o
Pokrok nápadu
PEKLEM
ANEB:
ÚTEK DO SVÁTÉ ZEMĚ
(Pokračování)
KAPITOLA ti
Černé mrakj
'V cikiaském ležení panovalo
'hluboké licho
Všickni klidní spali nejsouce
anepokojování žádnými starostmi
: poněvadž byli jisti ře jim nikdo
: sic neukradne a le i své nepatr
'ni potřeby na zítřejší den jako
-vždycky bez velkého namáhání
-saopatfí
Ale dvě osoby nespaly totil
Jerda a Ada jsouce znepokojová
1 my starostmi že posud ani Evgen
ani Márka nepřichází
' Koneině se počalo rozednívati
a v lese se již ozývaly jednotlivé
ptačí hlasy které čím dále tím více
ae množilv
Ada a Jerda ležely vedle sebe a
potichu spolu rozmlouvaly jerda
najednou umlkla a poslouchala
aeboť se jí zdálo jako by byla za
slechla blížící se kročeje
"Už jdou!'' pravila šeptem
- Také Ada byla ten šramot za
' slechla Zajásala radostíshodila
se" sebe houni a vzchopila se rychle
aa nohy chtíc pospíŠiti proti pří
chozím jakmile je spatří
"Márko!" zvolala Jerda radost
ně Áie místo odpovědi se ozval jen
hrubý smích a Jerda hned vědě
la že to není hlas její veselé Már
ky Nyní vystoupili ze stromoví dva
mužové z nichž měl jeden Šárkem
ovázanou hlavu
Jerda je oba dobře znala neboť
to byli Beda Štěpán a Josef Když
je spatřila ucouvla zpět a mrštila
pohledem na Adu
Také tato byla hned spozorova
- la že jsou to docela jiní lidé než
ti které očekávala a proto hned
zase se položila na své lože a při
Jiryla se houní
Příchozí mulové k nim rychle
přikročili Také oni se zdáli býti
překvapeni a Štěpán zvolal:
"Já to čul že zde najdu tu čer
nou chásku ale toho jsem se ne
nadál že tu budeš také ty zrádná
čarodějnice! Ostatně je mi to
velmi vhod"
jroKrocii nrozi ve proti jerae
Tato však před ním neucouvla
nýbrž ohlédla se za sebe na své
druhy z nichž byli někteří již
vzhůru
"Co se na mě zlobíš?" tázala se
pak
"Proto že jsi zrádkynět Pama
tuj na poslední noc!"
" "A ty se zase pamatuj na to že
tje ta myslivna pod mou ochranou
a le se nesmí nikdo opovážit co
nepřítel přes její prab překročiti
sice ho stihne záhuba!'' zvolala
Jerda hrozivým hlasem zdvihajíc
proti Štěpánovi ruku jako by jej
xažebnávala ' -
Štěpán tím byl zaražen poně
vradž se rovněž jako jiní domní
val že má Jerda nějakou zvláštní
moc a proto pravd mírnějším to
nem:":'
"Já jsem nemyslil že tě zde
najdu ale je mi to milým Tys
přec taková rozhlášená doktorka
která dovede hojit rány Já mám
hlava trochu pošramocenou Po-
dívej se na to a zalep mi to oěja
kým flastrem aby se mi to zase
4rzo zahojilo
Mluvě tato slova sundal si Ště
pin s hlavy klobouk a nahnul ji k
~ikánce aby se mu na tu ránu po
dívala
"Posaď se abych na to lépe vi-
-děia' pravila Jerda
Štěpán se posadil na kořen sta
-té borovice načež ni Jerda šátek
hlavy sejmula a ohledala mn
xánu
"Ta ráaa je čerstvá a tys ji ne-
taohl včera dostat v té myslivně
pravila pak
"Kdo pak ti říká Ze jsem byl v
té myslivně? Ji jsem spadl s
koně a narazil jsem hlavou na ká-
snen"
"To se ti asi pouhou náhodou
estalo?"
"Na tom ti nezáležít"
"Kde pak mál koně?''
"M oj kafi mi utekl když jsem
xastal ležet a od té doby jsem bo
nespatřil"
"To je vskutku zvláštní nebo
'da'' pravila Jerda jako sama pro
-sebe
Pak přinesla několik náplastí a
iahvičku s bylioovou šťávou a po
: čala Štěpánovi rána obvazovali
rlla od něbo
Štípán se zdvihl a ohlédl se
tr_Miy kolesa po cikánském leženi
ta jli počal jevit rach Na
tl:zTm aaotáxali- i- —
"Zi pak je Uárkar
'Ji aavía
"Ccliia eal?"
"Uď
C'iz ta pctzl usmál oti
ac J CJ Clil tLLuv aa Ada která
K RÁJI
byla houní celá přikryta že jí ne
bylo ani obličej viděti:
"Kdo to leží zde — v tom cho
máči!"
"To je nemocná''
"Kdo je to?"
"Jedna z našich ženských"
Štěpán přistoupil k Adě a pra
vil:
"Ukaž mi svůj obličej abych
viděl zdali jsi Márka anebo ně
která iná kterou známi'1
"To Márka není" pravila Jer
da a postavila se mezi Adu a Ště
pána'
"Kdo je to tedy?"
"Je to nemocná jak jsem ti již
řekla" odpověděla Jerda hledíc
Štěpána od Ady odstrčili
To se mu' zdálo býti podezře
lým Proto zastal státi a pravil
s ostrým dorazem:
"V tom něco vězí!"
"Je to nemocná ženská která
má zimnici Což nevidíš jak se
třese?" "
Ada se skutečně silně třáslacož
bylo také na houni pozorovali
"Ukaž se mi přece!" zvolal
Štěpán netrpělivě a odstrčiv starou
cikáoku na stranu nahnul se k
Adě chtě s ní strhnouti houni
Tato vykřikla a hleděla houni
na sobě zadržeti
Štěpánovi se však přece poda
řilo celý obličej jí odkrýti
Když spatřil ten osmahlý obli
čej a dlouhé tmavé copy pustil
houni z ruky a couval několik
kroků zpět upíraje na Adu žasnou
cí zraky '
Tato hlasitě zasténala Otřásla
se silně a stáhla zase houni přes
sebe
"Ubohé dítě!" zvolala Jerda
"jak ji ten ukrutný člověk pole
kal!'' Najednou zvolal Josef s chva
tem: "N
"Nkdo sem jde! Honem pryč!"
"Nejspíš to budou paodurové
poněvadž zde již na večer obchá
zeli" podotkla Jerda
Štěpán zůsUl ještě několik oka
mžiků stát a poslouchal
Poznal šramot blížících se kro
ků a ohlédl se pátravě kolem sebe
Josef ho chytil za páži chtěje jej
s chvatem sebou odvésti
"Pospěš ať jsi již pryč!" pra
vila jerda potichu
"Ať mlčíte!" zabručel Štěpán
cikánce do ucha a skočil za Jose
fem do lesa
Za několik okamžiků zmizeli v
houští
Jerda se týní obrátila k ciká
nům kteří byli s užasnutím pozo
rovali co se tu dělo a položila si
prst s významným posuSkem na
ústa Tito jí rozuměli
"Ubohé dítě ty jsi se asi ne
málo postrašila?' tázala se pak
Ady
'Je pryč ?' šeptala tato
"Ano''
"Je to hrozný Človík!"
"Upokoj se -já doufám že ses
ním vícekrát nesetkáš"
"Kéž by to bůh dal!"
Najednou se ozval na blízku
jasný hlas:
"Matko! Matko!"
jerda ten hlas hned poznala a
zajásala radostí:
♦Márko kde jsi?'' '
Márka vyskočila z hustého stro
moví a běžela k Jerdě která proti
ní rozpřáhla ruce - -
Ada byla zatím se vzchopila
Pokročila k Márce a zvolala roze
chvělým hlasem pojavši ji za
í Iru:
"Prosím tě Márko mluv kde
je?"
Tato na ni pohlédla zaražena a
tázala se:
"Kdo to?'
"Evgen!''
"Ten mladý pán?"
"Ano Kde je?"
- "A kde je Jánoš?" tázala se
stejnou dobou Jerda
Veškeré zraky byly nyní upnuty
na Márčin obličej jako by chtěly
z něho vyčisti její odpověď
"Byli odvedeni f pravila Márka
neji tým hlasem
"Pro živého boba!" zaúpěla
Ada a chytila se Jerdy za pážiaby
neklesla
Tato se otázala dále:
"Tedy jsau— zatčeni?"
"Ano!"
"Ach bože Evgen j zatčen!
r volala Ada "Zatčen a ztracen!"
Počala omdlévati a klesla bez
sebe na sem
Jerda oa ni chvilka soustrastai
hleděla a pravila pak a povzde
chem:
"Márko Katko dnes jsi při
nesla smataoa zpráva!
Tato klečela vedlo Ady a bědo
vala: "Ona amlrá! Ubohá paaíf
"Nestrscbnj se — to po jas
mdloby" tíila jí
srdce snese jeltí těžlí rány než je
tato"
Pomocí Márky odnes a Adu
zpátky na její lože a přikryla ji
houni Pak se k ní posadila a
požádala Márkuaby vypravovala
co bylo vlastně se stalo
Márka jí vypravovala celou tu
událost
Když prý viděla jaký neblahý
obrat tak náhle se stal vykradla
prý se z hospody a na blízku se
ukryla Pak prý viděla jak byl
Evgen v poutách z hospody vy ve
den jak vsedl na vůz a Jánoš
také a jak všecky tři povozy od
jely Pak prý se ydala na cestu
ku své tlupě Ale musela prý jiti
skoro pořád lesem a zbloudila prý
poněvadž v noci na cestu neviděla
Druhého dne ráno bylo velmi
krásné počasí
Ada posud ležela na svém loži
jako bez sebe a také Márka vedle
ní ještě tvrdě soala poněvadž byl
po té rozčilující Jízdě a po dlouhé
a namáhavé chůzi tmavým lesem
která byla celou noc trvala velice
zemdlena
Jerda seděla u nich a dávala na
ně pozor
Konečně si Ada z hluboká
vzdechla a otevřela oči
V prvním okamžení se zdálo
jako by ani nevěděla kde se nalé
zá neboť se ohlédla nejistým
okem kolem sebe až konečně její
pohled utkvěl na Jerdinu obličeji
Tepr nyní se zdálo jako by se
na to počínala pamatovali co bylo
se stalo
Zachvěla se silně a rychle se
posadivši tázala se chvějícím se
hlasem:
"Ach bože kde to jsem?"
"Upokoj se ubohé dítě" chlá
cholila ji Jerda "Ty jsi u mne
a pokud budu moci svou ochran
nou ruku nad tebou držeti nestane
se ti nic zlého"
"Zlého?" opakovala Ada s po
vzdechem "Co se mi ještě může
stát horšího než co se mi již sta
lo?" Ohlédala se zase kolem sebe a
její oko utkvělo nyní na spící
Márce-
Tento pohled ji zase upamato
val na všecko co byla z úst toho
děvčete slyšela
Zasténala slahě a otázala se
Jerdy
"Tedy je to ptavdaže je Evgen
uvězněn?"
''Nestrachuj se o něj mé dítě"
těšila ji Jerda "Třebas uvězněn
byl proto přece můžeme ještě
doufati že se dostane na svobo
du" "Ale jak? Kdo mu k tomu do
pomůže?" ''
"To ti ještě říci nemohu ale
doufám že se to nějakým spůso
bem podaří"
''Dej bůh abys se v té naději
nezklamala !"
Jerda jí hleděla dodati útěchy a
posily a slibovala jí že učiníco jí
bude možného aby Evgena za
chránila
Konečně se také Márka probu
dila a sice tím že začal na blízku
jeden cikán hrát na housle
Posadila se a když pohlédla na
truchlící Adu zasmušil se její
obličej bolestným pocitem
Najednou se ozval z blízkého
stromoví drsnatý hlas:
"Aj zde je hudba'"
Hned na to vystoupili z lesa tři
ozbrojení pandurové a když spa
třili cikánské ležení zdáli se býti
poněkud překvapeni
Pokročili blíže a počali celou
společnost pátravýtc okem přehlé
dati 4
Pak se cbrátili k Jerdě a vyptá
vali se jí zdali buď včera večer a
nebo dnes nikdo u nich nebyl
Chtěli totiž věděti zdali tam
nebyl Beda Štěpán
Jerda se však chránila o tom
beťárovi se zmíniti a ujišťovala je
rovněž jako někteří cikáoi že v
jejich ležení ani včera ani dnes
nikdo cizí nebyl
Nyní se obrátil jeden pandur k
Márce a vzav ji za rameno po
zdvihl jí hlavu aby se jí monl do
obličeje lépe podivati
Márka se proti tomu jen slabě
zdráhala
Aj to je Márka!" zvolal pak
"Kde jsi se tu vzala?"
"Kde je moje matka tam přece
mohu také já býti!" odpověděla
Márka
"Nebyla jsi včera u těch lidí
kteří byli zatčeni? ' tázal se jí
druhý pandur přistoupiv rychle
k ní
Márka byla tou otázkou nemile
překvapena ale v okamžení se ze
svýcb rozpaků vzpamatovala a od
pověděla vesele:
"Ti pánové mi vzali asi na půl
hodiny s sebouabych jim ukázala
cesta a pak jste mě vzaá s sebou
vy aniž bych vám byla musila ce
sta okazovat l
"Byla jsi propuštěna?''
"O mne se dále nikdo nestaral
a ji jsem se také o nikoho nesta
rala" "A utekla jsi r
"Ne já jsem šla svou cestou"
Paaduiova pobledli jeden na
dnweao a jeaen aicn právu :
"Co! kdybychom ti a seboa
vsai a adali ti?"
Márka se vesele zachechtala
zvolala:
"To neuděláš starý medvěde!
Já ti musím dát hned zámek na
hubu"
Přiskočila mŽiknutím k němu a
vlípla mu na rty mlaukavou hu
bičku "čertovo iihle — jak dovede
člověka opiti" zasmál se pandur
Tento bujný nápad byl prová
zen všeobecnou pochvalou Pan
durové se hlasitě rhecbtali a ciká
ní nimi
'To je podplácení úřadnfka!"
zvolal jeden pandur "Ty diblíku
za ten zločin musíš být potrestá
nal Musíš ae mnou tančit!"
"To je ovšem velký trest s ta
kovým neohrabaoým medvědem se
trdlovat!" zvolala Márka vesele a
poskočila si
Viděla že to byl od ní šťastný
nápad a že má již vyhráno '
'Muzikante zahraj nám veselý
čardášl" svolal pandur
Houslista se postavil do popře
dí a spustil divoký čardáš
Márka chytila pandura a již byli
v tanci Márka byla výbornou
tanečnicí zvláště v čardáši a také
pandur tančil dosti obratně Brzo
se k oim přidružili také jiní ta
nečníci ostatní dva panduři a
cikání a nyní se to hemžilo v di
vokém reji
Adá ležela stranou na suchém
trávníku a smutně vzdychala
Jtrda seděla U ní a vynasnažo
vala se aby aspoň poněkud z její
ho zármutku ji vyvedla
Jeden z pandurů se konečně
toho tance nabažil a vystoupiv z
kola přiblížil se k Jerdě
Tato hned použila té příležitosti
a otázala ge ho co to bylo za lidi
kteří byli včera zatčeni
Panďur to nevěděl
"Kam je odvezli?'' tázala se
Jerda dále
"Kamž jinam než do Patný
kamž se posílají všickni zatčenci
ze zdejšího kraje"
"A co se tam s nimi stane?"
"Zavede se & nimi soudní vyše
třováoí" "A jak to asi dopadne?"
"To nemohu vědět Záleží na
tom jak se vysekají Buď budou
propuštěni anebo snad oběšeni"
Tato slova mluvil dosti nahlas
Ada je slyšela a bolestně zasté
nala ' Co pak je té ženské Že tak
vzdychá?" tázal se pandur
"Je nemocna a má velké bolesti
Musím jít zase k uí!" pravila Jer
da s chvatem a vrátila se k Adě
Konečně se také Márka toho
divokého tance nabažila a vysko
čilu z kola
"Kamarádi již máme čas aby
chom šli zase dále!" zvolal nyní
pandur s nímž byla Jerda mluvi
la "Budeme muset za těmi šiba
ly bůh ví jak dlouho ještě běhati
a proto se nesmíme unavit"
"Ano máš pravdu!" zvolal
druhý pandur
Bylo po tanci a hudba umlkla
Pandurové se zase opásali šavle
mi zavěsili si pušky na ramena a
brali se volným krokem dále
jerda zůstala ještě chvíli u Ady
hledíc ji v jejím zoufalém zármutku
potěšili a pak odešla zanechavši
u ní Márku
KAPITOLA 12
Ve Yézení
Vězeňské jizby ve starém zámku
v Patně byly malé tmavé a pří
šeroé místnosti které z části ještě
z oněch dob pocházely kdy ještě
Turci v Uhrách panovali kteří jich
používali za žaláře pro zajaté kře
sťany Evgen byl do této pošmourné
budovy pozdě po půl noci přive
zen a zde mu byla pojta sejmuta
Jánošovi bylo řečeno že může
jiti kam ebee a že ho již nenf za
potřebí
Tento starý poctivec se ještě s
Evgenem několika srdečnými slo
vy rozloučil a pak hleděl co nej
dříve odjeti jako by se obával
aby konečně také jeho tam neza
drželi Evgen byl pak veden několika
tmavými chodbami a konečoě
byly otevřeny jedny dvéře hlídač
vězňů jej vstrčil do vnitř zamkl
za oim dvéře a zastrčil je závorou
Kroky jeho průvodců se pak
znenáhla ztrácely
Evgen se nalézal v čiré tmě
Stál chvilku bez pohnutí nevěda
kam by měl pokročili
Když pak byly jeho zraky té
tmě trochu přivykly spozoroval
někde u s ropu avětlejší bod
Bylo to malé silnou železnou
mříží opatřené okénko
Evgen roztáhl ruce a hmatají
kolem sebe postupoval opatrně
dále až nahmatal holou pryčnu
na kterou jako bez vlády tklel
"Ubohá Adol Co si nyní počneš
a co se s tebou stane? zvolal s
bolestným povzdechem a jeho klas
se odrážel od klenutého stropu
temnou ozvěnou
Zabral se v trudné myšlenky a
uvažoval jakým způsobem aooM
by opit na svobodu se dostati a
nešťastnou Ada zachránili
čím déle o tom 'přemýšlel tím
více se jeho myšlenky mátly a
Uké se bo vzmáhala čím dál tím
větší semdlenosL
Koneční se položil na pryčnu
utnul slabosti
Když se re svého nepokojoébo
spánku probudil vnikalo jii do
jeho vězeni malým zamřlžeoým
okénkem déoní svitlo a on nyní
viděl že by byl všeliký pokut
marným aby se 1 něho dostal ná
silím Zdi byli náramně silné jako
vůbec u všech starých hradů úzké
okénko bylo až u stropu a bylo
opatřené silncu železnou mříží
Dvéře byly ze silných fošen a že
lezem pobité
Celý nábytek sestával z holé
pryčny jež stála při zdi a z hru
bého stolu
Konečně zachrastil v zámku
klíč Železná závora za vrzla a
dvéře se otevřely
Do jizby vstoupil muž vysoké a
vyzáblé postavy Postavil vedle
dveří na zem džbán s vodou a po
ložil na stůl kus chleba
Ohlédl se pátravi kolem po
jizbě jako by se chtěl přesvědčit
zdali je tam všecko v pořádku
Pak se podíval na Evgena a zavr
těl hlavou
Po této krátké prohlídce vrátil
se ku dveřím pootevřel je a pro
mluvil na chodbu několik slov
kterým však Evgen nerozuměl
Na to se ozval přede dveřmi
jasný Ženský hlas:
"Já to tam odnesu sama Ty
jsi nemocen a tebe by to příliš na
máhalo" "Tedy pojď!" pravil hlídač a
ustoupil na stranu
Hned na to se objevila ve dve
řích mladá a silná dívka nesouc
v náručí těžký slamník
Podívala se zvědavě na Evgena
a na jejím hezkém obličeji bylo
pozorovati výraz upřímné soustra
sti
"Vstaňte" pravila k němu
vlídným tonem "Já vám to lože
upravím Pro mého otce by to
dnes b)lo příliš namáhavým"
Hlídač něco mrzutě zabručel a
pravil pak obrátiv se k dívce:
"Tedy si pospěš Hanko"
Evgen se mlčky zdvihl a ustou
pil na stranu
Když byla Hanka slamník na
pryčnu položila vyšla zase ven a
přinesla tam hrubou houni
Prostřela ji na slamník a pravi
la obrátivši se k Evgenovi:
"Lépe vám to lože upraviti ne
mohu" "Mlč!" utrhl se na ni hlídač
Hanka mlčela Mrštila ještě na
vězně soustrastným pohledem a
vyšla Zase ven
Hlídač se ještě podíval pátrá
výra okem na stěny a tázal se pak:
"Přejete si ještě něčeho panel"
"Abych byl brzy odsud propu
štěn" "Tomu přáoí ovšem vyhověti
nemohu!" odpověděl hlídač
Vyšel zase ven zamkl dvéře a
zastrčil je závorou
Evgen byl zase samoten"
Dlouho to však netrvalo neboť
se dvéře asi za hodinu zase otevře
ly a tentokrát vstoupil do Evge
nova vězení strážmistr Petr
Přišel patrně proto aby sám o
stavu toho vězení se přesvědčil
neboť se ohlédal pátravě na vše
cky strany postavil se pod okén
kem na špičky a zatrhl několikrát
vší silou za železnou mříž aby se
přesvědčil zdali ještě pevně drží
Pak zakýval spokojeně hlavou a
pravil jako sám pro sebe:
"Zde snad tomu ptáčkovi nena
padne aby chtěl odsud ulítnouti"
Pak zase odešel mrŠtiv na věz
ně škaredým pohledem
Evgen se cítil býti velice ne
šťastným Jeho starosti o Adu
jej však ještě více trápily než oba
vy o jeho vlastní osobu ačkoli
věděl Že jeho tajní nepřátelé o to
usilují aby jej zničili
Oa si nebyl sice vědom Žádného
provinění ale na základě toho eo
bylo na& křivě udáno mohl býti
na dlouhá léta odsouzen poněvadž
neměl ku svému očištění žádných
důkazů
V poledne přišel zase hlídač a
přinesl mu hrnek polévky
Evgen se nyní dobře na5 podí
val a viděl že masí míti nějaký
vnitřní neduh poněvadž vypadal
velmi bídně
Hlídač postavil hrnek na stůl a
hned zase odešel nepromluviv na
Evgena ani slova
Podle kr jků přede dveřmi sou
dil Evgen Že byla hlídačova dcera
také tentokráte svého otce tam
doprovodila
- Nastal večer Evgen sice slyšel
na chodbě u svého vězení kroky
ale k němu již nepřišel nikdo
Kroky se k jeho dveřím přiblížily
a pak se ua druhé straně raje
ztrácely Nejspíš to byla věe6
ská stráž která konala vou ve
černí obchůzku
Totéž se opakovalo druhého a
třetího dne
Evgen již nespatřil nikoho než
toho hlídače s bledým a chorob
ným obličejem který svou službu
pokaždé mlčky vykonal a pak zase
mlčky odešel
Při tom slyšel Evgen skoto po
každé přede dveřmi drobnější a
lehčí kroky které v nim budily
domněnku že je to snad hlídačo
va dcera která tam svého otce
provází a on si přál aby také k
němu vešla a aby spatřil aspoi
jeden obličej na nimi by pozoro
val že má nikdo jeho nešťast
ným osudem upřímnou soustrast
Ale tato přání se nesplnilo ne
boť k nimu Hanka nepřišla
Konečni přišel strážmistr Petr
jedním pandurem a poručil Ev
genovi aby ním šel
Evgen mlčky uposlechl Byl
veden několika chodbami a pak
přes dvůr
Na dvoře stálo několik pandurů
a také Hanka která nafl obracela
soustrastné pohledy
Evgen byl zaveden do hlavni
budovy a za několik minut stál v
soudní kanceláři před soudcem a
některými jinými úřadníky
Soudce jevil tentokráte na obli
čeji velmi dobrý rozmar a počal
Evgena hned vyslýchati
Jeho první otázky se týkaly
pouze zjištění Evgenovy osobnosti
a on mu je docela klidně a určitě
zodpovídal
"Já jsem znal vaši rodinu"
pravil pak soudce "musím toho
vskutku litovati že je jméno Er
nany do takové věci zapleteno"
"Já to změnit nemohu pane
sudí" odpověděl Evgen "Mou
snahou byla vždyckyabych zůstal
v politickém ohledu co možná ne
stranným" "Kéž byste to byl také vskutku
učinil!" pravil soudce s důrazem
"Nyní by to s vámi lépe dopada
lo a já bych nebyl nucen proti
Členu rodiny kterou jsem měl ve
velké vážnosti s tou přísností
jednati jakou mi můj úřad za po
vinnost ukládá To víte sám že
bývá mnohdy mezi úřadní povin
ností a osobním náhledem velký
rozdíl a že musí soudní úradník
jen dle znění zákona se říditi — a
nikoli dle hlasu svého srdce"
"Já ternu rozumím neboť jsem
se také chtěl věnovati právnictví"
"A proto vás tím více lituju že
jste se dal svésti k politickým
piklům"'
"Pane sudí" zvolal Evgen
"já nebyl v žádném spiknuti!"
"Ale vaše obžaloba přece tak
zní—"
"Ale dokázat se mi nemohlo
docela nic a já tvrdím až posud
že jsem byl nevinně obžalován"
Soudce pokrčil ramenoma a
pravil:
"Abych tu věc vyšetřovala svůj
úsudek o ni pronesl k tomu ne
jsem oprávněn a proto se o tom
zde jednati nemůže My podáme
jen na patřící místo zprávu o va
šem opětném zatčení a tam odtud
dostaneme své další instrukce"
"A co pak se stane?" tázal se
Evpen
"To si můžete pomysliti čo se
stane Budou žádati abyste byl
zase tam dopraven odkud jste
uprchl a ve vašem vyšetřování se
bude dále pokrkčovati Co bude
pak následovat)' nemoha věděti"
Tímto vyjádřením byl dnešní
výslech ukončen a Evgen byl zase
doveden do svého vězení
Nyní aspofi věděl co naň čeká
Věděl Že bude zase vydán onomu
osudu který byl k němu tak ne
přátelským se osvědčil a z jehož
mocí byl šťastným útěkem se za
chránil Proto bylo jeho postavení velmi
zoufalé
Druhý deu v poledne přišel k
němu zase nenocný hlídač a při
nesl mu tentokráte mísu přikrytou
poklicí — místo obyčejné polévky
z kukuřicové krupice která se
vězňům dávala a která byla velmi
nechutná
"To jídlo vám posílá pan soud
ce" pravil hlídač bručivým hla
sem "a přeje prý vám dobrého
pochutnání"
Sundal s míy poklici i bylo v
ní viděti nějaký velmi pěkně vy
padající masitý pokrm
E gen byl tím více překvapen a
tázal se:
"Ale jak k tomu přicházím ?"
"Pan soudce vám to posýlá"
"Tedy vyřiďte tomu pánovi mé
díky"'
"Dobře" pravil hlídač a opřev
se jako zemdlen o zeď z hluboká
si oddechl
Evgen naS pátravi pohlédl a
tázal se ho soustrastně:
"Jste nemocen?" '
"Ba jsem! To přece na mně
každý vidí kdo se oa mi podívá"
odpověděl hlídač patrným na
máháním jako by se mu krátil
dech
"Já jsem to na vás hned spozo
roval'
"Jste snad doktorem?"
"Ne tím nejsem ale myslím
že byste učinil lépe kdybyste zů
stal ve svém pokojíku ulehl do
postele a co možná se šetřil
Hlídač se trpce usmál a pravil:
"Ano ulehnout do postele a
šetřit sel Pak by se hned řeklo
že jsem lenoch a že nechci svou
službu zastávat a na moje místo
by přijali jiného Beztoho již na
ně mnoho lidí čeká Proto musím
vydrŽeti al padnu a dloubo to se
mnou jii trvali nebude"
Přitiskl si ruku oa prsa narov
nal ae a odešel - —
Evgen požil přinesený mu po
krm a velkou chutí
Večer přišel hlídač jelti jednou
a Evgen na nim pozorovalŽe jest
jeho stav jelti bídnější
_ (Pokračování )
NALEZENO
ten nejrfokonVejšf a též I
nailUlnnXiXÍ Maticí dn- II
mácí prostředek
GOLD DTJST
MYCÍ PRAŠEI
O
AbKESAft
ČESKÝCH SPOLKŮ
PMAHA
Ba Valaeký i 1 ZCBJ
1 jtrá iaťideln4 oh&M ktldou HtHc i
Bfeitll t ménel o h ndp v tfal p Klnpatky
Ok IS Wlillum al PhU Jan Rnli-kftl
i V MakklMTSo U8tííetV ABoofcMt
d l17 Wlllloi(iilpokl: Tr Mach
Těl Jed Sokol v Omaha
odbfTá 14 pntTldelni Kb A ze ktMf t 4
cittok memci rerer tv misiiiotll ZÍZM
So I3tta BU Ptedtcda Jodef Mik ujetanlk
Karel Špalek 1227 Bo IMh St úíotnlk Karel
ŠUntCka 4IS Bo In Bt Pokladník Aat
Novák
Podp Sokol TyrŠ ě 1
idbfrá it arhftte drak rit mřiiíně kaidou
I nudili aS pnndli ▼ méalrl v alnl MeUově
Oelorotni acfa&se odbfvi e I neděli HJoo
pMletn! ach&te 1 neilřll dubna a Čtvrtletní
i lednu a nrpnn Pfedwda Joba Chieborid
miitnnfedMda Fr Bvo]Uk taj Anlon Nnrak
íain Wllllana ul Atatník Jiwof Kalpar 1744 80
ISiául pokladník P Kunci 13U8o iSMr
rtbor majetku na i roky Joa Vopálka výbor
Metni Josef Kapar a Jim Mertc prapnmAnfk
Krajfóek yp pr F Matllko d norce pullty
Svoboda nátelnik A Kapek rjp níí Šlmoa
Rokuaek aáatup do C N H Hnolku Joaer
Kalpar
Tábor Columbus ě 69 WOW
jdbyvá acháte kaide I neděle a S úterý v
méslcl vtlnlp Jo Klepetkj na :í a Wllll
ani ulici Vel kontul Frank Svoboda miMo
konaul Frank Penťn al pokladník Frank J
Bernln Hth an 1 Wllllan a klerk Karel flt
nirka 141Í Po 131 h ?tr prnvodeí Jan Fiala
vnitrní atráJee Viclav Vejvoda venkovní
tráice Frank Vrjvnda Tflnír majetku aa l
roky Karel Štfpan
Tábor Sebranka ě 4771 MYTA
jubívi ave pravidelné echuie kaidon prvou a
tret středa v mísící t osm bodln vefer
velni pana Jana Hrocha Konsul K Hmrl
tkf lil Dominion St návode! Mlke Votava
utuKtrjm vnpiiKa s a wiiiiam unce klerk
} PHbyi SlOUlokory průvodci Fr Vele-
Cboveký vnitřní strái Karel fiardlant: ven
kovní straž jonn Htrnad výbor majetku
Kud Beran Jan Gbleborad JoseF Fiala
Tábor Kebiaká Lípa ě 18S WOW
odbývá echniekafcU poslední oterý v míxlrl
síni Hrochově Josef V Katpar předseda
l-Sl Bo 13 8t Vác DoleJI místopředseda
1310 Bo Oaroeld Bt Jobn šafář pokladní
imo I tthBt A F Novák taj 1318 W
llamBuM Kal dík provodil
Sbor VlaatlHlars ě 28 JČU
odbývá scbftze kaidou t neděli v měsíci v Bo
kolovně o tftt bod odp Vyslnntllá předa
Mane Michal I8t# Mason nl pfedu-dkyB
- — — """ 1 o ij li 11 ví ni 1 ii
tajemnice Marie Rosický -oěei nice Nelila
OIIUIIB puHiHuiiice Anna nrnova a
orkyně Marie Hecháí výlmr maietku řraat
Fltlová Marie Btefan li Kapková
Sbor Boleslava ě 60 JČ D
odhýyáscfanxe kaidou í neděli v wěnlcl v Ná
rodní siní o to odp Předa Anna Krelfi
tajemnice Vinci Čermák IÍ47 1I114 al áíet
nloe Marie Příborská 191 lli & nl poklad
nice Antonie Kment náměstka Marie Kajte
ra dnsorkyně Josefa Jelnu Výbor majetku
Marie Becan Kateřina Banák Joa Kousek
Sbor Hvězda Nové Doby l 86 JČI)
odbývá ivé scb6se kaidou t neděli v měsíci ve
i bod odp v síni Metsově Předsedkyně A
Clileborád I40T VYilliam úfetnlce Ktnllle Ctile
borád Hlu Williams pokladnice M Zikmund
mi Bo I2tt au tajemnice Vilb Bartol ISM
So I3tb Bu
Sbor Martha Urove ě 10
odbývá ave pravidelná schftze vidy 4 nedě l
v měsíci v Sokolská síni Předsedkyně Marie
Pele IJul Bo Htu Bt místopředsedkyně A
KreJW tajemnice Nellle Svob jdu Viíio i
Bt poklaitnlce Josle Janeěek lile Wllllam Bt
V K Aloisie VaBous i rvnl pravodkyně P
Kolářdrubá pravodkyně Marie Brázda vnltiV
strái Aloisie Jindra venkovní strái Marie
Jiránek výbor majetku Anna Kaupert Marie
tloukal Marie Uelchenbera' vyslankyně é
sjexdu Mane Boukai lákal lr L Svoboda
Peda sbor Šokolek TjrrŠ i 1
odbývá svá schdie Jednou měsíině a savé
kaidou dru boa neděli v siní Metsnvě Pted
sedkně Frantllka Kouteký místopředsedky
ní Marie Bělán tajemnice Antonie Btejakal
MIS Bo 4tn a 8 str dieto lee Maria Bílek M
a unanes st uiuaba pokladnice Aneika Ma-
silek v bor majrtko Praatlika étěpán a
síni oiiea uceioi vynoř uoaeaa uueek
Marie Matějka doiorkyni Marie Kiba
Tábor lyrta ííi 922 B lf A
odbývá schází první neděli v měsíci v sokol
ská alnl rředsedka Marie Boukal mlat
nredaedka Julie Votva tajemnice Jařte
Urbánek S0t 8 18 Bt pokladnice Anna
Zlikovaký kanclířka Mary Bmrkovaký mari
Pavla Hauaeiln vnitř strái B Hrubý veak
strái Mary Pěcbotai výbor majetku Anna
Šemfk Frant Pelek Ant Stejskal apolkvoý
lákat Louis Bvoboda Mary Boukal vyslan
kyně doijeida Pavla Haaieile mlátový
SOT7XH OTuf ATTk
Prvea Lete i 128 AOCW
odbývá sv pravidelná sehnaa Lil stladaj
měsíci v alnl p Kontakýbo na 30 a Q ulici
Tbomaa Llsee Mlatr Práce Mlke Volencc
dílo vedoucí Anton Kubát d norce Frank J
FHIe taj- 'l N Fr Dvořák áéetalk II
i Bt Kudolnh Psllk poklad Joba Bitera
pra rod Ai Vincenc Msrei vaitřal atráaoa
Frank Jarot venkova! strái
TWUmlsJ-evenlii tria aadTae BraraaS
boob traln frosa Omaba lor ("hlca#o-
UIIEXGELLED SERVICE
Dar traia aad arealac trakt tnm Oaaahslar
aQaaeapollsaiid StPauL
"-fr-"! Tl ujaaňt nf nnnanilHi Masa
W H BH1LL Dlát Faaťr AgL Ossahav
aaaumoaejJL
KTAOfe
— Není iádné bolesti blavy
aervosoosti nespavosti duševní
bo rosrrieaf a tmalatoělosti bo
ovreni aoy ňeverovy ťráiky proti
bolestem hlavy a neuralgii nepo
mohly Cena jjc
