v
Pokrok západu
1 1
i
j '
x
-
?
f
ji :
i
PEKLEM E RÁJI
ÚTĚK DO SVÁTÉ ZEMĚ
(Pokračovánli
Evgen byl k tomu hned ochoten
poroučel se pant Vladanová jei
mu ještě jeduou avé politování nad
t(m projevila ie mu nemaže ve
tvém zámku pobytu poskytnout! a
doložila pak budeli jí možným t
domu te vsdáliti aby to nebylo
nápadným že své hosti v tom so
víza hnízdě navštíví
Právě v tu chv(likdyž chtěl Ev
gen se svým novým průvodcem z
pokoje odejiti přiběhla tam pan
ská jevíc na sobě velké uleknutí
a pravila:
' "Milostpaní do dvora se hrne
zástup lidí a křičí že jsou zde
beťárové Bylo prý jich několik
ve vsi a utekli prý do zámku
Evgen se zalekl a hned mu na
padlo že snad ti lidé jeho JánoSe
sem pronásledují
raní vladanová mrštila na
Evgena starostlivým pohledem
otázala se panské co se vlastně
stalo
Tato nevěděla nic jiného než co
byla z tobo křiku vyrozuměla
'Jdi dolu a vyptej se na to
pravila paoí Vladanová
Eveen byl jako na trní neboť
měl starost o Jánoše a také o Adu
"Musím pryč!" pravil k Eliá
šoví
"Tedy pojďme" odpověděl
tento
Sešli do síně a Eliáš řekl Evge
noví že musí jit do stáje pro své
ho koně aby zatím čekal v síni až
naS zavolá
Eliáš odkvapil přes dvůr do
stáje a Evgen zůstal v síni kde
stálo několik ženských které na
tu vřavu ve dvoře a před vraty
zvědavě se dívaly
Z řečí těch lidí bylo lze vyroz
uměti že mezi svatební hosti též
několik neznámých mužů se při
míchalo kteří byli za beťáry po
važováni a ti že začali s hostm
bádku jednoho že poranili a že
pak utekli Běželi prý směrem
zámku a jejich pronásledovatelé
prý viděli jak ve vratech zmizeli
Nyní je tam všude hledali
Evgen čekal v síni již čtvrt ho
diny a když Eliáš posud s koněm
nepřicházel sešel po stupních na
dvůr a ohlédal se pátravě po stáji
Na dvoře shromážděným lidem
to bylo hned nápadným Nikdo
ho neznal a z jeho obleku bylo
patrno že k domácímu služební
ctvu nepatří f
"Není to jeden z nich? ozval
se hlas
"Zadržte tobo beťára ať nám
neuteče!" křičeli někteří a pustili
se divokým rykem za Evgenem-
Tento poznal teprv nyní že ten
křik jeho osoby se týká a obrátil
se zpátky aby se zase dostal do
síně
Ale ti lidé z nichž byli mnozí
opilí ho najednou obklopili a
čtyři z nich se ho hned chopili
Proti takové přesile byl všeliký
odpor marným
r Jr "Beťár J Beťír I Jednoho již
máme!" křičeli jeden přes druhé
ho a vlékli Evgena který se jim
marně bránil k oné straně kde
byla ovocná zahrada -
"Ale co máte proti mně?" zvo
lal Evgen
'Oběsit tě chceme beťáre!"
"Ale dejte-si přece říci! Vy se
ve mně mýlíte! Já vás mohu pře
svědčili Že žádným beťárem ne
jsem!" -
"Drž hubu!" rozkřikl se naS
jeden opilec a chytil ho za krk
"Na strom s ním! Zde je provaz!"
Najednou se ozval mezi tou
vřavou bromový hlas:
"Ku všem ďáblům! Co se to tu
děje?"
-"Černý EHáir zvolali někteří
"Chytili jsme beťára!" křičeli
Mezi buřiči se nyní objevila
Eliášova obrovská postava
Tento si prodělával svými že
leznými pěsťmi cestu a pak zahří
' mal: :
"Ustupte!" :
"Chytili jsme beťára!" zvolal
jeden -
"Kde ho máte?1' tázal se hajný
pátraje jiskřícíma očima přes zá
stupy' -
Teprv nyní spozoroval Evgen
že jest Eliái na blízku a zvolal
nal: '
"Eliáši pomoz mí odsud! Ti
chlapi jsou jako zběsilí!"
Eliái jíl věděl kdo jej volá na
pcmoc Obrátil se proti zběsilcum
zabřímal na ně jiskře hrozivě
c~as: ' :
"Vy proklatá rototo není žádný
UTix! Pusťte ho! Cof myslíte U
j) vnuk mé matky beťárem ? Naše
f-~3ttivá paní nemá ae Žádnými
trirycw Eiiíi! Kliďte ae odaud
r : fis ta poanUal"
P t_LJ počal tvými železnými
' ~-i fa LiavíJi zaražených bu
' L Ir- lejsci - -
Cx l JLí ilrla tyl Ev-en
e i s t: "-:::r---trrw
Nyní tam přichvátala také pan
Vladanová když viděla do jakého
postavení byl její sestřenec se do
stal
Paní Vladanová pravila
vzdechem:
po
"Evgeneteď se snad ani odtud
nedostaneš"
"Já odsud musím a sice hned
Ti Šílenci by mohli také mou prů
vodkyní napadnouti"
Pak se obrátil k Eliášovi a otá
zal se ho zdali si trouíá odsud jej
vyprovoditi
'Jen ať mi ta rota přijde!" Eliáš
zvolal s opovržením "Pojďte
pane!'
Eliáš svého koně ze stáje vy
vedl a když byl Evgen ještě jeď
nou se svou tetou se rozloučil
odešel s Eliášem malou brankou
Oba se dostali bez další nehody
na ckryié místo kde Ada a Jánoš
s velkou starostí na Evgena če
kali
Také Jerda tam ještě byla pře
strojivši se zatím do jiných šatů i
učinivši na svém zevnějšku někte
ré změny že by ji byl nyní nikdo
nepoznal
Evgen oznámil Adě a Jánošovi
že jest pro něj i pro ně bezpečný
útulek již nalezen a představil jim
Eliáše co jeiich hostitele a ochráa
ce k němuž prý mohou míti úpl
nou důvěru
Ale vůči Jerdě která bvla tak
mnoho profi učinila byl poněkud
v rozpacích poněvadž si netroufal
o ní se zmínit ježto se obával že
by snad Eliáš tolik osob do svého
bytu přijmouti nemohl
Ale stará cikánka jej z těch roz
paků hned vyvedla a pravila:
"U mne a o Mirku se starat
nepotřebujete My se vrátíme k
našim lidem na které se můžeme
bezpečiti Jen jděte s Bohem a
buďte šťastni Já doufám že se s
vámi ještě někdy shledám neboť
v této zemi také nezůstanu Přes
hranice není odsud daleko a naším
domovem je celý svěť'
Vydali se na cestu Eliáš vedl
koně za uzdu a Evgen kráčel po
druhé straně Jánoš se přidružil k
E íášovi jehož drsnatý zevnějšek
e mu líbil
Nejprvé Šli po široké silnici a
pak zabočil Eliáš na jinou cestu
která vedla do lesa
K večeru dojeli k malému prázd
nému místu na němž stála stará
již velmi spustlá budova
"Již jsme na místě" pravil
Eliáš když dojeli až k samé bu
dově a zvolal silným hlasem: j
"Uršo pojď sem!"
Za chvíli se objevila ve dveřích
starší žena vysoké a kostnaté po
stavy Byla to Eliášova žena Na
jejím obličeji se jevilo veliké užas
nutí když spatřila svého muže v
takové společnosti
"Koho to s sebou vedeš Eli
áši? ' tázala se
Nové sovy do toho starého
sovince
Jsou to snad cikání?'1 tázala
se TJrša a hleděla na ty neznámé
osoby s patrným podezřením a
škaredým pohledem
"Ani pomyšlení zabručel E
liáš
Ada si odhrnula s hlavy šátek
že jí bylo viděti obličej pokročila
k ženě která na ni hleděla s užas
nutím pojala ji za ruku a pravila
lichotivým tonem:
"Dobrá matko snad mě odsud
nevyženetekdyž vám řeknuže jsem
od svých nepřátel pronásledována
a když vás požádám abyste mi
zde dopřála útulku"
Těmito slovy a svým prosebným
pohledem učinila Ada na tu ženu
hluboký dojem
Její pohled a obličej se vyjasnil
a ona se otázala vlídným tonem:
'Tedy nejste cikánka?"
"Ne matkojá k tomu plemenu
nepatřím které nemá žádného do
mova ačkoli jsem nyní také bez
domova a proto doufám že mou
prosbu seoiljaitě a nevyženete mě
odsud'
"Ne to se nestane !' zvolala
žena Já na vás vidím ze jste
dobrá duše "
Eliáš byl tou uáblou změnou
překvapen která se s jeho Uršou
stala a pravil:
"Zaveď naše hosti do světnice
a pak se postarej o to ostatní"
Pak vzal koně za uzdu a zmizel
s ním mezí křovím a rozvalinami
Urša pojala Adu za ruku poky
nula Evgenovi a Jánošovi aby Šli
za ní a zavedla Adu do vysoké
síně jejíž klenutý strop na mo
hutných pilířích spočíval
Po širokých kamenných a silně
vyšlapaných schodech se chodilo
do hořejšího patra
Urla otevřela jedny ze zavře
aýcb dveří a pobídla své hosti aby
vstoupili do vnitř
Tito vetli do světnice která
patrně hajném a jeho ieni za
obydlí sloužila Celý nábytek ▼
této jizbl sestával z hrubého stol
několika lavic a židlí
U klenutého stropu visela ple
chová lampa a u jedoé stěny blíže
zděných kamen stálo na polici ně
kolik kusů kuchyňského nádobí
které bylo čistě vydrhnuté
Evgen ie ohlédl kolem po té
chudičké světnici a pravil:
"Přece je to obydlí"
"Aspoň tak pěkné jaké jsem
měl ve své staré chatrči u Oroše
doložil Jánoš
Za chvíli vešel Eliáš do jizby
pozdravil své hosti a pravil pak
ku své ženě:
"Teď se podíváme jak to vy
padá nahoře v panském pokoj
Již je tomu asi rok co jsem tam
nebyl"
"Bude to tam asi špatně vypa
dat ' doložila Urša "Bude tomu
snad již ao let co tam z panstva
nikdo nevkročil
Urša rozsvítila lampu a vyšla
Eliášem ze světnice
Tento se tam teprv za dlouhou
chvíli zase vrátil a pravil že
um nanore sice přece lépe vv
padá než v jeho bytu ale že tam
musí jeho žena dříve trochu po
klidit
Ada se nabídla že jí pomůže
Eliáš ji zavedl po širokých xho
dech nahoru do velké předsíně
otevřel jedny dvéře
Urša proti ní pokročila podal
jí ruku a pravila:
"Eliáš mi již všecko řekl a já
myslím že budete spokojena mi
lostivá paní K nám nepřijde po
celý rok nikdo každý se aás stra
ní a my také nikomu nic neřekne
me kdyby něco na nás vyzvídal
Buďte bez starosii My pro vá
všechno učiníme co budeme moci
neboť víme že je to přáním naši
milostivé paní"
"Já vám důvěřuji 'pravila Ada
vlídně
"To také můžete" dotvrdila
žena "My jsme sice chudí lidé
ale poctiví"
KAP XXII
Bílá paní
Byl již třetí večer co Ada a Ev
gen ve starém na polo rozbořeném
zámku Koraygradu se nalézali
Ada seděla se starou Uršou
panském pokoji při slabém světle
lampy která stála na stole a tato
jí vypravovala dlouhou a tragickou
historii o dvou bratřích Karlu
Bélovi šlechticích z Kornygradu
která se končila tím že byl divo
ký Bela svého bratra a jeho spa
nilou manželku Giselu zavraždil
když jej byl tento při jeho pokusu
o únos Gisely přistihl
"Ukrutný Bela pak docela zmi
zel a zámek Kornygrad zůstal od
té doby neobydlen doložila sta
rá Urša ku konci svého vypravo
vání "Z pozdějších jeho majet
níkfi toho zámku již nikdo nepou
žíval Zámek časem zpustnul ně
které jeho části se rozpadly
rumy a jen v hlavní budově která
posud stojí bydlil v přízemku
hajný právě tam kde také nyní
my bydlíme V pustých chodbách
a pokojích se zahnízdili netopíři a
sovy Také prý se tu zjevují v půl
noční době strašidla a sice nějaká
temná postava o níž okolní lid
tvrdí že je to duch ukrutného
Bely a bílá paní kterou považují
za ducha zavražděné Gisely My
jsme zde již dlouhá léta ale posuď
jsme zde žádných strašidel neví
děli "
"To jsou příšerné věci'' praví
ia Ada a zachvěla se "Mne tu
nyní skutečně pojímá hrůza
AspoS kdyby tu byl Evgen a váš
muž!"
cuate oez starosti oni se
musí již co nevidět navrátit" pra
vila Urša
Hajný Eliáš a Evgen byli totiž
před večerem s puškami a velkým
vlčím psem do lesa se vypravili
aby stopovali vlka který byl pře
dešlého dne na blízku se objevil
Jánoš s nimi nešel a nyní bez
pochyby ve stáji u svého koně již
spal
Asi za půl hodiny po odchodu
Eliáše a Egena se strhla strašná
bouřka spojená s velkým lijákem
prudkým větrem a stálým hřímá
ním která trvala několik hodin
To bylo příčinou Že se tak
dlouho nevraceli Mírnili scho
vali na pasece do boudy a tak
dlouho tam zůstati až se bouřka
přehnala a přestato pršeti
Toska byla dosud u paní Vlada
nové na zámku Ivanovu a nudila
se tam dlouhou chvílí neboť tam
již neměla žádné společnosti s
kterou by byla se mohla ba viti
Umínila si tedy vydati se na
další cestu ku svým známým na
zámek Mokrini a čekati tam až
obdrží od hraběte OroŠiho zprávu
kdy a na kterém místě se spolu
setkají neboť chtěli podniknouti
cestu do Cařihradu a pak do Jeru
salema Paní Vladanová jí zapůjčila svůj
kočár a dala jí s sebou silného a
spolehlivého sluho který ji měl až
na zámek Mokrini doprovoditi
Tento zámek byl od Ivanova as
tři hodioy vzdálen cesta vedla
skoro samými lesy byla velmi ne
pohodlná a také poněkud nebezpečni
Konečně dojeli k zámku a kočár
stanul před vraty
Toska z aěho vystoupila po
kročila k vrátnému jenž proti ní
přicházel otázala se ho zdali je
jeho panstvo doma
"Naše panstvo někam odjelo''
odpověděl vrátný jaksi nevlídně
"Kdy přijede?"
♦To nemohu říci Snad až za
několik neděl'
"To jest mi nepochopitelným''
pravila Toska "Já jsem jim přece
psala že k nim přijedu A oni od
jedou a nedají mi o tom ani vědět
Stará paní je také pryč?1'
"Ano"
"Toť zrovna tak vypadá jako
by mě tu nechtěli míti' pomysli
la si Toska a pravila pakobrátivši
se ke kočímu:
"Pojedeme zpátky do Ivanova"
"Ale prosím hned to není mož
ným" namítal kočí "Já musím
dříve pokrmit"
"Snad jest tu ve vsi nějaká ho
spoda kde bychom mohli pro ty
koně něco dostati?'
"Ano hospoda je zde'
"Tedy tam zajeď!"
Toska a její panská Jelka vsedly
zase do kočáru a kočí zajel před
hospodu Zde vypráhl koně a za
vedl je do Rtáje
Toska vystoupila z kočáru i
3't _ - V
posaaua se prea nospoaou na
lávku
"Co budeme teď dělat milost
paní?" tázala se Jelka
"Pojedeme zpátky do Ivanova
Já tam zůstanu ještě přes noc a
zítra odjedu'
Poručila kočímu aby zase za
přáhl
'Ale na cestě nás zastihne bou
ře milostpaní" namítal kočí
'To je jedno Já pojedu!" zvo
lala Toska netrpělivě
"Jak ráčíte poroučet milostpa
ní Snad se nám ieště Dodaři do
# ar
Ivanova se dostati než se ta bou
ře strhne '
Kočí hned zapřáhl Toska a Jel
ka vsedly zase do kočáru a tento
vyjel ze vsi a zabočil na cestu
Ivanovu
Brzo se strhl náramný liják a
silné hromobití S oblak se jen
lilu a Kioupy s deštěm padaly s
ohlušujícím rachotem na kočár
Konečně dojeli za neochabující
ho deště a hřímání k lesní krčmě
níž bylo velmi hluřno i bylo
tam také slyšeti vrzání na housle
Kočí i sluha byli již s kozlíku
slezli a volali na krčmáře
Když terto konečně se objevil
poručili mu aby opatřil místo pro
koně kde by byli před deštěm
chráněni
Zatím co kočí a sluha koně pod
kolnu zaváděli seděly Toska a
elka v kočáře
Konečně z něho vystoupily a
krčmář je zavedl do Šenkovny jež
byla naplněna kouřem a odporným
výparem a byla až do černá za
čouzená
Prodělávaje jim skrze své hosti
cestu dovedl je k prázdnému sto
lu jenž stál v koutě a u něhož
bylo několik hrubých židlí
V jednom koutě bylo ohniště
na němž hořel pod zavěšeným kot
lem oheň Poněvadž tam byl těžký
vzduch nemohl kouř komínem
nikati a válel se jako husté mra
ky u stropu
Mimo to tam hořela u stropu
visící lampa
Toska a Jelka si musely držet u
nosu šátky aby se tím kouřem a
smradem nezalkly
Byla tam společnost nejsprost
šíbo druhu z větší části cikání se
ženami a s dětmi' kteří tam byli
před bouří se utekli
Nyní se zase otevřely dvéře a
do krčmy vešla žena vysoké a
kostnaté postavy majíc na hlavě
velký šátek pod nímž bylo viděti
jen malou Část jejího obličeje a
několik chundelů prošedivělých
vlasů
Oči měla černé a pichlavé Její
promoklé a blátem postříkané šaty
prozrazovaly že musela v tom li
jáku dlouho se paebtiti
Najednou utkvěl její pronikavý
pohled na Tosče kteráž sklopila
oči jako by ji nechtěla viděti
Byla to stará cikánka Jerda již
Toska ovšem nepoznala
Cikánka hleděla na ni upřenýma
zrakoma a najednou zvolala njf-
šerným hlasem:
Běda tomu domu v němž se
chce zlý člověk před bleskem u-
rýtil"
Toska sebou trhla uleknutím a
pozdvihla oči
Seděla na židli jako strnulá
hledíc na Jerdu vyvalenýma oči
ma "Bídná záletnice!" zvolala opět
erda "Ty jsi vyssála jako upír
ze své nevinné oběti krev a zničila
jsi svým jedovatým dechem její
šustí a její život Ty jsi upír!"
V krčmě nastalo ticho když
erda tu kletbu na Tosku proná
šela
Toto obvinění mohlo býtí pro
ni osudným neboť panuje v již
ních Uhrách a zvláště v Banátě
pověra ie upírové t lidí krev vy
ssávají i
Dle této pověry vycházejí jistí
zemřelí noční dobou ze tvých hro
bu proměňují se v podoba rozlič-
ých zvířat a vyssávajl živým
lidem těla krev kteří pak chřad
nou a brzo umdají
Proti zhoubným účinkům tako
vého upíra může prý se člověk jen
tím zachránili když se ještě v čas
vypátrá v kterém hrobě uofr leží
když se jeho hrob otevře a když
se mu vrazí do srdce kůl anebo
když se jeho tělo ranami z pušek
prostřít f
Dle této pověry nejsou prý těmi
upíry pouze mrtví nýbrž také živí
kterf prý mají tu příšernou moc
ze mohou lidi které si za oběti
vyhlídli nejen vyssáním jejich
krve umořiti nýbrž také pouhým
dechem nebo pohledem jejich
zoravi zniciti
í~ _ t _ r v %
j mituvycn zívyen upírech se
vypravuji příšerné historie a v již
_ 1ILJL _ n
uivii unucn a v esanate není ani
snad jediné vsi v které by takové
prisery již nestrašily
Pověra jest nejnebezpečoějším
nepřítelem člověčenstva který ii
k nesčíslným zločinům podnět dal
a nad kterým musí vzdělaný člo
vek nrozou se zachvěli
ťroto také byla tou cikánkou
pronesená slova ta nejnebezpeč
nějŠÍ jež v takové společnosti pro
nesu mohla
Také bylo hned viděti že
lidé mužové a ženy bázlivě od
Tosky ustupovali a že krčmářka a
některé cikánky děti do nejvzdá
lenéjSího kouta od ní odváděly
aDy jim nemohla ani dechem an
pohledem uškodili
Také někteří mužové na Tosku
již hrozivě pohlíželi
lato však posud nechápala
jaké osudné následky by to mohlo
pro ni míti poněvač mezi sprostý
lid nikdy nepřišla a neznala jeho
pověry a obyčeje
Také krčmář pohlížel na Tosku
příšerně jiskřícíma očimapři čemž
se cím dál tím hrozivěji škaredil
"Běda! Běda!" zvolala zase ci
kánka dělajíc rukama ve vzduchu
posuřiky jako by Tosku co zlého
ducha zažehnávala
Tato posud mlčela
ani se ne-
hýbajíc
Ale sluha který jí byl dán za
průvodce a ochránce upamatoval
se nyní bezpochyby na svou po
vinnost a poněvač znal tu pověru
a věděl jak nebezpečným mohlo
by to obvinění pro Tosku býti u
znal za nutno zakročili
Dupnul zlostně na Jerdu i
vzkřikl:
"Mlč pekelná čarodějnice sice
ti zakroutím krk!"
Ale nyní se strhla mezi pestrou
tou společností bouřlivá vřava
všickni se ujali ohrožené cikánky
proti Tosce a ejísnu průvodci t
křičeli:
"Pryč od ní!"
Někteří mužové se vyřítili proti
sluhovi a tasili nože
Všecko nyní křičelo a zuřilo a
mezi touto divokou vřavou se ozý
val cikánčin pronikavý hlas:
"Běda! Běda!"
"Upír! Upír!" křičeli jiní
"Roztrhejme toho upíra !"vzkřikl
jeden
"Vražme mu do srdce kůl!'
zvolal jiný
"Ano ano udělejme to!" kři
čeli někteří a všecko se hnalo již
k Tosce
Tato nyní vykřikla uleknutím
když viděla jaké nebezpečí jí
hrozí : '-i " ' -'
Sluha vytrhl šavli z pochvy za
mával jí proti útočníkům a zahří
mal:
"Ustupte zpět a chovejte se
pokojně Pakli se někdo z vás o
pováží hosti naší milostpaní obtě
žovali nebo jim ublížili toho na
místě skolím!''
Někteří křiklouni se zarazili ale
jiní tím více křičeli a proklínali
Nyní vystoupil v popředí krč
mář drže v ruce velký nůž a zvo
lal kouleje hrozivě očima:
"Kliď se z mého domu upíre
sice ti vrazím ten nůž do srdce!"
Toska se nyní vzchopila a zvo
lala běžíc ku dveřím:
"Pryč odsud Zapřáhněte!'
Nyní se zase ozval ' cikánčin
hlas:
"Běda tomu upírovi který při
vedl hraběnku Adu do hrobu!"
Při tom udělala rukama prudký
rozmacb Že jí spadl Šátek hlavy
a že bylo nyní viděti její osmahlý
úbíičej a její příšerně jiskřící oči
které na Tosku upírala
Jelka vykřikla zděšena když
ten obličej spatřila:
"Svatá boží rodičko! To je
Jerda!"
Také Toska se na tn cikánku
ještě jednou podívala a zachvěla
se hrůzou neboť byla dosud se
domnívala že jest Jerda mrtva
Vyrazila ze dveří a Jelka násle
dovala za ct
Kočí vyběhl za nimi a sluha zů
stal posledním aby kryl jejich ú
stup Toska a panská skočily honem
do kočáru a sluha zůstal ve dve
řích vytasenou šavlí a nepustil z
krčmy nikobo
Kočí honem zapřáhl rozsvítil u
kočáru lucerny a vsedl pak na
kozlík
Teprv nyní odstoupil sluha ode
dveří a posadil se na kozlík
Pak se jelo lesem dále
Konečně přijeli k potoka kde
byl dříve chatrný mastek
occsoocsocaooocccoocaooDo
□
o
o
□
□
o
o
□
□
o
o
□
□
o
o
Kyselina močová v krvi
pieobNje
Revtratiemus
DRA PETRA
tttxt tilo kywllxy rftroicxM ceifta
K OMttal umu srittakfe Jedaittll
aaest sHao admaJcts-H:
Dr Peter Fahrney 112-114 S Hoyne Ave Chicago
□
ODOOOnOOnOOOOOODDOODDOODO
Ale nyní tam nebylo po můstku
ani památky Rozvodněný potok
jej odnesl a valil se nyní plným
korytem
'Ku všem ďáblům!" zabručel
kočí "Já si to hned pomyslil že
ten můstek čert vezme Teď se na
druhou stranu nedostaneme"
"Co budeme dělat?"
"Nezbývá nám nic jiného než
eti zase zpátky třebas až do
Mokřině na tu hospodu kde jsme
krmili"
"Já nechci o Mokrini ani sly
šel!" pravila Toska
'Pak by bylo nejlépe'' podotkl
sluha "kdybychom jeli na ten
pustý zámek— Kornygrad se tuším
jmenuje Udsud tam nemáme da
leko a pro koně jsou tam stáje ač
nevím zdali je posud nad nimi
střecha"
"Ano pojedeme tam" přisvě
čil kočí a obrátil pomocí sluhy
kočár
Asi za půl hodiny stanul kočár
před zámkem
Kočí a sluha slezli s koilíku
tento pomohl Tosce z kočáru vy
stoupit! a zavedl ji s Jelkou do
průjezdu
''Račte zatím počkat zde'' pra
vil "Já půjdu tamhle přes dvůr a
zavolám na hajného Eliáše aby
nám otevřel dvéře u domu
Šel přes dvůr k hlavní budově
zabouchal tam na dvéře a volal
Eliáše
Ale musel ještě několikráte bou
chali a volatí než se Eliášova
žena s lucernou ku dveřím přišan
tala a otázala se:
"Co chcete Eliášovi?"
"Aby nám otevřel!" '
"On není doma a já vás sem
pustit nemohu poněvadž nevím
kdo jste a jsem tu sama''
"Já jsem Mikuláš ze zámku
vanová" odpověděl sluha "a je
tu v kočáře dáma která je hostem
u naší milostivé"
To je něco jiného Počkejte
hned vám otevru"
Urša příliš nespěchala Postavi
la lucernu do kouta na zem a pak
odstrčila na dveřích těžkou dřevě
nou závoru
Mikuláš vzal zatím od kočáru
jednu hořící lucernu a vyše! s
chvatem do síně
Toska a její panská tam vešly
za ním
Nyní poručil sluha staré ženě
aby opatřila pro ty dámy nějaké
lušné místo kde by mohly do
rána zůstati
tm
ni} tu jméno mifcia nemáme
mimo Dii byt a tam se jim snad
nebude líbit' namítala žena
lf- _ I v
ve vsi sysiovne dv se iim
ovšem nelíbilo'' zabručel Miku
láš "Ale nahoře je panský pokoj
— doveďte nás tam
Ale tam je všecko ve velkém
nepořádku pravila žena "Dříve
bych tam musela všecko do po
řádku uvésti"
Tedy pojďte a udělejte to!"
Ale to bude trvat velmi dlou
ho Již je tomu mnoho let co tam
nikdo nevkročil a také by si nikdo
netroufal přes noc tam zůstatipo
něvadž tam straší"
Hababa — leda hrnec s kaši!''
achechtal se sluha
'Nesmějte se tomu Mikuláši
Což jste o tom ještě nikdy neslyšel
že se zde zjevuje bílá paní a Černý
muzř
"To jsou báchorky'' usmál se
sluha
"Ale to snad přece také víte že
byli před mnoha lety nahoře v tom
panském pokojí ft!chiičsa Gisela
z Kornygradu a její manžel Karel
od jeho mladšího bratra BelyjenŽ
byl velmi zlý člověk zavražděni!
Ta bílá paní která ie zde zjevuje
jest duch zavražděné Gisely a to
Černé strašidlo které zde v noci
slýcháme stéoati a skučetije duch
jejího vraha Bely"
"Laryfary! My se těch duchů
nebojíme Jen nás tam doveďte 1"
pravil sluha netrpělivě a pokročiv
ku schodům zakýval na Toska
aby šla za ním
Urša se třásla strachem že ti
lidé nahoře jeho svěřenka najdou
ale již jí nebylo možným je za
drieti
Toska á její panská stoupaly za
Mikulášem a ra Uršou po scho
dech nahoru a každou chvíli se
zarazily když zajlechly temné
houkání jel se na hořejší chodbě
ozývalo
Hajný Eliái měl Um totil na
zadním konci chodby na řetízku
ovázaného velkého výra jenž tam
v noci houkal a řetízkem v fetea-
□
O
O
□
a
o
o
a
a
o
o
a
a
o
o
□
ném kruhu chrastil což se ovšem
v noční době velmi příšerně vyjí
malo "Slyšíte fy duchy?" zvolala
nyní Urša chtíc je ještě v posled
ní chvíli zadržeti "Jděte zpátky
ať se vám tu nic nestane!''
Nyní se ozval z předního sálu
temný výkřik
Ale Mikuláš se tím nedal za
strašit! a vrazil do dveří
V předním sále bylo světlo a
Toska i panská které stály ve
dveřích spatřily tam u zdi bílou
postavu jež tam stála vzpřímena
a zdvihala proti nim hrozivě ruku
Toska sebou trhla zděšením a
vykřikla:
"Ada! Ada!''
"Hraběnka Ada!" vykřikla také
panská a obě se daly na útěk pá
díce po schodech do dolejší síně
(Pokračování bud)
ADHESÁŘ
ČESKÝCH SPOLKŮ
OMAHA
Rá ValMký i 1 ZCBJ
od áiT tiBideln Kibiu ktďdou étrrtc j
neJřll v mfiiicl o 2 h odp v tinl p Klepet k
na 18 Wllllum ul l'fi J„ ňbf
i V Matek m 80 1 Ht diet V ASoQbr-
! 1817 WllltannulDokl Fr Mach
Loie Jan Hus ř 5 Rytířů Pjthla
odWáv ichtze vidy prvni a třetí atFedu
uiěetcl 8 bodln veier ve spolkové místnosti
J 8Ío'2rní J'mtt fy'"' ved Kancléř
' W 80 13th Sir Fred Mláma K U 5
1707 Le&venwnrth Hl VL-U P)ihl u „ u
810 Hlckory t ' '
Těl Jed Sokol v Omaha
odbfvi ave
?ravldeln senoze kald la 4
Hici vefer ve tré místnosti S2SS
čtvrtek m
So lijth St Předseda Josef
Mik tajemník
Karel Špalek 1287 80 IMh St
aíetnlk Karel
Pokladník Ant
fttínlf ka 1411 So 1310 St
Novák
Podp Sokol Tyrš ě 1
?Ib'7ÍT Kbi" dvakrát mesitná kaidou
Jneděll a pondélí v měsíci v síni Metrová
0 orcrfnIschQodbfvá 1 nedíll v říjnu
p& letníscb6)inedíllvdubnii a ítvrtlitni
("SLf "JTO fwlWaJobBChleborád
místopředseda Fr Svojtck taj Anton Novák
1MB So Htb St áietaik Josef Kaloar I7H1 Hn
1 Ji_u'- P°l1ln!k P Konci 131tBo l str
Metní i Joeef Kalpar a JoV Merts prapnlk
Krajíiek vyp pr F MaslUo dosorce PUlTkp
Bvoboda ntteloik A Kapek vyp Báí Slmoo
Kaípir B d0 C- H "Polkn Josef
Tábor Columbus é 69 WOW
oúb?T "j"6 kM 1 nedřle a S áterý v
S?J?"i°'i "'"'k Svoboda místo
konsai Frank Bemn sl pokladník Frank l
""ka Klí Po I3th Str přivodil Jan Fiala
vnitřní stráA-B viní oLi „Ii
trálc Frank Vejroda vfboř TaJetkJ Š
roky Karel Štípán
Tábor Nebraska l 4771 MWA
?lSlí Pravidelní schiw katdoo prvou a
třetí středa v mísící v osm bodlo veear
v siní pana Jana Hrocha Velící konsul Josef
w 'fiií 'W11 '"ř- Skrdlant bankéř Josef
klek Jnn Brázd tm 80 Iftth si
prívodcl Ubas Smrkovsk vnitřní strál f
Dolejl venkovní strál J Halaťka
Tábor Xebramká Lípa ě 18 HOW
odbývá sctaSiJ druhé a ítvrte d terý v měsíci v
ilnl Hrochově Josef V Kalpar nredanda
1734 So 13 8t Vác Doiej7 m"ujpffi£
la 9řSeM Bt" JohB pokladník
Ilias fo Uth 8t A F Movák taC 1S fc
UlbSt Jak Maře průvodíí w
Sbor Vlastislava i 29 jCo
odbývá scbnxo kaádoa S oedeil v měsíci v 8o
Mnrenl? I1- VylonílláCpreSt
i wiJ!!? Yt "? Mnn'- Předsedkyní
LčZ'?£u£cfni'Slttki'!aa Machová
tajemnice Marie Koslcký ácetnice Nelilo
Svobodová pokladulce Anna Pírhová do
sorkyoí Marie Pecbáí výbor m a letku Frao
Fltio vá Marie StofanM " K apkorá
Sbor Hvěsda Itoré Doby ě 86 JÍD
( hod odp v síni Metaová Pfedsedkvoá A
fiIl[mmto P°k'dnl M Zikmund
Soiath Bu "'n Vlili Bárto IW
Sbor Martha tírore 10
odbývá (vá pravidelná scbttevldvé nedáli
7 Jilské (ol Přsia? Mail
Pelet laul Bo Mttt Bt mlatapfedaeakiae A
řLfi"?"" BvoBoda mÍ8ol'
v řAi!!50IC'iJS'leře!t JI'Wllllam St
ikiii í Jí' Yto£ H"ai Prftvodkyná ř
Kolářdrnbá nrhnuMiwil wí u-_
trii Aloisie Jindra venkovní stréJ Marie
Jiránek víbor niafetkn Anna Ruppert Marie
BookaJ Marie Uen „JíkZBl £
sjesdu Mane BoukaJ lékal Dr L
Podp sbor Sokolek TrrS ( 1
odbývá své acbSae Jednou měsíčná o alt
kaidou druhou nedtll valní uMfl
ídJÍBÍřríVk Kootský místopřeďsedky-
uimE fižSťb i1??0" ""o Plakal
ríi 1 £ Jr "v íisiaSe nane Milek N
Charles 8t Omaba pokladnic Aneáka Ma
silek yfbor majetku Frantllka Stepáa o
Anna Bílek ttetol výbor Bočena Duiek a
Maria MaUjka dororkyne Maria álba
Tábor Myrta Čís 922 R li 1
odbývá schí ji první neděli v měsíci v sokol-
í "'St íeá?edk'1 Fř- Kousek místo
předaedka Julie VoUva tajemnice dlríi
Zlákovský kandířka Mary Smrtovaký mi"
Pavla Hanseiín vnitř mu b ui'
strU Mary Pěchota výbor májou Ao
K2 V "B?ká A Stejskal: spolkvoý
lékař Loul Svoboda Mary Houkal vyíin
kyná do sjexdu Pavla Haotrllo místovst
Prrha Uie ě 128 AOC W
odbývá ová ors videi né ach tas 1 a ~i
V měSÍCl V slili Í7 Knatakh n -iTr
Mistr P-i uil'
ano vedoucí
douo'- ' Kubát dosorce Frank J
1 ř iř'- OroHk áeetaik Sl
Rudolnb Palik poklad Joba ílra
nu
S Ht
při vod íí Vincenc
rri
i atrásca -
Háj Palašová Dřovo? Irák DiWek
uanyvo svs sehsse kaádé poslední pondělí v
léooMrtaostlB LaltaeVa aa SoU ao ul
b — T -V " - WWU Ml
"n Sien QBU 1S IlOriKOlca' Anna
Koka mitiBfeÁstk kZíTZzZZi'!
Sv7lait st: Františka PlvoSka BnkiT':
r!kJJoť ¥ ětky:
r 7"ji vbiwii nras Anna lltáv
ijf0!"' F1oSkaT AÍ
?aaaeb Aana Soběslavský TJDOr „£tbj-
lsvt trvala vylěftsay 7ěchTUv
HlaťaDraaa Man
JMaaaesmiai oiírinl n
fl-ěll -srvaaskoatsn otrtítllad
"O Uauv-
saaraa
i
11
t
