PEKLEM Z RÁJI
ÚTĚK DO SVATÉ ZEME
(Pokračování)
"Byl to vtělený anděl který oblažoval každého kdo s ním
přišel do styku" mluvil záhadný muž dále "Ale ten který by byl
n mohl své svrchované štěstí nalézti nemel pro její Šlechetnou
povahu žádného porozumění a nevážil si té drahé perly která mohla
býti jeho největSím bohatstvím Nyní odpočívá tam dole v hrobce
a ten který ji zničil a který by měl nad její ztrátou truchliti opojuje
se v novém břichu a oslavuje tuto noc v kruhu svých stejní s ním
smýšlejících společníka cinkotem pohárů!"
Hrabě naft zlostně dupnul a vzkřikl:
Cl "Bídníče ty se opovažuji 6 mě tupili?'
"Já mluvím pravdu" odpověděl starý muž vážně "a běda
tomu kdo to považuje za potupu když ne mu řekne pravda do očí
mfatn abv Doznal své bříchv a hleděl s Bohem i se světem se
smířitil"
"PtvČ odtud dotíravf blázne — sice tě dám vyhoditl ' vzkřikl
hrabě v divokém rozčilení
Právě v tu chvíli se silně zablesklo a v témž okamžení zaracho
tila ohlušující hromová rána
Těžký mnohoramenný svícen jenž visel u stropu spadl na po
dlahu a roubil se na mnoho kusft -
Některé svíčky hořely ještě na podlaze po kteréž se byly
rozlétly
Druhý svícen posud visel na stropě a jeho světla plápolala sil
ním průvanem
Nvní se strhl všeobecný poplach a -do sálu vrazili sluhové
j - - -
a volali:
"Uhodilo do zámku!" :
Hrabě stál posud na svém místě jako zkamenělý
Nvní přiběhl také jeho komorník Přiskočil k němu a zvolal
ulekán' pojav jej za paži:
"Hraběcí Milosti blesk uhodil dó zámku!"
Teprve nyní se hrabě ze svého ustrnutí vzpamatoval a tázal se:
"Cože povídáš?'
"Uhodilo do zámku hraběcí Milosti!''
Hrabě se ohlédl i vytřeštěnýma zrakoma kolem po sále a jeho
pohled utkvěl na rozmetených zbytcích rozbitého svícnu a pak
na ieho hostech kteří byli uleknutím jako ztrnulí
Najednou počal jiskřit očima a jeho pohled těkal pátravě kolem
po sále '
"Kde je ten chlap?" zvolal zuřivě
"Který to?'' tázal se komorník
"Ten čaroděj!'
Komorník nafi hleděl překvapen neboť nevěděl koho tím hrabě
myslí
Hrabě se opět ohlédl pátravě po sále hledaje toho záhadného
starce
Ten však již byl zmizel
Komorník vyrozuměl teprv z dalších otázek svého pána co
myslí a ujišťoval jej že takového člověka neviděl ani přicházeti ao
odcházeli
"Tedv idi a hledei toho chlapa a až ho najdeš dej ho
spoutali!'
Komorník odkvapil 1
Hrabě byl zatím docelase vzpamatoval a nyní pobídl své hosti
aby s ním šli do vedlejšího pokoje poněvadž prý tam snad besk
_ rt-i
nevniau
- Teprv nyní spozoroval Tosku a její společnice které následkem
padnutí svícnu v temnu se nalézaly
Pospíšil k nim a rovněž také ostatní pánové
Toska a dvě jiné mladé dámy ležely ve svých křeslech omráče
ny ale brzo se shledalo že nebyly bleskem zasaženy nýbrž že byly
jen uleknutím omdlely
Hrabě uchopil Tosku do náruče a odnesl ji do pokoje kde byla
ieho teta Marie se staršími dámami
Také zde nalezl zděšeni a zmatek Hraběnka Marie byla bledá
jako mrtvola
Hrabě položil Tosku na divan a vyzval svou tetu aby
'Ošetřovala "
Tato se vážně zdvihla a zvolala káravým tonem:
"To jsi zavinil jen ty co se stalo Bůh se již nemohl na tvoje
WW8ns ifldnánídéle dívati a dává ti svým bleskem důtklivou a hroz
nou výstrahu"
Hrahř ií však nedal domluvit utrhl se na ni:
"Mi a nehůř mi zase do asíf Odlož si to kázáni až na sinou
dobu až bude na to kdy a teď pomáhej kde je toho zapotřebí
Při tom ukázal na Tosku která posud bez vědomí na divanu
ležela
Hraběnka Marie mu ještě chtěla něcp odpověděli ale nežli
mohla promluvit vstoupil tam s chvatem komorník a oznamoval
fi — VHraběcí Milosti blesk uhodil do věže a srazil smutečuí pra
por Ten leží na dvoře napolo spálen"
Hrabě vyslechl tuto zprávu docela lhostejně a zamumlal
"Dobře pak je po smutku!'
Nvní však se ozval venku pokřik: "Hoří! Hoří!"
Nyní přKhvátal dó pokoje jiný sluha jsa celý vyděšen a zvolal
"Ve věži hoří! Blesk ji zapáiU!"
Dámy vykřikly novým zděšením
"Ku všem ďáblům — ještě to scházelo!" zaklel hrabě
"Soud boží!" zvolala stará teta a sklesla v křečovitém záchvatu
do křesla
Hrabě si jí dále nevšímal a křičel:
"ZvoBte na poplach! Haste!"
Vvrazil iako šílený ven chtě se o tom sám přesvědčili'
V celém zámku panoval již divoký zmatek Všude se ozývaly
úzkostlivé výkřiky:
- "Hoří! Hoří! Pomozte! Voda! Vodu!"
2 vliky nad zámeckou kaplí svolával zvonek obyvatelstvo na
Domoč v' :
Hrabě stál na dvoře a zíral upnutýma zrakoma na plameny
které úzkými okénky z věže vystehovaly
J BIU JI UVICI¥ D alJSVfcw- wv —ř — - - — y — — — — — — —
chvíli bylo slylti jak hořící trámoví dolů se řítilo
Do zámeckého dvora se za krátkou dobu nahrnuly davy lidu a
mnozí z nich měli opravdový úmysl při hašení pomáhati
Hrabě je vyzýval aby vnikli do věže a hleděli tam ohefi ubasiti
"To je nemožná věc a všecko namáhání bylo by marným!'
bylo mu dáno za odpověď
Pročež nezbývalo nic jiného než aby se hledělo dalšíma šíření
o požáru zabránili aby také nezachvátil obě budovy které přiléha
ly ku věžL
' "Vodu! Voda!" bylo opit voláno Ale lid se k tomu neměl
aby ji s blízkého rybníka v košíkách přinášel
"Nezevlojte ta a pomáhejte nosit vodu!'
zuřivé '
tUktefí sice jeho vyzvání uposlechli ale většina zůstala ne
liánou lTrabi přebíhal míata na místo jako šílený a vyhrožoval vesni
Izmtm tUkými tresty gakli jeho vyzvání neuposlechnou
"Kic nedělejte a a ech Ve to hořet 1" ozval se nyní silný hlas
"LT si tast šiml Eih na něj seslal ten blesk aby ho potrestal za
' I -3 trravosti a vy bysta se tím vydali sami v nebezpečí kdybyste
' j tyst imcaftii"
Vilizíi abtLŽLj ta k tlovíko který mluvil tato smělá
' - :
P 1 O ťj-lý izzl-t jni tyl nepozorován a! do záatecko
i r "' % a íi t'í t nrt rytí vLwbécná pozornost s obracel
VjJi I i l::ff crrjf ss tka přelomené llirj
Také hrabfi byl toho jezdce spatřil věděl hned ! to byl on
ni byl lid proti němu pobuřoval
Pročež se ještě v ke rozvtekisi a křičel na své hejduky aby toho
rzlho buřiče s koně strhli a svázali
Hejduci toho rozkazu hned uposlechli a počali se skrze davy k
ezdci prodfrati
Tento se potupně zachechtal a zvolal:
"My se spolu ještě shledáme pane hrabě a pak spolu promlu-
(me o nešťastné Adě několik slov!1'
Než se mohli hejduci k němu proJrati obrátil svého koně a vy
razil tryskem ze dvora
Hrabě si nyní chtěl vyliti vztek na vesničanech a počal jim
zuřivě spílati a 5e proklínali při Čemž jim opětně vyhrožoval těžkými
tresty pakli nepomohou hasiti
Nyní proti němu vystoupil silný muž a pravil:
"Pane dobré slovo u nás působí více oež vaše vyhrůžky"
"Drzí chlape!'' vzkřikl hrabě podrážděn "Coí myslíte vy
luzo Že vás budu ještě prošiti? V okamžení jděte hasit!
"Ne" odpověděl muž vzdorovitij
Hrabě se rozvteklil a udeřil jej do obličeje
Muž zařval bolestí a vztekem a skočil proti němu jako by se
chtěl naB vrhnout! a jeho ránu mu oplatit
Ale hejduk jenž stál u hraběte se vrhl proti němu a odhodil jej
nazpět - '
Jiní sousedé počali proti torna se bouřili a svou nevoli hlasitě
proievovati '
Hrabě se ještě jednou na ně obořil a poroučel jim aby sli v
okamžení hasit
Ale nikdo se ani nepohnul a onen jenž byl od hraběte udeřen
zvolal z plna hrdla:
"Ať to shoří třebas všecko!"
"Ať to shoří!" ozvaly se kolem hlasy "Pojďme domů!"
Veškeří vesničané se vyhrnuli ze dvora proti surovému hraběti
hlasitě reptajíce: -
Nyní tam zůstali jen domácí lidé a služebnictvo hostí kterl se
tam byli na pohřeb sjeli
Zatím bylo ve věži již skoro všecko vyhořelo a požár zůstal
obmezen jen na tuto věž která měla neobyčejně silné zdi
Evgen se tedy ve své domněnce neklamal že to hoří na zámku
Oroši Chvilku stál bez pohnutí a díval se na plameny které-všemi
otvory z věže vyšlehovaly a pak spěchal s Adou v náručí ke mžiká
jícímu světlu i
KAPITOLA IV
"V čilío&ovó liivtr
vzkřikl na ně hrabě
IJnrostřed skuDinv košatých stromů stála nízká a neúhledná
~ i j
chata přistavěná ku zbytkům nějakého starého rozpadlého zdiva
Z jednoho otvoru v postranní zdi který sloužil za okno vyni
kalo do tmavé noci jasné světlo
Přede dveřmi chaty stál silný přistárly muž osmahlého obličeje
se šedivými vlasy a kníry maje na sobe oblek uhersathu číkoše
(hlídače koní) totiž hrubou šedou košili se širokými rukávy přes
kterou měl otevřenou vestu z modrého sukna a široké piatěne spoa-
ky které byly dole roztřepené Na hlavě měl plstěný širák
Díval se s naDnutou pozornosti v tu stranu kae stai zámek
Oroš nad nímž vystupovala k oblakům rudá záplava
Poněvadž stála jeho chata na malém návrší mohl také viděti
plamen který z hořící věže jako ohnivý prapor sem tam plápolal
K K TI - — I
Dívaje se upnutýma zrakoma na norici vez právu sam proseue
"le to soud boží! Pan hrabě by byl zajisté rád ten dnešní po
hfeh taká něiakým ohBostroiem oslavil a nyní ho má bez vlastního
přičinění"
Za ním ležel ve dveřích jeho velký pes utery nyní s masným
štěkotem z nich vyskočil a postavil se po boku svého pána
Na blízku bylo slyšeti rychlý koBský dusot
Pes začal ještě hlasitěji štěkati
"Ticho Sultáne!'' velel čikoš
Pes uposlechl a utichl ale pořád ještě vrčel
Dusot se rychle blížil k chatě a před čikošem se objevil jezdec
Zastavil koně a pravil:
"Dobrý večer Jánoši!" '
"Dobrý večer Belo Byl jsi také na zámku?"
"Ano právě tam odtud jedu Chtěl jsem tam hraběti ty jeho
radovánky trochu pokazit a upamatovat ty lidi ze by měli spise
trnrhlItL nei se veselili: ale tu úlohu za mne vykonal blesk Ale
obávám se že při tom také zahynula stará cikánka Jerda"
lánoš zavrtěl smutně hlavou a pravil:
"já jsem na tom pohřbu nebyl a raději jsem se uchýlil se svým
w 1 ' J _ t r i n mi ía un nln '
Zaiem nau smrii le uuuiuuvq paui u pnu uc uu uiuji
"Ano -máš pravdu: člověku je volno jen na pustě"
"Ale byl u mne Josef" mluvil čikoš dále "a vypravoval mi
co se tam všecko dělo Stará Jerda prý hraběti vyčetla domoci
iakčbo tčžkčho hříchu 66 proti své dobré manželce dopustil a on
prý ji dal za to svými hejduky odvléci na zámek kde se jí asi špatně
povede " ' ' '
uu i
"Ano dal ji zavřití do věže kde bezpocnypy zanynuia ' aoio
žil Bela
"Ubohá žena! Byla to dobrá duše!' pravil ános s po
vzdechem -
"Nu byla to stará cikánka a mně oa ní nezáleží prohodil
beťár "Ale té ubohé Ady je mi líto že ji ten tyran utrápil Ale
o tom s ním ještě budu mluviti a řeknu mu ještě více než mu řekla
lerda Zatím se měj dobře starý!"
Pobídl svého kone ao klusu a za aekoiik onamziicu zmizei ve
tmavé noci —
Jánoš se za ním díval zamyšlen a pravil sám pro sebe:
"Přál bych ti aby se ti to podařilo"
Pak se odebral do své chaty Nacpal si dýmku a posadil se
hrubému stolu na krátkou lavici
Za několik minut zaslechl venku šramot blížících se kroků
divil se Se ještě tak pozdě někdo k němu fKck&zk±r~-ý?~í
"Kdo to asi je?" pomyslil si a poslouchal s napnutou pozorno
stí Ieho velký pes počal zase vrčetf „
Nyní bylo na dvéře silně zaklepáno a pes počal zuřivě štěkati
Jánoš bo utišil a přistoupiv ku dveřím tázal se drsným masem
"Kao je to ven ku r -
"Pro Boha tě prosím Jánoši otevři nám!" "
Ačkoli zněl ten hlas velmi prosebně nemohl se Jánoš přece
hned rozhodnouti zdali má otevřití anebo ne Pročež se otázal:
"Máš tak na spěch?' v
"Ano jen honem otevři JánošiK Zde se jedná o lidský život
s já jsem přesvědčen že nám starý poctivý Jánoš své ochrany ne
odepře" "O tom můžeš být ubezpečen" odpověděl čikoš a otevřel
dvéře k
Před ním stály dvě osoby a sice muž a nějaká zahalená po
stava ' '
' Hned jak otevřel Jánoš dvéře a ustoupil na stranu pojal muž
tu zahalenou postavu v náručí a pomohl jí přes práh do chaty
- Při tom s ní spsdl plášť do něhož byla zahalená a Jánoš nyní
spatřil ženskou v bílém umrlčím rouše '
"Pane Bože I To je duch!' zvolal zděšen
"Upokoj se starý" chlácholil jej mladý muž zavíraje za sebou
s chvatem dvéře které pak ještě zastrčil - _
Jánoš se třásl strachem a zasténá) úzkostlivě:
"Pane Bože! ZachraB měf
Zatím byl mladý mui bílou postava na lavicí posadil a pošeptal
jí několik slov
Tato se opírala jako ▼ mdlobách zády o stěna a zašeptala: -
"Jánoši!"
'Nebnď bázlivcem lánoši! ' zvolal nvní Evgen "a upokoj se
konečné Což mě již neznáš!"
"Ne" odpověděl lánošV vrtl hlavou
"Opravdu?" zvolal mladý mni "Coí by uf neznal starý Jánoš
Evgena Ernanyho?
Starý liícl k nimo přiskočil pojal jej oběma rukama za rame
so obráni je obličejem proti svitla a zvolal dívaje ae ma do očí:
"Jsi to skutečně ty IívgcncT Ano to jsou tvoje očil Ale pro AIlllESÁR
lál_- tt-_ _ it i _ k' Lini k 1 M _ I li tij#h IA Kul ti 1
ivcnu lioni uriKUU pncnazipr n muíui uuct j vvs u i # 0 m a #1
kůtku jii nepoznal Tys byl tak dlouho pryČI Kde pak jsi byl? N FSKiLH OrULKU
1 _ h 1 : : U11 1 _ 1 _ 1 u 1 1 — — — — — — — —
10 II VSeCKO rCKDU az pnzucjl pnicu nyui iiiuiiiuo (jiiuu-
ším na to pamatovati čtho je nejvíce zapotřebí My se k tobě
tíkáme o pomoc a ochranu Jáno&i Moje společnice — "
"lánoši" šeptala zase bílá postava
Jánoš se na ni podíval s v okamžení se ho tmocnil strsch před
duchy na který byl ve svém radostném rozčilení) že zase spatřil
Evgena Ernanyho pozapomenul
Zachvěl se hrůzou a zvolal couvaje zpět:
"Chval každý duch Hospodina! Kvgene což sem přivádíš
uchy? To je přece — '
'Ano to íe hraběnka Ada!" doložil Evgen
"Ale ta ie mrtva!" namítal Jánoš ohléda e se bázlivě na bílou BM
postavu rodp Hoi Tjrrs e i
N hrahXnka XA in liva!" niiíťnval iel Evffen
"Vždyť přece byla dnes pochována! Odkud by sem byla při
šla?" tázal se Jánoš bázlivě
"Z hrobky!" odpověděl Evgen "Jen se konečné umouari
starý a vyslechni mě s klidnou myslí Hraběnka Ada nebyla sku
tečně mrtva nýbrž jen zdánlivě a šťastnou náhodou se mi podařilo
11 zachrániti
a I n J _ át
Zatím byla také Ada trochu se zotavila a pravila nyní siapym v
1
masem:
"Jánoši pojď sem ke mně a vezmi mě za ruku abys se pře
svědčil že nejsem žádný duch nýbrž živá bytost"
Mluvíc tato slova podává a lánošovi ruku
Tento si však posud netroufal k ní přistoupili a teprv když jej
Ada opětně k tomu pobídla pokročil k ní a pojal ji za ruku
Ano to I9i skutečně ty moie dobrotivá panlr zvolal raaostne
Záé učinil Bůh zázrak! Bože jak jsem pro tebe truchlil a jakou
mám nyní radosé že jsi vstala zase z mrtvých!'
Přitiskl si její ruku vroucně k ústům a počal radosti slzeti
"Ano ie živa — ie živa!" zajásal radostně „
Evgen jej pojal za paži a upamatoval jej aby zůstal klidným a
hlasité nemluvil an prý uy tnoni nekuo n jeno cnaie se ťulltl" odbj vt prndin Kb& uuoa dm-ou a
něco slyšeli co musí nyní pro každého zůstali tajemstvím O tou J jfwi
prý nesmí nikdo věděti že není hraběnka mrtva a že nelezl ve ve ffitfft
rakvi í r PMbyi SIÚ Ulckoryt provodil Kr Vele-
Jánoš to hned pochopil a ujišťoval Evgena a Adu že se od něho "fflrytVaT1 55aÍW5S
nikdo ani slova o tom nedoví
"Zvláště ten hrabě!" doložil rozhodným tonem "Ten ukrut
nik se toho již ani nemohl dočkali až udřláš místo té druhé '
' Teď o tom již nemluvme příteli pravil bvgen Nyní mu
símě předem o to se postarati aby se mohla hraběnka posilnit klid
Dým upánkem neboť jest náramně seslablá MáS zde trochu vinař
"Aao vína u mám plnou láhev' odpovřdél Jánoš radostné
V okamžení ji přinesl a postavil ji se sklenicí na stůl Evgen
naplnil sklenici a podal ji Adě která jr oběma rukama od nčho
přijala
OMAHA 1
ílá VMétkt ě 1 KťlU
jj iáT ftirtflelii arbAio Mou flrtf J
eOll niíwi o 1 li lp rlnl V Kluikf
aaiaaWIIHimiil fhxlt lan BmUikf J
J V Mk IkKIT Ho lk Hl tl V A Souhra
da 1317 Wllllawa ulpkl Vr Macb
Těl Jed Sokol V Omaha
odbfTl iv pravidelná aoblIM kaldř I
itvrtek minii)! vir 4 rolMnoiH CM
So IMb 01 ťřadi Vteiar Uuroi lajamniK
Karel Špalek VJZISn Ifttb St ASetnlk Káral
Mnlíka 4IS So 131 n 8t„ Pokladník Aot
odbfri i4 arhftia dvakrát mtufei kaldna
lnftdtll il pindtli v md'l v ainl Metiovl
0 kro(nl arhbM odhfvá I oedell v rljao
pMletn! Kb&u I nedll v dubna a ítvnutnt
ledna a urpnu Frrnlaeda Joba Chleborád
mlttopredieda Kr Bvojtek ta] Anton Nnvtk
isiu nuiiaaa ui aenioia rr rrraiminratiia
II' tul pokladník W Kunci MM 80 II Str„
vtbnr majetku na Imk J Vopllka vfbor
ífítnl Joaef Kalpar a Joa Merta praporenlk
Krajieek vp pí K Maallko doaorca Philip
Svoboda natelalk A Kapek vp nai hmoa
H Spolku JoMf
Bshesala Uše i SU AOUW
odbývá ave pravidelní achSie r Nírcxlnl tln
kaldou 1 %t atrelu vefřr f W Handbauer
M P Vin i Pakel Zip IM8 Wlillam Str
J V Vacek dietu kMlvSo 14 8tr O Bota-
water apoi leicar wa tíee HulMIna
Tábor ColDHbns l 69 WOrT
odbf vi achtae katdv I nedř le a dtor v
micl y alnl p Joa Klepetky na IJ-aWllII-m
ullol Vel koneul Frank Svoboda miito
kootul Frank Bemln si pokladník Prank J
SrBllDiMt-"iv W"1'" klerk P J Pltle
XII NU at Ho Omaha provodil Jan Fiala
vnitrní atrálce Vlolav Vjvoda venkovní
tráíre Frank Vejvoda vfbor majetku na I
roky Karel Štěpin
Tábor Sebranka í 4771 1WA
Kud Beran Jan Cbloborid Josef Plula
Tábor Ncuiak4 Lípa ě 183 WOW
odbviuhfiiekaSil pmlodnldtrry vnlcl v
f nl H rochuvt Jowf Alp přpdwda in Hnmer
StiVác DoleJ miiiiopledHeda ltiutfo Gar
fleldBt Johníafif poklHdnlk Vm Bo IHth
n 3 r ctotsí xa isia it::ui3 3t rraoK
Swoboda pruvotlfi
Sbor YlMlslava č 89 JČO
odbfvi arbnre kafdou J nedíll v niAmd t o
IíoIovdC o k4 bod odp VyMoutlIi pb'd
Murte Mlrbal IWM Mamin ul uř-iUfdkviiě
Anna Kalinu niuiCntka Josvflna Muchovi
tali-ninlcf Marie Huslirk Nullle
Poněvadž se jí však slabostí ruce silně třásly musel jí Evgen teftft
Kitiova Marie Stefan M Kapková
Sbor Ilolealava ř (10 JČD
odbývá Kbfi7 každou Z nndřll v ajísfol v N
rodní nnloU bMlp yied Anua KreVU
Uioniciíi-w Vinci řermák IK47 IIĚ 14 nl 6ít
nice Marie PfiborHká lil 11 { ul poklad
nice Antonio Kment náinčstka Marin Kujte
ra dnxnrkvni Jowfa Jelnn VfNír maletku
Marie Beíao Kateřina ilenák Jo Roubek
Sbor Hvězda Nové Doby 2 86 JČD
odbývá svá ach Die kalídou S Dd£lt v tnfsicl ve
nmoop v mni Motsuve rreaiteaKynt m
Pětku Dokladní Miirlo Zikmund Iurk ISth
St áístiil Marie Krfál II Bo 13lh St„ tajem
nice Vllb Hartoi ISA So I3tb 8u
Sbor Martha Grove 1 10
lodbfvá avá pravidelná anhftievidy4 nedáli
v mernci v Boaoiaae mni rreosedKyne Mary
Boukal miatopfediuNlkyná Anna Krejíl
tajemnice Husle David I2ia 80 16 Ht poklad
nice Josle Janeček ur&viKlkyni Fannie Peáek
a Fannre Opoíensk lákal Dr L Svoboda
Pods sbor Sokolek Tjrí ř 1
odbývá avá acháte lodnon méniční a xio
kHm Hwkn HA#fZII -Cl U — X HLJ
- w w k I u U 1 1 U UCU ailll In DUU — v rtu
S VOdOU Cbte UVaritl nejaKOU pOleVKU SDy Se lnedUoS Prantllka Koui tslctcprcisedky-
2418 So SHti & 8 atr átotnlce Marie Bílek 3
a Ubarlea St Omaha pokladnice Anetka Mu
Hek vfbor majetku Frantlika Štípán a
Anna uuek Oietnl výbor Bolena Důtek a
Marie Matějka dotorkyot Marie ftiba '
ElUka PřemjsIoTnav i 77 ZČBJ
Scháie proxatfm třetí nedáli r měnící o 2 b
Odnol valní br J Kleuetkv na 13 a Wlillam
předtedka Antonie Kment 1247 Bo IStb Bt„
áěetnlce Marie Opocenak? tajemnice Josefa
Stciger 1407 So átb St Omaha Neb
Tábor MyrU ís 922 B N A
r snkol-
Marle Boukal mláto
předtedka Julie Votava tajemnice rfarle
Urbánek 8024 H 18 Bt pokladnice Anna
Zlikovky kancllřka Mary Smrkovaky marl
favia llauseun vnitř airai H HruiiJ venk
I odbývá schftil prvni neděli r měsíci
tká tinl 1-ředaedka
Teroost Západu i 474 Bratrská
linie v Americe
OJbf vá avá acháte kaídou 1 neděli odn a
3 pátek večer v ra&aicl v síni Praha Hotel
Si Antonie iřiika sekretářka 17U6 80 vib
Street
sklenici sám podrželi aby se mohla napiti
Nyní nastala ještě jiná otázka Ada potřebovala odpočinku
aby se zotavila a také přiměřené potravy a v té chudičké cbaté
nebylo ničeho" " '' ~
Jánoš ss však hned uparVatoval že má v malém přístavku vedie
světničky trochu sena a že by mohl z něho upravili lože '
Chtěl hned pro' ně jiti a přinésti je do světničky
Evgen jej však zadržel
Uznával totiž že by bylo lépef kdyby Ada v té světničce nezů
stala poněvadž se mohlo snadno státi že by tam někdo mimo nadáni
přišel a pak by bylo všecko vyzrazeno
Evgen to Jánošovi řecl a tento byl hned ochoten v tom malém
přístavku pro Adu lože upravili což mnoho práce nestálo neboť
tam potřeboval jen to seno trochu načechrati a upraviti a lože bylo
hotovo
Jánoš vzal do toho přístavku lampu a upravil tam lože
Pak se vrátil do světničky rozdělal pod plotničkou onen a po
stavil na ni hrnek
zahřáli í r-:r : ' " ™"V"
Při tom také roztáhl na provaze nad plotničkou Evgendv plášť
aby brzo uschnul '
Za chvíli zase ' přistoupil ku dveřím u přístavku a podíval se
do vnitř
Při slabém světle lampy 'viděl že Ada na svém loži tiše spí a
také Evgen jenž seděl vedle ní byl jak se zdálo již usnul
"Spěte ubohé děti — ja vás již budit nebudu pravil potichu
a vrátiv se ku plotničce posadil se k ní a zabral se v myšlenky
Ve světničce bylo nyní příjemné teplo
Také venku byla již bouře utichla a déšť byl také již přestal
len někdy se ještě na dalekém obzoru zablesklo
w wa a a I rKTlal lift áCUD ▼IlIIT llTa JI ffirOUV TPřlIf
Vítr Však byl pořád jeStě dOStl prudký a SUmei ve vrctiollcn sUU Mary Pécbota vbor majetku Anna
stromft ořeháněie 00 obloze roztrhané mrakv ' Semlk řrant Feáek Aot Stejskal tpolkvof
r 1- letar louis nvoooaa štary Houkal vytian
janos sedel u piotny na lavici a Kouru premysieje niavne o tom yneoosjeau raviauanseiin nustovysi
co by se mělo učiniti aby Evgen a Ada co nejdříve někam na bez
pečné místo se dostali neboť v jeho chat dlouho znstati noiiúíHi
Pak se obrátily jeho myšlénky bezděky na starou cikánku Jerdu
o níž byl beťár Bela Sé vyslovil ze nejjpií v té hořící věži zahynula
"Byla to dobrá žena' pomyslil si "Hraběnka Ada jí byla
nakloněna a také já jsem jí byl přítelem neboť mi prokázala do
Drodiní na které do smrti nezapomenu' V
Vzpomínal si totiž na to že měl minulou fcimu prudkou zimnici
že ho stará Jerda a její dcera Márka v jeho opuštěnosti ošetřovaly a
že bo lerda svým kořením uzdravila
"Kdyby se mne byla ta žena neujala byl bych již mrtev Byla
bv zasluhovala lepší osud než jaký ji stihl Pakli v tom vězení za
hynula má to také ten ukrutník na svědomí'
Z těchto myšlének byl konečně vyrušen svým psem který na
jednou zdvihl hlavu a počal vrčeti
Jánoš ho vzal s chvatem za hubu a pošeptal mu aby byl tichý
Pes mu rozuměl ale přece ještě nepřestal slabě vrčeti Jánoš
bo znal i věděl že marně nevrtí a Že muší někdo k jeho chatě se
blížití Pročež poslouchal s napnutou pozorností
Za chvilku slyšel skutečně lehké kroky které se k jeho chatě
s chvatem blížily "
Sultán vrčel jeítě hlasitěji a JánoS bo musel chlácholit! aby
neŠtěkaL
Nyní pozoroval ty kroky podél zdi a pravil mrzutě sám pro sebe:
"Zdá se že je to ženská Mužsky se tak potichu nekrade
kuvz suav uvuic iiuuuii
Zdvihl se napomenul psa ještě jednou aby byl ticha přikradl
se ku dveřím u přístavku a zašeptal do vnitř
"Pozorl Někdo sem přichází! Buďte tam tiši a nepro
zraďte se!'' L
Evgen se ze svých dřímot s chvatem probral a-pohlédl na
Jánoše ' '
Tento mu dal na spěch rukou výstrahu zavřel polehounku dvéře
a vrátil se na své místo '
Nyní bylo na dvéře slabě zaklepáno "
Sultán přestal najednou vrčeti a krada se ku dveřím počal pří
tulně vrtět ohooem a čenichal pak pod ně '
Jánoš tím byl velice překvapen Musela to býti nějaká psovi
velmi známá osoba která stála venku sice by se byl tento ostražitý
hlídač tak klidně pěchoval '
Bylo opět a sice ještě silněji zaklepáno a při tom se ozval
venkn hlas:
"Jánoši!" ' v
Jánol sebop škubnul neboť se mu zdál býti ten hlas povědo
mým Ale měl ještě plnou hlavu jiných myšlének a nevěděl v tu
cbvíl co ni dělatt
Sultán to vlak již dobře věděl neboť počal hbitěji obonem
vrtětí a postaviv se aa zadnf nohy položil se přeními na dvéře
Nyní bylo po třetí a ještě hlasitěji zaklepáno a venku stojící
osoba se tázaia:
"Proč pak mi neotvíráš Jánoši To jsem já — Jerda!''
"Pane Bolel'' leptal Jánoš "Což byla také ona z mrtvých
vsula?" -
PaJjf odstrčil závorku a otevřel poinala dvéře
pfed ním se objevila stará cikánka
' "Jsi liva anebo je to tvůj duchř svolal Jánol
Jerda zatím vklouzla do dveří s tázala se pak: (Pokrač bud)
Těl Jed Sokol v So Omaha
feofrásvá pravidelná tchfue Jednou mětiCná
a sice katds lni pondělí v !sitsi v místnosti
Jana Koutskýho na robu ti Q Starosta'
Bcdf iflenstDior wemniu vr Henu lue tntn
a n Ht ocelní k vsc vntnec itn autu
pokladník František Hájek SU mest N a O ul
Prrba Lože í 828 AOCVT
odbfvá své pravidelná achtia Lil středu
v měsíci v síni p Koutskjbo na 20 a Q ulici
Thomas Llseo Mistr Práce Mlke Volenec
dilovedouol An'on Kubát dntorce Frank J
Fltle taj Sil N Fr Dvořák áěetnlk (1 a
8 St Rudotnb Pallk poklad John Hitera
řrávodCI Vincenc Marri vnitřní strsáce
rank Jaroá venkovni etrál
6á4 Palmové Dřevo é 7
Kruh Dřevarek v 80 Omaae odbf vá schli
svá kaidá poslední pondělí měsíot v raistno
iti Br KouMkcb Marie Vomáěka Uástujni
ponifnice Katl Yomfka nístopředsedka
Katie Vocisek tm So 28 Str tajemnice
Frantlika PlvoBka bankárka Anna Vlach
věttkyně Barbora Kaček provodil Elea
Ebel vnitřní stráá Terezie Vocisek tenko
rniatrU
mm?wm
The Limited" erralon ťilo and Tba Express
Boon tram froa Omaba lor Ibteaco
UMEXCELLED SERVICE
Dsy trala and evríiina trala froat Uraaba {of
Klnaespottt sod St I-auL
TTIeketa of ants of enoneellnf linea
V B BRIIX Dlst Faa'r Ax- Omaha
aHHANsnKO řjL
J PMEBBTaOř
IWi
rychle vyléčena —
Tas Swedlih Ajtb
mnOro to dokiio Paklícck st
kfccvlko sailoM tdanna 107mf
(MifM Brm JMCbBkLm Ma
