Pokrok Západu
PEKLEM
ÚTEK DO SVATÉ ZEMĚ
(Pokračování )
Po válce vstoupil do kláštera r
AÍbož však p' bčkolika letech
prchl! nemoha tam nabýt! Žádou
čího míru a po dlouhém putováuí
světem dostal se konečně do ma
TS&itskčho kláštera Kaocbiě kdež
byl vlídně přijat opatem
Na avých pofulkách v okolí
kláštera nalezl tuto jeskyni i
ihned se do ní přestěhoval Ja
Jcožto výborný lékař stal se dobro
dincem veškerého okolí Během
let došel kýžené spokojenosti
avšak na nešťastného přítele své
ho Rodriga nezapoměl nikdy
Arsen sdělil nato Silvestrimu
-osudy své- Oba muži přilnuli
sobě láskou a přátelstvím Arsen
pak požádal biivestriho aoy se
mohl nějaký čas u něho zdržet
"len u mne zustan"' odvětil
poustevník ' jak dlouho chceš i
já ti přeju abys nalezl zde tako
vého klidu a míru jakého já jsem
našel"
Silvestři zasvětil Arsena v taj
nosti vědy lékařské a i v jiných
-vědách byl mu vzorným učitelem
Když pak asi po roce Silvestři ze
mřel usadil se Arsen v poustevně
a i on stal se dobrodincem okolní
ho obyvatelstva
Minulo mnoho let ale Arsen
nezapomněl na přítele svého Lud
vlka a stale kojil se naději ze se
a ním jednou shledá
Několikráte vydal se na cestu
-do Uber aby po něm pátral ale
vždy vrátil se bez útěchy Zatím i
on sestárnul
Shledání se s mnichem Celesti
nem vzbudilo v něm nové naděje
Podobalť se tento velice k hleda
nému Ludvíkovi Kde ho však
nyní hledači?
KAPITOLA 13
Dobrodružství t Egypté
V písčité krajině na cestě od
' Káhiry tábořila za jasné noci malá
- karavana Arabů a evropských ce-
- stojících jichž koně a oslové byli
porůznu ku kolům uvázáni Na
proti ležení vystupovalo k ' jasné
obloze několik tmavých špičatých
homolí
Bly to proslulé egyptské pyra
midy pomníky to egyptských krá
lů z rodu Faraónů Jest jich cel
kem šest tři velké a tři menší
Největší z nic ti je pyramida Che-
- opsova
Cestující kteří přicházeli od
Káhiry byli Arsen Ada Evgen
Márka a Jánoš Brzy po návratu
svém od mrtvého moře odcestovali
z Jerusalema a přeplavili se do
Alexandrie Příčina proč se byli
' obrátili do Egypta byla hlavně
ta ie se Arsen v poslední chvíli v
Jerusalemě dověděl od jednoho
mnicha že se Celestin odebéře
nejprve do Egypta kdež prý měl
- k rozkazu svého opata nějakou
záležitost vyříditi v Alexandrii
načež prý hodlal se též podívati
- do Káhiry Mimo to chtěl Arsen
v Alexandrii navštíviti přítele své
ho bankéře Salsettiho s nímž po
mnohá léta byl v obchodním spo
jení Salsetti oznámil Arsenoví' že
pátraje k žádosti jeho po mnichu
Celestinovi dověděl se žé tento
skotečně v Alexandrii byl že však
odešel do Káhiry Arsen vydal
se ihned s průvodci svými do mě-
sta onoho
Sotva že ranní záře se rozlila po
- obloze vydala se společnost na
cesta Za nedlouho stanula
pyramid- Arabský šeich se otázal
zdali všichni cestující vystoupiti
chtějí na vrchol pyramidy Cheop-
sovy Všichni se přihlásili kromě
lánoše jenž se obával že by ho
mohla poimouti závrať
Seich vybral ze své tiupy nejsil
vnější muže a každé osobě dal dva
za průvodce-
Cheopsova pyramida stojí nyní
' ples padesát stop v pisku a přece
ještě obnáší výška její čtyři sta
- šedesát stop Již po prvních pět
- minutách stoupáni musili cestující
- odpof ívati což pak musili každých
dalších pět minut opakovali a te
prve kdyi stálí na vrcholí pyra
SDKly si oodecnu ťosilnivse se
v nápojem a jídlem počali po okolí
obhlídku konali
Pokochavše se pak rozkošným
pohledem na půvabné okolí se-
stonpili dolů a kdyi si odpočinuli
prohledli si uvnitř pyramidy hrob-
ty arsjovsae na to dan se na
- cesto ku Káhiře
i
i Dorazivše k řece Nilu vsedli na
- bárku a pluli nejprve proti Nilu k
£=ta a rfile k bývalému hlavnímu
- KJLstu Faraónů Tbebátn Pro-
1 t-liaovlc si pol os bořené město
- tzta odebrali se do Laksorakdei
r _ jli čžli doba Pak se vrátili
l í fxíZím Í9 Káhiry
Z-ImM kýval sídlo starově-
tM fV:::a jest aejkrájoljíí a
J ZZi tzLžo celého Egypta
: A Cií Czm aaoejvýi flknf 1
Z HÁJI
avšak uvnitř panuje v úzkých uli
cích nečistota šíří se nepříjemný
zápach a na náměstích jest
bláto Mimo to překvapeni byli
cestující hlučným hlomozem jakýž
v městě tom panoval Na uiicich
potulovaly se houfy ozbrojených
Beduinův a vojsko cvičilo se ve
zbrani jakoby chystalo se k
válce
A také skutečně hrozila válka
vypuknouti a sice válka domácí
Arabi paša ministr vojenství stal
se všemohoucím pánem a místo
král Tevňk paša byl bez moci
Ano odhaleno bylo i spiknutí jež
prý mělo za účel nejeuorn Tevfika
pašu ale i Arabi pašu odstranili
Nad Káhirou a jejím okolím
klenula se hvězdnatá obloha U
jednoho předměstí stály zříceniny
velké mešity ve stínu starých pla
tanů a agátů Zříceniny tyto po
važovány byly za posvátné místo
a zaany Mohamedáu neopovážil
se v nich ubytovati Jen dervišo
vé měli právo bydliti tam kdeko
liv se jim zlíbilo
Za dnešní noci zdálo seto však
býti jinakým neboť se tam kradly
mužské postavy a ztrácely se
rozvalinách Byli to spiklenci
mezi nimi nalézal se Arabi paša
jenž se byl do schůze té dostavil
za tou příčinou aby vyslechl jistou
ženu kteráž prý do Káhiry přišla
s nějakým tajným posláním Arabi
paša dal povel beduinskému šei
chovi aby ženu tu přivedl
Za několik okamžiků rozhrnula
se opona u zadních dveří a zrakům
AraDi pase ODjeviia se — ťatim-
ca oblečená ve skvostný oděv al
bánský v plné zbroji a vypadajíc
jako Amazonka Zastavila se na
několik vteř-n načež pokročila
zvolna k Arabi pašovi přeložila
ruce na prsou křížem sklonila
hlavu a pravila:
"Fatinica dcera albánského
knížete Akbara Aliho pozdravuje
mocného Arabi pašu slunce
Egypta"
Arabi pasa poniedei na ni s
překvapením neboť si nedovedl
vysvětliti odkud jej Fatinica zná
Nevěděl ovšem že Fatioica byla
pouhým nástrojem osob jež si jej
přáli míti v čele vlády Konečrfě
utvrzen byl v domnění že Fatini
ca jest věštkyní již Alláh a prorok
jeho Mohamed poslal k němu aby
podmanil si Arábii a stal se pánem
Egypta Ctižádostivý Arabi paša
dal se kejklířkou tou zaslepiti a
slíbil že se postaví v čelo vzbou
řenců avšak rozhodné vystoupení
odložil na nejbližšf dobu příhod
nou Při té příležitosti vyžádala st
pomstychtivá Fatinica aby pomstě
její vydána byla Ada Bylo jí to
slíbeno Bylať Ada Evropankou
a proti Evropanům zejména An
gličanům jimž Tevfik paša zdál
se býti nakloněn vzplanulo brzy
zjevné nepřátelství Toto pro
puklo nejdříve v Alexandrii a
Evropané počali ze všech měst
egyptských prchali
Zpráva ta poděsila Arsena jenž
Adou Evgenem Márkou a Já
nošem dosud dlel v Káhiře Po
krátké úřadě rozhodli se město
opustili Chtěli odcestovati nej
prve do Alexandrie a tam vsed
nouti na loď Hned druhého dne
vydali se na cestu k nádraží v pře
strojení provázení jsouce hospo
dářem u něhož bydleli
Na cestě však vzdor přestrojení
sému poznáni byli Bědou Stěpá
nem jenž mezi cháttou po ulicích
se potloukal Tento zastoupí
jim cestu avšak janos jenž po
znal v němž uherského beťáradal
mu poeftiti pádné své pěstě Než
tím upszorněna byla na ně ostatn
luza a v okamžiku byla celá dru
žina obklopena Jen po velkém
úsilí a namáháni podařilo se přá
tělům našim unikoouti do obcho
du Reka Spira jenž k zadosti
jich průvodce poctivého A raše
dovolil jim hledali útulku pod
svou střechou
NeŽ pronásledovatelé jich mezi
nimiž byla i Fatinica vnikli do
domu násilím Utečencům ne
zbylo nic jiného nel hledali úto
čiště aa střeše Kdyi pak seznali
že i tam nejsou bezpečni pustili
se přes střechy sousedních domů
Pojednou otevřely se v jedné
střeše dvéře a v nich objevil se
vážný stařec s dlouhými bílými
vousy oděný v obyčejný orientál
ský oblek Výraz obličeje jebo
byl vážný ale mírný a oko jeho
bylo jasné Hleděl s užasnutím
na skupino neznámých mu lidí
ale nei mohl promluvili přikročil
k němu Arsen a pozdraviv jej po
žádal jej o ochrano
Egypťan odpověděl ni s váž-
ým klidem:
"Hakima Ibrahima nepožádal
ještě nikdo marně o " ochrana
Před kým vái mám chrániti?" I
Když tnu byl Arsen stručnými
slovy vylíčil nebezpečí jaké jim
hrozí od podrážděné a vzbouřené
luzy vyzval je Ibrahini aby ihned
sestoupili do jeho domu Když
se tak stalo' sestoupil také zavřel
za sebou dvéře a zastrčil je za e
bou závorou Dole pak otevřel
dvéře u jednoho pokoje a poky nul
chráněncům svým aby do něho
vstoupili
Zařízení pokoje toho prozrazo
valo že v něm bydlí nějaký uče
nec neboť při stěnách jeho stálo
několik skříní s knihami a malý
stolek u otena pokryt byl rovněž
knihami a papíry Když se byl
hakim Ibrahim vyptal důkladně
na všechny podrobnosti týkající
se jich pronásledování otázal se
Arsena kam zamýšlejí jiti Zvě
děv že chtějí nejprve dostati se
na nádraží a odtud odjeti po dráze
do Alexandrie zrazoval je z toho
Přesvědčiv se všakŽe chráněncům
jeho i v domě jeho hrozí nebezpe
čí uznal za dobré aby cestu tu
nastoupili v bárce po řece Nilu
Dal si zavolati známého svého
Uleba majitele bárky a s tímto
vyjednal abychráněnce jeho bez
pečně do Alexandrie dopravil
Když pak se všichni přestrojili do
obleku koptickeno rozloučili se
se šlechetným Ibrahimem a za ne
dlouho unášela je rychlá bárka po
veletoku Nilu k Alexandrii
Přistáli ve značné vzdálenosti
od města toho ježto si majetnfk
bárky u samého města přistáti ne
troufal obávaje se že by mohl s
bárkou svou upadnouti do rukou
Angličanů neb Francouzů jejichž
loďstvo přichystáno bylo v přísta
vu každou chvíli zahájiti palbu na
město v němž vzbouření vypuklo
Jen s velkým nebezpečím poda
řilo se Arsenovi a družině jeho
proniknouti zástupy vzbouřeného
lidu do domu Salsettiho Tento
byl radostně překvapen když
spatřil přítele svého Arsena ač ná
vštěva jeho spůsobila mu také ve
likou starost Píijav jej a celou
společnost s přátelskou ochotou a
nabídnuv jim k použití celý dům
svůj projevil obavu svou že v
Alexandrii nejsou dosti bezpečni
a projevil náhled že by byli lépe
učinili kdyby se byli obrátili na
Damiettu
Vysvětlil jim že v městě panuje
vzbouření jež zavinil Arabi paša
Než i Tevfiku pašovi přičítal vinu
ježto prý se vydal Francouzům a
Angličanům úplně v moc a tím zá
jmy Egypta skutečně poškodil což
egyptské vlastence popudilo proti
němu 1 proti Evropanům Ač v
přístavu rtojí již loďstvo anglické
pod velením admirála Seymoura a
loďstvo francouzské jehož velite
lem jest admirál Conrad a také
válečné lodi italské rakouské a
americké se již dostavily přece
prý na třicet tisíc rodin Evropanů
a křesťanských Arabů z Alexandrie
se vystěhovalo
Arabi paša jenž měl v rukou
veškeru moc chystal se k odporu
a byl hotov každou chvíli k odra
žení spojených nepřátel Vzbou
ření v městě stále se vzmáhalo a
brzy žádný dům nebyl před chá
trou bezpečen Když pak 1 dům
Salsettiho přepaden byl luzou
uznal Arsen že bude nejlépe když
s družinou svou odebéře se na ně
kterou válečnou loď S náhledem
tím souhlasil konečně i Salsetti
Když nastala tmavá noc vyšli
Arsen Evgen AdaMárka a Jánoš
domu Šlechetného ochránce a
vydali se s přítelem Salsettiho po
ctivým Sadullahem na cestu k pří
stavu Dorazila k němu Šťastně
Sadullahovi podařilo se v brzku
najiti majitele člunu jenž za
dobrou odměnu uvolil se Arsena a
společnost jeho dopraviti na par
ník který příštího dne odplouti
měl do Neapole
Sadullah přál chráněncům svým
šťastnou cestu a tito vuoupili do
člunu který převezl je k parníku
KAPITOLA 14
Dobrodružství v Itálií
Obloha nad jihoitalským poho
řím byla zatažena temnými hustý
mi mraky
Na dalekém obzoru se rychle
za sebou blýskalo a tyto blesky
vrhaly v krátkých přestávkách na
černé strmé skály bledé světlo
Již také počínalo krápali a vítr
se vzmáhal
Bylo patrno že nastane bouřli
vá noc Takové noční bouřky
nastávají v jižní Itálii za letní
doby velmi rychle a pak se zase
rovněž tak rychle přeženou
Nočním temnem kráčely dvě
osoby po nerovné a nesebůdné ce
stě na kterou nebylo v té tmě
skoro ani viděti
Byl to pán s dámou ve tmavém
obleku kterou vedl pod paží i
zdálo se to býti velmi podivným
lak ti elegantně ustrojeni lid v
takovou noc do těch končin se
dostali
Dobrovolné se to zajisté nesta
lo což také nyní dokazovala slo
va kteří ten pán s nevoli promlu
vil Zastavil se ohlédl se kolem
sebe a svolal:
Ku všem ďáblům! čím dále
jdeme tím více přicházíme na
bludné cesty Já teď naprosto
nevím kdo vlastně jsme Teď to
mánie s tvými nábožnými vrto
chyl'' mluvil muž 1 nevůlí dále
"To putování do kláštera se mu
silo stůj co stůj státi abys mohla
po nebeském řebříku ještě o něko
lik příčí ů výše vylézti a aby měl
svět ve svém kalendáři ještě o
jednu svatou více!''
pravila dáma s povzdechem
Mim se snad radovati ze z
toho budu mít pořádnou nemoc a
že snad budu muset tuto noc pod
šírým nebem ztrávíM? Tvoje ná
božné vrtochy tě pudily do toho
kláštera a poněvadž ti tam ty
svaté panuy uauluviiy že ti to
poslouží ku spasení tvé duŠekdyž
budeš ještě k rozličným kaplím
putovati a svůj růženec se tam
pomodlíš musila jsi tam mermo
mocí jiti a já byl takový osel že
jsem tě provázel a že jsem pak
šťastně zabloudil Nyní máš ty
následky svých vrtochů a můžeš
své pokání pod šírým nebem ko
nati Nanejvýš tu můžeme najiti
nějakou poustevnickou jeskyni v
které můžeme o hladu a v zimě
do rána čekati pakli nám osud
ještě toho zvláštního pokání neu
loží že se dostaneme mezi bri
ganty" "Pro pána boha to by bylo
hrozné!'' zvolala dáma zděšena
"To by právě ještě scházelo
aby se naše radost dovršila Bylo
ještě štěstí že jsi nechala svůj
Šperk v Neapoli Teď aspofl ne
padne do rukou těm brigantům
Ty jsi chtěla vykonati svou kající
pouť v největší jednoduchosti a
já jsem tomu nyní rád poněvadž
ti nebudu muset nový šperk opa
třiti kdyby ti ho ti briganti vzali
Ti tvoji svatí by ti ho sotva něja
kým jiným nahradili"
"Ale nerouhej" se pořád Ferenc!
Proč tak mluvíš?"
"Poněvadž bych musil klíti a
toho si chci ještě ušetřit a raději
se podívati po nějakém suchém
místečku neboť již začíná silně
krápati a nerad bych promokl a
nastudil se"
Skutečně se dešť víc a více
vzmáhal a tím sc také tma více
moozia že ti ava zbloudilci liž na
cestu neviděli a že dáma každou
chvíli o něco zakipla
Jen blýskání které se nyní ča
stěji opakovalo ozářilo jim na
okamžik okolí a oni viděli že se
nalézají mezi skalami a skupina
mi stromů
S blížící se bouří se také hřímá
ní víc a více vzmáhalo a vítr byl
již tak prudkýže je div neporazil
"Ať mi ještě někdy přijdeš
abych s tebou nějakou pouť vyko
nal!" zvolal Ferenc zlostně
"Vždyť je to pokání které ko
nám!" pravila dáma s povzde
chem Nyní se silně zablesklo a oni
viděli že se nalézají u skalního
výběžku který musili obejiti
Muž kráčel dále nepřestávaje
bručeti a proklínali
Najednou ho dáma zadržela a
pravila po tichu:
"Neslyšel jsi nic Ferenc?''
ťCo bych měl slyšeti?"
"Mně se zdálo jako bych byla
zaslechla hlasy!"
Poslouchal několik okamžiků
ale neslyšel ničeho
"Není to nic Pojď!" pravil
ku své společnici
Ale sotva že udělal několik
kroků ozval se proti němu hlas:
"Kdo to sem přichází?"
Stejnou dobou se silně zable
sklo a před ním se objevily dvě
postavy které proti němu kráčely!
Ferenc odpověděl že se spo
lečnicí svou zbloudili a hledají
linuto icde by se před deštěm
skryli Neznámí muži je vyzvali
aby šli tedy s nimi Zbloudilcům
nezbylo nic jiného než uposlech
nout! Kráčeli delší dobu zabo
čili kolem skály prošli skrze ně
kolik silných těsně při sobě sto
jících stromů a konečně spatřili
záři ohně který hořel v malé
vzdálenosti pod převislou skálou
Kolem ohně seděla skupina
mužů divoce vyhlížejících Hned
na to zaštěkal pes V brzku octli
se příchozí u ohně Na první po
hled bylo patrno že to jest cikán
ské ležení Ferenc a jeho pro
vodkyoě si volněji oddechli
Starý muž vážného vzezření 1
bílými dlouhými vousy a se spo
rými vlasy jenž dle svého lepšího
obleku zdál se býti náčelníkem
cikánské tlupyzdvihl se a pokročiv
k nenadálým hostům otázal se
jich:
"Co vás vede v noci do našeho
leženíT
Ferenc mu sdělil že na cestě
do kláštera svaté Magdaleny pře
kvapeoi byli bouři a zbloudili
Stařec je na to vyzval aby při
stoupili k ohni a osušili se
Hrabě Orosí a Toska — neboť
oni to byli — vyzváni toho ochot
ně uposlechli a posadili se a ohně
Dali se spolu do hovoru avšak
Oroši brzy spozoroval z chováni
se cikáoů že tito řeči jich — ma
ďarské — rozumějí
Což reci naší rozumíte? ' otá
zal se hrabě náčelníka
"Kdo je v celém světě domo
vem musí také řečem svého do
mova rozuměli" odvětil teoto
"A také řeči hromu1" ozval se
pojednou jiný hlas
liyl to hlas staré cikánky jež
byla dosud ve ttinu skály seděla
nyní rychle k ohni pokročila Její
postava byla vyzáblá a neobyčejně
vysoká Vlasy měla bílé ale oči
černé a ohnivé
Hrabě a Toska pohledli na ženu
tu překvapeni V témž okamžiku
silně se zablesklo a zarachotil
hrom Toska byla mocným úde
rem tím jako omráčena a i hrabě
se zalekl
"Z mraků mluví rozhněvaný
bůh!" zvolala cikánka silným hla
sem "Ozvi se ještě jednou abv
mu všichni porozuměli! '
V témž okamžení téměř vyšlehl
z mraků opětně klikatý hlesk
hned na to rozlehla se ve skalách
ohlušující rána Cikánka upíra
jíc na hraběte a na Tosku příšerný
pohled zvolala:
"A uo taková noc byla i ten
krat kayz ve vezi zámecké na
mokré slámě ležela stará Žena
kteráž neučinila nic jiného nežli
že mluvila k pánovi téhož zámku
věže slova jimiž mu ukrutnost
jeho vytýkala A on ji dal za to
zmrskali a do věže oné zavřití
Slyšíš to hrabě Oroši? A
ubohá stará žena pro pravdu byla
ve věži té uvězněna Poiednou
udeřil do věže blesk a tato počala
hořeti Ubohá žena byla by v ní
uhořela kdyby jako záztakem ne
byla před smrtí zachráněna Roz
uměl jsi mi hrabě Oroši? Pod
tebou a kuběnou tvou rozevře se
zemí a pohltí vás"
Po slovech těch následovalo
opět silné zahřmění a země za
chvěla se ve svých útrobách Hra
bě a Toska vyskočili zděšeni a
Toska pobízela hraběte aby ihned
se vzdálili To se stalo avšak
hrabě Oroši musel dříve dáti ciká
vŠechny peníze své jež měl u
sebe Po dlouhém bloudění do
stali se konečně do kláštera kde
Toska chtěla pykati za hříchy
své
Do neapolské zátoky připlul z
Alexandrie velký parník na němž
nalézali se Arsen Evgen Ada
Márka a Jánoš Když společnost
tato z parníku vystoupila odebra
la se nejprve se svými zavazadly
do celní úřadovny Ada s Márkou
a Jánošem zůstali stranou a Čekali
až Arsen s Evgenem budou odbyti
Pojednou zvolal Jánoš se smí
chem:
"feremtetem! Co jest to za
slaměného panáka jenž tamto
stojí a na nás zevluje jako by nás
znal?'
Ada ohledla se v naznačenou
stranu a zarazila se Spatřilať
tam Člověka v němž poznala An
gličana lorda Lawdale-a jenž se jí
byl v Cařihradě úkladně zmocnil
Lawdalé spozorovav Že jest po
znán rychle se odklidil
Ada sdělila Evgenovi a tento
Arsenovi že falešný lord Lawdale
poblíže se nalézá Evgen nepro
dleně zjednal povozníka jenž do
vezl celou společnost do Hotel
Francais v třídě Toledo Dru
hého dne seděl Arsen s Evgenem
a Adou v kavárně v třídě toledské
a rozmlouval s Evgenem o frateru
Celestinovi Najednou ozval si
na blízku hlas:
"Signor Emany! Jaké to pře
kvapení!" A k malé společnosti
přikročil ihned mladý muž César
di Mentone Nenadálé shledání
toto bylo pro obě strany velmi ra
dostné a César učinit přátelům
svým návrh aby se ubytovali v
jeho domě Návrh jeho byl po
krátkém zdráhání přijat
Na dotaz Adv co dělá Laura
sdělil jí César Že jest provdána a
bydlí v domě -nuže svého Ludovika
Balbibo
Tato zpráva vzbudila všeobecné
užasnutí
"Laura se tedy provdala?" tá
zala se Ada
"Již před dvěma měsíci" odpo
věděl César jevě na na sobě vel
kou spokojenost
"To mě velice překvapuje'
pravil Evgen
"To řeklo také mnoho jiných''
odpověděl César "Když jsem se
chystal se svou sestrou na cestu
abych ji na její pouti do svaté
země provázel a ji chránilmluvilo
se vůbec že jest její duševní ebo
roba nevyléčitelná a že by bylo
nejlépe kdyby byla přijata do ně
kterého kláštera aby nemusila jiti
do blázince- ' -
''Abych se vám upřímně přiznal
signore pravil fcvgeo "ja jsem
si to sám také myslil" '
To vám nemohu mít za zlé
jako vůbec nikomu neboť musím
říci Že jsem měl stejnou obavu a
Že jsem od toho putováni velkých
výsledků neočekával Ano obával
jsem se že se její choroba časem
ještě zhorší jak to v takových
případech bývá Ale buď bobu
chválastalo se docela jinak Moje
sestra jest nyní zaje tak zdráva
jako byla před tou'nemocí''
To je velké Štěstí!" zvolala
Ada "Já ji přeju aby svému
zdraví ještě dlouhá léta se těšila!"
"To je také mým přáními" pra
vil César a vy pra oval dále Po
něvadž prý neuznával za radno
aby svou uzdravenou sestru hned
do Neapole sebou vzal an prý
se obával že by se tam mohla na
ty nešťastné události zase upama
tovati a že by to mohlo na její
mysl neblahý účinek míti zavezl
prý ji dříve do jižních Alp aby se
tam v Čerstvém horském vzduchu
zotavila Tam prý Žila Laura
dílem v Nizze a dílem v Miláně a
v tom čase prý se vyinul mezi ní
a jejím stálým průvodcem Ludovi-
kem Balbim srdečný poměr který
měl za následek že si vzájemně
vyznali lásku
Teprv nyní se César odvážil
svou sestru zpátky do Neapole
seoou vzm kde pry se dali ti dva
annithnnrí envln rAA + ) ?r X r£M
r fj
se její muž s ní usídlil na svém
statku v horách kde npolu nyní
tráví blažený život
Nejen Ada nýbrž také Arsen a
Evgen projevili Césarovi nad tím
šťastným obratem své upřímné
blahopřání
César jim děkoval a pozval je
aby mladé novomanžele v jejich
venkovském sídle svou milou ná
vštěvou překvapili což prý zvláště
Lauře velkou radost spúsobíkterá
prý vždycky o své přítelkyni Adě
s velkou láskou mluvila a přála si
ještě někdy ji spatřiti
"Jakmile to bude možným vy-
dáme se tam na cestu'' pravil
César "Ta usedlost je sice od
sud trochu vzdálena ale to nic
nedělá Je to velmi krásná kraji
na a zvláště pohoří svaté Magda
leny kde mají Laura a Balbi svoje
sídlo má mnoho půvabností Také
klášter svaté Magdaleny stojí za
návštěvu neboť se tam ty nábožné
sestry velmi pěkně zařídily'
Zatím co o tom ještě rozmlou
vali objevili se náhle před kavár
nou dva běhouni ve skvostném
orientalském kroji s pochodněmi
za nimi jel skvostný kočár t
dvěma páry krásných koní které
řídil též po orientalsku ustrojený
kočí
Tento kočár vzbudil u hosti v
kavárně všeobecnou pozornost a
někteří zvolali:
"Aj Ismail paša se dal zase
jednou viděti!"
César se obrátil ku svým přáte
lům kteří také za tím kočárem
zvědavě se dívali a pravil:
"To je bývalý egyptský místo-
král Ismail paša kterého Angliča
né z Egypta vypudili poněvadž
jim nechtěl býti ve všem po vůli
Tito dosadili na jeh0 místí jeho
mladšího bratra Tevfika pašu kte
rý musí dělatco mu oui poroučejí
a musí je nechat avou zemi vyssá
vati Chudák Ismail paša žije
nyní zde na výminku se svými
sedmi ženami a Četným harémem
Ale zle se mu nevede poněvadž si
s sebou přivezl mnoho milionů''
Právě v tu chvíli vešel do ka
várny zase nový host a zastavivše
blízko před nimi mrštil na ně pá
travým pohledem
Byl to tak zvaný lord Law
dale '
Podíval se na Adu pátravě skrze
sklíčka a pak zakýval na ni hla
vou důvěrně se usmívaje
Ada sebou trhla a Evgen který
to spozoroval obrátil se k Angli
čana pokročil proti němu a pravil
s ostrým důrazem:
"Pane—''
Lawdale naň hrdě pohledl do
tekl se rukou klobouku a pravil
zkrátka:
"Dobrý večer pane — "
Pak se rychle obrátil a než s
ním mohl Evgen dále mluvitizmí
zel mu s očí
Ada si vzdechla a pravila:
"Jen kdybych toho Člověka
víckrát nespatřila! Já mám 1 ně
ho strach!''
"Buď bez starosti" pravil Ev
gen j fuu uzo zazenu chuť
sby tě vícekrát neobtěžoval
Zeptám se ho jen na jistého Johna
Pbilipsa a na jisté události v Ca
řihradě
Ada se tím poněkud upokojila
ale ještě více' myšlenkou Že poje
de v nebliŽších dnech na návštěvu
k paní Lauře Zatím mohl ten
Angličan z Neapole zase zmizeti
KAPITOLA 15
Tosku
v klášteře
Magdaleny
svaté
"Buďte vdáni pánové v domě
starého Antonia Račte vejiti pod
mou skrovnou střechu která vám
poskytne ochranu před tou boulí
která te tem co nevidět přižene
Tamhle za horou Corrino tc již
kupí Černé mraky"
Takto vítal majitel hospody u
kláštera svaté Magdaleny společ
nost která stanula před jebo ho
spodou Byli to Arsen Ada a Evgen
provázeni Césarem Jánošem a
Márkou "
Arsen te otázal hospodského
zdali jsou ty mraky skutečně hro
zivé "Ano zajisté!" odpověděl ho
spodský "Ty nám přinesou ještě
strašnější bouři než byla ta vče
rejší Já to znám ze zkušenosti"
"Pak musíme přes tu noc u vás
zůstati' pravil Arsen
Hospodský je zavedl do pro
stnooé místností a César mu po
ručil aby jim přinesl víno ale ven
pod stromy před botpodu
Pak vyšli z vykázané jim míst
nosti před hospodu a usadili se
tam pod stromy k hrubému stolu
Tam již tábořily skupiny venko
vanů mužů a žen kteří vybirali z
uzlů chléb polentu a kozí syrečky
a zapíjeli to vínem
Celé to pestré množství lidu po
skytovalo malebný obraz
Nyní se dávalo zvonem na klá
šterské věži znamení že se bude
v kostele večerní pobožnost ko
nali Mezi skupinami poutnic před
hospodou nastal živý ruch a tyto
se řadily k procesí do kostela
Také Ada chtěla té příležitosti
použiti a v kostele svou pobožnost
vykonati
Když vešla do kostela byl tam
již značný počet poutnic které
dílem ve stolicích seděly a dílem
před jednotlivými oltáři klečely a
se modlily Žmolíc při tom kuličky
svých růženců!'
Mužští zůstali v sínci poněvadž
neměli dle řeholních stanov toho
kláštera do kostela přistup
Pokrajováni bud
Jlutý lék proti úplavkl a prflja
"Před několika lety byl
jsem
členem družiny kteráž podnik-
nouti chtěla dlouhou cestu na bi
cyklech" praví F L Taylor z
New Albany Bradford Co Pa
"Náhle jsem dostal průjem a
chtěl jsem se již výletu vzdíti
když redaktor Ward Laceyvill
skébo "Messenger" poradil bych
zkusil Chamberlain's Colic Cho
lera and Diarrhoea Remedy Kou
pil jsem láhev a vzal dvě dávky
jednu před výjezdem a druhou na
cestě Cestu šťastně jsem vyko
nal a necítil jsem žádných špat
ných následků Minulého leta
zase isem byl stížen únlavicí
Koupil jsem labev téhož léku a
tentokráte jedinká dávka mi po
mohla'' Na prodej u všech lé
kárníků AbttESÁŘ
ČESKÝCH SPOLKŮ
OMAHA
Rátf VaUcký l 1 ZCBJ
OJ )TáT nijdolDé icbtae kaidou Čtvrtou
oelíll t mémel o i b odp v slot p Klewtk
os 18 Wllllam ni Před Jan BortckTuj
J V Mlk mu Ho 18 Ht Met V A Boubrá
da ISI7 WlllloiiUlpokl Fr Macb
Lole Jan Hnit ě 5 Rrtířů Pytala
odbfvásvé icbftiie vidy první a třetí Mřtxlu v
luéílcl v 8 bodlo veCer ve ipolkové miatnotll
v Sokolovo Emil Čermák Velicí KancKr
íí iau 80 18ih 8tr Fred Sláma K B S I
1707 Leaveoworth HU Václav Přibyl M of F
810 Ulckory Ht
Těl Jed Sokol v Omaha
odbývá (vá pravidelní cbftze katdf t 4
Čtvrtek v m Sulci veťer ve tvá míatncatl 2S
So Mlh Bt Předseda Josef Mik tajemník
Karel Špalek 1227 Ho IRth Ht ífetnlk Václ
Rulm cor 13 a (Xnier Ht pokladník Ant
Novák
Podp Sokol Tyrš í 1
udbrvá vá wh&re dvakrát mínřní baádou
l li a poodilí v mtelťl v alnl Měnová
OelnriDiaclibzeodbfvá se 1 n-df-ll Klon
polldiíitchlizel neděli v dubnu a ítvrtUtni
I leunu a urpou Předaeda Joba Clileborid
mUtupřediieda Fr HvoiUrk taj Anton Novák
" Mh -t Memlk MKipr ITMUo
13tá nl poklHdnik F Konci ltM ( ií m
vbnr aJetkonaJ roky Mul Votuvn ýHt
6íelil Joael ' Kaftpar a l M-rt prapoivlilk
KraJIřf k vyp pr F MMlIko lorri Plilllp
Svoboda nátelnik A Kapek vyp 0áí Šimon
Rokoaek iátup lo fi N H Bpolku Jowř
Krpr
Tábor Columbii ě 6 WOYV
ihv ach&xe katdá I nedAle a S áturf v
uiřale J alnl p Jut Klepetky na ISaWilll
am ullol Vel konaní Frank Hvoboda mnto
kooaul Frank Bemn al poklado'k Kra nu J
8ilII-4il"n1 WHIon lerk Karel Stá
? 4IÍ f°- mh provodit Jan Fiala
""ťí"1 flrUc Václav Vejvoda venkovní
trátce Frank Vejvoda vfbor majetku na I
roky Karel Štípán
Tábor Sebranka i 4771 MWA
oubj-vá tvá pravidelná aebote kaidou prvou a
třetí etředu v méaícl v oam hodin veíir
v alnl pana Jana Hrocb Velicí kooaul Joaef
f' b4t' bu Skrdlant bankéř Joaef
klek Jobn Brázda 2SM Ho JHh Ht
pravodci
Uol
le venkovoi itrái 1 llalaíka
Tábor Hebi ašská Lípa i 18 WttW
odbfvá achfixe drahá a ítvrtá áterý v máafcl v
alnl Hrochovi Joaet V Kaápar předeeda
1734 Ho 13 8t V 4c Doleji mietopředMda
1310 Ho OarSekl HtVácMaaU ko pokládala
lM So lili b St A P Novák taC lká Bo
Ht Bt Jak Marei pr6vodíl
Sb-r¥!ast!slaraé2 JÍJ
odbývá acbíae kaidou t oeděll v máeicl v 80-
1 £ 'CBl '? Maaon ot předatdkyn
íirfehuIlíllá?itl Jo8n Mannová
tajemnice Marie Boalekf átotnlce Nelil
Svobodová pokladnice Anna Plřboet do
aorkyně Marie ťechái vfbor mas-tka Fraot
Fitiova Marie Stefan M" Kapkovi
Sbor Hitala 5ové Doby i 8 JÍ U
fHl1 'J'' kMo nedáli maeiei ve
hod odp v alnl Metsová ťředwdk vn A
borád HIO Wllllama pokladnice M Zikmund
J'' tajemnic Vllb Marto 12i
Sbor Martba ti rove é 10
odbfvá iv pravidelná eobftaavldyá nedáli
ISHQlbW íilBÍ- Wd"rná Mario
frei?Lřjř?nc? "'"bod l 8 II
Ht pokladnice Joale Janeek uauB u St
V K Alolale VaBona první prtvodkynt r
Koiářdrubá Dr6vullt ut u -
c-w iwi mi linu rv mtatnnrMii
íííí Akllí? venkovní atraá Mario
Jiránek vybormaletku Anna KupperU kat
Valenta Alolale tírejíl lákal Vr CÉVUůi
Podp sbor Sokolek Tyrš i 1
kaidou dru bon nedáli v 11 u_ i ollj
aedkaá Frantllka Kontakt niatoDřariaaalkv
ní 'U í "tr- °tDlce Mart BUvk i
ubanaa Bt Ouaba pokladnice --
T71?0 "Jtko Praatlika Stenaa
Anna niiek acetal výbor Bulena UÚÁak a
Marie Matájka doaorkyoi Mario Klk
Tábor HyrU íis 9ii R r
Pwdka Fraal Kooeen tajennte rfari
prbánek StM a IS St pokTarfafel AaW
Zlíkoveky kanciilk llrV Srtovaft Um
Pavla Hanaella ii -4 b u -
atráá Mary McUHai výbor „aJetkV Á7oo
eniia vewcaovaka A BteJaaaJ opalovat
kyoá doaleado Pavla Hurlln aaietovyaá
Pr ba Loio i {g 10C ff
odbývá av pravidel aá arhaa I a aa
ilelci v alnl a Kmuklk aaA-iTT
Tboaaae Uaae MkMr Práce Mlfcó VakZ
d kjvedoecf Aatoe Kabát doaore frank J
S Bt Hbdolnb PaJk ooblad Ink a
rrávodfl yiaeeac Marei vallřal aaraic
Praok Jaroi veakaval etráL
iáj NsMvá Dfevai7 Krak Mtfthk
Odbýá avá acháte heSM peeiedaf poaoilf
hlt OM Praatiaka Pivot kaLafciatti?
Aaaa Vlarh právo AMKnSX ZiUSl'
! o"0ol aarái: Maodaleoa PlvoOka aá
VooWkAoMSoMvaky ofSr%afcS'