Image provided by: University of Nebraska-Lincoln Libraries, Lincoln, NE
About Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920 | View Entire Issue (April 10, 1901)
ii2řít írzrweuarwss) átfkktti&Uzvai£- 1 Pokrok nápadu t v " ' a w t i i Qtk - & i 1 U Jarní nemoc rozpozná m matným pnclteiu stráta energ-le xtráta ebutl k Jídlu a ikaienm ialudkrm K&boijjijjioC JATER Or August Koenig's Hamburger Tropfen Jtou ncjlepSím ipeciřickyin prostředkem proti vSem ne mocím ledvin a véasnéjich použiti zatměni JUé vyléčení 80000 akrů pozemků na prodej The North Wisconsin Colonlzation Co of Superior Wžs _ — _ fJOBBBŠír- prodá vámposemkyza cenu kterous dvouletá vae nájemná v Iow8 neb Nebrasc varn taoUti Pomyslete: Jedinká ároda zaplatí cenu vaiíeho pozemka Nejenom h?S?j! hJÍÍ niz°?- 1 Pjxlminky platební Jaou příznivá Pláw spoMnoxtl buďto do blavni úřadovny do West Superior 17 Wl Bulldlng aneb do poboíuí úřadovny SO So 13th St Omaha Neb I IIAMBURSKO-AMERICKA LINIE Společnost tato udržuje eelý rok pravidelné spojení Evropou dvou : Šroubovými iedřml NejryclilejSi jízda z Jiew Yorku do Hamburku Lodí odjíždějí re čtvrtek t sobotu Hambursko Americká Linie lest neistaraf Nřnwbí Trn_t„iw d„„_i vební SpoleCnost a vlastní m lodí "~v jUu unuiurui paruiay zanrnujici 84 (lvousroubových parolodí VffrnÍXV PS Plodl ne' j isvuu! vyuicuuc (jfepmvu a cen oorane se na HAMBURG-AMERICAN LINE Paroplav Spol Sev Po parolodí:b expresních moře za 5 dni is — "-rží~Píeplavnl oenylv Po parolodích eipressnlcn z New Yorku do Břemen řviuu ťiakuciujruii z ew lomu ao Břemen 30 qo Po parolodích exprewnlch z Břemen do New Yorku ' $38 60 P° p?0!? pravidelných z Břemen do New Yorku !"] taciso šVHlavnl úřadovnangij OELRICHS & CO 5 Brpadway New York Pn nnl(l _ VT tr _ -Hlavní jednatelé pro západil— 44 á JBa M ti lil aiiXFHiiiK & nn Lca-Glass-Andrcesen Hardware Comp prodávají tb velkám Tlačené vyrážené a lakované plechové náčiní — Cínovaný plech aéiězn peh a sovové zboží — Oatnatý drát hřebíky nožířské zboíí bicykly střelné zbranfi náboje asportovské zboží Hamej nlitw - : ŽENA §S PIVÍ Queen L Setři práci neméla by bítl erv knebí 16 nnt& a takti i i ] 10 drobtu velkosti --lil =r I 3v— íkaom " I ' TJrrT i 1 : I Rychlým letem 1 I ilři B9 po oeidi Spoj Státeck zhonbmý epfltel jIfyirlní2)rf a_ 1 u uuuuu u uiwn yr v — — — — — —a xií ' ohroiají itvotyattsttofeá Kaxdé zasiedbétilanáže m t — d Jaksmlle pexornjet pffxuky auuttueaf ▼ypařt ! tm awe atolty v vod do které dite trocha tnieté Hoř elo vypijto koflík feorko taoaoauidy veztaoto dvi 0 %l Sevcrcvy Tebletky prcti Pak afokatto v teplem pokoji a dobře ao přikryjte Hleďte nyata ae diklednt spotUL Drahy oea kořte tabletky podle aevoda a mimoto za i Cwtoffc? í™n pro který aaatoeaé prtdaiky zhojí veškerý fclea vypadl a a&al djcháal aeadaým a pravkMaým z vlasti dime-U aai czvzr:v3 1: mim v viM tismttotiky vypsadl Hlt pnUki ro pUoo 23 v±aca taskýflli cZiTCitG cjv5 ttim'1 majících úhrnnou snosnost 541083 tun85 z - s-v jeana tem - nšmeckéiio Lloydu nejrychlejší jízda přes hodin a 10 minut „ $3800 oa DEAraOBN Street CHICAGO ixxTiriťrjs - - Omaha Sebr KTERAK MOHLA BÝTI BEZ kncnjňského kabinetu DtetK penise Jest okrason domova KucbyS 12 60 do bez něho 10 drub6 a ve!keeti Stojí od 2 do i Dřimo i továrnv za ru tovární a hotovíme: I kucbylské te acbrnovaclm vrSkem jímá se nic nevy- rovná Uií vány a odporučeny od nejlépe knebaři Pláte sl o cenník "10" v nimi 1 jiné potřeby kucfayBská se nalézají TUe (ta CaMnnst Co Secnriíy Blií CHicaeo 111 64 T pákové brány $700 Zhotoven z dobrá oceie tvrdá a pevná pal ocelová zuby n pevniny Jsou matkl NeJleph brány na svitá Viti 170 lb Jsou Ik Á m U TP iJlt4 ladami ŠŽťt P ťřitoTOuliírovVat "í" Bund PIít Co Ba 82 Alia Mi Jedinká továrna na pluh prodávající přímo tarmerim nastuzenínám Cviče at draka I skřipka ae rychta ta pomohoa JeetaSett aa M eeetň K a snnk-iésufc a leky al ve - h rodiny' Mo likMky Milostné romance ze skuteCnébo iivoti A ADA TŘETÍ I Žárlivost je stvfin se leleaýaa oilmi Mezi Rózou Adenbergovou Filipem Lewisem vyrůstala láska 8 jejich věkem hned když jako děti hrávali si spolu Da ulicích chicagských ve špinavé částí mě sta která dříve obývána byla Če chy a kde nyní usídlili se ruští a polští Israelité Roza v panen ském svém věku byla velmi hez kým děvčetem a otec její jsa na ni pyšen chtěl její poměr s Lewisem přerušili poněvadž jej nepovažo val za vhodného ženicha pro ni Z té příčiny zakázal Lewisovi pří stup do domu a zároveň nařídil Roze aby s ním více nemluvila že dostane lepšího a bohatějšího Ženicha který jí bude moci opa třiti bezstarostnou budoucnost leč Roza otcovy rady nedbala a s Lewisem setkávala se bez vědomí rodičů a oba kojili se tou nadějí Že přece jen podaří se jim odpor orce přemoci Pojednou však se Filipovi zdá lo že Rosa jest k němu chladnější nežli dhve a žárlivost tato stvůra se zelenýma očima jak praví Shakespeare počala otravovati mu dosavadní tajné jeho Štěstí a někdy v bezsenných nocích doháněla jej téměř k zuřivosti Krásná Roza skutečně nalezla ctitele který se jí zalíbil více nežli její milovník z dětství a dovedl si též získati její lásku bohatými dary Lewis Čekával někdy na Rozu celé večery aby s ní pro mluviti mohl jediné slovo avšak ona nepřišla Vyhledal ji a prosil zapřísáhal ji aby mu zůstala věr nou a ona aby je] upokojila mu to slíbila leč proto jen že se jej chtěla zbavit Lewis v šílené žárlivosti odho dlal se k hroznému činu Život ztratil pro něj všechen půvab on nechtěl více Žít leč ona také ne směla žít to si umínil a k tomu cíli vyčíhal Rozu večer když ubí rala se k dostaveníčku se svým novým milencem Následoval ji povzdálí a viděl jak oba se setkali a zašli spolu do jedné ele I": antní vinárny Lewjs chvíli če- 16 kal prohlédnul si revolver nalézá li se v pořádku a pak pevným kro kem vstoupil do místnosti Bledý jako stěna přistoupil k Roze kte rá se zděšením jej spozorovala a beze slova střelil ji do hlavy Roza s hrozným výkřikem sklesla na podlahu a nežli kdo mohl to vra hovi zabránili tu tento přiložil revolver k svému čelu zahřměla druhá rána a Lewis sklesnul vedle své milenky mrtev Poslední akt milostné jejich ro mance skončil krví jež pojila se na podlaze vinárny ' II SeŽílela z tolo Ella Wrightova byla malířkou podobizen a svého času pracovala u Acine Copying Co v Chicagu jejíž majiteli byli dva bratři Al fred D a Charles E Lutz Starší I oicb Alfred byl ženat mUilí Charles rozpředl milostný poměr se shčnou Ellou kterájako větši na umělkyň byla povahy velmi citlivé romantické Poměr ten měl ukončen být co nejdříve sňatkem a Ella a touhou mladého svého srdce hleděla této hodině vstříc Mezi oběma bratry v závodě nastaly pojednou rozmíšky které vzaly na sebe tak vážný ráz že obchodní společnictvf bylo mezi nimi přerušeno a Charles Lntz vystoupil ze závodu Dne 2 března 1900 vstoupil tento náhle do úřadovny obchodu a mezi obě ma bratry strhla se prudká hádka která skončila tím Že Charles vy táhnul pojednou revolver a střeliv svého staršího btatra nebezpečně jej poraail Žena tohoto přiběhla mu ku pomoci a Charles v zuřivo sti své ji zastřelil Byl ihned na místě činu zatčen a v červnu od souzen do žaláře na doživotí Milenka jeho byla přítomna každé ho dne přelíčení a když Lutz od souzen tu ztratila vědomí a mu sela býtí odnešena ze soudní síně Byla odvežena v ambulanci do domu svých rodičů a když lékař přivedl ji k vědomí tu hrůzou matka její spozorovala Ze Ella z bolestí nad osudem svého milence sešílela Nejprve šílenost její měla senti mentální ráz Seděla často celé dny a kreslila podobiznu svého milence tiše zpívajíc a volajíc jej nejsladšími jmény aby se k ní na vrátil Avšak v nedlouhé době pro pukla v ni zuřivost a ona snažila se ukončiti svůj život Rodiče se zármutkem museli ji dát dopraviti do ústavu choromysloýcb v Etgin a zde nbohá dívka poněkud se po krátkém čase otiiila takže nebyla více podrobena tak přísnému do zoru A na to nesrastnice asi ce kala neboť v nestřeženém oka mlíka se otSsíla na okně Edy? jí doxorkyni nalezla ta oa etejt jejJai ziHl spokojený tUzclv £aad vzpomínala na svá ta Jak pan Cooney uchránil presidenta HkuU-ínf přilita I llvuta umlekhu preat duta IHaw — í angl přelom K I Mexický president Diaz unikl jedenkráte nebezpečí — nestáti se presidentem — a to jedině záslu hou Američana jménem Coney ho Vláda mexická dlouho dlouho pátrala po muži jenž od vazuvostt svou zacnranii nejen život Diazův ale i Mexiku presi denta ale marně Coney tajem ství ono choval při sobě a odhali je dlouho potom když Diaz stal se presidentem mexickým Ponejprv uslyšeli jsme o Diazo vi v prvních bitvách jez svedeny byly mezi mexickými vlastenci vladařem Maxmiliánem Diaz byl toho času generálem a po vítězství jehož dobyl u Puebla stal se všu de oblíbeným a váženým byl vynikající osobností v ziležito stech politických a aásltdkem těchto příznivých okolností od hodlal se 1 ucházeti se o stolec presidentský proti Juarezovi což mělo za následek — povstání Lid přál si a byl nakloněn u velké většině Diazovi a chtěl jej mít presidentem Druhá strana však odhodlala se klásti překážky jeho zvolení až do krajnestí proti čemuž opřel se Diaz se stoupenci svými mocí válečnou a hleděl do sici násilím čeho docíliti nemohl po dobrém - Než štěstí válečné jej opustilo Byl v několika bitkách poražen ze země vypuzen a na stolec pre sidentský dosazen Lerdo Diaz však za žádnou cenu nechtěl se vzdáti zápasu a pracoval úsilovnč o dosažení cíle jejž si byl vytkl Odebral se do New Orleansu kde se spojil se svými přátely a konečně rozhodl se na tom vrátiti se do Mexika a pokusiti se znovu o štěstí své A právě do doby této spadá vypravování naše jak obětavý Coney zachránil Diazovi život Coney toho času nalézal se na pobřežním parníku City oí Hava na jenž na starosti měl stříci břehy mexické Coney obdařen byl skvělým nadáním ale nikdy asi si nepomyslil že ohodlaností svou dosáhne někdy takové hod nosti jaké se mu skutečně později dostalo - Diaz čekal na každou možnou příležitost jak by se dostal nepo zorován nazpět do Mexika a ko nečně odhodlal se použiti k ná vratu avému parníku City oí Havana Vstoupil na loď pod jménem dr de la Boxa Nikdo jej nepoznal až teprve v Tampi ca kde vstopil na loď větší oddíl vojska mexického A právě mezi vojíny těmi byli někteří kteří Diaze znali z dob dřívějších a pobyt jeho na lodi byl by býval jistě vyzrazen kdyby déle tam setrval V zoufalém postavení svém odhodlal se Diaz k činu od vážnému: vysvlékl se a přes zá bradlí lodní vrhl se do chladných vln mořských doufaje že jakožto výbornému plavci podaří se mu doplouti k některému americkému parníku jichž v době té několk zakotveno bylo v nedalekém pří stavu Skok jeho do moře byl spozo rován avšak všeobecně mělo se za to že dr de la Boxa dopustil se činu svého v návalu šílenství a nikomu ani z daleka nenapadlo že to byl zoufalý pokus o útěk Ihned spuštěn na vodu Člun zá chranný a Diaz chtě nechtě na loď zpět dopraven Sotva že se však vyšplhal na palubu byl ně kterými z vojínů poznán a jméno Diazovo hlasitě vykřikováno — Soucitná žena jakás přítelkyně to Diazova vhodila na něj přikrýv ku a tím umožnila mu alespofi na okamžik aby vymysliti si mohl nějaký spůsob jak by z nebezpeč né situace vyvázl Zajetí jeho bylo nyní úplně jisté o čemž se Coney přesvědčil Netrvaloť to ani čtvrt hodiny a byl zavolán do kabiny mexického důstojníka kterýž ihned prohlásil že osobnost Diazova jest úplně zjištěna Po malé chvíli potkal Coney mexického poštovního jed natele kterýž sádlenými slovy vysvětloval mu vlastenecké jedná ní Diazovo a ten výřečností svou docílil toho že mu Coney slíbil pokusiti se o zachránění Diazova Odebral se ihned k němu a po delší rozmluvě s ním seznal že Diaz náleží ku spolku svobodných zednářů k němuž i on sám nále žel a to zvláště dodalo mu odva hy aby napjetím všech sil svých ano í nasazením vlastního života pokusil se o jeho zachránění — Plukovník mexický žádal nyní kapitána lodi naléhavě aby směl postaviti stráž a dveří pokojíka v němž Diaz byl nbytován k če muž ale kapitán k největší radosti Coneyho nesvolil dovolil nu pouze že může postaviti stráže v oné části lodi kde nacházely se pokojíky cestujících což hodilo se právě výborně Coneymu ku provedení jeho piáno Plukovník nelenil a ihned roze stavil stráže a těm přísni nařídil aby ani aa okamžik nespouštěly a oči kaldoa i nebe menší okolnost fíi by se jím zdála bfú podezře lou a aby okamžitě výstřelem po volaly do (bráně ostatní posádku kdyby něco takového spozorovaly Však i Coney nezahálel Po staral se o to aby zvěděl vše co se na lodi děje Své nejdůvěrněj ai praieiy zasvětil ve svoj pian a ti měli bedlivý pozor na to co se kulo v okolí obydlí Diazova První krok ku zachránění Dia zovu dle mínění Coneyho byl by učiněn kdyby tento přeložen byl z cely své do jiné pro plán jfho výhodněji položené Na neštěstí však Diaz následkem posledních rozrušujících událostí a zejména následkem nastuzení jež si byl skokem do studené vody přivodil povážlivě se roznemohl Mezi cestujícími na lodi té pře vládalo mínění že se Diaz zbláz nil což zdálo se býti tím pravdi vějším když vrhl se do moře což považováno výhradně za čin v suenosti spasaaný Na tomto obecném mínění počal Coney osnovali svůj plán najehozachrá nění Přípravami svými kteréž ihned započal konati chtěl aniž by podezření vzbudil utvrditi ce stující v domněnce 'že Diaz v opětném záchvatu Šílenství skočil do moře Cekal nouze na ořde- tost aby dostal Diaze z jeho cely ve kteréž měl býti ponechán vše chen oděv jeho a dopraviti jej do svého obydlí jež výhradně měl pro sebe K činu svému zvolil si tmavou bouřlivou aoc v kteréž doufal plán svůj šťastně provésti Stráže jež nebyly zvyklé podobným bou řím na moři byly ztrmáceny a hleděly se pokud možno v závětří před vlnami ukrýti což dodalo Coneymu jistoty že se provedení plánu jeho zdaří Když se opět veliká vlna přes palubu převalila stráž na druhý konec lodi za hnala přiskočil Coney ku dveřím pokojíka a otevřev je odvedl jej do svého pokojíka kdež jej ukryl šatně své Tato byla sice velmi malá ale přece postačila aby se ní mohl chráněnec jeho uscho ván třebas že se tam volně ani pohnouti nemohl Sám p?k ihned činu svém uvědomil uejlepšího přítele svého a uložil mu aby otevřel dvéře pokojíka Diazova a křičel že se někdo topí Toto yřídiv ulehl Coney do postele jakoby se bylo nic nestalo ale zatím čekal že jej budou co nej dříve volati Nečekal dlouho neboť již bylo asi v pěti minutách na dvéře jeho silně zabušeno eště než dořekl slůvko "dále" řítil se do pokoje mexický plu kovník a slídivě na všechny stra ny se rozhlížel Coaeyova líčená rozespalost nedovedla však zapla šili podezření jeho že by Coney neměl prsty ve zmizení Diaze Na otázku Coneyho co se stalo zvolal plukovník: "Stalo šedosti! Diaz uprchli Jeho místnost jest prázdná!'' Diaz zatím nebyl od nich ani na dva kroky vzdálen nalézaje se ve velice trapném postavení Ná sledkem povážlivého nastuzení stížen byl totiž prudkým kašlem který jej právě nyní velice dráždil a měl věru tuhou práci aby jej potlačil Coney stavěl se býti tak rozespalým že to vzalo delší chvíli nežli pochopil že Diaz v návalu šílenství opět do moře sko čil I vyslovil ihned podezření že by Diaz tak učinil a navrhoval aby celá loď okamžitě byla pro hledána zdali se snad někde ne skrývá Přioděv se nejnutnčjším šatstvem vodil plukovníka a jeho lidi po celé lodi ale po Diazovi nebylo nikde ani slechu Tím zaplašil sice od sebe podezření dústojnictva a mužstva ale niko liv plukovníka kterýž již dříve si umínil nespouštěti s Coneyho oka Hlavní starostí jeho nyní bylo jak by Diazovi dodávati mohl po třebnou potravu Vědělť dobře že plukovník pase po ném jako kočka po myši a že jen poněkud neprozřetelné jednání mohlo by celý jeho plán zmařiti Pouštěl tudíž mezi jídlem kousky chleba a masa do klína a uschovav je pak opatrně ve svých kapsách doná šel je Diazovi čímž udržoval jej na živu Někdy se ovšem stalo že Diazovi třeba po dva dny ne mohl dodati žádné potravy ano že a ním nemohl ani promluviti Jednoho dne nalezl jej v šatně úplně atuhlého a obávaje se aby v těsném obydlí svém o život ne přišel uložil jej do své postele a sám po několik nocí nad ním bděl aby nikdo nepovolaný pře kvapiti jej nemohl Konečně ae stav nemocného zlepšil tou mě rou že se cítil téměř úplně zdra vým v Nevěřící plukovník nedal si však pokoje a doufal že se mu lstí podaří Coneyho příměti k vyzná ní kam se Diaz poděl n kde se nalézá Jednoho dne dal ai jej zavolá i do svého pokojíka a vy bídnuv jej k usednutí poručil stráži aby za ládnýoh podmínek nikoho dovnitř nevpouitěla Pak usednuv proti Coneymu zahleděl se mu pevni do očí jako by z nich něco vyčisti chtěl Ale sva ly Coneyho byly pevné a ani jedi ný se m a ÉezacnvU v obličeji při pohledá aJekovawcovj Teate ae- ztrácel času a ihned započal sním následovní rozmluvu: "Pane Coney jsem vděčností zvázln poděkovali vám za kaž aou laskavost jiz jste mi v ne dlouhé době naší známosti proká zal A nejen to jsem též potěšen že mohu vám nabídnouti skvělou odměnu'1 'Co tím myslíte plukovníku? Nerozumím vám! — "Jak? Ne rozumíte neb nechcete rozumět?" o ! včtil plukovník "Nerad bych viděl aby muž mladý jako vy a pln nadějí na skvělou budouc nost byl zastřelen!" — "Zastře len pravíte?" odvětil Coney divě se jako by to považoval za žert co plukovník právě vyslovil ač dobře věděl Že to jest jen léčka jemu položená "Ano zastřelen byla chladná odpověď plukovníkova "zastřelen budete jistě!" — "A proč?" tázal se Coney ledově — "Proč? Pro pomáhání k útěku Diazovi tento člověk jest vc skutečnosti vrah žhář a loupežník v pravém slova smyslu člověk nejhoršího kali bru Pohleďte na onu občanskou válku již on vyvolal a možno že jiz opět nalézá se na cestě ku po zavizeni oranneno odporu proti mírumilovnému presidentu Též oznámím že k útěku vy jste mu dopomohl a jsem si jist že vás president dá zastřelili'' — "Že tak učiní?' odvětil Coney "Pra vím vám můj drahý plukovníku že jsem americkým občanem a v té minutě kdy národ váš vloží na mne ruku celá vaše vládní sou stava smetena bude s povrchu zemského Učiňte jak vám libo dejte mne třeba zastřelili'' Rázná odpověď tato zarazila plukovníka "Test vaší povinno stí' pravil po malé přestávce abyste mně sdělil podrobnosti jež od vás žádám Útěkem Diazovým utraceno bude mnoho Životů lid ských jež by zachovány byly kdybyste nás uvedl na stopu jeho a odkryl nim úkryt jeho neboť nevěřím že by byl loď opustil tak dalece Diaze znám A pro tuto příčinu pakli se podmínkám mým nepodrobíte budete zastře len" — "Ale dejte i přece říci že ne já ale vy budete zastřelen ježto vláda vaše bude vám dávati vinu že jste na Diaze lepší pozor nedával Neboť maje pod sprá vou svou 1200 mužů vojska ne chal jste jej skočiti do moře po dvakráte a tak poskytl iste mu příležitost k útěku A buďte jist že až vláda vaše se doví za jakých okolností uprchl nebudu to já nýbrž vy jenž bude zastřelen!" Plukovník byl překvapen touto ráznou odpovědí a po zralém uvá žení stávajících okolností musel konečně Coneymu dáti za pravdu "Co mám učinit? zamumlal 'Oznámení o útěku jeho učiniti musím!" —"Tu je lehká pomoc ' cdtušil Coney "Já vám ode vzdám šatstvo jež Diaz na lodi při útěku svém zanechal a tak se vám nebude moci žádná vina pří čit ati" Při tom se nemohl téměř zdrželi smíchu nad úspěchem své ho důvtipu V několika dnech na to parník vplul do přístavu Vera Cruz kdež Coney nabídl se Diazovi pomoci na břeh odkud pak mohl snadno dostati se do Havany Diaz ale návrh jeho nepřijal a žádal jej nemohl-li by mu pomoci dostati se na mexické pobřeží kdež by se mohl spojití se svými stoupenci Coney bez rozmýšlení svolil k je ho žádosti neboť byl odhodlán podporovati jej ve všem co by si jen přál "Máte tam nějakého přítele jemuž byste mohl důvčřovati?" otázal se Diaz — "Ano generála Enriqueze" — "To jest právě člověk kterýž jest nejen mým přítelem ale i upřímným mým stoupencem I'' radostni zvolal Di az Coney opět vyšel na palubu aby provedl zdravotního úřadní ka jenž právě ku prohlídce na loď vstoupil Při příležitosti té poslal Enriquezovi zprávu o stavu Diazovu a žádal jej o podporu Jakožto odpověď poslána byla k parníku šalupa která měla do praviti ku břehu náklad zbraní na lodi se nalézající Hiavní staro sti nastaly nyní Coneymu jak převléci Diaze do šatu dělníka aby to nikdo nespozoioval a hlav ně ne slídivý plukovník a přimí siti jej mezi dělníky v kteří byli zaměstnáni vykládáním nákladu Právě když Diaz se převlékal vstoupil pojednou do kajuty jeho plukovník "Příteli Coney jsem jist že se Diaz posud nalézá na lodi a jsem splnomocněn nabíd nout! vám 130000 jako odměno jestliže nám úkryt jeho odhalíte a k jeho zatčení nám dopomůžete Mimo to zajišťuji vám přízeň vlá dy mexické a jsem jist že jakýko liv úřad sobi vyvolíte vládou dán vám bude' Coney jak te dalo očekávati nabídko jeho nepřijal a žádal plukovníka aby více o léto záležitosti nemluvil jelikož se Diaz aa lodi více nenalézá Jakmile plukovník odešel vy stoupil Diaz z úkrytu a se slzami v očích - děkoval Coneymu za od mítnutí tak skvělé odměny "Ač jsem ayní oblečen v prostý lat mioae ti přece aafeUaoati I50- 000 ktréž tobě vyplaceny budou jkmile o ně požádáš'' Coney však i jeho nabídku dvorné odmítl Tu Diaz s po hnutím na něj pohleděl a teprve se upamatoval že Coney učinil vše to pro něj z lásky bratrské vždyť oba náleželi k svobodným zednářům! Objal vřele Coneyho a znovu pohnutým h a em deko val za vše cn pro něho vytrpěl a zkusil "Odpusť ' děl "nevě děl isem že naleznu bratra tak věrného kterýž se nedá penězi koopiti Pamatuj ale že vše cokoliv kdy míti budu náležett bude právě tak tobě jako mně!'' Coney ujistil jej že nepomýšlel nikdy na odměnu a Žádal jej aby se připravil k okamžitému opu štění místa v němž mu bylo tolik trapných dnů prožiti jakmile jej zavolá Když přirazila šalupa k boku parníku opustil Diaz v průvodu Coneyho šatnu a jsa za dělníka k nepoznání přestrojen dostal se beze všech nesnází mezi dělníky vykládáním zboží zaměstnané na čež Coney dal rozkaz aby šalupa byla odpnuta Tato nyní vesele vyrazila s Diazem sedícím na ba líku bavlny a plula rychle ku břehům mexickým Za malou chvíli na to přirazil k lodi policejní náčelník se silným oddělením policie aby na udání plukovníka důkladnou prohlídku proved i Coney jako dříve tak i nyní pilně prováděl stráž poli cejní po lodi čím se vydal na po směch Američanův na lodi se nalézajících kteří si ovšem přáli aby útěk Diazův se zdařil Tito se totiž domnívali že Coney při prohlídce této jevil nápadnou čin nost jen za tou příčinou aby sobě získal odměnu 1(50000 jež na hlavu Diazovu byla vypsána Teprve po čase se přesvědčili že Coney to byl jenž dopomohl Di azovi k útěku Čímž stal se Coney v očích jejich pravým hrdinou Den na to když doneslo se presidentu Lerdovi Že Coney přechovával po dobu celé plavby Diaze na lodi odvětil tento se smíchem: "Buďte ujištěni že ne najdete Američana kterýž by za 50000 neprodal třeba 1 vlastní ho otce svého!'' O klamu svém se měl však sám ku své škodě přesvědčit! Coney ztratil Diaze s očí tím okamžikem kdy na Šalupě od lodi jeho se vzdálil a neuslyšel o něm až teprve po bitvě u Tecoac kdež Diaz úplného vítězství dobyl Když pak Diaz dosedl na stolec presidetský popsal Coneyovi ce lý průběh cesty své po opuštění parníku Cestoval pralesem pě- šky až do Oajaca kdež ''nalezl četné přátele své s jichž pomocí shromáždil kolem sebe silné voj sko vytáhl do boje proti presi dentu Lerdovi jejž porazil na hlavu a k dalšímu odporu ne schopným učinil Dívčí nesnáze — Na počátku Žen- ství kdy svět je samá jasnost a zář a stezka životní zdá se býti postlána růžemi malé mráčky a nesnáze jsou s to štěstí srdce dív čina zakalili Spatná pleť a vy rážky kožní byly kletbou životu mnohé mladé ženy Nikdo leda postižené jimi nemůže nesnáze takových znetvoření posoudili Miss Annie Crízetova z East Lon don v Jižní Africe v daleké oné zemi snášela nejenom pokoření ale i tělesná muka od kožního ne duhu který jí obličej nadobro zo havil a zručnosti mnohých lékařů vzdoroval Velo E P Riemer z l East London Jižní Afrika píše o jejím stavu následovně: "Musím se přiznat! že jsem byl hluboce dojat žalostným stavem sl Crize toyy která ku mně přišla si pro trochu Dra Petra Hoboka Celý její obličej byl otevřenými boláky strupy zohaven Ptala se mne jestli bych jí mohl pomoci Mohl jsem ji pouze rici že vyléčeni musí přijití od boha a že doufám že on požehná léku který jsem jí dal Zdálo se že paprsek naděje očí jí zazářit když děkujíc mi odcházela Dal jsem jí velkou lá hev Hoboka Ve čtrnácti dnech přišla si pro jinou láhev Více - ~ jsem ji nespatřil a skoro jsem na událost zapomněl když mimo nadání přišla opět Sotva jsem viřil svým očím když jsem ji tak viděl vyhlížející tak dobře a šťast ni majíc obličej úplni zahoje ný Srdeční jsem se s ní nad je jím y léčením radoval a později rodinu její navštívil Otec její dělil mi že míla neduh ten přes tři roky 1 lékaři ie nebyli s to ji vyléčiti Případ tento zvláštní mne potěšil Cítím Ze jsou bohu za toto pamětihodné vyléčení po vinováni" Dra Petra Hoboko jde přímo na kořen nemocí vylučujíc z krve všechny nečistoty dodává sílu a svěžest celé soustavl a zdraví ne vyhnutelní následuje Nelze je dostati u lékárníka Prodává se lidem přímo místními jednateli od majitele Dra Petra Fabrney-e tis — 1 14 So Hoyae Ave Chi cago lil I ua fi taJM Cm— kaUka aMle aa laSa