Image provided by: University of Nebraska-Lincoln Libraries, Lincoln, NE
About Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920 | View Entire Issue (March 30, 1898)
Pokrok ZApadu Pokrok Západu Wek!y Editloa Publlahed by Pokrok Západu Ptjf Co 1211 So 13th St— Tel 100H afttcrlplloa $220 per yr Vychází každou Mřed Vydává: - - Tiskařské Družstvo Tlakarmai 1211 Jiiai tMá niko TclefoM IOOS jtilicf redaktor J Rosický Předplatná i Pro Spoj Stity Kanadu obílili na rok Ipolu Knihovnou Americkou HO) Ktdtlf crlorořnl přixliilatitťl v době pro tntjui je oprávui-a ku prtmili Po Čech přřdpltcl ne na rok 13 iw Spolu Knihovnou Americkou H00 Ohlášky Drobní a různě nhláíky uvefejtlulcm pnu i Ju kdyl pěním k obJednivt při!o2ny J~J Za drobná obliěky otiytrjná vvlkiMI nepř abuJú-f palec í itra 75 cent& a třikrát a rtmí ohfaiiií blahopřání dmrll a Jlnt ř!t mo 100 ta tři palca xn ku Mé uvrlvjíitiii Kacbť kaid proto pfl loži otijťdiiáivn tolik penět Jak velkou ohlá4ku mlíl i pNt (Vtiy ohláiek na delší dobu oznámí im ochotní na poáidául Jtou nejbřipečníjlí kdy se koupi na poitě och exiirnssu "Money Ordt-r" a tjl nim aaile Té v rvtrititrovaneui doplmt aneb ukáikou bankovní Jot callka JIMa Klu ebea platttl "chncketn" na bank iifcfoP calo ottrentů víc proto to tolik niommi- platit buňku xa kolrkri aneb ať koupi Mmřnku (draft) na Onuthu ťhlrago njb Ne York Na ildt drotmvcb pt-riťz přijrnt-rno te I I- S-cntové kolky Vfcvhny záníiky nn-hf Jm aalány pod Jednoduchou adresou pouzo tak to : Pokrok Západu Omaha Neb Omaha Neb 30 března '98 za vzněte bubny prapory zavějte Bude vojna bude kdo tam xa ni půjde? V LONI DOCHÁZELY ZPRÁVY Z KlON- díku o ohromném bohatství letos o hrozném utrpení a bídě Již ZASE JEDEN PARNÍK VEZOUCÍ dobrodruhy do Klondikti utonul a s ním vše co bylo živého na palubě Jeli pro zlato nalezli smrt! V EP1SKOPÁLNÍM KOSTELE V KlCH- mond Vírginia odhaleno bude dne 17 dubna pamětní okno pre sidenta konfederace jižních států Jefí Davise To nepochybně jest první krok k tomu aby prohlášen byl za svatého Aha! Teď již i zlaíarská vláda leze ke kříži na němž stkví se 16 — 1 Rozpočet pro výlohy ná mořní přijatý sněmovnou posla neckou povoluje prostředky na stavbu 16 nových lodí: iď — j Šestnáct lodí pro jeden odbor ná mořní New Yoorsky" World wpocetl že jednu jedinou hodinu trvající boj mezi takovými válečnými moř skými kolosy jako jest náš Massa chusetts a španělský Palayo vyžá dal by pouze maličkost jeden mili on dolarů za střelivo Z toho viděti že válka jest drahý špás Stríbkaři horlí proti tomu že tržní cena stříbrného kovu klesla v poměru ku zlatu o polovicí Co pak mají říkat železáři vzhledem k tomu že v roce 1873 prodávala se tuna ocelových kolejnic za $120 kdežto nyní se prodává za $20 tedy za pouhou jednu Šestinu zlato však prodává se posud jako tehdy za $20 unce A TOHLE JED1VNÉ ŽE TI RolliSCHIL- dové nečiní nic k zabránění války VŽdyť přece je známo že že jen Rothschildové v Londýně Paříži Berlíně a ve Vídni to byli kteří po minulé dva roky zdržovali Sp Státy od války v zájmu Kuby a to jen proto aby nepřišli o pení ze které Španělsku na Válku půj čili — podle falešných proroků ' Tohle vypadá již jako do opravuy itdyž Španělsko posílá své torpé dové lodice do sousedství Kuby To se rozumí že proti povstalcům lodž tyto posílány nejsou protože na sucho nemohou a povstalci na moři žádnou loď nemají Proto má krok tento pouze jediný vý znam a to jest: Jest to odpovědí na naše přípravy válečné DojDE-U SKUTEČNÍ & VÁLCE MISÍ býti povalováno xa zpozdilé počí nání odboru válečného a námořní ho Každé hnutí lodí neb vojska každá koupě zbraní nvb střeliva hlásá se do světa hned za tepla Ve všech zemích přípravy váleční dějí se vždy tajně a vyzrazené týchž je velezrádou jelikož tím divá se nepřáteli nahlédnout! v kartu Škakohlídům nelze se nijak za chovati Když hrozilo možné zne hodnocení měny a zlato plynulo ze země ven láteřili na Wall Street a peněžní moc Že to působí Když zase teď zlato plyne sem v nesmír né hojnosti zas je to ta samá pe něžní moc kterou škarohlídské listy berou pro to přes koleno Ono je to ostatně pohodlným mít takovou nějakou popelku kteráž se může peskovat ať dělá to anebo to ať je vinna aneb nevinna Sekretář ilson hodlá měriti pokryteckým Němcům tou samou měrou jako oni měří nám Zapo čat totiž vyšetřování různých při vážených sem plodin a výrobků zdali jsou Čistými a neškodnými To se rozumí že nepotřeboval vy šetřován dlouho a shledal že ne všechno co se z Německa přiváží jest čistým Až prý nasbírá dosti materiálu předloží jej kongresu aby týž mohl podržtti zrcadlo přt d zrakem pánům Němcům kte ří v každé americké Šunce vidí mi liony trichinů a ve všem co z Ame riky přichá?í shledávají chlup Konoresní komise kteráž uva- žovala o opravě naší měny připra vila předlohu kterouž hodlá kon gresu podati Dle této předlohy má pozůstávat! oprava měny v tom že má se ponechati bankům vydávání veškeré papírové měny a to podle libosti totiž dle hoto vosti a jmění banku To by ovšem bylo obnovením bankovnictví z dob před občanskou válkou a mu silo by včsti k těmtýž koncům Kongres asi nebude mít i mnoho času k uvažování o jiném než o předlohách vztahujících se k válce a proto není žádné nebezpečí že tato předloha stane se zákonem Z - Washingtonu se sděluje že komise senátu pro pacifické dráhy se usnesla na předloze kterou se dává právo sekretáři pokladny sekretáři vnitra a vrchnímu zá stupci vyrovnatt se s Central Pa cifickou dráhou s tou však pod mínkou Že dráha musí zaplatit celou dlužnou jistinu i s úroky Jak to? Co to? Je to možné? Což nehlásal falešný prorok cle veJandský a netvrdil s veškerou určitostí že Huntington má už smlouvu s Hannou a McKinleym zpečetěnou že vláda od svého po žadavku ustoupí za balajku? Jak smí se opovážit senát za zády Ilanny a presidenta přijmouti ta kové usnesení které by se jim příčilo? V tom musí být nějaký omyl! Buď se mýlí senát aneb falešný prorok clevelandský! Demokratický časopis 'Philadel phia Times' píše: "Jakkolivěk mohou lidé různiti se s presiden tem McKinley v náhledech svých o národohospodářských neb poli tických otázkách v politice vši chni přece přiznávají že jednal s úplnou íabsolute) důstojností a mužností při každém stupni hro zícího přerušení našich přátel ských poměrů se Španělskem a jeho poslední prohlášení vzhle dem ku válce dojde srdečné po chvaly každého vlasteneckého ob čana celé Unie Pravilť: "Ra ději bych aby má administrace byla úplně nezdařilou než abych byl zodpovědným za nespravedli vou válku" — Tak píše čelný de mokratický list v zemi a patrně že mu nejsou známi ti velicí politi kové pidímužíckých českých de mokratických časopisů a jejich rozumy jinak by netvrdil že vit (hni celý národ přiznává že za nynějších zápletek jest McKinley pravým mužem na pravém místě NejlepŠím toho důkazem je ovSera to Je kongrei itojf co jeden muž pli presidentu uez ohledu na stranu Jen české demokratické časopisy dělají se směřnými" Čím větší sedlák tím větší hkam- bory Čím větší darebák tím zdařilejší politikář V Chicagu navrhli demokraté v osmé wardě "pověstného" již nyní krajana Nováka za městského radního Pověstným stal se proto že vzdor zřejmé vůli lidu co postanec ve státním sněmu hlasoval pro zlo dějskou předlohu monopolu po uličních dráh kterou dává se prá vo městské radě prodloužili výsa du tohoto monopolu na 50 roků Žádný poctivý zástupe v směru tom pro tuto předlohu nehlasoval a jest velice pravděpodobno že každý kdo hlas pro ni odevzdal učinil tak pouze za dobrou poma zánku — takové výhody jcŽ ce něny jsou na sta milionů nedá vají páni zástupci monopolům jen tak zdarma A Člověk na němž takové podezření spočívá má tu drzost ucházeti se o hlasy pocti vého Českého voličstva a dovolá vati se hlasů krajanů! Bůdleíi jsou jeho 'krajani' a hlasů těch je dině má právo se dovolávati V deváté wardě navržen od demo kratů starý a osvědčený búdler "Kulington" A obě tato kvítka jsou a budou odporučována de mokratickými časopisy voličstvu co poctivci a zástupci lidu ! Proč takovýmto bůdlerům záleží tak mnoho na tom aby se nyní do městské rady dostali jest snadno k postřehnutí Teď bude Yerkes monopol pouličních dráh žádati městskou radu o prodloužení své výsady na 50 roků a — obdrží je když zvoleni budou Novákové a "Kulingtonové" kteří za peníze! udělají všechno V JINÝCH LETECH TOUTO DOHOU plynulo vždy zlato ze země kdežto letos vzdor hrozící válce přiváží se do země a to v množství znač ném přes $1000000 denně Od 25 února do 25 března bylo při veženo sem přes? 30 qaoosp zla ta Falešní proroci dělají se směšnými blábolením' že' prý ter je proto že v pádu války stane se zlato dražším a že na něm vyděla jí Slyšel již někdo tak horibilní nesmysl? Neví každý školák Že před válkami zlato se skrývá pryč ze země plyne? Když by se zlato stalo dražším bylo by snad draž ším po celém světě? Bylo by právě tak drahým v Evropě jako v Americe ci nef ťroc je tedy převáŽeti? Má sloužili tento výmysl k dalšímu zpitomování čtenářů? Proč nyní sem zlato jde jest kaž dému děcku patrným a není zapo- třeby vymýšlet! takové pitomosti Nአvývoz plodin a tovarů do ci zích zemí za hranice obnášel v minulém roce $1079863018 kdežto náš přívoz totiž to co jsme z ciziny koupili obnášel pouze $742631350 Mezinárodní ob chodní bilance totiž to co nám cizina doplatiti musila na vyrovna nou účtů obnášela $337231668 V jiných letech kdy nás ohrožo valo nebezpečí znehodnocení naší měny spěchali všichni zahraniční držitelé naších cenných papírů s nimi do našeho trhu a p'atili nám nimi Nyní jest opět důvěra v naše finančnictví nejsou obavy za hranicemi že naší měnu zne hodnotíme a tedy za to co prodá me platí se nám hotovými a to ovšem ve zlatě ve měně mezi národní a všude stejné hodnoty požívající NejčelnějŠÍ ze všech demokratických časopisů ' v zemi New York World píše o tom ná sledovně: "Nesmírné množství zlata jež přiváží se k nám na obou stranách pevniny — více než mi lion denně od 25 února — jsou zdrojem národní síly jakáž dosta tečně není oceňována Tím valnou měrou umožňuje se podpora vlády v případu potřeby Tím rozhoj ňuje se množství peněz v zemi a každý dolar co bankovní reserva znamená $4 až $6 použitelných peněz k účelům ebehodoím Zna mená to Že země co celek kupuje mnohem méně za hranicemi než prodává Že země žije v mezích svých přijmu což musí vésti k blahobytu národů právě tak jako podobný poměr vede k blahobytu jednotlivců Znamená to Že náš národní úvěr i našich podniků jest za hranicemi dobrý Jinak ame rické úvěrní papíry národní stát ní obecní železniční a průmyslo vé plynuly by nyní k ním cd bá zlivých držitelů za hranicemi a my bychom musili za ně posílati zlato ze země ven V době kdy obyčej ně zlato vyvážíme a při panujícím postrachu válečném my přece zla to přivážíme v neobyčejném množ ství To jest zjevem nanejvýše uspokojivým!" Rozhodná doba se blíží V budoucích několika týdnech zda-li ne dnech rozhodnuto bude o tom zda-li Spojené Státy pod niknou válku' proti Španělsku Příčiny jsou k tomu jak známo dvě Jedna z nich jest osud vá lečného parníku Maine druhá osud Kubánců V pondělí presi dent předložil kongresu zprávu komise vyšetřovací v příčině zni čení Maine kteráž sice Španělsko zodpovědným za událost tu neči ní avšak přece patrně toto nepří mo za ní zodpovědno jest neboť neštěstí událo se v jeho přístavu na místě jeho úředníky lodi vyká zaném a patrně že podkopem vlá dou Španělskou položeném ovšem třeba ne právě za účelem zmaření lodě americké Ze zprávy presidentem předlo žené nevysvítá žc by byl až po sud jaký požadavek na vládu špa nělskou učinil však jisto jest že stane se tak co nejdříve a od jed nání Španělska závisí zda-li k zřejmému nepřátelství a válce do jde Že v této zemi nálada váleč ná Čím dále tím více zrůstá jest nepopiratelným právě tak jako Že Španělsko k zoufalému odporu se chystá pociťujíc dobře převahu této země Na zdejší přípravy válečné a nakupování potřebných lodí odpovědělo vysláním ku bře hům Kuby své flotilly lodic tor pédových a uznává se zde vše obecně že tyto mohly by našemu válečnému loďstvu horkou lázeň připravili a mnoho škod spůsobiti když ne neškodným je uČiniti Když by i z tohoto mračna bou ře se nesnesla zůstává posud je ště nerozhodnuta záležitost druhá totiž záležitost kubánská Vrá tivší se senátoři z výletu na Kubu jednohlasně potvrzují zprávy o žalostném stavu Kubánců Válka ovšem není hračkou ani krato chvílí Každá válka jest ukru tenstvím a působí nesčetné utr pení Válka na Kub5 arci ne činí výminku však líčení strastí jež obyvatelstvo kubánské snášeti musí — ne povstalci kteří ovlá dají některé krajiny a drží se v horách a lesích živíce se dranco váním nýbrž ostatní obyvatelstvo a zejména ta jeho Část kteráž pod ochranu vojska byla stažena avšak o jejíž výživu nijakým spů bem Španělskem postaráno není - povzbudilo tím více sympathie pro povstalce aneb spíše řečeno přesvědčení že měly by Spojené Státy zakrofiti v zájmu povstalců a učiniti konec ukrutnostem na Kubě páchaným Co zemi tuto až posud v ohle du tom zdržovalo byla tradici onelní naše politika nemíchati se do záležitostí zahraničných a jak kolivěk zrůstají sympathie vůči válčícím o svobodu Kubáacům zůstává přece jen na uváženou zda-li tentokráte vybočiti máme z mezí dosavadní politiky zahranič né zvláště když jsou oprávněné pochybnosti zda-li dovedou si svobody dobyté váŽiti a k prospě chu svému ji používat! a snad bu dou počínat! sobě po příkladu Hayti aaeb jiných rozháraných jího- neb středo-amerických repu blik Chováme důvěru ře podaří se záležitosti obě skoncovat! k uspo kojení a bez obětí na životech a Uschlé listí z vřnce slávy V r 181 6 kdy byla Florida je ště majetkem Španělska byla pře plněna zástupy uprchlých černých otroků kteří nevázanou divokostí stále ohrožovali sousedící jižní Georgii Španělského vojska by lo tam jen malá hrstka poněvadž v témž čase zápasilo španělsko o své osady v jižní Americe S po volením Španělských úřadů zakro čily tedy branou mocí Sp Státy samy ve tehdejší španělské Flori dě a Čistily zemi od loupeživé ho loty Na řece Appalachicola do šlo ke hlavní srážce a tamtéž vyle tělo zásobištŽ prachu banditů do povětří Čímž jich bylo na 300 do slovně na kusy roztrháno To se stalo za vlády presidenta Madisona Když byli černoši potřeni po čali to samé prováděti Indiáni Španělských vojáků bylo příliš málo než aby jim byli mohli čeli li Zakročily tedy znovu Sp Stá ty President Monroe který v tom čase vládl pověřil gen Jacksona aby rudokožce ztrestal V plném lesku slávy svého vítězství které ho 3 léta před vypravovanými u dalostmi u New Orleans dobyl zverboval Jackson hlavně v Ten nesse malou četu ve válce osvěd čených střelců S touto v r1818 dorazil na území Floridy a vzal nejprvé na mušku Seminoly a s nimi spojené Creeks Indiány kte ří táhli směrem ku pevnosti sv Marka která jim mohla dobře po sloužiti za vydatnou oporu Jack son však rychle pochopil úmysl jejich a rychlými pochody dostihl dříve do pevností které se vzdor protestu Španělských úřadů a ve litele pevnosti který měl celý tu cet vojáků zmocnil Odtud po tíral Jackson soustavně nepřátel ské Indiány a v krátce byl s nimi hotov V této době stáhla se in diánská čeládka kolem Pensacoly a očividně těšila se přízni španěl ského velitele opevněného místa Poněvadž opětně bylo spácháno několik vražd občanů Sp Států Indiány vytáhl Jakson se svou četou proti Pensacole a zmocnil se jí přes protesty a branný odpor její posádky Španělský velitel odtáhl se svými do pevnosti Ca rios ale Jackson nedal jemu od dechnoui táhnul za ním a nedba je pevnostních děl opanoval v krátce i tohoto místa Těmito hrdinými skutky překro čil Jackson rozkazy které při je ho poslání z Washingtonu mu by ly dány a Španělsko začalo bouří ti v protestech a vláda Sp Států nařídila opětné vydání Jaksonem dobytých míst Španělsku Vypravované události z Floridy jsou však v podstatě zcela jinými než dnešní kubánská otázka Teh dy sousedily Sp St a Španělsko úzce vedle sebe a nevázaná čelád ka podnikala časté vpády do ame rického územía dopouštěla se růz ných zločinů proti občanstvu a nebylo pomyšlení že by Španěl sko samo mohlo zjednati nápravy Na počátku těchto nesnází byli Španělé docela sami s tím srozu měni aby americké vojsko proti rotám zakročilo což podobalo se pozdější smlouvě mezi Sp Státy a Mexikem dle které americká od dělení vojenská nejen na vlastním území nýbrž i v Mexické državě proti Apachům válčili směla Zna menitý státní ministr J Q Adams důtklivž upozornil Španělsko na to žc zakročením amerického ge nerála ve Floridě spíše Španělské mu usedlému občanstvu bylo po moženo než pohraničním obyvate lům Sp St Tím m špinžliko