Image provided by: University of Nebraska-Lincoln Libraries, Lincoln, NE
About Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920 | View Entire Issue (July 31, 1901)
Pokrok západu PEKLEM K RÁJI ÚTĚK DO SVÁTÉ ZEMĚ ÍPokračovánU Opět minul týden v neporuše ném klidu a pošmourný den se chýlil ku konci Mimo vše nadání zaklepal na vrata u vily nějaký mnich Byl to jia Htarsi muž crmodného vzezření se šedivým plnovousem a s osmah lým obličejem Jevil na sobě unavenost a jeb zaprášená kutna byla spolu zna měním že musil nějakou daleko cestu vykonati "Přicházím až z Kapuy" pravil "Dnes jsem vykonal dalekou ce stu a při tom jsem své síly příl namáhal poněvadž bych byl rád až do Aversy dorazil Ale jsem již tak zemdlen že se mi zdá jako bych měl do toho měst? ještě půl dne cesty a to bych již nemohl dokázati" César byl vůbec velmi poho stinským a nabídl tomu ctihodn vypadajícímu mnichovi ve vile nocleh Mnich přijal toto nabídnutí velkou vděčností a vešel s Césarem dc domu kde mu bylo hned dobré jídlo a víno přineseno Mezi jídlem vypravoval že jest členem řádu BarnabitO a že jest poslán do Neapole k arcibisku povi César pak zavedl svého hosta tetě Marii Tato jej velmi laskavě přivítal a pobídla jej aby se posadil k její posteli Počala s ním rozmlouvati o du chovních věcech a stěžovala si př tom jak je nyní ten svět zkažený a že jest v něm samý klam a sam podvod Že člověk ani neví ke komu má míti důvěru Za chvilku tam přišla Laura která byla posud s Karlem v loubí arcucia ~4 í Také ona toho mnicha s úctou přivítala ale nesúčastnila se jeho rozmluvy s tetou nýbrž jen po sloucbala a pozorovala Ostatně ta rozmluva již dloub netrvala Mnich na sobě brzo jevil takovou únavu že paní Ma rie která byla již také oupalá jej požádala aby se odebral do po koje pro něj ustanoveného a od počinul si Pak odešla také Laura a staré paní zastala jen panská aby tam jako obyčejttětu noc trávila Brzo panovalo ve vile a v jejím okolí hluboké ticho Laura ležela na svém loži a ne mohla dlouho usnouti Byla ne obyčejně rozčilena a sklíčena celé lejno myšlenek jí probíhalo mozkem Zejména znepokojovala ji my Blénka na toho barnabitského mnicha který byl v jejich domě na noclehu a u něhož se jí zdálo býti zvláště to podezřelým že měl pořád kapuci přes hlavu staženou která mu větší část obličeje zakrý vala' Po písčitých chodnících bylo „ slyieti volné kroky Byly to bez pochyby hlídači kteří až posud kolem domu a v parku hlídku ko nali - Toto vědomí přispívalo k upo kojení její mysli a ona konečně usnula á _ _ i L " w asi g pui noci Dyio siyseti ze zahrady slabý a rychle přerušený Vjrkfik a po něm následovalo při dušené zasténání Brzy na to bylo slyšeti í z lož nice tety Marie slabé zaúpění nfechizeilcf tam lrrnlrv P-tr u tam ozval přidušený hlas: - -0 aanta náannaí'' Laura se tím ze spaní probudí la Otevřela oči a rychle se posa dila V témž okamžení se dvéře u ložnice staré paní které byly jen plivřené náhle otevřely a do Lauhoa pokoje vniklo jasné světlo Dole pod otevřeným oknem bylo nyní tenkým a pronikavým hlasem zapísknuto a ve dveřích se objevila tmavá postava Byl to ten barnabitský mnich Držel v ruce lucerničku a vstoupil rychle do pokoje Světlo z té lucerničky padalo na Lauru která seděla v posteli "Zde jest!" ozval se hlas Skoro v témž okamžení vrazil do pokoje muž a skočil k Lauřině fstteli Laura se nyní docela vzpamato vala : V prvním okamžení byla zděše r'~z jako strnulá sedíc na posteli " "ttjíc mechanicky po přikrývce ) by jí chtěla ku své ochraně i tebe stáhnoati Ilcjednoa se o ní ozval divoký x 'Jíxnf hlas: - "Tf tě mim I Vzhoru pojde : i r-s!a na oddavky !" Tca mul stál jii u její postele r :itlt pozdvihl lucerničku '„'I-? a její světlo nyní padalo1 na obličej muže který byl k uí přiskočil Tento po ní vztáhl ruce a po tupně se zachechtal Laura vykřikla uchopila s chva tem přikrývku a hodila mu ji přes nahnutou hlavu že byl do ní celý zahalen V okamžení vyskočila z postele a běžela k nejbližším dveřím které vedly Jo salonu "Maledetta!" vkřikl brigant pod přikrývkou "Zadržte ji!'' V domě se najednou strhl po plach Lidé křičeli a psi štěkali Stejnou dobou zaduněla střelná rána Také kolem domu se strhl di voký poplach křik a proklínání štěkot psů a bouchání střelných ran "Brigami! Briganti!" křičeli domácí lidé Oneu brigant který byl do po koje vrazil strhl si s hlavy při krývku ale zapletl se do ní noha ma když chtěl za Laurou běžeti a upadl "Maledetta! Zadržte ji!" zařval zuřivě a v okamžení byl zase na nohou S hlavy mu spadl klobouk a když se Laura na okamžik za sebe ohlédla spatřila při světle lucer ničky obličej svého pronásledova tele a poznala jej "Ottavio!" vzkřikla zděšena Měla ještě tolik duchapřítomno sti že se jí podařilo dvéře otevřití a do salonu skočiti Běžela přes prostranný salon k jiným dveřím ale než se jí poda řilo je otevřití byl ten strašný člověk již u ní a chytil ji za paži Zároveň s nim za ní přiběhl také ten domnělý mnich kutny dlouhou dýku vytrhl "Teď tě mám!" vzkřikl Otta vio "Pojďdáme se spolu oddati Kněz tu již čeká!" Domnělý Barnabit uchopil Lau ru za rameno a chtěl ji ode dveří odtrhnouti Pomozte! ZachraBte mě!' kři čela Laura Právě v tu chvíli se dvéře z ven ku prudce otevřely a v nich ozval se hlas: "Lauro! Lauro!" tíarie zachraň mě i" zasténala Laura jež byla jeho hlas poznala Byl to skutečně Karel maje sebou svého sluhu V pravé ruce držel lovecký nůž v levé revolver "Maledetto!"' zařval mnich zuři vě a namířil naS bambitku Ale Karel byl již na to připra ven Skoro stejnou dobou padly dvě střelné rány Ottavio se zapotácel drže pořád ještě Lauru za paži Ale najednou ji pustil a skácel se na zem Ale také Karel sklesl Stejnou dobou se svalil na zem vedle něho domnělý mnich Karlův sluha byl totiž k němu přiskočil a rozťal mu šavlí hlavu Laura se vrhla se zoufalým vý křikem na Karla a omdlela Nyní přichvátal do sálu César s domovníkem a s jedním sluhou z nichž měl každý v levé ruce roz svícenou lucernu a v pravé vyta senou šavli mo nnea rozsvítili svíčky na dvou ramenitých svícnech jež stály v předním pokoji na stole Světlo nyní padalo otevřeným avetmi do salonu a César tam spatřil hrozné divadlo U dveří ležel falešný mnich ozpoitčnou hlavou vedle něho ležel Karel a na něm ležela přes přič Laura v bílém nočním obleku který byl krví silně potřísněn Blízko u nich ležel Ottavio Karel byl střelen do čela a byl mrtev Ottavio měl střelnou ránu prsou a ještě sebou škubal César sklesl u toho skupení na kolena Poněvadž viděl na jejím obleku krev myslil že je také ona usmrcena a zvolal žalostivě: "Lauro! Karle! Probuďte sel" "Kapitáne! Kapitáne!" rozlehl se nní v saloně hlas Jeden brigant se objevil ve dve řích a Lauřiny ložnice a volal na svého vodce Karlův sluha vyskočil od mrtvo svého pána a rozběhl se s na přaženou šavlí na briganta Také César se v okamžení zchopil a pustil se za brigantem Tento utíkal zpátky do ložnice dávaje svým druhům pokřikem ýstrahu Jeho pronásledovatelé xa ním vrazili do pokoje staré paní a zde patřil nový děsný zjev Paní Marie ležela bez sebe na posteli majíc ústa šátkem zacpána ruce a nohy svázány Také její komornou která ležela na podlase bylo stejným spůsobem naloženo Briganti byli již vlickni zmi zeli Cenr vytrhl ttaré paní a ko morné šátky z úst rozvázal jim ruce a nohy a pak běžel zpátky do salonu Laura byla posud bez sebe César ji vyzdvihl a zaradoval se když podle slabého klepání srdce spozoroval že jest ještě živa Odnesl ji do její ložnice a polo živ ji tam na postel uzamkl do salonu vedoucí dvéře a vrátil se k staré paní která byla posud bez sebe Ale komorná byla ze svých mdlob dříve probuzena a počala hned s hlasitým nářkem svou pani křísiti César jí oznámil krátkými slo vy že je také Laura bez sebe a aby se také k ní podívala Sám pak odkvapil aby viděl jak to v domě dopadá Mimo OtUvia a falešného mni cha leželo v domě a venku ještě několik mrtvých a těžce raněných brigantú Stará paní sé sice do rána ze svých mdlob vzpamatovala ale ležela v prudkých křečích a Lau ra měla silnou horečku Lékaři kteří byli k nim z Aver sy povoláni shledali stav staré paní za velmi nebezpečný Laura se počala za několik dní zase zotavovatiale stav staré paní se víc a více horfcil a ona za ně kolik neděl zemřela César se pak vrátil se sestrou svou do Neapole Ježto nebylo možným Karlovu smrt před Laurou zatajovati na její stálé a naléhavé otázky jí ko nečně César co nejšetrnějším spů sobem všecko oznámil Laura přijala tuto smutnou zprávu s klidnější myslí než jak byl César očekával ale pak stále si dělala výčitky že byla jen ona všecko to neštěstí zavinila César jí to sice vymlouval a také jejich zpovědník ji hleděl z těch trapných myšlenek vyvésti ale nebylo to nic plátno Domácí lékař se vyjádřil že je to vyvinující se duševní choroba a že by bylo nejlépe kdyby se vy dala někam na delší cestu kde by byla rozmanitými zajímavými do jmy zaměstnána a neměla by času na ty nešťastné události stále my- shti Tomuto návrhu se dostalo mimo nadání podpory snem který měla Laura Tato jednoho rána vypravovala že se jí teta Marie ve snu zjevila a že ji vyzvala aby vykonala pouť do Jerusalema k svatému hrobu že jí tam bude všecka vina odpu štěna a žc její duše zase pokoj na lezne Tam se měla také za Karla a za Ottavia modliti aby došly jejich duše věčného spasení César byl s radostí ochoten svou sestru na té cestě co její ochránce provázeli a jeden z pří buzných se mu nabídl za společní ka Za několik dní bylo všecko při praveno a tato malá společnost se vydala po moři na cestu Tím bylo Césarovo vypravování ukončeno a on pak sešel s Evge nem s tarasu do zahrady kde po sud Laura a Ada spolu meškaly KAPITOLA ai Hrozné vraždéní křesf anů v Damašku Evgen a César spolu seděli ve francouzské kavárně v Bairutu Tato kavárna jest úplně dle evropského spůsobu a tak elegant ně zařízena že by každý myslil že se nalézá v některé pařížské ka várně první třídy společnost která se tam schá zí jest skoro vesměs evropská ale je téměř ze všech evropských ná rodností smíšena a člověk tam slyší nejrozmanitějšf evropské ja zyky Hovor se vede hlavně ve fran couzském jazyku a v tom jazyku také mluvil jeden cestující jenž byl k témuž stolu se posadil i něhož Evgen a jeho společník se děli Tento muž mluvil velmi zajímá vě a proto se kolem něho shro máždil kroužek posluchačů Byl to obchodník rodem Fran couz který žil ve Smyrně a nyní ze své cesty do Damašku se vra cel Vypravoval o svých akušeno- stech na té cestě Dříve bydlel v Damašku ale to město již přes dvacet let neviděl "Když jsem zde byl před dva ceti a několika roky' pokračoval ve svém vypravování "byl ten krát Bairut mizerné hnízdo a nyní tu vidím kvetoucí přístavní město které by' mohl člověk za jibofrancouzské nebo za italské považovali Tenkrit byla odsud cesta do Damašku velmi bídná Velbloudi a soumarové táhli ten krát v karavanách po neschůdné Široké cestě a to nebylo nic neo byčejného že ležela na cestě zdechlina některého soumarakterá i byla od Šakalů hyjen a divo kých psů ohlodána A nyní jsem jel po výborné silnicí poštou fran couzské společnosti nejpohodlařj Šfm spůsobem al do města růží do Damašku které se od té doby co jsem je naposledy viděl velice změnilo'' "Damašek je ovšem proslulé město" podotkl jeden posluchač "Ale také zlopověstnél" pravil francouzský obchodník "Turci sice to město nazývají jedním ze Čtyř rájů kterými moh medánská víra zemi okrašluje a také mohlo by býti rájem kdyby tam nebylo Turků neboť není v celé turecké říši ani jediného měřta v němž by panoval proti křesťanům takový divoký fanatismus jako tam Já bych se byl ám před dvaceti lety málem stal obětí toho fanatismu a to byly v mém životě nejhroz něji dni které jsem v Damašku prodělal" Toto vyjádření vzbudilo všeo becnou zvědavost a mnozí proje vili přání aby vypravovatel také o tom něco pověděl Tento především podotkl že v době toho ukrutného vraždění křesťanů v letech šedesátých v Damašku a sice zrovna uprostřed toho povstání se nalézal a že mu-' sil všecky tenkrát na křesťany uvalené útrapy spolu s nimi zaku síti Tento obchodník se jmenoval Louis Vinet a pocházel z Marsilie Na odporučení jednoho přítele byl od jistého obchodníka jménem Courbeta co příruči do služby přijat a tento jej vzal s sebou do Orientu kde byl tichým společní kem v Damašku zavedeného ob chodu a kam chtěl nyní sám se odebratiaby ten obchod ještě více zvelebil Vinet byl v Damašku již asi dvě léta V tom čase se naučil dobře turecky a když dosáhl v obchodě vyššího postavení oženil se s jistou mladou Řekyní s kterou Žil velmi šťastně Takto minul ještě rok V poslední době tato dávno ta jená nevole propukla ve zjevné nepřátelství Mohamedáné po vzbuzováni stále přicházejícími poutníky z Mekky zejména pak fanatickými derviši oabodlali se vyhubiti nenáviděné křesťany a to tím spíše ježto úřadů turecké ve své lhostejnosti nedbaly pranic o konečný výsledek Tak stalo se že jednoho dne rozlícená luza obořila se na jedno ho křesťanského obchodníka a podněcována jsouc Šíleným dervi šem jenž tvrdil Že Alláh poroučí aby všem nevěřícím usekány byly hlavy nešťastného muže usmrtila a krám jeho vydrancovala To bylo heslem k všeobecnému vraž dění a loupení Běda křesťanům kteří se jeřtě na ulicích okázali Pakli uemohl ještě v čas do některého domu se zachrániti byli ubiti a ukameno váni Po celém městě se rozléhal zuřivý křik a bolestný nářek XT t rr _ vi vzneseni i urči men jak 6e zdálo z té divoké vřavy zábavu zavírali před prchajícími křesťany dvéře A co zatím dělal pala? Ibrahim Selím seděl ve svém koňaku kouřil z čibuku a pil tomu černou kávu Když mu při nesu zprávu že vypuklo proti křesťanům povstání pravil docela klidně: "To není proti padišachovi to je pro něj! Alláh jest velik!" Konečně nastala noc Luza byla křikem a řvaním již ochrap těla a rozptýlila se až na jednotli vé tlupy které byly na náměstích a u bran se utábořily aby prchá jícím křesťanům útěk z města za mezily V domech křesťanů panovalo velké zděšení a mnohý by byl rád pod ochranou noční tmy z města uprchl ale nebylo to možným poněvadž byly všecky brány ture ckou luzou obsazeny Mnozí také doufali že se ti bar barové již tím spokojí co byli první den učinili a že paša a jeho úřadové příštího dne proti buřičům zakročí Touto nadějí se také kojil pan Courbet On byl již několikráte svědkem takových bouřlivých vý stupů ale ty byly zase potlačeny a vinníci potrestáni když konsu lové a vyslanci cizích mocností se vší rázností o to se zasadili Pan Courbet byl také odhodlán v té příčině zakroČiti a poslati c tom písemné zprávy frajcouzské mu vyslanci v Cařihradě konsulo- vi ve Smyrně a velitelovi fran couzské válečné lodě která ten krát u syrského pobřeží stála Ale při tom také neopomenul pro případ že by se ty bouřlivé výstupy Ještě opakovaly pro bez pečnost svého domu a okolí při' měřené opatření učiniti Ozbrojil své služebnictvo a dal svůj dům dobře hlídati Pobouření mezi mohamtdány bylo také druhého dne pozorovati Hulákající zástupy luzy táhly ulicemi a mez-i bazáry a tento hrozivý ruch se již také Sířil do jiných částí města Křesťané se drželi ve tvých uzavřených domech Jen málo který se odvážil na ulici ale byl hned od luzy napaden a ztýrán a musil hledat spása v útěku V domě pana Courbeta nastal nyní ještě větší postraeb neboť tam dostali zprávu le vzbouření Turků proti křesťanům již po ce lém městě se rozšířilo Pan Courbet se také hned vydal na cestu do pašova koňaku chtě jej požádatiaby bez odkladu proti buřičům rázně zakročil a zjednal zase pokoj a pořádek Vzal s sebou pro svou bezpeč nost několik ozbrojených sluhů a také Vinet se k nim přidružil Již na cestě byla jeho malá dru žina pokřikujícími Turky tupena a urážena ale když tito viděli Že jest odhodlána proti nim svých zbraní použiti neodvážili se k ú- toka V pasové koňaku se dostalo panu Courbetovi velmi špatného přijetí Nejprve jej paša příkrými slovy káral že se opovážil do koňaku jeho jiti s ozbrojenou družinou což jest křesťanům v říši turecké přísně zakázáno a vyzval jej aby průvodci jeho zbraně své vydali Courbet však toto vyzvání rozhod ně odmítl tvrdě že křesťané ne mohou zbraně své složiti dokud nebude úřady tureckými o bezpeč- nost uch dostatečně postaráno um pasu jeste více pooouru a tento ve " hněvu svém veškerou vinu nasiaiycn oouri svaaei na křesťany kteříž prý do říše ture cké přišli patrně za tím účelerr aby mohli pravověřící lid šiditi a okrádati Courbet jej vyslechl s hlavou hrdě vztýčenou a odpověděl: "Pašo ty nemluvíš dle vůle padišacha!" Tato slova podráždila toho Sta roturka ještě více a on vzkřikl: "Maš Alláh co víš ty o padiša chovi jehož zachovej Alláh? Ví osel když stojí u lva co si lev myslí a co chce? Maš Alláh já to vím lépe!'' Courbet na to ještě jednou vy naložil všecku svou výmluvnost aby pohnul pašu k zakročení a k zjednání v městě pokoje pořádku a bepečnosti Rozmrzen stálým naléháním obchodníka vyjádřil se konečně paša že mu vůbec do té věci ještě nic není ze je to prozatím věc í policejního řiditele a kadiho ale on že dá ty muže k sobě zavolati že vyslechne jejich zprávy a pa že se s nimi poradí co se m státi Více nemohl Courbet dosáhnou ti ale doufal když se ještě s jiný mi křesťanskými obchodníky do rozumí že snad ještě více dosáh ne Když pak sešel do dvora kona ku spatřil tam své průvodce ture ckou stráží obklopeny jejíž velitel je příkrými slovy vyzýval aby vy dali své zbraně což však tito učí niti se zdráhali Courbet se nyní vyjádřil že jest ochoten svým lidem poručili aby své zbraně vydali když jim bude dána až k jeho domu ozbrojen stráž a když tato u jeho domu tak dlouho zůstane pokud budou ty nepokoje v městě trvati Velitel stráže na to odpověděl že není oprávněn k takové žádosti svoliti o tom Že může jen paša rozhodnouti "Dobře' pravil Courbet "pak si své zbraně tak dlouho podrží' me až to rozhodnutí přijde Pevným krokem odešel pak se svými průvodci ze dvoru koňaku a dal se cestou ku svému domu Luza se zase objevila pokřiko vaia na ne potupné a nazeia po nich kamením Ale k útoku na ně se neodvážila Jsa tím hulákajícím davem stále pronásledován dostal se Courbet konečně až blízko ku svému do mu Již byl od něho jen asi na sto kroků vzdálen když najednou vy razil z postranní ulice nový houf luzy v němž bylo také několik arabských beduinů viděti Ustupte z cesty I" vzkřikl na ně Courbet Ale Turci mu na toto odpoví děli potupným smíchem a derviš hulákal: "Maš Alláh! Ten ďaur se opo važuje věřícím poroučeti! Zde patří každá píď země nám a těm nevěřícím psům nepatří ani tolik co by se mohlo do štipce vzíti! Maš Alláh zacpěte tomu ďaurovi jeho nečistou hubu! Turci se dali ještě do zuřivější ho řvaní a Courbet pobídl své průvodce aby se pevně pohroma dě drželi a šli za ním Hleděl vší mocí ku svému domu se prodrati i podařilo se mu asi na čtyřicet kroků ku dveřím se dostati Ale Turci se drali za nimi a sevřeli je tak těsně že nemohli ani krok dále ndělati Lidé z domu byli již spozoro- vali v jakém nebezpečí se jejich pán se svými průvodci nalézá Najednou se dvéře otevřely a z nich vyrazilo oěkolik odhodlaných mužů se silnými klacky kteří hned počali do Turků od zadu mlátili chtíce je rozehnali Courbet to hned spozoroval a hleděl vší silou ku dveřím se pro drati Ale jeden obrovský beduin se proti němu vrbl a zamácbsl nad hlavou jatagaoem Courbet byl obratným lermí- řcm Vyrazil mu jej bolí s ruky a levou rukou jej chytil za prsa a odhodil jej na stranu Stejnou dobou zasadil také Vinet jednomu Turkovi pěstí do žaludku tak sil nou ránu že se tento skácel Nejblíže stojící Turci před nimi ucouvli aby také něco podobného neutržili a tím se pronásledova ným křesťanům podařilo jejich kruh rozraziti a ku dveřím se do stati "Do domu! Do domu!" křičeli 8 chvatem Turci řvali vztekem že jim ti ďaurové přece uniknou a drali se k domu Mávajíce jatagany a silnými obušky vrhli se na křesťany jeaen obchodní sluha Pyl ve dveřích zasažen jataganem a sklesl Jeho druhovi se jen s těží podařilo do síně jej vtáhnouti ran lourbet který pyl mezi posledními dostal klackem ránu ďo hlavy Vinet jenž stál u něho jej rychle uchopil do náručí a vtáhl jej do domu Jeden Turek tam chtěl za nimi vrazit ale byl od jednoho sluhy silnou holí do hlavy udeřen a ská cel se zpět Dvéře byly rychle přiraženy železnými závorami za strčeny a těžkými bednami zata raseny Vinet zatím odnesl svého pána který byl tou ranou napolo omrá čen do obchodní místnosti Paní Courbetová tam přichva- tala se svými dvěma poloodrostlý mi dceruškami Vinet ji hleděl co možná upo kojiti a poručiv své manželce aby jí pomohla pana Courbeta do jejich pokojů odvésti a tam jej ošetřovatizústal sám dole a učinil hned všeliké opatření proti útoční kům - Dal odnésti pokladnuobchodní knihy a jiné cenné věci do tajného sklípku a nejdražší zboží do pev ného skladiště které v zadní části domu se oalezalo Turci zatím venku zuřivě řvali a pokoušeli se vyraziti dveře což se jim však nepodařilo Hned na to Vi&ct slyšel jak ta luza ode dveří davem prchá Po otevřel u písárny trochu okenici a prostrčiv hlavu podíval sékamta luza běží Spatřil ji u sousedního domu který patřil mohamedánovi Před domem pana Courbeta se dělo na ulici jen několik Turků kteří tam byli patrně na stráži zů stali Jakmile jej tito spatřil' vy pálil naň jeden bambitku Kulka ho však netrefila a odra žila se vedle jeho hlavy od železné okenice Vinet nyní požádat jednoho z domácích sluhů jménem Jana o jehož neohroženosti a obezřelosti byl přesvědčen aby se přistrojil za Turka a podíval se do města jak to tam vypadá — a při tom aby také zašel k jednomu bohaté mu tureckému obchodníkovi s nímž byl pan Courbet ve stálém obchodním spojení a požádal jej jeho jménem aby se jich ujal Jan byl hned ochoten jeho žá dosti vyhověli a dav si dle ture ckého spůsobu oholiti hlavu a přestrojiv se za Turka vyšel za nočního soumraku malou postran ní brankou z domu Vinet pobyl chvíli v zadním stavení u pana Courbeta a jeho rodiny kde byla také jeho mladá manželka Diana a vrátil se pak do písárny v předním stavení aby odtud pozoroval co se na ulici děje Viděl že mají oblehatelé před domem rozdělaný oheB a Že se koWm něho množství lidu hemží Najednou nastal mezi tím da vem Živý ruch a divoký hluk se víc a více vzmáhal což bylo zna měním že tam přitrhl nový houf buřičů Již zase počali do dveří sekatia o vylomení mříží v oknech se po koušeti Najednou padla v zadním sta ven! střelná rana a po nl násle dovalo rychle za sebou ještě mno ho jiných Nyní se strhl v zadu i napřed strašoý povyk divoké řvaní a pro klinání a mezi tím se ozývaly Uftkusilivé výkřiky Vi et zůstal jako strnulý Na jednou vrazil do písárny sluha a křičel: "Turci jsou v domě! ZachraBte se!" Vinet uchopil do pravé ruky šavli a do levé bambitku a vyrazil na chodbu "Alláh il Allahl Smrtďaurům!" řvali Turci na zadnf straně Mnsili se dostati z vedlejšího domu který patřil Turkovi do zahrady aniž by to byl kdo spo zoroval a vedrali se pak do zad ního domu v němž Courbet se svou rodinou bydlil Nikdo se nenadál že by mohli Turci z té strany tam vrazili a proto bylo v zadním domě skoro jen ženské služebnictvo a několik starších mužů kteřf měli jen za zálohu sloužitikdyby se byli Turci do domu vedrali "Za roaou přátelé!" křičel Vinet "VyieSte ty barbary!" Ale a vyzvaných sluhů byl jen jediný který se k němu přidružil ostatní se rozprchli a ukryli Také v předu to již rachotilo a hlomozilo jako by se celý dům bořil Dvéře byly již na tříšťky rozbi ty a Turci nyoí odhazovali s já sotným rykem bedny kterými byly zataraseny Vinet vyrazil se svým druhem na dvůr který byl jako každou noc pestrými lucernami osvětlen Zuřiví Turci byli již také tam vrazili a běhali s místa na místo slídíce po kořisti a po křesťanech a řvouce: "Alláh il Allahl" Mezitím se ozýval ťiřkostlivý křik a volání o pomoc ženských hlasů Pokračováni bud Heiký obllřrj je někdy učiněn ne příjemně obyčejným přítomností uhrů pupenů a kožních vyrážek Špatná pleť je kletbou mnohé ženy Miss L Sauheitel z Mani stique Mich praví mezi jinými věcmi v dopise jejž pro nedosta tek místa nemůžeme uveřejniti: "K vůli své Žlutavé pleti pupe nům a kožním vyrážkám nechtělo e mi jiti do města na koupi a i v kostele cítila jsem se býti na roz pacích Dvě láhve Krvečistitele všechny vyrážky odstránily ''Čistá krev znamená dobrou pleť Dra Petra Krvečistitel je lim lékem Prodává se pouze skrze zvláštní jednatele nebo přímo od majitele Adresujte: Dr Peter Fahrney 112 — 114 So Hoyne ave Chicago 111 ADHESÁŘ ESKÝCH SPOLKŮ OMAHA Rád ťalackýě 1 ZCBJ oj )vásve MKidelnt schíte kaidou étvrteu nedtll v mínící o 2 h odp v siní p K lepetk 0 l8Wllllmul Předu Jan Rolck£ uf J V Mk 1107 80 W 8t ífet V A Suubra da 1317 Williams ulpukl Kr Mach Lože Jan Hu ě 5 Bjtíří Pjrthla odbfri sví achSze xtdf prrní a tfeti středu ininicl v 8 hodin veíer ve spolkoví miatnostl Bnknlnvn Emil urmálr vl(A( ir_u íí 1I9 80 13th Str Fred Blima K R 6 í! í!í!'Jf """!! 9t Viciav ÍTJbíl H oř p 810 Ulckory St Těl Jed Sokol v Omaha odbfví sv pravidelní scnlze VtUf í a 4 (tvrtek mexict vetor ve tv místnosti H2Í So 13th BL Předseda Josef Mik tajetnnik Karel Špalek 1227 8o Iftth Bt oíetník Vsel Kaba oor 13 Center St pokladník Ant Novák Podp Sokol Tyrš l 1 odbfvt sr sch&se dvakrát oiisifné katdnu I neddlt a 3 nondAti mAaii Htni u 2 Oyloroíní scbtxe odbfvá se 1 nrdíll v říjnu pblletni schůze 1 nedf II v dutinu a ítvrtletnf lednu a srpnu Předseda John Chleborád místopředseda Vr Svoltek taj Anton Novák lawuo in Bt neetnik Josef Knípar 1734 £0 13tul„ pokladník F Knncl 1318 8u itHr víbor majetku na t roly Maí Votava vfbor Metní Josef Kaípar a Jos Merti praporeoník Krajlíek výn pr V Masllko dosorce PhWtoi Svoboda náíelmk A Kapek vfp nit Šimon Kokusek listup do C N H Spolku Josef Kňipar Tábor Colnmbos ě 69 WOW odbíT chíxe kaídí I nwlflea 8 uterv v měsíci y síni p Jos Klepetky na !S a Witll am ulici Vel konsu I Frank Svobod konsul Frank Beinin sl„ pokladník Frank J 8einln I4th an I WIHlans klerk Karel 8tí JH f Wth Str jirfivodcí Jan Fiala vnitřní stráíce Válv finH strálce Frank Vejvoda vfbor majetku na I roky Karel Štípán Tábor Sebranka l 4771 MWA pdbf vá sví pravidelní schfixe ksidou prvou a třetí středu t mísící v mm hodin veíer v smi pana Jana Hrocha Velicí konaul Josef fiala návodčí (has Skrdlant bankéř Josef vopsiKa Kibic john Drázda 233 Bo lftth 8t iravonci unas smrkovský vnitřní strái V )olei veokovní strái J Ualacka Tábor Nebrasská Lípa ř 188 WOW °?y?k ch(il? druh "vrtí ítry v mistři v síni Hrochové Josef V Kaipar předseda 1734 Bo 18 Bt Vác Wolell místonsSwí 310 Bo Oaríeld BtVácMasll ko pokladník 44 Bo I3tb Bt A F Novák tak IÍM Bo lithBt: Jak Marel prftvodM ' Sbor TlanUnIaTa i 2 JfJD odbývá scbftM kaiduu t oedeil měsíci v o kolovní o tt hod odo Vvalnnillá nfei Mane Míchu) IMS kliunn i n„Zii J Woleshensk náměstka Josefl na Marhová uavi- ul acamica nelila Svobodovi pokladnice Anna ťírnovi do sorkyní Maria Pechát výbor maietku Frant Fltiová Marie BtefanM Kapkovi Sbor Hvězda Nové Doby i 88 JČD odby vá sví scbtse ksidou 1 neděli t měsíci ve t bod odp v síni Metsovi Předsedkyni A Ohleborií 1407 Wlillam íetnlce BnilllSchlB- b£řlMí!lW"U""" Polnice M Zikmund tajemnic Vlili Hartoi lilii OO lotO Stal Sbor Marika tirove i 10 odbvi lví pravidelní sehfise vidy í neděli měsici y Sokolská síni Předsedk vně Mi PoiBi ISrt Su Htn St mistopředsedkvniFA Krejff tajemnice Nelila Svoboda 1215 8o 13 ?í~JPolí"'nc?Jo-e lil Wlillam Bt kUíÍ V8"""- prívodlryni F Kolářdruhá prSvodkyní Mašle Briada' vnltl "f" AJ0'? Jindra venkovní strái Maria Jiránek ybnr majetku Anna UuppertMana BoukaJ Jrfarle Kelcbenbersr vyslankyni t) sjerdu Maria Boukai lákal lt L Svoboda Podp sbor Sokolek Trri i 1 pdbfvá sví schtse Jednou měeieni a sice ksidou druhou neděli afnl yii ídiB'íVk KonUkJ místonřeďsedky J""' i'" tajemnic Antonia Btejskal Ulit°- í41 lr "'ca Maria Bílek 88 - ! bu umana pokladnic Jonla ¥' Tfn!oř aJtkl Frantllka Štěpán a Aana Bílek ttcetol vbor Botoaa Uuáek Maria Matějka dosorkyni Maria kina Tábor MyrU řís 22 B H A odbyvi schtxl prvni neděli v měsíci v sokol líi!Í2t í Mry Boukil misii přadsedka Frant Kousek tajemnic alsri trbánek 8024 B 18 Bt pokladnic Anna Zlikovsky kanclířka Mary aCrtovak? Zlrt Pavla Hanselin vnitř u u i ™ 'í strái Mary PecLotai rvbor aúb a--' ĚaBJnLkVt-Vobo' Jskal: polkvof lékař Louis Svoboda Mary Houkal vvalan kyni do slesdn Pavla luZiň™ istovyaX Prrka Loie { S28 AOCW bř " videi ní schtse V s středa ěsíc! y síni p Koutskyno na S a Q nličlT JírSf Li'e pl£ Mika VoleaJ dtlovedouel Anton Kubát draorn Vki 0 Bt Kbdolnb Palík poklad lo „í přiváděl Vincenc Man-i vnitrní atriica Frank Jaroi venkovní strái Háj Palaiové Dřevo 7 Irh Dfevařek Odbf VÍ svá fhlim hmĚAÁ MtaUJI li _ měsíci v místnosti p Laltnera aa mně a O ul sgnn porufnk-e: Aaaa hohn místiuř-ata-tflka árTi v_a-!i 37 So řl Sli Fraatitka Pivot kapoklaďntnsV viacaprsvwKl Anna Kretek větky aě: Josi Křenek vnitřní strái Aaaa Hláv ka venkovní strái: Mudalesa PlvnCks As vontaek Anna Soběslavský výbor asa tetka KRU2ÁTE0 NA ZELl r " Jel vidy tastaao V V- A ostrá: skrouái bnil hlí-ekVi sassvMBH sstautáaifc no sětaká v waf kiwiii Dvaasoorv ' — " ™ g avsaivwB SUB i Ti tu LCSHEB BC4M ELKHABT lift