- „ ' ' 1 - „ :''fří' ' i-: i ':í í -lí í"i viiVi1 fjLAi-liy4TyUSt'AŽttl'
O FOKROk ZÁPADU
PEKLEM K RÁJI
ÚTĚK DO SVATÉ ZEMĚ
Vií
(Pokraíování)
'Co mi na tom záleží?" odpo
věděla Fatinica pohrdavě
"Snad více než se chceS při
znat! t Můj přítel Evgea Emany
zmizeli"
'"A hledáš ho snad zde?"
"Já chtěl dříve s Omarem o té
věci promluviti neboť se tu jedná
o násilný únos'"
'To ještě není dokázáno' na
ndala Fatinica "Možná také že
Evgeo od vás proto uprchl aby se
zbavil té bledé žensé která se mu
na krk pověsila Já bych se mu
pranic nedivila!''
"S takovými řečmi mi nepři
cházej!" zvolal Iskender s nevolí
"Já mám o tom důkazy že byl
moj přítel Evgen Emany tvým
návodem a od tvých pochopa ná
silně uneseni Když jsi nemohla
tu bledou ženskou k tomu přemlu
' vit aby od něho tajně uprchla
chtěla jsi ji zavraždit dýkou a
když se ti ani to nepodařilo dala
jsi Evgena unésti! Přiznej se kam
jsi bo ukryla?''
"To je všecko lež co mi vytý
káš!'' zvolala Fatinica zlostně
"Pakli myslíš že jsem tvého pří
tele zde ukrylahledej si ho a mne
již tím neobtěžuj!"
Obrátila se od něho a zmizela
jedněmi dveřmi
Iskeuder zůstal ještě chvilku v
pokoji chtě íekati zdali sě Fatinica
ještě vrátí
Ale nepřišla tam ani ona an
kdo jiný
Iskender se vrátil do předního
dvora chtě se podívati co dělají
jeho lidé
Hned jak vešel Iskender do
domu počal Jánoš o tom přemý
šleli zdali by snad nemohl to mi
sto vypátrati v kterém se Evgen
nalézá
Obešel se strany zahrady celou
bndovu a konečně přišel také na
taras který se nalézal na břehu
jezera
Najednou zaslechl někde na
blízku mužský zpěv a poznalže je
to maďarská písefi kterou také on
dobie znal Vyslechl první sloku
M druhou počal pak sám zpívati
Ale najednou se na3 obořil
hlas:
"Proklatý ďaure co tu máš co
hledati?"
Z křoví se naS vyřítil Albánec
Izzet kterého Jánoš hned poznal
Jánoš v tu chvíli zaslechl s hůry
hlas který naB volal jeho jménem
_i ::x u x
UC Jl£ U1U UC£UJfVdtU IUJ1B IA9U]
aby naS mohl pozor dávati neboť
se Izzet naB vrhlchytil bo za krk
Ale Jánoš ho sevřel v náruči
jako ve svěráku a nyní nastal
mta nimi zápas Jeden chtěl
drahého porazitiale poněvadž byli
oba aňní obratní nepodařilo se
to nikomu
Pfi tom zuřivém zápase dostali
se spolu mimo nadání až ca samý
okraj tarasové zdi která vystup
walar jezera
ilzzet již pozoroval že svého
protivníka nepřemůže a chtěl si
pomoci jiným spůsobem
Pustil jednou rukou Jánoše a
jtOkl za pás po handžáru
Ale Jánoš toho okamžiku použil
- ndeřil jej pěstí do hlavy a sice
s takovou silou že ho Izzet také
drahou rukou pustil a zavrávoral
Pfi tom ztratit pod jednou no
ho oporu a aby se zadržel
chňapnul po Jánošovi ještě jednou
Tento však rychle uskočil a
Izzet se skácel se zdi do jezera
V zahradě pracovalo několik
lidí kteří jejich zuřivý křik a pro
klínání slyšeli a ti pak přiběhli na
' taras a viaěii ještě jak byl Izzet
se zdi svržen
' Dali se do křiku a běželi na Já
noše chtíce se ho chopiti
"Vražda! Vražda!" ozývaly se
hlasy
Jánoš nyní spozoroval jaké nové
nebezpečí mu hrozí a chtěl se za
chránit! útěkem
Ale dva z těch dělníků mu chtěli
sastoupiti cestu a zadržetijej
Jánoš jednoho z nich porazil a
drahého udeřil pěstí do žaludku
le se také svalil a utíkal dále
Oba dělníci se brzo zase vzcho
pili a pustili se za ním nepřestá
vajíce křičeíi: "Chyťte ho! Chyťte
hor
Jánoš proběhl mřížovými vrátky
n přední dvůr kde stálo několik
AULáaco z Iskenderovy družiny
Jinol k nim pospíšil jsa celý
tZIzr} a chtěl jim oznámili co se
Ale Jeho pronásledovatelé byli
txa již za ' ním přiběhlí a zarazili
tavUyž viáěliie stojí docela klid
il Tamaričanfi
En© vlak pokročili bifle počali
l i frcilínati ie shodil Izzeta s
do jezera i hrozili mu ie
czd bft za to také usmrcen
Jiaoi vsak na to příkře odpo
ZZl Ie byl on sim od toho člo
věka napaden a že se jen bránil
ale sám že bo se zdi neshodil
Někteří z domácích lidí běželi
hned ku schodům kde byl přivá
zaný člun skočili do něho a spě
chali Irzetovi na pomoc
Ostatoí se shlukli kolem Jánoše
a jejich hrozivý pokřik se víc a více
vznráhal
Zatím byli také Tamaričané
rychle se shromáždili a srazili se
kolem ohroženého Jánoše jsouce
odhodláni proti útokům domácích
lidí jej brániti
"Kde je pan Iskender?'' zvolal
Jánoš "Zavolejte ho sem! Já
mu chci říci něco důležitého ''
"Iskender beg vychází támhle z
kůly!" volali Tamaričané
"Co se to zde děje?" tázal se
přísným tonem
"Izzet je zabit!" odpověděl je
den z domácích lidí
"Kdo mu to udělal?"
"Tento cizinec!" zvolali někte
ří ukazujíce na Jánoše
Iskender se zarazil a obrátil se
k Jánošovi
Tento však na jeho otázku ani
nečekal nýbrž pokročil k němu a
řekl mu po tichu že s ním musí
sám mluviti poněvadž prý myslí
že vypátral něco důležitého
"Ale cos to vyvedl člověče ?'
tázal se ho Iskender
"Ten zuřivec na mne útočil a
já jsem se mu jen bránil Při tom
zápase jsme se spolu dostali až na
samý kraj tarasu on přede mnou
ucouvl šlápl jednou nohou do
prázdna a spadl do vody Ale
přede vším vám musím něco říci
pane Pan Evgen musí být zde!"
"Jak to víš?'' tázal se Iskender
s chvatem
"Já ho slyšel"
"Kde?"
"Tamhle v té staré věži"
"Viděl jsi ho?"
"Já ho sice neviděl ale poznal
jsem jeho hlas''
"Nemýlil jsi se?"
"Mýlit jsem se jeraohlponěvač
jsem ho slyšel zpívat maďarskou
píseň kterou také já dobře znám
a od které jsem mu také jednu
sloku zazpíval než se na mne ten
zuřivec vyřítil''
Iskender se na chvilku zamyslil
a pravil pak:
"Je to sice nemilá věc co se
stalo ale když je to jisto co poví
dáš učiníme podle toho své opa
tření' Pak se vrátil s Jánošem ku
svým lidem a řekl jim aby ho vzali
pod svou ochranu an prý byl Já
noš nucen proti Izzetovi se bráni
ti On prý nyní sám půjde tu věc
vyšetřit
Iskender se zase obrátil k do
mu
Než tam došel přiblížil se k ně
mu Peko a šeptal:
"V kůle je o jednoho člověka
více který tam rád není'' šeptal
Peko
"Dověděl jsi se něco?"
"Já myslím — a snad bych teď
ještě více věděl kdyby se byl ten
poplach nestrhl '
Iskender chtěl na to ještě něco
říci ale v témž okamžení se obje
vil starý domovník a kráčel přímo
k Iskenderovi
Tentokrát se ještě více mračil
než obyčejně "
"Begu" pravil "moje velitelka
mě k tobě posýlá"
"Co ode mne žádá tvoje velitel
ka?" tázal se Iskender klidně
"Moje velitelka se ku svému
zármutku a žalu dověděla že byl
jeden z jejích služebníků od jedno
ho z tvých lidí zabit a ona žádá
abys jí toho vinníka vydal aby za
to byl odsouzen a potrestán"
"Na to bude ještě dost Času!''
"Moje velitelka to žádá hned!"
pravil domovník s důrazem
"A já pravím ještě jednou Že je
na to dost času až já sám s tvou
velitelkou promluvím!" odpověděl
Iskender "Jdi a řekni jí že s ní
chci ještě jednou mluviti a sice
hned!"
Iskender poručil svým lidem
aby si dali zbraně do pořádku a
připravili své koně aby mohli v
čas potřeby zbraní hned použiti a
na koně vsednouti
Domovník se za chvíli zase vrá
til a oznámil Iskendrovi že se
jeho velitelka zdráhá ještě jednou
s ním mluviti a trvá na tomaby jí
byl vrah jejího služebníka Izzeta
vydán
Iskender to však rozhodně od
mítl a pravil pak rozhodně ie
musí s Fatinicí ještě jednou mlu
viti
Ale domovník se zdráhal v té
příčině ku své velitelce jiti a trval
n% tom aby byl Jánoš jeho veli
telce vydán pří čemž používal
hrubých a hrozivých výrazů
"Ty půjdeš ještě jednou kn své
velitelce i řeknei jí ie s nf mluvit
musím"
Domovník nyní lei ale brzo
zaie vrátil i vyřízením ie pova!ue
jeho velitelka Iikenderovu Šádoat
za neslušnou Že s ním jil mluviti
nechce ale ie na tom trvá aby jí
byl ten vrah vydán
Právě v tu chvíli bylo slyšeti od
vrat pomíchané hlasy
Několik mužů tam přicházelo s
velkým hlukem a přinášelo tam
Izzetta
Tento byl mrtev Voda z něho
kapala a z hlavy mu tekla krev
Při tom pádu musil narazili na
Špičaté kameny které podle zdí z
vody vyčnívaly
Když ho přinesli na dvůr strhl
se zuřivý křik
"Pomsta za Izzetta!'' ozvaly se
zase zuřivé výkřiky
"Kdo je ten vrah?"
"Tamhle ten cizinec!" volali
někteří ukazujíce na Jánoše
Iskender nyní pokročil v popře
dí a zvolal:
"Ticho! Ten muž není žádným
vrahem nýbrž vítězem nad nepří
telem který porušil pohostinství
v kondarské kule Já jsem sem
přijel co host vašeho pána a vy
víte kdo přepadne s vražedným
úmyslem služebníka že to má
stejný význam jako by přepadl
jeho pána Proto buďte tifi! Vy
zde nemáte co rozhodovati nýbrž
váš pán Omar beg!
Domovník se choval docela ne
tečně a když ho Iskender ještě
jednou vyzval aby šel ku své veli
telce a jeho žádost ještě jednou jí
opakoval odpověděl chladně:
"Vydej toho vraha a pak snad
moje velitelka tvé žádosti vyhoví"
Iskendera již přešla trpělivost
a on zvolal prchlivě:
"Když se nechce tvoje velitelka
ukázatdovedu ji sám najiti"
Při tom se obrátil ku dveřím
jako by chtěl do domu vraziti Ale
domovník se proti němu postavil
a vzkřikl:
"Ani krok dále! Při sám allah!
Sem! Sem!"
Na toto vyzvání k němu přisko
čili domácí lidé kteří stáli na blíz
ku a ustoupili s ním do domu
Než se Iskender nadál přirazili
dvéře a zastrčili je zevnitř závorou-
Iskender nyní viděl že zde již
nic nepořídí a že tedy svého účelu
jen částečně dosáhl
Prozatím se musil spokojiti
jistotou že je Evgen živ a Že je
vězněn v kondarské kůle a litoval
toho že nemá s sebou více svých
lidíaby mohl tu kůlu útokem vzíti
a Evgena vysvobodili Pročež dal
svým lidem rozkaz aby vsedli na
koně
To se také hned stalo poněvadž
stáli koně na dvoře již připraveni
Ale nyní se strhla nová bouře
"Při sám allah ten vrah odsud
nesmí!" křičeli někteří
"Zavřete vrata!"
Kondaráci se rozběhli k před
ním vratům aby je zavřeli ale než
tam přes velký dvůr doběhli vy
razil Iskender f=e svými jezdci ze
vrat
Ze dvora bylo za nimi vystřele
no ale nikdo nebyl zasažen
"Tak to tedy dopadá mezi námi
a Kondarem!" zvolal Iskender s
hněvem "A to všecko jen k vůli
té šílené ženské!"
Když byl Iskender podél břehu
jezera asi půl hodiny urazil zadr
žel svého koně a ohlédl se ještě
jednou zpátky kde z daleka po
zlacené půlměsíce na kondarských
vížkách ve sluneční záři se leskly
"Mezi Tamaricí a Kondarem
jsou tedy kostky vrženy!" pravil
sám pro sebe "Po celý lidský
věk panoval mezi oběma domy
přátelský mír a rozdíl ve víře ne
mohl ani nejmenšího stínu na něj
vrhnouti A nyní mezi nimi vy
stoupil zlý duch v podobě ženské
a přetrhal drzon rukou všecky
pásky našeho přátelství Ta Fa
tinica musí býti šílená! Ale ona
tomu chce!"
Nyní se k němu přiblížil Jánoš
a pravil:
"Ty víš pane že je můj ubohý
pán v tom vosím hnízdě uvězněn
Co chceš nyní učinitiabys mu po
mohl na svobodu?"
"Já učinímco budu moci!'' od
pověděl Iskender
"To chci také jáučioiti!" pravil
Jánoš a doložil pak:
"Já jsem si pevně umínil zde u
toho jezera zůstati a do Tamarice
dříve se nevrátit až se svým pá
nem Musím hlavně proto zde
zůstati poněvadž se obávám že
by ho mohla dát ta šílená Fatinica
někam jinam zavézti když vf ie
jsme se již o něm dověděli''
"Ano máš pravdu!" přisvědčil
Iskender "Já teď pospíším domů
a poradím se s otcem Pak hned
se vydám na cestu do Skadru kde
prý se Omar zdržuje a domluvím
mu aby se konečně vzmužil a
tomu šílenému řádění své sestry
konec učinil které by mohlo náš
přátelský poměr s jeho domem na
vždy přeru šiti"
Zatím co spolu ještě mluvili
ozval se najednou blas:
"Tamhle sem někdo jede!"
Od severu tam přijížděl jezdec a
Iskender byl nemálo překvapen
kdyi v něm poznal Danila
Popojel mu vstříc a otázal se
ho:
"Co ti sem vede Danilo!"
"Moje touha abych vám po
mohl toho cizího pána vyivobo
diti!"
"Dobře tedy zde zůstafl s Já
nošem a tatím dávejte pozor aby
ta Sílená Ženská našeho přítele
Evgena odsud někam nezavezla"
Iskender ještě poručil aby také
Peko a Jaso k nim se přidružili a
společně s nimi jednali
Jaso byl spřátelen s jedním ry
bářem na jezeře který nebyl oby
vatelům kondarské kůly přátelsky
nakloněn a který zvláště Fatinicu
nenáviděl poněvadž musil od ní
často hrubé příkoří snášeti
Proto chtěl Jaso toho rybáře
vyhledati vypůjčit si od něho loď
ku a pod záminkou že chce chytat
ryby na jezeře křižovati
Iskender byl s tím srozuměn a
zůstavil Jánošovi a jeho druhům
na vůli aby dělali co uznají za
dobré
Pak odjel s ostatními svými
lidmi k Tamarici
Když nastal večer a měsíc nad
obzor vystoupil vydali se ti čtyři
mužové na cestu k rybářskému
domku o němž byl Jaso mluvil
Domek tejto nalézal se při malém
zálivu
Jánoš a Peko zůstali zpátky a
lehli si do trávy pod skupením
stromů
Jaso vešel s Danilem do dom
ku kde zastihli rybáře Gaza a jeho
ženu
Jaso byl co starý známý přiví
tán a brzo nastala důvěrná roz
mluva Jaso a Danilo přivedli
brzo řeč na kondarskou kůlu a
starý rybář jim nyní vypravoval
jaké příkoří musil od Fatinici
snášeti
Měl totiž za svým domkem po
líčko které byl se svou ženou te-
prv po dlouhé a namáhavé práci
úrodným učinil a na tom políčku
obyčejně sázel kukuřici
Jednou když byla jeho kukuřice
již pěkně urostlá přivedla tam
nešťastná náhoda Fatinicu
Tato se domnívala že jí kus
zvěře do té kukuřice zaběhl zajela
tam s celou svou družinou a
vŠickni ti jezdci počali celé políč
ko kříž na kříž prohledávali
Rybář Gazo který se svým sy
nem na blízKu pracoval chtěl jim
v tom zabrániti ale měl co utíkat
aby ho ta bujiá rota svými koni
nepřejela
Rybář pak sice šel na kůlu stě
žoval si že mu byla celá úroda na
jeho políčku zničena a Žádal za
to náhradu
Ale Fatinica jej s potupou od
byla a Omar mu hodil několik
piastrů které však Gazo hrdě od
mítl
"Proto se nyní vyjádřil ze by si
přál aby se mohl na té zpupné a
necitelné ženské pomstili
Jaso a Danilo použili hned toho
obratu a řekli mu že se mu nyní
k tomu naskýtá příležitost
Jaso mu ještě podal krátké vy
světlení a rybář byl ochoten vše
cko učiniti co mu bude možného
aby se na Fatinici citelně pomstil
Danilo se pak odebral s Jáno
šem a s Pekem ke kúleaby dávali
pozor zdali se v noci někdo tam
odtud nevzdálí
Ale nespozorovali ničeho
Druhý den ráno šel Gazo sám
do kůly kde byl jeho příbuzný ve
službě a od toho se dověděl že je
tam skutečně nějaký vězeB na
kterém prý jak se zdá Fatinici
velmi mnoho záleží a k vůli ně
muž prý Omar beg ze zlosti někam
odejel
Za několik hodin přišel Gazúv
příbuzný sám do jeho domku a
Jánoš Jaso a Danilo se bo otázali
zdali by mu nebylo možným za
dobrou odměnu toho vězně z kůly
vyvěsti
"Já bych se k němu dostat ne
mohl" odpověděl otázaný "atim
méně bych ho mohl z kily vyvě
sti''
Ale přece jim přislíbil ie se
pokusí tomu včzBovi as po a nějaké
znamení dáti
"Pak mu jen řekni slova: Já
noš Ada jezero — on tomu jii
porozumí!" pravil Jánoš
Asi o pu! noci přistála loďka
pod tarasem na témž místě kde
byl Jánoš v zápase s Izzettem zví
tězil Byli v ní Jánoš Jaso a Peko
kteří se pokoušeli po zdi nahoru
vylézti
Ale na tarase počali psi Štěkati
a hned na to se ozval lidský hlas
To bylo znamením ie se na
kůle koná bedlivá hlídka a proto
musili ti tři mulové s loďkou zase
odplouti anii by byli mohli uvěz
něnému Evgenovi nějaké znamení
dáti
KAPITOLA 6
Fatinica a Její vězeň
V jedné ze svých komnat s ori
entálskou nádherou zařízených
seděla Fatinica ve skvostném leh
kém úboru na divaně
Před ní stál Evgen Ernany na
kterého jak se zdálo její vnady
ani nejmenšího dojmu neučinily
Hleděl na ni Škaredým okem a
na jeho obličeji se jevil výraz
hrdého opovržení
"Což ke mni nemáS ani jiskřil
ky lásky Evgene?" tázala se Fa
tinicakdyž jí Evgeu u její sladká
a lichotivá slova neodpovídal
"Ne já tě nenávidím co zhmy
sinou a úkladnou ošemetoicikterá
ie opovážila dát mě svými pocho
py zákeřoickým spůsobem zajmou
ti! Pusť mě odsud a neobmezuj
déle mou svobodu! '
"To neudělám!" zvolala Fati
nica odhodlaně "Ta bledá že
ská kterou máš v Tamarici tě
nesmí rundy dostati Raději tě
usmrtím a sebe také nei bych
toho dopustila! Chce mě milo
vati anebo ne?"
"Již jsem ti řekl že tě nenávi
dím!" Fatinica přiskočila ku stolku
na němž leželo několik kusů zbra
ní uchopila handžár a v okamžení
stála zase před Evgenem a
vzkřikla:
"Buď lásku nebo smrt!"
"Ty jsi šílená!"
"Tím jsi mě jen ty udělal!"
vzkřikla Fatinica
"Ale měj přece rozum Fatini-
co! napomínal ji Evgen
Fatinica si však jeho slov ne
všímala a vzJcřikla ještě jednou:
"Rozhodni se! Buď lásku nebo
smrt!''
Při tom pohnula rukou jako by
ho chtěla bodnouti
Ale Evgen se na ni mžiknutím
vrhl a než se nadála vytrhl jí nand
žár z ruky
Aby nemohla křičeli sevřel jí
rukou hrdlo mrštil jí na divan
přehodil jí přes hlavu jednu z
medvědích koží která ležela před
divanem
Fatinica se zoufale bránila a
namáhala se aby si strhla s obliče
je těžkou medvědí kůži
Ale Evgen ji pevně držel za
ruce Strhl s ní Šálu kterou byla
opásána a tou jí spoutal ruce
Pak vzal s podlahy silný kober
rec a zabalil ji celou do něho
Fatinica se ani nepohnula
"Tys tomu sama chtěla šílená!"
šeptal Evgen a vzav k sobě hand
žár Který ležel na podlaze otevřel
s chvatem dvéře na taras a vyšel
jimi ven
Před ním se prostírala jako
zrcadlo hladina jezera a on na ní
jeřtě spatřil onu loďku kterou býl
již dříve z pokoje od Fatinice vi
děl Nyní také pozoroval že se
ta loďka ještě více ke kůle přiblí
žila a že stojí skoro přímo proti
ní
V loďce byli dva mužové
Nerozmýšlel st déle a skočil s
tarasu do vody
Poněvadž byl výborným plav
cem dostal se brzo daleko od ta
rasu Na loďce se nalézající mužové
musili jej hned spozorovati kdyi
skočil do vody poněvadž plula
loďka rychle proti němu Kdyi
se s ním setkala ozval se z ní Já
nošův hlas:
"Eljen!"
Evgen vylezl pomocí J inoše do
loďky a tato pak plula s velkou
rychlostí k malé zátoce u níž stál
na zadním konci domek rybáře
Gaza
Rybář stál s Danilem na břehu
a tento měl velkou radost když
viděl 2e je Evgen šťastně vysvo
bozen Peko byl na zvědách u kůly a
posud se nevrátil
Evgen se nyní otázal po Isken
derovi a dověděl se ie se vrátil
do Tamarice a ie jsou koně na
nichž tam byli Jánoš Peko a Jaso
přijeli na nejbližŠím pastvišti a
že jest především zapotřebí k nim
se dostati
Proto také Evgen na to naléhal
aby se bez prodlení na další cestu
vydali
Od rybáře se vypůjčil í es pušku
a dostatečnou zásobu náboje aby
byl pro všecky případy připraven
Zatím byl Jaso na blízké návrší
vystoupil odkud byla vyhlídka na
jezero a najednou zvolal:
"Pospěšteať jste již pryč! Zdá!
seže sem pluje několik kocábek!''
Danilo a Jánoš vzali hned Ev
gena mezi sebe a vydali se na ce
sta Za několik minut přiběhl také
Jaso a přidružil se k nim
"Šťastnou cestu!' zvolal za ni
mi rybář
Za čtvrt hodiny tam připlula
loďka s dvěma muži kteří se v
malé zátoce pátravě ohlédali
Počali hned na rybáře volati a
když tento s motykou na rameně
zvolna k nim přicházel otázal se
ho jeden:
"Byl jsi na vodě?"
"Jak se můžeš tak ptáti?" od
pověděl rybář "já pracuju na
poli jii několik hodin a obě moje
kocábky leií zde na písku''
"Což tvůj syn a tvůj čeledín?"
"Ti jsou již několik dní pryč
Šli do města prodávat sušené ryby
a vlastně by jii měli být zpátky"
Ti dva mulové se zase ohlédli
po okolí a poněvadl nespozovali
nic podezřelého a mimo to věděli
ie mi Gazo jen ty dvě loďkykteré
tam na písku ležely uvěřili jeho
sloTúm a jeden z nich se bo otá
zal zdali nespozoroval Žádnou
loďku na jezeře
"Ano" odpověděl Gazo "před
krátkou dobou jsem viděl nějakou
loďku s několika muiikterá vel i
kou rychlostí tudy plula ale dále
jsem si jí nevšímal''
Zatím plula k malé zátoce také
druhá loďka která oznamovalaii
dále napřed nějaká loďka ku bře
hu vesluje
"To bude nejspíše ta kterou
jsem před chvílí viděl" pravil
Gazo
Obě kondarské loďky rychle
nyní odpluly chtíce tu loďku do
honit! která byla v dálce viděna
Gazo se pokojně usmál a pravil
sám pro sebe:
"Naši lidé budou již odsud da
lekože jeti Kondaráci nedohoní!"
Zatím chvátali Evgen a jeho
druhové s neochablou rychlostí
dálea£ se konečně dostali na malý
kopec odkudž se především podí
vali na jezero a viděli že ony dvě
kondarské loďky ku vzdálenému
západnímu břehu veslují a že da
leko před nimi také nějaká rybář
ská loďka stejným směrem pluje
"Gazo je chytrá hlava" pravil
Jaso "On poslal ty Kondaráky
docela jiným směrem"
"Ale nevím zdali nám to bude
co plátno" podotkl Danilo "Po
dívejte se tamhle!"
"Při tom ukázal rukou ke kon
darské kůle
Od kůly klusaly jezdci Někteří
jeli po břehu jezera a ostatní se
hnali západním směrem k onomu
kopci na němž byli Evgen a jeho
průvodci stanuli
Když se z mraku prachu vyno
řili bylo mezi nimi také Fatinicu
pozorovali-která se leskla zlatými
a stříbrnými ozdobami
"Pryč odsud aby nás tu nespo
zorovali!" zvolal Jaso a všickni
běželi podruhé straně kopce dolů
"Kam teď?" tázal se Evgen
"Musíme hledět dostati se do
blízkého skalnatého pohoří kudy
nemohou jezdci projeti Tam v
tom pohoří jsou zříceniny nějaké
staré kůly a v těch se již budeme
moci i proti četným útočníkům
ubránili" odpověděl Jaso
Dle této rady se stalo
Byly to zbytky staré tvrzekterá
snad byla již za času slavného
Skanderbega od Turků spálena a
rozbořena a z které nyní zbývaly
jen některé kusy asi na metr vý-
sokých zdí Ostatní zbytky byly
jen křovinami porostlé hromady
rumu
Tamaričané si volněji oddechli
když byli do toho zbořeniště se
dostali
Ale za několik minut bylo sly
šeti od zadního konce skalního
výběžku hluk a koBskýdusot
V okamžiku na tom objevil se
na skalním hřbetu jezdec za ním
hned druhý a konečně třetí zírají
ce kolem sebe
Evgen a druhové jeho skrývají
ce se za zbytky zdí byli připraveni
k výstřelu
Po krátké úřadě kráčel jeden z
jezdců ke zbořeništi aby vypátral
zdali se v něm uprchlíci neskrý
vají Vylezl na hromadu rumu a
přes zeď nahlížel do zbořeniště
Nespatřiv nikoho chtěl se vydati
na zpáteční cestu když v tom Peko
udeřil jej kamenem do hlavy tak
prudce že svalil se mrtev dolů
Tím však prozrazen byl úkryt
uprchlíků a v brzku zahájen byl
útok na zříceniny jejž řídila divo
ká Fatinica První útok byl
uprchlíky Šťastně odražen a mrtvo
ly několika útočníků kryly bojiště
Fatiaica ve skvostném obleku
projížděla se mezi lidem svým na
bujném vraníku a pohádala jej k
dalším útokům Každý z nich
však byl odražen Konečně aby
Kondarákům dodala větší srdnato
sti hnala se před nimi proti zří
ceninám
Přiblíživši se k nim pobídla
svého koně a tento jako šípka pře
letěl s ní oa druhou stranu Ale
v témž okamžiku vrazil mu Jaso
do hrudi handžár a divokou Fati
nicu kteráž ležela poioomráčená
pod dokonávajícím koněm za
chránil Evgen před umaČkáním
Sotva že se však poněkud vzpa
matovalavytrhla bambitku a chtěla
Evgena zastřeliti Bylo jí v tom
však zabráněno a Jaso navrhlaby
byla uvázána k stromu a takto
skýtala jakousi záruku proti dal
ším útokům Kondaráků
Jánoš nečekaje na svolení Ev
genovo odepnul se zabitého koně
Fatinicina řemení a za několik mi
nut byla jím tato přes všeliký od
por svůj ku stromu přivázána a
sice tik že ji mohli viděti ti kteří
se z venku k zbořeništi přiblížili
Marně snažila se výčitkami
Evgena pohnouti aby ji
vazby zbavil marně výkřiky zlost
nými pohádala lidi své k opěto
vání útoku Teprve po dlouhé
úřadě odváiili se tito za tmy oble
ience přepadnouti a velitelkyni
svou osvoboditL Nel i pokus
tento byl bdělými uprchlíky pře
kažen a s velikou ztrátou odražení
Kondaráci soustředili se na konci
skalního hřbetu a odtud občas vy
pálili proti zbořeništi aby oble
iencům útěk překazili
Z toho soudili Evgen a druhové
jeho ie nepřítel čeká na posilu t
Kondaru Za tou příčinou zdvoj
násobili svoji bdělost - - - j
KAPITOLA 7
VjrTobozeni
Na kůle Tamarici panovalo vel
ké znepokojení a sklíčenost Isken
der odjel s malou družinou aby
vyhledal Omare bega požádal
ho bv Sílenému počínání sestry
své přítrl učinil a dosud ie ne
vrátil
Elena snažila se všemožně Ada
potěšili ve velkém zármutku o
strachu jejím a malá rodina Nikl
ty bega ještě večer rozmlouvala- i
znepokojujících událostech Právě
se chtěli odebrati na lůžko kdyi
vstoupil do pokoje sluha a ozná
rril že přibyl z pastviště Kany
pastýř s důležitými zpráNami od
Kondaru
Nikita rozkázal aby posel ten'
byl přiveden Zvěděv pak od ně
ho ie se Evgenovi podařilo z
Kondaru uprchnouti avšak že jest
s několika druhy svými obležen
ve zbořeništi staré kůly četnými
Kondaráky vedenými divokou Fa
tinicou a že musí v brzku pod
lehnouti přesile nedostane li se
jim rychlé pomoci
Pokrajováni bud
Co tomu říkáte r
My náblzluie Ji no storiluiu !:
kuftďý iríiHtt fcituru kierý iipniu i-v v
lefnn lék m Ha i'- Calarrb Cuib"
F J Chenuy a Co m-JIteié T lwi
My ní2epHani i-tw znali p K J C-fin-y co Iři
rikft a U7nváni lej sut poctlTÍIio % pt h'l
yého ve vW'h ) h rbchcxlnfrh 'raitmkoi-h
flnanfnř whupiK-lio k iiMvwrpiil JukétoťoUf
bcbolullio ruvkiKU Ju£ firma ucml
WFST á TRAOX
vriknoocnodnl lékárnici Tolulc U
WAUHXO KISAN M RVIN
velouL'ii lékiruífl Tiiledu O
Halí' Catarrh ('nre m nivi Tnltrnř o Li
íujlc riiuu iiii krev a liznl hlňny lwiv
loni oHlana wliirma Ka prodej u vw: i
Párník Cina"v Irfliv
UH' ťamlly pilulky Jmu nejlen'!
AIiRESÁU
ČESKÝCH SPOLKŮ
OMAHA
Ráf tMUcký ě 1 ZCBJ
od ifvisve pmidelné aebíte katdoú Čtvrte J
ůeJill v mCaicl o 2 h odp v iiul p Klepetky
oa IS a WlUlam ul Pfeda Jan Roslck taj
J V Malflk 1837 Ho 13 Stt A£et V A Boubra
da 1317 WUllama ulpokl Fr Macb
Lože Jan Hus ř 5 Ity tířfi 1'ytbla
odbívl gvé tchflze vidy prvn! a třetí středu v
niěiicl v 8 hodin veter ve (polkové miatnostl
v Sokolovně Emil Čermák Velicí Kancléř
6ia lana So 13th itr Fred Sláma K K 5 í
1707 Leavenwortb BL Václav Pflbvl M nl F
810 lllckury St
Těl Jed Sokol r Omaha
odbývá své pravidelné schůze katdý t a 4
Čtvrtek v meiiiťl veCer ve tvé miatnoétl 2229
So lath St Předseda Josef Mik tajemník
Karel špalek 1237 So I5th St úíotnik Karel
ŠUnlCka 1412 So Vita St Pokladník Ant
Novák
Podp Sokol Tyrš ě 1
udbjvá své schAze dvakrát měsiCné kaidou
lnmlilla poaděli v tuíiicl v ainl Mettovi
OeloroínI schůze odbývá ae 1 nudili v říjnu
polletoí acbnze 1 nedři I v dubnu a Čtvrtletní
i lednu a srpnu Předseda John Chleborad
mlnopředaeda Fr Bvojtek taj Anton Novák t
im So I4tb St ocetnik Josef Kaipar ITM So
13tá ul„ pokladník K Kunci 131t So II Sir
výbor majetku na S roky Jos Voptlka výbor
fiíetn! Josef Kašpar a Jos Moru praporeinik
Kra Jitek výp pr F M Milko dosorce PhHle
Svoboda náčelník A Kapek výp náC Simon
Rokusek sáwtup do fi N H Spolku Josef
Kašpar
Tábor Columbii i 69 WOW
odbývá sch&ie kaidé 1 nedf le a 8 dterý v
mcaici v siní p jos mepetky na Ul a wiiii
ani ulic) Vel konsul Frank Svoboda misto-
kOnsuL Frank Km'n nnblanílr rnk i
Semfn Uth ani Wllllaai klerk Karel Sti
mesa his ro min etr pravodci Jan Fiala
vnitřní atp44j 17 irl u u pi i
ItriAce Kra ok Vejvoda výbor majetku oa S
roky Karel StCpán
Tábor Kebraska ě 4771 Mffl
odbývá své pravidelné achssa kaMnn prvou a
vcw vouu v měsíci v (Mm noain večer
v síni pana Jana Hrocha Velicí konsul Josef
Fiala návodCÍ (has skrdlant bankéř Josef
Vopálka klek J hn Brázda Xttft So J6tb St
prtvodCt Chaa Smrkovský vnitřní stráž V
bolejl venkovní straž J HalaCka
Tábor Kebrasská Lípa ě 188 WOW
odbývá scb6ze druhé a Čtvrté áterý v mtslcl v
lni Hrochově Josef V Kaipar předseda
I7SU Un lit Ht Vím 1V1a41 Z
1310 So Oarfleld St John Šafář pokladník
io# nu iilb di a r piovaa taj ivm oO
Utb 8t Jak Marei pr&vodCt
Sbor VlantlsUra ě 29 JČD
odbývá seboze kaldou t nedCH v měsíci v So
kolovně o bod odp Vyalouáilá předs
Mane Michal IW6 Mason ul předsedkyně
J Wolesbenský náměstka Joeflna Machová
tajemnice Marie Rosický uCetnlce Nelila
Svobodovi pokladnice Anna Píťhová ďo
sorkyoě Marie Perháí výbor maietku Fraot
Fltlová Marie Stefan M Kapková
Sbor H Třída Soré Doby l 86 JČD
odbývá své ach&M kaldou I neděli v měsíci ve
hododp v siní Metsově Předsedkyně A
Cbleborád 1407 WlUlam ICetnloe Emilie Cble
borád 1410 Williams pokladnice M Zikmund
llrtO Ho I2tb L tajemolce Vilb Hartol mi
So iatn Bu
Sbor Kariba Urove ě 10
odbývá tré pravidelné ach&zevidyé neděli
v měsíci v Sokolské síni Předsedkyně Marie
Peáek 111 So I4tn St mfaumřed4kyně A
Krejet tajemnice Nellle Svoboda I21IÍ 80 13
St Dokladnlce Joale JaneCek 1110 WlUlam St
V K Aloisie Vallous první prtvodkyné F
Kolářdrubáprovodkyuě Marie Brázda vnitř
strál Aloisie Jindra venkovní atrái Mana
Jiránek vbor majetku Anna BuppertMsrle
Houkal Maria belchenbenr vyslankyně do
sjezdu Maria BoukaL lékal l)r L Svoboda
Pod sbor Sokolek Tyri ČI
odbývá své scaaae Jednou měaiCně a sice
kaldou d rukou aaděll v síni MnunrL Pfod
sedkoé Fraattěka KoaUký místopředsedky
ní Marie BeCan tajemnice Antonie Stejskal
2413 80 4ta S sir aCetnlce Marie Bilek N
a UDarbat M Uma ba pokladnice Aneáka Ma-
silek výbor kb Jet ku Fraotllka Štěpán a
aub wkii cvmi vjour nošena uusea a
Matkt Matějka doaorkyně Marie ftiha
Tábor MyrU éli 922 R 5 A
odbývá schází první neděli v městci v sokol
ské slnl rfedaedka Mary Houkal Bulalo
předsedka Fraot Konsek tajemnice Marto
trbaaek 1024 8 18 St pokladnice Aaaa
Zlikorský kanclířka Mary ínirkoveký Biarě
Pavla Hauselin vnlif strál U Hraký venk
stra Mary Pěchota výbor majetka Anna
Semik KVelechovaka A Stejskal: spolkvoý
lékař Louis Svoboda Mary Houkal vyslan
kyně do sjezdu Pavla Hanzello aaklovyal
Pra Lote I S28 AOCW
wdbtvá tvé pravidelné schla Lil středa
v měsíci v slnl p Koutukýbo aa 20 a Q allcl
Thomas Llsae Mistr Práce Mika Voleaee
dikivedoud An"'0 Kubát éVsorce Frank J
Fltto taj SUM řr Dvořák- éíetaíkil a
St Kudolnh Pallk poklad Joba Siiera
řrěvodíi V Ince ne Marei valtřni strilce :
rank Jarol venkova! atrái
Haj Palatové Dfcvě7 Enh Dřcrařek
Odbývá své srbtze kaMé poslední pondělf v
asMci v ssistaoeU p Laltaera aa SWé au ul
Barbora Bacek deeaojse porirfatcai Anna
Koka mlstiptedsedkai Kati Vocásek taj
JB7 80 TV s 1 1 Frantllka Plvoflka pokladnice:
Aaaa Vlach pr vodS Aaaa KreCek věštky
aě Joete Křenek valtřal strál Aana Hláv
ks venkovoi etrál Macdaleae PlvoSka Aa
VosAsek AaDAttoMalavaký výbor majetku