měla velkou ra
dost že se svou milou přítelkyní
Adou opět se shledala a od té
chvíle byla stále její společnicí
Mladí mužovétotiž Balbi César
a Evgen bylí též stále pohromadě
a bavili se buď vycházkami do
příjemného okolf nebo na hon
anebo vyjížďkami na koních
Také dámy se někdy jejich vy
cházek sáčastnily anebo se s nimi
projížděly na blízkém jezírka ve
člunech a někdy také s nimi chy
taly ryby
Tiká Arsen měl nyní upokoje
nou mysl rsdoval se lejiou nyní
vlickai tak iťastni a spokojeni a
říkal ie tím také on Šťastným se
cítí
Podnikal vycházky do okolí a
vyptával se na blízké kláštery a
jejich obyvatele zejména na mni
cha Celestina ale posud se o něm
nedověděl ničeho
Jánoše nazývali divokým mu
žem který měl zde zase příleži
tost na koních pana Balbiho se
proháněti a své nedostižitelné vý
kony v jízdě žasnoucím Vlachům
ukazovati
Také Márka se tu bavila velmi
příjemným spůsobem jak to její
mladistvá bujnost s sebou přinášela
Jednou odpoledne bylo ve vile
Miramonte ticho a smutno
Evgen a César byli na lovu a
chtěli teprve před slunce západem
se vrátiti
Balbi měl v parku stavební děl
níky a byl u nich
Laura měla bolení hlavy a zů
stala po obědě neobyčejně dlouho
ležeti
Proto pobídla Adu aby šla do
parku na procházku což tato mi
leráda učinila
Věděla že půjdou Evgen a Cé
sar zpátky přes park a ona že se
tam snad s nimi setká i
Ada vzala s sebou Márku a šla
s ní pře3 zahradu do parku
Tam se posadily do loubf a Ada
se zabrala v myšlenky vzpomína
jíc si na všecko utrpení z minu
lých časů
Konečně se zdvihla a kráčela
parkem k zadním vratům kudy
byla cesta do polí
Nyní stanula u vrat vedle nichž
stál malý domek který zde spolu
zastával službu vrátného
Před domkem seděla hlídačova
žena a předla len
Ada se dívala otevřenými vraty
do polí
Asi sto kroků od vrat byl malý
kopec na němž stála kaple a k
této se táhla nahoru řada kamen
ných soch
Pohled na tu kapli vzbudil u
Ady myšlenku aby šla do ní se
pomodlit a ona se k tomu také
hned odhodlala
Brzo stály u první sochy a Ada
se u ní pomodlila krátkou modlit
bu
Ada pak stoupala s Márkou do
vršku k druhé soše
Ale nyní zavanul se strany kop
ce silnější vítr a Ada spbzorovala
že na sobě nemá svou pláštěnku
kterou byla s sebou na procházku
vzala
"Nenechala jsem svou pláštěn
ku v loubí Márko?" tázala se -
"Ano milostpaní já na ni zcela
zapomněla — ale doskočfm pro ni''
Márka běžela zpátky do parku
Ada byla zase samotná
Ohlédla se po okolí a kráčela
zvolna ku čtvrté soše kdež opět
poklekla a počala se modliti
jsouc zabrána do své pobožno
sti neslyšela na blízku slabý šra
mot Tento šramot se ještě jednou
opakoval
Ada nyní zaslechla šeptání jako
by dva lidé tiše spolu mluvili
"Ta musí být zde — já ji tu před
chvilkou viděl" šeptal jeden hlas
Ada se zalekla a vzchopivši se
chtěla se dáti na útěk
Ale v tom již někdo na ni zvo
lal: "Počkej ať vidíme kdo jsi!"
V témž okamžení přiskočil k ní
člověk a chopil se jí
Ada vykřikla zděšením a chtěla
se mu vytrhnouti
A!e rnui ji pevně držel a ona
spatřila v malé vzdálenosti ještě
jedroho chlapa který jí chtěl za
skočit cestu
7írala na muže který ji držel
zděšena
Tento vypadal dle obleku jako
zámožný občan z některého malé
ho města
Ale když se mu podívala do
černých jiskřících očí zachvěla se
zděšením neboť poznala Bedu
Štřpána
"Aj to ie hraběnka Oroši!"
zvolal Beda Štěpán
Ada vykřikla zděšením
Hned však doložil po maďař-k't:-
' já isem hledal cikánku Márku
tu falešnou kočku i místo ní jsem
tu nalezl hraběnku Oroši která!
bůh ví pod jakým jménem světem
se potuluje!'
"Já nejsem žádnou hraběnkoul"
vykřikla Ada
Muž se potupně zachechtal a
pravil:
"Možná že máš teď jiné jméno
ale proto jsi přece Ada hraběnka
Oroši!"
Po těch slovech chtěl Adu a sebou
násilně odvésti-
Ada se mu zoufale bránila i
podařilo se jí z ruky se mu vy
trhnouti Dala se na útěk s kopce
dolů a křičela:
"Pomozte! Pomozte! Briganti!
Ale druhý muž jf zaskočil cesta
a chtěl ji zadrželi
Ada utíkala zpátky volajíc stále
o pomoc '-J
Nynf měla proti sobě s jedné
strany Bedu a druhé jeho kama
ráda Josefa
"Chop se jí joieíet" vzkřikl
Beda "Kdyi nemlms Mirku
mime její paní!"
Nevědouc si jiné pomoclchytila
ie Ada vší silou sloupu na němž
stála socha panny Marie a svolala
úzkostlivě:
"Svati panno zachraň mě před
těmi ďábly!"
Ale již ji oba útočníci drželi a
chtěli ji od sloupu odtrhnouti
Ada cítila že její síly umdlévají
a volala zase o pomoc
Nynf se ozval dole hlas:
"Paní! Paní! Co s?to děje? Bri
ganti!"
Byla to Márka která se vracela
s pláštěnkou své paní
Když vidélajaké nebezpečí Adě
hrozí počala také o pomoc volatí
a běžela sotva dech popadajíc k
té skupině
Josef se k ní obrátil poznal ji a
vzkřikl:
"To je Márka! Mlč pekelnice
sice ti zakroutím krk!'
Ale Márka nemlčela a volala
ještě silnějším hlasem o pomoc
Když poznala v íednom útoční
ku Bedu Štěpána vytrhla si ze
záQadří malou ostrou dýku a hnala
se po něm
Josef nynf pustil Adu a obrátil
se proti Márce chtě se jí chopiti
Pokrajováni bud
Zaxliino
Pane redaktore: — Dovolte mi
říci několik slov ve prospěch
Chamberlain's Cough Remedy
Trpěl jsem po tři léta zápalem
prúaušek a nemohl jsem v noci
spáti Zkusil jsem několik léka
řů a různé patentní léky nemohl
jsem však dostati nic co by mi
ulevilo až žena dostala mi láhev
cenného tohoto léku kterýž mne
úplně vyléčil — W S Brockman
Baynell Mo Tento lék na pro
dej u všech lékárníků
— Předplácejte se na Pokrok
Západu pouze lioo ročně
AbKESÁft
'ESKÝCH SPOLKŮ
OMAHA
KM t4Uoký í 1 ZCBJ'
ii itváave ti sídelní ech&ze kaidou Čtvrtou
neděli v měaícl o 2 b odp v ni ni p Klepetk
db 13 a Wllllam ni Předa Jau Rosický taj
J V Maíek I02 So 19 Ht áíet V A Soubra
da 1317 Williams ulixkl Fr Macb
Lože Jan IIiid L 5 Bytířo IMbia
odbývá ave" ichíza vidy prvni a třetí středu v
iiieeici v Doain vceor veapoikovamlatnoell
V Sokolovně Emil Čermák Velíc! KmnMit
lín I&MI So 13th Sir Fred BlámaK K S„
1707 Leavenworth Ht Václav PMhvI M r ip
810 Mlckory St
Těl Jed Sokol v Omaha
odbfvá r pravidelné rcb&ze VMf 8 a i
(Stvrtek mésicl veíer ve uvé miitooMI 222S
90 Min i ťreaseaa Jmu' Mik tajemník
Karel Špalek 1ZÍ7 80 IM h St Aíetnlk Václ
Krtba cor 13 & Center St pokladník Ant
Novák
Podp Sokol Tyrš i 1
Jdbfvt sté scbfize dvakrát mbuin Iraltan
t oedillaS pondělí v mfílcl v siní Metroví
Celoroíní icb&ze odo vá ne I neděli v říjnu
ptllftní acb&ze 1 neděli v dubnu a čtvrtletní
i lednu a arpnu Predaoda John Chleborád
miMipredseda Kr Svojtek taj Anton Novák
imwi in b nceinm jiner napar ITM Ho
13tá ul pokladník F Kunci 13lSo 13 Btr
vfbor tnaJetkn naSrntv Mat Votava vtrw
dtetnf Joaef Kalpar a Joa Merti praporeeník
Krajíček vfp pr F Maallko dotorce 1'btHp
Svoboda níčelnik A Kapek vjp náf Slutou
Kokuaek cáatup do C tj H Spolku Josef
Kitipar
Tábor Columbus é 69 WOW
odbjfvá aeboze kaftdé I neděle a 3 otěr v
mínící v aini p Joa Klepetky na !3 a Wllli
am ullol Vel konaul Frank Hvoboda miato-
kouaui r rank bemn pokladník Frank J
Seroln I4tb an I Wllllaoa klerk Karel St
n u -o ioin bit pravooei Jan Hala
vnitřní atrázce Václav Velvoda venkovní
atráice Frank Vejvoda vfbor tnalnlku na
roky Karel Štěpán
Tábor Nebrattka ě 4771 MWA
olbívá tvé pravidelní achfize kalduu prvou a
tretl atfedu v měaícl v ora bodlu veíer
v aim pana jana nrocna velicí konaul Josef
Fiala návodě! i ba Škrdlant bankéř Joaef
Vouálka klek Jobn Ilrázda Ž33 Ho listb St
pr&viHjěi Cbae Hnirkofnk ř vnitřní ttráá V
DoleJI venkovní atrái J lltjaěka
Tábor Xťbiasftká Lípa l 188 WOW
odbf váaclinze druhá a čtvrtá áterf v měnící v
ínl Hrochově Joaef V Kaipar předaeda
ih do 10 ob vac iMJieja miHiopreaseaa
1310 8o Oarflold Ht Vác Manil ko pokladník
1448 Ho Uth Ht A F Novák taj 1VM 80
14th 8t: Jak Marel prAvodět
Sbor YlatlBlara í 29 JČD
tú'u}Vm 6Cbúe áíuůU 3 Iltxlěli V měsíci V ttO-
kolovni o lt% bxl odp VyaluuMli předa
Marie Michal 1M8 Maaon ul předsedkyni
J Woleahentk? nátněatka Joaeflna Machová
tajemnice Maria Hoslcky áěetnlct Nelila
Svobodová pokladnice Anna ťiťhová do
aorkyně Marie ťecháě výbor maieiku Krant
Fitiová Marie Stefan M Kapková
Sbor Hvřzda Soré Dobr í S JÍ Ji
odbývá avéachnze kaldou neděli v měaícl ve
bod odp v aínl Metzově Přednedkyně A :
Chleborádl407 Wllliam díetnlce Kuillle Chle
borád 1410 Wlllíaoia pokladnice M Zikmund
IVJ0 Ho Hit at tajemnice Vllb Hartoi 1XM
So 1Mb Bu
Sbor M artba Urove 2 10
odbývá avá pravidelná acházevldyá neděli
v měaícl v Sokolské BÍnl Wedaedkyně Maria
Peěe I4U7HO ífita Ht miatouřeiuiedkyně A
Krejčí tajemnice Nelil Hvoboda llISHo 13
Ht pokladnice Joale Janeček lnaoHo 14 Ht
V K Alolaie VaBoua první prftvodkyné V
Kolářdruná průvodkyni Marie Hrazda vnitř
atrii Alolaie Jindra venkovní atrii Maria
Jiránek výbor 111 a let ku Anna Kuppert Kat
Valenta Alolaie Krejčí lákal lir L Hvoboda
Podp sbor Soka lek Tjr5 l 1 '
odbývá tvá ach&ie iei nou měaiěni a aice
kaádou druhou neděli ' aínl Metzovi Před
aedkni Frantllka Koutiký mSnopředaedky
ně Marie Hečán tajeini ice Antonie Htejakal
2413 Ho itb S atr ačetolce Marie Bílek
a Obarle BU Omaha pokladnice Joaale
Kaale výbor majetku FrautlUka Štěpán a
Anna Bílek účetní výbor iloáeoa Ouiek a
Maria Matějka docorkyoi Matle feiba
Tábor MyrU Un 922 R 5 A
odbývá aoblzi prvni neděli v měnící ankol
ká aínl rředaedka Mary Houkal tniato
Eředaedka Frant Kuuaek tajemnice darle
rbánek 8024 H 18 Ht pokladnice Anna
Zlikovaký kanclířka Mary Bmrkovaký niarí
Pavla llauaelin vnitř atráá B Hrubý venk
etrás Mary Péctxrta: výbor majetku Anna
eml k KVelechoveká A Btejakal apolkvoý
lékař Loula Hvoboda Mary Houkal vyalao
kyni do aíeadu Pavla Hanielin ni lato v jal
8ÓT7TH OMAHA
Praba Lele 128 AODtT
uabývá tvá pravidelná achiae 1 a I atředa
v měaícl v aínl p Kontekýbo na 10 a O ulici
Tbocaaa Llaec Mlatr Práce Mika Volenae
ditovedottd Antoa Kubát dozorce Frank J
Fille ta) Sil N tt Fr Dvořák áčetnlkkl a
8 Ht Kudoloa Palík poklad Joba Hitera
pravodci Vincenc a! area vnitřní atráica
rr
rank Jarot venkovní atrál
Háj PalaMTé Dřevoě7 Erah Ořevařek
Odbývá avá acháte kaidá poalednl pondělí v
ěelcl aitatBoaU p Laltnera aa Wtá a Q Ol
Barbora Kaček daatojaá poručnlce Aaaa
Koho aiianpredaedkai Kalia Voeáaek laj
SVI Sov 81 t t Fraatláka PlvoUka pokladnice i
Aaaa Vlach právodči Anna Kretek veHk
ai Joale Křeoek valtřni atrii: Anna Hláv
ka venkova! atráá Macdaleaa Plvotka Ať
Vooáaek AaaaotéalavBký výbor atajet kb
