Pokrok Západu
9
K jubileu zrušení roboty
Letošní rok jest v říši ra
kouské rokem razných jubileí
Mimo jiné připadá letos půlstole
té výročí zrušení roboty Jest
pozoruhodno že teprve v tomto
4 století byl zrušen tento hnusný
ůkazjcdna z mjoŠklivějších skvrn
lidských dějin Nebude nezají
mavo snad podívati se zpět v
čem záležela tato robota čili pod
danství a jak vzniklo a se yyví
jelo Předem budiž konstatováno a
činíme tak s pýchou Že u národů
slovanských tedy i u nás Čechů
původně žádného poddanského
poměru nebylo a že jeho zavedení
v nejpříkřejších jeho formách mohl
český lid děkovati té 'zářící kultu
ře' německé která prolomivši si
cestu do Čech sem přinesla také
karabáčnictví feudální Mezi sta
rými Čechy a Slovany byli si vši
chni lidé rovni
Mluvi li se kdo o otrocích dluž
no při tom míli na mysli buď za
jatce ve válkách nebo otroky kou
pené s nimiž vedl se jak známo
ve starých dobách obchod jako s
dobytkem Domácí lidé však
všichni byli svobodní a sobě rov
ni Je pravda že z demokratic
kého zřízení klubala se později
nerovnost společenská To mělo
svůj původ v známých majeiko
vých poměrech starých Čechů kdy
vždycky jmění rodiny bylo všem
společné jeho správcem i náčel
níkem rodiny byl t z vladyka
člen rodiny za její hlavu volený
ostatními členy Tento však za
stupoval rodinu na venek v její
zevnějších potřebách jinak byli
mu ostatní členové rodiny rovni
Zřízení rodinnné nebylo nikterak
přímé a kdo chtěl a toužil snad po
osamostatnění mohl bez překážky
z rodiny vystoupiti a vzíti si vy
padající naň díl společného ma
jetku
Čím více se však takové rodiné
společnosti množily tím se sepa
rovaly a zakládaly zvláštní své o
sady jejichž vladykové stávali se
vždy mocnějšími nabývali větší
ho vlivu až konečně se stala tato
moc a vliv dědičnými v rodině ta
kového vladyky čímž jednotlivé
osady dostávaly se více méně
poměr poddanský
Vzdálení příbuzní takových via
dvcktfch rodin stávali se těmto
J é #
poplatnými a robotnými jako
vrchnostem To byly asi první
prvky budoucí české Šlechty a její
zvláštních výsad a mocí
Jinak vyvíjel se tento poměr ce
stou jinou ku př smlouvami ji
miž postupoval bohatý majitel
půdy její část chudším vymifiuje
si za to určitou Část plodin nebo
určitou práci v odměnu za postou
pení konanou
To však byl dosud poměr zes
la řekli bychom soukromoprávný
Poddanství ve své nejhnusnějš:
podobě t j úplné zotročení obe
cného lidu náčelníky při kterém
lid nejen neměl práva majetkuale
ani osobního jsa úplně majetkem
své vrchnosti bez které nesmě
ničeho počínati ku př ženiti se
stěhovatise učiti své děti ničemu
krátce to hnusné poddanství po
zděii též Člověčenství staré dosta
lo se k nám do Čech jak jsme již
MM Němec této Studně VŠ
kultury' Když totiž čeští králo
vé z rodu Přemyslova zejména
Přemysl Otokar II zaváděli do
Čech německé osadníky aby tím
oslabili stále rostoucí vliv domácí
Šlechty tu dostala se do Cech
bluda feudalismu t j neobmeze
ná vláda šlechty nad lidem obývá
iícím ieho statky Tento pomě
bvl metlou lidu až do bouří husit
skveh Demokratické hnutí tá
borské však je valně seslabilo tak
ie se zdálo již že poddanství u
rlně vymizí a za něj že v Život
„„ní řidv demokratické Leč
¥ 9 V v f — — j
n£ťatnÝ konec hnutí táborské
v-- — j #
i~ tnral n Iman tak ninoli
krásné myšlenky a také tu svobo
du lidu Po nastoupivší reakci
je poroba lidu vrácena a konečně
r 1453 dovršena nálezem sněmu
který zapovídal aby nikdo niko
mu čeledi neodluzoval aniž ji
proti vůli jeho přechovával ani
lidí úročních ani služebních leč
by se řádně vyhostili aneb pánův
svých slušně odbyli
Tím nálezem byl teprve lid při
poután k hroudě své a přivedeno i
poddanství tělesné které nabylo
rozsahu tak hnusně nemravného
že vrcholilo i v známém právu
vrchnosti zv jus primae noctis
(prvni právo noci) že pán mohl
totiž žen které se vdaly první
noc po jejich svatbě užiti těles-
ě
Osud tohoto poddaného lidu
yl skutečně strašlivý Bez vůle
své vrchnosti nebyl ničím nemohl
se hnouti z místa ba ukazovaly se
zřejmé snahy vrchnosti považo-
ati majetek lidu za svůj
Byli arci též lidé rodu nepan-
ského kteří nebyli tomuto právu
podrobeni líyli to zvaní svobod
íci Práva toho obdrželi buď v
odměnu za nějaké prospěšné činy
ebo si je zakoupili Ale těch
bylo pořídku ve velkých masách
byl lid stádem s kterým mohl
pupný pán dělati co mu libo Ze
tohoto práva používáno plnou
měrou a tom svědčí mnohá pov-
tání selského lidu Uvážíme-li
tehdejší poměry musily to býtí
útisky v pravdě ohromné když
dovedly i lid tak zotročený vzníti-
ti k odporu Vláda direktorů a
pánů Franců do dnes má strašli
vý zvuk mezi lidem
Takový byl stav věcí až do kon
ce 18 století kdy konečně za vlá
dy císaře Josefa II při liberálních
opravách bylo mnoho na prospěch
idu vykonáno a mezi jiným zru
šeno osobní poddanství Zůstala
pak jen robota t j nucená práce
vykonávaná lidem v určitém množ
ství dnů zdarma vrchnosti Pá
nové asi tušili zejména po fran
couzské velké revoluci která do-
ořán otevřela dvéře demokrati
ckým myšlenkám a snažili se aby
vykořistili co nejvíce zbytku svých
privilejí 1 zkoušel lid treoa ze
nejošklivější část jeho poroby by-
a zrušena dosud velkými útisky
Konečně přišel rok 1848 a s ním
nové otřasy Svěží vítr obrození
myšlenkového pak zničil nadobro
akýkoliv poměr poddanský a lid
si odechl stal se svobodným Po
stoupením a vyvažováním pozem
ků pak dílo to dokonáno
Vidíme z tohoto krátkého ná
črtku jak hrozný byl udel pro
stého lidu ve středověku Jedno
je při tom zajímavo Církev ta
to hlasatelka lásky rovnosti
bratrství toto strašlivé otroctv
trpěla A měla přece tolik moci
Na jediný pokyn papežův padal
panovníci s trůnu a putovali do
Kíma kde káli se ze svých odboj
ných skutků proti papeži Nejmo
cnější panovník své doby němec
ký císař Jindřich bos putoval do
Říma a v Cannose tři dny na holé
dlažbě dUl na modlitbách A to
jen proto že vfiču papeži si oso
boval právo dosazovati biskupy
A hle tato ohromná moc papežů
v Římě neobrátila se ve prospěch
trpících Nic pranic církev ne
činila Byla spoluvinnicí tohoto
otroctví Proč také ne? Vždy
ten nešťastný lid stejně otročil n
zboží pánů světských jako du
chovnfch To zůstane charakte
ristickým pro láskymilovnost
bratrství církve A kdo lid vy
svobodil? Byli to sluhové ďáblů
ti proklínaní nenávidění svoko
dáři! Tady je nejjasněji viděti
kdo bvl přítelem lidu a komu lid
může věřiti
Josepli F- Pal!'
lodnaUtl MUTITA
IIKK pijlťu)l-í ua
f Vorkn Jerfo
tel pro ftUty lowii
Nehraaku lllut m
neb dopili na
JOS r PALtK
MorUj Jtead Neb
Rovnost v nedílné vlastí!
Z Náo-liilch LUta tu dna 8 dnurt 11
Bylo-Ii vůči zvýšenému úsilí zu
cích Wolfovcův po odtržení "ně
mecké části Čech" vůči blízkosti
ového jazykového nařízení Gaut-
schová jako vůči těm legendám
Šířeným o daném prý vládě slibu
čelnějších českých poslanců ve
příčině té — naléhavě zapotřebí
by representanti našeho národa
na sněmu českém co nejurčitěji
deklarovali své stanovisko: -- ne
mohli toho učiniti věru lépe nežli
činili svým pátečním návrhem
ra Herolda Pacáka a soudruhů
na vydání základního zákona zem
ského ve příčině nedílnosti krá
lovství českého a rovnosti obou
eho národů ve všech vztazích o
oborech života veřejného
Pravda byla po nastolení bar
Gautsche chvíle kdy dle upřím
ného vysvětlení dra Engla ně-
teří z čelnějších poslanců našich
a radě říšské k naléhání ostat-
ích vůdců pravice hlavně však v
ájmu míru národního a pro vy
koupení českých menšin z těch
muk jimiž je trýzní vnitřní bar
barství německé polovzdělanosti v
severních krajích Čech byli ochot
ni pro své osoby k jistým obětem
ústupkům vůči Němcům pokud
se týče vnitřní řeči c k ňřadův a
azykové kvalifikace úřadníkú ma-
ipulačních Ale byli svolní vý-
lovně jen za těmito dvěma pod
mínkami: i Bude-li zachována
úplná rovnoprávnost a naprostá
rarita oři všech c k úřadech v
Cechách a 2 projeví-li dříve
Němci že se tím úplně spokojují
na základě tom s námi na celé
čáře mír uzavřití chtějí
Leč dne 7 pros 1897 Němci
tyto podmínky zpupně odmítli —
čímž byli zástupci našeho posel
stva říšského naprosto vyproštěni
z daného vládě slova což také po
měsíci dne 7 ledna 1898 sám
předseda ministerstva Gautsch jim
doznal řka že "vláda jsouc vůči
všem stranám volna přiznává takc
tuto volnost nám" — i obmýšlí
zcela o své újmě bez dalšího vy
jednávání se stranami změniti ja
zyková nařízení Badenova novou
ordonancí
Nuže v Dřed večer této ordo-
nance pozvedá se klub poslanců
národa českého a klade na stůl
- — i
němu království českého svu]
návrh základního zákona pro naši
vlast iehož nrvní tři články dů-
razně odrážejí všechno to vlasti
m r
vrkAnt- úsilí němeekveh trhačů a
rozparovačů země české:
1 Království české tvoři ve
věcech veškeré správy veřejné a v
oboru zákonodárství jediný nedíl
ný celek
2 Každé měnění a upraven
iprávních obvodů krajských 1
okresních státi se může jedině za
souhlasu sněmu král českého
x Zemští úřadové ústřední jak
státní tak samosprávní vykonávají
Dftsobnost svoii v celém obvodu
král českého bidlem zemských
_
tířadfl iest král hlavní město
Praha
Chápeme že toto ustanoven
návrhu našeho na krev dopálilo
onu německo-centralistickou láji
která nechce ani slyšet o "králov
ství Českém" třeba je ve své úno
rovce i prosincovce musila uznati
která idiosynkraticky nenávidí naši
barvu červenou a bílou jako naše
ho lva ve znaku země české a oboji
hv neiraděii nahradili barvou
černo-bílou a černou orlicí prus
kou: chápeme úplně žetichrpov
rytíři "Germaniae irredenty" kteří
už pro své "německé uzavřené
území" mají pohotově klasický
název "Neupreussen"— nanejvýš
jsou pohoršeni těmito postuláty
na(imi Ale není iim pomoci Co
tuto dr Herold a soudruzi návrhu
jí není než prosté formulován
skutečného i právního stavu než
vviádření legitimní pravdy a od
vČkého práva uznaného všemi pa
novníky dynastie habsburské od
Ferdinanda I až po Irantiška Jo
sefa I který dvěma manifesty ku
sněmu českému (ze dne 20 zář'
1870 a 11 září 1871) slavně uznal
nedílnost jako státní svébytnost
tohoto našeho království a celé
koruny české
Náslcduie formulování druhého
nepopiratelného základního práva
obyvatelů země české na něž od
260 let rovněž panovníci Habs
burští jako králové čeští přísahali
"Oba národové iak česky tak
němeekv maií v celé zemi povahu
plně oprávněného národa politi
ckého a každý občan tuá právo v
celé zemi na ochranu své národ
nosti a užívání svého jazyka v
životě veřejném i soukromém
azyk český a jazyk německý jsou
v celém obvodu kráiovstv: české
ho rovnoprávnými jazyky zem
skými — Veškeré na sněm král
českého zaslané reskripty nejvýš-
ší rozhodnutí návrhy a přípisy
vládní musí býti vvdány v jazyku
českém i německém — Jazyk če
ský i jazyk německý jsou při ve
škerých úřadech státních 1 zem
ských v království českém jazyky
u radními a musí uřaJnici statni 1
zemští v zemi dosazeni mocní býti
obou íazvkňv uřadnich Každý
občan státní má právo užívati ně
kterého jazyka zemského při všech
úřadech státních a zemských v
celé zemi a musí v témže jazyku s
ním se strany uřadú bytí jednáno
a v jazyku podání toto býti pro-
ednáváno a vyřizováno Veřejné
nápisy označení i pečeti úřadů
státních a zemských úřaJů samo
správných díti se musí v obou ja
zycích zemských
To všechno jest nám stvrzeno
od krále Ferdinanda U až po
krále Ferdinanda V jako nepopi
ratelné základní právo země če
ské a národa českého Stačí
prostě odkázati zde ku článkům I
II a IX maiestátu krále Ferdi
nanda V ze dne 8 dubna 1848
jenž zařáděn jest ve sbírku zákonů
tohoto království dne 15 dubna
1848 čís zemsk zák 21415
Iednati se může tedv íedině o
způsob jakým užívati se má jed
noho neb druhého z obou jazyků
zem skveh Dři úřadování úřadů
státních neb samosprávných jak v
jednání se stranami tik uvnitř
úřadů aneb jako jazyka služební
ho? Kdo má tento způsob prakti
kování rovnoprávnosti stanovit?
Vídeňské vlády svými ministeriál
ními nařízeními a "erlassy"? Či
vídeňský rajchsrát? Nikoliv od
povídá sbor našich poslancův v
VII čl svého návrhu: To má
ustanovovat jedině sněm králov
ství českého zvláštními zemskými
ikony šetře náležitě toho co v
tnmto základním zákoně jejž ne
lze měnit než % většinou za pří
tomnosti všech poslancův —
jest stanoveno a nařízeno
Tímto návrhem svým dal sbor
poslancův vládě p Gautschově
svou jasnou a jadrnou odpoved na
její prohlášení ze dne 17 ledna
r na sněmu českém Zásadou
oroti zásadě Prohlásila vláda p
Gautschova sice také co nejslavněji
že trvá pevně na jednotě správy 1
zákonodárství království českého
jakož i na zásadě rovnoprávnosti
1 rovnocennosti obou národů
Nicméně však chce učiniti Něm
cům ústupek potud že hodlá no
vým nařízením svým v oboru
vnitřní řeči c k úřadů a soudů v
Čechách zavésti trojí právo že
rliro fot iž rozlišiti čechv na tré
— f
oblastí jazykových: německou
smíšenou a Českou za tím účelem
aby nemusili c k- úřadové a sou
dové oroiednávat každou při a zá
ležitost v iazvku strany a podání
nvbrž v iazvku své úřadní řeči
okresní a krajské — a to vše jen
nroto ahr nemusili c k úřadníci
němečtí v Čechách učiti se češti
ně nvbrž nalezli vždy dosti úřadů
a míst kde by vláda vídeňská
uznala že tam znalost jazyka če
ského není potřebná
Oproti tomuto pro nás svrcho
vaně povážlivému stanovisku se
trvává sbor poslanců našich pevně
w a VI ( I
na požadavku abv vesněn c k
úřadníci a soudcové v Cechách
byli povinni znáti stejně oba ja
zyky zemské a to z té příčiny
poněvadž jinak by Němci vymohli
si toho aby do "jejich kniha"
nesměl býti dán za uřadnika nž
kovaný "osvědčený Němec" — a
poněvadž by v těchto zněmčených
Iraiírli vlasti naší c k státní úřa
dy a soudy zacbázelý"s Čechy a s
češtinou jako s každymkoliv ci
zincem jen pomocí tlumočníku
Tím byla by však vlast naše fakti
cky rozdvojena a národnost naíe
v celé její třetině ve psí dána
řemu? mv nikdv nedoniistíme děi
j
se co děj v Cechádh i Rakousku!
The Wistonsiii Itailroad Co
má v M-víTiiírn Wluťouslnu 4-VUMi vyhrnuvcli
IMizr-mKU Zit runu vinili lurnmi min nm-n
[tvA vlivťik 11 n rllmilinii ikumiu lili 7 nrtH'
A bit Í'fi#IW v iikáyiíiiv hudnil VHltl 7tttl'!M!L
íkuíenýnil 1iiiuteljr n Joprwnv vaii lm !--
- „4ť I I Ll) IflIHil I -I
eini víl'l 1 z ('hicaiíii 1'rávn hih( -tnlrkc itrti-
iii Jollko li!tl pfiiiio ixi !kJ M nrujiii:i
i- u iu'i titt -iiti lil i II
Mllfl JI'I1 IMIIWIIWII t
travina nikde ni-ni Upí vmlv ! i-
vzduchu S doHti'k tvrilťhoiiřm v imIiIi i a
uricl IztfMiiadnn v zlmfi H ill'r uiM )!r
íctl v imiiilia pilách v poliliži m nuii z:iji-teh
"olnf- zví-ře I ryb Není It-pši krajiny mu"
(tulné tMiilniliiiottl z)iirni!t rl-i" -ft-uy ih Ii
miifilcky 33 "W 3Tcster
SW40-HW-lr 204 So Clark St Clticaso lil
Dráha s pMrói vozy
DO TEXAS
numi Biifíetoíu spací Voz a rola
30Í10YJC0YB vozy na Yccti ylakácíi
Nejlepsí dráha do victb míst
Kunsas ludiauskóui úriní lixasu
Mexiku a ua ťaťilkkém nhhíi
Jdepříuiudo
renisra Slierman Greenvilie
Eallas Pt Worth Ililbbcro
WazaiachieWaco Templs
Bslton Taylor Gainosvine
Lockkart Honrietta SaaHorccz
La Grango Seatcn Airaraae
HOUSTQN GMVESTON kmm
I SsH ANTONII!
jjovA
UIVIOIV
zvýšená dráha
JcM nyní olevhMia
JKUK PO VAN HURRN VL PfeÍMO 1'ÍUI)
Chicago Rock Island & Pacific
ií bii 1 llaiu iiFHiiLiii nuihofl
v lll iijii i v t — v j-
po evýň-né dráze diisáhmntl ku-rvkollv fasil
r-i- iiiiIitji iiimluU-k tu: imvřlivlll Ulfry-
kolt v olMdiod vmředu ničnlii Vlaky z:i~!vi)i
na Utck iKlan 1 Htanicl kuMiou íniiiuut j
IiimIii tuUi indio hkjlitll xium
"(iroat Kock Island dní ha"
i „ Lllr llr-il tlišlflll
ll-lt'l íitiiwj
IHTxiH-ktlvni obraz Chicagu v 5 Imrvn-li Jen
znizorfluje vře com! o (iucag-u 11 zvScii ilrij-
z pfcjtt vedou napu unii iiivii um
11 íllcle Jinde cbcvte-ll mítto navřlivitl ncl)
Irdlitf li vChlcařu Ikipll nii
Chiraxu lil
KKANK E BLISS prHlv:t
Jí jS HIISS prod ovci a rnntr
J II BL1íí priHluvac'1 dob vi-pf
Kt ríkollv snlch prariijn v zájmu
vých zákazník ú
Joseph Bliss
komísiorář se íiTfin iobiikem
t išit) 11 (i Kxrtiani? Blir
SOUTH OMAHA - - NKI3
Vdemozná vřnulo nt ivm záhvlkiin 1
zaKylatelúm Hízí-B Vau Ji-t ucilví- žmUna
Tržní ceny na požádání
Krant Welmann vííhiIh-ciiS olf Co
známy co fádny a vřdomlty mul nochotcit
obulouií krajany r tvll 6ekě
Pánům úradníkúm spolků
ť'iTetnl (obchodní) knihy jaVo Lcdt'
er JourtiaU denní knihy a jluc
7Sc uahoru u Pokroku Západu
i — m
pMS@m
L
(
t v
t
v-
v
V i
UV w— — 1