12
Pokrok Západu
ZAJÍMAVOSTI
Osudy ddice trůnu Velmi ro
mantickou historku vypravuje F
Murry v posledním sborníku 'Re
vue des Kevues' Vypravuje ná
sledovnč: "R 1893 plul jsem z
Marscillu do Jokohamy Na lod
seznámil jsem se s člověkem jenž
podivným svým chováním a kro
jem vzbuzoval pozornost všech ce
stujících Tvář jeho měla ráz roz
hodnČ mongolský ale patrně ne
t i r Ař
uyi ani Japoncem ani emanem
jedni považovali jej za Tibeťana
jmi za obyvatele Filipín Teprvé
později dověděli jsme se jaká jest
pravá jeho vlast Byl Korejcem a
jmenoval se Lien Ci Sám m
později vypravoval svoji historii
Byl synovcem bývalého krále ko
rejskeho byl vyhlédnut za jeho
nástupce když bratr králův da
dosavadního panovníka zardousit
a zmocnil se trůnu Litn Citeh
dáž ještě chlapec uprchl do hor
aby sám také nepropadl smrti
Bloudil po celý rok v horách jako
žebrák pak osměliv se odebral se
do hlavního města Seulu a pla
chetní lodí odebral se do Francie
Přibyv do Paříže dostal se náho
dou do Guimetova musea nábo'
ženstev kdež mu poskytnuto mí'
sto dozorce Po 3 leta setrval v
tomto podřízeném postavení a teď
právě ubíral se do Cíny aby na
hranici své vlasti vyčkal chvíle
kdy přívrženci jeho povolají jej do
země Sest měsíců po té četl jsem
v novinách že Lien Ci učinil po
kus zavraždit! krále korejského
Se zástupem svých přívrženců
podnikl útok na město a zahnal
na útěk tělesnou stráž královu
Avšak pluk vojska táhnoucí ná
hodou městem osvobodil krále a
pobil buřiče až na Liena Ci Ne
šťastník zůstal na živu ale byl
zajat a předveden králi jenž na
něm dal provést krutý rozsudek
Na hlavním náměstí seulském za
vřeli jej do kamenné vížky jež
byla právě tak vysoká a široká že
v ní mohl zpříma stát Po celý
týden přicházel k němu denně kat
a polil mu hlavu vodou a posypal
ji žíravým vápnem Vydán Žha
vým paprskům slunečním popá
len Žíravým vápnem vydržel ne
šťastník přece dlouho že osmého
dne u přítomnosti krále a jeho
dvora mohl býti na něm vykonán
rozsudek rozčtvrcením Tak skon
čil dědic trůnu"
Zmínila vyznáni a přišla o milion
zlatých V poslední schůzi Židov
ské obce vídeňské oznamoval před
seda: Anglický peněžník S H
Goldsmith zanechal dědictví v ob
nosu 44 milionů zlatých jež má
býti rozděleno mezi příbuzné Me
zi obmýšlenými jest také sl Jind
řiška Wienerová z Weltenů pro
níž připadá 24 díl dědictví Bě
hem Času změnila dáma tato jakož
i její sestry své vyznání Když se
o tom dověděl Goldsmith ustano
vil v závěti své že tato jeho pří
buzná ztrácí práva na polovinu
svého původního odkazu což ob
náší 1000000 zl kterýžto obnos
připadnouti má zmíněné židovské
obci ve Vídni k dobročinným úče
lům Nyní zemřel testator a Jin
dřiška Wienerová z Weltenů musí
se zřící jednoho milionu zlatých
ve prospěch židovské obce O
životě S H Goldsmitha vyjímá
me následovní: Anglický peněž
ník dr Hayun Goldsmith byl v
letech 70 usazen ve Frankobrodě
kdež byl sice znám jako muž zá
možný nicméně nebylo ani potu
chy že by vládl tak ohromným
jměním neboť jeho mládenecký
spůsob života (ženat vůbec nikdy
nebyl) byl nad míru jednoduchý
V Paříži kam r 1883 přesídlil
vědělo se ovšem již o jeho ohrom
ném jmění Miláčkem jeho byla
neteř Jindřiška Goldsraidova dce
ra bratrova která se provdala za
vídeňského bankéře Wienera z
V V 1 í n A tct nunf Ai a#iLA ~ -
rá Jedna z její dcer dala se je
Iti za života otce svého pokřtíti a i
podala později ruku svou Šlechti
ci Druhá dcera provdala se za
hraběte Razumovského Obmý
šlená a bývalý miláček anglického
boháče dala se pokřtíti teprve
před 2 roky za života svého chotě
a od té doby ochabovala láska
strýcova k ní Židovská obec ne
dostane ovšem peníze ty k dispo
sici nýbrž má právo ustanoviti
účely jímž má býli odkaz věno
ván Má se za to 'že obec tato
zbuduje nyní velkou nemocnici ve
Vídni z tohoto kapitálu
Sexuální bída vyHlch stavů Pod
tímto titulem vyšla zvláštní brožu
ra která přináší křiklavé líčení o
pohlavním zdědačení vyšších sta
vů Jako doklad hodil by se do
ní proces který nyní koná se v
Bruselu proti 'madame Carpette
ové V jejím etablisementu schá
zel se všechen lepší svět bruselský
mužského rodu: veliké orgie se
zde konaly mladí páni si tu vy
půjčovali peníze na ohromné úro
ky a hráli o veliké sumy Úřady
dlouho nic neviděly ale věci ne
daly se uŽ utajiti Majitelka zá
vodu Carpetteová žalována jest
pro lichvu a spoluúčastenství na
zločinech proti mravnosti Před
voláno bylo 214 osob jakú svědci
a 3 ženštiny z ústavu madame
Carpetteové Všichni tito svěd
kové jsou bývalí navítěvovalelé
ústavu Carpetteové Zastoupeni
SPAMÉLSKÉ POLNÍ
jsou mezi nimi nevěstky hrabata
bursiáni baroni důstojníci poli
tikové kupci a vysocí úřadriíci
Dojemné bylo když syn jistého
vynikajícího politika v soudní sí
ni se setkal se svým vlastním ot
cem! Při jednání samém chovali
se svědci tak nenucené že soudce
jich dal několik vyvésti několik
jich potrestal 100 fr pokutou Na
otázky -soudcovy dávali svědkové
nejříznější a nejvolnější odpovědi
Někteří chtěli ukazovati jak se u
Carpetteové s dámami bavili
Soudce stále musil svědkům při
pomínati jejich přfcahu a jednou
vyjádřil se všecek zouíalý takto:
Mladí pánové svými výpověďmi
se staví na mravní stanovisko ve-
ejných ženštin" Zatím co pro
ces v soudní síni se konal uspořá
dali svědci ve vedlejší místnosti
hostinu: smáli se tančili s dáma
mi pili šampaňské a burgundské
víno Soudce Wellers vyslal čet-
níky do sálu svědků aby pitce u
dělali konec Carpetteová byla
odsouzena na 15 měsíců těžkého
žaláře
Madame Rigo: Bývalá princez
na Caraman-Chimay která se svým
miláčkem Rigem nyní v Kahýře
žije zaměstnává opět mysli vzne
šených Pařížanů a zejména Paří
žanek tím že její nábytek v Paří
ži drážební cestou se prodává
Krásná Američanka samou láskou
opomenula platiti dluhy Když
pak ani na upomínající dopisy ne-
odpovídala hleděli věřitelé vymo
ci si pohledávky své cestou soud
ní a veškeré potřebné i nepotřeb
né věci krásné a pošetilé blondýn
ky přešly do rukou různých její
věřitelů vyjímaje pouze jasně mo
drou postel která pro svou monu
mentální velikost nemůže býti pře
nešena Postel tato byla zhoto
vena v onom pokoji a bude nyní
prodána k spálení Paní Rigo o
debéře prý se z Kahýry do Turec
ka 'Geniální tloťina Jsou mnozí
lidé jímž studium vlastností noto
rických zločinců působí zvláštní
radost V tom ohledu jest zvláště
zajímavým článek anglického li
stu který v minulých dnech poje
dnával důkladně o některých do
mácích i zahraničních kandidátech
šibenice z něhož vyjímáme tyto
nejzajímavější údaje: 'Geniální
anglický zločinec Chas Pcace o
němž se svého Času mnoho mluvi
lo byl dokonalým hudebníkem
Ve 'volných chvílích svého života
který po hříchu úplní zločinům
věnoval byla hra na housle jeho
jediným potěšením Dovedl také
v pravdě vyluzovati z tohoto ná
stroje zvuky téměř kouzelné tak
že v místech při různých slavno
stech kde znám nebyl a hrál na
své housle získal si vždy ihned
velkou přízeň znalců hudby a byl
považován za muže vysoce nada-
DĚLOSTÍiELECTVO ROZLOŽENÉ BLÍŽE HAVANY
ného Leč jeho vrozený 'talent'
k zločinům nedal se utlumiti a
propukal vždy opět při každé pří
ležitosti Stávalo se často že
Peace okouzliv dovednou hrou
svou přítomné posluchače pro
vedl již nějaké taŠkářství Či zločin
ve chvíli kdy měl ještě housle v
rukou — Jiný pověstný zločinec
rovněž také často jmenovaný
Burke byl zvláštním ctitelem u
mění dramatického i není pochyb
nosti Že by se byl stal vynikají
cím hercem kdyby se byl umění
tomu věnoval — Hare též 'soud
ruh ve zločinech hrál znamenitě
na kulečníku a honosil se jménem
nejlepšího hráče až do konce své
ho života — V Paříži odpravený
vrah mnoha žen a dětí byl zname
nitým šachistou Po celé hodiny
býval nad šachovnicí a přemýšlel
o nejtěžších tazích Byl tak k té
to hře upoután že hodinu před
svou popravou hrál poslední svou
partii Tvrdí se ač se to ani ne
zdá pravděpodobným že zločinec
tento stoje již na stupni poprav
ního lešení šeptal jednomu z ko
lem stojících diváků: "Vezmi to
již čert ale poslední partií jsem
přeci vyhrál!" — Henry Lefroypo
věstný brightonský vrah nezůstal
za svým francouzským kolegouco
se hry v šachy týče Žádný jeho
protivník nemohl jej v šachu pře
konati Byl pilným Čtenářem a
zejména kriminální romány jej
nadmíru poutaly Praví se též
že byl autorem takových děl a na
psal prý 1 divadelní kus jenž by
sehrán večer před popravou auto
ra
AMERICKÝ HUMOR
šenkýř Bryndal v debatě o ne
bezpečích války vypravuje o svých
vzpomínkách na Šestašedcsátý
rok: "Můj dědek a pár jeho ka
rnarádů schovali se když Prajzové
byli uŽ u jezírka u Jičína do skle pa
aby jim pruské granáty neublížili
ale po třech dnech když se pořá
nedávali nikde vidět hledali je
sousedé otevřeli sklep a
Mr Konipásck jej přerušuje
"Granát vlítl do sklepa a zabil
je?"
Mr Bryndal: "Kde pak dě
dek měl ve sklepě víno a oni leže
li kolem sudu jako Benediktini a
v spávali třídění opici!"
Létací loďstvo mají rozhodně
Spanělé! Aspoň z toho u Filipín
byla každou chvíli nějaká loď v
luítu!
Nemocný si stěžuje doktoru na
despepsii bezesnosť atd načež
lékař se ho ptá má-Ii dosti peněz
aby jel do lázní když to nemocný
popírá tedy mu konečně radí aby
se dal naverbovat na Kubu Bude
mít laciný výlet dobrou zábavu a
nejjistější cestování na světě!
J
Co jest větším hrdinstvím z do
by americko-španělské 'války' tá
hnout do boje anebo platit váleč
nou daň?
Španělové vytáhli dobýti větr
ných mlýnů a dobyli — nesmrtelné
ostudy
Španělové a Řekové — jedni za
i8druzí bez dvou za dvacet! Měli
'vycvičené' armády při každém
vítězství z taktických ohledů 'u
stoupili a mimo parádní uniformy
a repetýrek ze kterých nestří
leli měli — rychlé nohy a zaječí
kůži!
Pomazaný Žvanil z Rajchu v
jedné z nezpočetných svých sla
bých chvil klábosil ke 'svým' re
grutúm že jen dobrý křesťan mů
že býti dobrým vojákem! Pravdu
děl: Řekové panělové next?
Matka se loučí se synem jenž
táhne na Kubu: "Franku na tu
flintu dej pozor na Španěly nebu
deš muset střílet dej pozor ať ti
sama nespustí a ať si něco neudě
láš bylo by to zbytečno se zmrza
čit!" Mayor z Dunlap Neb mobili
suje regiment bicyklistů ve své
metropoli a rajdovej vytrhnou na
Kubu aby tam španělské Španěly
ještě — uviděli
Kubánský Blanco prý je — —
blanki '
OJUIKU JllUll IJIUll SVlIdl JJ j a-
ko hub po dešti ale nyní by byly
na čase rot něž spolky proti týrání i
lidí zbytečným a bezecným vojáč
kováním Co taková vycvičená
armáda umí a dovede vidíme na
Kubě Filipínech a Španělích s%
bec!
Ze zkušenosti: "Věř jen tehdy
ženě když ji dobře znáš a pak ji
teprvé nebudeš věřit!"
Telegram z Kuby: "Naše voj- ?f
sko onemocnělo chronickým žra-
vým katarrhem!"
— 1
Kolumbus přived Španěly do 3
Ameriky a nyní po 500 letech prý
by potřebovali Mojžíše s klackem í
jímŽ by tloukl do vody aby je od- %
tud zase po suchu odvedl Po Ší
fech prý to zpátky nepůjde aspoň
ne po Španělských ty toho nevy
drží jak bylo v sobotu vidět u Fi
lipín
Don bajn del Austria prask u
Filipín jako žalud za to rakouský
Franta je pevný jako kočka ten
toho vydrží ještě bohužel až nás
to bude mrzet!
Při cvičení dobřovolníků cviči-
tel: "Mířit musíte dobře jinak
uteče každý Španěl!"
Bessie: "Jimmi řekni mě
pravdu máš mne opravdu rád
anebo si mne chceš jen vzíti za
Ženu?'
Moderní medecína: "Proč jste
tak zamyšleným doktore? Vždvť
jste Čaliho tak znamenilě vylé
čil!" "Lékař: "'OvSvm pád byl těž
kým já bych jen rád věděl co mu
vlastně pomohlo!"
X regiment dostal právě od co-
lonela přísný rozkaz kterým kaž
dý íajt se přísně zapovídá!
Až se tak ti naší 'vojáci' z Ku
by vrátí to budeme mít doma sla
vných cestovatelů! Jen zachraň
pán Bůh aby nechtěli všichni
přednášet'
Budeme-li míti po Španělské
válce pro Filipíny íajt s Zapon-
skem a naší pojedou se tam na ně
vohnout procestujou v zuku v
etu celý svět! Jen aby v Žapon-
sku měli po naši návštěvu v hote-
ích dost štubmádlí!
Mladší sestra: "Annie' tvůj
ženich se bude zlobit že's propa
dla při zkoušce!"
Starší sestra: "Víš co povídal
že je radŠÍ že budu paní doktoro
vou než paní doktor!"
A: "Slyšte myslíte že se mů
že člověk na Simšu spolehnout?"
B: "Já bych mu svěřil i svůj
život!"
A: "Ale já myslím něco cen
nějšího peníze?"
Domácí paní: "Missis ale ne
máte předsudek proti dětem má
kluci dělají někdy v house rá
mus!"
Návštěva která chce pronaj
mout byt: "Bůh zachraň vždyť
mám sama 9 kluků!"
Domácí: "To je hezké dejte
mě prosím vaší adresu já vám bu
du psáti dnes ten byt není ještě
docela opraven !"
Americké: veni vidi vici! Na
Kubu přitáhli Špančla utíkat vi-
děli k matkám se vrátili!
STATE OK OHIO rity of ToM I
lu e'iouiy° (
Fr J CIhtwv oitiřuílinul # lt klurlim
řlunern Hrmy i" 1 i iwnvy a Vi provozující
dnného a Ui rtoirií-n Hrma vyplutí olinou jiwl
mk-iiikj y m-i ihimio ukriKii a iunta u
nono ta oniara v jťiiijoni a ifi(im iihulA
v nfTjii kalarb lir byl by vyl cen tuiváuiin
hn Hiai
naii i alarm iure
FttANK J CIIKNEr
OdirÍMÍhtiut a iKMieimíno r mi uHunammti
nu ánu 1I [niln'e
A Wi!KAWN
noiáť
Hcal
ffall'1 ritarrh Cum lt ufivin vnitřní a
Aíliikujn phtno na kr a li-iny l'oí-t al
pro (JdHvicliVfil tiiarma-
V i CHEXFr CO Trlk0
1'roíUvi aa u lékirnU& ca T5:
Hnil a Family 1'IJulky Jmm nJla!
4
y
(í
I
A
í