kat hik'Mlt
2
Pokrok ZApadu
D?6 velké bolesti
M ' —J
idjji te býtl skoré dědictvím lldk rodiny sire
Jhou to
llolftitl ty snadno vyléčeny býti mohou mistrným
lichým prostředkem
Ž5
80000 akrů pozemků na prodej
The North Wisconsln Colonlzatlon Co of Superior Wis
prodá vám pcietnky učenu kterouí dvouleté vaíe nájemná v lowí neb Nobriure
vám luplatí- Pomyslete: Jedluká Aroda (uplatí ceuu vai-ho pozvmkn Nejenom
e cena Jet nÍ2kou ale 1 podmínky platební Jsou příznivé 1'1'te apolecnontl
buďto dj blavni úřadovny do West Superior 17 Wis Butldlnff auebuo poboční
olovný 509 80 iatht OmahaNeb
IIAMBURSKO-AMERICKA LINIE
Společnost tato ndržoje celý rok pravidelné spojení i Evropou dvou
šroubovými loděmi Xejrychlejší jízda z New Yorku do Hamburku
Lodě odjíždějí ve čtvrtek v sobotu
Hambursko Americká Linie jest nejstarší Německa Trans-Atlantická Paropla
vební Společnost a vlastni 202 lodi majících úhrnnou (nosnost 541083 tun95 z
téchto jsou vtlíké námořní parníky zahrnující 24 dvouSroubových parolodí
které ku pohodlí cestujících zvlášť zařízeny jsou Takový počet parolodí ne
vlastni žádná jiná společnost Ohledně přeplavu a cen obraťte se na
HAMBURG-AMERICAN LINE
t -BLOvawT sešiti "wvr xo
Paroplav Spol Sev-nemeckéfio Lloydu
Po parolodích expresních nejrychlejší jízda přes
moře za 5 dní 15 hodin a 10 minut
Přeplavní oeny!~c-—
Po parolodích expressnícu z New "Yorku do Břemen f 3800
Po parolodích pravdelných z New Yorku do Břemen f 20 00
Po parolodích expressních z Břemen do New Yorku $3850
Po parolodích pravidelných z Břemen do New Yorku $3650
-sgi-IHavni ůfadowanS-
JELRICHS & CO 5 BroadwayNew York
—JÉHlavnI lednatclé pro ss&pads--_
H CLAUSENIUS & 00 V£l??čč£lŽTu
FRANKE BUS8 proaavac (JOS BLIS8 prod ovci a gen mni
F O BLI88 prodavaC nove dobytka I J H BLIStí prodával dobvep
Kterýkoliv % nich pracuje v lijmn svých láka-nika
JOSEPH BLISS
komisionář se živým dobytkem
2jo "New Exchange Building South Omaha Nebraska
Viemofcmt p8e věnuje M v lem íisylkám 1 1 Fraot Wellman vieobecné v Oolfax Co
iMýlatel&m r"KeS Vaíe Jest uctivě íádáoa i mámy co ridnj a vědomi ty mni ochotou
Ver Meta Frick and
CVelkoobchodnícl a importéřiT
XjÍHOnsr a LIKÉRŮ
Sástpef flmy: L Kirseht 8r Frick i Berbetz
Tel 511&— 1001 Farnam ni Omahs
chete kráčeti životem s nemocným tžlem
když pomoc je tak blízká?
DRA PETRA HOBOKO
je starým léčebním prostředkem Tisíce lidí
- ho užili a tisíce kteří se vzdali vší naděje
nalezli vybojení
2S2jSÍ D- pETER FAHRNEY
tUtřím - llg114 S Hojné Ave CHICAGO 1LL
Mi í tlrtíifíQi m
DO TEXAS
HejlepiídrihadoTieckmíat
ímilimkém éaemL Tom
Jda přímo do
o o cr 3
' - m 9-
- -
i — — 1 ' ym
w ik rrr
i '
k - - 1 U l i 1 'A
a
StJacob's
Oel
r
mm
mm-
Ti limited" evenin tnin and Tba Expreu
aoon traln (roa Onaba lor Chicago
UIIEXCELIED SERVICE
Day traln aod ercring trala trom Oaahataf
HUHKspoUiaod M PauL
Tieketsof agenta orenaneetlit Brna
W H BRILL Dist Pu°r Afl Omaha
4rlnuT14J4
ABSTRAKTY
— TTHOTOTTJ7B
173 ni hna E3
Eata Tel 1TS
fflcyc
Síly přírodní ve službách
průmyslu
Průmysl v nynějším století do
sáhl velkolepého rozkvČtu PKči
oou toho jest nejen Šťastné a dů
myslné lidské rozřešení razných
těžkých problémů z oboru techni
ckého nýbrž i a to velkou měrou
jsoucnost sil přírodních jejich
schopncit vykonávati práce po
třebné k úíelu vynalézavostí naši
stanovenému
' Kde byly by ony různé Četné
podniky průmyslové se svými do
konalými výrobky a pěkným fi
nančním úspěchem kdyby náhle
nějakým kouzlem přes noc pře
měněn stav nynější ve stav nej
starší kde veškeré výsledky růz
ných pracf závisely toliko na síle
a zručnosti rukou lidských a na
vytrvalosti potahů zvířecích
V Čechách dle statistiky z r
1 885 využitkovány mechanické
síly přírodní v průmyslových pod
ničích různými stroji okrouhle na
150000 koňských sil (Koňská
síla jest práce která se rovná 75
kilogrammetrům t j práce po
třebná k vyzdvižení tělesa 75 kg
těžkého do výše jednoho metru
Při nich zaměstnáno 200000 pra
covního lidu Na celé zeměkouli
dle statistiky z r 188S obnáší zu
žitkování toto 46000000 koB
skych sil Údaje tyto oproti ny
nějšímu stavu jsou zajisté malé
Průmysl postupně nejen mohutněl
a mohutní ale tou dobou plněj
vstoupila do služeb jeho nově
užitá energie přírodní "elektři
na" kterou svou všestrannou
schopností k službám lidstva za
sáhla do jeho rozvoje a provedla
během krátké doby velkolepý pře
vrat
Nuže kdyby těchto nutných sil
pracovních nebylo kdyby vše mu
silo býtí provedeno pažemi lidský
mi zvířecím potahem jaký stav by
nastal?!
Počítáme-li jednu koňskou sílu
za práci o hodnotě 75 kilogram-
metrů tu k nahražení jedné koS
ské síly strojové při denní 24(10
dinnové práci musilo by býti tře
ba 30 otužilých pracovníků neb
silných koňů K nahražení veške
rých strojů bylo by potřebí v Če
chách 4500000 a pro celou
zeměkouli 1380000000 lidí Vše
no obyvatelstva v Oecnacn za
zmíněného roku (1888) bylo
5021105 a na zeměkouli 1456-
000000 Všechno skorém oby
vatelstvo bez rozdílu stáří a povo
láni chopiti by se musilo robotné
práce aby nahradilo mechanickou
práci zmizelých sil - přírodních
Všechna ostatní povolání byla by
zanedbána hynula by Zaměstna
nému lidstvu nezbylo by času n
chuti jsouc vysíleno denní náma
hou k náležitému a dalšímu sebe
vzdělání
Nastala by všeobecná strnulost
v rozvojů
Jsou tedy síly přírodní důležitý
nejen svým účinným spolupůsobě
ním v rozkvětu průmyslu k snaž
Šímu docílení existenčních potřeb
lidstvaale i přispějí k rychlejšímu
postupu lidské vzdělanosti
A které jsou to sílyjež tak bia
hodárně lidstvu slouží?
Nebude cílem článku tohoto
široce rozhovořiti se o všech ný
brž zmíníme se len o mechani
ckých silách přírodních užívaných
k pohybu k výkonu práce jedno
tlivých členů složitého technické
ho tělesa průmyslového zařízení
Princip všech jest společný:
přitažlivost a odpudivost Původce
všech jest — naše nenahraditelné
slunce
Nejvíce užívanou silou hnací
jest odpudivost čí rozpínavost
páry Voda teplem přeměňuje se
v páru jejíž objem při 100 st C
jest až ióookrát větší než objem
vody z níž vznikla Této rozpí
navosti použil poprvé v roce 1778
James Watt k parnímu stroji
Energie páry v parním stroji a sice
v parním válci tlakem svým po
nybuje píst a z tohoto pomocí
pístní tyče yedenf ojnice a kliky
přeměňuje se na otáčivý pohyb
hřídele Parní stroj jest nejrozší-
řenějším ze všech užívaných hna
cícn stroj Q Koku isea Dylo v
činnosti kotlů (nutných pro výro
bu páry) ve Francii 58440 o
7500000 koňských silách v Ně
mecku 70700 o 4500000 kofi
ských silách a v Rakouska 14800
o 1500000 koňských silách Roku
1 895 zvětšil se počet tento v Ra
kousku na 26022 kotlů z čeboi
lví díl připadá na Čechy (10810)
Morava měla 3672 Slezsko 1446
kotlů Nejméně vykázala Dalmá
cie a sice jen 33 kotlů
Dle prakse jest pára po vodě
nejlacinější silon hnací Pfí nej-
vetších parních strojích spotřebuje
se na 1 koňskou sílu na hodinu 9
kg uhlí dobré jakosticož při ceně
1 metr centu po i K 60 h spůso
buje výdaj 52 haléře za t koňskou
sQu za hodinu
Pit 4okoBovém stroji parním
precisním rozvoden a kondenzací
se vším zařízením tedy i s kotlem
komínem se v lim vydáním (ma
záním čiatlním uhlím úroková
ním a amortizací 15 proč) přijde
1 ko&ská sQa za hodina pfi rotní
činnosti 3000 hodin za is hakla
Kdybychom ji nahradit! chtěli
svalovou silou koně stála by 144
haléřů neb prací nádennfkovou
stála by 300 haléřů Toť zajisté
úspora obrovská!
čtenář asi užasnekdyž dozví se
následujícího:
Neustále se podkuřuje hádavé
mu duchu lidskému jak prý mocně
spoutal síly přírodní a přinutil je
aby vykonávaly mu služby Ejhle
jak vyhlíží toto spoutánítato jeho
vláda Z potřebného uhlí k vý
vinu páry pro hnaní parních strojů
jest jen 1-9 vybaveného tepla
spalováním poslušná rozkazům
lidským Ostatních 8-9 prchá
nezužitkováno s horkými plyny
komínem neb sáláním a vyvařová
ním do okolí
Uvažme jak ohromný kapitál
tu prchá pod snaživými rukama
lidských pracovníků- V Čechách
vydobylo se roku 1889 146 milio
nů met uhlí v celém Rakousku
225 milionů mtc Což Činí roční
ztráty za nedokonalé využití kapi
tál 130 mill zl v Čechách a 200
mill zl v Rakousku Kdyby tato
summa mohla se zachrániti a
každoročně rozděliti zemím na
zmenšení jejich daní jaký rozkvět
a blahobyt byl by možný
Druhá zužitkovaná síla přírodní
jest síla vodní pohánějící vodní
kola a turbiny Vynálezce vodní
ho kola není znám ale ví se že již
staří Egypťané a Číňané od pra
dávna jich užívali Turbina tepr
ve r 1833 zavedena byla francouz
ským inženýrem Fourneyronem
Jest nejlacinější silou hnací jest
nejméně užívaná ale za to jest
silou budoucnosti Země které
bohatý jsou na vodu a spády vod
ní převezmou v budoucnosti vůdčí
úlohu v průmyslu v bohatství a
lidnatosti U nás v Čechách nej
více vyuŽitkbvána byla síla vodní
r 1874 R 1885 poněkud po
klesla Celkem v té době zužitko
váno bylo 36326 koB sil Toť
nepatrná částka oproti možnému
důkladnějšímu využitkování
Vodstvo v Čechách zaujímá
1 '28 proc z veškeré jejich rozlo
hy Labem ročně uniká 9000
milionů krychlovýth metrů vody
a rychlostí 1 metru za vteřinu Z
toho snadno nahraditi by se mohlo
120000 koňských sil jež Čechy
potřebují na každou hodinu Počítáme-li
Že by se síla ta prodá
vala za 2 kr za 1 hodinu dalo by
to při osmihodinné práci denní a
300 pracovních dnech v roce ročně
288000000 koňských sil což by
značilo roční příjem 6000000 zl
Amerika dobře postihla tuto
stránku a zařídila si velkolepé vy
užitkování vodní síly vodopádu
niagarského Tato odhaduje se
na 6000000 koS sil a zařízení
provedeno na využitkování 120
000 koňských sil AŽ do roku
1896 využitkováoo však teprve
50000 koňských sil
Za Amerikou kráčí na šťastné
této cestě Itálie Zdá se že i v
Rakousku snad v nedaleké bu
doucnosti skončeno bude to vědo
mé ochuzování Již v roce 1895
vydán byl výnos ministerstvem
orby ke všem místodržitelstvím a
zemským hejtmanstvím kterým se
dává pokyn by nejen při povolo
vání nových průmyslových podni
ků zařízených na zužitkování si:
vodních ale i při opravě trvajících
zatížení vyměřena byla doba čin
nosti závodů těch odpovídající
amortisaci zařizovacího kapitálu
Doba tato však nesmí překročiti
mez 30 — 40 roků
Zdá se že konečně též i rakou
ská vláda postihla důležitost této
síly a míní zavčas zajistiti si vliv
by mohla v budoucn oati sílu tu
monopolisovati
Třetí též nepatrně zužitkovaná
síla přírodní jest síla větru Nad
hlavami našimi skorém každoden
ně po osm hodin žene se vítr s
průměrnou rychlostí 10 metrů za
vteřinu která ale při bouři
vstoupne na xo — 40 metrů- Ten
vyvoditi může u nás na jeden
Čtverečný metr tlak 12 — 200
kilogr a může tím vykonávati
práci Tak nepatrně jest však
toho využitkováno Jen tu a tam
jest viděti osamělé větrné kolojeŽ
spíše jako hračka slouží k rozvá
dění vody po polích lukách neb k
vodnímu zásobování různých sta
veni A přece test to síla laciná
Hospodáři bědují dnes na nedo
statek pracovních sil živnostníci
naříkají na těžký zápas v konku
renci s velkoprůmyslem A blel
Nad jejích hlavami prchá vítr
laciná síla pomocná Zde nasky
tl se opět pěkná příležitost dů
kladněji spoutati přírodu donutiti
její síly by vydatnější měrou pra
covaly a přinášely prospěch vše
mu lidstvu Nejlépe je využitko
vána síla větru v Holandsku kde
na 12000 větrných kol čerpá
vodu a zavlažuje zemi
V předešlém století teprve lid
stvo začalo užívati síly která roku
1891 ukázala schopnosti býti silou
panující v oboru průmyslu a lid
ského upotřebení Jest to elektři
na Již roku 1 888 kdy byla te
prv v začátcích napočítáno dle
anglického fysika Edvarda Grave
sa že 5000000 lidí na celé
zeměkouli nachází výživy v prů
myslovém upotřebení elektřiny
Což teprve dnes když myšlenka
elektrického osvětlování a přená
teuí sil do dálky jest Šťastně roz
řešena Toť síla ve kterou klade se na
děje aŽ ruka lidská z oeihlubŠích
útrob zemských vydobude posled
nl "Černý démant" poslední kou
sek uhlí že úplně připravena
bude aby nahradila ve všech smě
rech zašlého tak důležitého souči
nitele pokroku vzdělanosti a bia
hobytu lidského a nezdrží postup
těchto nýbrž naopak urychlí jej
A s dobou tou musí se již počí
tati
Anglie a Irsko které společně
ročně vydobudou 200 milionů
angl tun uhlí a jejichž zásoba
páčí se na 200 miliard angl tun
mohou počítat! že při stoupající
potřebě za 200 let budou s uhel
nou zásobou hotovy Že také tak
počítají je viděti z toho že hledí
získati uhelná ložiska jiných zemí
kde by svou spotřebu uhelnou
hradily Podobně tak krátký čas
vyměřen jest dolům Belgie a
Francie V Rakousku vypočítáno
zásob uhelných na 500 let a v Ně
mecku na 800 let
Doba ještě daleká ale musí na
statil Pak vrátíme se k opuštěné za
nedbané vodě a ta společně se
silou větru bude pomocnicí v práci
a pokroku lidské vzdělanosti
Není tedy třeba báti se temné
budoucnosti!
Dokud naše drahocenné slunce
zářiti bude na obloze dotud exi
stovat! budou tyto mechanické síly
přírodní! Toť zdroi od něhož
čerpají svoji činnost
A dokud lidstvo bude mít i po
mocných služeb jejich dotud po
kračovat! bude ve svém rozvoji a
spěti k další dokonalosti a vzděla
nosti 0 stébování ptactva
Za vlažné vlhké noci dubnové
uslyší pozdní chodec pojednou
zvuky jichž původ nezasvěcený
těžko si vysvětlí S výšin téměř
modré klenby nebeské vždy blíže
a blíže zní tajemné mnohohlasé
vábení aby v nejbližšícb okamži
cích zas tak tajemně umlkalo až
umlkne na dobro Ve chvíli jiné
opět hlásky buď bližší buď vzdá
lenější rozezvučí se a zaniknou
zase nad jeho hlavou To vracejí
se do vlasti drobní poutníčkové
aby na zejtří na rodné jabloni či
omšeném dubu zanotovali první
svou jarní píseň hymnu díků že
vyvázli z těch tisícerých nebezpečí
daleké cesty přes nehostinné pou
ště bouřná moře a ledem pokryté
hory
Co o vlastní podstatě stěhování
se ptáků víme toho je pramálo A
jako každé vysvětlení zjevů pří
rodních vůbec tak i tento fenomén
předpokládá především důkladnou
znalost jednotlivých íásí podrob
né zjištění všech okolností námi
pozorovatelných a pak teprve může
smělý badatel vyzbrojený tak těž
ko dosažitelnou znalostí celé té
spousty materiálu dovoliti si ko
nečný úsudek hypotésu vysloviti
— bude li míti pravdu' rozhodne
řada dodatečně a naprosto spo
lehlivě pozorovaných fakt A
proto snažení ornithologie moder
ní vede právě k tomu tyto jednotí!
vé členy v dlouhém řetězu souvi
slébo děje hade vší pochybnost
bezpečně zjišťovati a ukládali
archiv z něhož budoucí myslitel
vyvodí důsledky konečné Z
práce tato není prací chvíle nýbrž
dlouhého někdy zdánlivě mail
cherného jindy nad lidskou sílu
téměř sáhajícího klopotnébo pozo
rování a spojování příbuzných
zjevů jest na bíledni Tak pěkně
u stolku se to oapíše a tak sytě to
zní v tiskařské černi reprodukavá
no-a přec tak žalostně smutně to
souhlasí s písmem živé přírody co
často čteme pyšným pseudovědě
ckým kotburnem psáno o ta
jemném zjevu stěhování se ptáků
Ta doba na štěstí už minulakdy
v pyšném vědomí své neomylnosti
psali staří autoři: pták stěhuje se
cítě blížící se nepohodit zimní
stěhuje se proto že pud ho vede
tam a tam Staří zkušení ukazují
mladým cestu již jednou vykoná
nou — ba dokonce ti větší ty menší
přenášejí na svých bedrech Tak
hezky po lidsku to znělo— a tak po
tměšile se tomu dnešní zkušenost
vysmívá!
V úvaze dnešní chceme rozvi
nout! obraz jednotlivých podrob
ností stěhování jež pozorování
přímé s dostatek osvětluje
Doba odletu — již jako původ
nější zjev uznati dlužno — podle
druhů jest nápadně rozdílnou
Jisto jest že ani soustava v níž
roztřiďujeme ptactvo ani snad
bezvýjimečně potrava jíž ten kte
rý druh se živí nedává nám bez
pečného vodítka Jak mezi pěvci
tak mezi dravci i mezi vodním
ptactvem jsou druhy jei stěhujíce
se 1 seponodám zimy vzdoruji
Jen hmyzem se živící loupálek
mlynáříček a střízlík neopouštějí
krajů v zimě pod ledem sněhem
ůpícícb Tolik jest vlak jisto že
ptactvo živicí se potravou v zimě
těžko zaopatřitelnou nás spíše
opouští než ono jel má stůl stále
krytý Právl svrchu jmenovaní
ptáčci jsou diobných rozměrů a
malé množství oné potravy jim
dostačí' dále drobným svým zo
báčkem a malým tílkem soadaěji
vniknou do skrýší svých zvlíat
lovných
Dobu odletu dlužno pozorovat!
vzhledem k doLě roČnf a době
denní a vzhledem k individuím
dospělým a mladým
Rorýs kukačka mandelíkžluva
opouštějí nás sotva mladých od
chovalijiž tedy v měsících letních
kdy potravy jest hojnost kdy í
světelné a temperaturaí poměry
jsou na nejvýš příznivé Jich
mláďata potulujíse ještě nějaký čas
po kraji rodném aby rovněž za
příznivé ještě povčtrnosti nás opu
stila Skřivan konipas červenka
rehek odlétají až při prvých téměř
mrazech a to staří jen o málo dří
ve mladých Zdá se Že po prvé
jmenovaní jsou hosty kteří k nám
pouze pohnízditi přišli a jimž
naše poměry světelné — dlouhý
letní den — oproti stejnoměrně
krátkému dni krajů teplých jsou
nutnou podmínkou výchovy mlá
ďat Na ně zcela jistě nemůže se
vztahovati theorie o znenáhlém
opouštění krajů zvolna chladnou
cích z nichž Lcdostatkcm potravy
byli vyŠtváni Druzí pak spíše
mohou být považováni za ptáky
jež jen nepříznivé poměry naučily
stěhování se a to tím spíše ježto
mnozí z nich pokoušejí se u nás
přezimovati
Velká většina všech ptáků stě
huje se v noci Důvody pro tento
úkaz jsou na snadě Jednak neu
bude tím času k vyhledávání po
travy jednak ujde tím drobné
ptactvo hromadnému pronásledo
vání od dravců a konečně nezvy
šuje sálání tepla slunečného ve
velkých z pravidla výškách se stě
hujícímu ptactvu zvýšené již teplo
tělecné namáhavou prací trvalého
letu vyvinuté Volní a vytrvalí
letouni jež pravidelně nacházíme
mezi ptáky většími a tím i bezpeč
nějšími proti útokům stěhují se z
pravidla ve dne A právě cesta
ptáků těchto trvá déle než oněch
ježto nemohou k pouti své vyna
ložili celý den jehož části potře
bují k vyhledávání potravy Do
bou vzletu bývá první přítmí po
západu slunce zapadnutí děje se
ještě za šera ranního výjimkou v
hodinách dopoledních (skřivan)
Odlet podzimní má také svůj
ur&itý tvar podle účelu jehož má
dosíci Opouštějíce nás ptáci leti
ne pobádáni nezbytně v nejbližší
době majícími nastati poměry dů
ležitými (plození na př-) nýbrž
vyhledávajíce volně místa méně
důležitého pobytu jichž dostih
nouti jim není nutno v těsně ome
zené době Nejlépe toho důkaz
vidíme na mladých kteří dlouho
ještě otálejí s odchodem stále
jaksi ještě příznivými poměry kli
matickými až pak rázem Železná
nutnost nadobro je zažene (Špač
cij Obraz domoviny již jedině
znají jest příliš svůdným svou
hojností potravy a zvyklými bydli- j
Stí a potlačen bývá jen ' tvrdými
prostředky donucovaclmi
Návrat děje se obdobně Ti
kteří nejčasněji nás byli opustili
přicházejí i nejpozději Zmínění
s vrchu hnízdní hosté až tehdv
kdy již poměry k rozplozování
bvly se co nejvýhodněji Utvářily
Ti pak kteří dlouho u ná3 mešká
vají přilétají již s prvými znám
kami probouzející se přírody a tíx
1 otevírajících se pastvišť Samci
vždy před samicemi a to staří
ptáci dříve tak že mladí samci
ještě se dostavují když již samice
první se objevily Jako uhel čer
ný tedy jistě víceletý jest vždy
bezpečně rebek jenž první k nám
přiletěl světlejší jsou exempláře
ostatní Mezi pěvci — au těchto
právě nejrázovitěji íáse stěhování
jsou zřetelný — samci zaujmou
vhodná ponejvíce lom se osvěd
čivší stanoviska a lákají samice —
jakožto slabší a méně zkušené — k
zabrání vhodného a prozkoumané
ho již terrénu
Dái-h se odiet v noci v téže
době děje se i návrat a vždy právě
v hodinách ranních zjistíme první
ho navrátivšího se poutníka Ve
dne odlétající ptactvo (čápi jeřábi)
vrací se rovněž ve dne
Návrat jarní jest spěchání za
určitým a veledůležitým cílem za
aktem rozmnožovacím jenž jen v
určité přesně obmezené době jest
možným Proto děje se také s
největší rychlostí a cestou co
možno nejkratší Jisti že oživuje
tu představa lovišti tak dobře
známého pohlavních rozkoší již
loni prožitých a znovu se vracejí
cích či teprve — působením ústro
jů účelně změněných zmobutně
ním varlat a vajeČníků — tuleným
Hetratle ias
Prodávám Chamberlains Coiic
Cholera and Diarrhoea Remedy
po léta a byl bych raději bez ká
vy a cukru než bez něha Prodal
jsem včera pit lahví mlátičům jež
dělati již nemohli a dnes jsou již
zase v prlcL— R Phtpt Ply
mouth Okla Jak z toho vidno
mlátiči mrí1i dále pracovati bez
jedinkého due ztráty času tlili
byste míti Láhev Remedy doma
Na prodej u všech lékárníků
ZÁDAVYPOVÍDAJl SLUŽBO
Mnoho omaiskýcn itcnářfl mílo
Již tu zkušenost
Namožte ledviny— přepracujte
je -
Nemohou vydricti stálou onu
námahu
Záda vypoví vám službu — bolí
vás stále
Obtíze s močením nastanou
Nečekejte déle— užijte Doan's
Kidney Piliši
Omažani řeknou vám jak účin
kují Pan John C Hoerfor ikiadpllc tretllio po
chóQl v McCord Hrady Oo velkoobchodu
grocernim bydlící v wW7 Cbarlea ul pravti
-Měl Jaem aeilabená láda po Utuet tri léta
Nf-kdy bolela itále xvláiU kdyl jaem a tby
bal neb níco ivedal lUIral Jaain Ukj jet
maji býl dobry pro ledviny bolentl ale neu
stávaly Oanámka Doan'i Kidney l'llla v na
iicb (awplaecb vedla mo k dmtánf 1 kra
bliky v Kubn a Co Itkárat rob li a ItouKla
ul Ty mne vyléčily"
Prodávají se za 60c krabička u Sech
obchodníků Koster Milburn CoBuffalo
NY výhradní jednatelé pro Spojené
Pamatujte jméno Doan'i a neberte
jiných
Petrolej na Moravé
O nálezu pramenů petrolejových
na Moravě píše p VJ Procházka
v "N L" následovně:
Když loni pronikla do veřejno
sti první zpráva že ve východní
Moravě byl objeven petrolej vzbu
dila podivení objevila se za ne
dlouho opět tvrdíc zcela určitě
že firma May z Uherského Hradi
ště narazila u Bohuslavic v údolí
Vláry na pramen nafty Ale také
tenkráte se jí nedůvěřovalo Skep
se naší veřejnosti stála příkře
proti ní Zdali oprávněně? My
slím že ano Kdo byl v poslední
době zprávami o nových horni
ckých objevech tolikráte zklamán
má zajisté právo nedůvčřovati a
žádati důkazů
Pravda i my nejsme okamžitě
s to abychom poskytli o morav
ském petroleji tolik důkazů kolik
by bylo Žádoucno Přes to však
to co o něm víme stačí aby pře
svědčilo že u Bohuslavi učiněn
byl objev po každé stránce důle
žitý zasluhující plné naší pozor
nosti Podrobnější popis petrolejono
sného území bohuslavickébo do
neseme později Tentokráte se
zde spokojíme několika stručnými
náčrtky
V okolí Bohuslavic jihozápadně
Valaš Klobouk pozorovali již před
delší dobou zjevné stopy petroleje
(kamenného pleje) Okolnost ta
upoutala nejen pozornost nýbrž
podnítila zvědavost i touhu pře
svědčiti se nejsou-li to známky
že pod povrchem skryty jsou vel-
ké nádržky surového petroleje
Podobné pokusy spojené se zna
menitými výsledky na uherské
straně a v Polsku kolem mohut
ných Karpat byly i na moravské
půdě hybnou silou Od července
r 1899 zkoušeno v okolí Bohusla
vic pokusným vrtáním nejsou-li
též tam v podzemí petrolejové ná
držky Práce ty zahájila firma
May v Uher- Hradišti Poměrně
dlouho nědospfvala uspokojivých
výsledků Až teprve 1 3 prosince
t::i - _xi-i:i li 1
wujcviiy dc ucauiiaiatc ve uiuuiiic
300 m hořlavé plyny a malé stopy
nafty Když pak práce vrtací
byly později znovu obnoveny do
spělo se jak na začátku těchto
řádek je zaznamenáno takového
vysieaKu ze aenni ušty oniasova
ly objev "mohutného' pramene
naftyl
Dle proí A Rzehaka který
poměry na místě zkoušel jest nafta
bohuslavická z hloubky 300 m
červená silně transparující a pro
sta benzinu shoduje se tudíž s
kamenným olejem který se vysky
tuje v haličské oblasti petrolejo
nosné na druhotném nalezišti
Petrolejonoiné území bohusla
vické leží uprostřed eocenu kar
patského v údolí Vláry Vrstvy
tamější jsou silně porušeny a v
příkré ba též v překlopené záhy
by zvrásněny Složeny jsou z
různých pískovců pestrých slínů
lupků Spodní vrstvy prozrazují
ráz křídový přítomnost nummuli-
tů svědčí že určité polohy jsou
eocenové Jen stáří pestrých sli
na a lupků je jaksi zábadno neboť
některé vlastnosti jejich připomí
nají stáří oligocenové —
Horninný ráz i stáří vrstev v
nichž byl u Bohurlavic petrolej
dosažen svědčí zcela bezpečni
názoru že petrolejonosné vrstvy
východomoravské mají mnoho zna
ků společných petrolejonosnými
vrstvami haličskými a jeví se po
mnohé stránce jihozápadním jejich
výběžkem Ze jsou jisté vztahy
mezi timito pctrolejonosoými úze
mími dokazuje mimo jiné i bobu-
slavská nafta prosta benzinu Jaké
jsou a kolik může nái průmysl od
objevu bohuslavickébo očekávat!
dokáží bobda zkušenosti a výzku
my blízká budoucnosti
Bolesti v sádech vyvolávány
jsou teslabeoými svaly v zádech
St jacob's Oel svaly ty posílí a do
zdravého stavu je přivede