Pokrok ZApadu
František Palacký
Každá kapka prý jest světem
každý svět má své nebe toto n
blankytč svoje hvězdy avšak je
dme jen slunce ! Chtíce promlu
viti o muži hodnoty Palackého
musíme tak učinili velice pozorné
poněvadž jedná se o heroa nevy
rovnatelné popularity vcleducha
vědění a politika rázu směrodatné
ho který dovedl rozpoznati situ
aci poznal účelné prostředky
energicky spěl za cílem Palacký
jest fenomenálním zjevem v histo
ru českého národa jeho tvůrčí
silou jenž čarovným proutkem
svého genia na historických tradi
cích vykouzlil pantheon slávy Če
ského lidu a jeho české rytířstvo
vyvedl z Blaníku doŠkových střech
na světový turnaj káce hradby
soudobých předsudků různých e
pigonů
Všecko působení a veřejnou
činnosť Palackého rozděliti dluž
no ve tři směry kterými se brala
a z nichž každý by byl dostačil vy
plnit! život člověka a jej učiniti
nesmrtelným v dějinách svého li
du Palacký byl českým vla
stencem jenž zabránil dokonání
díla po bitvě na Bílé Hoře na če
ském lidu počatého Palacký byl
historikem českého národa kte
rýž poukázáním na jeho slavnou
minulosť povzbudil k sebedůvěře
Palacký byl českým politikem pr-
s I v # a w
veno raau Který znamenité po
střehl nezbytné podmínky jeho
budoucí prosperace a velkou čr
tou podal obrysy české politiky
která ve federalisaci národů ra
kouských a jich nezávislosti ua
německé říši měla své základní
kameny
čtrnáctého června běžícího ro
ku bude tomu sto let kdy v mo
ravském Betlehémě vsi Hodsla
vicích narodil se spasitel českého
národa ! Otec jeho byl evangeli
ckým učitelem 'a se syna se měl
státi evangelický misionář Nej
prvé studoval v Trenčíně a odtud
odebral se do Prešpurku kde se
známil ses Palkovičem Šafaříkem
a prostřednictvím tohoto s Janem
Blahoslavem v Jeně dlícím V r
1817 vydal v Hromádkových "Pr
votinách pěkných umění" svou
prvou literární práci totiž překlad
několika zpěvů "Ossiana" Rok
později vydal společně se Šafaří
kem v Prešpurku "Počátky če
ského básnictví obzvláště proso
die" čímž upozornil na sebe
Jungmanna jhož přátelství sobě
tím vydobyl V roce 1823 přišel
Palacký do Prahy kde bratrsky
se jeho ujali Jungmann Presl
Vaněk a Dobrovský a na přímlu
vu posledního svěřeno jemu se
psání monografie Šternberků hra
bětem Františkem ze Šternberka
jenž jej krátce na to jmenoval
svým archivářem se služným 200
zlatých To bylo rozhodným mo
mentem pro celý Život pro celou
činnost Palackého tím položen
základ ku historickým jeho studi
ím a zde také začala záslužná jeho
Činnost v zájmu českého musea
pro něž celou duší pracoval a do
této doby padá památný a často ci
tovanýjeho výrok jímž odpověděl
na pochybnosti projevené šlechet
ným hrab Kašparem ze Šternber
ka a Dobrovským o možnosti za
chování Českého národa a jeho ře
či: "Budeme-Ii všichni tak se
chovati pak ovšem že zahynout!
musí národ náš hladem duchov
ním jáť aspoň kdybych byl tře
bas cikánského rodu a již poslední
jeho potomek ještě za povinnosf
bych si pokládal přičiniti se vše
možně k tomu aby aspoň čestná
po něm zůstala památka v ději
nách člověčenstva !"
V roce 1827 počal vydávati
Musejník jehož německé vydání
vo čtyřech létech zaniklo a téhož
roku byl vyzván aby pokračoval v
Pubičkově "Chronologische Ge-
schíchte Boehmens"
V roce 1829 byl zvolen děje"
piscem stavů českých avšak tepr
vé v roce 39 byl co takový po
dlouhých bojích a nevražení ví
deflské dvorní kamarilly na rázné
zakročení hrab Mitrovského císa
řem Ferdinandem uznán Jme
nová ním tím byly Palackému otc
vřeny dvéře všech musejních stát
nich a šlechtických archivů
Rakousku a cizozemsku čehož
Palacký znamenitě využitkoval ve
Vídni Mnichově Drážďanech
Berl ně Basileji Frankfurtě
jmenovitě v Kímě ve Vatikánu
kde opsal přes 400 velice důleži
tých listin týkajících se české hi
storie Obrovská lest řada spisů
Palackého z nichž nejdůleŽitěj-
Ším jsou dějiny českého království
až do roku 1526 Palacký byl hi
storikem velkého slohu kriticky
objektivním bez cirátu a fantasti
ckých episod kronikářů který do
bře a bedlivě rozvážil než úsudek
svůj napsal ! Alexander Veliký
stanuv nad mohylou nasypanou
Achilleovi prý pravil: "Šťastný
mládče jenž v Homérovi nalezl
w 3L
jsi věštce sve slávy !" CIm byl
by snad do dnes světu Hus Žiž
ka ťrokope Jiří z l'odebrad
Otakar II a Karel IV nebýti Pa-
ackého a jediné křesťanské lásky
ímské církve která tak ráda ne
mohouc v srdcích vděčného če
ského lidu aspoň- v předsudcích
zabedněných šlechtických synků z
naších velikánů mučedníků a bo-
ovníků za svobodu a vlasť udělala
'bandu lupičů a žhářů !"
činnosť Palackého co českého
vlastence vůbec ani oceniti nelze
Když Palacký se objevil ve spo-
ečnosti Českých literátů bylo to
době kdy nad dalším trvání
českého lidu co samostatné ná
rodnosti dělán kříž neien itho
hrobaři samými nýbrž i uvědo
mělými českými nadšenými vla
stenci jakými byli Dobrovský a
Kašpar ze Šternberka Soudobý
národovec vypravuje že kdyby
tehdy byla spadla střecha síně
ve které čeští vlastenci shromáž
děni byli bylo by bývalo po Če
ském národě A když vŠiccí zou-
ali Palacký věřil v genia českého
idu a doufal s celou energií pra
coval a na základní kameny kladl
dálší kvádry ochranné zdi za kte
rou my epigoni dnes se bráníme
germánské záplavě Hus nám dal
naše národní vědomí a první po
vzbudil - ke toužení po svobodě
ucha a duše Žižka prakticky nás
přesvědčil o naší osobní síle ale
alacký z posledního tuctu zby-
ých Čechů vykouzlil milionový
český národ jej vedl jako Mojžíš
Židy z Egypta ze smrtonosné
etbargie nám dal zákony naši
árodní existenci ! Příliš krátkou
est doba kdy ztratil lid svého pa
triarchu stále Žijeme pod dojmem
nedobojovaného našeho národního
ápasu a dosud nemohli jsme spra
vedlivě historicky oceniti jeho vý
znam a jeho cenu V našem ná
rodním Pantheoně máme muže
světového významu ale zajisté že
šicci kdyby mohli promluviti
dnes a rozhodnout komu mezi
nimi samými dáti olympickou ce
nu věru že oliva vítěze by ozdobi-
a Palackého skráň!
Palacký byl českým politikem
českým par excellence! Tou ce
stou kterou on vyznačil tou do
dnes se béře česká delegace a kdo
bjektivně posuzuje vidí že do-
itd sleduje se Palackého meta
reba v cestě bylo kamení před-
ce aspoň červánky se rdí našeho
národního osvobození kdežto
kdykoliv nějaký samozvaný Epi
metheus chce zkoušet svou
tvůrčí sílu vždy klesáme hloub a
desítiletí nás stojí abychom se
vrátili tam odkuď jsme vybočili
alacký jest otcem myšlénky fe-
deralisace rakouských národů
alacký odmítnul drzosť germán-
kých boucharonů kteří nás zva-
i na sněm do Frankfurtu svým
památným listem ze dne 11
dubna 1848 a řekl panstvu že
země koruny české nikdy nestály
v iéaím právu ku německé říši
Palacký protestoval proti obeslá
ní vídeňské říšské rady vůbec 1
Nám nelze vypočísti na odměře
né redakční prostoře vše co Pa
lacký co politik pro národ náš
vykonal to vypsati vyžadovalo
by prostory knih my jedině le
tem jeho činnosti dotknouti se
můžeme abychom pokud v naši
moci český lid upozornili na
význam muže jehož staletá pa
mátka v krátce slavena bude je
muž nemáme v dějinách rovna a
který právem ve všech českých
vlastech jmínjest "Otcem vlasti!"
Co stojí vilka?
Válka jest tím nejdraŽŠÍm luxu
sem jakýž kterýkoliv národ může
si dovoliti a stav národního dluhu
jest teploměrem kterýž v Čase
války rychlým stoupáním a v čase
míru neustálým sice avšak pozvol
ným klesáním nejlépe ukazuje nám
vliv války na finance národní
Ve válce francouzské kteráž r
MAPA OSTROVŮ
souostroví filipínském nalézá se nrf
"čet jich ani goara není a odhaduje
dežto devčt lest Jich v1tAfch a sice
liohol Neeros Samar Mindanao a Atfndoro Rozloha Jich odhaduje ae na
12001) čtverečních mil a obyvatelstvo aa na 7500000 Manilla hlavní to mé
sto rřed nimi loďstvo Spa61ké loďstvem oažim tak slavné poraženo řiti na
330000 obyvatel hlavnft to SpanClských kreolft čínských raf&encft a domorod
ců Přístav tamní jest ledním s nejvctsícb a nejlepHÍch na světa a místa prý
by tam bylo pro veSkeré loďstvo Evropy
792 započala vzrostl dluh an
glický téměř o $1500000000 a
během válek napoleonských o dál
ích téměř $1 600000000 V
následovních na to 40 letech míru
klesnul dluh národní o $455000-
000 během však následovní na to
to války krimské a poustání v In
du dalších z200oooooo dluhu
přiděláno Od doby té uplaceno
bylo více jak $750000000 a dluh
anglický přítomně téměř $3285-
000000 obnáší
V době přítomné nejen že jeden
každý národ vojsko své pilně těmi
nejnovějŠími a nejzhoubnčjšími
zbraněmi opatřuje a ročně milio
ny dolarů na to vynakládá — jedin
ká Anglie věnuje na výzbroj $200-
000000 ročně — ale mnohé vlády
připravují si již také pro případ
války poklady válečné do milionů
sahající z nichž by výlohy niobi-
izační kryty byly
I v čase míru ten nejmenší mrá
čtk na obzoru válečném oůsobí
značnou měrou na kapsu poplat
nictva Ve Francii připadá z vy
dání odboru vojenského na jedno
ho obyvatele rečně $455 a v An
glií má to poplatnictvo pouze jen
25c laciněji ZvláStním viru
jest že mírumilovné
následuje nned za Anglií 1375
načež přijde válečně stále náladě
i -
né Německo s $250 V Dánsku
každý poplatník platí $225
Rusku a Španělsku po $2 v Ra
kousku Itálii a Belgii po $175
V% _ 1 A a _
v ronugaisKu 5150 kdežto ve
Sp Státech na vydržování jak ar
mády tak 1 námořnictva pouze $1
na každého poplatníka ročně při
padá částky tyto postačí ovšem
výhradně jen v čase míru a vzrů
stájí tím více Čím více možnost
války se sesiluje
Mnoho li as tak vlastně velká
válka stojí seznáno býti roflže ne
lépe z krátkého výkazu sum již 1
poslední polovici století k účelům
válečným vynaloženy byly Vý
lohy spojené s poslední válkou
řecko-tureckou nemohou dosud
ani přibližně odhadovány býti
vzdor tomu však možno tvrditiže
ač kampaň poměrně jen velice
krátkou byla přec byly tak znač
FILIPÍNSKÝCH
tak velkv nořet oatrnvkfi le skutrfntf
ae £0 těch menSícu Jest více jak 1200
Isou lat Luzon Panav Žehu lnvin
nými že k finančrí
zemí úplně postačí
zkáze obou
Nejdražší válkou posledních let
byla občanská válka naše z r1861
při kteréž válečné výlohy států
severních na 4800 milionů dolarů
a států jižních na 2300 milionů
dolarů — celkem tedy obnášelo vy
dání válečné neméně než 7100 mi
lionů Žádná z válek evropských
v posledních 50 letech nevyžado
vala nákladu tak obrovského vál
ka prusko francouzská stála 2500
milionů válka krimská 1700 mili
onů a válka rusko-turecká r 1877
více jak 1000 milionů Sumy ty
to representují náklad válečný bě
hem posledního století a oněch
330 railionů jež stála válka ra-kousko-pruská
v roce 1865 a o
něch 300 milionů jichž vyžádala
si válka italská r 1859 hrají v
rozpočtu tom úlohu pranepatr
nou Mimo uvedených tuto válek
stály válka se Zulu-kafry a afgan
ská v r 1879 as 300 milionů a as
230 milionů krýtí bude výlohy
spojené % výpravami do Mexika
Maroka Paraguay a Cachin-činy
Čářsky tuto uvedené činí dohro
mady 13000 milionů dolarů a
připočtemt-li k tomu vydání tpo-
_ — _ -
o
rrt
i
Hollandskoljené s Četnými menšími srážkami
I v následních 20 letech tu Obdr
žíme obrovskou částku 15000 mi-
H lionů tak že by připadalo z toho
$1250 na každou osobu na celém
světě
Tolik o peněžní stránce války
A kolik že životů lidských v ober
si vyžádá?
V americké občanské válce kte
ráž v ohledu tom prvého místa za
ujímá ztratily státy severní 280
000 mužů a státy jižní 520000
mužů tak Že celkem tudíž 800000
Životů lidských utraceno bylo
Válka rusko-turecká veztneme-li
peněžitý náklad za měřítko bylá
ještě zhobnějŠÍ neboť padlo v ní
2 i 5 000 mužů kdežto ve válce
prusko-francouzské ztratili vítězo
vé 60000 a Francouzi 150000
mužů Vé válce krimské zahynu
lo dohromady 150000 mužů a ve
válkách italské r 1859 a rakou-
sko-pruské r 1866 pobito po 45
000 mužích Na 40000 mužů
padlo ve válce zulu-kaferské a af-
ganské a výprávy mexická rnáťd
cká paraguayská a kočinčínská
vyžádaly si kolem 70000 mužů za
oběť Celkem zahynulo tudíž v
uvedených tuto válkách 2200000
mužů a ostatními menšími bitka
mi zajisté počet tento na 2500000
zvýšen bude kterýžto počet Živo
tů lidských v posledních 50 letech
při průměrném vydání $6000 za
Život molachu války obětován byl
Filfpiny
Jak jsme v našem pátečním
čísle předvídali stalo se Již v
sobotu večer došlo ku bitvě která
slavně skončila a vítězný prapor
nepřemožitelné Americké Unie
pokryt čerstvým vavřínem a novou
válečnou kořistí! Myslíme Že v
těchto pohnutých dobách největŠÍ
pozornosť upřena jest na "pole"
válečné ke Kubě a Filipínám!
Statistický přehled Kuby podali
jsme před čtrnácti dny před
týdnem objasnili jsme politickou
situaci u Filipin a aby obraz byl
úplným chceme jej doplniti stati
stickým národopisným a histori
ckým náčrtkem!
Filipiny (špan Islas Filipinas)
špan souostroví v záp části Ti
chého okeánu mezi 4 a 22 stup
s š 117 a 127 stup v d nej-
severněiší z malajských ostrovů
oblévané na záp mořem Čínským
na jihu Celebeským na vých Ti
chým okeánem Skládají se asi
ze 2000 ostrovů a ostrůvků jež
ze rozdělit! v následující skupiny:
Luzon s vedlejšími ostrovy Min-
doro-Masbate Visayas Mindanao
Calamianes a Palauan Sulu a Ba
silian celé souostroví zaujímá
296182 čtver Velikostí Luzon
a Mindanao daleko nad ostatní
ostrovy vynikají Veškeré ostro
vy na nichž převládají staré útva
ry geologické jsou hornaté vyka
zujíce vysoké sopky buď již vy
haslé nebo ještě činné Země
třesení jsou velmi častá a zhoubná
Jezer a lagun mnoho z řek nej
větší na Luzonu Cagayan na
Mindanau Agusan — Podnebí
jež se hlavně v sev Filipínách
řídí pravidelnými monsuny vyka
zuje tropická vedra a značné
množství srážek Horké počasí
roční (secas) počíná v březnu a
stoupá až do května nebo června
kdy příchodem jihoz monsunu
počíná doba deštivá trvající až do
října v listopadu přichází sev
vých monsun"a jím suchá a stu
dená perioda Nejsušším měsícem
jest duben nejdeŠtivějŠím červe
nec Teplota pohybuje se v Ma
nille během roku mezi 59 stupFr
a 97 stup F — Minerální bohat
ství ostrovů jest velmi značné je
ho užívání však zanedbáváno Zla
to a železo je na všech ostrovech
prvnějšf hlavně na Luzonu a Min
danau měď ca Luzonu uhlí ka
menné hlavně na prostředních
ostrovech Vedle množství síry
nalézá se tu i rtuť kamenec 1