Pokrok ZApadu
O PEKLEM K RÁJI
tiTĚK DO SVATÉ ZEMĚ
ženských a děti v pestrém
zraky Jc zámku a na černý
KAPITOLA I
Den smutku
Bylo dusivé parno Na dalekém obzoru vystupovaly temné
mraky v hrozivé' mraky se kupící a chvilkami zavíval s té strany
- chladnější větřík jenž listnatém stromoví slabě šelestil
Na konci vesnice jež sestávala z nízkých domku s doSkovými
střechami stál dosti pěkný kostel jehož zdi byly stálím již za-
iernalé
Od kostela se táhlo staré lípové stromořadí k panskému zámku
'Oroši jenž na mírném návrší hrdě se vypínal jsa s jedné strany
ohraničen lesnatým pohořím kdežto na druhé straně pustá rovin
do nedozírné dálky se rozkládala
Zámek Oro5 byl majetkem a sídlem hraběte Antala Orošiho a
Jedna jeho íást pocházela jeStě z dávno minulých věku jsouc posud
chráněna mohutnou kulatou věží a vysokými a pevnými hradbami
K této věži přilehalo ještě několik novějších budov s vysokými
okny jichž jasné zrcadlové tabule slunečními paprsky do dalekého
okolí jako v ohiii zářily
Místo praporu se znakem hraběte Antala vlál dnes s cimbuří
-staré věže mohutný prapor smuteční jenž slabým větrem zvolna se
zdvihal a klesal a chvílemi zase bez pohnutí visel
Před kostelem a podél stromořadí bylo shromážděno velké
množství venkovského lidu mužských
národním kroji a všickni obraceli své
-smuteční prapor
Na malé vížce nad zámeckou kaplí počal nyní cinkati tenkým
hlasem zvonek a hned na to se ozval velebný hlahol zvonů
kostelních
Za chvilku bylo slyšeti od zámku truchlé zvuky pohřební hudby
Mezi shromážděnými davy nastal živý ruch
"Již jdout Již jdou!" ozývaly se hlasy
"Ubohá paní!" zvolal jeden "Tak mladá tak krásná a tak
dobrá — a musila již umříti''
"Bohužel! Byl to náš anděl strážce kterého jsme nyní ztratili!"
doložil druhý
"A ten ďábel nám zde zůstal aby nás ještě déle týral a utisko
val !'' zvolal třetí s nevolí
"Ticho Josefe aby tě nikdo neslyšel!' napomínal jej první
'"A já to přece budu mluvit — ať to slyší kdo chce!''
"Ubohá paní!" jal se nyní zase jiný slova "Tak mladá a již
leží v rakví Ale snad je pro ni lépe že zemřela '
"Člověk by si to mohl skoro mýsliti Však se o tom dost na
povídalo co musila ta ubohá paní zkusili'
Bylo to několik mužů kteří tu rozmluva spolu vedli aniž by
si toho byli jiní všímali kteří stáli na blízku a také oni se na nikoho
tpři tom neohlédali
Nyní najednou se nedaleko od nich ozval hlas:
"Běda tomu kdo rbohou paní se světa zprovodil! Ukrutník
fen ji utrápil a za to hótiusí Bůh těžce trestati'"
Všichni se ohlédli překvapeni v tu stranu odkud se ten hlas
-ozýval ' --i-
Byla to stará žena která tato slova mluvila a celý zevnějšek
její prozrazoval cikánku
Byla vysoké a vyzáblé postavy a měia výrazný silné osmahlý a
— j — j — j
Její oblek pestrých barev byl sice velmi chatrný a vybledlý ale
na cikánku byl neobyčejně čistotný
Musila býti mezi těmi lidmi již známa poněvadž se hned
ozvalo několik hlasů:
"Stará Jerda je tu také?"
"Ano'' odpověděla cikánka "Stará Jerda je tu take aby
~poUtvala tu mučenníci kterou ten aurovec utrápil"
"Mlč!" napomínal ji jeden "Vždyť přece znáš pána!''
" "Proto právě to říkám že ho znám'' -odpověděla cikánka
"Běda mu!"
"Ale dej si přece říci Jerdo a mlč už!" domlouvala jí
jedna žena
"Ano já budu mlčet' odpověděla cikánka "poněvadž to bez
ioho všichni víte co musela ta ubohá paní vytrpěli ''
— Ustoupila rychle zpět a ztratila se mezi davem
~' "Jerda má pravdu'' pravil Josef "To je hrozné jak se s tou
ubohou paní nakládalo"
"Pravdu sice má ale přece by bylo pro ni i pro tebe lépe kdy
byste mlčeli"
"Vždyť já už mlčím' pravil Josef a ustoupil několik krokův
nazpět -
Dále v pozadí stál mladý muž štíhlé a statné postavy jsa oděn
dle uherského kroje a vypadaje jako zámožný statkář
Měl osmahlý obličej ušlechtilého výrazu a černý pečlivě upra
vený plnovous
Byl před malou chvilkou k těm lidem se přiblížil a slyšel co ta
stará cikánka mluvila
Nyní přistoupil k Josefovi a otázal se ho:
"Zemřel někdo na zámku?"
Josef na& pohlédl překvapen a tázal se:
"Bezpochyby jste zde cizím?"
"Ano zde jsem docela cizím" odpověděl mladý muž a slaBě si
-vzdechl "Přicházím z daleka a nevím co to všecko zde znamená
— ten smuteční prapor to zvonění a ta smutná hudba tam nahoře"
"To znamená že se tu koná pohřeb" odpověděl Josef
"Kdo pak zemřel na zámku?''
"Naše ubohá paní hraběnka"
"Která to?" tázal se neznámý s chvatem dále
"Hraběnka Ada"
Neznámý sebou trhl jako by byl blesk před ním udeřil a opa-
koval rozechvělým hlasem:
"Hraběnka Ada? To není možná!"
- ' — "Ale bohužel je to pravda Také my jsme tomu ani nechtěli
tivlřití''
"Ještě tak mladá — ne — já tomu ani nemohu uvěřiti!" zvolal
mladý mui v bolestném rozechvění
Josef nafi upřel pátravý pohled a pravil:
"Již přicházejí Když tomu nechcete věřiti můžete se teď
v přesvědčit" Pak se vmísil mezi diváky
Neznámý muž zůstal na místě jako ustrnulý Jeho osmahlý
obličej byl nápadně zbledL
Sepjal roce a díval se upnutýma zrakoma stromořadím k zámku
"Ubohá Ado" Šeptal smutně sám pro sebe "Já si nemohu
asi pomyslit že bych tě měl jen v rakvi zase spatřitit Shledání v
- rakvi! To je hrozné slovo! Tolik let jsem byl od tebe odloučen a
syni když jsem z dalekých končin sem pospíšil abych tě zase spa-
- tlil mám viděti tvůj pohřeb a shledat! že jsi pro mne na vždycky
stračena P'
Pohřební hudba střídající se se Žalozpěvem blížila se nyní od
tlska a neznámý mul se protlačil ftkrze diváky aby stál v přední
r~3 a moci tes pohřební průvod lépe viděti
TYSvod s za chvilku přiblížil
ITajíed kráželo několik hejduků a dlouhými holemi kteří ndr
iZzrzUft průvod volnou cesto Za nimi následovali hudebníci a
zil" zZ9 iri£tli zpěváci kteří zpívali pohřební chorál
Zř (a ministranti křížem s lucernami a kaditelnicí a
o i ll_:ií avfcemí
V~zi tlzllatd ktlli v ornátech s sice domácí farář a záme
) : -o tritii dachovaích z blízkých far a takt nakolik
' % '
ryC-'J IJS clvtctrý pciřeb&í vtz věnci kriaevyaí vá
clrr r ▼ tl=J tyly straženy dva tttf vraných
Na voze byla kovová rakev přikrytá černým aksamitovým pří
krovem se stříbrným lemováním a se skvostným hraběcím znakem a
na rakvi stál stříbrný kříž a před ním pozlacená hraběcl koruna
Při rakvi Kráčeli po obou stranách hraběcl úřadníci a sluhové
přepásání smutečními rouškami a nesoucí dílem palmové letorosty a
dílem hořící voskové svíce
Za vozem kráčeli truchlící Napřed šel manžel zemřelé hra
běnky krabě Antal Oroši muž vysoké a statné postavy se zamrače
ným bledým a vyžilým obličejem a s černýma jiskřícíma očima jež
nepokojně sem tam těkaly
Pod paží vedl letitou dámu ve smutečním obleku a s černým
závojem
Byla to jeho teta hraběnka Marie Orošiova která rovněž jako
zemřelá hraběnka Ada u veškerého obyvatelstva veliké úcty po
žívala
Za nimi kráčel druhý pár a sice starší pán a mladá sličná
dáma s kterou se vedl pod paží a která lehkými kroky při něm se
pohybovala jako by se ani země nohama nedotýkala
Pak následovala ještě dlouhá řada pánů a dam a za těmi Šli
hraběcí úřadníci pak zámecké služebnictvo mužské i ženské a ko
nečně vesnické obyvatelstvo
Když se ten průvod přiblížil obnažili všickni hlavy a ženy
sepjaly ruce a když pak se objevil pohřební vůz vrhali se mnozí se
zbožnou úctou na kolena a tu i tam se ozývaly přitlumené hlasy
lit ?t i t v i t mw u
- UDona nraDenaai laic Drzo se museu se světem rozloučit a
nás opustit! '
Tyto projevy zněly velmi žalostivě i byly důkazem jak velice ti
lidé zemřelou hraběnku ctili a milovali
Také ten neznámý pán který byl dříve s Josefem mluvil pro
tlačil se do popředí a stál u samé cesty když pohřební průvod tudy
se ubíral '
Hleděl ustrnulýma zrakoma na vůz a na rakev tiskna si bez
děky obě ruce na Badra jako by chtěl své pobouřené city v nich
potlačiti a zašeptal s bolestným povzdechem:
"Moje ubohá Ado!"
Vůz jel zyolna dále a za uím přicházeli truchlící
Když spatřili klečící vesničané hraběte zdvihli se skoro všichni
a upírali nafi škaredé a vzdorovité pohledy při čemž se mezi nimi
ozývalo přitlumené reptání
A když se za ním objevil druhý pár bylo slyšeti slova:
"To je ona! A jde také za rakví!"
Neznámý pán slova tato slyšel a tázal se vesničana jenž stál
vedle něho:
"Kdo pak je ta mladá dáma?"
"No ta Toska!" '
"Kdopak je ta Toska?'
"Kdo by byla? Je to milenka hraběnka která byla bezpochy
by příčinou smrti naf ubohé hraběnky"
"A teď si za její rakví vesele vykračuje!' doložil jiný
Neznámý se pak tlačil s chvatem ku předu a dostal se právě v
tu chvíli ku vchodu na hřbitov když pohřební vůz před ním stanul
a nosičové rakev z něho na ramena zdvihali
Tito pak ji nesli v slavném průvodu za zvuků hudby a zpěvu a
za hlaholu zvonů přes hřbitov skrze davy klečícího a modlícího se
lidu do kostela kde se nalézala hraběcí hrobka t
Hrabě a jeho družina kráčeli zvolna za rakví a za nimi se hrnul
lid který v krátké době celý kostel naplnil
Nosiči postavili rakev před oltářem na smuteční lešení jež bylo
pokryto černým suknem
Pak sundali s rakve víko a ustoupili na stranu načež hraběcí
úřadníci a sluhové s palnami a hořícími svícemi kolem rakve ve velký
kruh se rozstoupili
Na oltáři černým suknem potaženém a po obou stranách smu
tečního lešení kde stály vysoké svícny hořely mnohutné voskové
svíce vrhajíce své světlo na mrtvolu oděnou v bílé roucho a pokry
tou palmovými letorosty a květinami
Na prsou měla zlatý křížek a na jejím bledém ušlechtilém
obličeji se spíše jevil klidný spánek než skutečná smrt
Jen na jejich rtech bylo pozorovati slabý výraz bolu jako by i
byla s tímto bolestným pocitem skonala
Nyní nastalo v kostele blubpké ticho
Kněží přistoupili k oltáři a počali konati tichou pobožnost
Onen neznámý muž který byl s průvodem také ďo kostela vešel
stál nyní v první řadě mezi vesničany kteří se byli kolem rakve
nastavili maje ruce sepjaté a k zemi spuštěné
Jeho obličej byl bledý a strnulý a v očích se mu leskly slze
Hledě) upřeným zrákem na bledý cbličc Ady iako by cblžl vv-
skutečně mrtva aneb je v mrtvou ustrnulost
to bylo nepochopitelným že by byla mohla
zkoumati zdali je
pohřížena neboť mu
tak náhle žemříti
Byl totiž zatím od jednoho Člověka slyšel že byla hraběnka
Ada ještě v poslední chvíli před svou smrtí docela zdráva
Naproti němu stál u jednoho pilíře ještě jiný poněkud nápadný
muž jenž měl obličej silně osmahlý černé kadeřavé vlasy a silné
černé kníry '
Měl na sobě též uherský národní kroj doplněný dolmanem
který měl přes něj přehozený a jeho Černé jiskřící oči byly též na
mrtvolu v rakvi stále upnuty
Také on byl jak se zdálo nepozorován do kostela se dostal —
aspoů si ho posud v té tlačenici nikdo nepovšimnul
Nyní však ti kteří stáli nejblíže u něho bázlivě od něho
ustupovali Každý nafi pohlížel s podezřením a někteří mezi sebou
šeptali:
"To je beťárl' (loupežní)
"Tichol" šeptal jiný 'Takoví lidé nechtí aby je někdo
poznal" ' '"[' - ' i
Po vykonaných církevních obřadech přistupovali truchlící k
rakvi aby s nebožkou ještě naposledy se rozloučili
Na hraběte Antala který byl první jenž po několika stupních
nahoru vystupoval byly nyní zraky veškerých přítomných osob
obráceny a každý pozoroval a napnutím jak ae bude při tom
chovati
Hrabě byl nyní ještě více zaškaredělý a čelo měl silně svraštělé
Zdálo se jako by to cítil že jsou veškeré zraky naft upnuty a
to v něm bezpochyby budilo zlost a vzdorovitost neboť těkaly jeho
škaredé a skoro hrozivé pohledy přes celé shromáždění
To však trvalo jen několik okamžiků Pak upřel své zraky
lhostejně na mrtvolu položil lehce ruku na její studené ruce za
mumlal několik slov kterým však nemohl nikdo rozuměli a ustoupiv
zpět sešel pevným a jistým krokem po stupních dolů a vrátil se na
své místo -V c
V kostele se počaly ozývali přitlumené projevy nevole
Hrabě to slyšel a mrštil na shromážděný lid hrozivým po
hledem A tento pohled se neminul a účinkem neboť bylo hned zase
ticho
: Nyní přistoupila k rakvi nejistým krokem stará hraběnka Marie
Na této ctihodné dámě bylo viděti že byla hluboce dojata
Nemohouc pro pláč skoro ani mluviti loučila se usedavým hlasem
s nebožkou kterou nazývala svým miláčkem a končila slovy:
"Odpočívej v pokoji mé dobré a vroucně milované dítě! Ne
úprosná smrt tě nám příliš záhy vyrvala a my všichni kteří jsme
tvé dobré srdce seznali truchlíme bolestně nad tvou ztrátou a za
chováme na tebe ve avých srdcích drahou upomínku!''
"Ano zachováme!" ozývaly se po celém kostele přitlumené
hlasy '
"Spi sladce mé dobré dítě a očekávej radostného vzkříšení!"
zvolala ještě stará dám bíedíc smutně na mrtvolu načež sestoupila
se stupňů přemáhajíc se aby překonala své hluboké dojmutí
N?ní přistupovaly k rakvi ještě jiné osoby t truchlícího přátel
stva aby se nebožkou naposled rozloučily
Konečně doSlo také na Tosku a na tn se počaly veškeré zraky
obracen '
Kráčela váhavě ke smutečníma leiení i bylo patrno že ji to
stojí velké přemáhání -
Ale hned jak postavila noha na první stupeB otřásla se a
ncouvla zpět
"Ji nemohu I" pravila stísněným hlasem "Já nemoha na
žádnou mrtvolu se podívat 1"
"Jen tam jdUal domlouval ji poticha jeden s truchlících jenž
tál aejblSa si Clu£aost toho vyžaduje s viecko s na vás
Cti" -
Toska zase zdvihla nohu chtíc vystoupit! nahoru ale hned zase
ucouvla a pravila a chvatem:
"Já nemohu!''
V kostele se počalo ozývat! hlasité reptání a někdo zvolal
drsným hlasem:
"To věříme!"
Toska sebou trhla uleknutím a ohlédla se chvatem kolem sebe
Hrabe Antal tent seděl na svém sedadle prchlivé vyskočil a
pátral divoce jiskřícím pohledem po držím Člověku jenž byt ta slova
promluvil
Poněvadž však byla v té tlačenici hlaví na hlavě nebylo mu
možným toho opovážlivého Člověka vypátrali a proto musil vztek
svůj prozatím jen na to obmeziti že jeitě jednou na shromážděný
lid hrozivým pohledem mrštil
Toska se již dále o to nepokusila aby přistoupila k rakvi a ně
kteří pánové a dámy vidouce její rozpaky pomohi jí z nich tím
spůsobem Že sami s chvatem nahoru k rakvi stoupali
Toska toho použila ustoupila rychle zpět a sklesla na své
sedadlo
Když byli všichni truchlící až na Tosku s mrtvolou se rozlou
čili vykonal domácí farář vážným a klidným hlasem ještě poslední
modlitbu načež přistoupili ke smutečnímu lešení sluhové aby rakev
zase víkem přiklopili
Mladý cizinec stál posud bez pohnutí hledě upnutým zrakem
na rakev
Najedoou se hnul a pokročiv rychle k lešení chtěl po stupních
nahoru vystoupili
"Zpátky!" ozval se proti němu velitelský hlas
Neznámý si změřil sluhu který byl v cestu se mu postavil
vzdorovitým pohledem a hleděl se dostat okolo něho po stupních
nahoru
Ale sluha naS vzkřikl ještě hrozivěji:
"Zpátky! K rakvi nesmí nikdol''
"Proč by nesměl?" tázal se mladý muž
"Poněvadž je to zapověděno!' zněla drsná odpověď
'"Jen na okamžik!" prosil cizinec
Ale marně Hejduk mu nastavil přes přič svou hůl a zamezil
mu přístup Cizinec však trval na svém úmyslu a chtěl i proti tomu
zákazu nahoru vystoupit
Hejduk jej strkal násilím zpátky a nyní se k němu přidružilo
ještě několik druhů aby mu pomohli toho dotíravého člověka
odehnali
Nejblíže stojící osoby se dívaly na ten výstup napnutím a
s podivením
Neznámý muž stál posud na svém místě upíraje své zraky na
rakev Zdálo se jako by uvažoval co má dělati
Najednou se vedle něho objevila postava muže která svým
neobyčejným zevnějškem všeobecné překvapení vzbudila
Byl to stařec vysoké postavy a silně osmahlého vráskovitého
obličeje s ušlechtilým výrazem z něhož zářilo dvé ohnivých vážně
hledících očí Měl dlouhé šedivé vousy a šedivé slabě kadeřavé
vlasy
Na sobě měl dlouhý talár z tmavohnědé látky jenž podobal se
mnišské kutně s kápí a byl kolem těla stažen provazem na kterém
visel růženec s velkým křížem
Vypadal jako poutník čemuž také nasvědčovala malá kožená
taška kterou měl přes rameno na přič zavěšenou
Tento muž musel být v kostele již nějakou dobu ale v tom
množství lidu jenž vesměs svou pozornost na rakev a na oltář
obracel nikdo si ho bezpochyby nepovšimnul poněvadž stál ve
stínu za sloupem
Obrátil se k hejdukům a pravil vážným a pevným hlasem:
"Cbce-li někdo prokázat mrtvému poslední čest nemá a nesmí
mu v tom nikdo zabraSovati kdyby to byl třebas žebrák neboť je
to pro mrtvého dobrodiním když někdo z lásky a z úcty slzu proB
uroní a živým tato slza neuškodí! — Ustupte z cesty!"
Hejduci hleděli zaraženi na starce jehož zevnějšek byl již sám
o sobě ctihodný a jehož slova zněla klidně a jasně — a ph tom
velitelsky
Také kolem stojící osoby byly náhlým objevením se toho starce
a jeho slovy velice překvapeny
Tento se nyní obrátil k mladému muži a pravil pojav jej
za ruku: -
ÍTojďl"
Kráčel s ním docela klidně po stupních nahoru a než mohl kdo
na to porny sliti aby jej zadržel stál již u rakve
"Počkejte!" velel sluhům kteří již drželi víko chtíce je na
rakev poklopili
Tito se zarazili a ustoupili na stranu
Stařec se nyní obrátil k rakvi zdaje se býti hluboce dojat
Pozdvihl rozpřažené ruce a zvolal vážným hlasem jenž se po
celém kostele rozléhal:
"Mnohem mocnější než nejmocnčjSÍ panovník na této zemi
jest smrti Před ní klesá všecko chtění a snažení smrtelníků v
prach Ano to jsi ty ubohá Ado já poznávám tvůj obličej Přišel
jsem abych těch spatřil živu a nyní vidím tvou mrtvolu!"
Zamlčel se pohlédl na zesnulou udělal nad ní kříž a pravil
s bolestným povzdechem: '
"Odpočívej v pokoji!"
Vedle něho stál ten mladý muž jako kamenná socha hledě upře
ným zrakem na mrtvolu a ze stísněné hrudi se mu vydrala slova:
"Tedy přecel Ubohá Ado!"
V těchto několika slovech se jevil hluboký žal
Hrabě Antal jenž posud stál u svého sedadla třásl se vztekem
že byli proti jeho zákazu dva neznámí lidé se opovážili k rakvi jeho
manželky přistoupit' a poručil nyní svým sluhům aby ji zavřeli
Tito jeho rozkazu ihned uposlechli Oba cizinci byli odstrčeni
a za několik minut bylo víko na rakvi
Stařec a mladý muž sestoupili a lešení
Hrabě pokročil proti starci jsa posud vztekem rozpálen a otá
zal se ho přísným tonem:
"Kdo jsi — a co tu chceš!"
Stařec mu pohlédl docela klidně do očí a pravil:
"Pakli mě ještě neznáš není již zapotřebí abys mě znal já
přišel abych viděl Adu a spatřil jsem ji jako — mrtvolu Tím se
všecko změnilo"
Pak se od hraběte lhostejně obrátil a zmizel mezi lidem
Také mladý muž jehož byl ten stařec na několik okamžiků v
ochranu vzal _ ustoupil zase do pozadí a postavil se k pilíři odkud
zase své zraky na rakev obřice! jevě na obličeji bolestné rozčilení
Hrabě se nyní obrátil k osobám které stály na blízku a otázal
se jich zdali někdo toho starce zná
Všichni odpověděli záporně Nikdo toho starce neznal a také
se nikdo nepamatoval že by ho byl dříve kdy viděl
"Bude to nějaký přestrojený tulák" zabručel hrabě "Ale my
se toho dovíme skrze policii"
Pak se vrátil ku svému sedadlu
Nyní zase zavzněly velebné zvuky varhan a pozounů pěvci
zapěli pohřební chorál a zvony vyzváněly
Nosiči vyzvedli rakev a snesli ji do hraběcí hrobky
Hrabě a ostatní truchlící ji doprovodili až ku schodům
Za několik minut varhany umlkly a pohřební slavnost byla
ukončena
' Kostel se počal vyprazdfiovati a mezi prvzímí kteří z něho
odešli byl hrabě se svou družinou
Mezi několika osobami které byly ještě v kostele zůstaly byl
také mladý cizinec jenž posud stál na svém místě maje ruce
sepjaté
Za několik minut strhl se před kostelem povyk který také
ostatní osoby ven vylákal
Když byl totii hrabě se svou družinou z kostela vyšel zastavil
se přede dveřmi oddechl si z hluboká a přejel si dlaní přes Čelo
Pak se obrátil k některým osobám které stály nejblíže s pro
mluviv a nimi několik slov kráčel svolná ku vratům o hřbitova
Zde vlak byl náhle zastaven neboť proti něma cikánka Jerda
vyskočila a postavila se mu v cesta
Jiskřila očima vlasy mila rozcuchané a podle jejího ai počínání
se zdálo jako by byla náhle zlileU
"Bldal Běda!" zvolala pf Zeným hlasem
- Hrábl se tarasil a ucouvl nakolik kroků zpit AI pak ae na
si clZtoi obcH: (Pokrac bod)
AbKESÁŘ
ČESKÝCHJPOLKŮ
OMAHA
RáJ iMUeky 1 ZCBJ
tkl fvásvs pmidelná schla kaldou ítvrtf 4
aedtll v maict o 1 ta odp valní p Klepetkf
ae M a Wlillam nl PhKU Jun ftmlck UJ
J V Matek IM7 So U Ht ( V A Soutarn
dk 1117 WlUlimi ulpoki Kr Mach
Těl lei Sokel v Omaha
odbfrá tri pmrldoln icbtsa kaldf lij
(trrtnk T mtnliil ver tré mUtnntU S2SI
So Mih St rtedi VáoUv Uurul tajamolk
Karel Špalek 187 So I6tb St flíetnlk Kanil
itfalíka fl So I3tn Bt„ Pokladník Ant
Kment IM7 So Mtb Btr
Podp Sokol Tyrš l 1
odbfrá tri arhtu dvakrát ntěailnl kaldou
I nedlll a a ponUtli mtaiii r ainl Metnori
Ocloroént achtia odh á e I nedali t HJnu
ptllatni tebou I nxlll v dnbnu m t tvrtletnl
ledna arpno Predeeda Joba Cbleborid
mlMiiptedeeda Kr Srojtek taj Antoo Novák
1110 Wllllana u) dfntnlk Kr H-nimllIHl Jit
latini pokladník V Knncl 1X16 Bo II Htr„
Tfbor aiajetku na S roky Joa Vopálka Tibor
Afotnl Joaef Kalpar a Jim Merta prapomcnlk
Krejitokvjp pr V Maallko doaorce Pblllp
Svoboda niíelnlk A Kapek vp náí Šimon
Roknaek láatnp do č N H Spolku Joaef
Kalpar
Bohemia Lože ě 114 AOUW
odbfvl ave pravidelná acbAie v Národní tln
kaldont a 4 atredu ver P W Handbauar
M P Váo J Pakeá Záp 1518 Wlillam Str
i V Vacek átetn k&iaBo 14 Btr O Boe
water apol lékař 8 tíee Bulldln
Tábor Columba ě 89 WOtT
odbývá achoie kaldá 1 al Ster t meatcl v
lni p Joa Klepetky na 18 a Wlillam nllol
Vel konaní Jan NámMtek i miatokonauL Vác
Blaiek: pokladník Obna Knncl klerk F 3
viit i cm uoim pravonci JOa
J Dolejl vnitřní etráíee Joaepfa Krejíii ven
kovní atrálca Joaef Vaaek
Tábor Hebrmaka i 4771 MW1
odbývá avá pravidelná aeblto kaSdon prvon a
n mniH neaici t (mm noem večer
valní nana Jana Hrocha Knnaul K Hmrlrnw
ky 1U Dominion 8t návodčí Mika Votava
J V Přibyl llí Hlekorr-: pr&vodct Pr Vele
chovakf vnitrní atrál Karel íkrdleat ven-
ovni airaa rfonn mraao vynoř mejetka
Rod Beran Jaa Ohleborád Joaef Fiala
Tábor Nebiasská Lípa é 188 WtW
odbývá achán kaldá poaled liter? v aetalcl v
lni Hrochovi Joaef Blp predaeda 1011 Homer
8t( Vác Doiejl mlatoptedaeda 1810 So Oar
Seld St John Safáf pokladník 12K So lilth
8ti A P Novák taL UM Wlillam 8t řnili
Swobodm prtvodU
Sbor Vlastislava i 9 JÓD
odbfvá achfae kaidon I nudili v kAik-i few
kolovná o hod odp Predardkyal Mane
Hlcbal IMMaaonaL vyalonitlá predeedka
K Baifot námtatka Harfa Hoalckf tajemni
ce M Bochánek 11M Bo ISth Bt níetolce
Joaefa Moučka 16 WUUama nl„ pokladulce
Karolina Beránek 10 a W 111 lamě do
orkyně Mane Kanci
Sbor Boleslava ě 60 JÓD
odbývá acbtae kaidon 1 neděli v mialoi v Ná
rodniainlot a odp Pfedaedka Ant Mach
IS1 lil 16 ollce tajemnice Vinci Čermák
IS47MI4 ol ácetnloe Marie Prfboraká lili
lit tí nl DokladnúM KrrMn Flhlur IUM
jll13Ul
Sbor Hiíida Nová Doby ě 86 JČD
odbfvá iváacfaftie kaidon 1 nedlll v meaicl v
noa oap v ainl Metanvá Predaedkyne M
Pelka Dokladní Maria Zikmund IfHurinllth
St aéetnl Marie KWál 11 n So 3th Bt tajem
nice v un Hartoi ixm no liHb u
Sbor Martba tirere l 10
odbfvá ivá pravidelná achftee vidy 4 nedlll
v meaici v Boaoiaae itm rredaedkyn Mary
Bonkal roiatopřednedkyní Anna KreJÍL
talemnlce Koala David 1261 Un 1 Hl nnkliul
nice Joale Janeček prfivodkyně Fannie Pětek
a Fannie Opucenaky lákat Dr L Svoboda
Podp sbor Sokolek Trri íl'
odbfvá avá tebou Jednou meellnl a aloe
kaldou druhou naděli v ainl MMnvá Phri
aedkná Frantllka KouUky miatnpredaed ky
ne Marie Beeán tajemnice Antonie Btajakal
2M3 So 24tb Sttr áfetnlc Mrte Bílek M
a unanea tn umaba pokladnice Anelka Mu
ailek vfbor majetku Fraatllka Štípán a
Anna Bílek úfetnl vfbor Bulena Důlek
Marie Matějka dotorkynl Marie Říha
Ellíka PřemyiloTiiA ř 77 ZČBJ
Bchnae proutím třetí nedlll v metlo! o t ta
Odool v ainl br J Klrnatkv na 18 a Wlillam
Írediedka Antonie Kment 1347 So 16ib Bt
letnice Marie Ooočenakv talemnlca Jimi
Bteiser 1407 Bo 4th 8L Ooah Neb
Tábor Mrrta lin 982 R Ií A
odbývá achlzl první nedlll r mtstcl v ankol-
ese sira rrcascau xti Huukai uím to
predeedka Kateřina Velecbovaká tajemnice
4 a rte Urbánek M24 8 U Bt pokladnice
Frantllka Kousek mariál Pavla Haucelin
kanclltka Mary 8mrkovakf vnitřní atrál
B Hrabá venkovní atrál Mary Pěchota
vfbor majetku Anna Bemlk Frant Pelek
Ant Btelakal: spolkový lékař O Koeewatar
náleli k Táboru Nehraaka l 4771
Ytrnoit Západu ř 474 Bratrská
Unie t Americe " : -
OJbfrá tri sctíie kaidon 1 nedíliodp a
nátek večer v méalcl v ainl Prahu linuti
81 Antonie THika sekretářka 17U6 Bo Mb
Street
Těl Jed Sokol v So Oataha
ofváaváDravtdlnátchtie lednon mMlnl
a alce kaldá lni pondlll v meaicl v místnosti
Jana Koutskf bo na robo SO a Q Btaroata
Bedř Dleoatbler tajemník Fr Benák 108 lMth
a N Bt ácetnlk Vác Vrabec ltb aSBt
pokladník František Hájek SO metl N a O ul
Prraa Lote í 828 iotJtT
udbfvá tvá pravidelná sch&se I a I středu
v měsíci v smi p Knouu no mniu nllcl
Fr Wellch Mistr Práce F i Fltle taj Sil N
ta Joa Vácbal ácetnlk SO a P ulice Poklad
Bedf Dleastbler W a O ul
Řád Palmové Dřevo i 7
Krab nřevařek v Ho Oman nňhtvá aháu
vá kaldá potleďnl pondlll v mlalol v miatno
tl Br KouUkfch Marie Vomálka DlaUiJná
poracure naue vomacica miatopredaedka
Katle Vocásek M7 8o ta Btr tajemni
Frantllka PlvoSka baakárka Anna Vlach
vMtkynl Barbora Kaček přivodil Elen
Ebel 'nltřni atrál Terexle Vocásek venko
vní straš
sjřřiwV- -oJ1
The Limited1' evenlng traln and The Exprata
Dooo trala from Omaha (or Chicago
UIIEXCELIED SERVICE
Day traln and rrenlof traln from Omaha ta
MinnetpolU and Mí Vuxl
Tle kru of aurnts of eonneetlaa Uaea
Vf a BHILL Dtst Paas r AgC Omabsv
aHHUISOKO rA J F MEBRYa Ort
mm
rjcbla vyléíen —
The Bwediata Asth
na Cnro to dokálo Fakllcck na
zkoulkn talie se tdanna 107mS
OWKm Brv MeiCt8tLntU Mo
Severův SUitel Srdce jest při
praven podle předpisu Ukaře kte
rý jím dosáhl velkých úspiebů ve
viech chorobách srdce: statnění
smoleni a vysílení prudkém ba
lení a iTeseaL Cena #100