8
Pokrok Západu
Stay osení v Netrasce
Hospodářskou stanici spolko
vou uveřejněna byla následovní
zpráva o stavu povětrnosti a osení
v Nebrasce za týden 18 dubnem
končící
Minulý týden byl teplými s nor
málním as slunečním jasem l'rů
měrná teplota byla as o 6 stupňů
nad průměrnou Prvé dny v týdnu
byly nejchladnějšimi a sice klesl
teploměr pod 32 stupně za to však
dny poslední byly hezky teplými a
sice teploměr dostoupil místy aŽ
na 85 stupňů V prvých dnech z
několika míst státu oznámeny do
sti tuhé mrazíky leč osení a zele
niny již tou měrou pokročily že
žádná Škoda spůsobena jimi ne
byla
V prvých a posledních dnech
týdne pršelo téměř po celém státu
a celkem vzato byl za týden onen
spád deště nadprůměrný
Teplé počasí jemuž následoval
vydatný dešť 11 dubna se dosta
vivší bylo velice příznivým vzrů
stu veškerého osení Ozimka ry
chle se zlepšila a může se říci Že
dohonila to co špatným počasím
březnovým pokaženo bylo Celkem
vzato jest přítomně ve stavu vý
borném Žito též značně pokro
čilo a v jižních okresích jest již
tak vysokým že dobytek do něho
ku pasení vpuštěn bytí může Jar
ka schází hezky Oves jest téměř
všechen již zašit a ranní počíná
již vzcházeti a posledními chlady
spůsobeno na něm mnohem méně
škody než očekáváno Pro komu
po celém státu se již oře a v jiho
západních okresích jest ji něco již
zasázeno Stromoví ovocnému da
ří se doposud dobře a dle dochá
zejících zpráv nebylo mrazíky po
škozeno Pouze na broskvích tu
a tam škody spůsobeny V jižních
okresích meruňky již kvetou V
jednotlivých okresích v nichž
značnější počet našinců usazen
jest stojí si osení následovně:
Butler: — Jarka vzchází a ozim
ka rychle pokračuje
Clay: — Ozimka stojí si výborně
Oves a jarka vzchází pěkně a past
viny počínají se zelenati Zemča
ta jsou jiŽ zasázena
Fillmore: — Poslední mrazíky
oves jen místy byl poněkud po
škozen Ozimce i jarce daří se
dobře
Gage: — Pšenice stojí si pěkně
Ovsy jsou již zasety a s oráním
pro kornu započato
Lancaster: — Ovsy jsou již téměř
zasety a místy počínají již vzchá
ti Pšenice pěkně vzchází a stojí
si celkem dobře j
Pawnee: — Pšenice nemohla by:
ani lepší býti Ovsy vzchází pěkně
a ranná zemčata jsou již zasázena i
Meruňky jsou již v květu a vy
hlídka na sklizeň jest výbornou
Richardson: —Ozimka vypadá
pěkně Ovsy již vzešly a dobře
se jim daří Broskvoně počínají
kvésti a posledními mrazíky na
ovocném stromoví žádná škoda
nespůsobena
Salině: — Raně seté ovsy již
vzešly místy pak oves dosud se
sej Pšenice stojí ú dobře a mí
sty pro kornu se již oře Sázení
zemČat rychle pokračuje
Saunders: — Jak pšenice tak i
ovsy vzchází pěkně a pastviny po
čínají rychle se zelenati Pro kornu
te již oře a něco zemčat již jest
vysázeno
Boyd: — Žito i 'ozimka stojí si
dobře ač místy větry pole poško
zena byla S orbou pro kornu již
započato
Colíax: — Ozimka rychle pokra
čuje a jarka počíná již vzcházeti
Oves vesměs jest již zaset a mjsty
též již vzchází Ranná zemčata
vesměs jsou již vysázena
Cuming: — Pšenici dobře se da
ří Oves jest jiŽ vesměs zaset a
pastviny již se zelenají
Dodge: — Oves a ječmen jsou
zasety a ranná zemčata vysázena
Drobnému obilí vesměs dobře se
daří a s orbou pro kornu již jest
započato
Holt:— Drobné obilí téměř již
jest všechno zaseto a místy již
vzcházeti počíná Ozimka dopa
dá výborně Pastviny též zelena
ti se již počínají
Madison:- - jarka a ovsy počí
nají vzcházeti Pastviny dosud
zlepšení nejeví
Buffalo: — Setí ovsa jest již skon
čeno Ozimka dopadá výborně a
jarka počíná vzcházeti Půda jest
ve stavu výborném a veškerá prá
ce polní značně jest pokročilou
Custer: — Drobné obilí jest již
téměř všechno zaseto a orba pro
kornu jest v plném proudu Past
viny se již počínají zelenati
Howird: — Zita a ozimky dopa
dají krásně Jarky a ovsy počí
nají již vzcházeti a též tu a tam
pastviny počínají se zelenati
Yalley: — Raně seté obilí počíná
vzcházeti Pastviny též již zele
nati počínají
Ked Willow: — Něco raně seté
ozimky vymrzlo Pro kornu již
orba rychle pokračuje
Webster: — Ozimka stojí si vý
borně Ovsj a járky vzchází pěkně
Orba pro kornu jest též již v plném
proudu
Osady knih
Velmi rozmarnou causerii o kni
hách a co s tím souvisí nalézáme
ve vydaném právě čísle přírodní
ckého časopisu "Živy" Autor
uvádí někteiá zajímavá data o ny
nější hromadné produkci hnih a
připojuje k tomu poznámky a za
jímavé vzpomínky
Nemohu zapříti že dávno již
nezadumal jsem se tak jako když
v museu neapolském stál jsem
před smotky žárem vesuvským
vyprahlé a zuhelnělé bibliotéky
obyvatel bohaté villegiatury pom
pejánské Jsem z cechu i viděl
jsem ty svobodné Římany neome
zované konstitučními zákony svo
body tisku a vedené mluvou pří
mou diktovanou veselými tovary
ši fin de starověku a vedle toho
viděl jsem v duchu ty opatrné
pilné vybalovače spálených strá
nek jak slídí s třesoucím se sval
stvem srdečným kde dal by se
poodhalití cípek z dílu neznámé
ho života starých a kde probleskl
by i zvláštní útvar optativu neb
konjunktivu! A mimo to mi na
padlo co by asi řekli epigoni na
ši kdyby takovou hromadu spále
né naší bibliotéky našli z jejíž
popelu lze po smrti knihy zcela
dobře čisti vždyť náš papír neho
ří uŽ ani jeť minerálný!
A napadla mi spálená bibliotéka
alexandrinská i známý spor mezi
odpůici knihy Araby i obdivova
teli věd a umění křesťany kdo že
ji zapálil vzpomněl jsem pořeka
dla: "buďto to jest v koránu
aneb — " a pretensí superiority
našich sousedů Němců
A tu dostal se mi do rukou se
znam knih jenž vyšel péČÍ obchod
ní komory lipské za r 1896 Během
tohoto roku vytiskli Němci 23339
svazku z těch jednalo o theologii
2001 svazek o právech 2345 sv
o lékařství 1545 svazků a o vě
dách přírodních a matematice
1268 svazků
Ve Francii vyšla méně než po
lovina tolika knih v téže době
Máte čtenáři všichni stejný ná
zor o té věci i o těch číslech Sta
tistika není skutečně zařízení zby
tečné I jsou jisté ústavy které knihy
shromažďují tak zvané biblioté
ky i rostou inventáře těchto ka
pitalistů mezi námi maloprodu
centy na miliony exemplářů A
vzájemnost mezi dělníky literární
mi a těmito pokladnami knižnými
jesi znamenna anes není zapo
třebí vážiti cestu do odlehlých
klášterů a zámků královských pro
rukopisy vzácné dnes dostaneš
všechno doma A vzpomeneš-lí
sobě že dle vyjádření generálního
poštmistra nebožtíka Stephana
r 1893 mezi 238 tisíci cenným
balíčky ztratil se na poště jen je
diný — dostaneš milý Čtenáři
rukopis ten velmi jistě
Vzájemnost bibliotéční' zapůj'
čování drahocenných rukopisů
stalo se dnes jedním z odstavců
mezinárodních svazků diplomati
ckých svazků a velevyslanci zpro
středkují pergameny na základě
seriosních i upřímných smluv A
tento náš pokrok nastoupil cestu
směrem opáčným k tažení Tarrer-
lanovu!
Šl Brandt sdílí zajímavou hi
storku Roku 1872 založil Au-
gličan Black
"Nišin ŠinŽiši"
denní zprávy)
náct set typů
žaponský žurnál
(zcela spolehlivé
Nejprvé dal dva
které pomalu již
importem z ciziny a domácím po
krokem na 12000 se byly roz
množily vyřezati do dřeva i vyliti
z kovu ustanoveni jsou zpravoda
jové a recensenti i strojníci i lidé
u lisů postaveni Pouze lidé dvojí
poslední kategorie nebyli šlechti
ci hozeslána pozváni ku před
placení s prvním číslem i divil se
bohatý kupec k čemu že má abo
novati když uŽ to přečetl? Ni
kdo ve světě by mu nemohl ve
mluviti že zejtra vyjde opět číslo
nové "prý" s novým jiným ob
r-
-™m
PftÍPRAVA
Když válečný parník do boje jiti má tu
Hcuir to uu tiT t cesiu uyu monio jaKoz i veanera konstrukce dřeven kte
ráž inadno zmfítelnou jest a následkem toho jeo ku zvyiení počtu raněných
přupětS by mohla ZámveB zaměněna hýrÁ bílá barva lodě v barvu tmavou
tak aby loď tama od hladiny moriké tak význačně se neodrážela atak mulnfm
terřera nepříteli nebyla
sáhem Pomalu redaktoři vepsali
se ve svoji úlohu ze rvaček a pé
rových soubojů došlo k útokům
na zřízení obecná pak začala
doba politiky pak doba umění
rancouzské oplzlosti připočetly
se k domácí letofe a dnes — má
Žaponsko svoji statistiku
Roku 1896 bylo v Žaponsku
uveřejněno 26965 knih z těch
4830 o právech 1183 o věcech
náboženských 1371 jednalo o
mathematice i astronomii 1000
malířství 462 novel atd Za
rok 1897 vyšel v Žaponsku poti
štěných exemplářů počet 96 mi
lionů Ze 138 v Tokiu vycháze
jících periodických časopisů mají
některé až 4 miliony odbytu V
parlamentu jest veliký počet stran
a skromný dělník žaponský jenž
denně při báječné vytrvalosti a
umělecké dovednosti vydělá si na
hrst rýže odvádí daň ze které se
kupují v Southamptonu a v Liver
poolu lodi a děla pracovaná děl
níky anglickými za mzdu angli
ckou Horečka to národní k níž
chinin nechtějí bráti už vládne
zase jen pouštění žilou
Profesor Midori-Kumacu měl
přednášku v níž vyzývá Žaponce
aby byli vesměs hrdiny neboť oni
jsou určeni státi se pány Asie a
potom celého světa A Žaponci
skutečně už mají spojence
Zemí kníhomilovnou je Belgie
ona staví pomníky i pořizuje mu
sea prg knihtiskaře ba i pro na-
kladatele a nověji podjala se ob
rovské práce universálního kata
logu všech tištěných i v tisku se
nalézajících knih Jeden fran
couzský bibliotekář vypočetl Že
bude dlužno ročně 600 tisíc titu
lů otisknout! Kdyby bylo možno
na jednu stránku stlačiti 25 titulů
bude roční katalog zachová-li nás
Pán Bůh což pravdě podobno
není před dalším vzrůstem pá
Čiti se na 24 svazky po tisíci
stranách Kdo by nevěřil že jen
do r 1822 vyšlo kolem 3681000
děl!
Naše produkce moderní jest tu
díž dle všeho vydatná Avšak
my máme ještě jednu zvláštní ka
tegorii spisovatelů kteří se sta
rají o nápravu starší statistiky
klassické
Slavný filolog Max Mueller
vzpomíná ve svých pamětech ta
kové autority Prošed ne bez
úspěchu velmi četnými kláštery
orientálskými přinesl Simonides
ne Řek aniž potomek básníka
nýbrž Žid do Oxfordu příslušný
veliký počet skutečně starých ru
kopisů řeckých k nimž nějak při
šel při hlubš''m studiu biblioték
I navštívil Rev O H Coxe bi-
bliotékáře universitního a táže se
velmi zdvořile jak staré že jsou
i r t
K BOJL
prvou vficí vidy Jest U odtrari6no jeat
rukopisy jež tíkázal Vážný uče
nec praví prozkoumav pergame
ny: "Jen z třináctého století
pane!" — "Mám zde ještě jiné a
zvláště upozorňuji na tento co
pak tomu říkáte?" Při tom po
dává Simonides starci starý per
gament popsaný bledým modrým
písmem jenž podával čtenáři čá
sti ztracených historií starého
Egypta od Urania Bibliotékář
se zamyslí čte žasne víc a více
blesky podivu svítí skrze okuláry
náhle se ztiší odloží rukopis a
mlčí! V triumfu táže se Simoni
des do které doby klade ten ru
kopis? "Do druhé polovice 19
věku apage!" na to pan Coxe
Pan Simonides byl výtečný zna
lec starých rukopisů ale přečetl
také Bunsenův Egypt a Lepsiovu
Chronologii s kterýmižto autory
nápadně souhlasil Uranios starý
tento kronikář Inkoust byl do
brý ale osudná chyba věru osud
ná pro statistiku klassickou I
Bunsen i Lepsius i Dindorf ra
dili v Berlíně ku koupi a samého
Bedřicha Viléma IV prosili o
subvenci A byl to falsifikát che
micky znamenitě upravený niko
liv duchem řecký Podobný byl
osud Schapiry jenž nabízel origi
nál Pentateuchu psaný vlastní
rukou Mojžíšovou a přece oklamal
museum berlínské "starožitnostmi
moabitskými"
Veliká jest historie vědecké
J knihy česká čeká se s v5th
stran na autora se křičí že je to
jeho svatá povinnost aby ji na
psal ve spolku vědeckém připíjejí
mu na zdraví a knihkupec oznámí
mu v celoročním účtu že se od
bylo 47 exemplářů pro ostatní Že
si může poslati
A taková zkušenost jest při
knize druhé i třetí je-li theoreti-
cká ale při schůzí interessentů
opět znova se volá že profesoři
nekonají svou povinnost že ne
píší knih učebných! Ano knihy
které učí přímo rovnati nohy a
psát recepty neb určovati cukr to
ještě jde ale pro bůh jen žádnou
theorn Dalo by se mnoho naří
kat) Než to nic nevadí profe
soři netratí humor i byli v povin
nosti stejní: Louis de Leon z uni
versity v Salamance byl zatknut
inkvisicí a u vězení chován 5 let
NejvyŠší tribunál jej po pěti le
tech osvobodil a propustil a že
byla v rozvrhu hodin právě doba
přednášky šel do sálu a k stu
dentům za jiným účelem shro
mážděným začal: "Včera začali
jsme pánové o písni písní" atd
I v kompetenci své mají profe
soři časté ale vždy stejné tram
poty Max Mueller přednášel v
Royal Institutům s Faradayena
pro širší vybrané obecenstvo Je
dnou po výkladu slavný filolog
stěžoval si přírodozpytci že vy
kládaje obšírně o původu jazyků
dostal od horlivého posluchače
četných díků i obdivu "Jsem
věru" pravil mi překvapen jak
krásně jste dokázal že v ráji mlu
vili Adam i had hebrejsky i že
angličina pochází z té hebrejštiny
ráje" — "Proto se nezlobte
kollego" pravil Faraday "známý
gentleman přišel ke mně po před
nášce o vodě řka: "To mi pro-
esore nenamluvíte že í voda
kterou píji já má něco s kyslíkem
a vodíkem společného"
Assistent Faradayův nabízel
své služby před přednáškou Max
Muellerovi slavný jzykozpytec
poděkoval řka: "Děkuji nepotře
buji ant plynu ani drátů ani
elektřiny aui magnetu ba ani
diagramů" — - Faraday to za
slechnuv pravil: "Dobře jste
učinil že jste pomoc odmítl on o
mých výkladech Šíří že to hlavní
totiž všechny experimenty dělá
on mně přenechává prý pouze to
povídání"
Starý žák píše o přednáškách
Arnošta Curtia i Treitschkeho že
to byly události "I tehda" pra
ví "kde pevně svou vůlí na svém
stáli vzdor hluku odpůrců zdálo
se mi že tenhle světový názor
stačí má-li jen takové represen
tanty" Universita gotinkská se
opřela králi Ernestu Augustovi
jenž potlačiti chtěl svobodu smý
šlení i vyhnáno jest 7 nejslavněj-
ších její členů universita v Sala
mance protivila se Ferdinandu
VII když restauroval inkvisici
Dvanácte prvních jmen zmizelo z
počtu jejích členů Fronde byl
vyhnán z university oxfordské pro
přesvědčení své a biskupové an
gličtí neustali dokud nevypudili
jej i z koleje nejzazší Tasmánie
kam se byl utekl A on byl chu
dý a Angličané jsou národ gentle-
menů! To všechno ovšem nesta
čí na omluvu proč se vzdor tomu
tolik knih niskne — 1 u nás!
Nár Listy
- 6
emob"f
t Jedl 1
r koo '
Hluchost Btmftie být vyléčena
mfiitninil aplikacemi ponvadl mi namob
lu nemocna earni amxatt i-dum kt Jedl
pftxob rynotani hlutbcwtt a to léky kon
kur nimi
lílurhcMI Jt apaaolwna ta pálením
alixnfcb blan terno lících Kuntafhnvn tra !
ri
aayt m tato trubic lapali cltita butanl
v uií-b a nndoalrbite kárt ae tplni taoelt
náitJeduJa ohluchnuU a nakli mi iAnl
t raní trubtra nt)H vU 1l normálního
ta a jmt alueb pro vid inlíea
Ttevřt 1 dflwltl oHoadá hlorboatl Wt mnímn
bmio katarem ojí onnl ale jiného noi tapá
lunlallzncb blan
Dáme JnlnoRU) dolar ca kaldf pKpad hltí
rh'wtl (apiHobmi kalarmni Jen i nemtia
bt% rrléa tkm Haifa iJatarrb Curo Do
pili ai pro clrkuliřo— idarma kbtd-kv
Prodává aa Mkárelki ta Tbo
F i Ctt ENSr 00 TOLEDO O
prHalTaraaHr Ptlulkjr Jaoa sojla
1100 rocni