Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920, May 04, 1898, WEEKLY EDITION, Page 2, Image 2

Below is the OCR text representation for this newspapers page. It is also available as plain text as well as XML.

    Pokrok ZApadu
neutralita prohlášena nedovo
Anglicko aby lodě tyto vypluly z
přístavu jejich ulikož test orot
uznaným pravidlům neutralitním
aby která neutrální moc dovolila
výpravu některé lodi nepřátelské
V době občanské války vypravena
uyia jižními státy z Anglie loupež
na loď Alabama kteráž našemu
obchodu velkých Škod spúsobila
a Škody tyto musela pak Anglie
nanraditi Jest sice pravda Že
obe výše zmíněné lodě byly již
louini americkými a mělv vztvčc-
ný prápor Spojených Států nežli
válka vypukla však tvrdí se že
ani to nepomůže a Že lodě budou
zadrženy tak že koupě jejich byla
marnou
Hamburská americká společ
nost kteráž dva ze svých rychlých
parníků prodala vládě španělské
nyní prodala druhé dva Fuerst
Bismarck a Columbia vládé naší
Oba tyto parníky nalézají se nyní
v New Yorku
Vák!ná ho t vrost
Na jiném místě
me zákon minulý týden přijatý
Kterýmž upraven jest poměr hoto
vosti válečné pro případ války
Jak čtenáh z téhož seznají dělí
se válečná hotovost naše v armá
du pravidelnou a v armádu dobro
schopnými ku správě perly Antil
Tuto krásnou osadu ztratí jedním
spňsobem nebo druhým Příčinou
trudného stavu Španělska iest vše
obecná nevědomost jak ve vyšších
tak i v nižších vrstvách lidu
Kněžstvo úplně svrchované
všude přivedlo tuto krásnou zem
do záhuby Katolické náboženství
jest dojista krásné náboženství
Křesťanství vykonalo velmi mno
ho Však následkem zpátečnické-
ho ducha kněžstva spůsobilo ne
napravitelné škody latinskému
du"
Dne 3 května
U ostrovů Filipínských
Srážka kteráž očekávána bvla u
ostrovů Filipínských před přísta
vem manillským koncem minulé
ho týdne udála se v neděli Ač
dřívější zprávy sdělovalv že lodě
Španělské vyjely loďstvu ameri
ckému vstříc na šíré moře zdá se
e byla to pouze španělská kachna
a Že klidně ve stínu pevností ma-
nilUIívrVi nřfL--5 voltr n(-A
uveřejňuje- utoku Iodí amerických Tyto ob
jevily se později nežli se očekáva
lo a sice teprve v sobotu u večer
rána z děla přístavního hlásala Že
lodě americké se blíží S útokem
nebylo dlouho odkládáno a iiž v
neděli ráno o páté hodině noru
učimti odepřel V pondělí ráno
započaly lodě americké střelbu
proti ostrovu Corregier který leží
v zanvu manillském a na němž
nalézají se ope nění a obyvatelstvo
manillské prchalo z města v oče
kávání Že jícny děl na město
obráceny budou Telegrafické
spojení mezi Manillou a Hong
Kongem bylo v pondělí přerušeno
a má se za to že buď Spanělé
přeřízli podmořské lano aneb te
legrafní úřadníci porouchali stroje
a prchli v očekávání že Ame riča
né mohou každým okamžikem
zmocnili se města
Jisto jest že adm Dewey usilu
je o zmocnění se Manilly a z té
příčiny nejdříve zahájil palbu na
pevnosti Na lodích amerických
je ovšem jen maly hlouček námoř
nictva a kdyby se Manilla vzdala
tedy by nebylo mužstva jež by
mohlo ostrov udrželi Však doufá
se a očekává že Dewev w-tlná
v dorozumění a spojení s povstalci
a Že těmto svěřeno bude držení
města jestli se vzdá
Když zprávy o strašné porážce
počaly docházet do Madridu mi
nisterstvo dávalo je u veřejnost
v tom smyslu Že americké lodě
utrpěly ztrátu větší než španělské
ru a za druhé jedná se o zacho-
vání mnoha tisíců soustředřneft bal Colon se třemi ničiteli torpéd
od smrtí hladem Jsouť v okolí totiž Pluton Terror a Furor vy-
onom soustředěni mnozí tisícové pluly směrem jižním torpédové
reconcetrados" kteří arci trpí lodice pak a transportní lodi jely
bídu nejhroznější směrem opáčným Jaký jest c0
Z některých stran uiišťuie se '°ďstva tohoto není ovšem zní-
Že až president McKinley pošle mo zvíme však již nepochybné v
vojsko na Kubu bude to za tímdnecn nejbliŽších lest 'velice
účelem aby prozatím asooíl vzttf- Pravtlž podobno že cílem loďstva
čena tam byla americká vlajka to° Íest Porto Rico aneb Kuba
Toto prý děje se s dorozuměním vSak mů2c takc" bfu" e stočí se
velitele kubánského Gomezi kle- ku ostrovům kanárským jež pa- j
rýž odporučí povstalcům aby dali tře Španělsku a kdež by mohly
se pod ochranu vlajky americké a zQstat pokud by nčkterá cizá loď
ujišťuje je aby úplně důvěřovali 0 nich zprávu nepodala Jestli {
ve šlechetné úmysly presidenta snaJ loďstvo toto vyplulo skuteč- '
McKinleyho a americké vlády nž na západ aby utkalo se v bojs '
lousivem našim vysvětluje se to J
Že lodice torpédové je neprovází '
peuze tím že prý nejsou v stavu
aby na tak dalekou mořskou plav- !
bu odvážiti se mohly a proto že „
nejspíše vrací se ku břehům špa- f
nělským Dvě z těchto torpédo-
vých lodic Ariete a Rays se po i
Krokem tímto vjhnem se veške
rým zápletkům kteréž by povsta
ti mohly následkem toho že Spo
jené Státy posud neuznaly revolu
ční vládu kubánskou
Ostatní naíe loďstvo
Válečná naše loď Oregon
kte
ráž byla na cestě z Pacifického vyjetí z přístavu srazily musely se
Oceánii od Pobřeží Washington-1 vrátit i ahv nnraimnv U n
o 1 ' j — fcv r m wlsu-
pak přístav na dobro druhý
vo níkú Tento týden přijat byl §ea byl kHd £edělnf zaháfenřm
zákon vztahujcí se na armádu střelby z amerických lodí na pěv
lnnnBM i P°V J í r°Tn0" DOSt Cavite a zbroÍni" v Manille
žení téže na 61000 mužů tedy na Na střelbu tut0 Ja odpovfdati
poče dvojnásobný než jaký obná- nejen děla pevnostní nýbrž též z
šel až posud Potřebné množství lodí španřfských a' } dvě
k doplnění plného toho noř tu nti '
r ť prasKoi oceie v kterýž se mísil
jato a kadet z vojenské školy ve křek ranžnych m~™
West Point kteří by příštím mě- kouře chvílemi xahloval "'J
sícem onen ustav vojensky absol- přístaviště tak že nepřátelé na
vovah povoláni sou vesměs již sebe neviděli Běhettéto střel!
ke službě a budou přiděleni k by zas4hIa dobře mířená :-
rm 'A „ 1 1 lezn krizák Don Juan de Austria
Armáda dobrovolnická svolaná a spaSobila na témž výbuch kte-
presidentem v počtu 125 000 mu- rýmž loď mžikem potopena byla
žů nalézá se po většině již v tá- Kol deváté h Ji e
1 11 r -( r i riiun nnnr rAri maiíi-i t _
' rr ru -Jx i oďstvo ame-'é k západní straně
ítrfní XI rí Tt JŽ Zálivu' M Podle zpráv šPa
stečně ku kroku takovémuto při- nžlských ěkuťd opravilo škody
pravena a vypravena Výlohu za je2 na Rh p
dopravu a vydržování milee do té dle v§eho „J t0 bytf škod
doby nežli pod přísahou co armá- jen nepatrné zdali vůbic nějaké!
da dobrovolmcká vzata bude po- neboť za nedlouho vráti JznQ[
nesou Spojen Státy Ve státu vu do bojef v kterémy2
Kansas spůsobilo velký rozruch Drudkou JlhoiI AtnK ™
Zr n P n 1 ?l nostní na loďstvo ameíické d 2
kterýž nařídil setníkům všech set- se kouř ponžkud dI vM
nin kansaské mhce aby ihned byIo že velitelská loď španělská
uniíormy a výpravu náležející stá- Keina Christina nalézá se v pla
tu aneb vláděodeslah adjutantov menech Xuto loď 0 til ťb j
do Topeka Krok tento považuje mezi tfm velitd Monte '
se za rozpuštění státní milice a to chybně t0 2e pH P f
z té příčiny že guvernér nechce srážce vzňal se oheň na ní a ne
aby milic velli dosavadnídůstoj- byla k 2ádnému uhasenf M
níci kteří byli jednotlivými setm- i ute t 1 -r
li-" '""wriM ua IUCU31 lilUdK ISia
nam k důstojenství tomu zvoleni de Cuba Též druhý největší kři-
nýbrž chce použiti sv-ého práva a ž4k Castila zasažen by plameny
ustanovit za důstojníky koho je- a zníčeD ohném u lng bý j(
mu samému bude mlo a libo Že dva křižák Doa Antonia e
l!hn 0dlfh P a v h°d1Bg a Mindano byly valně poškozeny
vlasteneckého nadšení nemůže se a k boji nesehoj iině J
popuhstický guvernér sProstiti nžkoIik lodí š ěé sami J
prospěchářs tví a úřadoloveckých H aby nebyly zajaty P P
snah působí Vfclké rozhorcení ve Zpráyy tytQ
£tatC- řnarZlcl-1 Hf :i1„ t
Hlas Ualského pohUka vede lan0 gpanžlskéj k nžmuž
Z Říma sděluje se Že bývalý ovšem velitel lodí amerických pří
předseda ministerstva Cri:pi tá- stupu neměl a byly ovšem co mož
zán jsa co soudí o španělsko-ame- no nejpříznivější straně španělské
rické válce a jejím výsledku vy- NejbliŽší místo odkud zpráva od
jádřil se že to bude koncem Špa- velitele loďstva našeho dojiti mo
nělska Pravil prý: "Lituju tak hla jest Hong Kong vzdálený od
jako všichni Italové že naše la- Manilly 625 mil Španělové sami
tinská sestra dala se vtáhnouti do doznávali že ztratili 200 mrtvých
tohoto sporu z něhož ujišťuji a 400 raněných Doznávali též
Vás nemůže vyjiti bez velkého že loďstvo naše sevřelo Manillu
poškození"— Když mu bylo nad- což bylo důkazem že neutrpělo
nozeno ze snad soudí příliš bezna- žádných větších škod ačkoliv
dějně vůči udatnému Španělsku Španělé se těšili že prý muselo
pravil prý: "Udatné kavalírské utrpěti i loďstvo i námořnictvo
— ano však to jsou cnosti středo- naše škod značných což ovšem
věku jak vyrozumívali jim gran- byla patrně jen domněnka kteráž
dové španělští V našem devate- nebyla potvrzena skutečností ne
náctém století jest zapotřeby po- boť kdyby tomu bylo tak nesví-
uuuu uucna pratciicneno který ralo by loďstvo naše město Ma-
Spanělům úplně chybí Oni do- nillu
pustili se hrozných hříchů za Bitva námořní ustála o 1150
kteréž nyní trpí Nepravím že kdy lodě americké nazpět se stáhly'
by Američané měli jaké právo aby ošetření mohlo se poskytnouti
zasahati do záležitostí kubánských raněným Odpoledne vyzval velitel
avšak- Španělové dojista osvědčili lodí amerických guvernéra Filipín
se ukrutnými barbarskými a ae~I aby město Manillu vzdal což tento
ského a o kteréž se tvrdilo že Čí- slily
há na ní Španělský křižák torpé- den
dový Temerario v okolí Buenos Situace v Evropt
Ayers aby jí přepadnul a zničil z f nml
přistála v sobotu šťastně v Ro de nepanují přfliš silné sypathie pro
bp btáty vyjma jistých kruhů
Ač se uznává že výsledek nemůže
býti jiným nežli konečné vítězství
Sp Států přece u většiny obyva
telstva jeví se přání aby Amerika
seznala že podrobení Kuby jest
větší úlohou nežli jak očekávala a
s potěšením bylo by tam uvítáno
kdyby dostalo se americkému loď
stvu notné porážky Většina An
gličanů nemůže zapomenouti že
Amerika zakročila v zájmu Vene
zuely V časopisectvu německém za
vládnul poněkud jiný ton ač zá
pas španělsko-americký zajímá
mysle všech a jednání v říšské ra
dě zůstává skoro nepovšimnuté
Časopisy otiskují celé strany zpráv
válečných a ač tyto jsou skoro
vesměs nespolehlivé čerpané úpl
ně z pramenů španělských a líčící
bitvy ztráty a porážky Američanu
jakéž vůbec nebyly přece přestalo
štvaní proti Americe Tato změ
na stala prý se na pokyn vlády a
vífm acnnícAm Vtr~AX A ii
i — iMiwiuiaLtí á iidutbidíc zanranicii a
' j ™ f™uy Íou skoro všech
modrých advoubnýchtrojUranéhopolecerveDéhoabííouhv časopisy důležitější v celé
s "' ~ " ' "~ ~ -- - i 1 mi- lYn Unn na srozumněnou
i
1
%
Však konečně nedala se pravda
zatajiti a musila přijití na jevo
To ovšem způsobilo velké rozčile
ní a nevoli a vláda Šoaněkká
v obavě před možným vypuknutím
revoluce prohlásila v pondělí stav
obležení Ve sněmu měl pozoru
hodnou řeč vůbec strany konser
vativní Silvela Pravil že Špa
nělsko musí najiti vládu která
bude dosti smělou aby rozpustila
sněm zrušila ústavu a použila
práv diktátorských k docílení mí
ru Musí prý buď po porážce
aneb po vítězství naléhati na vel
moci aby v zájmu zahraničné po
litiky zakročily a donutily Spojené
Státy aby šetřily práv Španělska
v západní Indii aneb aspoň aby
Kubě dána byla svoboda za pod
mínek finančních a politických
jež by Španělsko mohlo přijmouti
U Oi Irova Kuby
U ostrova Kuby vyměněno opět
několik výstřelů a sice u pevnosti
Cabanas asi 45 mil západně od
Havany Z pevnosti této stříle
no bylo na torpédovou naší loď
Ericson kteréž přispěl na pomoc
válečný křižák New York jenž
dal asi sedm výstřelů proti pevno
sti z nichž jeden padnul do hou
fu jízdy španělské ovšem ji úplně
rozprášiv
Má se za to Že v nejbližší dny
podnikne loďstvo americké útok
na Matanzas a soudobně že po
vstalci kubánští oboří se na ně po
souši Účel útoku tohoto iest
dvojnásobný Jednak podniknut
Janeiro Ačkoliv není znim Vif abv Pytaly útočiti na Sp Státy
en muze se s bezpečností míti za M ijeai pnmem ouporu s
vauuv aeni znam leil ' v
s bezpečností míti Va Jelkož to jest v přímém
ke Kubě aby tu posí- Polltkou' sleduje
to že spěje
lna a rozmnožila nrctvn ncfnr
- — — ~ V4tUli
Naše létací Škadrona nalézá se
posud u pevnosti Monroe připra
vena sice jsouc na vyplutí ale
očekávajíc teprve rozkazu k tomu
cíli
i ve
vláda
Z Rakouska se sděluie že není
pochybnosti o tom že zachována
bude neutralita Rakousko prý
nikdy mimo r 1887 nevydalo pro
hlášení neutrality jelikož prý jest
V přístavišti tomto tak jako 'Vejným Správa že císař
všech přístavech atlantická rakousky "Psal značnou částku k
nnln!on % w I POdDOře SDanřklí -hn IfwFctuo c_
"viy lurpeua a DOdmoř- "
ské podkopy tak aby chráněny
byly proti útokům loďstva nepřá
tciskeiio
se
úplně popírá a vyvrací Neivětší
rakouská torpédová loď 'Maria
Theresa' obdržela nařízení ode
brati se ku břehům kubánským
aby tu hájila zájmy občanů rakou
ských
1-rancouzský diplomat M
mayre de Vilers byl zpravodaiem
jednoho amerického časopisu in
tervievován o tom jaký účinek by
mělo vítězství amerického loďatva
u Filipínských ostrovů na udalo-
a pravil
Křižák Topeka fdříve
nes) koupený v Anglii o kterémž
před desíti dny panovala zorává
že po vyjetí svém na širé moře na
pobřeží anglickém utonul ořiil
Šťastně do přístavu new-yorského
rarník tento byl původně stavěn
pro vládu peruánskou v Kielu v
Německu avšak nebyl tehdy do- U FlIPnských ostrovů
hotoven a prodán byl pak loděnici StI Cín£ a na vf cnoS
na Temži kteráž ťi Cn:„ Pr'
Státům prodala
Také budoucí křižák Yale totiž
americký rychlý parník Paris vlá
dou k účelům válečným koupený
o němž před týdnem kolovala po
věsť Že zajat byl válečnou lodí
španělskou přijel šťastně do pří
stavu new-yorského v sobotu ma
je cestu velice bouřlivou Od
loďstva v zálivu dostalo se mu ve
selého přivítání
Loďstvo ipanMskt
Španělské loďstvo kotvící u
bude proto aby' se loďstvo naše W mén!y _eo b Mhu udalottf mezi
přístavu zmocnilo a mělo tu opo- č yry křižáky in !„ Tm T fff ýmí vdmoce H
po jctyry křižáky Infanta Maria Te- čekávám že Evropa zakročí v t(
'Ani nejmenŠí Po mám ná
hledu kdyby bývalo něiakého e-
vropského zakročení bylo by se
to stalo nežli byla válka formálně
prohlášena Já nemyslím že má
Evropa v úmyslu nvní zakrň i ti
Jakýkoliv boj neb zápas se sběhne
na Filipinech aneb kdyby byly
dobyty nepovede to k zápletkám
mezi velmocemi evropskými Po-
niednete na mapu Cíny a daleké
ho východu Filipínv isou nřníS
u" víuiene oa pobřeží Čínské-
no a pevmnv asiatsk K„
4 -—p
1
í
i
J
f