Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920, March 23, 1898, WEEKLY EDITION, Image 9

Below is the OCR text representation for this newspapers page. It is also available as plain text as well as XML.

    Pokrok Západu
i
že velkostatkáři čeští bez ohledu
na tu kterou vládu setrvají při
tvých zásadách Nepraví to mi
nisterstvu dosti jasnč jakého při-
jetí se mu dostane v říšské radě
f nikoliv se strany německé menši
ny nýbrž su strany většiny jejíž
v4sady jsou známy z roku přede
šlého?" A proto končí "Neue Freie
Presse" výzvou aby se našla ko
nečné v Rakousku vláda která by
měla "sílu a odvahu vytrhnout
nebezpečí (řederační) z kořene"
Se sprostě sobeckého stanoviska
koterie německo vídenské — jest
to přání zcela pochopitelné Leč
rozumí a střízliví státníci Rakou
ska měli by tušíme uvažovati
jinak Ti měli by sobě prostě
uvědomiti holou skutečnost: na
1 jedné straně stojí veliká většina
národa této říše která naléhavě
požaduje klidnou zákonnou revisi
třicetileté ústavy za tím účelem
aby tato přizpůsobena byla jejich
právním požadavkům a potřebám
' existenčním: při tom těchto 12
millioňů národa nežádá ničeho
více než poctivé rovnoprávnosti
t všech národa a rozumné svézá
konnosti a samosprávy svých vla
stí 1 — Naproti tomu jest turbu
lentní opposice menšiny německé
representující sotva 6 millionů
obyvatel která požaduje na Ra
kousku čirou nemožnost: aby bylo
státem ústavním a 'přece zavedlo
umělou vládu privilegované men
šiny aby bylo státem centraliso
vaným ale pro Němce zdělávalo
privilegované samostatné něme
cké území v Čechách i na Moravě
aby bylo státem ale německým
těsně přimknutým k říši německé
ve všem na ní závislým a do ní
tíhnoucím: jinak tato prušáckým
duchem posedlá menšina hrozí
rozbít parlament i veškerý byt
Rakouska — Pro kterou z obou
strau má se Rakousko rozhodnos
ti? — Tak stojí dnes otázka pro
myslící opravdovou vládu v jubi
lejním roce Rakouska Na její
moudrosti bude záviset jak tento
rok skončí — Vesele rozhodně
nezačíná —
LITERATURA
Patnáctým březnem vyšlo druhé
Číslo osmého ročníku "Hospodáře"
Na titulní straně jest krásný po
hled na pověstně South-omažské
dobytčí ohrady Mimo titulního
obrázku jsou ještě ve dvaceti čtyř
stránkovém textě čtyry vyobraze
ní a sice: dětská budova na vý
stavě zamississippské pruhované
Plymouthky stoupa na výrobu já
hel po domácku a perspektivní
obrazec špalku stoupy s otvorem
V uvedeném čísle jsou následující
Články zajímavé a užitečné četby:
Dobytčí ohrady south-omažské
slintavka a kulhavka dětská bu
dova na výstavě zamississippské
mor vepřového dobytka kysání
- mléka které jest nejlepší plémě
masařské kukuřice na semeno
tabák ve Floridě cukrovka na ji
hu mravenci proti broukům ve
stromech jarní práce na ozimech
jaký náklad vůz a zapřažení vozu
vyžaduje nejmenší tažní sílu? ho
vory Dbala s Nedbalém některé
výhody rané sadby kukuřice ob
chodní poznámky nově uveřejně
né hospodářské tiskopisy spolko
vé vlády různých států a soukro
mé s udáním obsahu ještě naše
stromky pěstění bíleného celeru
střídavé osévání a sázení v zeli
nářské zahradě vinařství Ply
mouthky požírání vajec oční ne
moci slepic starý a mladý včelař
výroba jáhel po domácku příčina
úrazu a Škody dvě strany hovor
ny dvě strany Ženské besídky
dvě strany dopisů a množství ji
ných dobrých rad a pokynů Tá
žeme se každého objektivního ob
čana: jest v naši nové vlasti jest v
naíi staré — v Čechách Časopisu
tak obsažného pouze a jen pro
spěchu rolnictva sloužícího jakým
jest ná! Hospodář? Stojí celý
jediný dollar předplatného ročně I
Po době zimního odpočinku pro
bouzejícím se jarem nastává opět
ně farmářům nová práce bez kon
ce s tisícerými svízely "IIospo-
lář" poradí každému v jeho práci
na roli a bude jemu upřímným
přítelem v jeho domácnosti Do
brá rada v čase nouze není zlatem
vyvážení a jedná z pravidla as
poň nerozumně kdo ví kde jemu
jest možným v čas nalézti osvěd
čené pomoci a váhá váhá z pravi
dla tak dlouho až stonásobná
Škoda jej bohužel pozdě z neroz
umu vyléčila
Zc známého spisu "Merrie En-
gland" od Rob Blatchforda vy
bral Josef Čermák pro naše ná-rodně-sociální
poměry nejvhodněj
ší látku a vydal jí v jemu vlastním
bezvadném překladě u chicagské
ho nakladatele Augusta Geringera
pod názvem: "Kapitoly o pomř
rech spdeíemkýeh" Každému ko
mu leží upřímně na srdci dopá
trati se příčin sociálního zla kdo
dovede mysliti a má vůli účastniti
se vážné debaty společenské otáz
ky tomu ''Kapitoly o poměrech
společenských" s dobrým vědo
mím odporoučíme Cena 25 ctů
PEVNOST DRY TORTUGAS
aůi Gibraltar pevnfislka Dry Turtugis
pevnost promřnřna Pevnfistka tato nalézá se na jednom z Celních ostrůvků
tvořících výběžek íloridský Jest pouze jen několik málo hodin plavby od Ha
vany vídálená a položena Jest tak íe chrtní zAliv ř or dsk v nř mi atlanti
ckáskadrona válečného loďstva na&eto pravidelné prezimuje Znalci vojen
ští soudí že po náležitém opravení a zdokonalení opevnřní proměněna bude
pevnost tato v druhý Gibraltar o kterýž v pádu nutnosti loďstvo naSe opíratl
se maže
u nakladatele Augusta Geringe
ra 150— 12U1 Street Chicago
Illinois
' ' The Midland Monthly" Břez
nové číslo tohoto skvostného an
glického magazinu leží před námi
Látka většinou vztahuje se k po
sledním událostem které tak
ohromně rozrušily naše mysie
Mezi dvacíti třemi skvostnými vy
obrazeními najdeš podobiznu Mrre
de Lome poručíka Darwin R
Merritta z nešťastné loai Aiaine
Saníord B Dole presidenta Ha-
waiské republiky atd Ke Čtení
tohoto krásného a interesantního
časopisu věru netřeba pobízeti —
Vychází v Des Moines la
"The CosmopolUan" rovněž o
brázkový měsíční magazine Co
platilo o předešlém měsíčníku pla
tí plnou měrou rovněž o tomto
Velice zajímavými jsou pojednání
o "říši středu" německém Calli
gulovi Willému II a poslední in
trikánce na francouzském trůně
později tak nešťastné Eugenii
Kdo má času a dosti interesu pro
všemožné ve světě nechť oba u
vedené magaziny pročte a nebude
jistě litovati že je vzal do ruky
Nečistota žaludku působí neči
stou krev užíváním Dr Augusta
Koeniga hamburských kapek se
žaludek opět zregulnje čímž se
krev vyčistí a celý systém stane
e opět zdravým
Dvé kultury
Kultura stala se posledním tou
šem německé politiky Před výší
německé kultury všecko musí po
kleknouti v prach v jejím zájmu
ostatní národové hlavně ti menší
caparti musejí býti pohlceni a
propadnouti smrti zrovna tak ja
ko ubohá němá tvář podléhá vivi
sekci v zájmu vědy Vyžaduje
toho prý celkový prospěch lid
stva neúprosný zákon jeho vý
voje a kdo tomuto staví se v ce
stu budiž mu rozpoltěna hlava
budiž proklet rozdrcen a zdeptán
Ubozí bláhoví snílkové kteří
věřili že kultura znamená vítěz
ství humanity vyšší jakýsi stu
pen" všelidské civilisace a pokro
ku! Dnes snad není tak zabed
nělého Člověka jenž by pod do
jmem plamenných slov Mommsenů
a Wolfiánů nepřehledl a nepoznal
v ní novodobého Molocha nespo
kojujícího se více krvavými oběť
mi jednotlivců ale žádajícího
hned život celých národů
V podstatě eropská kultura
nebyla nikdy jinou Jednotlivec
i celí národové na Západě založili
svůj vývoj a pokrok svoji kulturu
na vykořisťování a loupeži Právě
-
kteráž doposud slou' za karanténní etani-
v době kdy naši roztomilí souse
dé namáhali se v potu tváři seč
byli aby nám dokázali že stol
na výši této kultury a chystali se
rozbíjen naše nechápavé lebky
ruský cestovatel profesor A N
Krasnov v závěrečných úvahách
o své cestě kolem světa pojednal
zajímavým způsobem o evropské
kultuře (Knižki Nědéli 1897 sv
12) jež na území čínském hodlá
pustiti se do křížku s kulturou
asijskou aby rozmnožila řadu
svých výbojů činem novým
Profesor Krasnov shledává zá
kladní rozdíl mezi oběma zápasí
cími kulturami ten že kultura ev
ropská o jejíž samostatnosti lze
vésti vážný spor založena byla
na říši živočišné kdežto kultura
asijská na říši rostlinné
Evropa zalidněna byla vystěho
válci středoasiiskými a západo
asiisktfmi Přistěhovalí národové
tito pomocí svých zvířat založili
zemědělství ale snaha jejich nesla
se v Drvní řadě k tomu aby po
užili zvířecích sil k vykořisťování
půdy Jaký význam měla pro ně
zvířata toho dokladem jest okol
nost Že mnohým z nich země
dělství bylo pouze výpomocným
zaměstnáním kdežto hlavním byl
chov dobytka
Když objevila se na Západě
vyšší organisovaná společnost
všeckv ieií snahy nesly se k tomu
aby byly vykořistěny síly slabších
lidí vznikl stav otroků nevolni
ků robot ník ů Ti nebyli o nic
lepší než jejich hospodáři a páni
Nastalo lakotné vykořisťování pů
dy a když byl vyssát jeden kraj
Šlo se do druhého kde přírodní
bohatství bvlo ještě netknuto
Domácí zvířata sloužila při tom
za komunikační prostředek
Celé dějiny evropské kultury
nejsou ničím jiným než dějinami
náběhů a podmanění jednoho ná
roda druhým Vítězové oloupili
podmaněné o vše stalí se dědici
jejich poznatků nauky a doplni
vše ji svojí skrovnou hřivnou šli
dobývat sousedů aby učinili s ni
mi totéž dokud nepodlehli sami
silnějšímu nepříteli
Německá kultura zrovna tak
jako každá jiná západní francouz
ská anglická atd v podstatě není
ničím jiným než slabým odstí
nem jedné a téže kultury jež
vznikla z nejrozmanitějších prvků
a vrstev ukládajících se na kry
stalisační kulturní jádro které
uzrálo kdesi na západě centrální
tVsie Proto není s podivením že
jakýsi Číňan jenž procestoval
všecky evropské státy byv otá
zán Čí kultura nejvíce se mu líbí
odpověděl: "Věru ani sám ne
vím všechny jsou st na vlas po
dobny!"
A podstatou této kultury zůsta
la stará zásada — vykořisťovat!
co nejvíce cizí práci cizí síly
Rolník vykořisťuje přírodní bo
hatství kraje a když je úplně vy-
ssál snaží se opakovati totéž na
jiných místech Rusové činí tak
v Sibiři Angličané v Kanadě neb
Austrálii Němci v Africe v jižní
Americe a pod Současnou silou
jest kapitál a ten stopuje jediný
cíl: vykořistiti bližního ať jest to
v Rusku ve schudlém Německu
nebo v bohaté Americe Za sta
rých dob kněží vykořisťovali ne
vědomost širokých vrstev lido
vých ale při tom jejich nábožen
ské autoritě podařilo se sformulo-
vati myšlenky a ideje nejrozum-
nějŠích lidí v primitivní vědu
Právě tak dnešní civilisace děkuje
za své nejvýznačnější pokroky
kapitálu a to jak ve vysokérr roz
voji přírodních věd mathematiky
technologie tak především ve
vývoji továrního průmyslu Bez
kapitálu nedá se mysliti nynější
železniční a námořní komunikace
pokrok v elektrotechnice v che
mii a vůbec při nejnovějších obje
vech vědeckých Tímto směrem
kráčí všechen pokrok Západu a
nikde nedostihl takové výše jako
v Americe
Týž instinkt stěhovací dobý
vací a vykořisťovací jenž vyvedl
z Asie staré kmeny arijské a ger
mánské v nynější době vědy a
pwimj vytvořil tutéž lačnou
Činnos hybnost která zachva
cuje do svých spárů celý svět a
podmaňuje jej pomocí páry a
elektřiny svému průmyslu
Ba i cesta po níž brali se vši
chni tito vysoce kulturní dobyva
telé zůstává stále táž Není to
sice loupež se zbraní v rukou ale
jest to vykořisťování se zdokona
lenými stroji devatenáctého sto
letí loupež páchaná na přírodě a
lidech za účelem skupení nádhery
přepychu a bohatství v rukou ně
kolika málo osob co zatím tisíce
strádají v bídě a nouzi A ta ubo
há příroda vypadá podle toho Po
celé Evropě proslulé okolí Nea
pole nelze přirovnati ani z daleka
k nádherným obrazům bohaté pří
rody Japonska Pohled na nca
polskou krajinu v Camalololi je
den z nejlepších v Evropě pře
kvapuje chudostí oškubaností
znešvařením přírody Půda jest
zde přehrazena na způsob medo
vého plástu tisíci křižujících se
kamenných plotů oddělujících
soukromý majetek jednotlivců
všude bijí do očí rozbořené stav
by chudá vegetace s neobratně
zasazenými stromy "s osekanými
větvemi vykácené lesy tak že ne
zbývá než kochati se pouze bar
vou moře a tvarem hor na něž
síla lidská dosud nestačila
Neustálá změna výbojů na Zá
padě zanechala jednou pro vždy
stopu i na poměrech člověka ku
člověku Silný nikdy si nevážil
slabšího a práce byla údělem to
hoto poslednějšího člověk jenž
poněkud vyšinul se z prostého
postavení styděl se zde za fysi
ckou práci zamésti podlahu při
nést! konev s vodou zejména
před očima jiného platf zde za
snižování lidské důstojnosti fysi
cká práce pro většinu vzdělanců
tak řečených privilegovaných tříd
znamená téměř osobní urážku
Spolu s tím na Západě vyvinuly
se stavy jichž nezná kultura dale
kého Východu Tyto stavy spolu
působily k tomu že silnější jal se
pohrdati slabším bohatý chud
ším že hrubost mravň dostoupila
vysokého stupně
Kultura Západu složila se vý
boji a podmaňováním dobyvatelé
pošlapavše čest podmaněných
oloupivše je znenáhla tvořili na
zříceninách starého cosi nového
dokonalejšího Východ rozíjel
se neustále jedním směrem Kul
tura Západu přenášela se s místa
namísto počala v Assyrii a do
sáhla největšího rozvoje v Ameri
ce Cína neměnila svého stálého
stanoviště Byla též několikrát
podmaněna ale podmanitelé vždy
cky podlehli podmaněným a sply
nuli s nimi Tak se stalo s Ta
tary Mongoly s Manžury Roz
umí se že čínská kultura nezů
stávala stále stejnou že se rozví
jela a pokračovala ano postupuje
i nyní jenom že postup její jest
jiný nezná chorobnyen revoluci
násilného zvrácení starých bohů a
tradicí Ale Evropané nechtějí
viděti tohoto pokroku Čína ne
ustále zdokonalovala to co bylo
založeno za starých dob přizpů
sobujíc se k novým životním pod
mínkám Před tím než setkala
se s Evropany stýkala se s náro
dy stojícími na menším stupni
rozvoje nepočítáme-li Indu a
není divu že její kultura nesložila
se z rozmanitých vrstev ukláda
ných z cizího přílivu ale že rozví
jela se samostatuě jsouc jen po
někud dotčena indickým vlivem
Ovšem že i Cína měla své re
voluce ale pohnutkou jejich byla
změna dynastie a nikoli přeměna
státního pořádku Civilisace Cí
ny rozvíjela se nepřetržitě a bez
vedlejších vlivů během 4000 let
Jest to civilisace úplně samostat
ná a v tom spočívají všecky její
přednosti a nedostatky
Jak bylo řečeno význačnou
stránkou čínské kultury jest že
byla založena výhradně na říši
rostlinné Ovšem ž v hospodář
ství Číňana a Japonce hrají urči
tou úlohu též kůň kráva a bůvol
Ale tito drobouncí a hubení koníci
a kravičky nejsou zde domovem a
blahobyt tuzemce nezhoršil by se
příliš kdyby neměl těchto čtyřno
hých pomocníků Za to veliká
část výrobků jež poskytuje nám
živočišná říše krajům dalekého
Východu dostává se z říše rostlin
né Kůže maso vlna tuk — to
všechno na východě zaměňuje se
podobnými produkty rostlinné
říše Rostliny Japonska a Číny
dostihují takového bohatství a roz
manitosti že na jejich základe
vznikla zde kultura neustupující
v ničem kultuře civilisovaných
států Západu Japonsko se svými
30 miliony obyvatetstva neustu
pujíc tedy co do počtu obyvatel
stva Anglii před příchodem Evro
panů neznalo vepře osla ovce ani
velblouda Kůň a kráva rozšířili
se zde ve velmi obmezeném počtu
a obyvatelstvo jeho dosud nezná
při stole ani mléka ani masa ale
proto přece vidíme že Japonci
nezůstávají pozadu za námi v žád
ném oboru průmyslu vědy ano i
vojenského umění Co zatím Zá
pad může se vykázati nepatrným
množstvím bylin pěstovaných na